30 C 13/2022- 298

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] trvale bytem [adresa žalované] t. č. bytem [adresa žalovaného a žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: žaloba na vyklizení nemovité věci takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizenou předat žalobci bytovou jednotku [číslo] na adrese v [obec], [ulice a číslo] vymezenou v budově [adresa], postavené na pozemních parc. [číslo] parc. [číslo] nemovitost zapsanou v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň-město pro obec Plzeň, k. ú. [část obce] na LV [číslo] to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 262 688 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 1. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil původně žalovanému 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození], naposledy bytem v [obec], [ulice a číslo] a žalované 2. (nyní žalované) povinnost vyklidit a vyklizenou předat žalobci bytovou jednotku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnil tím, že dne 20. 2. 2018 uzavřel s paní [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem v [obec], [ulice a číslo] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem výše uvedené bytové jednotky. S ohledem na skutečnost, že žalovaná soustavně nehradila nájemné, skončil nájemní vztah ke dni 25. 9. 2019, přičemž nájemnice [jméno] [příjmení] byt nevyklidila a vyklizený jej nepředala žalobci, tento se tak následně domáhal vyklizení soudně. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 15. 1. 2020 č. j. 34 C 299/2019-30 ve znění opravného usnesení ze dne 18. 2. 2020 č. j. 34 C 299/2019-39, který nabyl právní moci dne 4. 2. 2020, uložil soud paní [jméno] [příjmení] jako žalované povinnost danou bytovou jednotku vyklidit a vyklizenou předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku. S ohledem na skutečnost, že paní [jméno] [příjmení] bytovou jednotku nevyklidila, domáhal se žalobce jejího vyklizení prostřednictvím návrhu na nařízení exekuce. Usnesením soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] ze dne 9. 6. 2021 č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o zastavení exekuce, neboť povinná [jméno] [příjmení] dne 9. 3. 2021 zemřela. Ke dni podání žaloby pak bytovou jednotku i nadále užíval žalovaný 1. jako vdovec po paní [jméno] [příjmení] a žalovaná 2. (nynější žalovaná) jako dcera [jméno] [příjmení] a žalovaného 1., a to bez právního důvodu. Žalovaní 1. a 2. žalobci opakovaně přislíbili bytovou jednotku dobrovolně vyklidit a tuto předat žalobci, což se nesplnili, a to ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobce.

2. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 28. 4. 2022 č. j. 30 C 13/2022-47, které nabylo právní moci dne 18. 5. 2022, pak bylo výrokem pod bodem I. řízení ve vztahu žalobce a původního žalovaného 1. [celé jméno žalovaného] zastaveno, když původní žalovaný 1. dne 23. 2. 2022 zemřel, výrokem pod bodem II. bylo rozhodnuto tak, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

3. Řízení o vyklizení nemovité věci je tedy nadále vedeno toliko vůči žalované [celé jméno žalované].

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasí, neboť má za to, že bytová jednotka, kterou se žalobce domáhá vyklidit, měla být zahrnuta do masy dědictví po zemřelé matce [jméno] [příjmení] i zemřelém otci [celé jméno žalovaného], když matka žalované v době, kdy nebyla schopna rozlišit podvodné jednání třetích osob, byla při uzavírání kupní smlouvy uvedena žalobcem v omyl, když se jednalo o simulované právní jednání, přičemž ve skutečnosti byla uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu práva v souvislosti se zápůjčkou v částce 100 000 Kč, kterou měl poskytnout žalobce matce žalované paní [jméno] [příjmení] s tím, že po jejím uhrazení měla být bytová jednotka převedena zpět do vlastnictví matky žalované, k čemuž však již nedošlo. Žalobce, který měl žalovanou oslovit prostřednictvím novinové inzerce, poskytuje, případně poskytoval spotřebitelské úvěry, aniž by k tomu měl živnostenské oprávnění a povolení od ČNB. Z bankovních výpisů z účtu č. [bankovní účet] vedeného na matku žalované [jméno] [příjmení] je pak zřejmé, že tato žalobci zápůjčku splácela a žalobce byl opakovaně žádán matkou žalované o převedení vlastnického práva k bytové jednotce zpět, když minimálně v jenom případě byl jednání přítomen i syn žalované [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalovaná dále doplnila, že žalobce je jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba] s. r. o., přičemž z výpisu z živnostenského rejstříku vyplývá, že ani tato společnost není od 1. 3. 2017 oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry a přesto v současné době nabízí spotřebitelům finanční služby spojené s vyplacením dluhů váznoucích na nemovitých věcech včetně zástav a exekucí. U žalobce se tedy nejednalo o ojedinělou„ podnikatelskou“ činnost.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že jako vlastník bytové jednotky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku je zapsán žalobce. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem v [obec], [ulice a číslo] jako prodávající a žalobcem jako kupujícím dne 25. 11. 2017 vyplynulo, že předmětem koupě byla bytová jednotka specifikovaná shora. V článku II. pak byla sjednána kupní cena ve výši 1 100 000 Kč s tím, že část kupní ceny ve výši 100 000 Kč zaplatí kupující na účet č. [bankovní účet] do 15 dnů po obdržení vyrozumění příslušného katastrálního úřadu o vkladu vlastnického práva a zbývající část kupní ceny ve výši 1 000 000 Kč do 15 dnů na výše uvedený účet od předání předmětné nemovitosti a současně po obdržení vyrozumění příslušného katastrálního úřadu o tom, že vklad vlastnického práva k předmětné nemovitosti byl proveden s tím, že nemovitá věc nebude zatížena žádnou právní vadou. V článku III. se pak prodávající zavázala vyklizenou bytovou jednotku předat kupujícímu do tří měsíců od uzavření smlouvy, přičemž pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč denně. Při předání nemovité věci měl být mezi stranami vyhotoven a podepsán předávací protokol s uvedením stavu měřidel ke dni předání. Dle článku V. bodu 1 kupující nabyde vlastnické právo k předmětné nemovitosti vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy s účinností k okamžiku podání návrhu na vklad. Plátcem daně z nabytí nemovitosti je kupující. Z dodatku [číslo] ke kupní smlouvě ze dne 30. 11. 2017 má soud za prokázané, že tento uzavřela paní [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalobce jako kupující s tím, že článek II. odst. 2 písm. b) nově zní, že část kupní ceny ve výši 250 000 Kč zaplatil kupující prodávající při podpisu předmětného dodatku, což prodávající podpisem dodatku potvrzuje, když zbývající část kupní ceny ve výši 750 000 Kč kupující zaplatí na účet č. [bankovní účet] do 15 dnů od předání předmětné nemovitosti a současně po obdržení vyrozumění příslušného katastrálního úřadu o tom, že vklad vlastnického práva k předmětné nemovitosti dle této smlouvy byl proveden. Ostatní ujednání kupní smlouvy zůstávají beze změn. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 27. 11. 2017 bylo zjištěno, že z účtu žalobce č. [bankovní účet] byla převedena na účet [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] částka 100 000 Kč s poznámkou příkazce„ Krejcikova kupni smlouva“. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 30. 11. bylo dále zjištěno, že žalobce zaplatil paní [jméno] [příjmení] shora uvedeného dne částku 250 000 Kč, přičemž jako účel platby je zde uvedeno„ Dodatek [číslo] ke kupní smlouvě“. Na výdajovém pokladním dokladu je pak podpis paní [jméno] [příjmení] a žalobce. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 25. 7. 2018 vyplynulo, že předmětného dne zaslal žalobce bezhotovostně z účtu č. [bankovní účet] paní [jméno] [příjmení] na účet č. [bankovní účet] částku 200 000 Kč s poznámkou„ kupni smlouva [anonymizována tři slova]“. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 19. 12. 2019 dále vyplynulo, že žalobce daného dne zaslal z účtu č. [bankovní účet] na účet paní [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] částku 350 000 Kč s poznámkou„ Krejcikova kupni smlouvy [anonymizována dvě slova]“. Z výpisu z účtu žalobce má soud dále za prokázané, že tento dne 12. 2. 2020 zaslal z účtu č. [bankovní účet] na účet paní [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] částku 100 000 Kč s poznámkou„ Krejcikova kupni smlouva“. Z téhož účtu žalobce na výše uvedený účet paní [jméno] [příjmení] pak byla dne 13. 2. 2020 se shodnou poznámkou k platbě zaslána opětovně částka 100 000 Kč. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 2. 5. 2022 bylo prokázáno, že majitelkou účtu č. [bankovní účet] byla v rozhodné době paní [jméno] [příjmení], když dispoziční oprávnění k předmětnému účtu neměla žádná další osoba. Z dopisu ze dne 20. 10. 2021 vypracované zástupcem žalobce bylo zjištěno, že tento vyzval původního žalovaného 1. pana [celé jméno žalovaného] a žalovanou k vyklizení a předání bytové jednotky nejpozději do 31. 12. 2021, když tito měli bytovou jednotku dle žalobce užívat bez právního důvodu. Z podací stvrzenky vyplynulo, že výzva ze dne 20. 10. 2021 byla odeslána panu [celé jméno žalovaného] a žalované téhož dne. Z print-screenu SMS komunikace mezi žalobcem a žalovanou ze dne 1. 7. 2021 a 13. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná opakovaně žalobci přislíbila vyklizení předmětné bytové jednotky. Z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Praha, se sídlem v [obec], [ulice a číslo] ze dne 9. 6. 2021 č. j. 191 EX 992/21-10 má soud za prokázané, že výrokem pod bodem I. bylo exekuční řízení ve věci oprávněného [celé jméno žalobce] proti povinné [jméno] [příjmení] zastaveno, neboť povinná dne 9. 3. 2021 zemřela, přičemž výrokem pod bodem II. bylo rozhodnuto tak, že soudní exekutor nemá právo na náhradu nákladů exekučního řízení. Z usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 16. 2. 2022 č. j. 29 D 774/2021-52 ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa žalovaného a žalované], zemřelé dne 9. 3. 2021 bylo zjištěno, že do masy aktiv pozůstalosti nebyla zahrnuta bytová jednotka na adrese v [obec], [ulice a číslo]. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně [právnická osoba] s. r. o., se sídlem [adresa], [IČO] vyplynulo, že jednatelem a jediným společníkem u společnosti je žalobce. Z výpisu z živnostenského rejstříku ohledně [právnická osoba] s. r. o. bylo dále zjištěno, že mezi předměty podnikání mimo jiné patřilo v období od 14. 5. 2012 do 1. 3. 2017 poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, kdy odpovědným zástupcem byl žalobce. Z nájemní smlouvy ze dne 20. 2. 2018 má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako pronajímatelem a paní [jméno] [příjmení] jako nájemcem, když předmětem nájmu byl byt [číslo] v budově na adrese v [obec], [ulice a číslo] s tím, že nájem byl uzavřen na dobu určitou od 20. 3. 2018 do 20. 6. 2018, přičemž v případě, že ani jedna ze stran neoznámí druhé straně písemně alespoň dva měsíce před uplynutím této lhůty, že si nepřeje pokračovat v nájmu, obnovuje se nájemní smlouva na další tři kalendářní měsíce, přičemž může být prodlužována i opakovaně. V článku III. pak bylo sjednáno nájemné ve výši 10 500 Kč, kdy nájemce měl hradit zálohy na elektrickou energii, dodávky plynu a další služby spojené s nájmem zálohově ve výši stanovené pronajímatelem s ohledem na očekávanou spotřebu a počet osob v nemovitosti. Z oznámení o neprodloužení nájmu ze dne 11. 7. 2019 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce oznámil paní [jméno] [příjmení], že s ohledem na dluh na nájemném za období od října 2018 do června roku 2019 si žalobce již nepřeje pokračovat v nájemním vztahu dle nájemní smlouvy, přičemž nájem končí ke dni 25. 9. 2019. Zároveň ji vyzval k úhradě dlužného nájemného v celkové výši 93 500 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky do 15 dnů ode dne doručení výzvy. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 15. 1. 2020 č. j. 34 C 299/2019-30 ve znění opravného usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 18. 2. 2020 č. j. 34 C 299/2019-35, bylo zjištěno, že žalované [jméno] [příjmení] byla uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku [číslo] na adrese v [obec], [ulice a číslo] a vyklizenou předat žalobci [celé jméno žalobce], a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem byla paní [jméno] [příjmení] za období od 30. 11. 2017 do 9. 3. 2021, vyplynulo, že na předmětný účet byla dne 26. 7. 2018 připsána částka 200 000 Kč z účtu žalobce č. [bankovní účet], dne 20. 12. 2019 z téhož účtu žalobce byla připsána částka 350 000 Kč, dne 23. 12. 2019 byla odepsána ve prospěch účtu žalobce č. [bankovní účet] částka 150 000 Kč, dne 12. 2. 2020 byla z účtu žalobce č. [bankovní účet] připsána na účet paní [jméno] [příjmení] částka 100 000 Kč, když téhož dne byla pod variabilním symbolem [číslo] uskutečněna odchozí úhrada v částce 100 000 Kč na účet žalobce č. [bankovní účet]. Z print-screenu webové prezentace [právnická osoba] s. r. o. soud zjistil, že předmětná společnost je prezentována jako obchodní společnost zaměřená na vyplácení dluhů, zástav, exekucí váznoucích na nemovitostech, dále na výkup nemovitostí s možností pronájmu vykupované nemovitosti v celé České republice, když jako své služby nabízela mimo jiné i výkup nemovitostí s možností zde nadále bydlet. Dále předmětná obchodní společnost nabízela výkup nemovitosti s možností bydlení za výhodný nájem a možností zpětné koupě v budoucnosti. Tuto službu nazvala„ Zůstaňte bydlet ve svém“, kdy zároveň měl být poskytnut i kompletní právní servis zdarma. Z e-mailu žalobce ze dne 2. 11. 2017 a odpovědi paní [jméno] [příjmení], zaměstnankyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] z téhož dne bylo zjištěno, že žalobce objednal v deníku [příjmení] celostátní inzerci ve znění„ [příjmení] [příjmení] dluhy, zástavy, exekuce! Výkup nemovitostí! Peníze do 48 hodin! Telefon [tel. číslo]“. Z faktury [číslo] vystavené společností [právnická osoba] ze dne 30. 9. 2017 vyplynulo, že tato vyúčtovala [právnická osoba] s. r. o. částku 25 491 Kč v souvislosti s inzercí v celostátním deníku [příjmení] za období od 3. 10. do 16. 11. 2017. Ze sdělení ředitele úseku Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 9. 1. 2023 vyplynulo, že soudu zaslal přehled soudních řízení, ve kterých ke shora uvedenému dni figuroval žalobce, a to u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 18 C 154/2014 (stav věci odškrtnutá), když žalobce figuroval v pozici žalovaného, sp. zn. 12 C 212/2014 (odškrtnutá) zde byl [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, sp. zn. 27 C 84/2019 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 21 C 96/2014 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, Okresní soud [obec] sp. zn. 16 C 91/2018 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, Okresní soud v Jihlavě sp. zn. 22 C 112/2011 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, sp. zn. 22 C 391/2013 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalovaného, Obvodní soud pro Prahu 9 sp. zn. 17 C 71/2016 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, sp. zn. 17 C 44/2022 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, Okresní soud v Liberci sp. zn. 18 C 364/2015 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, Okresní soud v Benešově sp. zn. 12 C 189/2017 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalovaného, sp. zn. 8 C 235/2017 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, Okresní soud v Nymburku sp. zn. 5 C 113/2014 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, Okresní soud v Havlíčkově Brodě sp. zn. 8 C 126/2014, sp. zn. 105 C 17/2016 a sp. zn. 11 C 18/2021 (všechny odškrtnuty) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, Okresní soud v Hradci Králové sp. zn. 9 C 243/2015 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, Okresní soud v Karlových Varech sp. zn. 13 C 397/2010 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalovaného, sp. zn. 16 C 288/2011 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, Okresní soud Plzeň-město sp. zn. 16 C 288/2011 a sp. zn. 16 C 123/2012 (odškrtnuty) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, sp. zn. 17 C 80/2012 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, sp. zn. 30 C 13/2022 (nevyřízená) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, sp. zn. 34 C 299/2019 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce, sp. zn. 28 C 377/2017 (odškrtnutá) – [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v pozici žalobce. Z žaloby doručené Okresnímu soudu v Českých Budějovicích dne 12. 3. 2019 bylo zjištěno, že tuto uplatnil [celé jméno žalobce], [datum narození], trvale bytem [příjmení] [příjmení], [ulice a číslo] jako žalobce proti žalovaným 1. [jméno] [jméno], [datum narození], trvale bytem [adresa]. [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem tamtéž ve věci vyklizení nemovité věci, a to družstevního bytu v k. ú. [obec], kdy usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 10. 2019 č. j. 27 C 84/2019-77 byl schválen smír s tím, že žalovaní se zavázali uhradit žalobci částku 40 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách, kdy výrokem pod bodem II. bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, přičemž výrokem pod bodem III. bylo rozhodnuto tak, že žalobci bude po právní moci usnesení ze zaplaceného soudního poplatku vrácena částka 4 000 Kč. Ze žaloby doručené Okresnímu soudu v Břeclavi dne 10. 4. 2018 ve věci žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození] proti žalovaným 1. [jméno] [příjmení], [datum narození] a 2. [jméno] [příjmení], [datum narození], bylo zjištěno, že žalobce se domáhal po žalovaných vyklizení nemovité věci, a to pozemku, jehož součástí byl rodinný dům. Z usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 1. 11. 2018 č. j. 16 C 91/2018-36 bylo zjištěno, že řízení bylo pod výrokem I. zastaveno, výrokem pod bodem II. bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z odůvodnění pak vyplynulo, že dne 30. 10. 2018 vzal žalobce žalobu zpět z důvodu mimosoudního vyřešení sporu mezi účastníky, kteří uzavřeli dohodu o narovnání. Ze žaloby doručené Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 21. 2. 2022 ve věci žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození] proti žalované [příjmení] [jméno], [datum narození], trvale bytem [adresa], že žalobce se po žalované domáhal vyklizení bytové jednotky v k. ú. [část obce], přičemž z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 11. 8. 2022 č. j. 17 C 44/2022-19 vyplynulo, že řízení bylo výrokem pod bodem I. zastaveno, přičemž výrokem pod bodem II. byl vyhlášený rozsudek ze dne 20. 6. 2022 č. j. 17 C 44/2022-14 zrušen a výrokem pod bodem III. bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ze žaloby doručené Okresnímu soudu v Benešově dne 6. 12. 2017 ve věci žalobkyně [jméno] [příjmení] proti žalovanému [celé jméno žalobce], [datum narození] vyplynulo, že žalobkyně se domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemku s rozestavěnou budovou v k. ú. [obec] u [obec]. Ze žaloby dále vyplynulo, že žalobkyně je omezena ve svéprávnosti, a toho času byla hospitalizována v [anonymizováno] nemocnici [příjmení] [příjmení] a zastoupena opatrovníkem. Žaloba pak byla odůvodněna tím, že žalovaný měl při uzavírání kupní smlouvy zneužít tísně, rozumové slabosti a lehkomyslnosti žalobkyně a nechat si poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je ve vzájemném hrubém nepoměru, když nemovité věci, za které žalovaný zaplatil částku 1 600 000 Kč obratem bez jakékoliv změny nabízel k prodeji za kupní cenu ve výši 2 900 000 Kč. V rozporu s textací smlouvy pak nebyla žalobkyni uhrazena částka 250 000 Kč, kterou měla obdržet v hotovosti, a měla být první splátkou kupní ceny. Z usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 8. 3. 2018 č. j. 12 C 189/2017-118 bylo dále zjištěno, že soud schválil smír účastníků s tím, že výrokem pod bodem I. bylo určeno, že kupní smlouva je od počátku neplatná, přičemž výrokem pod bodem II. bylo určeno, že výlučným vlastníkem shora specifikovaných nemovitých věcí je žalobkyně, výrokem pod bodem III. pak bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem pod bodem IV. uložena povinnost žalobkyni zaplatit žalovanému částku 436 997,32 Kč, výrokem pod bodem V. se pak žalovaný zavázal vzít zpět žalobu ve věci vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 8 C 235/2017. Ze žaloby doručené Okresnímu soudu v Benešově dne 20. 9. 2017 ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované [příjmení] [jméno], [datum narození] vyplynulo, že předmětem žaloby bylo vyklizení výše uvedených nemovitých věcí, když žalobce tyto měl nabídnout na základě kupní smlouvy, přičemž žalovaná nemovité věci nevyklidila a tyto žalobci nepředala. Z usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 16. 5. 2018 č. j. 8 C 235/2017-126 má soud dále za prokázané, že soud výrokem pod bodem II. řízení zastavil s tím, že výrokem pod bodem III. bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem pod bodem IV. byla žalobci vrácena část soudního poplatku ve výši 4 000 Kč. Z žaloby doručené Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě dne 28. 1. 2021 ve věci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného 10. 3. 1945, trvale bytem [obec], [ulice a číslo] proti žalovanému [celé jméno žalobce], [datum narození] bylo zjištěno, že žalobce jako kupující uzavřel s žalovaným jako prodávajícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemku, jehož součástí byla stavba č. ev. 74 v k. ú. [obec] u [obec] za kupní cenu 400 000 Kč, avšak žalovaný žalobci uhradil toliko částku 200 000 Kč. S ohledem na shora uvedené se tak žalobce po žalovaném domáhal zaplacení doplatku kupní ceny ve výši 200 000 Kč. Usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 3. 8. 2022 č. j. 11 C 18/2021-109 byla výrokem pod bodem I. žaloba o zaplacení částky 200 000 Kč zamítnuta a výrokem pod bodem II. uloženo žalobci zaplatit žalovanému náklady řízení. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 10. 2022 č. j. 26 Co 253/2022-125 vyplynulo, že shora citovaný rozsudek nalézacího soudu byl ve výroku II. potvrzen. Z žaloby doručené zdejšímu soudu dne 13. 10. 2017 ve věci žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození] proti žalovaným 1. [jméno] [příjmení], narozené 27. 7. 1959 a 2. [jméno] [příjmení], [datum narození], obě bytem v [obec], [ulice a číslo] bylo zjištěno, že žalobce se domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost vyklidit a vyklizenou předat žalobci bytovou jednotku č. 1917 na adrese v [obec], [ulice a číslo]. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 4. 12. 2017 č. j. 28 C 377/2017-37 bylo zjištěno, že výrokem pod bodem I. bylo žalovaným 1. a 2. uložena povinnost vyklidit a vyklizenou předat žalobci výše uvedenou bytovou jednotku, přičemž výrokem pod bodem II. byla těmto uložena povinnost společně a nerozdílně uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 534 Kč.

6. Svědek [jméno] [příjmení], vnuk [jméno] [příjmení] a syn žalované, při svém výslechu konaném v rámci ústního jednání dne 7. 2. 2023 zejména uvedl, že jeho babička za svého života bydlela střídavě v bytě na adrese v [obec], [ulice a číslo], a dále i v rekreačním domku na adrese v [obec], [ulice a číslo], kde trávila většinu času. V roce 2018 si zapůjčila částku 20 000 – 30 000 Kč od [právnická osoba] s. r. o. za účelem opravy střechy na rekreačním domku. Zápůjčku řádně splácela, nicméně pověřená osoba od společnosti, která zápůjčku babičce poskytla, si tyto splátky neoprávněně ponechávala pro sebe, takže bylo třeba věc řešit soudně. Dále uvedl, že babička si měla zapůjčit od žalobce částku 100 000 Kč, a to na základě novinového inzerátu, nevybavil si, zda byla uzavřena smlouva o zápůjčce či úvěru. Smlouva byla uzavřena zřejmě v ústní formě, když tomuto předcházelo uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem jako kupujícím a babičkou jako prodávající ohledně bytové jednotky na adrese v [obec], [ulice a číslo]. Důvod, proč byla smlouva o zápůjčce uzavřena až po uzavření kupní smlouvy, svědek neví, toto mu sdělovala až ex post jeho babička. Zřejmě to bylo v souvislosti s dluhy, které vznikly na základě zpronevěření splátek určených na úhradu zápůjčky od [právnická osoba] s. r. o. Zda a jakým způsobem byla uhrazena kupní cena za bytovou jednotku, případně její výši, svědek neznal, toto mu babička nesdělila. Rovněž nevěděl, kdy a jakým způsobem měla být jeho babičce ze strany žalobce předána částka 100 000 Kč. V srpnu roku 2019 pak byl svědkem toho, kdy v [obec], [ulice a číslo] na pozemku u rekreační chaty předávala jeho babička určitou finanční hotovost žalobci, důvod ani její výši si neznal, tento mu babička nesdělila, pouze se domýšlel, že to mohl být doplatek zápůjčky od žalobce. Následně mu babička sdělila, že to bylo z důvodu, aby se uhradila zápůjčka a bytová jednotka byla převedena zpět do jejího vlastnictví, když tuto užívala na základě nájemní smlouvy, přičemž řádně a včas nehradila nájemné, proto žalobce navrhl sepis zástavní smlouvy, jejímž předmětem by byl pozemek a rekreační domek na adrese v [obec], [ulice a číslo]. Dále svědek uvedl, že mu babička údajně sdělila, že již vše, co měla zaplatit žalobci, uhradila. Z jakého důvodu byla uzavřena nejprve kupní smlouva a následně až smlouva o zápůjčce, svědek nevěděl. [ulice] roku 2019 pak jel s babičkou za žalobcem do [obec], aby s tímto jednali o přepisu vlastnického práva k předmětné bytové jednotce zpět na babičku. Následně svědek uvedl, že babička měla uhradit žalobci částku 40 000 Kč jako doplatek zápůjčky. Poté v průběhu výslechu svědek modifikoval svoji svědeckou výpověď s tím, že mu babička měla sdělit, že kupní cena za bytovou jednotku nebyla uhrazena, když toto se dozvěděl při cestě do [obec] za žalobcem. Poté opětovně modifikoval svoji svědeckou výpověď s tím, že kupní cena měla být velmi nízká, a to 100 000 Kč. Následně nebyl schopen sdělit, zda vlastnické právo na jeho babičku k předmětné bytové jednotce mělo být převedeno po úhradě částky 100 000 Kč nebo 40 000 Kč. S žalobcem se spolu s babičkou v [obec] skutečně setkali, a to na čerpací stanici ÖMV v [obec], kdy svědek postával opodál a s žalobcem jednala pouze babička. Žádnou část jednání svědek nezaslechl, když stál ve větší vzdálenosti. Následně byl výslech svědka přerušen z důvodu jeho zdravotní indispozice, kdy do jednací síně byla třeba přivolat RZS.

7. Výslech svědka měl být dokončen při ústním jednání konaném u zdejšího soudu dne 16. 3. 2023, když bezprostředně před jednáním byl soud ze strany zástupce žalované vyrozuměn o tom, že svědek byl v souvislosti se svým zdravotním stavem nucen dne 15. 3. 2023 navštívit urgentní příjem FN [obec] s tím, že s ohledem na shora uvedené nebyl schopen se k ústnímu jednání dostavit.

8. Soud pak se svědkem konzultovat i možnost konat jeho výslech v rámci jiného soudního roku v pro něj komfortnějším prostředí, kdy tento soudu sdělil, že je schopen výslech absolvovat jednací síni v budově Okresního soudu Plzeň-město. Během pokračujícího výslechu konaného v rámci ústního jednání v budově Okresního soudu Plzeň-město dne 4. 4. 2023 pak svědek dále uvedl, že při schůzce v [obec] k dohodě nedošlo, když žalobce zřejmě uchlácholil jeho babičku tím, že jí poskytne ještě určité finanční prostředky, a že tato nebude muset platit nájemné či něco obdobného a že jí ještě poskytne čas na doplacení částky 40 000 Kč. K dotazu soudu, aby odstranil rozpory ve své výpovědi, když 40 000 Kč měla hradit jeho babička žalobci a nikoliv naopak, svědek uvedl, že vlastnictví k bytové jednotce mělo být přepsáno zpět na jeho babičku za částku 40 000 Kč, když toto bylo předmětem jednání na čerpací stanici [anonymizováno] v [obec]. Dále uvedl, že se rozpomněl, že zaslechl určité části rozhovoru, přičemž k dotazu soudu, když při minulém výslechu uvedl, že nic nezaslechl, svědek uvedl, že si přece jen na něco rozpomněl, a to na to„ ...že ta bytová jednotka, že se to doplatí, tedy, že to bylo vyplaceno...“. K dotazu soudu, co mělo být vyplaceno, svědek uvedl, že„ ...ten zbytek na ten byt...“. Dále pak k dotazu soudu uvedl, že měla být poskytnuta zápůjčka ve výši 100 000 Kč ze strany žalobce jeho babičce, pak se měla uhradit částka 40 000 Kč a měla se převést bytová jednotka zpět, kdy na další dotazy soudu již dále svědek nebyl schopen s ohledem na opětovnou zdravotní indispozici odpovědět, přičemž jeho výslech musel být předčasně ukončen.

9. Žalobce k věci zejména vypověděl, že v roce 2017 uzavřel jako kupující s paní [jméno] [příjmení] jako prodávající kupní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka na adrese v [obec], [ulice a číslo], a to za kupní cenu 1 100 000 Kč, přičemž následně byla uzavřena nájemní smlouva, a to s odstupem 2 až 3 měsíců od uzavření kupní smlouvy. V roce 2021 paní [příjmení] zemřela, následně se ozvala žalovaná s ujištěním, že bytovou jednotku i s jejím otcem (původně žalovaným 1.) vyklidí. Kupní cena byla doplacena již v roce 2020. Žalobce byl zkontaktován paní [příjmení] na základě novinové inzerce, kdy se sešli v rekreačním domku na adrese v [obec], [ulice], když původně měl žalobce zájem o koupi tohoto rekreačního domku, následně se s paní [příjmení] domluvili na uzavření kupní smlouvy ohledně bytové jednotky specifikované shora. Žalobce pak odjel a s odstupem 2 až 3 dnů přivezl vyhotovení kupních smluv, které byly podepsány a podpisy byly úředně ověřeny. Z jakého důvodu chtěla bytovou jednotku paní [příjmení] prodat, tato žalobci nesdělila. Kupní cenu nabídl žalované žalobce s tím, že odhadoval, že reálná hodnota v daném místě a čase byla okolo 1 500 000 – 1 600 000 Kč. [příjmení] [příjmení] nabídku akceptovala. Návrh kupní smlouvy vypracoval zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] Kupní smlouva ohledně bytové jednotky pak byla uzavřena zřejmě z toho důvodu, že paní [příjmení] byla jejím výlučným vlastníkem na rozdíl od domku, který byl ve společném jmění manželů. Bytovou potřebu pak měli saturovat v domku na adrese v [obec], [ulice a číslo]. K dotazu soudu, z jakého důvodu byla nájemní smlouva uzavírána až s odstupem cca tří měsíců, a proč toto případně nebylo zmíněno přímo v kupní smlouvě, žalobce uvedl, že toto jej ani nenapadlo, když uzavření nájemní smlouvy byl přítomen i manžel paní [příjmení]. Žalobce dále doplnil, že do roku 2017 poskytoval v rámci své podnikatelské činnosti spotřebitelské úvěry, kdy v důsledku zpřísnění pravidel pak podnikatelské činnosti v tomto oboru zanechal. Kategoricky vyloučil, že by jakýkoliv spotřebitelský úvěr paní [jméno] [příjmení] poskytl. Neví, z jakého důvodu se paní [jméno] [příjmení] rozhodla bytovou jednotku prodat. Podpisu kupní smlouvy pak byl přítomen pouze žalobce a paní [jméno] [příjmení]. Bezprostředně po uzavření smlouvy tuto zavezl žalobce spolu s návrhem na vklad vlastnického práva na příslušný katastrální úřad. Dodatek ke kupní smlouvě pak byl uzavírán z toho důvodu, že paní [jméno] [příjmení] vždy volala, že chce doplatit sjednanou kupní cenu s tím, že žalobce jí sdělil, že určitou částku doplatí, dokonce byl podepsán i předávací protokol, nicméně žalobce nechtěl uhradit celou kupní cenu pro případ, že by se paní [jméno] [příjmení] nechtěla z bytové jednotky dobrovolně vystěhovat. To byl tedy důvod, proč byla kupní cena hrazena postupně. Kdyby se pak odstěhovala, což ostatně vždy žalobci slibovala, pak by kupní cena byla doplacena okamžitě. Žalobce zároveň vyloučil, že by kdy bylo dohodnuto, případně že by po něm paní [jméno] [příjmení] chtěla, aby vlastnické právo převedl zpět na ní. Pouze v roce 2019 byl kontaktován manželem žalované, který měl zájem o koupi bytové jednotky do svého výlučného vlastnictví, toto však žalovaná odmítla. Pokud jde o setkání v zimě roku 2019 s paní [jméno] [příjmení] a svědkem [jméno] [příjmení], pak k tomuto žalobce uvedl, že k tomuto došlo z iniciativy paní [příjmení], kdy se zde domluvili, že se odstěhuje s tím, že žalobce jí doplatí zbytek kupní ceny. Následně paní [příjmení] s vnukem odjeli a on jí uhradil doplatek kupní ceny, přičemž obratem tato žalobci uhradila dlužné nájemné. Ke schůzce došlo ve vnitřních prostorách čerpací stanice, kdy spolu s paní [jméno] [příjmení] seděli u stolu, vnuk [jméno] [příjmení] pak seděl opodál, do jednání nezasahoval s tím, že dle žalobce nemohl slyšet obsah rozhovoru, zároveň však doplnil, že to nemůže zcela vyloučit. Dále žalobce vypověděl, že vždy, když byla uhrazena část kupní ceny, paní [jméno] [příjmení] obratem doplatila část dlužného nájemného v souvislosti s užíváním předmětné bytové jednotky. Žalobce dále doplnil, že vylučuje, že by v létě roku 2019 měla paní [jméno] [příjmení] tomuto doplácet nějakou vyšší částku v hotovosti. Nikdy mu nic v hotovosti nehradila, vždy vše probíhalo bezhotovostním převodem na účet. Dále pak žalobce uvedl, že v momentě vyklizení nemovité věci měla být doplacena i kupní cena. K dotazu žalované, jak a kdy měla být uhrazena kupní cena, když by žalovaná na základě nájemní smlouvy bytovou jednotku dále užívala, žalobce uvedl, že k doplacení kupní ceny došlo v březnu 2020, když jej paní [příjmení] opakovaně žádala o její úhradu. Zároveň potvrdil, že vypracoval návrh zástavní smlouvy, jejímž předmětem měl být pozemek a zde postavený rekreační domek na adrese v [obec], [ulice a číslo] v souvislosti s dluhem na nájmu na předmětné bytové jednotce. Návrh byl zaslán na email žalované v době, kdy již paní [příjmení] byla mrtvá, což žalobce nevěděl. Dále žalobce doplnil, že pokud jde o výkup nemovitostí, pak případné zájemce vyhledává přes novinovou inzerci, kdy zakoupené byty následně přeprodává. Takovýto postup uplatnil v řádu jednotek případů. [právnická osoba] pak již žádnou činnost od roku 2020 nevyvíjí.

10. Žalovaná v rámci svého výslechu vypověděla, že v období roku 2016 až do své smrti její matka [jméno] [příjmení] střídavě bydlela v bytě na adrese v [obec], [ulice a číslo] a v zahradním domku na adrese v [obec], [ulice a číslo]. V roce 2015 či 2016, pokud je jí známo, měla pouze dluh v souvislosti s úvěrem od nebankovní společnosti, a to [právnická osoba] ve výši cca 50 000 Kč. Tento dluh vznikl ještě před uzavřením kupní smlouvy ohledně předmětné bytové jednotky. Žalovaná v té době měla dluhy díky bývalému manželovi ve výši 300 000 – 400 000 Kč, s jejich úhradou jí její matka ani otec nikdy nepomáhali. V současné době jí bylo v rámci insolvenčního řízení povoleno oddlužení. Dále pak žalovaná doplnila, že si vybavuje, že její matka si postupně začala půjčovat na přilepšení k důchodu vždy po menších částkách, cca do 5 000 Kč, když zápůjčky a úvěry řádně a včas hradila. Následně ještě uvedla, že s úhradou zápůjček a úvěrů jí pomáhala. K doplňujícímu dotazu soudu, pak upřesnila, že jí vypomáhala v době, když neměla její matka dostatek finančních prostředků, což se občas stalo. Zároveň úvěrové smlouvy nikdy nezajišťovala zástavní smlouvou, na to si dávala její matka velký pozor, nechtěla přijít o nemovitý majetek. Od žalobce si její matka měla půjčit částku 100 000 Kč, a to v době, kdy vůči ní bylo vedeno exekuční řízení v souvislosti s dluhem u [právnická osoba] s. r. o., kdy její matka si chtěla vypůjčit finanční prostředky, aby nemusela bytovou jednotku prodat. Neví, z jakého důvodu si půjčila finanční prostředky zrovna u žalobce. Toto se dozvěděla až s odstupem času v průběhu roku 2019, a to v době, kdy již její matka byla nemocná. Matka jí pak dále sdělila, že nechtěně uzavřela kupní smlouvu, když nezamýšlela bytovou jednotku prodat. Do té doby žalovaná neměla informace o tom, že vlastníkem bytové jednotky již není její matka. Snažila se jí spolu s vnukem pomoci, avšak matka jí sdělila, že věc si chce vyřešit sama. Dále jí řekla, že nemá uzavřenou žádnou nájemní smlouvu, přičemž žalované pouze sdělila informace ohledně uzavření kupní smlouvy. Žalovaná pak neřešila, na základě jakého právního titulu předmětnou bytovou jednotku užívá, když tato byla prodána žalobci. Přesné detaily ohledně uzavření smlouvy o zápůjčce se žalobcem matka žalované nesdělila, pouze uvedla, že potom, až bude částka 100 000 Kč uhrazena, bude vlastnické právo k bytové jednotce převedeno zpět na ní. Zda byla uhrazena kupní cena, to žalovaná neví, toto jí matka nesdělovala. Pokud jde o zůstatek na běžném účtu její matky, jehož vypořádání bylo řešeno v rámci dědického řízení, pak zde byl zůstatek nula. Následně byla prodána ještě samostatná garáž za částku 250 000 Kč, kdy matka měla žalované sdělit, že tuto částku opětovně předala žalobci. Následně upřesnila, že si není jistá, zda celou částku případně její část. Dále doplnila, že zahradní dům na adrese v [obec], [ulice a číslo] je trvale obyvatelný. S žalobcem pak celou záležitost po smrti matky řešila, kdy tento jí navrhl, že koupí celý pozemek i se zahradním domem na adrese v [obec], [ulice a číslo], případně, že bude uzavřena zástavní smlouva za účelem zajištění pohledávky na nájemném v částce 276 000 Kč Zástavní smlouva však uzavřena nebyla. Následně určité informace sdělovala matka i jejímu synovi (vnukovi) [jméno] [příjmení]. Do [obec] pak její syn spolu s matkou jeli bez jejího vědomí, o této cestě se dozvěděla až v průběhu roku 2020. Od roku 2020 již nebylo na nájemné hrazeno ničeho, a to ani příspěvky do fondu oprav či jiné obligatorní platby spojené s užíváním bytové jednotky, toliko energie jako elektřina, plyn a televizní poplatky. Dále žalovaná uvedla, že přiznává, že žalobci lhala, když získávala čas, přičemž jí nepřijde logické prodat bytovou jednotku za částku 100 000 Kč. Dále uvedla, že jí není nic známo o tom, že by její matce byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 1. 2020 č. j. 34 C 299/2019-30 uložena povinnost předmětnou bytovou jednotku vyklidit a vyklizenou předat žalobci, toto jí matka nikdy nesdělila. Je pravdou, že obdržela předvolání k ústnímu jednání v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 34 C 299/2019, nicméně telefonicky ji žalobce ubezpečil, že se jedná o formalitu a není třeba se ústního jednání účastnit, že toto zařídí. Žalovaná vůbec nevěděla, co žalobce zamýšlí a co její matka provedla, celou situaci nechápala. Chtěla vědět detaily, avšak její matka jí je nesdělila.

11. Podle ustanovení § 545 občanského zákoníku, právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrým mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

12. Podle ustanovení § 551 občanského zákoníku, o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

13. Podle ustanovení § 552 občanského zákoníku, o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

14. Podle ustanovení § 553 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

15. Podle ustanovení § 554 občanského zákoníku, ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

16. Podle ustanovení § 555 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

17. Podle ustanovení § 583 občanského zákoníku, jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omylu uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

18. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákona a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ustanovení § 2040 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.

20. Podle ustanovení § 2041 občanského zákoníku, týká-li se zajišťovací převod práva věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zajištění zápisem do tohoto seznamu; do veřejného seznamu se zapíše i dočasná povaha zajišťovacího převodu práva.

21. Podle ustanovení § 2042 občanského zákoníku, je-li k zajištění převedeno vlastnické právo a byla-li věc věřiteli předána, je věřitel oprávněn mít jí u sebe po celou dobu trvání zajišťovacího převodu práva a je povinen vykonávat prostou správu věci. Má-li věc ve své moci ten, kdo věřiteli převodem práva jistotu zřídil, vykonává on prostou správu věci.

22. Podle ustanovení § 2043 občanského zákoníku, pomine-li důvod trvání zajišťovacího převodu práva, umožní věřitel osobě, která zajištění poskytla, výkon práva v předešlém rozsahu. Zároveň jí vydá vše, co z převedeného práva získal, nebo co k němu přibilo proti náhradě nákladů, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil.

23. Podle ustanovení § 2044 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. Převyšuje-li obvyklá cena jistoty zřejmě výši zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu poskytla, částka odpovídající rozdílu; přitom si započte náklady, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil. Neobsahuje-li smlouva o zajišťovacím převodu práva údaj o výši dluhu a rovnoměrné ocenění práva převedeného k zajištění, je na věřiteli, aby dokázal, že obvyklá cena jistoty výše zajištěného dluhu zřejmě převyšuje.

24. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

25. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

26. Žalobce v rámci důkazního řízení prokázal, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa] [číslo] postavené na parc. [číslo] [číslo] v k. ú. [část obce], a to ve smyslu ustanovení § 980 občanského zákoníku, na základě kupní smlouvy, kterou uzavřel jako kupující s paní [jméno] [příjmení] (matkou žalované) jako prodávající. Z důkazního řízení dále vyplynulo, že dne 20. 2. 2018 uzavřel žalobce jako pronajímatel a matka žalované [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu, ve které projevili v písemné formě vůli zavázat se na straně žalobce jako pronajímatele přenechat žalované jako nájemci k užívání shora uvedenou bytovou jednotku, čemuž odpovídala i povinnost žalované platit žalobci nájemné. Ve smlouvě pak bylo dohodnuto, že v nájemní smlouva se uzavírá na dobu určitou s možnou prolongací s tím, že v případě, že ani jedna ze stran neoznámí druhé straně alespoň dva měsíce před uplynutím této lhůty, že si nepřeje pokračovat v nájmu, obnovuje se tato smlouva na další tři kalendářní měsíce. Dne 11. 7. 2019 oznámil žalobce paní [jméno] [příjmení], že na prolongaci nájmu dané bytové jednotky již nemá zájem. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 15. 1. 2020 č. j. 34 C 299/2019-30 ve znění opravného usnesení ze dne 18. 2. 2020 č. j. 34 C 299/2019-35, byla paní [jméno] [příjmení] jako žalované uložena povinnost předmětnou bytovou jednotku vyklidit a vyklizenou předat žalobci, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci předmětného rozsudku. S ohledem na skutečnost, že paní [jméno] [příjmení] v pariční lhůtě předmětnou bytovou jednotku dobrovolně nevyklidila, domáhal se žalobce její vyklizení návrhem na nařízení exekuce, která byla následně zastavena s ohledem na skutečnost, že paní [jméno] [příjmení] před nařízením exekuce zemřela. Žalovaná tak předmětnou bytovou jednotku užívá v současné době bez právního důvodu.

27. Pokud jde o procesní obranu žalované, pak tato argumentovala v prvé řadě nedostatkem aktivní legitimace žalobce k podání vindikační žaloby, když odkázala na skutečnost, že její matka [jméno] [příjmení] byla žalobcem při uzavírání kupní smlouvy uvedena v omyl, když ve skutečnosti se jednalo o simulované právní jednání, jehož předmětem byl zajišťovací převod práva, kterým měla být zajištěna zápůjčka v částce 100 000 Kč poskytnutá ze strany žalobce ajko zapůjčitele matce žalované jako vydlužiteli s tím, že po vrácení zápůjčky mělo být vlastnické právo ke shora specifikované bytové jednotce převedeno zpět na žalovanou. Takové právní jednání je dle žalované neplatné. V této souvislosti odkázala i na obsah kupní smlouvy, ze které vyplývá, že část kupní ceny ve výši 1 000 000 Kč měla být zaplacena do 15 dnů od předání předmětné nemovité věci žalobci, když tento byl s paní [jméno] [příjmení] smluven, že bytovou jednotku může užívat na základě uzavřené nájemní smlouvy. Z tohoto pak jednoznačně vyplývá vůle žalobce nezaplatit kupní cenu, když podmínkou k jejímu uhrazení bylo vyklizení předmětné nemovité věci. Dále žalovaná odkázala na skutečnost, že ze strany žalobce docházelo a dochází k poskytování (spotřebitelských) zápůjček, k čemuž není a nikdy nebyl po roce 2017 oprávněn, když došlo k novele zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto opětovně vyplývá, že se u žalobce jedná o simulované právní jednání, které žalobce zřejmě v rámci své podnikatelské činnosti běžně využívá, což mimo jiné vyplynulo i z doložených žalob a rozhodnutí dalších nalézacích soudů. Z provedených důkazů a výpisů z bankovních účtů paní [jméno] [příjmení] je pak patrno, že jí sice byla zaplacena kupní cena, nicméně po provedení bezhotovostních plateb ze strany žalobce, matka žalované obratem v řádech sta tisíců vracela finanční prostředky na účet žalobce, aniž by byl uveden důvod platby. Skutečnost, že se v daném případě jednalo o simulované právní jednání, pak dle žalované vyplynulo i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]. Žalovaná rovněž odkázala na nízkou kupní cenu, která opětovně koresponduje s její právní argumentací uvedenou shora.

28. Soud tedy v rámci předběžné právní otázky zkoumal, zda kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem jako kupujícím a matkou žalované jako prodávající byla platně uzavřena a žalobce tak mohl následně nabýt na základě zápisu do katastru nemovitostí vlastnické právo k předmětné bytové jednotce. Procesní obrana žalované je v podstatě vedena ve třech rovinách, a to že žalobcem byla matka žalované paní [jméno] [příjmení] uvedena v omyl ve smyslu ustanovení § 583 občanského zákoníku, dále že v případě kupní smlouvy se jednalo o simulované právní jednání ve smyslu ustanovení § 555 odst. 2 občanského zákoníku, a dále lze z právní argumentace žalované vyvodit i odkaz na ustanovení § 588 občanského zákoníku ohledně neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

29. Pokud jde o simulované právní jednání tak, jak je zakotveno v ustanovení § 555 odst. 2 občanského zákoníku, pak o disimulaci jde tehdy, když jednající předstírá (simuluje) provedení určitého právního jednání aby tím zakryl (disimuloval) právní jednání jiné. K disimulaci dochází u právního jednání, kdy může jít o situace, kdy simulací má být zakryta skutečná povaha zamýšlené smlouvy (strany uzavírají např. kupní smlouvu, ale ve skutečnosti však chtějí uzavřít smlouvu jinou) či některá část jejího obsahu. Disimulace může směřovat k obcházení zákona či přímo k jeho porušení, stejně tak ale může jít i o případy, kdy zastřeným jednáním k porušení zákona nedochází. V případě disimulace pak lze rozlišovat dvě právní jednání, a to jednak jednání předstírané (simulované), které je provedeno navenek (v daném případě kupní smlouva), a jednak jednání zastřené (disimulované), které jednající zamýšlí provést jako řádné právní jednání a být z něj zavázán (v daném případě žalovanou tvrzený zajišťovací převod práva). U simulovaných právních jednání obecně platí, že jednající nechce vyvolat právní následky, které jsou obsahem formálně projevené vůle, projevená vůle tedy není vážná, což způsobí zdánlivost právního jednání ve smyslu ustanovení § 552 ve spojení s ustanovením § 554 občanského zákoníku. Zastřené právní jednání nedostatkem vážnosti vůle netrpí, takové jednání se posoudí podle jeho pravé povahy, tedy podle skutečného úmyslu smluvních stran, čímž není ovšem řečeno, že by zastřené právní jednání bylo nutně platné. Zastřené jednání není vadné pro nedostatek vážnosti vůle, kdy k tomu, aby šlo o ujednání platné, však musejí být splněny i všechny další náležitosti takového právního jednání. Zejména je třeba zvážit, zda je zastřené právní jednání v souladu s dobrými mravy, se zákonem a nenarušuje veřejný pořádek. Dle názoru soudu z provedeného dokazování nevyplynulo, že by vůle žalobce a matky žalované směřovala k uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva či jiné obdobné inominátní smlouvy, na základě které by mělo být vlastnické právo k předmětné bytové jednotce převedeno zpět na matku žalované. Žalovaná neprokázala, že by mezi žalobcem a matkou žalované byla uzavřena smlouva o zápůjčce či úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru), která měla být zajištěna smlouvou o zajišťovacím převodu práva k bytové jednotce, když tato neunesla jak břemeno tvrzení, tak zejména břemeno důkazní. Dle názoru soudu bez dalšího nelze vycházet z výpovědi žalované, ve které soud opakovaně shledal rozpory, stejně jako ve výpovědi syna žalované svědka [jméno] [příjmení], jehož výpověď působí vnitřně nesourodě a obsahuje protichůdná skutková tvrzení, když tento si nebyl jist jak výší, tak ani dobou, kdy měla být tvrzená smlouva o zápůjčce uzavřena. Na tom pak nic nemění ani fakt, že výslech [jméno] [příjmení] nemohl být pro jeho opakovanou zdravotní indispozici zcela dokončen, když dle názoru soudu byl k podstatným skutkovým tvrzením a okolnostem vyslechnut. Rovněž nelze pominout ani skutečnost, že žalovanou tvrzený zajišťovací převod práva nebyl ani zapsán do katastru nemovitostí.

30. Soud se pak dále zabýval procesní obranou žalované ohledně jejího tvrzení, že matka žalované byla žalobcem uvedena při uzavírání kupní smlouvy v omyl ve smyslu ustanovení § 583 občanského zákoníku. V této souvislosti soud uvádí, že omyl je založen na nesprávné představě jednajícího k určité skutečnosti týkající se jeho právního jednání. Omyl může být spojen s vůlí jednajícího i s jejím projevem. V případě omylu ve vůli (někdy též vnitřní omyl) jde o nesprávnou představu o některé skutečnosti, která zakládá následky právního jednání. O omyl v projevu (někdy též vnější omyl) jde tehdy, když jednající projeví svou vůli nevědomky jiným způsobem, než ve skutečnosti chce. Omyl se může týkat jakékoliv skutečnosti významné pro provedení právního jednání, zejména jeho právního důvodu, osoby, vůči níž jednající projevuje svou vůli, či předmětů právního jednání, kdy dochází buď k záměně totožnosti předmětu, nebo jeho vlastnosti. Jednání v omylu je vždy nevědomé. Pokud účastník projevuje vědomě jinou vůli, než jakou skutečně má, nejedná se o omyl, ale o simulované právní jednání, případně o vnitřní výhradu, kdy ohledně tohoto soud odkazuje na závěry uvedené shora. Dále je třeba zdůraznit, že omyl působí neplatnost právního jednání pouze v případech, kdy by nebylo přiměřené či spravedlivé trvat na závaznosti právního jednání ve vztahu k účastníkovi, který jednal v omylu. Tak je tomu pak vždy, pokud byl omyl vyvolán lstí druhého účastníka. V případě lsti je právně významný jakýkoliv omyl, pokud tedy účastník učiní právní jednání v omylu vyvolaném lstivě druhou stranou, je takové právní jednání vždy neplatné - viz § 584 odst. 2 občanského zákoníku. V ostatních případech je právní jednání neplatné pouze tehdy, pokud se omyl týká skutečnosti rozhodné pro provedení právního jednání a druhý účastník takový omyl vyvolal. Pokud jde o žalovanou tvrzený omyl vyvolaný u její matky [jméno] [příjmení] lstí ze strany žalobce, pak k tomuto soud dále uvádí, že ustálená judikatura Nejvyššího soudu ČR vnímá lest jako vědomé předstírání či zatajení určitých skutečností vedené úmyslem vyvolat u jednacího omyl a přimět jej k provedení právního jednání v tomto omylu. Lest je kvalifikované nepoctivé jednání, které nepožívá právní ochrany, z tohoto důvodu činí podvod sám o sobě omyl jednajícího právní relevantní, bez ohledu na to, kterých skutečností se týká – viz k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5384/2008. Lstivé jednání je vždy úmyslným jednáním, druhá strana synallagmatického právního vztahu tedy musí vždy vědět, že poskytuje nesprávnou informaci a současně musí chtít, aby tato informace vyvolala omyl jednajícího. K tomu soud opětovně odkazuje na skutková zjištění, která vyplynula z provedeného důkazního řízení, kdy ani z listinných důkazů (zejména kupní smlouvy, jejího dodatku, případně z výpisu z účtu matky žalované) ani z účastnických výslechů a výslechu svědka [jméno] [příjmení] nevyplynulo, resp. žalovaná neunesla důkazní břemeno o tom, že by žalobce uvedl matku žalované lstivě v omyl za účelem nepoctivého nabytí vlastnického práva k předmětné bytové jednotce, a to trvale a nikoliv na omezenou dobu.

31. Závěrem pak soud právní jednání (vztah) mezi žalobcem a matkou žalované (uzavřenou kupní smlouvu ve znění jejího dodatku) zkoumal i z hlediska jeho souladnosti s dobrými mravy a zákonem. K tomuto pak soud uvádí, že lze zcela jednoznačně konstatovat, že jednání a chování žalobce je minimálně neetické, což mimo jiné vyplývá i ze samotné podstaty jeho činnosti spočívající v tom, že u osob ocitnuvších se v tíživé osobní či finanční situaci opakovaně vykupoval nemovité věci za velmi příznivou kupní cenu, což mimo jiné vyplynulo i z doložených žalob a rozhodnutí jiných nalézacích soudů, jeho samotné výpovědi i zadané novinové inzerce. Rovněž obsah kupní smlouvy, jejíž návrh byl vyhotoven právním zástupcem žalobce, je zcela jednoznačně výhodnější ve prospěch žalobce, nicméně dle názoru soudu nevyváženost nenabývá takové intenzity, aby bylo možno danou smlouvu shledat v rozporu s dobrými mravy, a to včetně výše sjednané kupní ceny a splatnosti větší části kupní ceny vázané na předání dané nemovitosti žalobci. Toto dle názoru soudu bez dalšího nevylučuje splatnost kupní ceny, když nemovitost mohla být na základě předávacího protokolu, a ve skutečnosti zřejmě i správně měla být, předána žalobci, který by pak bytovou jednotku opětovně předal na základě platně uzavřené nájemní smlouvy zpět žalované. Pokud bylo argumentováno žalovanou, že matka žalované podvakráte zasílala žalobci vyšší částky bezhotovostním převodem, a to vždy poté, co byla z jeho strany uhrazena část kupní ceny, pak k tomuto soud uvádí, že v tomto případě lze přistoupit na argumentaci žalobce, že se jednalo o splátky nájmu, což mimo jiné vyplývá i z variabilního symbolu u jedné z plateb, a dále i ze skutečnosti, že z řízení vyplynulo, že jak matka žalované, tak i samotná žalovaná dlouhodobě nájem, resp. ekvivalent nájmu žalobci nehradily. Berou v úvahu závěry vyjevené shora, má soud za to, že z provedeného důkazního řízení nebylo prokázáno, že by předmětná kupní smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy, případně v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem ve smyslu ustanovení § 580 ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku.

32. Soud pak dále uvádí, že ve smyslu ustanovení § 545 občanského zákoníku zjišťoval, zda právní jednání žalobce a matky žalované bylo schopno vyvolat právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona a dobrých mravů. Předpokládá se totiž, že vůle, která byla (navenek) projevena odpovídá vůli, kterou jednající skutečně měli. Že tedy vnitřní vůle je souladná s vůlí projevenou navenek. Nesoulad může být tak, jak je uvedeno shora, způsoben omylem jednajícího, resp. také lstí vůči jedné ze smluvních stran (omylem úmyslně vyvolaným), přičemž nesoulad mezi vůlí vnitřní a projevenou vůlí je charakteristický i pro případ tzv. simulace. Soud pak na základě skutkových zjištění dospěl k závěru, že k nevážnému či simulovanému jednání na straně žalobce nedošlo, když zároveň nebyla naplněna ani jedna ze tří skutkových podstat neplatnosti právních jednání zakotvených v ustanovení § 588 občanského zákoníku, a to rozporu s dobrými mravy, zákonem či veřejným pořádkem. Těžištěm dokazování v dané věci bylo zjištění skutečného obsahu projevené vůle v souvislosti s uzavřenou kupní smlouvou o převodu předmětné bytové jednotky, když kontraktační proces mezi žalobcem a matkou žalované vyústil v uzavření písemné kupní smlouvy, která byla vložena do katastru nemovitostí a na základě níž se žalobce stal vlastníkem dané bytové jednotky. Soud považuje rovněž za nutné uvést, že při posuzování dané právní věci vzal v potaz i ustanovení zakotvená v § 1 až 14 občanského zákoníku, k nimž je nutno přihlížet při posuzování každého právního jednání účastníka právních vztahů. Konkrétně podle § 6 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo rovněž nesmí těžit ani z protiprávního úkonu, který vyvolal, nebo nad kterým má kontrolu. Nelze opomenout rovněž ustanovení § 7 občanského zákoníku, podle kterého se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle § 8 občanského zákoníku pak zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Ve světle těchto postulátů zakotvených ve výše uvedených ustanoveních (základních zásadách soukromého práva) pak soud dospěl k závěru, že kupní smlouva mezi žalobcem a matkou žalovanou byla platně uzavřena.

33. S odkazem na právní závěry vyjevené shora pak soud dále uvádí, že žalovaná předmětnou bytovou jednotku užívá po delší dobu bez právního důvodu, tedy předmětnou nemovitou věc žalobci neprávem zadržuje, přičemž žalobce má právo se svojí bytovou jednotkou v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit podle ustanovení § 1012 věty první občanského zákoníku. Žalobci tak náleží právní ochrana proti žalované ve smyslu ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdy soud žalované uložil předmětnou bytovou jednotku vyklidit a vyklizenou předat žalobci tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění pak byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to v délce 15 dnů.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají se zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, ze 14 úkonů právní služby po 14 340 Kč (tj. 200 760 Kč) dle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení (1 úkon), zaslání kvalifikované předžalobní výzvy (1 úkon), vyjádření žalobce ze dne 21. 3. 2022 (1 úkon), ze dne 6. 6. 2022 (půl úkonu), ze dne 29. 9.2022 (1 úkon), ze dne 31. 10. 2022 (1 úkon), ze dne 6. 2. 2023 (1 úkon) a ze dne 6. 4. 2023 (půl úkonu), účasti na pěti ústních jednání konaných u zdejšího soudu s tím, že doba trvání jedno z ústních jednání přesáhla dvě hodiny (6 úkonů), 14 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovného ve výši 674 Kč představující náklady na jízdu vlakem k ústnímu jednání ve dnech 28. 7. 2022, 13. 12. 2022 a 7. 2. 2023 na trase [obec] [obec] a zpět, dále cestovné ke dvěma ústním jednáním na trase [obec] [obec] a zpět ve dnech 6. 3. 2023 a 4. 4. 2023 v částce 3 010 Kč, 20 půl hodin v souvislosti se ztrátou času stráveným na cestě k ústním jednáním v celkové výši 2 000 Kč a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 52 044 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 262 688 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Ohledně tarifní hodnoty věci pak soud odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího ústavního soudu ČR – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 684/2016 či usnesení Ústavního soud ČR sp. zn. IV US 235/ 2019, kdy ze shora uvedených rozhodnutí vyšších soudů mimo jiné vyplývá, že v případě vindikačních žalob se pro určení výše odměny advokáta vychází primárně z ceny vyklizované nemovitosti, kdy soud vyšel z hodnoty nemovité věci, která byla zjištěna znaleckým posudkem doloženým žalobcem. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že žalobkyni nebyl přiznán úkon právní služby za vyjádření ze dne 4. 2. 2022 a 10. 5. 2022, když tato obsahují skutková tvrzení, která již měla být součástí samotného žalobního návrhu, a dále za vyjádření ze dne 21 2. 2022 obsahující pouze jednu větu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.