30 C 304/2020 - 631

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno].[Anonymizováno]. se sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o převodu pozemků: [Anonymizováno] IČ [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen „převodce“) a [Jméno zainteresované osoby 0/0] r. č. [Anonymizováno] bytem [adresa] (dále jen „nabyvatel“) uzavírají podle ust. §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen „zákon o půdě“), tuto: Smlouvu o převodu pozemků: I. [Anonymizováno] – [Anonymizováno] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti - pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] zapsaný na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] zapsaný na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] zapsaný na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „pozemky“).

II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí [Anonymizováno] – Pozemkového úřadu č.j. [Anonymizováno] 803/91/3, ze dne 3.1.2001, rozhodnutí [Anonymizováno], [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] a hlavní město [adresa], č.j. [Anonymizováno]/91/6, zn. [Anonymizováno] 196844/2017, ze dne 28.4.2017 a rozhodnutí [Anonymizováno], [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] a hlavní město [adresa], č.j. [Anonymizováno] 803/91/8, zn. [Anonymizováno] 370440/2017, ze dne 10.8.2017.

III. Na částečné uspokojení nároku nabyvatele dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí, a nabyvatel je přijímá do svého výlučného vlastnictví. Touto smlouvou bude vypořádán nárok nabyvatele dle čl. článku II. této smlouvy ve výši odpovídající hodnotě pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] stanovené znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] pod číslem [Anonymizováno]/43/2022 část C) v částce 18.860 Kč, hodnotě pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] stanovené znaleckým posudkem [tituly před jménem] [Anonymizováno] pod číslem [hodnota]-85/2020 v částce 47.687,40 Kč a hodnotě pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] stanovené znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] pod číslem [Anonymizováno]/43/2022 část B) ve znění dodatku posudku v částce 29.390 Kč.

IV. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Převodce: Nabyvatel: ___________________ ___________________ [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Jméno zainteresované osoby 0/0]

II. Řízení se na základě zpětvzetí žalobkyně zastavuje v části nároku na vydání pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú [jméno FO] zapsaných na LV č. [hodnota] pro k.ú. [jméno FO], obec [jméno FO], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 106.556 Kč k rukám zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice náklady řízení ve výši 24.108,50 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice náklady řízení ve výši 24.108,50 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne [datum] domáhala převodu konkretizovaných náhradních pozemků pro uspokojení svých restitučních nároků, s jejichž plněním je žalovaný kvůli dlouhodobé liknavosti a svévolnému přístupu v prodlení.

2. Rozsudkem čj. 30 C 304/2020 – 264 ze dne 17. 8. 2021 rozhodl Okresní soud v Trutnově o vydání dvou požadovaných náhradních pozemků v kat. území [adresa], u kterých neexistovaly překážky převoditelnosti a účastníci se shodovali na jejich ocenění. Soud při rozhodování o části předmětu řízení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na vypořádání neuspokojených restitučních nároků převodem náhradních pozemků je plně opodstatněný. Částečný rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v [adresa] č. j. 20 Co 225/2021 – 299 ze dne 9. 11. 2021. Odvolací soud konstatoval, že v projednávané věci přistupuje žalovaný k uspokojení restitučního nároku žalobkyně, respektive už jejích právních předchůdců, dlouhodobě velmi liknavě a nedůsledně, jsou proto naplněny podmínky, za nichž lze na základě soudního rozhodnutí uspokojit restituční nárok žalobkyně převodem vhodných náhradních pozemků. Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] č. j. 20 Co 225/2021 – 299 Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 5. 4. 2022 č.j. 28 Cdo 693/2022 – 331.

3. Během celého dosavadního řízení, tedy i v jeho fázi po vydání částečného rozsudku, přetrval mezi účastníky spor o zůstatkovou výši neuspokojeného restitučního nároku žalobkyně. V mezidobí od vyhlášení rozsudku čj. 30 C 304/2020 – 264 ze dne 17. 8. 2021 do jeho přezkoumání odvolacím soudem přecenil žalovaný odňatý pozemek p. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] co do výměry 7.193 m jako stavební, čímž uznal, že se neuspokojený restituční nárok žalobkyně navýšil na částku 828.245,45 Kč. Žalobkyně dovozovala ocenění správné výše restitučního nároku z jí předložených znaleckých posudků [tituly před jménem] Skyvy a [tituly před jménem] Miškovského, v podání ze dne 10. 2. 2022 (čl. 314) sdělila zůstatek nároku ve výši [částka]. V závislosti na vývoji a výsledcích jiných soudních sporů, v nichž se žalobkyně domáhala převodu náhradních pozemků, docházelo k postupnému snížení restitučního nároku žalobkyně. Při jednání dne 22. 2. 2023 žalovaný sdělil, že restituční nárok žalobkyně činí pouze 85.449 Kč, oproti tomu žalobkyně trvala na zůstatkové výši svého nároku v částce 921.638,69 Kč. V dané chvíli převyšovala cena náhradních pozemků požadovaných žalobkyní výši restitučního nároku, kterou žalovaný označil za nespornou.

4. Soudu proto nezbylo, než vést znalecké dokazování k výši ceny odňatých a nevydaných pozemků parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ke dni přechodu uvedených pozemků do vlastnictví státu. Za účelem přezkoumání hodnoty restitučního nároku ustanovil soud znalkyni z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí [tituly před jménem] [jméno FO], která zpracovala písemný znalecký posudek a dne 24. 1. 2024 byla při jednání vyslechnuta soudem. Žalovaný namítal nesprávnost a neúplnost znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že jeho nepoužitelnost jako důkazu v soudním řízení se nepodařilo zhojit ani výslechem znalkyně. Vzhledem ke skutečnostem, které jsou popsány níže, odpadla potřeba dokazovat existenci restitučního nároku v rozsahu, který žalobkyně tvrdila a žalovaný neuznával. Soud proto pro nadbytečnost nehodnotil závěry ustanovené znalkyně o ceně nevydaných pozemků, nevypořádal se ani s výhradami žalovaného k postupu znalkyně a k nedostatečné kvalitě posudku.

5. Po vydání částečného rozsudku setrvala žalobkyně na obsahu svého podání ze dne 9. 3. 2021 (čl. 111), v němž navrhla změnu žaloby co do náhradních pozemků. Požadovala tedy po žalovaném převedení pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [jméno FO], parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Podáním ze dne 29. 1. 2024 vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [jméno FO]. Částečné zpětvzetí odůvodnila žalobkyně důkladným zvážením dalšího procesního postupu, ohledem na stav paralelně vedených soudních řízení i ocenění náhradních pozemků a v návaznosti na zbývající zůstatek výše restitučního nároku. Soud řízení podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. v rozsahu částečného zpětvzetí se souhlasem žalovaného zastavil výrokem II. rozsudku.

6. Předmětem řízení v době rozhodování soudu (22. 5. 2024) zůstaly pouze náhradní pozemky v celkové hodnotě 95.937,40 Kč, konkrétně - pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] v ceně stanovené znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] pod číslem [Anonymizováno]/43/2022 část C) v částce 18.860 Kč, - pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v ceně stanovené znaleckým posudkem [tituly před jménem] [Anonymizováno] pod číslem [hodnota]-85/2020 v částce 47.687,40 Kč, - pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] v ceně stanovené znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] pod číslem [Anonymizováno]/43/2022 část B) ve znění dodatku posudku v částce 29.390 Kč. Účastníci souhlasili s oceněním shora uvedených náhradních pozemků.

7. Žalovaný ke dni rozhodování soudu evidoval restituční nárok žalobkyně ve výši 130.785 Kč, což potvrdil naposledy při jednání dne 14. 5. 2024. Navýšení nesporného restitučního nároku oproti stavu v únoru 2023 vysvětlili účastníci tím, že Nejvyšší soud zrušil některá rozhodnutí o vydání náhradních pozemků žalobkyni. S odkazem na závěry částečného rozsudku ohledně základu uplatněného nároku soud konstatuje, že žalobkyně se oprávněně domáhá vydání dalšího rozhodnutí nahrazujícího projev vůle žalovaného, které směřuje k bezúplatnému převodu pozemků za účelem uspokojení restitučního nároku žalobkyně. Soud tedy dále řešil otázku, zda převodu žalobkyní zvolených pozemků nebrání zákonné překážky, vycházel přitom z následujících skutkových zjištění:

8. Ve vztahu ke všem pozemkům uvedeným v odstavci 6 nebylo sporné, že jsou ve vlastnictví státu a příslušným k hospodaření s majetkem je [Anonymizováno].

9. K pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] žalovaný uvedl, že je vyloučen z převodu vzhledem k funkční souvislosti s přilehlou stavbou rodinného domu č.p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] ve vlastnictví paní [jméno FO], trvale bytem [adresa], a její rodiny, která zde i bydlí. [jméno FO] jako oprávněná uživatelka předmětného pozemku požádala o jeho úplatný převod podle § 10 odst. 4 zákona č. 503/[Anonymizováno] Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Z pozemku parc. č. [Anonymizováno] nevede cesta, která by zajišťovala přístup třetím osobám nebo spojení s veřejnou komunikací. Již s ohledem na absenci přístupu se podle žalovaného jedná o pozemek nepřevoditelný. K prokázání tvrzení o překážce převoditelnosti náhradního pozemku navrhl žalovaný žádost o převod pozemku, výslech paní [jméno FO], ortofoto snímky pozemku parc. č. [Anonymizováno] a sousedících pozemků a případně místní šetření jako důkaz o tom, že pozemek je využíván v souvislosti s přilehlou stavbou.

10. Výslechem svědkyně [jméno FO] vzal soud za prokázané, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] sousedí s domem čp. [Anonymizováno] a s pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve vlastnictví svědkyně, které leží u silnice. Část pozemku parc. č. [Anonymizováno] slouží jako užitková zahrádka, na pozemku parc. č. [Anonymizováno] se nachází menší posezení. Na uvedené pozemky existuje přímý přístup z pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba domu, nevstupuje se na ně přes pozemek parc. č. [Anonymizováno]. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] užívali již od roku 1961 prarodiče svědkyně, poté její rodiče, následně dům s pozemky přešel na svědkyni s manželem. Svědkyně vždy měla zájem pozemky za domem užívat a starat se o ně. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] užívá svědkyně na základě nájemní smlouvy, chová na něm slepice a ovce, které spásají trávu na pozemku. Z důvodu zamezení úniku chovaných zvířat přistoupila svědkyně před třemi či pěti lety k ohrazení pozemku vybudováním plotu, výstavbu plotu s vlastníkem pozemků ani s vlastníky sousedních pozemků nekonzultovala. Pozemek je hodně svažitý, lze jej sekat jen s obtížemi, nejvhodnějším způsobem péče o pozemek je právě pasení ovcí. I při menších deštích stéká z pozemku voda směrem k domu svědkyně, dochází tím k degradaci povrchu pozemku. Pokud by svědkyně ztratila možnost užívání pozemku parc. č. [Anonymizováno], cítila by se značně omezena, protože by neměla kam vypustit zvířata. [právnická osoba] parc. č. [Anonymizováno], kterou její rodina pravidelně provádí, označila svědkyně za nezbytnou k předcházení škody naplavením vody a bahna na níže položené pozemky. Podle svědkyně neexistuje k pozemku parc. č. [Anonymizováno] přístup.

11. Co do popisu vlastnických poměrů k pozemkům sousedícím s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] korespondovala výpověď svědkyně [jméno FO] s údaji z katastru nemovitostí včetně ortofotomapy, které jsou dostupné v internetové aplikaci „nahlížení do katastru nemovitostí“. Vliv srážek na stav povrchu pozemku byl zachycen na fotografiích předložených svědkyní. Zájem svědkyně o převod pozemku parc. č. [Anonymizováno], dlouhodobě pronajatého za účelem zemědělského využití smlouvou č. [Anonymizováno] 12/54, byl doložen žádostí o úplatný převod ze dne 1. 9. 2020. Vzhledem k požadavku žalobkyně na vydání pozemku v tomto soudním řízení nemohl být odkup realizován.

12. K tvrzené funkční souvislosti pozemku pozemek parc. č. [Anonymizováno] s domem čp. [Anonymizováno] a jeho zázemím na pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] soud uvádí, že samotná územní blízkost ani sousední poloha pozemků nezakládá jejich funkční souvislost. Funkční souvislost se projevuje tím, že jedna nemovitost je předpokladem fungování či řádného využívání nemovitosti jiné, přičemž toto využití je bez druhé nemovitosti ztížené nebo nemožné a oddělením jedné věci od druhé je jejich ekonomická a užitná hodnota podstatně ztížena. Z výslechu paní [jméno FO] vyplynulo, že dům na parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jsou přístupné bez využití pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Náhradní pozemek neobklopuje stavbu domu, není prostorem, na němž by byly vykonávány zahrádkářské a pěstitelské aktivity, či který by byl určen k venkovnímu odpočinku. Pro výkon těchto činností užívají obyvatelé domu pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], které tvoří zázemí rodinného domu. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] slouží na základě nájemní smlouvy k zemědělskému využití, nájemce je přitom plně srozuměn s tím, že pozemek může být převeden na třetí osobu. Případný převod se podle § 2221 odst. 1 o. z. nedotkne práv a povinností pronajímatele z nájemní smlouvy. Obyvatelé domu čp. [Anonymizováno] budou moci nadále pozemek parc. č. [Anonymizováno] obhospodařovat pro ně vhodným způsobem a pečovat o něj tak, aby zabránili škodám na svých níže položených pozemcích. Funkční souvislost nedosvědčuje ani oplocení náhradního pozemku, které bylo vybudováno bez souhlasu žalovaného. Účelem oplocení bylo zamezit úniku chovaných ovcí a drůbeže z pozemku parc. č. [Anonymizováno] do okolí.

13. K namítané absenci přístupové cesty odkazuje soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 11. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1275/2019, dle kterého: „…nedostatek napojení pozemků na veřejnou cestu nebrání právním dispozicím s ním (pozemek lze prodat či pronajmout, eventuálně zjednat přístup k němu právním jednáním s vlastníky či uživateli okolních pozemků) a ani tato okolnost tedy nepředstavuje žádnou další zákonem předpokládanou či judikatorně odvozenou překážku vydání pozemku oprávněné osobě jako náhradního.“. V dané věci pak soud považuje za významné, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] hraničí s pozemkem parc. č. 665/1 ve vlastnictví státu a správě žalované, k němuž přiléhají komunikace na obecních pozemcích parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Zřizování nezbytné cesty z pozemku parc. č. [Anonymizováno] k veřejné přístupné komunikaci by se tedy majitelů domu čp. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] nijak nedotklo. Obecně pak platí, že žalovaný pozemky bez přístupu z veřejné komunikace běžně nabízí v rámci vyhlašovaných veřejných nabídek, nejde proto o překážku převoditelnosti náhradního pozemku.

14. K pozemku pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] žalovaný uvedl, že se na něm nachází zpevněná plocha jako místo, kde v minulosti stála stavba zřejmě související s dřívější celnicí. Účastníci následně učinili nesporným, že stavba je aktuálně odstraněna až na zpevněnou plochu plochu na povrchu pozemku. Žalovaný ponechal na úvaze a posouzení soudu, zda zbylá zpevněná plocha nepředstavuje překážku pro vydání náhradního pozemku a zda v praxi nebrání zemědělskému využití pozemku. Nahlédnutím na pozemek parc. č. [Anonymizováno] prostřednictvím portálu mapy.cz a zjištěním z ortofotomapy má soud za osvědčené, že na pozemku se nachází zpevněná plocha o výměře cca 75 m, což představuje zcela zanedbatelnou část povrchu pozemku o celkové výměře 4797 m. Zmíněná zpevněná plocha není stavbou, nebrání zemědělskému využití pozemku ani nepředstavuje překážku převoditelnosti. Převodu pozemku parc. č. [Anonymizováno] nebrání ani nezpevněná polní cesta (účelová komunikace), která není stavbou dopravní infrastruktury ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/[Anonymizováno] Sb., ale jde o zpracování povrchu pozemku. Soud přisvědčuje žalobkyni v tom, že žalovaný běžně zařazuje do veřejných nabídek pozemky dotčené polními cestami. [Anonymizováno]. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] je podle žalovaného vyloučen z převodu vzhledem k funkční souvislosti s přilehlou stavbou rodinného domu [právnická osoba], který je součástí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] ve vlastnictví pana [jméno FO], který zde trvale bydlí. Výpovědí [jméno FO] vzal soud za prokázané, že v minulosti měl pozemek parc. č. [Anonymizováno] v nájmu a měl zájem stát se jeho vlastníkem. Na pracovišti žalovaného v [adresa] však svědek získal informaci, že jeho žádosti i o převod nelze vyhovět vzhledem k probíhajícímu soudnímu řízení. Po sdělení, že cena pozemku parc. č. [Anonymizováno] by činila cca 200.000 Kč, ztratil svědek o koupi zájem. K prodloužení nájemní smlouvy proto již ani nedošlo, svědek přestal platit nájemné asi před čtyřmi lety. Svědek uvedl, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] považuje za poškozený v důsledku výstavby kanalizace. Skutečnost, že svědek nyní pozemek neužívá, žádným způsobem neovlivnila způsob využití domu se zahrádkou, v němž svědek bydlí. Svědek potvrdil, že nemožnost užívání pozemku parc. č. [Anonymizováno] pro něj neměla žádný negativní dopad. S ohledem na obsah svědecké výpovědi pana [jméno FO] soud uzavřel, že není dána žalovaným tvrzená funkční souvislost pozemku parc. č. [Anonymizováno] se stavbou rodinného domu čp. [Anonymizováno] v obci [adresa].

16. Na základě k shora učiněných zjištění dospěl soud k závěru, že všechny tři shora uvedené pozemky ve vlastnictví státu mohou být převedeny jako náhradní. Jejich vydání nebrání zákonné překážky uvedené v § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, či v § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/[Anonymizováno] Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Nebyla prokázána žalovaným namítaná funkční souvislost náhradních pozemků se sousedními nemovitostmi. Jsou tak splněny předpoklady pro nahrazení projevu vůle žalovaného k převodu žalobkyní označených pozemků tj. restituční nárok žalobkyně v dostatečné výši, liknavý a svévolný postup žalovaného při uspokojování restitučních nároků a vhodnost náhradních pozemků k vydání. Soud proto výrokem II. žalobě vyhověl.

17. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Soud zohlednil, že dne 29. 1. 2024, tedy po téměř třech letech řízení o převod náhradních pozemků, mezi nimi i pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [jméno FO], vzala žalobkyně zpět žalobu v rozsahu uvedených pozemků. Důvodem zpětvzetí ve vztahu k pozemkům v k. ú. [jméno FO] nebyly překážky převoditelnosti, které by vyšly najevo až v průběhu řízení, žalovaný u pozemků žádné důvody pro vyloučení z převodu nenamítal. Ke stanovení ceny pozemků v k. ú. [jméno FO] muselo být vedeno znalecké dokazování. Žalobkyně důvody částečného zpětvzetí blíže nespecifikovala, netvrdila, že by ke zpětvzetí přistoupila pro chování žalovaného. Podle názoru soudu by se v tomto případě mělo posuzování míry úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení odvíjet nejen od toho, jak bylo meritorně rozhodnuto o nárocích ve vztahu k pozemkům, jejichž převod zůstal předmětem sporu v okamžiku vydání rozsudku, ale mělo by být přihlédnuto i k procesnímu zavinění žalobkyně na částečném zastavení řízení. Žalobkyně se žalobou po změně z 9. 3. 2021 domáhala vydání celkem sedmi pozemků, dva byly vydány částečným rozsudkem, u dvou došlo k zastavení řízení, další tři byly vydány konečným rozsudkem. Žalobkyně dosáhla nahrazení projevu vůle žalovaného u pěti ze sedmi navrhovaných pozemků, což představuje úspěch v řízení v rozsahu 71,4 %, neúspěch žalobkyně činí 28,6 %. Na základě míry úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení jí vznikl nárok na 42,8 % důvodně vynaložených nákladů řízení.

18. Žalobkyně vyúčtovala náklady řízení za právní zastoupení v celkové výši 288.650,54 Kč (včetně DPH), postupovala přitom podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Při určení výše odměny vycházela z tarifní hodnoty 169.890,60 Kč (součet cen pravomocně vydaných náhradních pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] v k.ú. Královec a cen pozemků parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], o jejichž vydání soud rozhodl v konečném rozsudku). Sazba odměny za úkon právní služby činí 7.900 Kč. Žalobkyně požadovala odměnu za úkony právní služby převzetí věci a první porada s klientem, písemné podání žalobkyně ze dne 18. 12. 2020 – žaloba, písemné podání žalobkyně ze dne 9. 3. 2021 – změna žaloby, písemné podání žalobkyně ze dne 29. 6. 2021, písemné podání žalobkyně ze dne 14. 7. 2021, účast na jednání soudu dne 10. 8. 2021, písemné podání žalobkyně ze dne 9. 9. 2021, účast na jednání soudu dne 12. 10. 2021, písemné podání žalobkyně ze dne 19. 10. 2021 – vyjádření k odvolání žalovaného, písemné podání žalobkyně ze dne 5. 11. 2021, písemné podání žalobkyně ze dne 29. 11. 2021, písemné podání žalobkyně ze dne 7. 12. 2022, písemné podání žalobkyně ze dne 10. 2. 2022, písemné podání žalobkyně ze dne 24. 2. 2022 – vyjádření k dovolání žalovaného, písemné podání žalobkyně ze dne 30. 9. 2022, písemné podání žalobkyně ze dne 7. 2. 2023, účast na jednání soudu dne 22. 2. 2023, písemné podání žalobkyně ze dne 24. 4. 2023, písemné podání žalobkyně ze dne 15. 11. 2023, písemné podání žalobkyně ze dne 14. 12. 2023, účast na jednání soudu dne 24. 1. 2024, písemné podání žalobkyně ze dne 29. 1. 2024, písemné podání žalobkyně ze dne 1. 3. 2024, účast na jednání soudu dne 6. 3. 2024 delší než dvě hodiny (dva úkony), písemné podání žalobkyně ze dne 18. 3. 2024, účast na jednání soudu dne 14. 5. 2024. Soud nepovažuje za důvodný nárok na odměnu za podání žalobkyně ze dne 5. 11. 2021, jehož obsahem je omluva žalobkyně z jednání u Krajského soudu v [adresa] a žádost o zaslání protokolu, a za podání žalobkyně ze dne 15. 11. 2023, v němž žalobkyně soudu sděluje, že nenavrhuje výslech znalce a žádá o nařízení jednání. Soud nepřiznal požadovanou odměnu za podání žalobkyně ze dne 29. 11. 2021 a ze dne 7. 12. 2022, neboť uvedená podání nebyla ve spise ani v elektronických dokumentech dohledána. Zástupci žalobkyně tak vznikl nárok na odměnu za 23 úkonů právní služby ve výši 181.700 Kč. Ke každému z úkonů náleží paušální náhrada 300 Kč, celkem částka 6.900 Kč. Za čas strávený na cestách k jednání soudu náleží náhrada za ztrátu času ve výši 100 Kč za započatou půlhodinu, při každé cestě z Prahy do Trutnova zpět promeškal zástupce žalobkyně 10 půlhodin. Náhrada ztráty času za šest jednání činí 6.000 Kč.

19. Žalobkyně v souladu s předpisy o cestovních náhradách vyúčtovala cestovní výdaje svého advokáta za cesty automobilem k jednání ze sídla advokátní kanceláře ke zdejšímu soudu a zpět. K cestě k jednáním konaným dne 10. 8. 2021 a dne 12. 10. 2021 byl zástupcem žalobkyně použit automobil značky Volvo, reg. zn. [SPZ]. Při průměrné spotřebě vozidla 8 l/100 a délce cesty jedním směrem 162 km činilo cestovné 4.292,35 Kč včetně DPH. K cestě k jednáním konaným dne 22. 2. 2023, 24. 1. 2024, 6. 3. 2024 a 14. 5. 2024 byl zástupcem žalobkyně použit automobil značky Škoda, reg. zn. [SPZ]. Při průměrné spotřebě vozidla 8 l/100 a délce cesty jedním směrem 162 km činilo cestovné 9.204,19 Kč včetně DPH (viz výpočet čl. 623, 624).

20. Náklady právního zastoupení žalobkyně tedy sestávají z odměny 181.700 Kč, paušálních náhrad 6.900 Kč, náhrady za ztrátu času 6.000 Kč a DPH z uvedených částek ve výši 21 %, která činí 40.866 Kč (advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH). Po připočtení nákladů cestovného 13.496,54 Kč činí náklady řízení žalobkyně 248.962,54 Kč. S ohledem na míru úspěchu žalobkyně v řízení přiznal soud žalobkyni 42,8 % uvedené částky, tedy přiznal jí na nákladech částku 106.556 Kč (po zaokrouhlení). Náklady jsou podle § 149 odst. 1 o.s.ř. splatné k rukám zástupce žalobkyně (výrok III).

21. O nákladech řízení státu rozhodoval soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř., vycházel přitom z výsledku řízení. Žalobou uplatněný nárok na převod náhradních pozemků byl co do základu důvodný a k jeho uspokojení nároku nedošlo pro svévolný a liknavý přístup žalovaného. U nákladů znalečného zálohovaných státem však nelze podle soudu přehlédnout, že žalobkyně v převážné míře zapříčinila jejich podstatné navýšení. S ohledem na průběh a výsledek řízení lze za zbytečné považovat náklady znalečného v souvislosti s oceněním náhradních pozemků v k. ú. [jméno FO] a především pak náklady vynaložené v rámci dokazování o sporné výši restitučního nároku. Podle názoru soudu je v projednávaném případě správné a spravedlivé, aby se žalobkyně a žalovaný na náhradě nákladů státu podíleli rovným dílem. O nákladech státu proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výrocích IV., V. Lhůtu k plnění v nákladových výrocích stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.