30 C 31/2016

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] c) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 2.743, 294 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ad c) částku 222 677,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 222 677,50 Kč od 25. 7. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se návrh, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobcům ad a) a ad b) částku 2, 743 294 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 25. 7. 2013 do zaplacení, a též se zamítá návrh žalobkyně ad c), aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí další částku ve výši 2, 520 616,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 25. 7. 2013 do zaplacení.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 5 779,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů řízení v částce 120 970,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů řízení v částce 23 437,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Mezi účastníky je nesporné, že dne 14. 10. 1999 byla uzavřena mezi žalovanou jako pojistitelem a právním předchůdcem žalobců ad a) a ad b) a [právnická osoba] [anonymizováno] (nyní pod [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) jako pojistníkem Pojistná smlouva [číslo] o pojištění staveb pro případ živelných a dalších pojistných nebezpečí (dále jen„ Smlouva“), která se dále řídila Všeobecnými pojistnými podmínkami [anonymizováno] 2005 a Doplňkovými pojistnými podmínkami [anonymizováno] a že předmětem pojištění byla mimo jiné hala na výrobu U24 a U22 na pozemku p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú [anonymizováno], [územní celek] (viz bod 4. Smlouvy – Rozsah pojištění).

2. Smlouvou bylo mj. sjednáno pojištění pro případ poškození nebo zničení věci živelní událostí.

3. Mezi účastníky je též nesporné, že dne 29.3. 2012 došlo ke škodné události, spočívající v požáru pojištěných staveb, kdy hala na výrobu označená jako [anonymizováno] byla zničena zcela a hala označená jako [anonymizováno] byla poškozená zčásti.

4. Mezi účastníky je dále nesporné, že žalovaná na základě svého šetření v rámci likvidace nahlášené škodné události uzavřela, že se jednalo o událost pojistnou, která podmiňuje nárok na pojistné plnění ze sjednané pojistné smlouvy, avšak též konstatovala, že ze zjištěných skutkových okolností případu je nutno z její strany s odkazem na konkrétní ujednání Smlouvy konstatovat, že žalovaná má právo pojistné plnění snížit a že v rámci likvidace pojistné události společnosti [právnická osoba], právní předchůdkyni vedlejšího účastníka na straně žalované, vyplatila plnění snížené o 50 % a to za poškozenou [příjmení] [číslo] ([anonymizováno]), za její totální zničení sjednaným pojistným nebezpečím pojistné plnění v časové ceně ve výši 4 729 774 Kč a dále za poškozenou halu č. [anonymizováno], jež utrpěla pouze parciální škodu a byla opravitelná za náklady na opravu této poškozené nemovitosti ve výši částky 756 814 Kč. Celkově vypočtené pojistné plnění tedy činilo částku 5 486 688 Kč. Toto plnění bylo s ohledem na shora uváděnou argumentaci žalované kráceno o 50%, tudíž byla právnímu předchůdci žalobců vyplacena celkem částka ve výši 2 743 264 Kč, a to za obě poškozené nemovitosti.

5. Žalobci ad a) a ad b), do 3.4.2013 jednatelé žalobkyně ad c), žádali žalobou, doručenou věcně nepříslušnému Městskému soudu v Praze dne 11.10.2013, zaplacení částky ve výši 2, 743 294 Kč včetně zákonného úroku z této částky od 25.7.2013 do zaplacení s tvrzením, že nárok na pojistné plnění jim byl postoupen postupní smlouvou ze dne 3.4.2013.

6. Žalobkyně ad c) vstoupila do řízení na straně žalující dle usnesení zdejšího soudu ze dne 16.5.2017, č.j. 30 C 31/2016-155 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27.2.2017, č.j. 91 Co 25/2017-170, jež nabylo právní moci dne 16.5.2017.

7. Skutečnost, že pojistěný užíval budovu [anonymizováno] v rozporu k jinému účelu než nahlášenému, nemá na vznik a rozsah škody na budovách vliv a není v příčinné souvislosti k rozsahu škody. Požár byl založen úmyslně třetí osobou a ke zničení stavby požárem by došlo bez ohledu na skladování hořlavých látek v hale, byť v rozporu s požárně bezpečnostními předpisy. Žalovaná tak pojistné plnění krátila neoprávněně.

8. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby. Společnost [právnická osoba] (pojištěná) užívala objekt k jinému než kolaudovanému účelu a nedodržela stanovené podmínky požární ochrany pro činnost provozovaného objektu [anonymizováno]. V označeném objektu se dle zjištění Hasičského záchranného sboru nacházely k datu škodné události hořlavé kapaliny tzv.„ akceleranty hoření“, které měly rozhodující vliv na šíření a rozsah požáru a dle zjištění tohoto orgánu se dle svého charakteru neměly vůbec v objektu vyskytovat.

9. Žalovaná vyplatila snížené plnění a to časovou cenu pojištěné věci, sníženou o cenu zbytků a sjednanou spoluúčast, a to s odkazem na zně ní článku č. 5 Doplňkových pojistných podmínek [anonymizováno] nazvaného„ Plnění pojišťovny,“ kdy se dle odst. tohoto článku podává, že má-li pojišťovna poskytnout plnění z pojištění na novou cenu a pojištěný do 3 let po vzniku pojistné události neprokáže, což žalobce tíží, že pojištěnou věc opravil, příp. místo ní pořídil novou věc, nebo prohlásí, že opravu věci nebo její znovuzřízení nebude provádět, je pojišťovna povinna plnit pouze do výše časové ceny postižené věci, snížené o cenu zbytků postižené věci. Poukázala na názor odvolacího soudu, byť v rozhodnutí jeho nadřízeným soudem zrušeném a přikázaném zdejšímu věcně a místně příslušnému soudu, že žalobci neprokázali, že na ně projednávaný nárok ze [právnická osoba] spol [anonymizována dvě slova] přešel, neboť postupní smlouva ze dne 3.4.2013 byla podepsána pouze jedním jednatelem společnosti.

10. Sporné mezi účastníky dále je, zda sankční snížení pojistného plnění ze strany žalované o 50% je přiměřené, kdy co do důvodů žalovaná předně zdůraznila porušení ust. §15 zákona o požární ochraně, neboť žalobce dle zjištění příslušného hasičského záchranného sboru věděl, že provozuje provoz se zvýšeným požárním nebezpečím a v rozporu se svými povinnostmi nevypracoval předepsanou dokumentaci požární ochrany, neplnil podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a neudržoval nemovitosti v souladu se skutečným stavem.

11. Žalovaná též co do sankčního snížení pojistného plnění poukázala na porušení prevenční povinnosti ze strany žalobce i souvisejících ustanovení Všeobecných pojistných podmínek, bezpečnostních předpisů a obecné prevenční povinnosti zakotvené v § 417 SOZ.

12. Soud zjistil z pojistné smlouvy„ Pojistná smlouva [číslo] o pojištění staveb pro případ živelných a dalších pojistných nebezpečí„ se řídila Všeobecnými pojistnými podmínkami (dále [anonymizováno] [rok]) a Doplňkovými pojistnými podmínkami (dále [anonymizováno]) a že předmětem pojištění byla mimo jiné hala na výrobu [anonymizováno] a [anonymizováno], obě na pozemku p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú [anonymizováno], [územní celek] (viz bod 4. Smlouvy – Rozsah pojištění). Smlouvou bylo mj. sjednáno pojištění pro případ poškození nebo zničení věci živelní událostí (viz čl. 2, a/ [anonymizováno] s tím, že pojistným nebezpečím se rozumí také požár). Pojistníkem a pojištěným byla společnost [právnická osoba]

13. Z výslechu sv. [příjmení], likvidátora žalované v roce 2012 až 2017, že na místě shořelé stavby [anonymizováno], byla postavena stejném místě hala, ale jedná se o jinou stavbu. U shořelé haly byla zděná konstrukce, nyní je ocelová konstrukce a obvodové stěny jsou panely a dříve to bylo zděné.Stejnou stavbu určitě by bylo možné postavit.Původní stavba byla vystavěna snad za první republiky, potom probíhaly nějaké rekonstrukce.

14. Ze spisu Policie ČR, krajské [stát. instituce], odbor obecné kriminality [číslo jednací], že dne 29.3.2012 po čtvrté hodině ranní vznikl požár v bývalé výrobní hale [anonymizováno] využívaném jako sklad s druhy olejů, Fridexem, na spáleništi byla nalezena svářecí souprava s acetylonovou a kyslíkovou lahví, tato svářecí souprava byla úmyslně zapálena svislé obvodové zdi byly z pálených cihel, požár byl likvidován cca 7 hodin (Odborné vyjádření k požáru), vyloučena byla technická závada na elektroinstalaci (Odborné vyjádření na vyžádání Policie ČR) a podle Zápisu šetření [číslo] 2012 v areálu [právnická osoba] ze dne 30.7.2012 je jedna věž příhradové konstrukce haly [anonymizováno] a v celé ploše objektu je zřícena stropní konstrukce zřícena.

15. Soud zjistil ze zprávy Hasičského záchranného sboru [územní celek] ze dne 17.7.2013, [číslo jednací] - [číslo], že žádná část haly [anonymizováno] nebyla určena ke skladování olejů a hořlavé kapaliny se nesměly v této budově skladovat, požár byl založen úmyslně za silného větru.Hořlavé kapaliny napomáhaly stejně jako stavební dřevěné prvky a asfaltová střecha k šíření požáru.Ke vzniku požáru mohlo dojít i od elektroinstalace. Se společností [právnická osoba] se vedlo správní řízení o uložení pokuty formou příkazu za porušení povinností v § 5 odst. 1 zákona o požární ochraně, výši pokuty odmítl tazatel sdělit.

16. Z dopisu žalované makléřské společnosti od žalobkyně ze dne 24.4.2013 - škodní událost [číslo] soud zjistil, že žalovaná určuje plnění snížené o 50 % za poškozenou [příjmení] [číslo] ([anonymizováno]), za její totální zničení sjednaným pojistným nebezpečím pojistné plnění v časové ceně ve výši 4 729 774 Kč a dále za poškozenou halu č. U22, jež utrpěla pouze parciální škodu a byla opravitelná za náklady na opravu této poškozené nemovitosti ve výši částky 756 814 Kč. Celkově vypočtené pojistné plnění činí částku 5 486 688 Kč, od níž odpočítává sjednanou spoluúčast ve výši 5 000 Kč a zálohu na plnění ve výši 1, 500 000 Kč. Toto plnění bylo s ohledem na argumentaci užívání budovy k jinému než kolaudačnímu účelu a porušení bezpečnostních opatření dle zákona o požární ochraně žalované kráceno o 50%, tudíž byla právnímu předchůdci žalobců [právnická osoba] vyplacena celkem částka ve výši 2 743 264 Kč, a to za obě poškozené nemovitosti.

17. Soud dále zjistil z Kolaudačního souhlasu s užíváním stavby [stát. instituce], stavebního úřadu pro [celé jméno žalobce], že přístavba a stavební úpravy-Skladový objekt se zázemím na pozemku st. p. [anonymizováno], parc. č [číslo] v k.ú. [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne 12.6.2017, že v místě vyhořelého původního objektu U24, z něhož zůstala malá část, je vystavěna nevytápěná přízemní hala s technickým zázemím.

18. Dále soud zjistil ze Smlouvy o postoupení práv a převzetí povinností vč. jejího Dodatku a z výpisu z veřejného rejstříku, že do dne 3.4. byli žalobci ad a) a ad b) jednateli společnosti [právnická osoba], když tohoto dne odstoupili ze svých funkcí a Prohlášeními ze dne 3.4.2013 požádali, aby nejbližší valná hromada projednala jejich odstoupení z funkce, když podle Zápisu z mimořádné valné hromady ze dne 3.4.2013 se žalobci ad a) a ad b) před jejím zahájením výslovně vzdali práva na včasné svolání valné hromady, valná hromada schválila jejich rezignaci a úplatný převod jejich obchodního podílu na [právnická osoba] [anonymizováno] a s okamžitou účinností též změnu společenské smlouvy a zároveň s okamžitou účinností jmenovala do funkce jednatelů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

19. Podle změny společenské smlouvy, je li hodnota plnění nebo převzatý závazek vyšší než 50 000 EUR, musí být připojeny podpisy obou jednatelů společnosti.

20. Smlouvou o postoupení práv a převzetí povinností ze dne 3.4.2013 byla předmětná pohledávka za žalovanou společnosti [právnická osoba] na žalobce ad a) a ad b) postoupena ve výši 14, 500 000 Kč, přičemž za postupitele je podepsána pouze jednou osobou nečitelným podpisem. Dodatek [číslo] ze dne 30.4.2013 smlouvy je za postupitele podepsán oběma jednateli ([jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]).

21. Ze Znaleckého posudku [spisová značka] [anonymizována dvě slova], doplněném podaném vysvětlením pověřených zaměstnanců u jednání soud zjistil, že postavená budova je na místě shořelé stavby v rozměrech hmotě a stavebních konstrukcí je stejného charakteru jako stavba původní nebo zda se jedná o budovu odlišného charakteru o proti stavbě původní s přihlédnutím k rozhodnutí o odstranění stavby ze dne 27.2.2013, je pak potřeba zdůraznit, že přizvaný znalecký ústav odpověděl, že nově postavená stavba má odchylku v nově zastavěné ploše objektu o 0,355%. Co do obestavěného prostoru – (hmoty) je tato v novém stavu menší o 945,25 m3, tak jak to pak podrobně znalecký ústav rozvádí ve svém posudku v kapitole č. 4.8.

1. Znalecký ústav rovněž v rámci svého posudku akcentoval, že část stavebních konstrukcí nové stavby zůstala klasicky zděná, avšak větší část svislých nosných konstrukcí oproti původní stavbě je však tvořena repasovanými ocelovými sloupy. Nové je na zkoumané stavbě i venkovní schodiště z pozinkovaných profilů, které zpřístupňuje 2.NP. podlaží. Jak je patrné z předchozí věty nová stavba je dvoupodlažní, přičemž původní stavba byla přízemní.

22. Skutečnost, že stavba nově postavená žalobcem na místě škodní události po odstranění stavby poškozené je stavbou odlišnou od stavby původní potvrdila i zástupkyně přizvaného znaleckého ústavu na jednání konaném dne 4.11.2021.

23. Podle závěru znaleckého ústavu (č.l. 50 posudku) ke dni požáru (29.3.2012) byla časová cena shořelé stavby – hala U24 ve výši 6 668 710 Kč a cena využitelných zbytků ve výši 736 827 Kč, rozdíl činí 5 931 883 Kč a mezi účastníky bylo nesporné, že oprava poškozené [anonymizováno] byla ohodnocena na 756 814 Kč. Nově vystavená stavba není kopie shořelé stavby, i když je na téměř stejném půdoryse, nicméně konstrukční systém je jiný, zděná část je ta v menší části, v další části je lehká konstrukce a skladovací haly. Objekt začal jako výrobní a pak postupně se z něho stával dílenský provoz, skladovací provoz, před požárem se v něm převážně skladovaly nějaké materiály, nyní účel je de facto velmi podobný, je to také skladovací objekt, protože převažuje objem skladovacích prostor. Nový objekt je postaven za co nejnižší pořizovací náklady, byly použity nejdostupnější technologie a nejsou tam nějaké konstrukce.

24. Po provedeném dokazování a nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že dne 14. 10. 1999 byla uzavřena mezi žalovanou jako pojistitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jako pojistníkem Pojistná smlouva [číslo] o pojištění staveb pro případ živelných a dalších pojistných nebezpečí, která se dále řídila Všeobecnými pojistnými podmínkami [anonymizováno] [rok] a Doplňkovými pojistnými podmínkami [anonymizováno] a že předmětem pojištění byla mimo jiné hala na výrobu [anonymizováno] a [anonymizováno] na pozemku p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú [anonymizováno], [územní celek] (viz bod 4. Smlouvy – Rozsah pojištění). Smlouvou bylo mj. sjednáno pojištění pro případ poškození nebo zničení věci živelní událostí (viz čl. s tím, že pojistným nebezpečím se rozumí také požár).

25. Dne 29.3. 2012 došlo ke škodné události, spočívající v požáru pojištěných staveb, kdy hala na výrobu označená jako [anonymizováno] byla zničena zcela a hala označená jako [anonymizováno] byla poškozená zčásti a právní předchůdkyni žalobkyně ad c) žalovaná vyplatila plnění snížené o 50 % za poškozenou [příjmení] [číslo] ([anonymizováno]), za její totální zničení sjednaným pojistným nebezpečím pojistné plnění v časové ceně ve výši 4 729 774 Kč a dále za poškozenou halu č. [anonymizováno], jež utrpěla parciální škodu a byla opravitelná za náklady na opravu této poškozené nemovitosti ve výši částky 756 814 Kč. Celkově vypočtené pojistné plnění, po odpočtu spoluúčasti ve výši 5 000 Kč, tedy činilo částku 5 486 688 Kč. Toto plnění bylo s ohledem na shora uváděnou argumentaci žalované kráceno o 50% a dále o smluvenou spoluúčást (- 5000 Kč), tudíž byla právnímu předchůdci žalobců vyplacena celkem částka ve výši 2 743 264 Kč, a to za obě poškozené nemovitosti.

26. Shořelá stavba byla užívána v rozporu s požárními předpisy, nelze ve spalné konstrukci, což dřevěná konstrukce je (a toto musí být zřejmé každému), skladovat hořlaviny. Požár byl založen úmyslně za silného větru. Hořlavé kapaliny napomáhaly stejně jako stavební dřevěné prvky a asfaltová střecha k rychlejšímu šíření požáru.

27. Se společností [právnická osoba] se vedlo správní řízení o uložení pokuty formou příkazu za porušení povinností v § 5 odst. 1 zákona o požární ochraně, výši pokuty odmítl tazatel sdělit.

28. Žalobce,resp. jejiho právní předchůdce [právnická osoba] s.r.o., byl ze strany Hasičského záchranného sboru shledán vinným z přestupku podle zákona o požární ochraně, kdy této společnosti byla udělena pokuta za porušení ustanovení § 5 odst. 1 písm.c) zákona o požární ochraně s tím, že v přesně nezjištěné době, nejméně však v době vzniku požáru dne 29.3.2012 v rozporu s čestným prohlášením o současném užívání budovy označené jako [anonymizováno], které zpracoval a předložil aktuální žalobce ad a) [anonymizováno] [celé jméno žalobce], tehdejší jednatel společnosti [právnická osoba], společnost užívala objekt k jinému účelu a nedodržela tak stanovené podmínky požární ochrany pro činnost provozovaného objektu [anonymizováno].

29. V označeném objektu se dle zjištění Hasičského záchranného sboru nacházely k datu škodní události hořlavé kapaliny tzv.„ akceleranty hoření“, které měly rozhodující vliv na rychlejší a masivnější šíření požáru a dle zjištění tohoto orgánu se dle charakteru stavy neměly v ní vůbec vyskytovat.

30. Žalobce po odstranění původní poškozené stavby v místě pojištění postavil stavbu, která materiálově, rozměrově i počtem podlaží neodpovídala původní pojištěné stavbě, kolaudační souhlas nahrazující povolený účel užívání stavby U24 byl vydán příslušným stavebním úřadem v roce 2017.

31. Podle závěru znaleckého ústavu (č.l. 50 posudku) ke dni požáru (29.3.2012) byla časová cena shořelé stavby –hala [anonymizováno] ve výši 6 668 710 Kč a cena využitelných zbytků ve výši 736 827 Kč, rozdíl činí 5 931 883 Kč a mezi účastníky bylo nesporné, že oprava poškozené [anonymizováno] byla ohodnocena na 756 814 Kč. Nový objekt, též skladovací, je postaven za co nejnižší pořizovací náklady, byly použity nejdostupnější technologie a nejsou tam nějaké konstrukce.

32. Do dne 3.4. byli žalobci ad a) a ad b) jednateli společnosti [právnická osoba], když tohoto dne odstoupili ze svých funkcí a Prohlášeními ze dne 3.4.2013 požádali, aby nejbližší valná hromada projednala jejich odstoupení z funkce, když podle Zápisu z mimořádné valné hromady ze dne 3.4.2013 se žalobci ad a) a ad b) před jejím zahájením výslovně vzdali práva na včasné svolání valné hromady, valná hromada schválila jejich rezignaci a úplatný převod jejich obchodního podílu na [právnická osoba] [anonymizováno] a s okamžitou účinností též změnu společenské smlouvy a zároveň s okamžitou účinností jmenovala do funkce jednatelů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] změny společenské smlouvy, je li hodnota plnění nebo převzatý závazek vyšší než 50 000 EUR, musí být připojeny podpisy obou jednatelů společnosti. Smlouvou o postoupení práv a převzetí povinností ze dne 3.4.2013 byla předmětná pohledávka za žalovanou společnosti [právnická osoba] na žalobce ad a) a ad b) postoupena ve výši 14, 500 000 Kč, přičemž za postupitele je podepsána pouze jednou osobou nečitelným podpisem. Dodatek [číslo] ze dne 30.4.2013 smlouvy je za postupitele podepsán oběma„ novými„ jednateli ([jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]).

33. Po právní stránce lze věc posoudit takto: podle ust. § 3081 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ) je tento zákon účinný od 1. ledna 2014. Dle § 3028 odst. 3 zákona, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

34. Podle ust. § 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni 27.6.2007, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 4 odst. 5, uvedeného zákona, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle ust. § 26, uvedeného zákona, v případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak.

35. V projednávané věci byla předmětem přezkumu soudu mezi účastníky sporná otázka, zda žalobkyni ad c) náleží pojistné plnění z předmětné pojistné smlouvy ve výši nové ceny zničené věci požárem a dále zda snížení o 50 % pojistného plnění je po právu a přiměřené a zda žalobcům ad a) a ad b) svědčí věcná legitimace.

36. Předně soud konstatuje, pojistná smlouva je dvoustranný právní úkony mezi pojistníkem a pojistitelem o poskytnutí pojistné ochrany. Pojistný vztah mezi účastníky založený na základě pojistné smlouvy upravený zákonem č. 37/2004Sb., pak lze jednoznačně zařadit do práva soukromého. Nicméně zákon ponechána smluvní volnost mezi smluvními stranami za dodržení zákonem stanovených podmínek. V základní rovině platí, že základními právy a povinnostmi smluvních stran je povinnost pojistníka platit pojistné a na druhé straně právo pojistitele toto pojistné obdržet a právo pojistníka (na straně pojistitele povinnost) obdržet výplatu pojistného plnění při nastání pojistné události v zákoně o pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách předpokládané. Jednotlivé pojistné podmínky obsahují výčet pojistných událostí, na které se výplata předmětného pojistného plnění vztahuje, jak pozitivní, tak i negativní. Účastníkem pojištění je pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany. Pojistitelem je právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona (zákon č. 363/1999Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy. Pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje.

37. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, na který se pojistná smlouva odvolává, skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pojištění škodové je ekonomicky motivováno potřebou restituce majetkové újmy vzniklé v důsledku nahodilé skutečnosti. Mezi účastníky nebylo sporu o kalkulaci časové ceny postižené věci požárem snížené o ceny zbytků postižené věci. Nebylo dále sporu o tom, že žalobkyně do tří let od po vzniku pojistné události pojištěnou budovu neopravila a nepořídila si místo ní ani věc novou. V projednávané věci považuje soud okolnosti o správním řízení i finančních možnostech a schopnostech žalobkyně za zcela irelevantní, jelikož uvedené skutečnosti nejsou předmětem smluvního ujednání účastníků. žalobkyně při uzavření pojistné žalovanou nabízený pojistný produkt zcela akceptovala, včetně pojistných podmínek.

38. Ujednání účastníků v pojistné smlouvě o výluce pojistného plnění nové ceny zničené věci v čl. 5 odst. 3 DPPPSO 2 není upraveno v právních předpisech ani v zákoně č. 37/2004 Sb. Právní předpis takovému ujednání nebrání a svým obsahem vyjadřuje pouze povinnost žalované k plnění časové ceny zničené věci za sjednaných podmínek, které odpovídá jejím zájmům a logicky z hlediska časového vyjadřuje skutečnou hodnotu újmy vzniklé v důsledku pojistné události. Ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 5334/2008, též Nejvyšší soud ČR konstatoval právní větu:„ jestliže všeobecné pojistné podmínky neodporují zákonu, jsou pro účastníky pojistné smlouvy závazné a soud v občanském soudním řízení k nim při posuzování práv a povinností smluvních stran musí přihlížet“. Uvedené odpovídá i závěrům Ústavního soudu ČR, který byl vyjádřen v nálezu I. ÚS 190/15.

39. Pojistná smlouva obsahově ve znění dotčených Všeobecných i Doplňkových pojistných podmínek pak určuje podle ujednání účastníků obsažených v dotčené smlouvě a pojistných podmínkách (tedy čl. 5 DPPSP 2a čl. 8 VPPMO 2005), kdy je nepochybné, že zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě v relevantním znění, v ust. § 4 odst. 5 i počítá s existencí pojistných podmínek jako součástí pojistné smlouvy.

40. Pojistnou událostí se dle čl.3 odst.1 je nahodilá skutečnost vyvolaná sjednaným pojistným nebezpečím, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění.

41. Dle odst.2. téhož článku, je pojišťovna povinna poskytnout pojistné plnění v rozsahu a za podmínek stanovených v Doplňkových pojistných podmínkách a ujednaných v pojistné smlouvě, jestliže pojistná událost nastane v době trvání pojištění.

42. Podle čl. článku č. 8“ Plnění pojišťovny“ a podle odst. č.

1. Právo na plnění vzniká oprávněné osobě uvedené v doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě.

43. Podle odst. č.4 se pak podává, že byla-li pojistnou událostí pojištěná věc poškozena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li v doplňkových pojistných podmínkách stanoveno nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, aby mu pojišťovna vyplatila: a) při pojištění na novou cenu, částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci a to nejvýše do nové ceny pojištěné věci v době bezprostředně před pojistnou událostí. Takto stanovenou částku sníží pojišťovna o cenu zbytků nahrazovaných částí poškozené věci. Doplňkové pojistné podmínky mohou stanovit jiný postup pro výši pojistného plnění; b) při pojištění na časovou cenu nebo na jinak stanovenou cenu ve smyslu čl. 5 bodu 4 těchto všeobecných pojistných podmínek, částku určenou způsobem, který podle pojistného nebezpečí a druhu pojištěné věci stanoví doplňkové pojistné podmínky nebo pojistná smlouva.

44. Z odst. 5. se pak podává, že byla-li pojistnou událostí pojištěná věc zničena, odcizena nebo ztracena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li v doplňkových pojistných podmínkách stanoveno nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, aby mu pojišťovna vyplatila: a) při pojištění na novou cenu, částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení nové věci nebo nákladům pojištěného na výrobu (zhotovení) nové věci stejného druhu, kvality a technických parametrů, sníženou o cenu zbytků zničené věci, přičemž pojišťovna vyplatí nižší z uvedených částek.

45. Doplňkové pojistné podmínky mohou stanovit nebo v pojistné smlouvě může být ujednán jiný postup pro zjištění výše pojistného plnění; b) při pojištění na časovou cenu nebo na jinak stanovenou cenu ve smyslu čl. 5 bodu 4 těchto všeobecných pojistných podmínek, částku určenou způsobem, který podle pojistného nebezpečí a druhu pojištěné věci stanoví doplňkové pojistné podmínky nebo pojistná smlouva.

46. Podle odstavce č. 6 zbytky poškozených nebo zničených věcí zůstávají ve vlastnictví pojištěného.

47. Podle odstavce č.8 je-li oprávněná osoba v době pojistné události plátcem daně z přidané hodnoty, potom se uvedená daň nezahrnuje do pojistného plnění.

48. Podle článku č. 5 Doplňkové pojistné podmínky [anonymizováno]“ Plnění pojišťovny“ se pak dle odst. 3 tohoto článku podává, že má-li pojišťovna poskytnout plnění z pojištění na novou cenu a pojištěný do 3 let po vzniku pojistné události neprokáže, že pojištěnou věc opravil, příp. místo ní pořídil novou věc, nebo prohlásí, že opravu věci nebo její znovuzřízení nebude provádět, je pojišťovna povinna plnit pouze do výše časové ceny postižené věci, snížené o cenu zbytků postižené věci.

49. Pokud si tedy účastníci v čl. 5 odst. 3 [anonymizováno] 2 sjednali pojistnou podmínku pro vyplacení pojistného plnění v rozsahu nové ceny, která nebyla ze strany žalobkyně splněna, neboť nepořídila„ novou“ stavbu do tří let od nastanutí pojistné události, nemá žalobkyně na vyplacení v této ceně plnění nárok a pojistné plnění je třeba kalkulovat v ceně časové, při dodržení zásad popsaných ve shora citovaném ustanovení. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. ledna 2016, sp. zn. 23 Cdo 3873/2015, ze dne 21.7.2010, sp. zn. 25 Cdo 5334/2008 a současně i nadepsaného soudu č.j. 64 C 70/2015 znění rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. 21Co 457/2017.

50. Žalobkyně ad c) resp. její právní předchůdce [právnická osoba] s.r.o. byla ze strany Hasičského záchranného sboru shledána vinnou z přestupku podle zákona o požární ochraně, a byla jí udělena udělena pokuta za porušení ustanovení § 5 odst. 1 písm.c) zákona o požární ochraně s tím, že v přesně nezjištěné době, nejméně však v době vzniku požáru dne 29.3.2012 v rozporu s čestným prohlášením o současném užívání budovy označené jako U24, které zpracoval a předložil žalobce ad a) [anonymizováno] [celé jméno žalobce], tehdejší jednatel společnosti pak jmenovaná společnost užívala objekt k jinému účelu a nedodržela tak stanovené podmínky požární ochrany pro činnost provozovaného objektu U24.V označeném objektu se dle zjištění Hasičského záchranného sboru nacházely k datu škodní události hořlavé kapaliny„ akceleranty hoření“, které měly rozhodujíc í vliv na šíření požáru a dle zjištění tohoto orgánu se dle charakteru stavy neměly vůbec vyskytovat.

51. Právní předchůdce žalobkyně ad c) pojištěná [právnická osoba], s.r.o. tak porušila ust. §15 zákona o požární ochraně neboť věděla, že provozuje provoz se zvýšeným požárním nebezpečím a v rozporu se svými povinnostmi nezpracoval předepsanou dokumentaci požární ochrany, neplnil podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a neudržoval ji v souladu se skutečným stavem.

52. Podle článku č. 11“ Povinnosti pojistníka, pojištěného, oprávněné osoby a pojišťovny“ odst. 1., c) cit. ustanovení pojistník, pojištěný, nebo oprávněná osoba má mimo jiné povinnost: dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo pojistnou smlouvou; 53. Vedle citovaných porušení všichni žalobci bezesporu porušili i obecnou prevenční povinnost předjímanou ust. § 415 tehdy platného a účinného občanského zákoníku a také právních předpisů z oboru stavebnictví např. ust. zák. č.183/2006 (stavební zákon, který uživatelům staveb ukládá v jakém rozsahu a za jakých podmínek mohou skladovat, manipulovat s hořlavými látkami, včetně vyhlášky č. 246/2001 Sb. o požární prevenci a ust. vyhlášky č. 23/2008 o technických podmínkách požární ochrany staveb.

54. Lze tak uzavřít, bez ohledu na úmyslné založení požáru třetí osobou a silný vítr, že existence naskladovaných hořlavin přispěla k rychlejšímu zahoření a šíření požáru v důsledku toho k masivnějšímu poškození obou pojištěných budov a tato skutečnost je v příčinné souvislosti s objemem a konečné výše škody, a pokud žalovaná krátila plnění, učinila tak po právu a v přiměřeném rozsahu.

55. Závěrem soud konstatuje, že ani po hodnocení rovnováhy práv a povinností smluvních stran, ujednání účastníků o výluce pojištění nové ceny v čl. 5 odst. 3 [anonymizována dvě slova] nevybočuje z běžné pojišťovací praxe a nepředstavuje závažnou ani značnou nerovnováhu žalobkyně ad c) v právech na pojistné plnění, kterého se žalobkyně ad c) v projednávané věci dostalo v přiměřené lhůtě po ukončení šetření pojistné události.

56. Pokud jde o výši přiznané částky, soud odkazuje na závěry znaleckého posudku.Žalobkyni ad c) tak náleží plnění ve výši 222 677,50 Kč představující rozdíl mezi polovinou (50 %) z částky 5 931 883, tedy 2, 965 941,50 Kč (6,668 710 – 736 827) a vyplaceném plněním ve výši 2 743 264 Kč, z něhož již byla odpočtena spoluúčast.

57. Posoudit postupní smlouvu je třeba v vzhledem k datu uzavření postupní smlouvy třeba podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (obch. zák.).

58. Podle ustanovení § 133 odst. 1 obch. zák. statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak.

59. Podle ustanovení § 133 odst. 2 obch. zák. omezit jednatelská oprávnění může pouze společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada. Takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné.

60. V den postoupení souzené pohledávky jednali za žalobkyni ad c) oba žalobci ad a) a ad b) současně.

61. Pokud žalobci ad a) a ad b) odvozují svoji věcnou legitimaci od smlouvy o postoupení práv a povinností ze dne 3.4.2013 za stavu, kdy valnou hromadou konanou dne 3.4.2013 bylo sjednáno limitní plnění do částky 50 000 EUR a postupní smlouva byla podepsána pouze jedním jednatelem postupitele, (viz důkaz listinou, kterou sám žalobce navrhl a předložil soudu k jeho podání ze dne 13.5.2015), nelze takový projev vůle pokládat za projev vůle postupitele, neboť nebyl učiněn způsobem, který byl sjednán pro jednání statutárního orgánu jménem společnosti. Nelze tak přisvědčit těmto žalobcům, že na ně byla předmětná pohledávka za žalovanou žalobkyní ad c) postoupena.

62. Pokud se žalobci ad a) a ad b) pokusili prokazovat, že tomuto tak nebylo, jimi navržené důkazy nebylo možno provést (navržená notářka nebyla zproštěna mlčenlivosti a jednání se zjevně vyhýbala), ostatně přistoupení žalobkyně ad c) svědčí o tom, že žalobci ad a) a ad b) si jsou nedostatku své aktivní věcné legitimace vědomi.

63. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobkyni ad c) žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni ad c) přiznal i úroky z prodlení dle §517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

64. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 779,44 Kč, přičemž tato částka představuje 83,76 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,88 % a úspěchu žalobců v rozsahu 8,12 %). Celkem žalovaná uplatnila za již vyčíslené náklady před Městským soudem ve výši 2 400 Kč dalších za 15 paušálních úkonů x 300 Kč ve výši 4 500 Kč dohromady tedy celkem částku ve výši 6 900 Kč.

65. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 6 900 Kč představující 300 Kč za každý z patnácti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky a to: písemné vyjádření žalované k odvolání žalobců ze dne 30.6.2015, písemné vyjádření žalované ze dne 18.4.2018, písemné vyjádření žalované ze dne 21.11.2018, písemné vyjádření žalované ze dne 11.10.2021, písemné vyjádření žalované ze dne 5.1.2022, příprava účasti na jednání dne 25.5.2017, účast na jednání před soudem dne 25.5.2017, příprava účasti na jednání dne 26.4.2018, účast na jednání před soudem dne 26.4.2018, příprava účasti na jednání dne 16.10.2018, účast na jednání před soudem dne 16.10.2018, příprava účasti na jednání dne 4.11.2021, účast na jednání před soudem dne 4.11.2021 příprava účasti na jednání dne 5.5.2022 a účast na jednání před soudem dne 5.5.2022.

66. Dle tohoto poměru soud ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. rozdělil mezi účastníky nezálohované náklady státu (výrok II. a IV.).

Poučení