30 C 158/2019-70

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danou Daňkovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: ; a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupen [anonymizováno] [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] žalobkyně; b) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně] zastoupena [anonymizováno] [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [země] - [stát. instituce], [IČO] sídlem [adresa státního zastupitelství], [anonymizováno 9 slov], [IČO] sídlem [adresa státního zastupitelství] o zaplacení 240 000 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 40 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) částku 40 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, kde se žalobce a) domáhal po žalovaném úhrady částky 80 000 Kč, zamítá.

IV. Žaloba se v části, kde se žalobkyně b) domáhala po žalovaném úhrady částky 80 000 Kč, zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci a) částku 12 971,20 Kč, k rukám zástupkyně žalobce a), do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyni b) částku 12 971,20 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně b), do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhali vydání rozhodnutí s tím, že by byla každému ze žalobců přiznána nemajetková újma každému v částce 120 000 Kč z důvodu nepřiměřené délky řízení ve věci vedené u Krajského soudu v [obec] pod č.j. [spisová značka]. Žalobci se v tomto řízení domáhali jako jedni z dědiců, na něž přešel dluh výstavce ze směnky vlastní vystavené ve Zlíně dne [datum] na částku 3 000 000 Kč, splatné dne [datum] určení neplatnosti právního úkonu podpisu výstavce na směnce. Žalobu odůvodnili tím, že výši nemajetkové újmy považují za přiměřenou a odpovídající i výši odškodnění přiznávané rozhodnutími ESLP, když řízení trvalo více než 6 let, z toho 2 roky soud rozhodoval o povinnosti hradit soudní poplatek, a to zjevně v nesprávné výši a následně pak trvalo 3 a půl roku, než soud přistoupil k nařízení jednání, aniž by byly činěny jakékoliv úkony. Vzniklý neodůvodnění průtah v řízení způsobil jednak právní nejistotu žalobců po dobu více než 6-ti let od podání žaloby a navíc byl zcela zmařen účel žaloby, když v mezidobí byl podán návrh na vydání směnečného platebního rozkazu (vedeno u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka]) a žalobci tak byli nuceni bránit se v dalším řízení námitkami. Námitkové řízení samo o sobě je velmi náročné a žalobci tak byli citelně poškozeni na právu na soudní ochranu. Výši náhrady žalobci kromě shora uvedených důvodů odvozují ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010 s tím, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výši přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v částce 20 000 Kč za 1 rok řízení. Celé řízení trvalo po dobu 6 let a 4 měsíců a žalobci tak nárokují každý částku 120 000 Kč, kdy neuvedli žádné další významné skutečnosti, jež by měly tuto náhradu navyšovat. Žalobci dále namítli, že o řízení na planění ze směnky se dozvěděli až po doručení směnečného platebního rozkazu, který byl vydán dne [datum] přičemž žalobcům byl doručen v [anonymizováno] [rok], v době podání žaloby ve věci [spisová značka] o této skutečnosti vůbec nevěděli, dozvěděli se o tom až o pět let později a právě podáním žaloby ve věci [spisová značka] bylo předcházeno směnečnému řízení. Proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu využili žalobci (v daném řízení jako žalovaní) možnosti podat námitky.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že náhrada nemajetkové újmy v celkové výši 2 x 120 000 Kč měla být žalobcům způsobena nesprávným úředním postupem – nepřiměřenou délkou řízení vedeném u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] jako soudem I. stupně, jakož i v řízeních vedených v téže věci u soudu vyššího stupně. Žádost žalobců nebyla žalovaným věcně projednána, neboť neměl k dispozici příslušný spis Krajského soudu v [obec] sp. zn. [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný má poznatky pouze z tvrzení uváděných žalobci, která však nemůže učinit nespornými, neboť dosud nemá žádných poznatků ze své vlastní činnosti o žalobci tvrzeném skutkovém ději, nelze učinit ze strany žalované nesporným splnění ani jedné ze základních podmínek, s nimiž je přiznání nároku na náhradu nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb. spojeno, tedy nelze učinit nespornou existenci nesprávného úředního postupu, vzniku nemajetkové újmy v tvrzené výši ani příčinné souvislosti mezi prvními dvěma předpoklady. Žalovaný namítal, že podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Otázky přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů. Celková délka řízení činila 6 let a 3 měsíce, ve věci bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy, z toho meritorně soudem I. stupně 1x, soudem I. stupně i odvolacím soudem procesně opakovaně. Věc vykazovala jistou procesní složitost, když byla vedena na dvou stupních soudní soustavy a soud řešil otázku osvobození od soudních poplatků žalobců. Význam řízení pro žalobce nebyl žalovaným zhodnocen jako vyšší, neboť dle konstantní judikatury ESLP je automaticky přikládán zvýšený význam zejména řízením, je-li v nich řešena otázka omezení osobní svobody, tedy především vazební věci či řízení detenční, dále řízení opatrovnická, pracovněprávní, věci osobního stavu, sociálního zabezpečení nebo věci týkající se života či zdraví. Nadto žalobci ani zvýšený význam napadeného řízení netvrdí. Žalovaný má za to, že délku řízení trvající 6 a čtvrt roku nelze bez dalšího hodnotit jako nepřiměřenou. Určitý průtah během řízení lze tolerovat. Žalovaná má za to, že i téměř čtyřletý průtah lze tolerovat s přihlédnutím k tomu, že žalobci vůbec neurgovali nebo se nedotazovali na stav řízení, alespoň ničeho takového v žalobě netvrdí. Žalovaný má za to, že první dva roky řízení nelze hodnotit jako průtahové, žalobci mohli zaplatit soudní poplatek s podáním žaloby. S ohledem na výše uvedené má žalovaná za to, že délka řízení je přiměřená. Navíc s ohledem na to, že ve věci [spisová značka] nebyl dán naléhavý právní zájem na této určovací žalobě, přičemž žalobci byli i v tomto řízení žalobci, tak jim žádná újma ani vzniknout nemohla, když souběžně probíhalo řízení na plnění z této směnky. Ve věci [spisová značka] [název soudu] ve svém usnesení [číslo jednací] ze [datum rozhodnutí] uvedl, že zde není dán naléhavý právní zájem na určení a současně se zde vyjadřovali k otázce zjevně bezúspěšného bránění práva žalobců, a to i v souvislosti s otázkou soudního poplatku v dané věci. Ze všech těchto důvodů se žalovaný domnívá, že v dané věci žádný nárok žalobců nevznikl.

3. Z provedeného dokazování soud vzal za prokázaný následující skutkový stav. Z dědického spisu [spisová značka] bylo, a to z protokolů o jednání před soudním komisařem ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] ve spojení s usnesením Okresního soudu ve [obec] č.j. [spisová značka] usnesením Krajského soudu v [obec], č.j. [číslo jednací] vyplynulo, že uvedené dědické řízení po zemřelé [jméno] [příjmení] bylo spojeno s dědickým řízení po jejím předemřelém manželovi [jméno] [příjmení], jež měl ve [obec] dne [datum] vystavit spornou směnku vlastní znějící na částku 3 000 000 Kč, splatnou dne [datum].

4. Ze spisu Krajského soudu v [obec] sp. zn. [spisová značka], konkrétně pak ze směnečného platebního rozkazu ohledně směnky specifikované v prvém odstavci je patrno, že tento byl žalobci a) doručen v [anonymizováno] [rok] a žalobkyni b) následně opakovaně v [anonymizováno] [rok], když původní doručení žalobkyni b) bylo neúspěšné, neboť bylo doručováno na její dřívější příjmení [příjmení], ačkoli tato byla již provdána jako [celé jméno žalobkyně]. Toto řízení dosud nebylo pravomocně skončeno.

5. Ze spisu Krajského soudu v [obec] [spisová značka] soud zjistil, že návrh ve věci byl podán dne [datum], následně byl dne 17. 9. pořízen výpis z technologického centra a dne [datum] byla vyhotovena výzva k úhradě soudního poplatku po obou žalobcích v částce 150 000 Kč, tato byla vypravena dne [datum]. Proti této výzvě vydané vyšší soudní úřednicí byly dne [anonymizováno] žalobci podány námitky, přičemž [datum] bylo žalobkyní b) [celé jméno žalobkyně] složeno 2 000 Kč na soudním poplatku. Následně dne [datum] bylo žalovanou nahlíženo do spisu. Dne [datum] následovala výzva k zaplacení soudního poplatku v částce 150 000 Kč vydaná již předsedkyní senátu [titul] [jméno] [příjmení]. Tato výzva byla vypravena dne [datum], následovala [datum] žádost žalobců o osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] následovala výzva k doložení poměrů u žalobců (vypravena [datum]) a současně byly učiněny dotazy týkající se vlastnictví motorového vozidla a další. Dne [anonymizováno] bylo oběma žalobci doručeno potvrzení, ihned [datum] bylo rozhodnuto o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, toto bylo vypraveno [datum]. Zde soud poukazuje, že v tomto nepřiznání osvobození, které bylo vydáno asistentkou soudkyně [titul] [jméno] [příjmení], bylo odkazováno na řízení vedené u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] proti v tom řízení žalovaným (v našem řízení žalobci) na zaplacení směnečného dluhu ve výši [částka] z předmětné směnky. Pokud tedy zástupkyně žalobců u jednání uváděla, že se o jednání dozvěděli až mnohem později, tak z tohoto usnesení je patrné, že nejpozději k tomuto datu museli být žalobci spraveni a srozuměni o probíhajícím řízení na plnění z dané směnky a je tak nerozhodné, kdy jim byl následně doručen směnečný platební rozkaz ve věci sp. zn. [spisová značka]. K datu doručení uvedeného rozhodnutí tak věděli o řízení na plnění z předmětné směnky, či se o něm mohli z odůvodnění usnesení dozvědět a případně jako účastníci daného řízení mohli např. nahlédnout do spisu sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] bylo proti těmto (doručeným) rozhodnutím podáno odvolání, předkládací zpráva je z [datum]. Následně bylo dne [datum] rozhodnuto [název soudu] tak, že došlo k zrušení usnesení soudu prvního stupně a vrácení věci soudu k dalšímu řízení. Tato rozhodnutí byla doručena Krajskému soudu v [obec] dne [anonymizováno] a [anonymizováno] byla obě uvedená rozhodnutí rozeslána. Následně dne [datum] bylo opět rozhodnuto asistentkou soudkyně tak, že žalobci byli částečně osvobozeni od soudního poplatku, toto rozhodnutí bylo odesláno dne [datum], [datum] byla proti těmto rozhodnutím podána odvolání oběma žalobci. Předkládací zpráva je z [datum] a Vrchnímu soudu byl spis doručen [datum]. Dne [datum] byla tato rozhodnutí potvrzena a Krajskému soudu v [obec] doručena dne [datum]. Dne [datum] byla tato rozhodnutí vypravena, přičemž pokyn k rozeslání byl dán dne [datum]. Následně pak [datum] bylo žalobcem a) panem [celé jméno žalobce] složena částka ve výši 2 000 Kč na soudním poplatku. Zde soud uvádí, že pokud zástupkyně žalobců uváděla, že oba žalobci složili hned na počátku soudního řízení částku 2 000 Kč, tak uvedené tvrzení není pravdivé, neboť žalobkyně a) jak již bylo výše uvedeno, tuto složila dne [datum] a žalobce b) dne [datum], ačkoliv oba mohli složit soudní poplatek již s podanou žalobou.

6. Následuje úřední záznam z [datum], že nebylo oběma žalobci složeno po 148 000 Kč. Následně pak [datum] je předvolání na jednání na den [datum], které bylo odročeno k žádosti zástupkyně žalobců na [anonymizováno], tedy pouze o jeden týden. Z [anonymizováno] je datováno vyjádření žalované, které bylo dne [anonymizováno] zasláno zástupkyni žalobců. Zde soud uvádí, že v tomto vyjádření navrhoval žalovaný přerušení řízení do pravomocného skončení věci vedené u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Následovalo podání žalobců z [datum], kde taktéž navrhli přerušení do skončení řízení vedeného u Krajského soudu vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Současně uvedli, že navrhují také přerušení řízení ve smyslu § 110 o.s.ř. O obou těchto návrzích bylo dne [datum] rozhodnuto tak, že návrhy na přerušení byly zamítnuty. Toto rozhodnutí bylo vypraveno [datum]. Následoval návrh na přerušení dle ustanovení § 110 o.s.ř., a to návrh žalované z [datum] a poté shodný návrh žalobců na přerušení řízení, přičemž tento shodný návrh současně obsahoval žádost o odročení jednání nařízeného na den [datum]. Soud uvedeného dne jednal v nepřítomnosti účastníků, u jednání tyto návrhy na přerušení řízení zamítl a rozhodl ve věci tak, že žaloba na určení neplatnosti právního úkonu byla zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu na tomto určení, když současně je u uvedeného soudu vedeno řízení na plnění z dané směnky, kde si soud tuto otázku může soud posoudit jako otázku předběžnou.

Poučení