30 C 193/2019-65

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 44 902 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za dobu od 6. 6. 2019 do zaplacení a dále částku 702 Kč a částku 4 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 39 369 Kč, a to k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci se po právní moci tohoto rozhodnutí vrací částka 500 Kč, zaplacená žalobcem jako záloha na náklady důkazu podle usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 8. 2020, č. j. 30 C 193/2019-25.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 15. 7. 2019 domáhal po žalované zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím a dále částky 702 Kč a částky 4 200 Kč, což odůvodnil tak, že žalobce se se svou manželkou [jméno] [příjmení] se dostavil dne 27. 4. 2019 do autobazaru žalované v sídle žalované [ulice a číslo] v [obec] a prodejkyni žalované [jméno] [příjmení] řekl, že má zájem o koupi zánovního ve výborném technickém stavu nebouraného osobního automobilu a touto prodejkyní mu byla nabídnuta koupě [značka automobilu], model [anonymizováno], [VIN kód], rz [anonymizováno] [číslo], [anonymizována tři slova], číslo TP UI [číslo] za prodejní cenu 668 800 Kč. Prodejkyně žalované výslovně deklarovala a ujistila žalobce, že vozidlo je bez vady bouranosti a řekla mu, že na laku vozidla byly drobné škrábance a vady v důsledku kamínků z vozovky apod., proto byla na tomto vozidle nově nalakována přední kapota, pravý blatník, pravé přední a zadní dveře. Po tomto ujištění se žalobce rozhodl, že si vozidlo s deklarovanou nebouraností od žalované zakoupí a uzavřel s žalovaným téhož dne kupní smlouvu číslo KU [číslo] o prodeji uvedeného vozidla za prodejní cenu 668 800 Kč. Po celou dobu prodeje a při podpisu kupní smlouvy byla vedle žalobce, prodejkyně žalovaného, dále přítomna manželka žalobce. Žalovaný prodané vozidlo předal žalobci až dne 29. 4. 2019 proti protokolu o převzetí vozidla. Dne 1. 5. 2019 žalobce z opatrnosti požádal v místě bydliště automechanika [jméno] [příjmení], aby mu zkontroloval technický stav a historii vozidla a ten jej odkázal na oficiálního prodejce těchto vozidel v České republice, kterým je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], spol. s r.o., o.z. [příjmení] [příjmení] [jméno]. Žalobce tedy navštívil tohoto oficiálního prodejce dne 3. 5. 2019 a při kontrole vozidla a kontrole historie vozidla bylo zjištěno poškození na vozidle dne 14. 2. 2018, a to přední blatník, přední kapota, led světlomet, podběh, mlhový světlomet, spojler a maska a dále nalezeno poškození dne 22. 2. 2018 oprava a lakování předních pravých dveří + zadních dveří vpravo. Dále bylo zjištěno, že tato dvě poškození byly hrazeny z havarijního pojištění a jednalo se o pojistné události nehodu - bourání vozidla. Za tuto diagnostiku vozidla a kontrolu historie vozidla žalobce zaplatil tomuto oficiálnímu prodejci podle jeho faktury za hotové [číslo] vystavené dne 3. 5. 2019 na částku 702 Kč. Ačkoliv všechna tato poškození byla opravena opravou a lakováním, tak nepochybně vlivem destrukčních sil při nehodě došlo ke snížení užitných vlastností poškozených částí vozidla, což má vliv i na koeficient prodejnosti vozidla. Následně dne 6. 5. 2019 se žalobce se svou manželkou [jméno] [příjmení] a s diagnostikou uvedeného oficiálního dodavatele se dostavil do autobazaru žalované a reklamoval u žalované zjištěnou lstivě zastřenou skrytou vadu bouranosti vozidla a uplatnil u žalované nárok na slevu z kupní ceny vozidla ve výši 40 000 Kč. Prodejkyně žalované věc konzultovala se svým nadřízeným a sdělila žalobci, že vozidlo bylo prodáno v perfektním stavu a že z tohoto důvodu žalovaná reklamaci neuznává. Při vyřizování této reklamace byli přítomni kromě, žalobce, jeho manželky a prodejkyně žalované dále syn žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], jeho dcera [jméno] [příjmení] a známý žalobce [jméno] [příjmení], který žalobce s jeho manželkou a dětmi přivezl k této reklamaci do autobazaru žalované. Z důvodu, že žalovaná reklamaci neuznala, tak se žalobce obrátil na znalce z oboru oceňování motorových vozidel [jméno] [příjmení], aby mu stanovil obecnou cenu vozidla po sníženém koeficientu prodejnosti z důvodu nehodového děje a tento znalec určil svým znaleckým posudkem tuto cenu částkou 495 350 Kč bez DPH. Podle čl. IV. kupní smlouvy kupní cena 668 800 Kč v sobě zahrnovala i sazbu 21% DPH, proto k obecné ceně vozidla po sníženém koeficientu prodejnosti z důvodu nehodového děje určené znalcem částkou 495 350 Kč žalobce připočítal 21% DPH a výsledná cena představuje částku 599 374 Kč. Rozdíl mezi kupní cenou a cenou zjištěnou znalcem po sníženém koeficientu prodejnosti z důvodu nehodového děje je přiměřenou slevou z kupní ceny ve výši 69 426 Kč (668 800 - 599 374). Žalobce v této žalobě požaduje po žalovaném jako přiměřenou slevu z kupní ceny pouze částku 40 000 Kč. Žalobce tak tvrdil, že o skryté vadě bouranosti vozidla žalovaná jako prodávající věděla, ale při prodeji tuto skrytou vadu žalobci jako kupujícímu lstivě zastřela, úmyslně zamlčela, deklarovala a ujišťovala žalobce před prodejem o nebouranosti prodávaného vozidla. Tuto deklarovanou nebouranost vozidla v době jeho prodeje, resp. převzetí považuje žalobce ve smyslu ust. §2103 o. z. za podstatné porušení kupní smlouvy a současně za lstivé zastření, úmyslné zamlčení zjištěné vady bouranosti, protože žalovaná jako osoba hlásící se k odbornému výkonu činnosti - prodeji motorových vozidel měl ve smyslu § 5 odst. 1 občanského zákoníku jednat se znalostí a pečlivostí, která je s tímto výkonem činnosti spojená, a nepochybně jako odborný autobazar si tuto historii vozidla zjistil nebo zjistil měla. Žalobce uplatnil u žalované práva z vadného plnění a požadoval zaplacení slevy z kupní ceny ve výši 40 000 Kč, a to předžalobní výzvou k plnění dle §142a odst. 1 o.s.ř. ze dne 29. 5. 2019 prostřednictvím svého právního zástupce, a to do 7 mi dnů, tj. do 5. 6. 2019 s upozorněním, že jinak bude podána příslušná žaloba u soudu a že s ní budou spojeny náklady řízení, leč žalovaný i přesto žalovanou částku nezaplatil. Na to reagovala žalovaná přípisem svého zástupce ze dne 13. 6. 2019, že nahlášení skrytých vad žalobce neprovedl podle kupní smlouvy do 4 dnů po koupi vozidla. Tato námitka žalované však není relevantní, protože vadu bouranosti žalobce zjistil až dne 3. 5. 2019 a reklamoval bez zbytečného odkladu 6. 5. 2019, tedy včas v subjektivní i objektivní lhůtě stanovené v §2112 odst. 1 věta druhá o. z., kde je stanoveno, že jedná-li se o skrytou vadu, musí být tato oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do 2 let po odevzdání věci; což žalobce splnil. [ulice] vada bouranosti je důsledkem skutečnosti, o které žalovaná jako prodávající v době prodeje a odevzdání věci věděla nebo vědět musela, proto žalovaná nemůže pozdní oznámení vady namítat ve smyslu § 2112 odst. 2 věta druhá o. z. a v tomto směru žalobce odkazoval na ustálenou judikaturu, např. I. US [číslo], NS 23 Cdo 926/2012, NS 32 Odo 1387/2005, neboť záměrem tohoto zákonného ustanovení je ochrana kupujícího před nepoctivostí prodávajícího. Vedle žalované pohledávky žalobce požaduje po žalované dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 40 000 Kč za dobu po uplynutí termínu k poskytnutí slevy v předžalobní výzvě, tj. od 6. 6. 2019 do zaplacení, dále požaduje nárok na zaplacení faktury za kontrolu vozidla a kontrolu historie vozidla ve výši 702 Kč a dále nárok na zaplacení znalečného ve výši 4 200 Kč za vypracování znaleckého posudku na stanovení obecné ceny vozidla po snížení koeficientu prodejnosti z důvodu nehodového děje pro prokázání přiměřenosti požadované slevy z kupní ceny. Ačkoliv žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky vyzýval, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a to ani zčásti. Žalovaná uvedla, že žalovaná předmětnou reklamaci po právu odmítla bez věcného přezkumu, neboť žalobce reklamované vady žalované neoznámil včas. Žalovaná tvrdila, že žalobce je podnikatelem, který při uzavření předmětné kupní smlouvy deklaroval, že vozidlo kupuje v souvislosti s výkonem své podnikatelské činnosti a na smluvní vztah mezi stranami se tak mimo jiné nevztahují zákonná ustanovení o ochraně spotřebitele ani zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě podle § 2158 až § 2174 o. z. V článku VI. odstavec 2 kupní smlouvy si strany sjednaly povinnost kupujícího do tří dnů od uzavření kupní smlouvy provést s dostatečnou péčí důkladnou odbornou prohlídku vozidla zaměřenou na odhalení vad vozidla. Bylo tedy povinností žalobce, aby do tří dnů po koupi vozidla podrobil vozidlo důkladné odborné prohlídce a odhalil případné skryté vady vozidla. Na nahlášení případně zjištěných skrytých vad vozidla tak měl žalobce lhůtu do čtyř dnů od koupě vozidla, kupní smlouva byla uzavřena dne 27. 4. 2019, žalobce však prohlídku vozidla nejpozději do 30. 4. 2019 neprovedl a samotnou reklamaci vad pak provedl rovněž opožděně, a to až dne 6. 5. 2019, tedy po uplynutí lhůty sjednané v článku VI. odstavec 2 kupní smlouvy. Žalovaná tak měla za to, že žalobci nelze přiznat uplatněný nárok v soudním řízení, neboť žalovaná se výslovně dovolává skutečnosti, že žalobce včas neprovedl odbornou prohlídku vozidla a včas neoznámil žalované vady vozidla. V průběhu řízení pak žalovaná doplnila, že znalec [příjmení] uzavřel, že poškození a oprava vozidla neměly dopad na obvyklou cenu vozidla. Žalovaná akcentovala též, že žalovaná po (opožděné) reklamaci žalobce a po zjištění, že vozidlo skutečně bylo v minulosti havarováno, nabídla žalobci možnost kupní smlouvu zrušit dohodou a vrátit zaplacenou kupní cenu oproti vrácení vozidla. Žalobce však tuto možnost odmítl a stejně tak nevyužil ani možnosti odstoupit od smlouvy, ačkoliv deklaruje, že reklamoval včas a že mu práva z odpovědnosti za vady svědčí. Žalovaná tak měla za to, že žalobce si je velmi dobře vědom toho, že za výhodnou cenu koupil vozidlo ve vynikajícím technickém stavu, a jediným motivem žalobcem předstíraného zklamání z koupě havarovaného vozu je snaha domoci se slevy z kupní ceny, byť ve skutečnosti je žalobce s vozem spokojen a zcela nepochybně danou koupi vozu vyhodnotil pro sebe jako výhodnou.

3. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti.

4. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobce jako kupující a žalovaná jako prodávající spolu dne 27. 4. 2019 uzavřeli kupní smlouvu KU [číslo], jejímž předmětem byl prodej/koupě osobního motorového vozidla [anonymizováno], model [anonymizováno], [VIN kód], [registrační značka] 32, barva šedá metalíza, číslo tech. průkazu: UI [číslo], žalovaná vozidlo žalobci předala a žalovaný vozidlo od žalované dne 29. 4. 2019 převzal, žalobce zaplatil žalované kupní cenu předmětného vozidla ve výši 668 800 Kč. Tato shodná tvrzení účastníků vzal soud za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř.

5. Z kupní smlouvy z 27. 4. 2019 soud zjistil, že tuto v písemné podobě uzavřel žalobce jako kupující a žalovaná jako prodávající, žalobce je označen svým IČO, DIČ a také číslem občanského průkazu. V článku II. odstavec 2 smlouvy prodávající prohlásil, že je výlučným vlastníkem použitého vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], uvedeného do provozu v říjnu 2017, v barvě šedá metalíza (dále jen„ vozidlo“). Strany se smlouvou dohodly, že prodávající prodává kupujícímu vozidlo se všemi součástmi, příslušenstvím s potřebnými doklady za dohodnutou kupní cenu ve výši 668 800 Kč a že kupující vozidlo od prodávajícího za dohodnutou kupní cenu kupuje a přijímá do svého vlastnictví a to ve stavu, v jakém se vozidlo v době uzavření smlouvy nachází, jak je blíže popsán v článku VI. V článku IV. bod 2 strany prohlásily, že činí nesporným, že uvedená kupní cena byla stanovena s přihlédnutím k funkčnosti a jízdním vlastnostem vozidla. V článku V. bod 1 bylo ujednáno, že vlastnické právo na kupujícího přechází okamžikem zaplacení kupní ceny a převzetím vozidla; okamžikem převzetí vozidla přechází na kupujícího nebezpečí škody na předmětu koupě. V článku VI. nazvaném Právní a faktický stav vozidla bylo ujednáno: V článku VI. odstavec 1, že kupující bere na vědomí, že předmětem koupě je použité (ojeté) vozidlo, které je z důvodu použití předchozím majitelem podstatně opotřebováno a oproti vozidlu novým má z povahy věci vady úměrné stáří vozidla a míře užívání. Dále smluvní strany ve smyslu § 2167 písm. a) občanského zákoníku sjednaly, že s ohledem na značné opotřebení vozu a jeho vady poskytl prodávající kupujícímu slevu z kupní ceny, kdy v článku IV. smlouvy je již uvedena cena po slevě vozidla. V článku VI. odstavec 2 strany sjednaly, že prohlídka vozidla kupujícím proběhla před převzetím vozidla a uzavřením této smlouvy, přičemž kupující si je vědom zjevných vad vozidla a vozidlo přesto v tomto stavu kupuje; soud proto kupujícímu nepřizná právo z vadného plnění týkající se zjevných vad. Smluvní strany sjednaly, že kupující s dostatečnou péčí provede důkladnou odbornou prohlídku vozidla zaměřenou na odhalení skrytých vad vozidla do tří dnů od uzavření této kupní smlouvy. Neoznámí-li kupující skrytou vadu nejpozději do čtyř dnů od uzavření smlouvy, soud mu právo z odpovědnosti za skryté vady vozidla nepřizná.

6. Z listiny nazvané Zápis o technickém stavu vozidla soud zjistil, že tato listina byla přílohou [číslo] ke kupní smlouvě č. [anonymizováno] [číslo], v listině je na formuláři žalované zachycen technický stav vozidla, z žádného údaje uvedeného v této listině se nepodává, že by vůz byl tzv. bouraný.

7. Z listiny nazvané Protokol o převzetí vozidla soud zjistil, že na formuláři vystaveném žalovanou, žalovaná i žalobce svým podpisem dne 29. 4. 2019 stvrdili, že žalobce od žalované převzal vozidlo. Listina obsahuje výslovný text, že vozidlo je předáváno jako použité – ojeté a bylo v pořádku převzato dne 29. 4. 2019. Z žádného údaje v této listině nevyplývá, že by žalobce byl jakkoliv informován o tom, že vozidlo bylo bouráno. Tato listina je přílohou [číslo] ke kupní smlouvě č. [anonymizováno] [číslo].

8. Z Osvědčení o registraci vozidla č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že ke dni uzavření kupní smlouvy byla žalovaná vlastníkem vozidla a dne 3. 5. 2019 byl do velkého technického průkazu jako vlastník zapsán žalobce.

9. Z faktury [číslo] soud zjistil, že se jedná o fakturu – daňový doklad vystavený [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], o. z. [příjmení] [příjmení] [jméno], se sídlem v [obec], [IČO], daňovým dokladem je žalobci účtována částka 702 Kč za kontrolu vozidla označeného v listině registrační značkou a [příjmení] s tím, že kontrola byla provedena 3. 5. 2019, částka k úhradě ve výši 702 Kč byla splatná 3. 5. 2019, a to hotově. Z listiny vzal soud zazjištěno, že částka 702 Kč byla žalobcem 3. 5. 2019 v hotovosti zaplacena. Listina dále obsahuje prohlášení vystavitele, tedy [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] o tom, že při kontrole vozidla a kontrole historie vozidla bylo zjištěno poškození vozidla dne 14. 2. 2018, kdy na vozidle došlo k poškození následujícího rozsahu: přední blatník, přední kapota, led světlomet, podběh, mlhový světlomet, spoiler, maska a dále bylo nalezeno poškození ze dne 22. 2. 2018 a to oprava a lakování předních pravých dveří + zadních dveří vpravo.

10. Z listiny nazvané Věc: uplatnění práva z vadného plnění – předžalobní výzva z 29. 5. 2019 a dodejky soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dne 29. 5. 2019 vystavil a téhož dne žalované do její datové schránky doručil písemnou výzvu, kterou žalobce žalovanou vyzval k zaplacení nároku z vadného plnění, a to slevy z kupní ceny ve výši 40 000 Kč do sedmi dnů na účet žalobce.

11. Z listiny nazvané Odpověď na váš dopis ze dne 29. 5. 2019 datovaný 13. 6. 2019 soud zjistil, že tuto listinu dne 13. 6. 2019 vystavila žalovaná, zástupci žalobce byla listina doručena dne 13. 6. 2019, což soud zjistil z otisku razítka na listině, přičemž žalovaná žalobci sděluje, že žalobce nesplnil povinnost vyplývající z kupní smlouvy, neboť vady vozidla nereklamoval do čtyř dnů od koupě vozidla, a opožděně uplatněný nárok z odpovědnosti za vady tak v soudním řízení nemůže být žalobci přiznán, pozdě uplatněnou reklamací se proto žalovaná nezabývala a bez dalšího ji odmítla s tím, že požadovaná sleva z kupní ceny nebude žalobci poskytnuta.

12. Z listiny - [ulice] vyúčtování služeb za květen 2019 předložené žalobcem soud zjistil, že žalobce dne 3. 5. 2019 v 15:48 hodin telefonoval na telefonní číslo [tel. číslo]. Soud konstatuje, že na veřejně dostupných internetových stránkách žalované [webová adresa] je jako kontaktní osoba žalované uvedena [jméno] [příjmení] a její telefonní číslo [tel. číslo]. Soud tak má za zjištěno, že žalobce dne 3. 5. 2019 v 15:48 hodin telefonicky kontaktoval žalovanou, přičemž dle údajů z listiny [ulice] vyúčtování služeb telefonní hovor trval 51 sekund.

13. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] shodně vypověděli, že zájem žalobce byl pořídit vozidlo nebourané, tento zájem žalobce žalované výslovně sdělil, žalovaná žalobce výslovně ujistila, že vozidlo je nebourané.

14. Ze záznamu hovoru předloženého žalobcem soud zjistil, že žalobce blíže neurčeného dne hovořil se ženou, které oznamoval, že vozidlo je bourané a žádal, aby z toho důvodu žalobci byla zdarma dodána sada zimních pneumatik k vozidlu a tažné zařízení. V záznamu je slyšet také mužský hlas, který žalobci sděluje, že na vyřízení reklamace má prodejce zákonnou lhůtu 30 dní, tato bude prodejcem využita a poté bude žalobci sdělen výsledek. Přestože ze samotného záznamu nelze mít za zjištěno, s jakými konkrétními osobami žalobce hovořil a kdy, soud při hodnocení tohoto důkazu v časové a logické posloupnosti s ostatními zjištěnými skutečnostmi vzal za prokázáno, že žalobce poté, co nejpozději dne 3. 5. 2019 zjistil, že vozidlo bylo bouráno, telefonicky dne 3. 5. 2019 kontaktoval žalovanou (viz skutková zjištění výše) a osobně v provozovně žalované v [obec] žalované oznámil, že vozidlo bylo bouráno a požadoval za to po žalované kompenzaci.

15. Žalobce vzal svůj návrh na provedení důkazu výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] zpět, proto jej soud neprovedl.

16. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] ze dne 16. 6. 2019 soud zjistil, že znalecký posudek byl vypracován znalcem zapsaným v seznamu znalců u Krajského soudu v Ostravě pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel a zemědělských strojů. Současně znalec k posudku připojil znaleckou doložku, v níž znalec prohlašuje, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Znalec posuzoval obecnou cenu vozidla po snížení koeficientu prodejnosti z důvodu nehodového děje. Znalec dospěl k závěru, že obecná cena posuzovaného vozidla činí po zaokrouhlení ke dni 29. 4. 2019 celkem 495 350 Kč bez DPH, prohlídka vozidla proběhla dne 21. 6. 2019. Znalecký posudek byl předložen žalobcem.

17. Z faktury [číslo] soud zjistil, že znalec [jméno] [příjmení] účtoval žalobci za vypracování znaleckého posudku [číslo] částku 4 200 Kč, cenu žalobce znalci dne 9. 7. 2019 v hotovosti uhradil.

18. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ze dne 29. 9. 2020 soud zjistil, že znalecký posudek byl vypracován znalcem zapsaným v seznamu znalců u Krajského soudu v Ostravě pro obor doprava městská, silniční se specializací na znalecké posudky o příčinách dopravních nehod, pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací oceňování motorových vozidel, strojů a zařízení, zemědělské a manipulační techniky a pro obor strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné se specializací posuzování stavu motorových vozidel, strojů a zařízení. Současně znalec k posudku připojil znaleckou doložku, v níž znalec prohlašuje, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Znalec odpovídal na otázku posouzení vlivu opravy poškození vozidla ze dne 14. 2. 2018 na stanovení technické hodnoty jednotlivých skupin vozidla po opravě poškození. Znalec dospěl k závěru, že technická hodnota všech skupin vozidla před poškozením je rovna technické hodnotě všech skupin vozidla po opravě poškození; tedy že v důsledku poškození vozidla a následné opravy nedošlo k technickému zhodnocení ani znehodnocení vozidla. Poškození vozidla a jeho oprava neměly žádný vliv na technickou hodnotu a obvyklou cenu vozidla. Znalecký posudek byl předložen žalovanou.

19. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] ze dne 16. 6. 2019 soud zjistil, Znalec dospěl k závěru, že obecná cena posuzovaného vozidla činí po zaokrouhlení ke dni 29. 4. 2019 celkem 495 350 Kč bez DPH. Prohlídka vozidla proběhla dne 21. 6. 2019. Znalecký posudek byl předložen žalobcem.

20. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

21. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce jako kupující a žalovaná jako prodávající spolu dne 27. 4. 2019 uzavřeli písemnou kupní smlouvu KU [číslo], jejímž předmětem byl prodej/koupě osobního motorového vozidla [anonymizováno], model [anonymizováno], [VIN kód], [registrační značka] 32, barva šedá metalíza, číslo technického průkazu: UI [číslo], žalovaná vozidlo žalobci dne 29. 4. 2019 předala a žalovaný vozidlo od žalované dne 29. 4. 2019 převzal, žalobce zaplatil žalované kupní cenu předmětného vozidla ve výši 668 800 Kč. Žalobce přistavil vozidlo do [anonymizována tři slova] [právnická osoba], o. z. [příjmení] [příjmení] [jméno], se sídlem v [obec], [IČO], a dne 3. 5. 2019 zjistil, že vozidlo bylo v minulosti bouráno, kdy dne 14. 2. 2018 došlo k poškození vozidla následujícího rozsahu: přední blatník, přední kapota, led světlomet, podběh, mlhový světlomet, spoiler, maska a dále bylo nalezeno poškození ze dne 22. 2. 2018 a to oprava a lakování předních pravých dveří + zadních dveří vpravo. Cenu za kontolu stavu vozidla účtovanou fakturou [číslo] ve výši 702 Kč žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], o. z. [příjmení] [příjmení] [jméno], se sídlem v [obec], [IČO], uhradil, a to dne 3. 5. 2019 hotově. Žalobce telefonicky dne 3. 5. 2019 kontaktoval žalovanou, jednající [jméno] [příjmení]. Žalobce poté, co nejpozději dne 3. 5. 2019 zjistil, že vozidlo bylo bouráno, telefonicky dne 3. 5. 2019 kontaktoval žalovanou a následně osobně v provozovně žalované v [obec] žalované oznámil, že vozidlo bylo v rozporu s tím, co si strany ujednaly, bouráno, a požadoval za to po žalované kompenzaci. Před podání žaloby žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dne 29. 5. 2019 vystavil a téhož dne žalované do její datové schránky doručil písemnou výzvu, kterou žalobce žalovanou vyzval k zaplacení nároku z vadného plnění, a to slevy z kupní ceny ve výši 40 000 Kč do sedmi dnů na účet žalobce s upozorněním na soudní vymáhání svého požadovaného nároku. Žalobce zadal vypracování znaleckého posudku [číslo] znalcem [jméno] [příjmení], znalec posudek dne 16. 6. 2019 vypracoval a dospěl k závěru, že obecná cena posuzovaného vozidla činí po zaokrouhlení ke dni 29. 4. 2019 celkem 495 350 Kč bez DPH. Cenu za vypracování znaleckého posudku účtovanou fakturou [číslo] ve výši 4 200 Kč, žalobce znalci dne 9. 7. 2019 v hotovosti uhradil. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno.

22. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

23. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobcem a žalovanou soud posoudil podle § 2079 a násl. o. z., tedy tak, že mezi žalobcem jako kupujícím a žalovanou jako prodávajícím byla uzavřena platná kupní smlouva, a to kupní smlouva o koupi movité věci ve smyslu § 2085 a násl. o. z. Předmětem smlouvy bylo osobní motorové vozidlo [anonymizováno], model [anonymizováno], [VIN kód], v barvě šedá metalíza, číslo tech. průkazu: UI [číslo] (dále jen vozidlo).

24. Mezi stranami bylo sporné zejména, zda žalobce včas provedl prohlídku vozidla a zda žalobce oznámil vadu žalované včas.

25. Podle § 2079 o. z. se kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

26. Podle § 2099 odst. 1 o.z.je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 o. z.

27. Faktickou vadou je dle stávající teorie odchylka od standardu, jenž zahrnuje vlastnosti, kvalitu, množství a provedení věci, jež jsou určující pro dosažení účelu, k němuž má věc sloužit, a to jak z hlediska subjektivního chápání vady, které odpovídá očekávání kupujícího v důsledku nabídky, resp. popisu věci prodávajícím, a dále též hlediskem objektivním, jehož základem je objektivní schopnost věci sloužit obvyklému používání (obvyklému účelu). Jakost vozu spočívající v nebouranosti vozu, je zcela legitimním a pro rozhodnutí o koupi zásadním požadavkem kupujícího. Soud v řízení vzal za prokázáno, že výslovný zájem žalobce byl, pořídit vozidlo nebourané, toto žalobce žalované výslovně sdělil a žalovaná žalobce před uzavřením kupní smlouvy výslovně ujistila, že vozidlo je nebourané. Soud v této souvislosti konstatuje, že nevzal za zjištěné tvrzení žalované, že výpovědi svědků byly nevěrohodné, předem připravené a účelové. Naopak, všichni svědci shodně vypovídali o skutečnostech, které osobně viděli, slyšeli a vnímali, soud výpovědi hodnotí jako zcela přiměřené odstupu času a povaze skutečností, o kterých svědci vypovídali. Pokud žalovaná namítala, že svědci byli instruováni, jak mají vypovídat, resp. že výpovědi svědků byly předem připravené a účelové, pak soud neshledal žádné důvody, pro které by bylo lze dojít k žalovanou tvrzenému závěru. Výpovědi svědků se v podstatných bodech shodovaly a současně si různí svědci vybavili různé detaily, přičemž výpovědi svědků byly též souladné s jinými provedenými důkazy. Ze způsobu, jakým svědci vypovídali a jak se při výpovědi chovali, tedy ze skutečností nezachytitelných do protokolu o jednání, soud rovněž nezjistil žádné skutečnosti, ze kterých by bylo lze dospět k závěru o nepravdivosti jejich výpovědí. V podrobenostech soud odkazuje na skutkové závěry uvedené výše.

28. Skutečnost, že zjištěná bouranost vozidla znamená odchylku od jakosti (užitné vlastnosti) vozidla, tj. vadu, je trivialitou, ke které nepovažuje soud za nutné se dále vyjadřovat; na tom nemůže změnit nic ani to, že se nejednalo o vozidlo nové, nýbrž používané, a ani to, že vozidlo bylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Podstatné je, že mezi stranami byla ujednána jakost vozidla – nebouranost, avšak žalovaná žalobci dodala vozidlo bourané. Požadavek jakosti tedy posuzované vozidlo nesplnilo, neboť vozidlo nebylo žalobci dodáno v nebouraném stavu; takové plnění ze strany žalované pak bylo vadným plněním (vadou vozidla) ve smyslu § 2099 o. z.

29. K existenci a povaze vady soud uvádí, že soud vycházel zejména ze zprávy [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], o. z. [příjmení] [příjmení] [jméno] (dále jen servis [příjmení] [příjmení]) ze dne 3. 5. 2019 a znaleckého posudku znalce [příjmení]. Provedené důkazy totiž logicky i časově zapadají do kontextu s jinými důkazními prostředky, kterými byl zjištěn skutkový stav, tj. do kontextu se zjištěním existence vady k okamžiku převzetí vozidla, oznámením vady žalované, deklarací, že vozidlo je v záruce [právnická osoba], uvedené v čl. VI. odst. 4 kupní smlouvy. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] soud zjistil, že v rámci znalecké prohlídky vozidla znalcem znalec zjistil, že nad rámec zjištění servisu [příjmení] [příjmení] ze dne 3. 5. 2019, že na vozidle byl měněn také pravý světlomet, který byl dle štítku vyroben 4. 12. 2017, i levý světlomet, který byl dle štítku vyroben 3. 1. 2018, tedy oba byly vyrobeny až po datu výroby vozidla, jež bylo vyrobeno v 39. týdnu 2017.

30. Dle § 2100 o. z. prodávající odpovídá za následky protiprávnosti, resp. za vady věci, jestliže tyto vady existovaly v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci z prodávajícího na kupujícího, byť se projeví až později. Dle § 2121 o. z. nebezpečí škody na věci přechází na kupujícího převzetím věci. Výše popsané zjištěné skutečnosti tak odůvodňují závěr soudu, že vada na vozidle existovala v době přechodu nebezpečí škody na kupujícího (§ 2100 o. z.), tedy v době převzetí vozidla (§ 2121 o. z.), neboť před okamžikem přechodu nebezpeční škody na žalobce již bylo vozidlo bouráno.

31. Vzal-li soud výše odůvodněným způsobem za zjištěno, že vozidlo bylo vadné a že vada na vozidle existovala v době přechodu nebezpečí škody na kupujícího, zabýval se soud dále otázkou, zda žalobci svědčí práva z vadného plnění.

32. Podle § 2100 odst. 1 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. V dané věci vada vozu vyšla najevo až po převzetí vozidla, při prohlídce vozu při jeho převzetí žalobcem nebyla vada zjevná (srov. § 2104 o. z.).

33. Právo kupujícího z vadného plnění zakládá i vada, která není zřejmá v okamžiku převzetí vozu, objeví se teprve později, která však nemohla být zpozorována ani při řádné prohlídce ve smyslu § 2112 o. z., neboť jde o tzv. skrytou vadu, kterou mohl kupující zjistit až po přechodu nebezpečí škody na věci. Podstatné je, že, jak bylo odůvodněno výše, vada v okamžiku přechodu nebezpečí již existovala. K tomu soud konstatuje, že posuzovanou vadu - bouranost vozidla nelze v dané věci posoudit jako vadu zřejmou (§ 2103 o. z.). Kvalifikace, zda se jedná o vadu zřejmou, je právním posouzením, které přísluší soudu. [příjmení] zřejmá je taková vada, které si kupující musel nebo alespoň měl při běžné opatrnosti všimnout, jedná se o vadu na první pohled zjevnou, ospravedlňující přenést riziko spojené s prodejem věci na kupujícího a nepřiznat mu právo z vadného plnění. Soud na tomto místě akcentuje, že v dané věci vystupoval žalobce ve vztahu k žalované a ve vztahu k jakosti vozidla nikoli jako profesionál, ale jako laik, tedy osoba, jejíž předmět podnikání je jiný, než nákup a prodej vozidel. Oproti tomu žalovaná v daném smluvním vztahu vystupovala jako profesionál v oblasti podnikání souvisejícím s motorovými vozidly jako takovými, jejich opravami apod. Po žalobci nelze spravedlivě žádat, aby jako laik poznal existenci bouranosti vozidla běžnou prohlídkou, zvláště pak za stavu, kdy bylo v řízení zjištěno, že žalovaná žalobce výslovně ujistila, že vozidlo je nebourané, tedy bez (této vymíněné) vady. Za zjištěného stavu se tak na danou věc neuplatní § 2103 o. z., dle kterého nemá kupující práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy.

34. Nutným předpokladem úspěšného uplatnění práv z odpovědnosti je oznámení vady. Tento předpoklad je splněn, je-li oznámení uskutečněno včas (§ 2111 o. z.) anebo bez zbytečného odkladu (§ 2112 o. z.), či v případě skryté vady bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit (§ [číslo] odst. 1). Zákon nepředepisuje, co má být obsahem řádného oznámení, nepředepisuje ani formu takového oznámení.

35. Protože se v posuzované věci jednalo o skrytou vadu, bylo pro vznik práv žalobce z vadného plnění třeba, aby žalobce podle § 2112 odst. 1 o. z. vadu oznámil žalované bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. V dané věci soud zjistil, že kupní smlouva byla uzavřena dne 27. 4. 2019, což byla sobota, vozidlo bylo fakticky žalobci předáno dne 29. 4. 2019, což bylo pondělí, středa 1. 5. byl státní svátek, v pátek dne 3. 5. 2019 žalobce zjistil vadu a tuto oznámil žalované nejprve dne 3. 5. 2019 telefonicky a následně ústně při osobní návštěvě v provozovně žalované v [obec]. Žalobce tedy postupoval bez neodůvodněných průtahů a zjištěnou vadu oznámil žalované v řádu několika málo dnů poté, co vadu mohl zjistit, tj. jak ve lhůtě„ bez zbytečného odkladu“, tak ve lhůtě„ do dvou let po odevzdání věci“ v případě skryté vady, jak má na mysli ust. § 2112 odst. 1 o. z.

36. Dále se soud zabýval námitkou žalované, že soud nemůže žalobci přiznat právo z vadného plnění z důvodu, že žalobce neoznámil žalované vadu včas, a to s poukazem na ujednání VI. odst. 2 kupní smlouvy. V čl. VI. odst. 2 kupní smlouvy strany mimo jiné ujednaly, že„ prohlídka vozidla kupujícím proběhla před převzetím vozidla a uzavřením této smlouvy, přičemž kupující si je vědom zjevných vad vozidla a vozidlo přesto v tomto stavu kupuje; soud proto kupujícímu nepřizná právo z vadného plnění týkající se zjevných vad. Smluvní strany sjednaly, že kupující s dostatečnou péčí provede důkladnou odbornou prohlídku vozidla zaměřenou na odhalení skrytých vad vozidla do tří dnů od uzavření této kupní smlouvy. Neoznámí-li kupující skrytou vadu nejpozději do čtyř dnů od uzavření smlouvy, soud mu právo z odpovědnosti za skryté vady vozidla nepřizná.“.

37. Svou povahou je ustanovení § 2112 odst. 2 o. z. dispozitivní právní normou, tedy strany je mohou vyloučit a dvouletou lhůtu zkrátit či prodloužit. V prvé řadě soud konstatuje, že žalovaná v daném smluvním vztahu vystupovala ve vztahu k žalobci jako silnější smluvní strana, tj. jako profesionál v oblasti podnikání souvisejícím s motorovými vozidly jako takovými, jejich prodejem apod., a to na rozdíl od žalobce, který kupní smlouvu uzavíral jako laik a tedy slabší smluvní strana. O tom, že bouranost či nebouranost vozidla byla zásadní vlastností (jakostí) vozidla pro rozhodnutí žalobce o uzavření kupní smlouvy, soud pojednal podrobněji výše. Ust. § 2112 odst. 2 o. z. předpokládá jistou minimální míru znalosti prodávajícího o stavu prodávané věci; bylo tedy povinností žalované znát skutečný stav vozidla, pokud jde o jeho (ne) bouranost. V případě neznalosti skutečného stavu vozidla, nese následky žalovaná. Neznala-li žalovaná fakt, že vozidlo bylo bourané, a to ať už z jakéhokoli důvodu, je třeba tuto neznalost žalované považovat v posuzované věci za nedbalost, která způsobuje, že žalované soud upře právo námitky nikoli včasného oznámení vady žalobcem. Totéž by pak tím spíše platilo v případě, kdy by prodávající o vadě (bouranosti) vědomost měl (a tuto informaci žalobci nesdělil). Tedy povinností žalované v posuzované věci bylo znát skutečný stav vozidla; o tomto žalobce, pro něhož byla nebouranost vozidla stěžejní vlastností vozidla pro rozhodnutí o koupi, informovat; skutečnost, že žalovaná o bouranosti vozidla žalobce neinformovala, a to ať už z jakéhokoli důvodu, má za následek nepřiznání účinku námitce žalovyné o pozdním oznámení vady žalobcem.

38. Soud tedy k otázce včasnosti oznámení vady uzavírá, že žalobce vadu žalované oznámil včas.

39. Jak bylo odůvodněno výše, vozidlo mělo vadu a plnění ze strany žalované tedy bylo vadné. Vadné plnění je porušením smlouvy, přičemž v posuzovaném případě se jednalo o podstatné porušení smlouvy. Podstatným porušením smlouvy je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (§ 2002 odst. 1 o. z.). Ze strany žalované se tedy jednalo o vadné plnění, které soud posoudil jako podstatné porušením smlouvy, které žalobci zakládá podle § 2106 odst. 1 písm. c) o. z. právo z vadného plnění, a to konkrétně právo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

40. Podle právní úpravy je volba práva z vadného plnění neformálním jednáním. Podstatou volby práva z vadného plnění je jednostranným adresným projevem vůle, tedy sdělením prodávajícího, tj. žalobce, adresovaným kupujícímu, tj. žalované, jaký konkrétní nárok z vadného planění kupující zvolil, přičemž pro tento projev vůle není předepsaná zákonná forma.

41. Informace o vadě a volbě práva z vadného plnění byla žalované žalobcem v uvedeném smyslu řádně a včas oznámena (viz skutkové závěry soud výše), žalobce požadoval slevu z kupní ceny, výši slevy z kupní ceny žalobce určil, a to ať už v naturálním plnění, když žalobce požadoval dodání sady zimních pneumatik k vozidlu a tažné zařízení, nebo zaplacení částky 40 000 Kč; v každém případě žalobce požadoval slevu z kupní ceny.

42. Pokud jde o výši slevy z kupní ceny, soud konstatuje, že Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí (srov. např. rozsudek ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. 33 Odo 557/2004, ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 33 Cdo 558/2016), konstatoval, že pro určení výše slevy přiznávané z titulu odpovědnosti za vady zákon nestanoví žádné obecné pravidlo. Zákonná úprava je ve způsobu určení přiměřené slevy ze sjednané kupní ceny je úpravou, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Výše slevy z kupní ceny totiž závisí na povaze a rozsahu vady vzhledem ke sjednané kupní ceně věci, na snížení funkčních vlastností věci nebo její estetické hodnoty, na dalším možném způsobu a rozsahu užívání věci, na ceně nutných oprav věci a jiných obdobných hlediscích (srov. rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2641/2012).

43. Soud konstatuje, že sleva z kupní ceny, jakožto jedno z možných práv z vadného plnění je principiálně podobné náhradě škody; slevu z kupní ceny je tedy možné považovat za speciální případ náhrady škody v penězích. V případě určení výše slevy z ceny je možné na základě analogie iuris vycházet z doktrinálních a judikaturních závěrů k náhradě škody v penězích. Způsob náhrady škody je vymezen v ust. § 2951 odst. 1 o. z., dle kterého se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Primárním účelem náhrady škody jako takové (bez ohledu na způsob) má dle citovaného ustanovení být zájem na zachování integrity statků před zájmem na zachování integrity majetku. Zájmu na zachování integrity statků je docíleno tím, že náhrada škody kompenzuje náklady na uvedení do předešlého stavu. Zájem na zachování integrity statků je třeba respektovat tehdy, kdy vzniká právo na uvedení do předešlého stavu, tzn., když je uvedení v předešlý stav dobře možné. Náhrada škody v penězích (jako jeden ze způsobů náhrady škody) by měla být vyčíslena s respektem k zájmu na zachování integrity statků, a to v situacích, kdy je dobře možné uvedení v předešlý stav. V těchto situacích bude kompenzovat náklady na uvedení do předešlého stavu. Náhrada škody se tedy primárně odvolává na stav, který měl být. Pokud uvedení v předešlý stav není dobře možné, anebo pokud to žádá poškozený, náhrada škody v penězích by měla směřovat k zachování hodnoty majetku, tedy být vyčíslena ve výši rozdílu hodnot majetku bez škodlivé události a po škodlivé události. Náhrada škody se za těchto okolností odvolává na stav aktuální.

44. Analogicky lze uvedené závěry aplikovat v posuzované věci na určení výše přiměřené slevy z kupní ceny. Sleva z kupní ceny má totiž sloužit k vytvoření ekonomické situace blížící se stavu, jako by věřiteli bylo plněno bez vad, a to s akcentem na situaci, která měla nastat, nikoli na situaci, která v důsledku vadného plnění nastala. Na tomto místě soud akcentuje, že otázka výše samotné kupní ceny, kterou si strany v kupní smlouvě ujednaly, byla výsledkem (obchodních) úvah žalobce jako kupujícího a žalované jako prodávající; žalobce při akceptaci kupní ceny důvodně předpokládal, že za kupní cenu nabude vlastnické právo k vozidlu v požadovaném nebouraném stavu; toho se žalobci, z důvodů na straně žalované, nedostalo. V majetkové sféře žalobce tak došlo k rozdílu mezi hodnotou majetku, jež zamýšlel kupní smlouvou nabýt, a skutečně nabytým majetkem.

45. S ohledem na uvedené závěry tak soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku předloženého žalobcem, tj. ze znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] ze dne 16. 6. 2019, který posuzoval obecnou cenu vozidla po snížení koeficientu prodejnosti z důvodu nehodového děje. Soud přitom konstatuje, že žalobcem předložený znalecký posudek má všechny náležitosti stanovené v § 127a o. s. ř., resp. § 13 zák. č. 36/1967 Sb. Současně soud nemá pochybnost o správnosti posudku, předložený posudek je jasný a úplný a současně soud neshledal důvod pochybovat o správnosti zvolených postupů a metod a o správnosti znaleckých závěrů. Znalecký posudek tak v tomto případě není pouhým listinným důkazem, ale má důkazní sílu znaleckého posudku, tedy stejnou důkazní sílu, jako by se jednalo o znalecký posudek vypracovaný na žádost soudu v rámci soudního řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. 32 Cdo 1124/2014). Soud ze závěrů znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] ze dne 16. 6. 2019 v dané věci vycházel a na skutečnosti zjištěné znaleckým posudkem v podrobnostech odkazuje.

46. S ohledem na skutečnost, že výše kupní ceny sjednané v kupní smlouvě činila 668 800 Kč vč. DPH, výše obvyklé ceny vozidla stanovená znaleckým posudkem [číslo] znalce [jméno] [příjmení] ze dne 16. 6. 2019 činí 495 350 Kč bez DPH; pak s ohledem na výši rozdílu uvedených kupních cen a s ohledem na skutkové a právní závěry soudu, je zřejmé, že požadavek žalobce na slevu z kupní ceny ve výši 40 000 Kč je zcela po právu.

47. Pokud jde o námitky žalované, tyto soud shledal bez vlivu na rozhodnutí soudu. Pokud žalovaná tvrdila, že žalovaná nabídla žalobci možnost kupní smlouvu zrušit dohodou a vrátit zaplacenou kupní cenu oproti vrácení vozidla, žalobce však tuto možnost odmítl a stejně tak nevyužil ani možnosti odstoupit od smlouvy, ačkoliv deklaruje, že reklamoval včas a že mu práva z odpovědnosti za vady svědčí. V této souvislosti soud konstatuje, že zcela věcí svobodné volby žalobce, jaké právo z vadného plnění zvolí. Žalobce zcela v souladu s právní pravou zvolil slevu z kupní ceny.

48. Na výše uvedených závěrech soudu o důvodnosti žalobcova nároku nemění nic ani námitka žalované, že žalobce fakticky nijak poškozen nebyl, neboť ze znaleckého posudku znalce [příjmení] vyplývá, že poškození a oprava vozidla neměly dopad na jeho obvyklou cenu. Jak soud uvedl výše, výše kupní ceny byla výsledkem obchodních/ekonomických úvah žalobce a žalované, žalobce důvodně předpokládal, že za kupní cenu, kterou zaplatil, koupí vozidlo v nebouraném stavu, přičemž nebouranost vozidla pro žalobce byla rozhodující při úvaze o koupi vozidla. Skutečnost, že se tak nestalo a žalobce nabyl vozidlo v bouraném stavu, jednoznačně znamená zásah do majetkové sféry žalobce (k tomu viz závěry soudu výše).

49. K obraně žalované, že o bouranosti vozidla nevěděla, soud přihlédnout nemohl; soud přitom odkazuje v podrobnostech na své závěry uvedené výše a ve stručnosti opakuje, že to byla právě žalovaná, která v dané věci vystupovala jako profesionál v oblasti podnikání souvisejícím s motorovými vozidly jako takovými, jejich opravami apod., a která výslovně žalobce ujistila, že vozidlo bouráno nebylo. Bouranost vozidla je přitom jedním ze zásadních parametrů rozhodujících o uzavření kupné smlouvy, což žalovaná nepochybně vědět měla. Pokud se žalovaná dostatečně pečlivě neujistila, že vozidlo je nebourané, a žalobce před uzavřením smlouvy ujistila, že vozidlo je nebourané, pak následně zjištěný faktický stav nemůže jít k tíži žalobce.

50. Pokud jde o žalobou uplatněný nárok žalobce na zaplacení ceny účtované za kontrolu vozidla a kontrolu historie vozidla ve výši 702 Kč a dále nárok na zaplacení znalečného ve výši 4 200 Kč za vypracování znaleckého posudku, soud konstatuje, že tento nárok shledal důvodným, to s odkazem na § 1923 a § 1924 o. z. Dle § 1923 o. z. je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy, nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny. Podle § 1924 o. z. kdo má právo podle § 1923, náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva. Nárok žalobce na zaplacení ceny účtované za kontrolu vozidla a kontrolu historie vozidla ve výši 702 Kč a dále nárok na zaplacení znalečného ve výši 4 200 Kč za vypracování znaleckého posudku, soud posoudil jako náklady vynaložené při uplatňování práva z vadného plnění. V řízení bylo zjištěno, že žalobce tyto náklady vynaložil, vynaložil v přímé souvislosti s uplatňováním práva z vadného plnění a současně žalobce tyto náklady u žalované řádně a včas uplatnil, přičemž v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by na uvedené náklady bylo ze strany žalované cokoli plněno. I v tomto rozsahu tedy soud shledal nárok žalobce po právu.

51. S ohledem na shora uvedené závěry soud uzavírá, že soud dospěl k závěru, že nárok žalobce uplatněný žalobou je v celém rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když i požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení z částky 40 000 Kč je v souladu s § 1970 o. z., jeho výše je v souladu s vl. nař. č. 351/2013 Sb.

52. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný procesní úspěch, čímž mu vzniklo právo vůči žalované na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšného žalobce sestávají z odměny za zastupování žalobce v řízení advokátem, a to za celkem 9 úkonů právní služby á 2 900 Kč podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), 5 x d), 3 x g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u ústního jednání konaného dne 18. 8. 2020, dne 3. 12. 2020 a dne 5. 1. 2021), dále 9 x režijní paušál po 300 Kč dle § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále náhrada za promeškaný čas při cestě ze sídla advokáta k ústnímu jednání a zpět, tj. z [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 6 x započatá půlhodina á 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále cestovní výdaje ve smyslu § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vyhl. č. 358/2019 Sb. a vyhl. č. 589/2020 Sb. za cestu ke třem ústním jednáním z [obec] do [obec] a zpět motorovým vozidlem Volkswagen [registrační značka] tj. zpáteční cesta k jednomu jednání 110 km, při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km, ceně nafty v roce 2020 31,80 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,20 Kč/km, a ceně nafty v roce 2021 27,20 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč/km, to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 1 797 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 39 369 Kč Tyto náklady řízení žalobci prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění žalobcova práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

53. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

54. Na základě povinnosti uložené usnesením podepsaného soudu ze dne 20. 8. 2020, č. j. 30 C 193/2019-25 ve smyslu § 141 o. s. ř. zaplatil žalobce státu na záloze na náklady důkazu částku 500 Kč, přičemž náklady důkazu nevznikly. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí a rozhodl o vrácení nevyužité zálohy na náklady důkazu žalobci.

Poučení