30 C 205/2024 - 49

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o zaplacení 39 059,48 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, částky [částka] a příslušenství z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] distančním způsobem přes webové stránky www.[Anonymizováno].cz, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet. Splatnost úvěru nastala dne [datum]. Žalovaná na úvěr neuhradila ničeho. Žalobkyně má vůči žalované pohledávku v celkové výši [částka], sestávající z nesplacené jistiny ve výši [částka], sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za službu „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ [částka] a poplatku za službu „Informační SMS servis“ [částka]. Žalobkyně má dále nárok na sjednanou smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou však žalobkyně požaduje pouze za prvních 90 dnů prodlení, tedy v celkové výši [částka]. Žalovaná pohledávku žalobkyně ani k předžalobní výzvě nezaplatila.

2. Proti vydanému elektronickému rozkazu žalovaná podala odpor s návrhem na přezkoumání veškerých náležitostí nároku v rozsahu formálním i v rozsahu povinností poskytovatele spotřebitelských úvěrů, a navrhla částečné zamítnutí žaloby, případně přiznané plnění uložit ve splátkách a zvážit možnost nepřiznat ve smyslu ust. § 150 o. s. ř. žalobkyni náklady řízení. Podrobně pak rozvedla okolnosti uzavření smlouvy, když žalovaná smlouvu uzavírala v tíživé osobní životní situaci, což měla posoudit žalobkyně, žalobkyně dále neposoudila dostatečně úvěryschopnost žalované, což způsobuje absolutní neplatnost smlouvy, sjednaný poplatek zahrnuje skrytý úrok, úrok, resp. výše RPSN je v rozporu s dobrými mravy, a dále byly sjednány nezákonné a nemravné sankce, které v rozporu s nálezem Ústavního soudu nejsou součástí smlouvy, ale vyplývají až ze smluvních podmínek/sazebníku. Žalovaná dále považuje za spornou i samotnou skutečnost, zda smlouva, která byla řešena online, byla prostřednictvím elektronické komunikace na dálku vůbec uzavřena, neboť s ohledem na způsob kontraktačního procesu nelze věrohodně prokázat, zda a v jakém textovém znění byla konkrétní smlouva uzavřena a zda žalovaná vyslovila souhlas právě s předloženým textem smlouvy. Mechanismus popsaný žalobkyní nezajišťuje, že dochází opravdu k podpisu smlouvy, která je následně doručena klientovi na email, a zda je tato smlouva shodná s dokumenty snad klientem schválenými v jakémsi rozhraní. Smlouva samotná není podepsána ani věřitelem, pouze je vložen obrázek s podpisem, nikoli podpis elektronický odpovídajícím požadavkům nařízení ES, není ani zřejmé, za jakou stranu. Žalovaná nesporovala, že od žalobkyně převzala jistinu úvěru ve výši [částka], na kterou dosud nic nezaplatila, účastníci by však tuto částku měli vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení.

3. Žalobkyně k námitkám žalované doplnila, že posouzení úvěryschopnosti žalované provedla v souladu s požadavky zákona o spotřebitelském úvěru a podle metodiky schválené ČNB ke stanovení kreditního scóre. Mezi uvedenými zjištěnými a ověřovanými informacemi byl mj. i čistý měsíční příjem žalované ve výši [částka], k jehož ověření žalovaná poskytla žalobkyni dva výpisy ze svého bankovního účtu za období od října do listopadu 2023, vlastnictví bankovního účtu a totožnost žalované byla ověřeno i prostřednictvím služby BankID. Žalobkyně dále prověřila evidenci žalované ve vyjmenovaných rejstřících a registrech. Smluvní pokuta je požadována podle čl. 6.

4. VOP a čl. 3 Sazebníku. Sjednaný poplatek ve výši [částka] dle čl. IV. smlouvy obecně pokrývá veškerou administrativní činnost a náklady spojené s poskytováním a vymáháním úvěru i zamýšlenou drobnou marži pro žalobkyni. Ostatní poplatky nejsou vždy součástí smlouvy, žalovaná je sama zvolila a zavázala se zaplatit sjednanou cenu. Ani po podání žaloby žalovaná nezaplatila na pohledávku žalobkyně ničeho.

4. Soud dále postupoval dle § 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), ve znění pozdějších předpisů a k projednání věci nařídil jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím ve věci na základě předložených důkazů. Žalovaná se k nařízenému jednání dostavila. Soud proto jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně.

5. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy: - smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, - údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, - všeobecné obchodní podmínky platné od [datum], - sazebník platný od [datum], - souhlas se zpracováním osobních údajů, - výpis z účtu žalované 10/2023, - výpis z účtu žalované 11/2023 - výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku, z nichž na základě skutkových zjištění učinil následující závěry o skutkovém stavu věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.

6. Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.[Anonymizováno].cz smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním pod variabilním symbolem [var. symbol], jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelového úvěru do výše [částka]. Nedílnou součástí smlouvy jsou mj. prohlášení dlužníka o stávající závazcích, formulář pro standardní informace, všeobecné obchodní podmínky a sazebník. (čl. I. bod 2.). Téhož dne byla žalované na ověřený bankovní účet č. [č. účtu] uvedený ve smlouvě pod variabilním symbolem [var. symbol] poskytnuta finanční částka ve výši [částka] se splatností do [datum]. Úroková sazba byla sjednána 0 %, žalovaná se však zavázala vrátit úvěr v celkové výši [částka], zahrnující krom jistiny úvěru dále poplatek za sjednání úvěru ve výši [částka] (čl. IX.), poplatek za službu „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ [částka] a poplatek za službu „Informační SMS servis“ [částka] (čl. II. b.5.).

7. Mezi účastníky řízení není sporu o skutečnosti, že dne [datum] byly na sjednaný bankovní účet žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], ani že žalovaná na tento úvěr žalobkyni dosud ničeho nezaplatila. Soud se dále k námitkám žalované zabýval jednotlivými spornými otázkami (zejm. úvěryschopnost, výše úroku či poplatku, uzavření a platnost smlouvy).

8. V daném případě se jednalo o smlouvu o úvěru uzavřenou adhézním způsobem podle § 1798 a násl. a podle § 1810 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele, smlouva podléhá též režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Soud se proto věnoval otázce, zda poskytovatel úvěru řádně a dostatečně posoudil úvěruschopnost žalované (rozsudek Soudního dvora EU č. C-679/18, ze dne [datum]).

9. Úvěryschopnost žalobkyně posoudila na základě údajů poskytnutých žalovanou s tím, že ve společné domácnosti hospodaří sama, pravidelné měsíční výdaje žalované na půjčky [částka], na bydlení [částka], na další nezbytné výdaje [částka] a zbytné výdaje [částka], s čistým příjmem [částka] ověřeným dále prostřednictvím výpisů z bankovního účtu žalované č. [č. účtu] za říjen a listopad 2023, který obsahoval příjmové a výdajové transakce, včetně uvedeného příjmu žalované, a dále ověřením totožnosti a účtu prostřednictvím služby BankID, nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, registru neplatných dokladů, registru TelcoScore, registru hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastrálního rejstříku a registru „sankční seznamy, a zhodnotila je podle interní metodiky schválené ČNB při stanovení statistického modelu, regionálního koeficientu, s vypočtenými minimálními výdaji [částka] a rezervou pro výdaje [částka], s disponibilním příjmem [částka]. Při posuzování úvěryschopnosti žalované nevznikly důvodné pochyby ohledně její platební schopnosti úvěr v poskytnuté výši splatit.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Důkladnost zkoumání těchto hledisek sice závisí i na výši poskytovaného úvěru, jakož i na skutečnosti, že šlo o nebankovní poměrně nízký krátkodobý úvěr, splatnou jednorázovou platbou (tedy bez splátek) do 30 dnů, což jistě vyžaduje jinou míru obezřetnosti na straně poskytovatele úvěru než u úvěru v mnohem vyšším řádu a s delším splátkovým kalendářem (splátek hrazených po dobu měsíců či let). V daném případě soud shledal, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dostatečným způsobem a s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když žalobkyní provedené statistické vyhodnocení schopnosti žalované úvěr splácet – s ohledem na obsah smlouvy, nenavýšení jistiny o nepřiměřené poplatky a vysoké úroky, jakož i s ohledem na výši úvěru, jakož i prověření příjmů a výdajů žalované i jejich závazků na základě předložených poměrné výpisů z účtu žalované a podle veřejně přístupných rejstřících – shledal soud v tomto případě zcela dostačujícím k poskytnutí úvěru.

11. Hlediska pro posuzování rozporu výše sjednaného úroku s dobrými mravy zákon výslovně nestanoví, závisí vždy na úvaze soudu a na zvážení všech rozhodných okolností konkrétního případu. Úrok byl v tomto případě sjednán ve výši 0 % ročně z poskytnutého úvěru, současně však byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru. Poplatek za sjednání úvěru však nelze bez dalšího celý zaměnit za sjednaný úrok, neboť zahrnuje i náklady či zisk úvěrujícího. Přesto měla žalovaná při sjednané výši poplatku [částka] vrátit žalobkyni i s úrokem celkem částku [částka], to odpovídá zhodnocení úvěru 25 % ročně (včetně odměny, nákladů a zisku), což soud shledal přiměřeným i pokud by se jednalo v plné výši o skrytý úrok z úvěru. Sjednaná výše úroku (poplatku) odpovídá okolnostem tohoto konkrétního případu, kdy se jedná o úvěr v nízké výši ([částka]), s velmi krátkou dobou splatnosti (30 dnů), který je poskytován v podstatě obratem bez jakéhokoli zajištění, tedy je vysoce rizikový, případný úrok z této částky nebyl sjednán z poskytnutých peněžních prostředků, ale za krátké časové období a pevnou částkou a jeho výši nelze posuzovat podle úrokových sazeb úvěrů, poskytovaných standardně bankovními ústavy v řádově vyšších částkách na delší dobu, nejedná o úrok, který výrazně přesahuje poskytnutou jistinu úvěru. Poplatek v požadované výši z uvedených důvodů soud v tomto případě považuje za přiměřený a jeho výši za motivační i sankční. Soud v posuzovaném ujednání o výši úroku příp. poplatku neshledal žádné mimořádné okolnosti, nejedná se o výjimečný případ, a ujednání nenaplňují zákonné předpoklady rozporu s dobrými mravy podle 588 o. z.

12. Co se týče platnosti uzavření smlouvy, soud v prvé řadě konstatuje, že žalovaná neosvědčila tvrzené zneužití její tísně žalobkyní při uzavírání smlouvy ve smyslu ustanovení § 1796 o. z., neboť aktuálně nepříznivá osobní či finanční situace (potřeba změny bydlení, očekávaná operace štítné žlázy, změna zaměstnání na krátkodobé brigády) žalované sama o sobě sama o sobě k naplnění tohoto důvodu nepostačuje a v tomto smyslu (krom vyhodnocení schopnosti žalované dluh splácet, jak výše uvedeno) leží vyhodnocení situace a rozhodování o dalších krocích výlučně na žalované. Naopak lze předpokládat, že rozhodnutí o podání žádosti o úvěr je zpravidla spojeno právě s určitými (přechodnými) životními obtížemi. Základním „rizikem“ spojeným s plněním smluvních závazků pak je samozřejmě nutnost jejich splnění, přičemž na tuto samozřejmost podle názoru soudu není nutné žalovanou zvlášť upozorňovat. Soud přihlédl ke skutečnosti, že se v daném případě jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., přičemž (s dále uvedenou výjimkou) neshledal, že by smluvní ujednání zakládala v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou či nedůvodnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele, ani nezjistil zneužívající charakter činnosti žalobkyně či obsahu smlouvy.

13. Uvedenou výjimkou je ujednání o smluvní pokutě dle čl. VIII. bod 2., 3. smlouvy. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (nález Ústavního soudu I. ÚS 1312/11). Pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil. Jde o ujednání v rozporu s požadavkem dobré víry a znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (rozsudek NS sp. zn. 32 ICdo 86/2015). Odkaz na smluvní pokutu musí být jasný a určitý, aby spotřebitel neměl pochybnosti o tom, kde se smluvní pokuta v obchodních podmínkách nachází, ve smlouvě samotné je třeba specifikovat, k jaké konkrétní povinnosti se smluvní pokuta vztahuje. Soud k takovému ujednání dle § 1815 o. z. nepřihlédne.

14. Podle § 1824 odst. 1 o. z., sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst.

1. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pokud prostředek komunikace na dálku neumožňuje poskytnout spotřebiteli všechny údaje, obdrží spotřebitel alespoň údaje podle § 1811 odst. 2 písm. a), b), c) a g) a údaje podle § 1820 odst. 1 písm. b), c) a h) s výjimkou vzorového formuláře pro odstoupení. Ostatní údaje, včetně vzorového formuláře pro odstoupení sdělí podnikatel spotřebiteli vhodným způsobem podle odstavce 1. Ostatní údaje sdělí podnikatel spotřebiteli v textové podobě nejpozději do doby plnění.

15. Podle § 1824a odst. 1 o. z., podnikatel vydá spotřebiteli potvrzení o uzavřené smlouvě v textové podobě v přiměřené době po jejím uzavření, nejpozději však v okamžiku dodání zboží nebo před tím, než začne poskytovat službu. Potvrzení musí obsahovat údaje podle § 1820 odst. 1, pokud je podnikatel spotřebiteli neposkytl v textové podobě již před uzavřením smlouvy.

16. Vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a zaškrtnutím příslušného políčka dlužník potvrzuje, že se seznámil se smlouvou a s těmito podmínkami zveřejněnými na internetové stránce věřitele, a že jsou tyto podmínky pro něj akceptovatelné a že vyjadřuje vůli uzavřít za daných podmínek smlouvu (čl. 3.1 VOP). V případě schválení úvěru zašle dlužník (pozn. soudu: spíše věřitel) informace o zásadních ustanoveních týkající se úvěru na e-mail dlužníka a převede částku úvěru na jeho bankovní účet. Úvěr je poskytnut okamžikem takového převodu (čl. 3.3 VOP).

17. Metoda opt-in ověření je metoda využívaná především k vyjádření aktivního souhlasu se zasláním materiálů, či obdobného jednotlivého dalšího kroku ve vzájemné komunikaci, jeho volba či zaškrtnutí samo o sobě nepostačuje k prokázání uzavření zcela konkrétní smlouvy v individualizovaném znění. Ačkoli již samotná skutečnost, že žalovaná obdržela na účet úvěr v požadované výši (což ostatně ani nezpochybňuje) svědčí o uzavření nějaké smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, v řízení však nebylo žádným způsobem prokázáno, jakým způsobem k uzavření smlouvy došlo, ani v jakém znění byla smlouva uzavřena. Soud se tak ztotožňuje s námitkou žalované, že s ohledem na způsob kontraktačního procesu nebylo věrohodně zjištěno, jakou konkrétní smlouvu žalovaná uzavřela, tedy že vyslovila souhlas právě s textem smlouvy. V daném případě není dvoufázové ověření žalované, např. odeslání SMS s kódem či e-mailu s odkazem apod., ani zasílání dokumentů či další reakce či komunikace nijakým způsobem doloženo, soudu předložená předsmluvní dokumentace ani podmínky neobsahují žádný postup či vysvětlení, jakým způsobem bude smlouva uzavřena, ani doklady či potvrzení, jakým způsobem případně smlouva byla uzavřena. U předložené kopie smlouvy je pak v závěru smlouvy pouze vložen jeden obrázek nečitelného podpisu s poznámkou „podepsáno elektronicky dne [datum]. Podepsaná smlouva a formulář SECCI měl být následně zaslán žalované na zadanou e-mailovou adresu, ani tato skutečnost není nijakým způsobem prokazována.

18. Žalobkyně na námitky žalované ohledně neprokázání uzavření a obsahu smlouvy (bod III. doplnění odporu) ve svém písemném vyjádření nijakým způsobem nereagovala. Z nařízeného jednání se pak žalobkyně omluvila s tím, že lze objektivně důvodně předpokládat, že žádná právně významná tvrzení nezůstala sporná, neboť žalovaná je v řízení od počátku nečinná (přestože v řízení předložila podrobnou obranu), resp. že netvrdila a neprokázala žádné skutečnosti rozporující nárok žalobkyně (přestože nárok z mnoha důvodů rozporovala, aniž by na ní v tomto smyslu přešlo důkazní břemeno žalobkyně). Pouze pokud by žalovaná na nařízeném jednání tvrdila prokázala zcela nové podstatné tvrzení, které dosud nebylo součástí vyjádření žalobkyně, požádala žalobkyně o zaslání výzvy k doplnění tvrzení a důkazů a poskytnutí lhůty (žalovaná však pouze setrvala na svých původních námitkách a vyjádření).

19. Jelikož se žalobkyně jednání soudu neúčastnila, nemohla reagovat na poučení soudu které jí soud v tomto směru poskytl podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s tím, že provedeným dokazováním dosud nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně tak ani přes řádné poučení soudu neunesla břemeno důkazní k otázce uzavření smlouvy v konkrétním obsahu, přičemž s touto zásadní námitkou byla předem seznámena, aniž na ni jakkoli reagovala a nemůže tak být pro ni překvapivé další rozhodnutí soudu 20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním s právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. V řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy v předloženém znění, soud proto posoudil práva a povinnosti účastníků jako bezdůvodné obohacení na straně žalované ve výši dosud nesplacené jistiny, tedy v částce [částka], poskytnuté bez právního důvodu. Ve zbývající části nárok žalobkyni nevznikl. Žalovaná na úvěrovou smlouvu žalobkyni nezaplatila ničeho ani před podáním žaloby, ani po podání žaloby, ačkoli poskytnutí úvěru a nesplacením žádné částky učinila nesporným.

22. Žaloba je částečně důvodná.

23. S ohledem na uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a zbývající částku ve výši [částka], představující sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru za služby ([částka]) a další sjednané poplatky ([částka], [částka]), jakož i sjednanou smluvní pokutu ve výši [částka] soud zamítl.

24. Soud konstatuje, že v tomto případě se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., a nikoli o speciální případ dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, žalobkyni proto náleží i zákonný úrok z prodlení. Žalované byl dne [datum] prokazatelně odeslán dopis s výzvou k zaplacení dlužné částky do 3 dnů, splatnost dluhu tedy nastala dne [datum], žalovaná se dostala do prodlení ode dne [datum], a od této doby byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení z částky dlužné jistiny [částka] ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v souladu s ustanovením § 1970 o. z. Ve zbývající části (z částky [částka] od [datum] do [datum]) soud požadovaný zákonný úrok z prodlení zamítl.

25. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k finančním možnostem žalované a k oprávněným zájmům žalobkyně, jakož i k souhlasu žalobkyně k zaplacení dluhu ve splátkách, když dospěl k závěru, že v daném případě lze vzhledem k okolnostem případu považovat za přiměřené, aby žalovaná splácela pohledávku žalobkyně částkou ve výši [částka] měsíčně a náklady řízení částkou [částka] měsíčně. Tyto částky soud nepovažuje vzhledem k výši dlužné částky za tak vysoké, nebo dokonce likvidační, aby je nemohla žalovaná žalobkyni pravidelně hradit, přičemž bude-li žalovaná svůj dluh vůči žalované řádně splácet, uhradí jej v celé výši v přiměřené době po právní moci tohoto rozhodnutí, neboť dříve by celou požadovanou částku žalobkyně pravděpodobně nezískala ani v případě, že by se jí domáhala prostřednictvím výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Soud však umožnil žalované uhradit dluh v měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. o., občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 45,42 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,71 % a úspěchu žalované v rozsahu 27,29 %), přičemž tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka], a to [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) a [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (písemné vyjádření k odporu žalované), včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

27. Soud zároveň neshledal žádné okolnosti hodné zvláštního zřetele pro aplikaci § 150 o. s. ř., tedy pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni, kterými samy o sobě nejsou osobní či majetkové poměry žalované, které žalovaná netvrdila ani neprokazovala, ani postoj účastníků před či v průběhu řízení, když žalovaná ač poskytnutí úvěru činí nesporným na něj dosud ničeho nezaplatila, ani soud v daném případě neshledal žádné další okolnosti významné z hlediska aplikace citovaného ustanovení (k tomu srov. rozhodnutí NS 23 Cdo 2941/2013 a 22 Cdo 2524/2014).