30 C 151/2021 - 177

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Hany Jakubcové a přísedících Bc. Lenky Čermákové DiS a Pavly Ouzké ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka], IČO [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o náhradu škody ve výši 1 809 480 Kč, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na bolestném částku ve výši 531 024 Kč a na ztížení společenského uplatnění částku ve výši 1 108 429 Kč a na náhradě hotových výdajů částku ve výši 8 618 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 68 976 Kč na bolestném a co do částky ve výši 88 012 Kč na ztížení společenského uplatnění a co do částky ve výši 4 421 Kč na náhradě hotových výdajů.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chomutově 91 % vyplaceného znalečného ve výši 15 063 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chomutově 9 % vyplaceného znalečného ve výši 1 490 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 125 225 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokátky A], advokátky se sídlem v [adresa].

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Chomutově soudní poplatek za řízení ve výši 82 404 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podáním ze dne 18. 5. 2021 domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanou dne 18. 4. 2016 uzavřel pracovní smlouvu na základě, které byl od 18. 4. 2016 zaměstnán jako skladový manipulant s místem výkonu práce v [adresa]. Při výkonu tohoto druhu práce utrpěl žalovaný dne 18. 5. 2017 pracovní úraz, zlomeninu obou bérců a vznik otevřené zlomeniny vpravo po přimáčknutí vysokozdvižným vozíkem. Žalobce byl hospitalizován v [právnická osoba] od 18. 5. 2017 do 26. 6. 2017 v této době se podrobil několika operacím. Dne 18. 5. 2017 byla provedena revize rány byla provedena zavřená repozice a externí fixace, dne 22. 5. 2017 byla provedena extrakce, externí fixace, spojení kovy a umístění radonových drenů, dne 26. 5. 2017 bylo provedeno odstranění odumřelé tkáně a opravení zevní fixace a dne 4. 6. 2017 byla provedena úprava zevního fixátoru a transplantace kůže. Následně byl žalobce na doléčení přeložen do [právnická osoba]. na ortopedické oddělení kde hospitalizace trvala od 26. 6. 2017 do 18. 7. 2017. Následně byl opět hospitalizován v [právnická osoba] od 28. 11. 2017 do 12. 12. 2017, kdy došlo k extrakci zevní fixace a dne 8. 12. 2017 k revizi pakloubu, spojení kostí. Diagnóza byla stanovena na zlomeninu dolního bérce vpravo, otevřenou, dislokovanou 1. st., pakloub dolního bérce vlevo. Česká správa sociálního zabezpečení svým rozhodnutím ze dne 12. 11. 2018 přiznala žalobci invalidní důchod prvního stupně s účinností od 2. 9. 2018. U vedlejšího účastníka, [právnická osoba], byla pojistná událost nahlášena pod číslem [hodnota].

2. Na odškodnění pracovního úrazu uhradila žalobkyně žalovanému dne 17. 10. 2017 zálohu na ušlý výdělek ve výši 37 000 Kč, dne 26. 1. 2018 zálohu na ušlý výdělek ve výši 37 000 Kč. Vedlejší účastnice na straně žalované uhradila dne 29. 1. 2019 žalobci bolestné ve výši 100 000 Kč a 249 Kč na věcné náklady léčení vynaložené na zakoupení měsíčkové masti. Žalovaná dne 20. 2. 2019 provedla doplatek ušlého výdělku ve výši 100 519 Kč. Výzvou ze dne 11. 6. 2020 vyzvala právní zástupkyně žalobce žalovanou k zaplacení ztížení společenského uplatnění a k zaplacení nároku na cestovní výdaje za návštěvy matky žalobce v [právnická osoba], neboť žalobce se svou matkou žil a žije v rodinné domácnosti, včetně náhrady hotových výdajů. Výzvou ze dne 17. 12. 2020 žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k náhradě cestovních výdajů matky žalobce za cesty z [adresa] v době první hospitalizace žalobce v [právnická osoba] ve výši 6 861,60 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 3 235 Kč, dále vyzval žalovanou k plnění ztížení společenského uplatnění a ke zvýšení bolestného.

3. Žalobce v žalobě požadoval zvýšit odškodnění bolestného na sedminásobek poskytnutého plnění za opakované bolestivé zákroky na 700 000 Kč, kdy vyplaceno bylo pouze 100 000 Kč, proto se žalobce domáhal doplacení ztížení společenského uplatnění ve výši 600 000 Kč. Za doživotní handicap požadoval zaplatit 500 000 Kč, neboť nemůže chodit do schodů ani ze schodů bez opory, brní jej obě dolní končetiny, cítí tupou bolest v místě zlomenin, má problémy delší dobu sedět i chodit, když před pracovním úrazem jezdil na kole, bruslil, lyžoval, což nyní nemůže, přičemž na bolest užívá Ketonal a Aulin. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši 1 100 000 Kč na bolestném a ztížení společenského uplatnění a na náhradě nákladů léčení částky ve výši 6 861,60 Kč a (3 235 Kč – 249 Kč) tj. částky 9 847,60 Kč, tj. částky ve výši 9 848 Kč. Celkem částky ve výši 1 109 848 Kč.

4. Po seznámení se se závěry znaleckého posudku žalobce změnil podanou žalobu tak, že požadoval, aby soud připustil změnu žaloby týkající se jeho nároku na ztížení společenského uplatnění, které původně požadoval v částce 500 000 Kč tak, že ji rozšířil o 696 441 Kč na celkových 1 196 441 Kč a rovněž rozšířil žalobu o náhradu nákladů spojených s léčením o cestovné za cesty z [adresa] ve dnech 26. 7. 2022 a 30. 5. 2023 o částky 1 692 Kč a 1 499 Kč na celkových 13 039 Kč. Celková částka odškodnění za pracovní úraz žalobce dosáhla částky 1 809 480 Kč. Soud změnu žaloby připustil usnesením ze dne 5. 5. 2025, č.j. 30 C 151/2021-160.

5. Žalovaná k věci uvedla, že neuznává nárok žalobce a vznesla námitku promlčení ohledně nároku na náhradu nákladů spojených s léčením. Doplnila, že náklady byly přinejmenším zčásti vynaloženy již v roce 2017, a tudíž ohledně nich již uplynula tříletá promlčecí lhůta. Žalovaná rovněž namítala, že žalobce neprokázal, že náklady byly účelně vynaloženy v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, který žalobce při výkonu práce u žalované utrpěl.

6. K výši odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění žalovaná uvedla, že aby soud mohl odškodnění zvýšit, musí zde být okolnosti, které se vymykají z typového rámce obdobných případů, a které by mohly nasvědčovat, že se jedná o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele. Žalobkyně upozornila na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci vedené pod 21 Cdo 1004/2010. Ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2011 k výkladu stanovení výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění se uvádí mimo jiné, že výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění určená na základě celkového bodového ohodnocení stanoveného lékařem představuje již sama o sobě náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. Předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění stanoveného na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku je existence takových výjimečných skutečností, které umožňují závěr, že zejména vzhledem k uplatnění poškozeného v životě ve společnosti, kupříkladu při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, další vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním, sportovním, i s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví i na jeho předpokládané uplatnění v životě, nelze omezení poškozeného vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění.

7. Žalovaná byla přesvědčená, že žalobce netvrdil ani neprokazoval, že by předpoklady pro zvýšení odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění byly naplněny tedy, že by se v jeho případě jednalo o zvlášť výjimečný případ hodný zvláštního zřetele, tedy případ odlišující se významně od jiných typově obdobných případů. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

8. Žalobce v reakci na vyjádření žalované strany uvedl, že z kontroly jeho zdravotního stavu v [právnická osoba] ze dne 30. 5. 2023 vyplynulo, že se jeho zdravotní stav v důsledku pracovního úrazu zhoršuje. Má problémy již při došlapu, kůže na pravém bérci opakovaně praská a pomalu se hojí, dále se ve zprávě uvádí, že u pravé dolní končetiny se jednalo prakticky o subamputační poranění končetiny, trvalé následky jsou jednak v omezení hybnosti hlezna a jednak v zatížitelnosti končetiny. Na 19. 9. 2023 je naplánováno CT vyšetření pravého bérce, kdy lékaři uvažují o eventuální extrakci LCP dlahy z bérce.

9. Skutkový stav byl v řízení zjištěn ze shodných vyjádření účastníků, z důkazů listinných, z výpovědi žalobce a z výpovědi svědkyně a ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví č. [hodnota] ze dne 15. 9. 2024 a z jeho doplnění ze dne 2. 7. 2025, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobce v pracovním poměru u žalované utrpěl dne 18.5.2017 pracovní úraz, kdy jej přimáčkl vysokozdvižný vozík řízený jiným zaměstnancem žalované. V důsledku tohoto úrazu byl žalobce pojišťovnou žalované odškodněn na bolestném 400 body po 250 Kč, tj. částkou ve výši 100 000 Kč, které vyplatila žalobci pojišťovna žalované, včetně náhrady nákladů léčení ve výši 249 Kč za měsíčkovou mast. Žalobci byl rovněž dne 20. 2. 2019 doplacen ušlý výdělek ve výši 100 519 Kč. Na ztížení společenského uplatnění žalovaná žalobci ničeho neposkytla.

10. Z vyčíslení cestovních náhrad dle vyhl. č. 440/2016 Sb. soud zjistil, že za cesty za žalobcem z [adresa] a zpět vynaložila matka žalobce ve dnech 20. 5. 2017, 4. 6. 2017, 10. 6. 2017 a 17. 6. 2017, celkem 4 421 Kč (viz blíže na čl. 4 spisu).

11. Z vyčíslení cestovních náhrad dle vyhl. č. 333/2018 Sb. soud zjistil, že dne 18. 6. 2019 byl žalobce na kontrole u lékaře a z [adresa] a zpět vynaložil automobilem 1 191,60Kč. (viz blíže na čl. 4 spisu).

12. Z vyčíslení cestovních náhrad dle vyhl. č. 358/2019 Sb. soud zjistil, že dne 23. 6. 2020 byl žalobce na kontrole u lékaře a z [adresa] a zpět vynaložil automobilem 1249, 20 Kč. (viz blíže na čl. 4 spisu).

13. Z lékařské zprávy o kontrole na [právnická osoba] ze dne 18.6.2019 soud zjistil, že se žalobce v roce 2017 podrobil celkem sedmi operacím v souvislosti s pracovním úrazem, který utrpěl dne 18.5.2017.

14. Z lékařské zprávy o kontrole ze dne 18.6.2019 v [právnická osoba] soud zjistil, že na LDK má žalobce rány zhojené, klidné, koleno s plnou hybností, hlezno s omezením krajní DF, nebolestivé, bez patologické hybnosti, oblast pakloubu nebolestivá, plantiflexe bez omezení, cca 60 st. dorziflexe 0, jizvy plošná oválná po odtransplantovaném defektu 9x7, dále jizvy po op. Přístupu celkem cca 216 cm, chronický otok, koleno hybné plně, PDK jizvy klidné, plošné jizvy přibližně obdélníkového tvaru, navzájem na sebe navazují, po odtransplantovaných defektech cca 25 x 10 a 13 x 5 cm, rovné jizvy po op. Přístupech cca 20 cm platiflexr neomezena, asi 60 st. Dorziflexe 0, resp. 90 st. PDK vpravo, zkrácena proti LDK o cca 1,5 cm, koleno hybné plně.

15. Z lékařské zprávy o kontrole na [právnická osoba] ze dne 18.6.2019 soud zjistil, že lékař nedoporučoval žalovanému dlouhodobý, ve smyslu několikahodinový stoj, ale spíše dynamickou zátěž a její střídání tj. stoj s chůzí a sedem. Nedoporučoval několikahodinovou chůzi ani zvedání těžkých břemen. Nabádal žalovaného, aby se řídil otokem končetin a našlapoval plně pouze podle bolesti. Považoval za nevhodné též doskoky.

16. Z posudku o invaliditě soud zjistil, že žalovaný dne 17.9.2018 obdržel rozhodnutí OSSZ Chomutov č.j. [Anonymizováno] v němž se mimo jiné uvádí, že orgán sociálního zabezpečení dospěl k takovým výsledkům posouzení zdravotního stavu žalovaného a k míře poklesu jeho pracovní schopnosti, že se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který je invaliditou I. stupně. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní činnost žalobce o 35 %, a to v souvislosti s úrazem ze dne 18. 5. 2017. Invalidita vznikla ke dni 2. 9. 2018. Žalovaný je schopen po vzniku invalidity I. stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti.

17. Z posudku o invaliditě soud zjistil, že žalovaný dne 17.9.2018 obdržel rozhodnutí OSSZ Chomutov č.j. [Anonymizováno] v němž se mimo jiné uvádí, že žalovaný utrpěl úraz obou dolních končetin ve svých 42 letech. Jednalo se o dislokované zlomeniny obou bérců. Po řadě operací se jeho zdravotní stav stabilizoval. Dle poslední zprávy ortopeda ze srpna 2018 orgán sociálního zabezpečení zjistil, že žalobce trpí bolestmi a parestézií při delší chůzi v obou lýtkách. Následkem úrazu byla mohutná keloidní jizva kolem celého bérce. Žalovaný se ocitl v omezení na dorzální flexi na obou TC kloubech. Musí posilovat svaly hlezna. Jeho pracovní potenciál je omezen. Invalidita prvního stupně byla uznána pro značnou deformitu bérců se svalovými atrofiemi a značným omezením funkcí obou končetin. Přičemž ortoped nepředpokládal zlepšení zdravotního stavu.

18. Z pracovní smlouvy žalovaného uzavřené dne 18. 4. 2016 se žalovanou soud zjistil, že do pracovního úrazu byl žalovaný od 18. 4. 2016 zaměstnán u žalované jako skladový manipulant. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2018 se zkušební dobou v délce třech měsíců. Pracovní smlouvě byla též sjednána výše mzdy, která činila 14 000 Kč hrubého.

19. Dodatkem pracovní smlouvy ze dne 1. 2. 2017 soud zjistil, že došlo ke změně pracovní smlouvy ke dni 1. 2. 2017 ohledně výše mzdy, která nadále činila 17 000 Kč hrubého.

20. Dopisem právní zástupkyně žalobce ze dne 11. 6. 2020 soud zjistil, že žalobce uplatnil nárok na náhradu škody spočívající náhradách na cestovné z [adresa] v celkové výši 5 613 Kč, dále v náhradě hotových výdajů za věci zakoupené do nemocnice, doplatek léků, masti a zapůjčení vozíku celkem ve výši 3 235 Kč, poštovné za zasílání dokladů o pracovní neschopnosti ve výši 892 Kč za ztížení společenského uplatnění, které bylo ohodnoceno na 100 bodů na zvýšení bolestné, neboť bylo vyplaceno pouze ve výši 250 Kč za bod.

21. Z účtenky za hotové číslo [hodnota], [hodnota] soud zjistil, že dne 21. 8. 2017 a 21.9.2017 bylo matce žalobce paní [jméno FO] prodlouženo zapůjčení mechanického vozíku, a to od 5. 8. do 31. 8. 2017 ve výši 405 Kč v době od 1.9. do 29. 9. 2017 ve výši 435 Kč.

22. Z výzvy k úhradě nároků žalobce sepsaného právní zástupkyní žalobce dne 17. 12. 2020 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného k zaplacení cestovní náhrady ve výši 6 861,80 Kč, k náhradě hotových výdajů ve výši 3 235 Kč, poštovného ve výši 892 Kč a ke ztížení společenského uplatnění ve výši 500 000 Kč za doživotní handicap a ke zvýšení bolestného na sedminásobek poskytnutého plnění, tj. na částku 700 000 Kč. Právní zástupkyně žalobce rovněž uvedla, že prostřednictvím [právnická osoba]. žádal žalobce dne 11. 6. 2020 o doplacení uvedených nároků, kdy pojišťovna sdělila, že se spojí se zaměstnavatelem žalobce a podá své stanovisko. Právní zástupkyně žalobce rovněž vyzvala žalovanou k úhradě částky 1 210 097 Kč do pěti pracovních dnů od obdržení tohoto dopisu. Jinak žalobce podá žalobu.

23. Z propouštěcí zprávy žalobce ze dne 26.6.2017 soud zjistil, že žalobce byl hospitalizován v [právnická osoba] od 18.5.2017 do 26.6.2017.

24. Z propouštěcí zprávy žalobce ze dne 26. 6. 2017 soud zjistil, že žalobci byla provedena akutní stabilizace zlomenin obou bérců zevními ifixátory. V dalším průběhu konvertován ZF na vnitřní osteosyntézu na levém bérci, odtransplantovaný menší kožní defekt a dne 21.6. provedena dynamizace hřebu. Pravý bérec s rozvojem cirkulárních nekróz po zhmoždění měkkých tkání. Po nekrektomii a opakovaných převazech metodou podtlakové terapie, provedena autodermální transplantace. Během hospitalizace krytí ATB, pacient afebrilní stabilizovaný. Po domluvě pacienta přeložen na ortopedii do [adresa] dle spádu.

25. Z propouštěcí zprávy ze dne 12. 12. 2017 soud zjistil, že žalobce byl hospitalizován v [právnická osoba] na úrazové klinice [název] od 28. 11. 2017 do 12. 12. 2017.

26. Z propouštěcí zprávy ze dne 12. 12. 2017 soud zjistil, že žalobce byl přijat k extrakci ZF (zevních fixátorů) z pravého bérce, která byla provedena [datum]. Výkon proběhl bez komplikací, naloženy sádrové LU dlahy. Hojení vstupů ZF bez infektu. Dne 8.12.2017 proběhla operace pakloubu. Po výkonu byl žalobce přeložen na stanici URA2, kde po celou dobu byl afebrilní, bez udávaných obtíží, rány po výkonu klidné, bez patologické sekrece, retence či známek infekce, stehy in situ, chůzi o berlích zvládal. Žalobce byl v celkově dobém stavu propuštěn do ambulantní péče.

27. Z propouštěcí zprávy [právnická osoba] ze dne 21.7.2017 soud zjistil, že žalovaný byl na ortopedické oddělení přeložen z [právnická osoba] k doléčení. Hospitalizace trvala od 26.6.2017 do 18.7.2017.

28. Z lékařské zprávy o kontrole ze dne 23. 6. 2020 v [právnická osoba] soud zjistil, že lékaři sledují zakřivení LDK a PDK s tím, že kov nebude extrahován a že není vhodná dlouhodobá zátěž ani delší stoj.

29. Z lékařské zprávy o kontrole ze dne 15. 6. 2021 v [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce trpí otoky a bolestmi, přičemž u PDK otok trvá, laloky vitální, jizvy klidné a hybnost hlezna je omezena. Doporučena mu byla zátěž do bolesti a kontrola za rok.

30. Z lékařské zprávy o kontrole ze dne 26.7.2022 v [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce si stěžoval na to , že pravá končetina je horší, píchá pod lalokem, transplantát občas zlobí, přičemž objektivně PDK trpí těžkým chronickým otokem, defigurace, po transplantaci vitální spodina. LDK po transplantaci plocha klidná, oteklá. Žalobci byla doporučena kontrola opět za rok.

31. Z posudku praktické lékařky žalobce ze dne 17.1.2019 soud zjistil, že žalobce není schopen práce v dlouhodobém stoji, neschopen je dřepu, kliku, chůze ze schodů a do schodů, není schopen dlouhodobé chůze a zvedání těžkých břemen a rovněž je nevhodná práce v chladu.

32. Z lékařské zprávy o kontrole ze dne 30.5.2023 v [právnická osoba] soud zjistil, že u žalobce po subamputačním poranění PDK bylo po opakovaných výkonech dosaženo zpevnění kosti, ale trvalými následky jsou omezení hybnosti hlezna a omezení zatižitelnosti, LDK je méně postižena, ale v plánu jsou další diagnostické postupy eventualně i operační výkony dle vývoje situace. Zlepšení celkového stavu nelze očekávat.

33. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že pracoval u žalované asi rok, když se mu přihodil pracovní úraz. V době úrazu žalobce nestál na podlaze, ale na paletovém vozíku, do cesty se mu připletla kolegyně s ještěrkou, na které měla naloženou paletu, přes kterou neviděla. Chtěla si zkrátit cestu přes prostranství určené pro vykládku kamionu se zbožím a do žalobce tak narazila. Kdyby stál žalobce přímo na zemi, tak by mu bývala skrze stupátko obě nohy přerazila, ale protože žalobce přímo na zemi nestál upadnul do kleku na paletový vozík.

34. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že když viděl bezprostředně po úraze, jak vypadají jeho nohy, tak se rozklepal, byl v šoku a dávali mu něco na uklidnění a vrtulníkem jej převezli do [právnická osoba], kde ho hned operovali. V [právnická osoba] strávil asi měsíc a půl. Poté, když už pojišťovna nechtěla jeho pobyt platit, tak jej převezli do nemocnice v [adresa], kde byl na převazech a také mu dávali antibiotika.

35. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce rád jezdil na kole, bruslil na ledě, a jeho koníčkem byla turistika. Když měl čas chodil na vycházky do přírody. Po úraze se na brusle nemůže postavit, protože má obavy z toho, že by zaškobrtnul nebo upadl. Co se týče vycházek, tak i chůze je v podstatě omezená. O této omezenosti, se žalobce vyjádřil tak, že výstup na Sněžku pěšky by nezvládl zcela jistě, protože když jde od [právnická osoba] nemocnice směrem k náměstí a měl by udělat kolečko na tom náměstí, tak ví, že by to neodchodil. Lépe se mu chodí na zpevněném a rovném povrchu jako je třeba asfalt, než po kamenném dláždění, jaké bývalo na [název] náměstí. ( Pozn. [název] náměstí bylo jako jedno z mála v Čechách dlážděno říčními valouny různé velikosti, tato rarita však musela ustoupit zájmu na bezpečné chůzi a v roce 2020 bylo započato s rekonstrukcí dláždění viz.: Historické náměstí v [název] prochází obnovou, čeká ho i archeologický průzkum - Seznam Zprávy).

36. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce chodí ztěžka do schodů. Musí se vždy chytnout zábradlí a přitahovat se. Pravou nohou vystupuje, chůze je opatrná a zdlouhavá, a to samé jej čeká při sestupování po schodech. Žalobce bydlí v panelovém domě, kde je výtah, ale bydlí v šestém patře. Před domem musí překonat asi osm schodů, aby se dostal do přízemí, kde je přístup k výtahu.

37. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že byt v souvislosti s jeho úrazem na bezbariérový nepředělávali. Jedná se o byt, který nemají v osobním vlastnictví, ale je to byt v majetku obce.

38. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že co se týče rekreačního provozování dalších sportů na kole žalobce jezdil, ale po úraze v rámci rehabilitace zjistil, že mu pohyb na rotopedu dělá problémy. Řízení vozidla, pokud by měl nohy dlouho svěšené mu způsobí nepřiměřené zdřevěnění nohou a velmi dlouho pak trvá, než se vrátí do normálního stavu.

39. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že nechodí plavat a před úrazem také příliš nechodil tak neví, zda by ho tento pohyb po úraze v něčem omezoval. Stejné by to bylo v případě lyžování a pohybu na běžkách. V zimním období, když jsou námrazy má žalobce velký strach, aby neuklouzl, zejména o pravou nohu se bojí, protože o ni málem přišel.

40. V zimním období se projevuje problém s transplantovanou kůží, která praská a tvoří se mu na nohou strupy, mrazy tuto situaci zhoršují. Obdobné je to i při změnách teplot. Kůže praská a strupy se špatně hojí. Ta zhoršená kvalita kůže je vidět i v létě, když žalobce nosí krátké kalhoty. Po koupání se kůže musí hned promazat, aby zůstala zvlhčená.

41. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že se může ohnout, ale do dřepu už mu to dělá problémy, kleknout si nemůže, těžká břemena zvedat nemůže a nosit těžká břemena a chodit s břemenem také nemůže. S maminkou nakupují autem, ale nákup se musí rozložit tak, aby nebyl těžký. Nosí nákup v taškách do výtahu.

42. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že domácí práce, u kterých by musel vystupovat na schůdky jako je věšení záclon nebo malování bytu by vůbec dělat nemohl, pokud by měl někomu nabídnout pomoc, tak pouze něco přivézt nebo odvézt autem. Ostatní práce by mohl dělat jen v sedě nebo v leže, třeba drobné instalatérské práce.

43. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že užívá trvale léky na bolest, přestože se snaží jejich užívání omezovat, je to někdy nevyhnutelné. Bolívají jej kotníky a lýtka. Kromě toho jej nohy neustále brní, jako by jimi procházel proud. To přetrvává i ve spánku. Žalobce nemůže proto dobře spát. Na spaní žalobce žádné léky předepsané od lékaře neměl. Brnění je zvýšené za vedra a při delší chůzi.

44. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že úraz na žalobci podle jeho názoru psychické následky nezanechal. Žalobce pracuje s náplní práce, kterou je ostraha objektu. Moc se u toho nenachodí, a to mu vyhovuje. Pracuje na 12hodinové směny ranní a noční.

45. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že po propuštění z [název] nemocnice užíval invalidní vozík, aby se aspoň mohl pohybovat po bytě, tedy jen tam, kam to šlo, protože do koupelny a na záchod už se nedostal. Při hygieně mu pomáhala maminka, nosila mu umyvadlo, aby se mohl umýt. K vyprazdňování používal mísu, kterou mu maminka donášela a bažanta. Jinak to nešlo. Tak to trvalo asi měsíc, než mu doktoři dovolili alespoň stoupnout na tu levou nohu. Potom už si do koupelny doskákal.

46. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že dodnes mu dělá potíže dostat se do vany a z vany, protože byt nepředělávali, aby mohl využívat sprchový kout. Nejhorší je z vany po dokončení hygieny vystoupit.

47. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že návštěva koncertu, který může trvat i tři hodiny je pro žalobce náročná, i když by seděl. O to více je namáhavá, pokud by stál, protože si to vyzkoušel a ví, že už by příště nešel.

48. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že se k trestnímu řízení se zaměstnankyní žalované nepřipojoval a bylo to z důvodu jeho léčení. V rozsudku neměla uloženu povinnost zaplatit mu náhradu újmy na zdraví.

49. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že v den úrazu žalobce mu přivezli ze zaměstnání jeho věci a řekli jí, že má zlomenou nohu a že ho vezli do [adresa]. Svědkyni bylo divné, že se zlomenou nohou do [adresa] a proč ne do [adresa] a tak se snažila dovolat do [adresa], aby zjistila více podrobností.

50. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že když se svědkyně dovolala do nemocnice lékař jí řekl, že žalobce má obě nohy přeražené, a že tu jednu mu budou muset asi amputovat.

51. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že na druhý den jeli s manažerem žalované za žalobcem do [adresa] a tehdy viděla, jak ty nohy dopadly. Z nohou mu trčely dráty a nohy měl sešroubované, říkal, že to byla strašná bolest.

52. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že po čase žalobce převezli do [adresa], kde mu dělali převazy.

53. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že domů žalobce poslali, když měl ještě ty dráty v noze a svědkyně nevěděla, jak by mu měla pomáhat a oni svědkyni nabídli vozík a pomoc s odvozem žalobce sanitkou na převazy do nemocnice a opravdu se to takto dělo asi do prosince 2017, než mu dráty zase operativně odstranili.

54. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že nejméně od června 2017 do října 2017 žalobce nechodil a používal vozík.

55. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že po odstranění drátů chodil žalobce o berlích. Nikam nemohl, byl stále doma. V práci mu slíbili, že mu najdou práci v sedě, ale pak propouštěli všechny.

56. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že vzhledem k tomu, že žalobce nemohl běhat, nemohl najít práci. ¨ 57. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že nakonec získal žalobce práci v [název] u ostrahy. Musí tam jezdit autem. Autobusem by vůbec nemohl, tam by nenastoupil, dělá mu to potíže.

58. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že v době, kdy se stal jejímu synovi úraz jí bylo 71 let. Tehdy byla ještě relativně zdravá, ale už nepracovala. A o syna který po úraze nechodil se starala sama.

59. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že v době od června 2017 do ledna 2018 než mu vyndali z nohy dráty, tak se žalobce nemohl vykoupat ve vaně, prostě by se tam ani ven nedostal, nechodil. Ve vaně se mohl mít až v roce 2018, když už začal chodit o berlích.

60. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že žalobce jí před úrazem v domácnosti pomáhal. Především myl okna, což už nyní dělat nemůže a svědkyně si bude muset objednat nějakou úklidovou službu.

61. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že žalobce by jí nemohl pomoci např. s vymalováním bytu, s podáním něčeho z výšky. Dříve utíral prach v obývací stěně, to teď také dělat nemůže.

62. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že v době, kdy žalobce nechodil, musela chodit nakupovat do ne příliš vzdáleného obchodu sama a pěšky a používala tašku na kolečkách.

63. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že nepovažuje žalobce za plně soběstačného, protože nemůže dlouho chodit, nemůže dlouho stát, nemůže dlouho sedět, nemůže ani dlouho řídit auto. Ze schodů chodí hůř jak svědkyně, která je po operaci kyčle a nemůže nic těžkého nosit. Bez výtahu by se do bytu sotva dostal. Svědkyně se domnívala, že by žalobce nezvládl bydlet zcela sám, potřebuje pomoc další osoby.

64. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že před úrazem jezdil žalobce na kole, taky na rotopedu, aby se trochu hýbal, ale to už teď vůbec nemůže. V mládí, ještě na učilišti možná i bruslil, tanec ho příliš nebavil, ale teď kdyby měl tancovat, tak asi by ani nemohl, protože nohy ho bolí a ta jedna stále natéká.

65. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že na kůži, která vyžadovala promaštění užíval měsíčkovou mast, kterou mu koupila a léky na bolest v počátcích po úraze užíval, později už to byl jen ibalgin.

66. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že žalobce jezdí na kontroly do [adresa] každý rok. Občas i teď používá při chůzi oporu. Hůl, berle. V zimě na sněhu se bojí, že upadne. Svědkyně se domnívala, že z důvodu, že má omezený pohyb žalobce po úrazu přibral o polovinu své původní váhy.

67. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky žalobce, soud zjistil, že žalobce má po úraze omezený výběr obuvi, musí si vybírat takové boty, které ho nebudou tlačit na jizvy, musí být volné. Širší, větší, ale vybírá z normální nabídky bot.

68. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví č. [hodnota] ze dne 15. 9. 2024 a z jeho doplnění ze dne 2. 7. 2025 soud zjistil, že žalobce dne 18.5.2017 utrpěl při pracovním úraze mnohočetné zlomeniny bérce vpravo i vlevo a zlomeninu vnitřního kotníku. Po úraze pociťuje stále bolesti a brnění nohou, které akcentuje námaha a změny počasí. Byl mu přiznán invalidní důchod I. stupně.

69. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví č. [hodnota] ze dne 15. 9. 2024 a z jeho doplnění ze dne 2. 7. 2025 soud zjistil, že žalobce zvládá v chůzi jen na krátké trasy do pěti kilometrů, vadí rychlá chůze. Nezpevněný terén zvládá hůře. Běh nebo skok minimálně a nemotorně pro bolesti nohou. Dřep a klik zvládá limitovaně a jen opatrně. Chůze do schodů a ze schodů jen po jedné noze dopředu a velmi opatrně. Nákupy zvládá doveze si je autem. Auto řídí, ale jen na krátké vzdálenosti vzdálenost [adresa] nezvládne. Domácí práce zvládá, ale jen jednodušší. Nezvládá vystoupat na schůdky, stoupnout si na špičky, delší klek. Vaření a mytí a strojení zvládá. V práci může vykonávat jen krátké pochůzky, delší pochůzky nezvládá. Sportem se může zabývat jen omezeně, jízdou na kole a velmi se bojí na náledí.

70. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví č. [hodnota] ze dne 15. 9. 2024 a z jeho doplnění ze dne 2. 7. 2025, soud zjistil, že znalec určil bodové ohodnocení bolestného po vyšetření žalobce a po seznámení s jeho zdravotní dokumentací na 1293 bodů a navýšil jej o 10% u položek 1 + 2 + 3 + 4 tj. 58 bodů pro dlouhodobou léčbu a opakované operace, kterých prodělal celkem 7. Celkem tak znalec určil bodové ohodnocení bolestného na 1 351 bodů.

71. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví č. [hodnota] ze dne 15. 9. 2024 a z jeho doplnění ze dne 2. 7. 2025, soud zjistil, že znalec určil bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění na 2 820 bodů, přičemž určil, že úraz zanechal na zdraví žalobce závažné trvalé následky v podobě jizev, výrazného omezení hybnosti pravého hlezna a nohy a minimální omezení hybnosti levého hlezna. Stav si vyžádal řadu závažných a pacienta zatěžujících operací, které vedly k záchraně suficientní končetiny, protože vzhledem k charakteru úrazu byla jistě zvažována amputace v pravém bérci. Trvalé následky zasahují, jak do pracovních, rodinných, tak i do volnočasových aktivit posuzovaného.

72. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví č. [hodnota] ze dne 15. 9. 2024 a z jeho doplnění ze dne 2. 7. 2025, soud zjistil, že znalec určil, že nejdříve došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce po prodělaném úrazu dne 23. 6. 2020.

73. Z lékařské zprávy o kontrole ze dne 17.9.2024 soud zjistil, že lékař doporučoval doplnit vyšetření žalobce, zda se v jeho případě nejedná o hlubokou žilní trombózu, neboť jasnou příčinu v kovu na bérci neviděl, dále lékař požádal o Sono vyšetření a domníval se, že je vhodné doplnit kožní vyšetření vzhledem k dlouhodobé exsudaci a trofickým změnám kůže postiženého bérce. Lékař se rovněž obával o chronický zánět kůže, který by mohl zásadně ovlivnit stav na kovu a zlomenině.

74. Z přehledu úhrad zdravotní péče podle zákona č. 48/19 97 Sb. za období od července 2024 do srpna 2024 soud zjistil, že vykázaná zdravotní péče žalobce dosáhla částky 53 626,80 Kč a poplatky a doplatky započítané do limitu činily 480,51 Kč. Přehled úhrad za všechny výkony je obsažen na číslech listu 139-143 spisu.

75. Z předběžné propouštěcí zprávy ze dne 22. 7. 2024 soud zjistil, že žalobce byl hospitalizován v nemocnici v [adresa] na chirurgickém oddělení od 11. 7. 2024 do 22. 7. 2024 s flegmónou PDK (Flegmóna je neohraničený hnisavý zánět měkkých tkání, který se rychle šíří podél pojivových tkání a svalových vláken. Na rozdíl od abscesu, který je ohraničený a tvoří „kapsu“ hnisu, flegmóna nemá jasné hranice a nelze ji snadno vypustit). Byla mu provedena incize na bérci a lokální ošetření rány. Bez většího efektu. Progrese cyanózy a otoku na dorsu nohy. Provedena incize v LA. Lokální nález v regresi. Žalobce byl ve stabilizovaném stavu propuštěn k ambulantní péči. K propuštění žalobce mu byla vypsána sanita.

76. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce byl u žalované zaměstnán jako skladový manipulant od 18. 4. 2016. Dne 18. 5. 2017 v pracovní době na pracovišti žalované jej přimáčkla ještěrkou jiná zaměstnankyně žalované a způsobila mu mnohočetné zlomeniny obou bérců a vnitřní zlomeninu kotníku. Žalobce byl ještě téhož dne převezen do [právnická osoba] a byl okamžitě operován, přičemž se zvažovala amputace pravé končetiny v místě bérce. Žalobci v té době bylo 42 let. Žalobce se podrobil celkem 7 operacím, které měly zajistit fixaci bérců obou končetin kovovými dráty a šrouby a následně byly odstraňovány. Byla mu transplantována kůže na nohou. Žalobce byl od července 2017 nejméně do ledna 2018 nepohyblivý a užíval invalidní vozík a vyžadoval pomoc jiné osoby. Žalobce žil před i po úraze v domácnosti se svojí matkou, která mu v době jeho nemohoucnosti poskytovala veškerou pomoc s výjimkou dopravy do nemocnice za účelem převazů, které nebylo možné zajistit v domácí péči. Když se žalobci stal úraz bylo jeho matce 71 let, již nepracovala, cítila se sice dobře, ale vzhledem k jejímu věku a následným poruchám vlastní hybnosti, operace kolen a kyčle, sama vyžadovala pomoc při nákupech, obstarávání domácnosti a pochůzkách k lékařům. Žalobce ji bezprostředně po úraze takovou pomoc poskytovat nemohl a po uzdravení a ustálení svého zdravotního stavu, k němuž došlo nejdříve 23. 6. 2020 ji dokázal pomáhat jen s dovozem nákupu z obchodu, přičemž sám obtížně chodil do schodů a měl omezení v nošení břemen. Po uzdravení si práci hledal jen obtížně, neboť měl sníženou pracovní schopnost o 35% a byl uznán invalidním v I. stupni. Z výpovědi žalobce a rovněž ze znaleckého posudku, při jehož zpracování znalec využil veškerou zdravotní dokumentaci žalobce, považoval soud za prokázané, že žalobce po úraze zvládá chůzi jen na krátké trasy do pěti kilometrů a vadí mu rychlá chůze. Nezpevněný terén zvládá hůře. Běh nebo skok zvládá minimálně a nemotorně pro bolesti nohou. Dřep a klik zvládá limitovaně a jen opatrně. Chůze do schodů a ze schodů jen po jedné noze dopředu a velmi opatrně. Nákupy zvládá, doveze si je autem. Auto řídí, ale jen na krátké vzdálenosti, tj. cca do hodiny jízdy, ale už vzdálenost [adresa] nezvládne. Nohy ho pak brní a bolí. Domácí práce zvládá, ale jen jednodušší. Nezvládá vystoupat na schůdky, stoupnout si na špičky, nezvládá delší klek. Vaření, mytí a strojení zvládá. V bytě nemá možnost využívat sprchový kout, ale jen vanu, když vstup do ní a vystupování z ní žalobci trvá a musí si počínat velmi opatrně. Hrozí uklouznutí a pád. V práci může vykonávat jen krátké pochůzky, delší pochůzky nezvládá. Sportem se může zabývat jen omezeně, jízdou na kole nebo rotopedu, ale ne dlouho a velmi se bojí chodit na náledí. Koupat se nechodí, protože to nedělá dobře transplantované kůži. Když ho nohy brní, nemůže spát. Podle lékařských zpráv z roku 2024 se stav kůže na pravém bérci zhoršuje a noha otéká. Námaha a změny počasí to akcentují. Představa, že by byl v dopravě odkázán na MHD nebo veřejnou autobusovou linkovou dopravu je nereálná. Žalobce by nedokázal rychle nastoupit a vystoupit, musí se přidržovat a musí to dělat pomalu. K cestám využívá svůj automobil a bude tak zřejmě činit do konce svého života. Žalobce by nemohl bydlet zcela sám, protože jeho omezení v pohybu vyžadují interakci a spolupráci s další osobou. Nelze jej považovat za zcela soběstačného. Žalobce se bojí pádu, a to i v interiéru. Znalec určil bodové ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobce tak, jak je uvedeno v odst. 70. a 71. Doplněním znaleckého posudku, kde znalec přesvědčivě odůvodnil své závěry, byly odstraněny vady a nesrozumitelnosti původního posudku. Žalobcův stav se v roce 2024 zhoršil, když kůže na bércích hnisala a pravá noha otékala. Byla nutná hospitalizace žalobce v Nemocnici v [adresa]. Žalobce dosud nemohl provést v domácnosti bezbariérové úpravy, které by mu usnadnily jak chůzi, tak sebeobslužnost.

77. Vzhledem k tomu, že žalobce utrpěl úraz dne 18.5.2017 je třeba projednávanou věc posuzovat podle z.č. 262/2006 Sb. zákoníku práce účinného od 1. 4. 2017, (dále jen zák. práce).

78. Podle ust. § 269 odst. 1 zák. práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

79. Podle ust. § 271k odst. 1 zák. práce pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

80. Podle ust. § 271k odst. 2 zák. práce se jako pracovní úraz posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

81. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem jsou poškození zdraví nebo smrt zaměstnance (pracovní úraz), ke kterým došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody je nezbytné, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. Odpovědnost za škodu při pracovním úrazu je odpovědností objektivní, kdy zaměstnavatel odpovídá za samotný výsledek (za škodu), aniž je uvažováno jeho zavinění. Nevyžaduje se ani porušení právní povinnosti z jeho strany. V řízení o odškodnění pracovního úrazu má žalobce (poškozený zaměstnanec) procesní povinnost tvrdit a prokazovat všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu.

82. Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů; musí jít přitom o příčinu podstatnou, důležitou a značnou. Toto zevní působení, označované též jako úrazový děj, je zpravidla takovou událostí, která vyvolá u postiženého subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v obvyklé práci nebo mu to dovolují jen s určitými potížemi, nebo jej dokonce z práce vyřazují. O úrazový děj může jít i v případech náhlého poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé, každodenně vykonávané práce, nebo je sice konán v hranicích obvyklé těžké práce, ale za nepříznivých okolností, anebo pohybuje se sice v hranicích obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organismus zaměstnance není přizpůsoben nebo na kterou svými schopnostmi nestačí.

83. Podle ust. § 269 odst. 4 zák. práce zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.

84. Podle ust. § 271c odst. 1 zák. práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2.

85. Podle ust. § 271c odst. 2 zák. práce vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

86. Tímto vl. nař. je č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Od 1. 1. 2023 došlo ke změně vl. nař. č. 276/2015 a to vl. nař. č. 451/2022 Sb. v jehož čl. II. nazvaného Přechodné ustanovení bylo stanoveno, že pokud byly bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobeny v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení (před 1. 1. 2023) a nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení rozhodnuto o stanovení náhrady za bolest nebo náhrady za ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

87. Podle ust. § 1 odst. 1 vl. nař. č. 276/2015 Sb. bolestí se pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobené a) poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, b) léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

88. Podle ust. § 1 odst. 2 vl. nař. 276/2015 Sb. se ztížením společenského uplatnění pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen „trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

89. Podle ust. § 2 odst. 1 vl. nař. č. 276/2015 Sb. Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech.

90. Podle ust. § 2 odst. 2 vl. nař. 276/2015 Sb. Bodové ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

91. Podle ust. § 3 odst. 1 vl. nař. č. 276/2015 Sb. činí hodnota bodu 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.

92. Podle ust. § 3 odst. 2 vl. nař. č. 276/2015 Sb. náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou bodu v korunách českých.

93. Podle ust. § 7 odst. 1 vl. nař. se bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu.

94. Podle důvodové zprávy k vl. nař. č. 451/2022 Sb., kterým bylo změněno nař. vl. 276/2015 o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání s účinností od 1.1.2023 uvedl zákonodárce, že ke změně se přistoupilo proto, aby byl sjednán soulad postupu při odškodňování ztížení společenského uplatnění způsobeného pracovním úrazem podle nařízení vlády číslo 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, s postupem, který je používán pro shodné odškodnění této nemajetkové újmy podle metodiky Nejvyššího soudu. Zákonodárce vycházel z Ústavního nálezu II.ÚS 2925/20, v němž Ústavní soud konstatoval, že i když v soukromém právu existují pro tento institut 2 právní úpravy, není důvodné, aby odškodňování ztížení společenského uplatnění bylo ve svém důsledku rozdílné, respektive, aby zaměstnanci byla podle uvedeného nařízení vlády poskytnuta za stejné poškození zdraví částka nižší, když je dána na základě metodiky, ze které vychází zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z důvodu zajištění rovné ochrany základních práv a svobod je potřeba přiznat odškodnění alespoň na úrovni, které by se poškozenému zaměstnanci dostalo v občanskoprávním vztahu, a také proto byl předložen návrh na změnu nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. Upravení hodnoty bodů narovná sociálněprávní jistoty poškozených na zdraví i plátců odškodnění.

95. Podle důvodové zprávy k vl. nař. č. 451/2022 Sb., kterým bylo změněno nař. vl. 276/2015 o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání s účinností od 1.1.2023 uvedl zákonodárce rovněž, že pozitivní dopad na posuzované osoby zajistí automatický valorizační mechanismus, který zohlední mzdy zaměstnanců ve vztahu k odškodnění a rovněž volatilní princip, který vždy v každém čase zajistí, ,,spravedlivé“ ohodnocení, které nebude vázáno na ,,letitou“ pevnou částku,, která se několik let neměnila. Navíc pevně stanovená sazba se může případně stát, dojde-li k poklesu průměrné mzdy, i zbytečně nákladnou.

96. Na základě aplikace novelizovaného znění ust. § 3 nar. vl. 276/2015 Sb. vzniká problém, jak určit rok, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. Existují v zásadě tři výkladové cesty: Povinnost vzniká v okamžiku, kdy se zdravotní stav zaměstnance ustálí a je možné jej objektivně hodnotit. V daném případě úraz se stal žalobci v roce 2017, léčba končí 2020, od 2020 má žalobce trvalé následky. Povinnost hodnotit vzniká v roce 2020. Hodnota bodu se určí jako 1 % průměrné mzdy za 1.–3. čtvrtletí roku 2019. Tento výklad odpovídá lékařskému a pojistnému principu, neboť se hodnotí až ustálený stav, nikoli průběh léčby.

97. Druhý výkladový způsob se váže k povinnosti, která vzniká až v okamžiku, kdy se odškodnění skutečně řeší. V daném případě znalec posuzuje v roce 2024, tudíž povinnost vzniká 2024. Hodnota bodu se určí jako 1 % průměrné mzdy za 1.–3. čtvrtletí roku 2023. Tento výklad zajišťuje, že odškodnění se určí podle nejaktuálnější ekonomické hodnoty, ale není v souladu se zásadou, že právo na odškodnění vzniká už dříve (nikoli až při znaleckém zkoumání).

98. Třetí výkladový způsob se týká povinnosti, která vzniká až v okamžiku, kdy zaměstnanec uplatní nárok, tj. navrhne zpracování znaleckého posudku na výši odškodnění. V daném případě byl návrh na znalecký posudek navržen v roce 2023 a povinnost hodnotit tak vznikla v roce 2023. Hodnota bodu se určuje 1 % průměrné mzdy za 1.–3. čtvrtletí roku 2022. Tento výklad je kompromisem, protože odškodnění se odvíjí od doby, kdy zaměstnanec právo uplatnil, nikoli kdy znalec nárok vyčíslil.

99. Při aplikaci prvého výkladového pravidla musí být bráno v úvahu i to, že zaměstnanec má právo uplatnit nárok buď přímo u zaměstnavatele, nebo se domáhat soudní cestou. Pokud by soudní spor, který není jeho vinou, protože zaměstnavatel nárok dobrovolně nesplnil, vedl k nižší reálné hodnotě odškodnění, docházelo by k diskriminaci zaměstnanců, kteří se musí soudit. Takový výklad by v praxi sankcionoval poškozeného zaměstnance za to, že musel uplatnit svá práva soudně, a zvýhodňoval by zaměstnavatele, kteří nárok odmítají plnit dobrovolně. Fixní hodnota 250 Kč/bod byla kritizována právě proto, že neodrážela vývoj ekonomiky a reálnou kupní sílu. Zákonodárce proto od 1. 1. 2023 přešel na systém navázaný na průměrnou mzdu, aby udržel reálnou hodnotu odškodnění v čase. Tento účel by byl zmařen, pokud by se i nadále vycházelo z historických hodnot (rok ustálení zdravotního stavu).

100. Zásada plné kompenzace znamená, že odškodnění má nahradit, co poškozený skutečně utrpěl. Pokud by odškodnění bolestného/ZSU bylo vypočteno podle hodnoty bodu z roku 2020 a bylo vyplaceno v roce 2025, reálně by bylo podhodnoceno, zejména při vyšší inflaci a růstu mezd. Takový výklad by odporoval jak zásadě plné kompenzace, tak i zásadě efektivity ochrany práv poškozeného zaměstnance.

101. Při aplikaci druhého výkladového pravidla vzniká disproporce, pokud bychom určující okamžik navázali až na datum vypracování posudku, protože výše odškodnění by se odvíjela od toho, jak rychle či pomalu znalec pracuje, jak soud hospodaří s lhůtami, nebo zda je znalec dostupný. To jsou okolnosti, které účastníci nemohou nijak ovlivnit, a proto by bylo nespravedlivé, aby na nich závisela výše nároku. Jestliže se strany v řízení shodnou, že výši odškodnění je třeba zjistit znaleckým posudkem, je logické říci, že od toho okamžiku vzniká „povinnost provést hodnocení bolesti a ZSU“. Tím se spojuje právní i faktická stránka věci. Právo zaměstnance na určení konkrétní výše se materializuje v procesním kroku, kterým soud pověří znalce.

102. Soudu se proto jeví jako spravedlivý třetí výkladový způsob. Nebezpečí, že by zaměstnanci oddalovali uplatnění svého nároku na odškodnění, aby si tak zajistili vyšší plnění, tu nehrozí.

103. Nárok na odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění totiž vzniká již okamžikem ustálení zdravotního stavu poškozeného, nikoli až v okamžiku, kdy je vypracován znalecký posudek nebo kdy se přiznává peněžité plnění. Pokud poškozený neuplatní tento nárok ve lhůtě stanovené občanským zákoníkem, vystavuje se nebezpečí jeho promlčení. Již samotný běh promlčecí lhůty proto vylučuje možnost, aby poškození libovolně „čekali“ na příznivější ekonomické podmínky. Navíc, zpoždění ve vypracování znaleckého posudku či v průběhu řízení není v rukou poškozeného, nýbrž soudu a znalce, resp. neochoty zaměstnavatele splnit nárok dobrovolně. Poškozený zaměstnanec proto nesmí nést negativní následky průtahů, které sám nezpůsobil. Přiznání odškodnění podle hodnoty bodu odvozené od roku, kdy bylo v řízení fakticky nařízeno provedení znaleckého hodnocení, odpovídá účelu novelizace nařízení vlády č. 276/2015 Sb. – tedy zajistit, aby odškodnění skutečně reflektovalo reálné ekonomické podmínky a mělo plně kompenzační charakter. Obava z hypotetického zneužití proto nemůže být důvodem k výkladu, který by vedl k podhodnocení újmy a k popření smyslu právní úpravy.

104. Dřívější judikaturní závěry, podle nichž se mělo vycházet z roku, kdy se zdravotní stav poškozeného ustálil, nereagují dostatečně na zásadu plné kompenzace tam, kde zaměstnavatel odmítá plnit dobrovolně a zaměstnanec je nucen vést zdlouhavý spor. V takových případech by aplikace starší hodnoty bodu vedla k podstatnému podhodnocení újmy jen proto, že zaměstnanec musel uplatnit své právo soudní cestou. Třetí výkladový způsob odpovídá logice břemene důkazu. Návrh znaleckého posudku představuje fázi řízení, kdy účastníci splňují procesní povinnost prokazovat výši nároku, čímž vzniká povinnost hodnotit pro soud, znalce i účastníky řízení.

105. Nejvyšší soud v odst. 28, 29 a 30 odůvodnění svého rozsudku ve věci 30 Cdo 1032/2023 poukázal na to, že posuzování přiměřenosti odškodnění přitom nevyplývá jen ze specifických okolností případu. Plyne také z ekonomického kontextu doby přiznání odškodnění. Proto i v situaci, kdy soudy na základě přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. postupují podle staré právní úpravy (tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, a vyhlášky č. 440/2001 Sb., nelze odhlédnout ani od Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (srov. nález Ústavního soudu ze dne 2. 5. 2023, sp. zn. I. ÚS 2221/22, bod 29, implicitně též nález Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. I. ÚS 1010/22 body 22 až 29). Čas hraje tím větší roli, pokud je o odškodnění rozhodováno s velkým časovým odstupem od zrušení systému bodového ohodnocení podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. Ústavní soud totiž opakovaně upozornil na problematičnost tehdejší právní úpravy z hlediska ústavního, lze tedy říci, že s každým dalším rokem je přísně formalistický postup podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. méně a méně vhodným a legitimním. Právě problematická konstrukce bodového hodnocení ostatně vedla ke zrušení vyhlášky č. 440/2001 Sb. s účinností od 1. 1. 2014. Následně došlo k celkové koncepční změně právní úpravy odčinění újmy na zdraví, která stanovení konkrétní výše zcela ponechává na posouzení soudu (§ 2958 NOZ). Jako nezávazné vodítko je v soudní i mimosoudní praxi využívána právě výše zmíněná Metodika. V oblasti pracovněprávních vztahů od 1. 1. 2023 došlo novelizací vl. nař. č. 276/2015 Sb. vl. nař. č. 451/2022 Sb. k valorizaci hodnoty bodu tím, že se nadále bude počítat jako 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. Soud výše uvedená rozhodnutí týkající se běžného občanského života, nikoliv jen pracovních úrazů, uvádí právě proto, že jsou založena na zásadě plné kompenzace za odčinění způsobené újmy, jejíž dvoukolejnost v občanském životě a v pracovním poměru nebyla již dále udržitelná. 106. § 7 nař. vl. 276/2015 Sb. stanoví, že bodové ohodnocení bolesti se provádí v době, kdy je zdravotní stav poškozeného ustálený. Toto je kritérium pro zpracování posudku, kdy znalec objektivně hodnotí intenzitu bolesti a ztížení společenského uplatnění. Rozhodný rok pro výpočet hodnoty bodu v Kč je však podle § 3 nař. vl. 276/2015 Sb. rok předcházející roku, v němž vznikla povinnost rozhodnout o bolestném a ZSU. Bodové ohodnocení a ekonomická hodnota bodu jsou dvě odlišné věci. Posudek je určen podle ustáleného zdravotního stavu (objektivní stav poškozeného). Hodnota bodu v Kč je určena podle průměrné mzdy v rozhodném roce (procesní okamžik vzniku povinnosti hodnotit).

107. Vzhledem k tomu, že ust. § 7 nař. vl. č. 276/2015 Sb. je podzákonnou normou, soud konstatuje, že jeho rigidní aplikace by vedla k podhodnocení odškodnění a porušení principu plné kompenzace. Soud proto použil kritérium rozhodného roku podle procesní povinnosti provést hodnocení (návrh znaleckého posudku), čímž je zabezpečena spravedlivá výše odškodnění a rovné postavení účastníků řízení.

108. V daném případě rok, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění byl rok 2023. Důkazní návrh učinila žalovaná strana na jednání dne 12. 6. 2023, ačkoliv by tato procesní povinnost náležela žalobci. Hodnota bodu byla určena podle průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí roku 2022. Průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2022 činila podle Sdělení MPSV č. 426/2022 ze dne 12. 12. 2022, 39 306 Kč 109. Hodnota jednoho bodu činila 393,06 Kč.

110. Znaleckým posudkem bylo stanoveno bolestné na 1351 bodů a ztížení společenského uplatnění na 2820 bodů.

111. Bolestné: 1351 x 393,06 Kč = 531 024,06 Kč, přičemž na bolestném pro žalobce již žalovaná prostřednictvím pojišťovny zaplatila 100 000 Kč, žalobce chtěl sedminásobek poskytnutého plnění a v žalobě požadoval 600 000 Kč. Žalobci by náleželo bolestné ve výši 531 024,06 Kč. Částka ve výši rozdílu 600 000Kč – 531 024,06Kč tj. 68 976 Kč byla zamítnuta, výrok II. rozsudku.

112. Ztížení společenského uplatnění: 2820 x 393,06Kč = 1 108 429,2 Kč, přičemž na ztížení společenského uplatnění neposkytla žalovaná žalobci dosud ničeho. Změnou žaloby požadoval žalobce nárok na ztížení společenského uplatnění ve výši 1 196 441 Kč, když navrhoval, aby soud dosažené body vynásobil hodnotou bodu, která se odvíjela od průměrné mzdy za září roku 2024, což bylo 424,27 Kč. V důsledku toho bylo nutné zamítnout žalobci částku představující rozdíl 1 196 441 Kč – 1 108 429,2Kč tj. částku ve výši 88 012 Kč.(výrok II. rozsudku)

113. Podle ust. § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

114. Podle ust. § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

115. Podle ust. § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

116. V daném případě musel soud k uplatněné námitce žalované na promlčení cestovného za cesty z [adresa] a zpět v roce 2017 přihlédnout a tyto náklady, co do částky ve výši 4 421 Kč zamítnout (výrok II. rozsudku), neboť žaloba byla podána v roce 2021, tj. po uplynutí 4 let od jejich vynaložení.

117. Podle § 269 odst. 1 zák. práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci též majetkovou újmu (škodu), majetková újma ve výši 8 618 Kč vznikla na straně žalobce za vynaložení částek nezbytných na nákup zdravotních pomůcek, popř. na jejich zapůjčení a rovněž náklady na cestovné za cesty matky žalobce nebo žalobce z [adresa] a zpět, protože nebýt hospitalizace žalobce v důsledku pracovního úrazu a následných kontrolních návštěv u lékařů nebylo by těchto nákladů zapotřebí. Jsou tedy v příčinné souvislosti s pracovním úrazem žalobce a ten má právo na jejich zaplacení.

118. Výrok III. a IV. mají oporu v ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě bylo na znalečném vyplaceno celkem 16 553 Kč, přičemž podíl žalobce na těchto nákladech představoval podle výsledku řízení 9% jeho neúspěchu tj. částku ve výši 1 490 Kč a podíl žalované ve výši 91% jejího neúspěchu tj. částku ve výši 15 063 Kč.

119. Výrok V. má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. podle kterého měl žalobce v řízení úspěch co do 91 % a žalovaná co do 9%. Žalobce má proto právo na zaplacení 82 % svých účelně vynaložených nákladů. Náklady žalobce byly tvořeny náklady vynaloženými na právní zastoupení podle vyhl .č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2024 a některé úkony též ve znění účinném po 1.1.2025, jak bude dále uvedeno. Zástupkyně žalobkyně má nárok na odměnu za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění, podanou žalobu, účast na jednání v roce 2023 (13.3.2023, 12.6.2023, 17.8.2023) tj. 6 úkonů po 12 740 Kč a 6 x 300 Kč režijních paušálů. V roce 2025 za změnu žaloby ( na částku 1 809 480 Kč) a účast na jednání 5. 5. 2025 a 24. 7. 2025 tj. 3 úkony po 15 540 Kč a 3 x 450 Kč. Celkem 76 440 Kč + 1800 Kč + 46 620 Kč + 1350 Kč. tj. 126 210 Kč + 21% DPH, tj. 26 504 Kč. Náklady dosáhly výše 152 714 Kč. Z toho 82% je částka 125 225 Kč.

120. Výrok VI. má oporu v ust. § 2 odst. 3 z.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Částka přiznaná žalobci činila 1 648 071 Kč z toho 5% je 82 404 Kč.

Poučení