30 C 183/2021-98

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 563 650 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 563 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 485 000 Kč od 5. 4. 2021 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 132 616 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně požaduje po žalované„ náhradu škody“, kterou jí způsobila žalovaná necitlivým prováděním stavebních prací na svém objektu na adrese [adresa], a to omezením provozu provozovny [anonymizována čtyři slova]“ žalobkyně umístěné v přízemí domu [adresa] v [anonymizováno] 3, v [obec a číslo] v období od 17.7.2018 do 22.8.2020 v podobě ušlého zisku, kdy byl do vstup do provozovny ztížen a omezen a též byla omezena otevírací doba provozovny. Na stavbě 17.7.2018 došlo ke zřícení stropu,, od 15.4.2019 změnila žalobkyně otevírací dobu, 27.7.2019 se stavěl jeřáb a v období července až srpna 2019 byly v provozovně popraskané a promočené zdi. Rozdíl z porovnání fakticky dosaženého zisku žalobkyní v předmětném období a ziskem předpokládaným, kterého by žalobkyně dosáhla, nebýt omezení provozu a přístupu do provozovny činí částku 485 000 Kč, kterou jí žalovaná, i přes výzvu žalobkyně, odmítla uhradit. Tuto částku má žalobkyně vyčíslenou znaleckým posudkem.

2. Původním nájemcem předmětných nebytových prostor byl manžel žalobkyně, a po jeho smrti (30.3.2017) žalobkyně pokračovala v provozování živnosti a uzavřela s pronajímatelem prostor dne 3.5.2018 nájemní smlouvu.

3. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby. Žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu s Městskou částí [obec a číslo] v době, kdy již stavební činnost na budově byla několik měsíců po zahájení velmi intenzivní a věděla, jak a v jaké míře stavební činnost omezuje ostatní vlastníky budov v ulici, přesto s tímto vědomím si prostory pronajala. Od listopadu 2017 žalovanou pověřená společnost prováděla archeologický průzkum a související výkopové práce ve vnitrobloku objektu [ulice] a jak je patrné z plánku, který je součástí dokumentace, bylo z místa odváženo cca 1000 m3 deponie, čili v zásadě zeminy. Běžný nákladní automobil (větší než standardní by v ulici [ulice] neprojel pro její omezenou šířku) odveze 5 – 7 m3 nákladu. V ulici tak bylo vyváženo odhadem 150 až 200 nákladních aut zeminy, která předtím musela být dopravena z vnitrobloku na ulici.

4. Žalobkyně dále v žalobě zamlčela, že jí byla Městskou částí [obec a číslo] přiznána výrazná sleva z nájemného a to dokonce i za období, kdy nebyla nájemkyní prostoru a některé jiné škody jí byly uhrazeny pojišťovnou.

5. Zejména však žalovaná namítala, že jí není známa jediná skutečnost nasvědčující tomu, že by ona porušila jakékoli zákonné či smluvní ustanovení, stavební práce prováděla stavební firma, osoba odlišná od žalované, zábor chodníku před provozem [anonymizováno] žalované bylo též v rámci stavební činnosti stavební firmy, nikoli žalované. Z tohoto důvodu se žalovaná domnívá, že tyto tvrzené škody teoreticky mohla způsobit třetí osoba a vůči ní má žaloba směřovat, žalovaná není v tomto řízení věcně pasivně legitimována.

6. Konečně žalovaná namítala, že Notářským zápisem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v [obec], NZ [číslo], [spisová značka] ze dne 3.2.2022 došlo u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] k navýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem, a to vkladem závodu žalobkyně [celé jméno původní účastnice] [ulice] firma této společnosti byla ke dni 11.2.2022 zápisem do obchodního rejstříku změněna na [právnická osoba] spolu se zápisem zvýšení základního kapitálu z 200.000 Kč na 1.327.000 Kč.

7. Je tedy zjevné, že pokud kdy měla žalobkyně pohledávku za žalovanou, tuto pohledávku spolu se svým závodem fyzické osoby vložila jako nepeněžitý vklad do společnosti a žalobkyně tak není v tomto řízení aktivně legitimována.Posléze původní žalobkyně z řízení vystoupila a na její místo nastoupila nynější žalobkyně, aniž by tvrdila, že předmětná pohledávka po podání žaloby na ni přešla.

8. Soud sdělil účastnicím, že jsou mu z jeho činnosti známy tyto skutečnosti:

9. Usnesením vlády ze dne 12. března 2020 č. 194, vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky NOUZOVÝ STAV na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů.Usnesením vlády č. 211 ze dne 14.3.2020 s účinností ode dne 14. března 2020 od 6:00 hod. do dne 24. března 2020 do 6:00 hod. zakázala maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách, s výjimkou (ve vztahu k žalobkyni) prodejen: potravin, přičemž uvedené zboží a služby se převážně prodávají nebo nabízejí v dané provozovně, s účinností ode dne 14. března 2020 od 6:00 hod. do dne 24. března 2020 do 6:00 hod. přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, vězeňských zařízení); tento zákaz se nevztahuje na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny), který může probíhat bez časového omezení,. s účinností ode dne 14. března 2020 od 6:00 hod. do dne 24. března 2020 do 6:00 hod. činnost provozoven stravovacích služeb, umístěných v rámci nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2, usnesením vlády č. 348 ze dne 30.3.2020 č. 378 a dále prodlouženém usnesením vlády č. 395 ze dne 6.4.2020 a usnesením vlády č. 420 ze dne 17.4.2020 č. 420 a dále usnesením vlády č. 424 ze dne 23.4. 2020 č. 454 ze dne 27.4.2020 a v návaznosti na Usnesení vlády ze dne 30.4.2020 č. 485 o prodloužení nouzového stavu usnesením č. 493 ze dne 30.4.2020 do 18.5.2020, přičemž podmínky stravovacích zařízení a služeb (včetně barů) byly od 15.5 do 25.5.2020 omezeny stanovením pravidel (rozestupy apod.) a dotčeným podnikatelům a živnostníkům byly ztráty na zisku kompenzovány, přičemž od 16.3. 2020 do 31.5.2020 byl zakázán vstup cizincům (až na výjimky) na území ČR.

10. Soud zjistil z rozhodnutí- stavební povolení ze dne 20. 6. 2017 pod [číslo jednací], že žalované bylo vydáno stavebního povolení na stavbu technologický a výzkumný objekt [anonymizováno] [ulice] ulice, [obec a číslo], [část obce], [adresa], [ulice a číslo]. Rozhodnutí o stavebním povolení bylo zasláno Hlavnímu městu Praha jako vlastníku sousedního pozemku a stavby [adresa]. Stavba obsahuje nástavby na dvorních křídlech, dvorní přístavbu budovy, rozšíření podsklepení objektu, rekonstrukci všech podlaží a rekonstrukci fasády.

11. Z Rozhodnutí - změna stavby před jejím dokončením ze dne 13.1.2021, sp. zn. [spisová značka] [číslo], soud zjistil, že žalované byla prodloužena lhůta pro dokončení stavby do 31.12.2021.

12. Soud tak z těchto listin též zjistil, že stavbu prováděla společnost [právnická osoba], což účastnice nečinily sporným.

13. Z nájemní smlouvy [anonymizováno] [rok] [číslo] mezi Městskou částí [obec a číslo] a žalobkyní ze dne 3.5.2018 soud zjistil, že žalobkyně jako nájemce uzavřela dne 03.05.2018 s pronajímatelem Městskou částí [obec a číslo] Smlouvu o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byl nájem nebytové jednotky [číslo] o výměře cca 107,6 m2, umístěné v 1. podzemním podlaží domu [adresa] [ulice a číslo], [příjmení] Město Praha 1 (dále provozovna). Účel nájmu: prodejna potravin a vinotéka. Výše nájemného byla stanovena na částku 424.644, - Kč bez DPH, za kalendářní rok, nájemné má být hrazeno v měsíčních platbách ve výši 35 387 Kč.

14. Z nájemní smlouvy č [anonymizováno] [rok] ze dne 20.11.2003 a jejího dodatku č. [anonymizována dvě slova] [číslo] soud zjistil, že mezi Městskou částí [obec a číslo] a Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zemřelý manžel žalobkyně jako nájemce uzavřel s pronajímatelem Městskou částí [obec a číslo] Smlouvu o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byl nájem nebytové jednotky [číslo] o výměře cca 103,5 m2, umístěné v 1. podzemním podlaží domu [adresa] [ulice a číslo], [příjmení] Město Praha 1. Účel nájmu: prodejna potravin a vinotéka a to na dobu neurčitou za roční nájemné ve výši 403 650 Kč, a že nájemce zhodnotil provozovnu stavebními úpravami se souhlasem pronajímatele o 1, 914 264 Kč a pronajímatel mu toto zhodnocení uhradí tak, že si nájemce odpočte z nájemného částku do výše 1/3 celkového ročního nájemného a po úplném provedení započtení bude nadále hradit nájemné v plné výši.

15. Ze sdělení MČ [obec a číslo], které bylo adresováno soudu ze dne 9. 11. 2021, že usnesením Rady MČ [obec a číslo] pod č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 26. 10. 2021, že pod dodatkem č. 2018 ke smlouvě s paní žalobkyní, jí byla poskytnuta sleva na nájemném, a to ve výši 100%, a to za období od 17. 7. 2018 do 16. 8. 2018 dále dodatkem pod č. D4, která byla uzavřena dne 17. 2. 2021, žalobkyni byla poskytnuta též 100% z nájemného za období od 1. 9. 2020 do 30. 11. 2020, -dále, pokud jde dodatkem D2 k nájemní smlouvě se žalobkyní jí byla sleva z nájemného ve výši 50% od 1. 3. 2018 do 16. 7. 2018 a od 17. 8. 2018 do 30. 6. 2019, dodatkem ke smlouvě D3 byla žalobkyni poskytnuta sleva na nájemném z důvodu snížené uživatelnosti nebytového prostoru podle stavební činnosti v sousedství ve výši 50% z nájemného za období od 1. 7. 2019 do 31. 3. 2020 s tím, že tato sleva bude následně vymáhána po stavebníkovi, dodatkem č. D5 ke smlouvě ze dne 21. 4. 2021, byla žalobkyni poskytnuta sleva na nájemném ve výši 50% za období od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, a to i ve smyslu usnesení Rady MČ pod č. [anonymizováno] [číslo] z 12. 1. 2021 následně pokud jde o období za srpen 2021 a dále za září a říjen 2021 usnesením Rady MČ [obec a číslo] pod č. [anonymizováno] [číslo] byla schválena sleva na nájemném paní žalobkyni z důvodu snížení uživatelnosti nebytové jednotky v [anonymizováno] za srpen 2021 ve výši 50% a za září a říjen 2021 ve výši 100% s tím, že už se zpracovává dodatek pod č. D6 s termínem uzavření smluvního dokumentu do 31. 11. 2021.

16. Ze žádosti o náhradu způsobené škody ze dne 19.12.2019, že žalobkyně požádala žalovanou k rukám questora a na této listině o náhradu škody a dle razítka podatelny žalované došla žádost žalované dne 20. 12. 2019.

17. Ze znaleckého posudku [číslo] znaleckého ústavu [právnická osoba] soud zjistil, že podle závěru posudku žalobkyni ušel za předmětné období v důsledku uzavření provozovny a omezení provozní doby zisk ve výši 485 000 Kč. V posudku se uvádí, že dne 17.7.2018 došlo na stavbě žalované ke zřícení stropů a provozovna byla uzavřena po dobu 9 dnů. Dále byla provozovna uzavřena od 12. až 14.8. 2019 z důvodu jejího vymalování.Od 15.4.2019 až do konce předmětného období byla zkrácena provozní doba od dvě hodiny na [číslo] – 24.00 hodin (původně byla otevřena od 14.00 hodin do 24.00 hodin) .V červenci a srpnu 2019 došlo po prasknutí stropu a promočení zdi provozovny a probourání zdi do technické místnosti uzavřena od 3.do 5.8.2019. 18. [ulice] činnost (kterou žalovaná nepopírá) v blízkosti provozovny žalobkyně je zachycena na černobílých fotografiích (42 ks fotografií).

19. Dále soud zjistil z těchto listinných důkazů: Smlouva o výpůjčce [číslo] vč. Dodatku [číslo] ze dne 8.8.2019 a Dodatku [číslo] ze dne 22.12.2020, Rozhodnutí Městské části [obec a číslo], Odbor dopravy, ze dne 12.8.2019, Rozhodnutí Městské části [obec a číslo], Odbor péče o veřejný prostor, ze dne 22.12.2020 vč. opatření ze dne 22.12.2020, žalovaná uzavřela dne 16.10.2017 Smlouvu o výpůjčce [číslo] s Hlavním městem Praha, zastoupeným Technickou správou komunikací hl. m. [právnická osoba], kterou získala do výpůjčky část komunikace v ulici [ulice] před objektem vlastněným žalovanou, a to v rozsahu celého chodníku na straně přiléhající k budově a poloviny vozovky, a to po celou dobu výstavby. Výpůjčka byla sjednána na dobu do 5.8.2019, Dodatkem [číslo] ze dne 8.8.2019 ke Smlouvě o výpůjčce byla výpůjčka prodloužena do 31.12.2020 a Dodatkem [číslo] ze dne 22.12.2020 ke Smlouvě o výpůjčce byla výpůjčka prodloužena do 30.9.2021 a drobně upraven její rozsah. Rozhodnutím Městské části [obec a číslo], Odbor dopravy, ze dne 12.8.2019, bylo žalované povoleno zvláštní užívání komunikace před objektem žalované v ulici [ulice] na dobu 12.8.2019 – 31.12.2020. Rozhodnutím Městské části [obec a číslo], Odbor péče o veřejný prostor, ze dne 22.12.2020, bylo žadateli [právnická osoba] povoleno zvláštní užívání komunikace před objektem žalované v ulici [ulice] na dobu 1.1.2021 – 30.9.2021. Z téhož dne je i opatření obecné povahy o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci [ulice].

20. Dále soud zjistil z Notářského zápisu ze dne 3.2.2022 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v [obec], NZ [číslo], [spisová značka], ze Znaleckého posudku č. [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] a z Úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], že shora citovaným Notářským zápisem JUDr. [jméno] [příjmení], notářky v [obec], NZ [číslo], [spisová značka] ze dne 3.2.2022 došlo u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] k navýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem, a to vkladem závodu žalobkyně. Obchodní firma této společnosti byla ke dni 11.2.2022 zápisem do obchodního rejstříku změněna na [právnická osoba] spolu se zápisem zvýšení základního kapitálu z 200.000 Kč na 1.327.000 Kč. K ocenění vkladu závodu žalobkyně byl vypracován znalecký posudek č. 2043 – 23/ 2021. V tomto znaleckém posudku není o tvrzené pohledávce žalobkyně za žalovanou, ani o probíhajícím soudním sporu žádná zmínka, společnost [právnická osoba] předmětnou pohledávku neúčtuje a neeviduje ji ve svém majetku. Podle Usnesení Rady městské části [obec a číslo] ze dne 7.6.2022, č. [anonymizováno], kterým se schvaluje ukončení nájemní smlouvy na předmětnou [anonymizováno] a zmínka o tom, že dřívějším nájemcem byla žalobkyně.

21. Z údajů z veřejné části Živnostenského rejstříku k původní žalobkyni [celé jméno původní účastnice] soud zjistil, že původní žalobkyně od 1.6.2022 má živnostenské oprávnění na realitní zprostředkování, pokud jde o hostinskou činnost a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin v provozovně [anonymizována čtyři slova], tato živnostenská oprávnění původní žalobkyni zanikla ke dni 21.2.2022.

22. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 16.10.2017 Smlouvu o výpůjčce [číslo] s Hlavním městem Praha, zastoupeným Technickou správou komunikací hl. m. [právnická osoba], kterou získala do výpůjčky část komunikace v ulici [ulice] před objektem vlastněným žalovanou, a to v rozsahu celého chodníku na straně přiléhající k budově a poloviny vozovky, a to po celou dobu výstavby tj. do 30.9.2021. Rozhodnutím Městské části [obec a číslo], Odbor dopravy, ze dne 12.8.2019, bylo žalované povoleno zvláštní užívání komunikace před objektem žalované v ulici [ulice] na dobu 12.8.2019 – 31.12.2020 společnosti [právnická osoba] bylo povoleno zvláštní užívání komunikace před objektem žalované v ulici [ulice] na dobu 1.1.2021 – 30.9.2021. též bylo vydáno opatření obecné povahy o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci [ulice].

23. Dne 20.6. 2017 vydal příslušný stavební úřad stavební povolení pod [číslo jednací], že žalované bylo vydáno stavebního povolení na stavbu technologický a výzkumný objekt [anonymizováno] [ulice] ulice, [obec a číslo], [část obce], [adresa], [ulice a číslo]. Stavba mmj. obsahuje nástavby na dvorních křídlech, dvorní přístavbu budovy, rozšíření podsklepení objektu, rozhodnutí o stavebním povolení bylo zasláno Hlavnímu městu [obec] jako vlastníku sousedního pozemku a stavby [adresa]. Rozhodnutí - změna stavby před jejím dokončením ze dne 13.1.2021, sp. zn. [spisová značka] [číslo] byla žalované prodloužena lhůta pro dokončení stavby do 31.12.2021.

24. Právní předchůdkyně žalobkyně a původní žalobkyně jako nájemce uzavřela dne 03.05.2018 s pronajímatelem Městskou částí [obec a číslo] Smlouvu o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byla provozovna umístěna v domě [adresa] [ulice a číslo], [příjmení] Město Praha 1 (dále provozovna). Účel nájmu: prodejna potravin, vinotéka a bar. Výše nájemného byla stanovena na částku 424.644, - Kč bez DPH, za kalendářní rok, nájemné má být hrazeno v měsíčních platbách ve výši 35 387 Kč, ač jí bylo známo, že v přilehlé budově žalované probíhá již několik měsíců rozsáhlá rekonstrukce budovy v rozsahu dotýkající se celé ulice a komfortnosti a omezenosti užívání pronajaté provozovny.

25. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení ušlého zisku ve výši 485 000 Kč a za znalečné posudku, jímž prokazuje výši svého nároku ve výši 78 650 Kč. Posudek se nevyrovnal s fakticky vynaloženými náklady původní žalobkyně, není z něho patrno, zda původní žalobkyně zaměstnávala v provozovně další osoby, jakou výši nájmu fakticky vynaložila, zda všechny dny zavření provozovny (např. její vymalování) souvisely se stavební činností v blízkosti provozovny či běžnými provozně technickými přestávkami, nevyrovnal se s tím, že po určitou dobu srovnávaných období nepřijela (a ani nemohla) do [obec] část klientely (turisté) a vůbec nevzal v potaz, že po určitou dobu nemohla žalobkyně bar provozovat a po té s omezující kapacitou a omezenou provozní dobou nikoli v důsledku stavební činnosti žalované.Již vůbec posudek ani nenaznačil, zda ztráty z podnikání byly resp. měly by být žalobkyni kompenzovány v důsledku nouzového stavu v roce 2020.

26. Pokud jde o předmětné období, původní žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně [celé jméno původní účastnice] zaplatila v důsledku omezení užívání provozovny stavební činností žalované pronajímateli na nájemném částku o 406 951 Kč nižší.

27. V období od 12.3.2020 do 15.5.2020 nesměla původní žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně [celé jméno původní účastnice] v důsledku nouzového stavu provozovat bar a od 15.5.2020 do 25.5.2020 mohla původní žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně [celé jméno původní účastnice] provozovat bar za omezené provozní doby (do 22.00 hodin) a to výhradně v oblasti přiléhající k turistickému centru (u Národní třídy), kde značná část zákazníků je navázaná na turistický ruch, jenž byl v tomto období vyloučen, když tito měli v období od 16.3. 2020 do 31.5.2020 zakázán vstup do ČR.

28. Notářským zápisem JUDr. [jméno] [příjmení], notářky v [obec], NZ [číslo], [spisová značka] ze dne 3.2.2022 došlo u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] k navýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem, a to vkladem závodu žalobkyně. [ulice] firma této společnosti byla ke dni 11.2.2022 zápisem do obchodního rejstříku změněna na [právnická osoba] spolu se zápisem zvýšení základního kapitálu z 200.000 Kč na 1.327.000 Kč.

29. Vklad závodu žalobkyně byl oceněn znaleckým posudkem č. 2043 – 23/ 2021, v němž není o tvrzené pohledávce žalobkyně za žalovanou, ani o probíhajícím soudním sporu, žádná informace a společnost [právnická osoba] předmětnou pohledávku neúčtuje a neeviduje ji ve svém majetku.

30. Usnesením Rady městské části [obec a číslo] ze dne 7.6.2022, č. [anonymizováno], městská část schválila ukončení nájemní smlouvy ke dni 30.6.2022 předmětné [anonymizováno] s tím, že dřívějším nájemcem byla žalobkyně. Původní žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně [celé jméno původní účastnice] má od 1.6.2022 živnostenské oprávnění na realitní zprostředkování, pokud jde o hostinskou činnost a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin v provozovně [anonymizována čtyři slova], tato živnostenská oprávnění původní žalobkyni a právní předchůdkyni žalobkyně [celé jméno původní účastnice] zanikla ke dni 21.2.2022.

31. Po právní stránce lze věc posoudit takto:

32. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. (dále zákona o obchodních korporacích) vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá hodnota akcie. Podle odst. 2 cit. ustanovení předmětem vkladu je věc, kterou se společník nebo budoucí společník (dále jen„ vkladatel“) zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní (dále jen„ vkladová povinnost“).

33. Podle odst. 3 zákona o obchodních korporacích vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (dále jen„ peněžitý vklad“) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (dále jen„ nepeněžitý vklad“).

34. Obecným požadavkem, který zákon o obchodních korporacích vznáší na nepeněžitý vklad, je jeho ocenitelnost penězi. Nežádá již, na rozdíl od § 59 odst. 2 obch. zák., aby obchodní korporace byla schopna jej hospodářsky využít ve vztahu k předmětu (svého) podnikání.

35. Podle § 21 odst. 1 zákona o obchodních korporacích je-li nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu. Na smlouvu o vkladu závodu nebo jeho části se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o koupi.

36. Podle § 2177 odst. 1 občanského zákoníku (dále o.z.) koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

37. Podle odst. 2 cit. ustanovení prodávající oznámí bez zbytečného odkladu svým věřitelům a dlužníkům, jejichž pohledávky a dluhy kupující koupí závodu nabyl, že závod prodal a komu, což původní žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně [celé jméno původní účastnice] ve vztahu k žalované neučinila.

38. Žalobkyně tak k okamžiku vyhlášení rozsudku není v této věci věcně legitimována a již tato skutečnost je důvodem k zamítnutí žaloby.

39. Ani žalované nesvědčí pasivní věcná legitimace, neboť žalovaná žalobkyni žádnou škodu nezpůsobila.

40. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

41. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

42. Úprava tzv. obecné povinnosti hradit újmu je založena na povinnosti poškozeného prokázat, že mu škůdce újmu způsobil porušením zákonem uložené povinnosti; zavinění se za podmínek § 2911 a § 2912 o. z. presumuje.

43. Protiprávnost zde je založena, porušil-li škůdce svým konáním či opomenutím povinnost, kterou mu uložil zákon, a v případě zásahu do nikoliv absolutních práv dokonce jen tehdy, šlo-li o zaviněné porušení takové povinnosti, která byla stanovena právě za účelem ochrany dotčeného práva (princip ochranné normy). Tento typ odpovědnosti je základní, nevyžaduje konkrétní rozvinutí skutkových podstat v zákoně a může stát vedle speciální objektivní odpovědnosti, jako je tomu například u újem způsobených provozem dopravních prostředků, kdy se často kombinuje obecná odpovědnost za porušení zákonem stanovených pravidel silničního provozu při řízení vozidla s objektivní odpovědností za újmy vyvolané zvláštní povahou provozu dopravy či dopravních prostředků ze strany jejich provozovatelů (§ 2927 a násl. o. z.).

44. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Odškodnitelná újma nemusí být pouze výsledkem jednání škůdce, nýbrž i k ní může přispět či ji zcela vyvolat sám poškozený. V rozsahu, v jakém se sám poškozený podílel na způsobení újmy, není dána odpovědnost toho, kdo za škodní událost odpovídá. Chybí pak jeden ze základních předpokladů odpovědnosti, a to příčinná souvislost mezi vznikem újmy a škodní událostí. Při úvaze o podílu na vzniku újmy jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce a o zvážení všech skutečností, jež přispěly ke způsobení újmy. Zvažují se přitom veškeré příčiny, které bez ohledu na protiprávnost a zavinění nastaly ve sféře poškozeného; ve smyslu zásady„ casum sentit dominus“ („ náhodu pociťuje vlastník“) poškozený dokonce nese i následky náhody, která jej postihla, neboť se mu přičítají veškeré okolnosti na jeho straně, jež přispěly ke škodlivému následku, bez nichž by nedošlo ke škodě tak, jak se stala. Toto pravidlo se vztahuje jak k obecné odpovědnosti za újmu, tak k případům odpovědností zvláštních.

45. Hlavní město Praha, potažmo Městská část, jež s domem s pronajatou provozovnou hospodaří,, vědoma si omezení plynoucí ze sousední nemovitosti, na níž probíhala stavba rozsáhlého charakteru, přes tuto znalost pronajala provozovnu, ač v době vydání stavebního povolení předchozí nájemní vztah skončil smrtí předchozího nájemce, žalobkyni, jež, jak sama uvedla a doložila, jí byla stavební činnost žalované před uzavřením smlouvy, též dobře známa, musela počítat, že stavební situace v okolí stavby může zapříčinit zkrácení očekávaného přínosu.

46. Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Ušlý zisk je v podstatě ušlým majetkovým prospěchem spočívajícím v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodné události (srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR Cpj 87/70, publikované pod č. 55/1971 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

47. Ušlým ziskem může být i ztráta vyvolaná tím, že u poškozeného v důsledku jednání stavebníka- vlastníka sousední nemovitosti nenastalo rozmnožení majetku pronajímatele nebytového prostoru sloužícího k podnikání, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, nebýt stavební činnosti žalované, jinak řečeno se ušlým ziskem rozumí újma spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Jde o ztrátu očekávaného přínosu, o to, o jaký reálně dosažitelný prospěch poškozený přišel.

48. Jak vyplývá ze skutkových zjištění, o částku ve výši 406 951 Kč, pokud jde o předmětné období, se snížil příjem pronajímatele na nájemném a naopak tuto částku, představující u žalobkyně nutný výdaj vedoucí k dosahovanému zisku, žalobkyně nevynaložila. Pokud tedy žalobkyně srovnávala ušlý zisk s červencem 2017, kdy stavba sousedního domu ještě nezapočala, a dále s ostatními měsíci (kdy jí byl nájem někdy snížen, někdy ne) a neodděluje období do nouzového stavu, je třeba na znalecký posudek nahlížet jako na uměle konstruovaný bez relevantních podkladů.

49. Pro výši této náhrady je totiž rozhodující, jakého prospěchu by se žalobkyni dostalo, nebýt omezení z probíhající stavební činnosti, a o jaký prospěch tudíž v důsledku jejich jednání přišla.

50. Náhrada se určuje jako rozdíl mezi předpokládaným ziskem a náklady, které bylo třeba na jeho dosažení vynaložit. Závěry, jež dovodila judikatura především v podnikatelských vztazích, a to že při určení výše náhrady ušlého zisku se vychází z částky, kterou by za obvyklých okolností – nebýt škodné události – poškozený ze své činnosti získal, s přihlédnutím k nákladům, které by musel na dosažení těchto výnosů vynaložit (např. rozsudek ze dne 29. 4. 2004, sp. zn. 25 Cdo 540/2003, publikovaný pod č. 6/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 14. 10. 2004, sp. zn. 25 Cdo 540/2004, publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 2940, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. 25 Cdo 330/2001, publikovaný tamtéž pod č. C 1597, rozsudek ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 25 Cdo1233/2006), platí však obecně pro určení výše ušlého zisku (např. rozsudek ze dne 26. 2. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1702/2002).

51. Nákladem, který bylo v daném případě nutno odečíst od částky, kterou by žalobkyně získala z podnikatelské činnosti je reálně (skutečně) vynaložená částka na pronájem nebytových prostor za účelem provozovny a další náklady skutečně vynaložené (zkažené zásoby, ceny energií byly li vynaloženy účelně), nikoliv však již další případné výdaje, jež by dodatečně mohly v budoucnu hypoteticky vzniknout v souvislosti s provozem podnikatelské činnosti. Podstatné je, že ušlý zisk byl reálně dosažitelný v určité výši po odpočtu reálně vynaložených nákladů, žalobkyně náklady„ ušetřené o nulové či snížené nájemné„ od jí tvrzeného zisku neodpočetla a minimálně o takovou částku měla ušlý zisk krátit.

52. Při rozboru otázky příčinné souvislosti jde o zjištění, jaká skutečnost byla bezprostřední příčinou daného následku. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny a následky, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o příčinu důležitou, podstatnou a značnou, bez níž by ke vzniku škody nedošlo. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti nemůže stačit obecná úvaha o možných následcích jednání škůdce či pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku jeho protiprávního jednání, nýbrž musí být příčinná souvislost najisto postavena.

53. Žalobkyně však požaduje odškodnění majetkové újmy v podobě ušlého zisku i za obd. tzv. nouzového stavu, aniž by soudu doložila, zda vůbec byla její provozovna v tomto období otevřena, zda a v jaké výši pobírala od státu jako podnikatelka náhrady v souvislosti s nouzovým stavem.

54. Podstatné je, že za nemožnost provozu [anonymizováno] po dobu nouzového stavu nemůže odpovídat ani žalovaná ani stavební firma, neboť tato překážka by nastala tak jako tak a je primární.

55. K teoretické možnosti nastanutí odškodnitelné újmy přispěla sama žalobkyně, tím, že uzavřela s pronajímatelem nájemní smlouvu k provozovně za znalosti všech okolností včetně dlouhodobé stavební činnosti na sousedící budově.

56. Podstatné však je, že pokud, dle tvrzení žalobkyně, byl proveden neoprávněně (v rozporu s jeho povolením) zábor chodníku znemožňující přístup hostů do provozovny či v důsledku stavební činnosti stavební firmy došlo k událostem (prasknutí zdi, zřícení stropu apod.) vedoucím k přerušení provozu provozovny, odpovídá za tyto skutečnosti, pokud by byly v příčinné souvislosti s ušlým ziskem žalobkyně, stavební firma fakticky stavbu provádějící, nikoli žalovaná, která měla k rekonstrukci své budovy povolenu příslušnými úřady.

57. Při prvém jednání konaném dne 15.3.2022 bylo řízení zkoncentrováno a současně byla vůči účastníkům učiněna výzva dle § 118a odst. 1,2 a 3 o.s.ř. a účastníkům byla udělena 30denní lhůta v níž žalobkyně upřesnila, že požaduje úhradu vzniklé škody - ušlého zisku za období od 17.7.2018 do 22.8.2020 a vynaloženého znalečného potřebného k doložení výše škody a po uplynutí lhůty žalobkyně podáním ze dne 26.8.2022 tvrdila nové skutečnosti, což soud poznamenává na okraj, neboť tato okolnost na rozhodnutí neměla podstatný vliv.

58. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 132 616 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 563 650 Kč sestávající z částky 10 580 Kč za každý z devíti a půl úkonu (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání konaných ve dnech 15.3.2022, 16.6.2022, 27.9.2022, 8.12.2022 a 15.12.2022 vč. účasti na místním šetření dne 11.8.2022, podání na č.l. 50 a 68 a podání ze dne 26.9.2022) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 103 510 Kč, za cestovné ve výši 6 090 Kč ve výši 1 458 Kč za cestovné na trase [obec] - [obec] a zpět (vždy 196 km) os. vozem VOLVO S60, [registrační značka] na jednání konaná 15.3.2022 (1 458 Kč), 11.8.2022 (1 566 Kč), 27.9.2022 (1 566 Kč) a 1 500 Kč za 3 x promeškaný čas v rozsahu 5 půlhodin po 500 Kč (1 500 Kč) dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 23 016 Kč.