30 C 145/2020 - 357

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] na ochranu osobnosti o zaplacení částky 250 000 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 250 000 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 3 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení ve výši 1 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náklady řízení ve výši 12 162,15 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalované k zaplacení částky 250 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že se žalobou domáhá ochrany svých osobnostních práv, která byla porušena v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb ze strany žalované, zejména se jedná o právo na úctu a důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí, právo na poskytnutí zdravotních služeb na náležité odborné úrovni za současného respektování práva na svobodný a informovaný souhlas. Žalobkyně se dne [datum] cca v 3.15 dostavila za účelem poskytnutí lékařské péče do žalované nemocnice za doprovodu svého manžela a porodní asistentky, když předchozího dne ve 22.42 porodila doma, za účasti této porodní asistentky a přítomnosti duly, chlapce, přičemž porodní asistentka vyhodnotila, že porodní poranění v podobě natržení hráze je nutné co nejrychleji ošetřit v nemocnici, zhruba ve 4.00 se žalobkyně dostala na sál, kde bylo její poranění přezkoumáno přítomnými mladými lékařkami a následně vyhodnoceno k šití za použití lokální anestezie, než však došlo k zákroku dostavily se další dvě starší lékařky, konkrétně [tituly před jménem] [jméno FO], která dala najevo svou nevoli ohledně toho, že žalobkyně rodila doma, a že do nemocnice nepřivezla také novorozence a placentu. Při přípravách zákroku však manžel žalobkyně omdlel, neboť špatně snáší pohled na jehly a byl odvezen na oddělení chirurgie. Po této události přístup [tituly před jménem] [jméno FO] vůči žalobkyni ještě přitvrdil a lékařka začala tvrdit, že samotné zašití hráze není možné a je třeba provést i revizi dělohy v celkové anestezii. S tímto žalobkyně nesouhlasila, protože si přála se po ošetření vrátit domů za dítětem. Žalobkyně neposkytla svůj svobodný a informovaný souhlas, neboť její porodní asistentka již v místě bydliště žalobkyně vyhodnotila, že v tuto chvíli není nutný, že jej v případě potřeby je možné provést i později, pokud by případné zbytky porodních blan nevyšly samy během následujících dnů. [tituly před jménem] [jméno FO] však provedení zákroku šití hráze neustále podmiňovala právě revizí dělohy, čímž vytvářela na žalobkyni v psychicky náročné situaci nátlak. Žalobkyně stále požadovala pouze zašití hráze. Žalobkyni bylo prakticky odepřeno poskytnutí potřebné zdravotní péče. Žalobkyně byla de facto dotlačena k podepsání reversu. V průběhu vyřizování reversu byla žalobkyně navíc ponechána na gynekologickém lůžku se zavedenými nástroji. Během vyřizování reversu ošetřující lékařka zavolala Policii ČR, a to jak do místa bydliště žalobkyně, tak i na nemocniční oddělení, kde se v tu chvíli nacházela a zde její příslušníky přizvala přímo na sál, aby s žalobkyní, stále v poloze na gynekologickém křesle, pohovořili. Lékařka vůči žalobkyni vystupovala manipulativně až agresivně, například tím, že jí podezírala z toho, že nechce zapsat dítě na matriku, což bylo v danou chvíli, kdy žalobkyně potřebovala ošetřit, naprosto nemístné. Po podepsání reversu se žalobkyně vrátila do místa svého bydliště, kam dorazili také zaměstnanci rychlé záchranné služby, kteří i přes snahu žalobkyně o projevení nesouhlasu, provedli nadbytečné vyšetření naprosto zdravého novorozence. Poté se žalobkyně vydala na ošetření do vzdálenějšího zdravotnického zařízení, kde neměli problém provést pouze zákrok, se kterým souhlasila, tj. zašití hráze, akorát s tou komplikací, že jelikož od porodu uplynulo zhruba 12 hodin, tak část tkáně již znekrotizovala a musela být odstraněna. Žalobkyně odkázala na ust. zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a dále občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Žalobkyni byla bez právního důvodu odepřena potřebná poporodní zdravotní péče. [tituly před jménem] [jméno FO], ani jiný lékař neměli právo vynucovat si provedení tohoto zákroku a podmiňovat jeho provedením jiný zákrok, který byl z hlediska zdravotního stavu žalobkyně potřebný a který nebyl z medicínského hlediska spojen s nutností revize dělohy. Ze strany nemocničního personálu se jí dostalo nedůstojného zacházení, a to kvůli tomu, že se rozhodla rodit doma. Zásah do práva na respektování soukromého a rodinného života je dán také tím, že žalobkyně se po návratu z nemocnice nemohla v poklidu věnovat svému právě narozenému dítěti a byl zaručen její kontakt s dítětem z tohoto důvodu, protože nadále byla ve stavu, kdy potřebovala zdravotní ošetření a musela vyhledat jinou nemocnici. Dále došlo k porušení práva žalobkyně na soukromí porušením povinnosti mlčenlivosti. Žalobkyni jednáním žalované byla způsobena nemajetková újma ve výši 250 000 Kč s ohledem na výše uvedené skutečnosti a měla by splňovat výše náhrady i preventivně sankční funkci.

2. Žalovaná uvedla, že žalobkyně se dostavila na gynekologicko-porodnické oddělení žalované zhruba 5 hodin po porodu. Ve 3.45 hodin byla žalobkyně přijata na porodní sál za účelem kontroly a případného ošetření porodních poranění. V průběhu vyšetřování žalobkyně bylo odhaleno rozsáhlé poranění hráze a došlo také ke ztrátě vědomí pana [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno], který byl vyšetření přítomen. Prováděné vyšetření bylo přerušeno za účelem poskytnutí pomoci panu [jméno FO], který byl převezen na chirurgické oddělení. Není pravdou, že ošetřující lékařka [tituly před jménem] [jméno FO] vyhodnotila stav žalobkyně k šití za použití lokální anestezie proto, že pan [jméno FO] omdlel při přípravě či aplikaci lokální anestezie. [jméno FO] ztratil vědomí v průběhu vyšetřování žalobkyně, kdy lékařka vyšetření ani nestihla dokončit a nemohla tedy dojít k závěru o dalším postupu. Pak, po kolapsu [Anonymizováno] [jméno FO], byla přítomnou lékařkou [tituly před jménem] [jméno FO] zavolána vedoucí služby [tituly před jménem] [jméno FO], která dokončila vyšetření žalobkyně a navrhla jí další postup, tedy ošetření poranění ruptury a revizi děložní dutiny v celkové anestezii. Žalobkyni byly vysvětleny důvody doporučeného postupu zahrnující také revizi dělohy, kterou indikovalo zjištění, že v děložním hrdle jsou patrny poměrně masivní zbytky plodových blan. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zvolila porod doma, tedy lékaři neměli možnost kontrolou placenty zjistit, zda vyšla celá či byla její část zadržena v děloze. Žalobkyně však trvala na tom, že si přeje provést pouze zašití poporodního poranění v lokální anestezii. Požadavku na zašití poranění v lokální anestezii nebylo možné vyhovět s ohledem na zjištěný zdravotní stav žalobkyně. [tituly před jménem] [jméno FO] se žalobkyní nejednala manipulativně, agresivně a bez respektu a úcty k žalobkyni. Příkladem je nedůvodné, negativní hodnocení, když žalobkyni nebyly poskytnuty klíče k zamknutí na WC, když toto pravidlo je obecně aplikováno z důvodu předcházení případného kolapsu rodičky či nedělky, u níž musí být vždy bráno v potaz, že může v důsledku ztráty krve omdlít, přičemž pokud by k takovéto události došlo na zamčeném WC, významně by to oddálilo poskytnutí první pomoci. Stejně tak nabízenou možnost převozu novorozeného dítěte na gynekologicko-porodnické oddělení žalobkyně vnímala jako nátlak. Tato nabídka byla žalobkyni učiněna v souvislosti s doporučením ošetření vyžadujícího hospitalizaci žalobkyně za tím účelem, aby se mohla nechat ošetřit a zároveň mít novorozence nablízku. Žalobkyně se dostavila v pozdních nočních hodinách rozrušená ve stavu po nedávném porodu, přičemž tvrdila, že dítě zanechala u sousedky. S ohledem na skutečnost, že na ambulanci se dostavila rozrušená žena čerstvě po porodu tvrdící, že své několik hodin staré novorozeně zanechala u třetí osoby, kdy zároveň její manžel krátce poté zkolaboval a nemohl podat žádné informace, kdy žalobkyně bez dalšího vysvětlení odmítala možnost dopravit novorozené dítě do nemocnice, kde mohlo být v její blízkosti, bylo povinností lékařského personálu předejít případnému ohrožení na životě a zdraví novorozence a oznámit uvedené skutečnosti příslušným orgánům za tím účelem, aby situaci prověřili. Žalovaná má za to, že se nedopustila žádného pochybení při poskytování zdravotní péče žalobkyni. Vedlejší účastník v závěrečném návrhu uvedl, že žalobkyně bezdůvodně odmítla provedení výkonu lege artis. Žalobkyně se mohla do nemocnice dostavit s dítětem a nenechávat ho doma. Dále má za to, že personál měl skutečnou a upřímnou obavu o stav dítěte. Žalobkyně na spoustu otázek nedopovídala a délka celého incidentu byla zaviněna i chováním žalobkyně. Žalovaná žádným způsobem nepochybila.

3. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy: - lékařská zpráva [Anonymizováno] nemocnice týkající se [jméno FO] ze dne [datum], - úřední záznam Policie ČR ze dne [datum], - úřední záznam ze dne [datum] Policie ČR, - stanovisko Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum], - chorobopis [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [adresa], - zprávu vypracovanou [tituly před jménem] [jméno FO], - čestné prohlášení [jméno FO], - zpráva vypracovaná [tituly před jménem] [jméno FO], - zvukové nahrávky komunikace žalobkyně s personálem při návštěvě [Anonymizováno] [podezřelý výraz]. - znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/2021 včetně doplňku, - výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem], - výslech svědků [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], - výslech žalobkyně.

4. Z těchto provedených důkazů soud zjistil skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Žalobkyně vypověděla, že po porodu dítěte vyhledala lékařské ošetření u žalované. Do nemocnice přijela kolem půl čtvrté ráno. Porodní asistentka, která přijela s ní, ji navrhla, aby si sedla na vozíček a čekaly na ošetření, ve čtyři hodiny se dostala na sál, kde mladá lékařka zjišťovala její stav, vyšetření byly přítomny dvě mladé doktorky, které neprojevily žádnou nevoli kvůli jejímu domácími porodu. Manžel byl u ní na sále, stále měla za to, že se odvíjí vše dobře a bude ošetřena zašitím hráze. Pak manžel omdlel. Přišly tam také dvě starší paní doktorky. Jedna z nich projevovala nevoli k domácímu porodu, dávala jí najevo, že s sebou do nemocnice nepřinesla dítě a nechala ho doma s dulou. Ještě hovořila něco o tom, že dítě nechce zapsat na matriku. Potom došlo k nějakému volání na policii. Za ní do místnosti následně přišli dva policisté, kterým sdělila, že s nimi nebude jednat vleže. Dále jí bylo nabízeno cévkování, které odmítala a chtěla si dojít na záchod. Nebyl jí dán ani klíč od toalety. Policisté se jí ptali na dítě. Tím, že byla zavolána rychlá záchranná služba, OSPOD i policie, došlo k narušení jejího rodinného života. Lékařky v nemocnici se jí snažily dotlačit k revizi dělohy, což odmítla. Pouze chtěla zašít hráz. Lékařky se neptaly na to, jak probíhal porod, neptaly se na vyhodnocení zdraví novorozence, nedávaly jí žádný prostor. Měly stále svůj scénář proti domácímu porodu. Do reversu byla dotlačena, neboť nesouhlasila s revizí dělohy. Neměla pocit, že by jí byla poskytnuta kompetentní informace, nebyla informována o riziku neprovedení zákroku, o cévkování jí nic neřekli, dále se vyjadřovala k zásahu policie v jejím bytě a záchranné služby. Později vyhledala lékařské ošetření ve [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [adresa], kde jí byla zašita hráz.

5. Manžel žalobkyně [jméno FO] vypověděl, že po porodu manželky přijeli autem s porodní asistentkou a manželkou do zařízení žalované. Dítě zůstalo doma v péči duly, bylo to už nějakou dobu po porodu. [jméno FO] asistentka s nimi nešla, protože řekla, že v nemocnici ji nemají rádi, a proto šli dovnitř sami. Ošetřující lékařku informovali o domácím porodu a manželka byla připravena na ošetření, kdy chtěla zašít hráz. Mladší doktorka začala připravovat věci na ošetření, pak přišla druhá paní doktorka, která tomu asi šéfovala. Této lékařce řekli, že rodili doma, tak se jí to zřejmě nelíbilo, znovu jí odpovídali na otázky. Manželka chtěla, aby jí držel za ruku. Viděl poranění manželky a nějaké ty věci připravené, nejspíš jehly, tak zkolaboval. Probudil se až ráno v jiné části nemocnice. V nemocnici se ptali, proč dítě není s nimi a kde je.

6. Z čestného prohlášení porodní asistentky [jméno FO] je patrno, že žalobkyně dne [datum] ve 23 hodin porodila chlapce. Žalobkyně měla větší poranění hráze, a proto doporučila ošetření v nemocnici. Dítě s sebou nechtěli brát, aby novorozenec nemusel tak brzy po narození někam cestovat. Dítě bylo svěřeno do péče přítomné dule. Do porodnice odvezla žalobkyni a jejího manžela autem. S žalobkyní byla v telefonickém spojení. Čekala venku. Od žalobkyně se dozvěděla, že lékaři jí odmítli zašít v lokální anestezii a její ošetření podmínili revizí dělohy, která se provádí v celkové narkóze. Žalobkyně toto odmítla. Podepsala revers a chtěla odjet domů. Ještě předtím, než žalobkyně opustila porodnici, [Anonymizováno] porodnice kontaktovala polici a záchrannou službu. Porodní asistentka se následně domáhala vstupu, ale dovnitř vpuštěna nebyla. Podle toho, co jí řekli policisté, vyplynulo, že považují novorozence za ohroženého jen proto, že se právě narodil. Následně se policie domáhala vstupu do bytu rodičů.

7. Z lékařské zprávy [jméno FO] ze dne [datum] vyplývá jeho ošetření pro otřes mozku.

8. Ze zprávy žalované zpracované [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] je zřejmé, že žalobkyně přišla v 3.40 na ambulanci, udává, že chce zašít po domácím porodu, porod měl proběhnout ve 22.45 hodin a ve 23.15 porod placenty. Na dotaz k dítěti udává, že zůstalo doma, bylo po porodu růžové, křičící a že ho hlídá sousedka. Dále je uvedeno, že bylo zjištěno rozsáhlé poranění hráze a při začátku vyšetření v gynekologických zrcadlech zkolaboval partner pacientky. Byla zavolána vedoucí služby [tituly za jménem] [jméno FO] a bylo zajištěno ošetření partnera pacientky. Dále pacientku řešila [tituly za jménem] [jméno FO] spolu s porodními asistentkami a Policií ČR.

9. Z úředního záznamu Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [adresa] [Anonymizováno], MO [adresa] město, č. j.: KRPA-166167-5/ČJ-2017-001415 ze dne [datum] vyplývá, že ve 4.40 dne [datum] byla hlídka Místního oddělení policie [Anonymizováno] vyslána do [Anonymizováno] [podezřelý výraz], kde se nacházela žena, která byla po domácím porodu bez dítěte. Žena byla ztotožněna jako [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Na místě bylo zjištěno, že paní [jméno FO] prodělala domácí porod a chtěla se nechat v nemocnici ošetřit a trvala pouze na zašití hráze. Ostatní vyšetření odmítla. Dle ošetřující lékařky však takovýto zákrok nebylo možné provést, protože před tímto zákrokem bylo nutné provést ještě další vyšetření. S těmito vyšetřeními paní [jméno FO] nesouhlasila a na místě podepsala revers. K narozenému dítěti odmítla podat hlídce bližší informace. Následně se pomocí převozu hlídky Policie ČR paní [jméno FO] odebrala do místa svého bydliště, kde již byla další hlídka Policie ČR. Na místě se nacházelo i narozené dítě a dále paní [jméno FO]. Dále se na místo dostavil lékař [tituly před jménem] [jméno FO], který dítě prohlédl na místě.

10. Z úředního záznamu Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [adresa] [Anonymizováno], MO [Anonymizováno], č. j.: KRPA-166167-1/ČJ-2017-001413 ze dne [datum] je patrno, že do [Anonymizováno] [podezřelý výraz] se dostavila hlídka policie, kdy paní [jméno FO] na [adresa] ČR oznámila, že se do [Anonymizováno] nemocnice dostavila žena společně s mužem, která uvedla, že prodělala domácí porod. [jméno FO] zkolaboval a při pádu na zem si poranil hlavu. V ženě byla ztotožněna paní [Jméno zainteresované osoby 0/0], která odmítala hospitalizaci, veškerá ošetření a dožadovala se provedení zašití hráze a následného propuštění. Dle vyjádření lékařky tento chirurgický zákrok nebylo možné provést bez předešlého vyšetření vnitřních orgánů a vyčištění pozůstatků po porodu z důvodu infekcí, s tímto [Jméno zainteresované osoby 0/0] nechtěla se ztotožnit a trvala na svých požadavcích. Lékařský personál opakovaně poučoval paní [Jméno zainteresované osoby 0/0] o možných komplikacích, ta těchto doporučeních nedbala a podepsala revers. Při pokusu hlídky získat informace o dítěti nespolupracovala, nechtěla podat žádné informace o tom, kde se dítě nachází, kdo ho má v péči a zda může zdravotnický personál dané dítě prohlédnout a případně hospitalizovat v nemocnici. Na to paní [jméno FO] odpověděla, že chce podepsat revers a jet domů, kde rozhodne o dalším postupu. Na místě se nacházela další osoba paní [jméno FO], která o sobě tvrdila, že je porodní asistentka, neměla u sebe žádný doklad, nechtěla sdělit žádné informace o daném porodu, o místě, kde se dítě nachází. Policie ČR s ohledem na možné ohrožení života a zdravotního stavu dítěte po podepsání zdravotního reversu převezla paní [jméno FO] do místa jejího bydliště.

11. Z chorobopisu [Anonymizováno] nemocnice [Anonymizováno] [adresa] týkající se žalobkyně z jejího ošetření ze dne [datum], kde jí byly diagnostikovány nekrotické egematozní okraje pochvy, hráz s rupturou perinea II. stupně. Bylo provedeno sešití a nekrotické tkáně odstraněny.

12. Ze stanoviska Magistrátu hl. m. Prahy, Odbor správních činností ve [podezřelý výraz] a sociální péči, Oddělení [podezřelý výraz], ze dne [datum] č. j.: MHMP [Anonymizováno]/2018 vyplývá na základě vypracovaného znaleckého posudku stanovisko, že [podezřelý výraz] nebylo u poskytovatele [podezřelý výraz] služeb, tj. na gynekologicko-porodnickém oddělení [Anonymizováno] [podezřelý výraz], provedeno poporodní ošetření, které požadovala. Indikace k provedení revize dutiny děložní byla bez verifikace reziduí (zbytků) po porodu ultrazvukovým vyšetřením nedostatečná. Na základě shora zjištěných skutečností MHMP konstatuje, že stížnost lze vyhodnotit jako částečně oprávněnou, neboť na základě znaleckého posudku bylo zjištěno, že se poskytovatel dopustil pochybení v postupu při poskytování [podezřelý výraz] služeb dne [datum] tím, že neprovedl ultrazvukové vyšetření a nerespektoval rozsah výkonu, který [podezřelý výraz] v rámci ošetření porodního poranění požadovala.

13. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno][Anonymizováno]1/2021 včetně doplňku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem] vyplývá, že žalobkyni byla v zařízení žalované po porodu diagnostikována ruptura perinea 3. stupně a indikována operační intervence následujícího rozsahu: revize dutiny děložní a ošetření poranění perinea v celkové anestezii. S navrženým postupem nedělka nesouhlasila, preferovala pouze ošetření porodního poranění v lokální infiltraci. Na základě neshody s lékařským personálem v [podezřelý výraz] po podepsání negativního reversu [podezřelý výraz] opustila. Dále byla ošetřena ve [podezřelý výraz] zařízení [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [adresa], k ošetření došlo po 12 hodinách po porodu, ošetření bylo provedeno v celkové narkóze a rozsah poranění byl popsán jako ruptura perinea II. stupně. Nedělka byla informována o potřebě ošetření poranění perinea v celkové anestezii a současném provedení instrumentální revize dutiny děložní, jako důvod provedení instrumentální revize byla přítomnost plodových obalů v děložním hrdle. Obaly byly prokázány v hrdle v rámci klinického vaginálního vyšetření v zrcadlech. Sonografické vyšetření, které by poukázalo na přítomnost placentární tkáně v dutině děložní, nebylo provedeno. Nedělka s největší pravděpodobností nevykazovala známky silnějšího vaginálního krvácení, nedělka výkon v celkové anestezii odmítla a nesouhlasila s provedením instrumentální revize dutiny děložní. Na základě záznamů v dokumentaci není indikace k instrumentální revizi zřejmá. Indikací k výkonu v celkové anestezii je poranění perinea III. stupně, kdy je přítomen defekt zevního análního svěrače. S ohledem na absenci popisu typu poranění III. stupně v dokumentaci a následném záznamu v dokumentaci z jiného zdravotního zařízení, kde bylo poranění hráze klasifikováno jako stupeň II., nelze určit, do jaké míry byl výkon v celkové anestezii podpořen nálezem na perineu a snahou o rekonstrukci v celkové anestezii. Z dostupné dokumentace prvního lůžkového zařízení není zřejmě jasná indikace k intervenci v celkové anestezii, postup lékaře z druhého lůžkového zařízení byl příkladný, vedl k rychlému stanovení diagnózy a řešení stavu. Nejjednodušší diagnostickou metodou, která se jasně vyjádří k zadržení placentární tkáně, je sonografie. Znalec dále uvedl, že diagnostika poranění perinea III. stupně může být problematická. Z literárních údajů je patrno, že po porodu opouští porodnici a má nepoznanou i neošetřenou lézi análního svěrače řada žen. Takovýto stav má zcela zásadní negativní vliv na kvalitu života dané ženy. Inkontinence stolice a větrů se může následně manifestovat v různě dlouhém časovém intervalu od porodu. U některých žen se disfunkce objeví ještě v porodnici, jindy až po letech. U žen, u kterých byl defekt v návaznosti po porodu detekován a ošetřen, má následně suboptimální nález na ošetřeném svěrači. V případě klasifikace II. stupně není svěrač porušen. S odstupem od porodu lze svěrač sonograficky a funkčně vyšetřit a posoudit jeho morfologii a funkci. Ze zdravotnické dokumentace nelze vyloučit, že bylo poranění na druhém pracovišti podhodnoceno. I v případě, že žalobkyně je aktuálně bez funkčních obtíží, není defekt svěrače automaticky vyloučen. Kompenzatorní mechanismy mohou poranění svěrače kompenzovat a defekt se může klinicky manifestovat později. Porodní hmotnost novorozence u žalobkyně, která rodila poprvé, byla 4 480 g a nebyla provedena laterální epiziotomie. První porod, velký plod a neprovedení laterální epiziotomie jsou rizikové faktory pro vznik poranění perinea III. stupně. Dvě protichůdná tvrzení, první vyšetření může být nadhodnocené a druhé podhodnocené, objektivizace stavu může být dodatečně učiněna morfologickým a funkčním vyšetřením. Znalec dále uvedl, že do jejich ústavu přijíždí i rodičky bez dítěte, kdy je ošetří a následně opouští zařízení po podpisu reversu. Také řešili situaci, kdy přivezli matku v těžkém stavu a doslechli se, že plod zemřel, potom informovali policii. Revize dělohy v celkové anestezii má svá rizika a mělo by tak být činěno na základě jasné kliniky. Pokud se týká poranění perinea III. stupně, tak svěrač by měl být ošetřen v celkové anestezii z důvodu správného ošetření konečníku. Lze si představit uvažování porodníka, že ví, že je tam poranění perinea III. stupně, ví tudíž, že musí dělat výkon v celkové anestezii, neviděl placentu, a tak se nabízí i řešení, že při jedné narkóze provede i instrumentální revizi dutiny děložní. Dále znalec uvedl, že pokud neví, v jakém stavu byla placenta při porodu nebo stav dítěte, tak se na to určitě ptá, jaká byla druhá doba porodní, jak dlouho bylo tlačeno, jak vypadala placenta. Znalec byl též přítomen přehrávání zvukových nahrávek komunikace žalobkyně s personálem při návštěvě [Anonymizováno] nemocnice, neshledal porušení etického kodexu lékaře.

14. Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] je zřejmé, že se žalobkyně dostavila do nemocnice a když lékařka chtěla provádět vyšetření, aby zjistila zdravotní stav žalobkyně, otec dítěte omdlel, proto zavolala další posily a otce převezla na chirurgii. Potom se už téměř nevrátila, vše ostatní ví z doslechu. Rodičů dítěte se ptala, jestli je v pořádku, vzpomíná si, že nikdo neřekl konkrétně, že tam byla porodní asistentka. V nemocnici byla i paní [jméno FO]. Seděla před porodním sálem. Žalobkyně nežádala, aby byla vpuštěna její porodní asistentka. Ta přímo s žalobkyní a jejím partnerem nepřišla.

15. Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že zákrok v celkové anestezii indikovala proto, že šlo o porodní rozsáhlé poranění. Pacientka se dostavila až několik hodin po porodu. Řitní svěrač byl již retrahovaný. Žalobkyně se dostavila bez dítěte i bez placenty, proto nemohla být placenta zrevidována. Důvodem pro celkovou anestezii bylo náležitě a pečlivě ošetřit svěrač a dále i provedení revize dutiny děložní pro podezření, že lůžko (placenta) nebyla celistvá. Ultrazvuk považuje za pomocnou vyšetřovací metodu, takhle časně po porodu není úplně spolehlivá. Vhodné je revizi provést jako prevenci následného poporodního krvácení. Žalobkyně odmítala celkovou anestezii, nebyl proto důvod jí poučovat o jejích rizicích. Od počátku vyžadovala jen lokální anestezii. O celkové anestezii rozhoduje anesteziolog, pokud by pacientka byla svolná k celkové anestezii, a je podrobně poučena před samotným výkonem. V lokální anestezii poté, kdy se žalobkyně dostavila až po několika hodinách po porodu, lze poranění svěrače těžko ošetřit. Riziko poškození svěrače a riziko celkové anestezie je nesrovnatelné, neboť se jednalo o výkon v celkové anestezii, kdy se neintubuje, a tam komplikace u mladé zdravé ženy se nevyskytují. Před porodním sálem seděla nějaká žena, považovala ji za dulu. Žalobkyně s sebou neměla dítě. Dotazovala se žalobkyně, zda bylo dítě vyšetřeno, žalobkyně se příliš nebavila, nechtěla nic moc vysvětlovat. Říkala, že dítě hlídá sousedka. Když oba rodiče byli v nemocnici, neměla jistotu, kde je dítě a zda je živé. Když volala na policii, tak se omlouvala, pouze podávala informaci, o nic nežádala. Podle jejího názoru je volbou každé rodičky, kde chce porodit.

16. Na zvukové nahrávce pořízené [datum] po páté hodině ranní jsou zachyceny zčásti rozhovory mezi žalobkyní a lékařským personálem. Jednak týkající se cévkování, ošetření hráze, žalobkyně se domáhala pouze zašití hráze v lokální anestezii, kdy lékařka hovoří o ošetření lege artis s tím, že se žalobkyně vystavuje riziku neschopnosti udržet moč a stolici. Dále je hovořeno o poranění, které je vidět a které také žalobkyně vidět nemůže. Hovoří se o tom, že je tam další poranění, a pokud by nebylo ošetřeno, mohly by být problémy s udržením stolice a moči.

17. Soud neprovedl k důkazu svědecké výpovědi policistů zasahujících dne [datum], když byly k důkazu provedeny úřední záznamy Policie ČR a od události uplynulo již několik let. Soud též neprovedl k důkazu doplnění znaleckého posudku od [tituly před jménem] [jméno FO] k doložení skutečností ze světové literatury o nutnosti ošetření svěrače v celkové anestezii, když k tomuto se znalec již vyjádřil. Soud neprovedl výslech svědkyně [jméno FO], která nebyla přítomná v [Anonymizováno] [podezřelý výraz] a hlídala novorozence doma.

18. Žaloba není důvodná.

19. Podle § 3 odst. 2 písm. a) o.z. každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí.

20. Podle § 81 odst. 1 o. z., chráněna je osobnost člověka včetně jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle § 81 odst. 2 o. z., ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

21. Podle § 28 odst. 1 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, lze zdravotní služby pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 28 odst. 2 cit. zák., má pacient právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. Podle § 28 odst. 3 písm. a) cit. zák., má pacient při poskytování zdravotních služeb dále právo na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb. Podle § 34 odst. 1 cit. zák., se souhlas s poskytnutím zdravotních služeb pokládá za svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku a za informovaný, je-li pacientovi před vyslovením souhlasu podána informace podle § 31. Informace podle § 31 zahrnuje, mimo jiné, informaci o zdravotním stavu a navrženém individuálním léčebném postupu, pod které spadají údaje o příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji, o účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, o jiných možnostech poskytování zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta, o další potřebě a léčbě, o omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav.

22. Z ust. § 34 odst. 3 vyplývá, že pokud pacient i přes podané informace odmítá vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb a nejde-li o případ, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu, je mu opakovaně podána informace o jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že neposkytnutí zdravotních služeb může vážně poškodit jeho zdraví nebo ohrozit život. Jestliže pacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní o tom písemné prohlášení (revers). Žalobkyně se po porodu dostavila na gynekologicko-porodnické oddělení žalované po 4,5 hodinách po porodu. Žalobkyni byla umožněna při jejím ošetření účast druhé osoby, a to jejího manžela. Lékařkou [tituly před jménem] [jméno FO] byla diagnostikována ruptura perinea III. stupně a dále byly zjištěny placentární blány, tedy vzniklo podezření, že v děloze zůstaly zbytky placenty. Byla indikována celková anestezie pro ošetření svěrače a revizi dutiny děložní. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] i zvukových záznamů je patrno, že žalobkyni bylo vysvětlováno, proč má podstoupit celkovou anestezii, ošetření svěrače a revizi dělohy. Žalobkyně odmítala celkovou anestezii a vyžadovala pouze v lokální anestezii zašití hráze. Jak vyplynulo ze znaleckého zkoumání [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem], zjištění, zda v děloze se nachází část placenty, mohlo být provedeno pomocí ultrazvuku, čímž by byla indikována případná revize dělohy. Pokud bylo podezření na rupturu svěrače III. stupně, je třeba přistoupit k celkové anestezii, aby byl svěrač řádně ošetřen. Právě celková anestezie umožňuje řádné ošetření svěrače, protože jinak je pacientka vystavena riziku následného úniku stolice. Svěrač má být ošetřován v celkové anestezii, aby se dobře adaptovaly okraje poraněného svalu. Rupturu roztrženého svěrače je možné ošetřit v lokální anestezii, ale je to metodicky nesprávné, pro zachování funkčnosti zdraví pacientky je vhodná celková anestezie. Lokální anestezie by měla být použita pouze v nouzovém režimu, který u žalobkyně ani žalované nenastal.

23. Ve [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [adresa] posoudili porodní zranění žalobkyně jako poškození perinea II. stupně. Do [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [adresa] se žalobkyně dostavila již s narozeným dítětem a její ošetření proběhlo v celkové narkóze.

24. Magistrát hl. m. Prahy, Odbor správních činností ve [podezřelý výraz] a sociální péči, Oddělení zdravotnictví, shledal stížnost na žalovanou oprávněnou, neboť neprovedla ultrazvukové vyšetření a nerespektovala rozsah výkonu, který pacientka v rámci ošetření porodního poranění požadovala, nebylovšak vůbec řešeno, zda došlo k poranění svěrače u žalobkyně a byla správně stanovena celková anestezie pro ošetření svěrače.

25. Z výslechu znalce vyplynulo, že i následně lze zjistit, zda žalobkyně měla poškozený svěrač, a tedy zda diagnostikování ruptury III. stupně bylo správné, nebo zda se jednalo pouze o rupturu perinea II. stupně, dodatečným vyšetřením žalobkyně. Žalobkyně opakovaně odmítla toto vyšetření podstoupit. Nebylo tedy prokázáno, že žalovaná nesprávně diagnostikovala rupturu perinea III. stupně.

26. Klinický obraz žalobkyně pro revizi dělohy nebyl provedenými vyšetřeními zřejmý, neboť nebylo provedeno ultrazvukové vyšetření dělohy. K tomuto lékařka [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že krátce po porodu je dle jejího názoru ultrazvuk neprůkazný. Dále nebyl zjištěn krevní obraz žalobkyně. Celková anestezie, kterou žalobkyně striktně odmítala, však byla indikována i z důvodu poranění perinea III. stupně. Nelze souhlasit s žalobkyní, že se jedná o vykonstruovaný teoretický důvod ze strany žalované, když ze zdravotní dokumentace vyplývá nález ruptury perinea III. stupně, a i v nahrávkách pořízených žalobkyní se hovoří o možném úniku stolice.

27. Žalobkyně odmítla vyšetření ustanoveným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] pro jeho negativní přístup k domácím porodům. Soud se již podrobně zabýval námitkami žalobkyně vůči znalci ve svém usnesení ze dne 26. 2. 2021, č. j.: 30 C 145/2020-113, a neshledal je důvodnými. K procesnímu zajištění rovnosti stran a nezávislého a odborného posouzení nelze připustit, že žalobkyně si bude sama určovat lékaře, který má provést její vyšetření.

28. Jestliže žalobkyně odmítá vyšetření, které může objektivně zjistit správnost postupu žalované, jako jediný důkazní prostředek, nemůže jít k tíži žalované postoj žalobkyně.

29. Je nepochybné, že lze v lokální anestezii zašít hráz, pokud ovšem nedojde k poškození perinea III. stupně, kdy jeho ošetření v lokální anestezii je pouhým nouzovým řešením vystavující pacienta riziku komplikací.. Žalobkyně požadovala pouze zašití hráze v lokální anestezii, kdy takovéto ošetření bylo zcela nevhodné v rozporu s lékařskou metodikou, neboť bylo třeba rupturu perinea III. stupně ošetřit v celkové anestezii.

30. Argumentace žalobkyně, že se jí dostalo adekvátní péče ve [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [adresa] obstát nemůže, neboť nebylo prokázáno, že stanovení rozsahu ruptury perinea II. stupně u žalobkyně bylo správné, když následky případného poškození svěrače se mohou u pacientek objevit třeba i po několika letech. Objektivním důkazem o tom, zda žalovaná postupovala nesprávně, by bylo vyšetření žalobkyně, dle kterého lze i zpětně zjistit, zda žalobkyně skutečně měla poškozený svěrač.

31. Lze uzavřít, že k ošetření hráze žalobkyně v zařízení žalované nedošlo proto, že žalobkyně odmítla celkovou anestezii k ošetření hráze a podepsala revers.

32. Ze svědeckých výpovědí lékařek ani zvukových záznamů není patrno, že by se lékařský personál choval k žalobkyni negativně pro její domácí porod.

33. S ohledem na postoj žalobkyně nebylo prováděno její další vyšetřování a žalobkyně podepsala revers a nemocnici opustila.

34. Pokud se týká cévkování žalobkyně, byla jí dána tato možnost nebo možnost močení do mísy, kdy po odmítnutí tohoto způsobu močení ze strany žalobkyně jí bylo umožněno odejít na záchod. Žalobkyně měla na sále přítomnou blízkou osobu, kterou byl její manžel.

35. Ze zvukových záznamů nevyplývá, že by se personál gynekologicko-porodnického oddělení žalované choval nedůstojně bez úcty k žalobkyni. Žalobkyně měla svou představu o způsobu ošetření v oblasti perinea, a to v lokální anestezii. Stanovený rozsah poranění perinea dle žalované však k řádnému ošetření žalobkyně vyžadoval anestezii celkovou. Provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by žalobkyni byla poskytována zdravotní služba bez náležité odborné úrovně. Žalobkyně byla informována o rozsáhlém poranění perinea a vhodnosti ošetření v celkové anestezii, kdy byla navrhována i revize dělohy. Dalších informací týkajících se anestezie a případného zákroku se žalobkyni nedostalo, neboť kategoricky odmítla celkovou anestezii. Soud proto uzavřel, že nebylo porušeno právo žalobkyně na informovaný souhlas. Žalobkyně podepsala revers a bylo jí umožněno z nemocnice odejít.

36. Nelze se ztotožnit s tvrzením žalobkyně, že i když by bylo podezření na poškození perinea III. stupně, měla být ošetřena v lokální anestezii, neboť tím by se vystavovala riziku špatného ošetření svěrače s případnými závažnými důsledky na jejím zdraví. Soud má za to, že se nelze domáhat výkonu po zdravotnickém zařízení, který může vést k poškození zdraví pacienta. V daném případě nelze ani provést sešití pouze hráze bez ošetření svěrače, když se jedná o jedno poranění.

37. Soud tedy dospěl k závěru, že poskytnutí zdravotní péče žalobkyni ze strany žalované i ošetření porodního zranění nezasáhlo do osobnostních práv žalobkyně.

38. Pokud se týká zavolání Policie ČR ze strany [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že lékařka pojala podezření na možné ohrožení dítěte, když oba rodiče dítěte se dostavili do nemocnice a nebylo zcela jasné, kdo má dítě v péči. Žalobkyně byla ve svých informacích o dítěti strohá, což je zřejmé i z úředního záznamu Policie ČR. Pokud se týká o přítomnou porodní asistentku [jméno FO], z dokazování není zřejmé, že by nemocniční personál věděl, že se jedná o porodní asistentku, která ani nepřišla do nemocnice s manželi [jméno FO], neboť jak je zřejmé z výslechu [jméno FO], porodní asistentka s nimi nešla, protože jí v nemocnici nemají rádi. Z úředního záznamu Policie ČR je patrno, že ani porodní asistentka, která byla dotazována Policií ČR, nechtěla o dítěti mluvit. Sama Policie ČR pojala podezření na ohrožení zdraví a života dítěte.

39. Nelze přehlédnout, že to byla žalobkyně, která odjela od svého dítěte na ošetření, čímž žalovaná nemohla zapříčinit, že se žalobkyně nemohla věnovat svému dítěti a užívat si první a neopakovatelné okamžiky po narození.

40. Podle zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, se podle § 51 odst. 2 písm. d), nepovažuje za porušení mlčenlivosti sdělení údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení, za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu. Pokud lékařka v dané konkrétní situaci volala na Polici ČR a informovala o nastalé situaci v nemocnici, nedošlo tímto jednáním k zásahu do osobnostních práv žalobkyně. Další jednání Policie ČR a záchranné služby nebylo ovlivněno chováním pracovníků žalované a není předmětem tohoto řízení.

41. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud nezjistil poškození osobnostních práv žalobkyně ze strany žalované, tudíž žalobkyni nemohla být způsobena ani nemajetková újma. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

42. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná a vedlejší účastník byli ve sporu plně úspěšní a soud jim přiznal plnou náhradu nákladů řízení.

43. Žalovaná byla zastoupena právním zástupcem. Žalovaná má vlastní právní oddělení a spor se týkal poskytování zdravotnické péče, která je předmětem činnosti žalované. Soud neshledal důvodnost pro právní zastoupení žalované advokátem, a proto žalované přiznal náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. Podle vyhl. č. 254/2015 Sb. Náleží žalované paušální náhrada za úkony písemné vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] dle § 1 odst. 3 cit. vyhl. po 300 Kč za úkon podle § 2 odst. 3 cit. vyhl., celkem 3 300 Kč. O povinnosti žalobkyně nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalované bylo rozhodnuto podle § 149 odst 1 o.s.ř.

44. Náklady vedlejšího účastníka podle vyhl. č. 254/2015 v celkové výši 1 500 Kč za úkony dle § 1 odst. 3 cit. vyhl. (vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum]) po 300 Kč za úkon podle § 2 odst. 3 cit. vyhl.

45. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně byla ve sporu plně neúspěšná, a proto je povinná zaplatit České republice náklady na znalecký posudek a výslech znalce v celkové výši 12 162,15 Kč, když znalci [tituly před jménem] [jméno FO] byla přiznána odměna za znalecký posudek ve výši 12 705 Kč, složená záloha ve výši 4 000 Kč a dále odměna za výslech ve výši 3 457,15 Kč. Soud proto rozhodl výrokem IV. tohoto rozsudku.

Poučení