30 C 351/2021
Citované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 6 § 142 odst. 1 § 148 odst. 1
- o konkursu a vyrovnání, 328/1991 Sb. — § 22 odst. 2 § 28 odst. 4
- Obchodní zákoník, 513/1991 Sb. — § 196a § 196a odst. 3
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 2 odst. 3
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 § 13 odst. 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2991 odst. 1
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 271 400 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 271 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 271 400 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 117 612 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Žalovaná je povinna nahradit České republice znalečné ve výši 3 400 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na soudních poplatcích částku ve výši 27 140 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se touto žalobou„ z lepšího práva“ podle ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku domáhá na žalovaném vydání peněžitého plnění, kterého se žalovanému na úkor žalobce dostalo v rámci konkursního řízení, v němž byl zpeněžen majetek žalobce.
2. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl prohlášen konkurs na majetek společnosti [anonymizována tři slova] a.s., I ČO: [číslo], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [ulice] (dále jen Úpadce) a správcem konkursní podstaty Úpadce byla ustanovena Ing. [jméno] [příjmení] (dále jen [anonymizováno]).
3. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále jen Rozvrhové usnesení 1), konkursní soud rozhodl o návrhu [anonymizováno] na vydání rozvrhového usnesení tak, že určil, že žalované, bude z výtěžku zpeněžení konkursní podstaty Úpadce vydána částka 293 118,33 Kč.
4. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále jen Rozvrhové usnesení 2), konkursní soud rozhodl o návrhu [anonymizováno] na vydání dodatečného rozvrhového usnesení tak, že určil, že žalované bude z výtěžku zpeněžení konkursní podstaty Úpadce vydána částka 7 273,48 Kč.
5. Celkem žalovaný obdržel z konkursní podstaty Úpadce na základě Rozvrhových usnesení 1 a 2 částku 300 391,81 Kč (dále jen Žalovaná částka).
6. Žalobce je přesvědčen, že mu k žalované částce svědčí lepší právo nežli žalovanému a žalovaný by měl žalobci žalovanou částku vydat, a to z důvodů uvedených níže.
7. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum], ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] (dále jen Kupní smlouva) převedl Úpadce na žalobce vlastnictví k níže uvedeným nemovitostem v obci [obec], [katastrální uzemí]: - budova [adresa], pozemek st. [parcelní číslo], pozemek p. p. [číslo] pozemek p. [parcelní číslo].
8. Žalobce za převod vlastnictví k Nemovitostem zaplatil úpadci kupní cenu ve výši 14, 037.000 Kč, a to bezhotovostním převodem ve dnech 2. 6. – [datum]. Dle znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného dne [datum] soudním znalcem [právnická osoba], [IČO], činila obvyklá cena Nemovitostí ke dni [datum] částku 13 700 000,00 Kč. Ke dni uzavření Kupní smlouvy byl jednatelem a společníkem žalobce pan [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], který byl v rozhodné době též členem představenstva Úpadce.
9. Jak bylo shora uvedeno, konkurs na majetek Úpadce byl prohlášen dne [datum] Lhůta pro přihlašování pohledávek věřitelů tak v souladu se zákonem o konkursu a vyrovnání uplynula dne [datum].
10. Dne [datum], tedy téměř rok po prohlášení konkursu, zapsala [anonymizováno] Nemovitosti do soupisu konkursní podstaty. Důvodem soupisu byla absolutní neplatnost Kupní smlouvy z důvodu absence ocenění hodnoty Nemovitostí provedeného soudem jmenovaným znalcem ke dni uzavření smlouvy, které ukládalo ust. § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v případě, že k převodu hodnot došlo mezi osobami blízkými.
11. Žalobce bránil své vlastnické právo k Nemovitostem žalobou na vyloučení Nemovitostí z konkursní podstaty Úpadce podanou v květnu 2008 proti [anonymizováno]. Výsledkem excindačního sporu pak bylo rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že Nemovitosti jsou do soupisu konkursní podstaty sepsány oprávněně, neboť Kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a Úpadcem je neplatná z důvodu absence znaleckého posudku ve smyslu ust. § 196a odst. 3 Obchodního zákoníku, když k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem došlo mezi osobami blízkými. Nejvyšší soud ČR následně dne [datum] zamítl dovolání žalobce proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu o oprávněnosti soupisu Nemovitostí do konkursní podstaty.
12. Dne [datum] vydal velký senát Nejvyššího soudu ČR průlomové rozhodnutí č. j. 31 Cdo 3986/2009 (dále přelomové rozhodnutí), podle něhož absence znaleckého posudku dle ust. § 196a odst. 3 Obchodního zákoníku sama o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy o převodu majetku, nýbrž je třeba současně zkoumat, zda kupní cena byla v místě a čase uzavření smlouvy obvyklá. Dne [datum] [anonymizováno] Nemovitosti přesto zpeněžila za částku 11 800 000,00 Kč [anonymizováno] Nemovitosti ponechala v soupisu konkursní podstaty a zpeněžila na základě zamítavého rozhodnutí o vylučovací žalobě, založeného na (v době zpeněžení Nemovitostí) již překonaném výkladu zákona.
13. Po zpeněžení Nemovitostí již žalobce nemohl požadovat vrácení svého majetku, uplatnil tedy v konkursním řízení Úpadce svou pohledávku na vrácení zaplacení kupní ceny ve výši 14, 037.000 Kč podáním ze dne [datum] označeným jako„ přihláška 2. pohledávky do konkurzního řízení“ z titulu bezdůvodného obohacení. Přestože si [anonymizováno] byla vědoma vývoje judikatury a zejména shora uvedeného rozhodnutí NS ČR č. j. 31 Cdo 3986/2009 ze dne 8. 2. 2012 a tedy jí bylo známo, že na převod vlastnictví k nemovitostem na odvolatele, resp.na uzavřenou kupní smlouvu, je třeba pohlížet jako na platné právní úkony, přesto se odmítla přihláškou pohledávky žalobce zabývat s tvrzením, že odvolatel tyto pohledávky uplatnil opožděně, přičemž ve svém odmítnutí odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 325/2012 ze dne 30. 1. 2014, dle kterého pohledávku z titulu vrácení kupní ceny zaplacené na základě absolutně neplatné kupní smlouvy uzavřené s pozdějším úpadcem před prohlášením konkursu na jeho majetek, je věřitel povinen přihlásit do konkursu nejpozději ve lhůtě podle ustanovení § 22 odst. 2 ZKV; skutečnost, kdy se věřitel dozvěděl o důvodu absolutní neplatnosti kupní smlouvy, nemá na tento závěr žádný vliv.
14. S ohledem na Nejvyšším soudem ČR provedenou změnu výkladu ust. § 196a odst. 3 obchodního zákoníku však Kupní smlouvu již nebylo možné považovat bez dalšího za neplatnou, naopak bylo třeba ji považovat za platnou. Žalobce prokázal shora v čl. II odst. 2 této žaloby uvedeným znaleckým posudkem renomovaného znaleckého ústavu, že obvyklá cena Nemovitostí činila ke dni převodu částku 13, 700.000 Kč. Žalobce přitom uhradil kupní cenu ve výši 14.037.000 Kč, tedy zcela jistě uhradil minimálně cenu obvyklou. Bylo tedy postaveno na jisto, že Kupní smlouva není neplatná a žalobce je oprávněným vlastníkem Nemovitostí. Žalobce taktéž vyvrátil pochybnosti SKP o uhrazení kupní ceny, a to potvrzením nezávislého auditora, když dne [datum] potvrdila nezávislá auditorská společnost [právnická osoba], [IČO], že žalobce v roce 2003 uhradil Úpadci celou kupní cenu za Nemovitosti dle Kupní smlouvy. Pak taktéž nebylo na místě, [anonymizována dvě slova] tvrdila opožděnost přihlášky pohledávek žalobce s odkazem na shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 325/2012 ze dne 30. 1. 2014 SKP postupovala po celé konkursní řízení Úpadce účelově tak, aby se žalobci nedostalo žádného plnění v souvislosti s převodem Nemovitostí. K aktuální judikatuře Nejvyššího soudu ČR přihlížela SKP vždy selektivně v neprospěch žalobce.
15. Konkursní soud Úpadce nereagoval ani na následující Podnět žalobce k vydání pokynu k vyloučení výtěžku zpeněžení neoprávněně zapsaných a zpeněžených Nemovitostí z konkursní podstaty. Konkursní soud o podnětu nikdy nerozhodl a k jeho existenci se vyjádřil až v rámci odůvodnění (následně zrušeného) rozvrhového usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v jeho čl. 9 s tím, že k vydání rozhodnutí o podnětu v rámci dohledové činnosti neshledal relevantní důvody.
16. Nečinnost konkursního soudu ve vztahu k předmětnému Podnětu tak způsobila, že se konkursním věřitelům následně dostalo plnění, které jim nenáleží, neboť„ lepší právo“ ke zcela dominantní části výtěžku zpeněžení konkursní podstaty (11, 800.000 Kč z rozdělovaných 13, 059.118,02 Kč) náleželo žalobkyni. Nerozhodnutím o Podnětu konkursní soud dle žalobce porušil zásadu zakotvenou v ust. § 6 občanského soudního řádu, když nepostupoval tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny.
17. Žalobce následně brojil též proti rozvrhovým usnesením vydaným v rámci konkursního řízení Úpadce, aby zabránil rozdělení výtěžku zpeněžení Nemovitostí mezi věřitele, avšak neúspěšně.
18. Výtěžek zpeněžení Nemovitostí činil 11.800 000,00 Kč. Výtěžek zpeněžení majetku žalobce byl následně na základě Rozvrhového usnesení 1 a 2 rozdělen mezi konkursní věřitele Úpadce, včetně žalovaného. Celkem byl na základě Rozvrhového usnesení 1 a 2 mezi konkursní věřitele s nepřednostními pohledávkami v konkursním řízení NSS rozdělen výtěžek zpeněžení konkursní podstaty ve výši 13 059 118,02 Kč. V konkursním řízení zjištěná pohledávka žalovaného činila 746 033,22 Kč.
19. Konkursní pohledávka žalovaného byla celkem uspokojena ve výši 300 391,81 Kč, tj. žalovanému z celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty určenému pro nepřednostní věřitele připadl podíl ve výši 2,2999999999999998 %.
20. Žalobce požaduje touto žalobou po žalovaném, aby mu vydal částku 271 400,00 Kč představující podíl ve výši 2,2999999999999998 % na výtěžku neoprávněně zpeněžených Nemovitostí žalobce (2,2999999999999998 % z 11 800 000,00 Kč).
21. Žalobce vyzval žalovaného před podáním této žaloby k vydání žalované částky písemnou výzvou ze dne [datum]. Žalovaný však nárok žalobce neuspokojil ani zčásti. Žalobce tedy touto žalobou požaduje zaplacení celého nároku ve výši 271 400,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od [datum] den po marném uplynutí lhůty poskytnuté v předžalobní výzvě do zaplacení. Na předžalobní výzvu žalovaný nijak nereagoval a nárok žalobce neuspokojil ani z části.
22. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby. Ohledně údajného zaplacení kupní ceny žalobcem existovaly pochybnosti, které žalobcem nebyly vysvětleny. Bylo poukázáno na zpětné vrácení částky zaplacené žalobcem na úhradu kupní ceny. Tyto částky byly ale obratem vráceny prodávajícím zpět na jeho účet. Ohledně tržní ceny prodávaných nemovitostí bylo vypracováno několik znaleckých posudků. S výjimkou posudku Znaleckého posudku vypracovaného před uzavřením kupní smlouvy, šlo o znalecké posudky vypracované ex post s odstupem několika let, tedy až v době, kdy žalobce vedl spory se správkyní konkursní podstaty. Znalecký posudek soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] předkládá žalobce evidentně z toho důvodu, že je pro něho nejpříznivější.
23. Žalobce, dle žalované, by si měl ujasnit, jakým vlastně způsobem měl uhradit kupní cenu. Ve zprávě auditorské [právnická osoba] je uvedeno, že [anonymizováno] splnil za prodávajícího jeho závazek [anonymizováno] bance ve výši 13, 355.103,50 Kč. Úhrada za prodávajícího měla být povedena zápočty s pohledávkami žalobce vůči [anonymizováno] bance ve výši 2, 040.100 Kč, dále 10, 290.003 Kč a nakonec 725.000 Kč.
24. Z výpisy účtu prodávajícího u [anonymizováno] banky vyplývá, že částka 725.000 Kč byla na ni převedena z účtu [jméno] [příjmení], částka 10, 290.003 Kč z účtu Zbroj.VS nástroje a částka 2, 040 000 Kč z účtu [právnická osoba].
25. Z e mailové adresy Ing. [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že úhradu kupní ceny zaplatil prodávajícímu na dvakrát, a to na jeho účet č. [bankovní účet]. Z tohoto účtu byly následně odeslány platby zpět na účet žalobce.
26. Kupní cenu 14, 037.000 Kč vyúčtoval prodávající fakturou [číslo] ze dne [datum] s pokynem, aby úhrada byla provedena na účet [právnická osoba] [bankovní účet]. Žalobce, jak výše uvedeno, zaplatil na účet č. [bankovní účet].
27. Ve sporu o určení vlastnictví k nemovitostem vedeném před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou žalobce předložil několik dalších znaleckých posudků: znalecký posudek [právnická osoba] ze dne [datum], znalecký posudek [anonymizována tři slova] ústav ze dne [datum], Odhad obvyklé ceny nemovitosti k datu [datum] ([číslo] 2012 [anonymizována dvě slova]) a znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ([číslo] ze dne [datum]).
28. První dva uvedené znalecké posudky byly vypracovány před uzavřením kupní smlouvy, ostatní pak až teprve s odstupem několika let. Podle prvých znaleckých posudků činila tržní hodnota nemovitosti částku 17.000.000 Kč Tyto znalecké posudky navíc byly vypracovány v době, kdy nemovitosti ještě nebyly zhodnoceny přístavbou a instalací technologií. Zhodnocení nemovitostí ocenil žalobce částkou 4.000.000 Kč, což uvedl v žalobě o vydání bezdůvodného obohacení v řízení u OS [obec] sp.zn. 12 C 54/2010.
29. V žalobě o vydání bezdůvodného obohacení vedené u OS Jablonec n.N. pod sp. [spisová značka] žalobce přiznal, že:“ Kupní smlouva ze dne [datum], na jejímž základě mělo přejít vlastnictví k výše uvedeným nemovitostem ze společnosti Národní stavební společnosti a.s. na žalobce je absolutně neplatná vzhledem k tomu, že při uzavření uvedené kupní smlouvy nebylo respektováno ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku v tom směru, že nebyl k převodu opatřen posudek znalce jmenovaného soudem. Přitom v době převodu byl jednatel žalobce současně členem představenstva prodávající společnosti.“ V dovolání po skončeném řízení ze dne [datum] žalobce, odvolávaje se změnu judikaturu, popřel svá předchozí tvrzení a nově tvrdí, že kupní cena nemovitosti byla stanovena na základě znaleckého posudku [právnická osoba] a.s., který učil tržní cenu ve výši 17,237 mil. Kč.
30. Pokud si byl žalobce v době prohlášení konkurzu na majetek prodávající společnosti vědom, že kupní smlouva je absolutně neplatná, což vědět měl a musel, pak měl svou pohledávku z této kupní smlouvy přihlásit do příslušného konkursního řízení, což neučinil. Takovou pohledávku již nelze žádným způsobem vymáhat.
31. Výpočet výše tvrzeného nároku z lepšího práva není správný, nevychází z úpravy rozdělování výtěžku zpeněžení dle zákona o konkursu a vyrovnání. Z odůvodnění rozvrhového usnesení vyplývá, že příjmy konkursní podstaty činí 35.962.173 Kč. V průběhu konkursního řízení byly průběžně uspokojovány pohledávky za podstatou, nároky na oddělené uspokojení a pracovní nároky. Oddělení věřitelé měli, odlišná práva a povinnosti, neboť se uspokojovali ze zpeněžení věci, práva nebo pohledávky. Toto privilegium dávalo odděleným věřitelům výhodu přednostního uspokojení z předmětu zajištění. [příjmení] zde byl zachován cíl zákona, tj. poměrné uspokojení věřitelů z majetku tvořícího konkursní podstatu omezil zákonodárce možnost uspokojení oddělených věřitelů ze zpeněžení předmětu zajištění pouze do výše 70 % výtěžku zpeněžení na něj připadajícího (§ 28 odst. 4 ZKV). Neuspokojená část pohledávky pak byla uspokojena při rozvrhu spolu s ostatními věřiteli, a to ve třídě, do níž pohledávka patřila.Pro správný výpočet výše nároku by měl tedy žalobce výtěžek nejprve ponížit o celkovou částku svého nároku a poté, postupem dle ZKV zjistit, kolik by se mělo žalovanému dostat.
32. Nad rámec řečeného žalovaná připomíná, že z ustanovení § 196a obch. zák. plyne, že předmětná kupní smlouva kromě tržního ocenění provedeného soudem ustanoveným soudním znalcem, vyžadovala též její schválení valnou hromadou. Ze zprávy o podnikatelské činnosti, která je součástí Výroční zprávy za rok plyne pouze to, že s poskytovatelem úvěru ([anonymizována dvě slova]) bylo dohodnuto, že dojde k prodeji nemovitosti [ulice a číslo] v [obec], úvěr bude zaplacen, že prodej byl realizován v prosinci 2002 a k zaplacení úvěru došlo v I. čtvrtletí 2003. V Příloze k účetní závěrce ke dni [datum] je pod bodem 6. uvedeno, že provozní úvěr byl v dubnu 2003 z důvodu ukončení činnosti [právnická osoba] Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 29 Odo 414/2003, konstatoval, že nedostatek zákonem předepsaného schválení smlouvy valnou hromadou nezpůsobuje, není-li předepsán předchozí souhlas její neplatnost, ale pouze její neúčinnost. Vzhledem k tomu, že ani neúčinné ujednání smlouvy nemůže založit nárok člena představenstva na odměnu, je závěr odvolacího soudu, že ze smlouvy nemohl vzniknout tvrzený nárok žalobce, je správný.
33. Zdejší soud I. stupně rozsudkem ze dne 20. prosince 2022, č. j. [číslo jednací], zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 271 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 51 382 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II). Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně z titulu„ lepšího práva“ dle § 196a odst. 3 obch. zák. domáhala vydání peněžitého plnění, které se žalované na úkor žalobkyně dostalo v rámci konkursního řízení, v němž byl zpeněžen majetek žalobkyně. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se společností [anonymizována tři slova], a. s., [IČO] (dále jen„ Úpadce“) kupní smlouvu ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Kupní smlouva“), na základě níž Úpadce převedl na žalobkyni nemovitosti, a to budovu [adresa], pozemek parc. č. st [anonymizováno], pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše v k. ú. [obec] (dále jen„ Nemovitosti“), kdy žalobkyně za převod Nemovitostí zaplatila Úpadci kupní cenu ve výši 14 037 000 Kč, a to ve dnech 2. 6. - [datum]. Ke dni uzavření Kupní smlouvy byl jednatel a společník žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] též členem představenstva Úpadce. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl prohlášen konkurz na majetek Úpadce a správce konkurzní podstaty Ing. [jméno] [příjmení] (dále jen„ [anonymizováno]“) zapsala Nemovitosti do soupisu konkurzní podstaty z důvodu absolutní neplatnosti Kupní smlouvy pro absenci ocenění hodnoty Nemovitostí provedeného znalcem jmenovaného soudem ke dni uzavření Kupní smlouvy dle § 196a odst. 3 obch. zák. Žalobkyně se domáhala vyloučení Nemovitostí z konkurzní podstaty Úpadce, avšak excindační žaloba byla pravomocně zamítnuta, když dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 9. 2009, č. j. 15 Cmo 122/2009-222, bylo Nejvyšším soudem ČR zamítnuto usnesením ze dne [datum] [anonymizováno] zpeněžila Nemovitosti za částku 11 800 000 Kč a na základě rozvrhového usnesení konkurzního soudu ze dne 25. 3. 2019, č. j. 46 K 10/2007-1478 (dále jen„ Rozvrhové usnesení“), byla žalované z výtěžku zpeněžení konkurzní podstaty Úpadce vydána částka 293 118,33 Kč, a následně konkurzní soud rozhodl dne [datum rozhodnutí], usnesením č. j. [číslo jednací] (dále jen„ Dodatečné rozvrhové usnesení“), o tom, že žalované bude z výtěžku zpeněžení rozdělena dále částka 7 273,48 Kč, tj. celkem částka 300 391,81 Kč. V mezidobí však velký senát Nejvyššího soudu ČR vydal dne 8. 2. 2012 průlomové rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 (dále jen„ Průlomové rozhodnutí“), podle něhož absence znaleckého posudku dle § 196a odst. 3 obch. zák. sama o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy o převodu majetku, nýbrž je třeba současně zkoumat, zda kupní cena byla v místě a čase uzavření kupní smlouvy obvyklá. Dle žalobkyně tak Kupní smlouva byla platná, neboť žalobkyně prokázala znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne [datum], že obvyklá cena Nemovitostí ke dni převodu byla nižší (13 700 000 Kč) než kupní cena zaplacená žalobkyní (14 037 000 Kč). Žalované z celkového výtěžku zpeněžení konkurzní podstaty připadl podíl ve výši 2,299999999999998%, proto požaduje úhradu částky odpovídající tomuto podílu na výtěžku neoprávněně zpeněžených Nemovitostí.
34. K odvolání žalobkyně odvolací Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] výše citovaný rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že zdejší soud musí zaměřit dokazování k tvrzení žalobkyně, zda sjednaná kupní cena v kupní smlouvě odpovídala v okamžiku jejího uzavření ceně v místě a čase obvyklé a zda se v daném případě uplatní princip incidenční retrospektivy s právními závěry Nejvyššího soudu ČR v Průlomovém rozhodnutí týkající se § 196a odst. 3 obch. zák.
35. V rozhodnutí ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. 29 Odo 1137/2003, se Nejvyšší soud zabýval otázkou, jaké důsledky má neschválení smlouvy o převodu majetku společnosti na její jednatele podle § 196a odst. 3 ObchZ. Nejvyšší soud konstatoval, že tento nedostatek zákonem předepsaného schválení smlouvy způsobuje její neúčinnost. Vzhledem k tomu, že ani neúčinnou smlouvou nemůže dojít k převodu vlastnického práva, nedošlo uzavřením kupních smluv k převodu vlastnického práva k nemovitostem.
36. Soud zjistil z kupní smlouvy vč. jejího dodatku ze dne [datum] a z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] ze dne [datum], že smlouva byla uzavřena dne [datum], prodávajícím byla Národní [anonymizována dvě slova] (úpadce) a kupujícím byla žalobkyně jednající statutárním orgánem, jednatelem, Ing. [jméno] [příjmení]. Jejím předmětem byla koupě výše již označených nemovitostí za kupní cenu 14, 691.750 Kč, dodatkem ze dne [datum] byla kupní cena upravena na 14, 037 000 Kč (bez DPH), přičemž kupující měl nabýt vlastnictví k předmětu koupě vkladem do příslušného katastru. (IV. smlouvy) .Vklad pro žalobkyni byl katastrálním úřadem zapsán dne [datum] s účinky vkladu ke dni [datum]
37. Z úplného výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku soud zjistil, že ke dni uzavření kupní smlouvy byl Ing. [jméno] [příjmení] jednatelem a jediným společníkem žalobkyně, do společnosti vložil 100 000 Kč (byl splacen ze 100 %).
38. Z Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl na majetek dlužníka [anonymizována tři slova] a.s., [IČO], [adresa] [obec], byl prohlášen konkurz a správcem konkursní podstaty se ustavuje Ing. [jméno] [příjmení], [ulice] cesta [anonymizováno], [PSČ] [obec a číslo].
39. Z úplného výpisu [anonymizována čtyři slova], [IČO], že tato společnost je vymazána, nicméně z Výroční zprávy této zaniklé společnosti za rok 2002 soud zjistil, že její základní jmění činilo 6 000 000 Kč, Ing. [jméno] [příjmení] byl členem představenstva.
40. Dále soud zjistil z Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a z Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], konkursní soud rozhodl o návrhu SKP na vydání rozvrhového usnesení tak, že určil, že žalované, bude z výtěžku zpeněžení konkursní podstaty Úpadce vydána částka 293 118,33 Kč a že Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), konkursní soud rozhodl o návrhu SKP na vydání dodatečného rozvrhového usnesení tak, že určil, že žalované bude z výtěžku zpeněžení konkursní podstaty Úpadce vydána částka 7 273,48 Kč. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Celkem žalovaný obdržel z konkursní podstaty úpadce na základě rozvrhových usnesení částku 300 391,81 Kč.
41. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že žaloba žalobkyně, kterou se domáhala vyloučení předmětných nemovitostí vůči správkyni konkurzní podstaty úpadce [anonymizována tři slova], a.s. ze soupisu konkurzní podstaty úpadce, byla zamítnuta.
42. Soud zjistil z tržního ocenění [číslo] 2001 ze dne [datum] (bez znalecké doložky), že nájemní dům, kterému se říká [anonymizováno], [obec], za účelem ověření bankovní záruky na objednání [anonymizována tři slova] v červnu 2001, byl oceněn včetně pozemku, [list vlastnictví] v k.ú. [obec] na částku zhruba 9 500 000 Kč za budovy, pozemek byl oceněn zhruba za 1 mil. korun, celkem na 10,5 mil. korun. Objednatelem ocenění byl sám úpadce ([anonymizována tři slova] [anonymizováno]) a ocenění vypracovala žalovaná a to výhradně za účelem zjištění tržní hodnoty za účelem bankovní zároky s tím, že posudek nemůže být použit pro jiné účely. Podle výnosové metody ke dni [číslo] 2001 tyto nemovitosti byly oceněny na 17 000 000 Kč a tržní hodnota byla navržena na částku 17 000 Kč.
43. Podle Tržního ocenění totožných nemovitostí ze dne [datum] (bez znalecké doložky) [právnická osoba], a.s. za účelem posouzení hodnoty zástavy pro potřeby úvěrového řízení u [anonymizována dvě slova] celková tržní cena činí 14 037 000 Kč, když oceňovací metodou byla výnosová metoda diskontovaného cash flow z pronájmu nemovitostí s úvahou 80% obsazením objektu.
44. Znaleckým posudkem [číslo] 2012 ze dne [datum], k zadání žalobkyně, odhadl znalecký ústav [právnická osoba] obvyklou cenu týchž nemovitostí ke dni [datum] na 13 700 000 Kč. Znalecký ústav zvolil výnosovou metodu ocenění s tím, že hodnotil výnosy z pronájmu 1 163 m užitné plochy nemovitostí (viz popis staveb na straně 15 posudku) Zohlednil 10% až 20% výpadek nájemného (vzniklých změnami nájemců), výnosy nájemného určil na 1 840 000 Kč, náklady na 466 184 Kč za rok a čistý zisk 1 374 144 Kč za rok, přo 10% míře kapitalizace výnosová hodnota nemovitostí je 13 700 000 Kč.
45. Revizním znaleckým posudkem [číslo] 2012 ze dne [datum] znalecký ústav [právnická osoba], který si objednala žalobkyně, přezkoumával jednak [ulice] ocenění nemovitostí nemovitostí ze dne [datum] [právnická osoba], a.s. a [ulice] ocenění [číslo] [rok] ze dne [datum] vytkl revidující znalecký ústav [právnická osoba] a.s. použití nestandartní sazby nájemného u příručních skladů (zřejmě překlep v číslici) a v nákladové položce pojistného a v nákladech na běžnou správu a při přepočtu těchto nepřesností došel k výsledné částce 12 293 000 Kč jde o [ulice] ocenění [číslo] 2001 ze dne [datum] (zpracovatelem byla žalovaná), vytkl, že budova má [anonymizováno 5 slov] a další [anonymizováno] NP, když výnosová metoda nebyla zřejmě počítána z pronájmu [anonymizována dvě slova] a tak byly výnosy z pronájmu podhodnoceny. U zahradní restaurace nelze usoudit, že by byla provozována celoročně a pom propočtu těchto chyb by výsledná částka činila 13 336 494 Kč.
46. U jednání slyšený zástupce znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba], dříve [právnická osoba], Ing. [jméno] [příjmení] uvedl, že ústav při ocenění použil několik metod, jako stěžejní zvolil výnosovou metodu v jejímž rámci zohlednil obvyklé nájemné z pronájmů nebytových prostor v budově se závěrem, že k datu ocenění byla hodnota nemovitostí 13 7000 000 Kč [anonymizováno] dospěla k odlišnému závěru zejména proto, že také použila výnosovou metodu, avšak v jejím rámci nepočítala s výpadkem nájemného (10% až 20 %), pokud by takto žalovaná postupovala, výsledná cena by činila 13 800 000 Kč, redukce nájemného je znaleckým standartem a obvyklým postupem.
47. Stanoviskem znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba] dne [datum] na objednávku žalobkyně výše uvedený znalecký ústav zaslal vyjádření (adresované právnímu zástupci žalobkyně), v němž shrnuje stanovisko ke znaleckým posudkům [číslo] 2012 a [číslo] 2012 a to vzhledem k vysokému u rozdílu ocenění předmětných nemovitostí, které tento znalecký ústav ocenil na 13,7 mil. Kč a žalovaná na 17 mil. Kč Tento rozdíl spočívá v aplikaci srážky za neobsazenost výpadků nájemného v rozmezí 10 až 15 %, pokud by tuto srážku žalovaná aplikovala, následná hodnota nemovitostí by se blížila ku 14 mil Kč, když znalecký ústav i dohledal fotografie z místního šetření konaném v roce 2012, poukázal na aplikování této srážky dle odborné literatury, konkrétně prof. [příjmení]: Teorie oceňování nemovitostí VIII. Vydání, str. 309, kapitola [číslo], proč ústav tuto srážku aplikoval podrobně v posudku uvedl, též neaplikaci srážky podrobil kritice v revizním posudku, soud též k důkazu provedl výňatek odkazované odborné literatury, kde se na str. 309, kapitole 6, bodu [číslo] uvádí, že zejména u nemovitostí s více pronajímatelnými jednotkami je třeba uvažovat, že nebudou všechny trvale pronajaty.Důvodem bude střídání nájemců, nutné mezidobí pro úpravy mezi jedním a druhým nájemcem, nasycený trh v určitém druhu pronajímaných prostor v dané obci, v daném místě apod. Pak je na místě výslednou sumu předpokládaného přijatého nájemného přiměřeně snížit.
48. Z výpisů účtu žalobkyně u [anonymizováno] soud dále zjistil, že kupní cenu žalobkyně na tyto nemovitosti zaplatila ve dvou splátkách dne [datum] (3 037 000 Kč) a dne [datum] (11 000 000 Kč).
49. Soud zjistil z Kupní smlouvy o prodeji nemovitostí ze dne [datum] mezi správkyní konkurzní podstaty úpadce a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno], že kupní cena za prodej předmětných nemovitostí činila 11 800 000 Kč.
50. Jak dále soud zjistil z emailu jednatele žalované [email] adresovaném správkyni konkurzní podstaty úpadce ze dne [datum], žalovaná k výzvě správkyně konkurzní podstaty sdělil jako předseda věřitelského výboru úpadce, že souhlasí, aby byly předmětné nemovitosti zpeněženy mimo dražbu za podmínky, že kupní cena bude před podpisem kupní smlouvy odsouhlasena věřitelským výborem.
51. Žalobkyně vyzvala žalovanou kvalifikovanou předžalobní výzvou ze dne [datum] k zaplacení 271 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a tato výzva zaslaná žalované do její datové schránky byla dne [datum] žalované doručena (předžalobní výzva s doručenkou).
52. Soud dále provedl dokazování originálu doplňujícího vyjádření právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum], adresovaném Krajskému soudu v Ústí nad Labem, ke sp. zn. [spisová značka], z tohoto listinného důkazy relevantní zjištění nečerpal 53. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně kupní smlouvou ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] koupila od [anonymizována čtyři slova], pozdějšího úpadce, předmětné nemovitosti: budova [adresa], pozemek st. [parcelní číslo], pozemek p.p. [číslo] pozemek p. [parcelní číslo] v k.ú. [obec] za kupní cenu ve výši 14 037 000 Kč, ač obvyklá cena těchto nemovitostí v daném období byla ve výši 13 700 000 Kč. Kupní cenu za tyto nemovitosti žalobkyně zaplatila ve dvou splátkách dne [datum] (3 037 000 Kč) a dne [datum] (11 000 000 Kč). Žalobkyně tak za předmětné nemovitosti zaplatila o 337 000 Kč více, než kolik činila obvyklá cena nemovitostí ke dni jejich prodeje.
54. Soud zjistil z Kupní smlouvy o prodeji nemovitostí ze dne [datum] mezi správkyní konkurzní podstaty úpadce a [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], že kupní cena za prodej předmětných nemovitostí činila 11 800 000 Kč.
55. Za společnost žalobkyně, coby kupujícího, kupní smlouvu ze dne [datum] uzavřel Ing. [jméno] [příjmení], jediný společník a jednatel žalobkyně (ke dni [datum]) a též Ing. [jméno] [příjmení] byl členem představenstva prodávajícího úpadce, jehož základní kapitál činil 6 000 000 Kč.
56. Na majetek [anonymizována tři slova] byl dne [datum] prohlášen konkurz, předmětné nemovitosti sepsala správkyně konkurzní podstaty do konkurzní podstaty úpadce s tím, že kupní smlouva ze dne [datum] je absolutně neplatná, převádějící úpadce převáděl majetek vyšší hodnoty než [číslo] základního kapitálu na žalobkyni. Takový převod podléhal právní úpravě dle § 196a odst. 3 obch.zák. a kupní cena nemovitostí nebyla v rozporu s § 196a odst. 3 obch. zák. stanovena posudkem znalce jmenovaného soudem, byť ve statutárních orgánech úpadce a žalobkyně působil Ing. [jméno] [příjmení] žalované ze svého e mailu [email] adresovaném správkyni konkurzní podstaty úpadce dne [datum], k výzvě správkyně konkurzní podstaty úpadce sdělil jako předseda věřitelského výboru úpadce, že souhlasí, aby byly předmětné nemovitosti zpeněženy mimo dražbu.Nemovitost byla prodána tedy zpeněžena správkyní konkurzní podstaty za 11 800 000 Kč a v rámci konkurzu byla mezi věřitele rozvržena částka 13 059 118,02 Kč a přihláška žalobkyně za pohledávkou na vrácení kupní ceny nemovitostí (14 037 000 Kč) byla správkyní konkurzní podstaty odmítnuta jako opožděná, lhůta pro přihlašování pohledávek věřitelů uplynula dne [datum]. Žalobkyně neúspěšně bránila své vlastnické právo k předmětným nemovitostem žalobou na jejich vyloučení z konkurzní podstaty úpadce podanou v květnu 2008.
57. Tento majetek úpadce byl zahrnut do konkurzní podstaty a v rámci jeho zpeněžení žalovaná obdržela z konkursní podstaty úpadce na základě rozvrhových usnesení částku ve výši 300 391,81 Kč, tudíž jako tzv. nepřednostnímu věřiteli jí připadl podíl ve výši 2,2999999999999998 %, Kč představující částku 271 400 000 Kč.
58. Přes předžalobní výzvu žalobkyně k vrácení této částky do [datum] žalovanou tak žalovaná k okamžiku vyhlášení rozsudku neučinila.
59. Ostatní důkazy navrhované účastnicemi soud zamítl, neboť zjištěný skutkový stav je způsobilý k posouzení věci po právní stránce. Soud se zejména vyjadřuje ke zjištění obvyklé ceny předmětných nemovitostí koncem roku 2002.
60. Po zhodnocení důkazů výše citovanými znaleckými posudky soud učinil dílčí skutkový závěr o obvyklé ceně předmětných nemovitostí v prosinci 2002, jež nemohla překročit částku 13 700 000 Kč, když znalecký posudek [právnická osoba] pod [číslo] 2012 byl přesvědčivě též odůvodněn pověřeným zástupcem znaleckého ústavu u jednání a následně též doplněn Stanoviskem znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba] ze dne [datum], když tento znalecký ústav logicky vysvětlil, že nedostatky posouzení [právnická osoba], a.s. spočívaly v dílčích, zejména početních pochybení a znalecký ústav tyto chyby v počtech revidoval a po přepočtu došel k téměř shodné výši hodnoty předmětných nemovitostí. V případě posudku zpracovaném žalovanou byl stěžejním nedostatkem chybějící redukce předpokládaného výnosu nájemného při použití výnosové metody, neboť nelze předpokládat, že veškeré prostory budou pronajímány všem konkrétním nájemcům bez přestávky, když takový postup je při ocenění standartní, vychází z obecné zkušenosti a je doporučen též odbornou literaturou, jejímž autorem je prof. [příjmení] (Teorie oceňování nemovitostí, VIII. vydání, str. 309, kapitola [číslo]).
61. Po právní stránce lze věc posoudit takto:
62. Žalobkyni svědčí tzv.„ lepší právo“ a žalobkyni nezbylo, než projednávaný nárok uplatnit žalobou z lepšího práva, protože výtěžek zpeněžení majetku v konkurzní podstatě byl již vyplacen úpadcovým věřitelům.
63. Ten kdo tvrdí, že výtěžek zpeněžení majetku zahrnutého do konkurzní podstaty byl vyplacen neprávem, může podat vůči osobám, mezi které byl tento výtěžek rozdělen, tzv. žalobu z lepšího práva.
64. Žaloba slouží k ochraně třetích osob, jejichž právo na uspokojení z konkurzní podstaty bylo v konkurzním řízení porušeno. Účinnému uplatnění nároku není na překážku ani případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán z konkurzní podstaty (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.7. 2004, sp. zn. 29 Cdo 394/2002).
65. Z hlediska hmotněprávního jde v žalobě z tzv. lepšího práva o právo z bezdůvodného obohacení, které vzniká tehdy, jestliže věřitel pohledávky uspokojené z konkurzní podstaty získal na úkor třetí osoby majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 29.6.2017, sp. zn. 29 Cdo 3318/2016).
66. Soud dále shledal, že posuzovaná kupní smlouva ze dne [datum], kterou žalobkyně nabyla předmětné nemovitosti, není zatížena vadou způsobující její absolutní neplatnost. Skutečnost, že kupní cena nemovitostí v době uzavření smlouvy v rozporu s § 196a obch.zák. nebyla stanovena znaleckým posudkem znalce jmenovaného soudem, její absolutní neplatnost způsobit nemůže.
67. Při výkladu časových účinků judikatury je totiž třeba zásadně vycházet z tzv. incidentní retrospektivy nových právních názorů, tedy jejich aplikace na všechna probíhající řízení, jakož i na případy budoucí. Opačný postup by znamenal, že soud vědomě aplikuje„ nesprávný“ právní názor, a navíc by jím byl ohrožen princip rovnosti. Výjimečné nepoužití nově prosadivších názorů může být odůvodněno pouze v konkrétních specifických situacích, v nichž existuje intenzivnější zájem na ochraně legitimních očekávání a důvěry adresátů právních norem ve stabilitu právního řádu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1788/2011, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2561/2014, a též nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3168/09, nebo z odborné literatury [příjmení], Z. Prospektivní a retrospektivní působení judikatorních změn. Právní rozhledy, [číslo] s. [číslo]).
68. Žalobkyní předestřená otázka hmotného práva byla v obdobném kontextu již v mezidobí zodpovězena rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2020, sp. zn. 31 Cdo 1050/2020. Aplikace nového judikatorního náhledu dovolacího soudu na předestřenou otázku, je v souladu se zásadou incidentního retrospektivního působení nových judikatorních názorů, jež se prosadí v horizontálních právních vztazích (blíže k incidentní retrospektivě srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3168/09, nebo nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3500/18). Výjimky z uvedené zásady mohou být založeny pouze specifickými okolnostmi, které založí intenzivnější zájem na ochraně legitimních očekávání adresátů právních norem. Je na nich, aby vůči soudu argumentovali právě těmito specifiky, která výjimečnou neaplikaci nového právního názoru odůvodní. Ona výjimečnost situace nicméně nemůže spočívat pouze v tom, že v důsledku aplikace nového právního názoru došlo ke zhoršení právního postavení jedné ze stran horizontálního právního vztahu, a ani v tom, že dotčený účastník řízení na dřívější judikaturu spoléhal; zmíněné důsledky jsou totiž pojmovými znaky judikatorního odklonu (nemohou tedy pochopitelně zakládat výjimečnost situace – k tomu z literatury srovnej např. doktrinální názor [příjmení], [jméno]: Prospektivní a retrospektivní působení judikatorních změn, in: Právní rozhledy [číslo] str. [číslo]).
69. Podle § 196a odst. 21 a 3 obch. zák. účinného do 31.12.2013, platilo, že„ společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami blízkými, anebo smlouvu, jejímž obsahem je zajištění závazků těchto osob, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku“ a„ Jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalcem jmenovaného soudem“.
70. Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8.2.2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 vysvětlil, že„ byla li ve smlouvě o převodu majetku podléhající ustanovení § 196a odst. 3 obch.zák. sjednána tržní cena (v daném místě a čase obvyklá), popř. cena pro společnost výhodnější, není tato smlouva neplatná jen proto, že cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem.“ 71. Žalobkyně prokázala, že sjednaná kupní cena ve smlouvě ve výši 14 037 000 Kč v podstatě odpovídala ceně obvyklé, byla dokonce nepatrně vyšší a pro úpadce tak výhodnější. Nedodržení požadavků v § 196a odst. 3 obch. zák. spočívající v absenci posudku znalce jmenovaného znalcem v tomto případě nemohlo absolutní neplatnost smlouvy způsobit, účelu § 196a odst. 3 obch. zák. ve znění účinném do 31.12.2013 tak bylo dosaženo, i když v rozhodné době nebyl pořízen znalecký posudek ve smyslu citovaného ustanovení. Z hlediska hmotného práva tzv. lepší právo náleželo v době uspokojení z výtěžku konkurzní podstaty žalobkyni, nikoli žalované, neboť předmětné nemovitosti nebyly s ohledem na výše uvedené ve vlastnictví úpadce, nýbrž byly ve vlastnictví žalobkyně.
72. K zahrnutí nemovitých věcí do konkurzní podstaty úpadce pro absolutní neplatnost kupní smlouvy z důvodu porušení § 196a obch. zák. došlo před rozhodnutím rozšířeného senátu Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum]. Rozhodným pro rozhodování o této žalobě je právní stav platný v době, kdy bezdůvodné obohacení na straně žalované vzniklo, kdy žalovaná inkasovala výtěžek z konkurzní podstaty (rok 2020).
73. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
74. Podle odst. 2 cit. ustanovení Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
75. Vzhledem k tomu, že žalobkyni svědčí právo na vydání bezdůvodného obohacení, kdy k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně došlo tím, že žalovaná inkasovala výtěžek zpeněžení na úkor žalobkyně, je tzv. žaloba z lepšího práva důvodná. Žalobkyně požaduje po žalované, aby jí vydala částku 271 400 Kč představující podíl 2,999999999999998 % na výtěžku neoprávněně zpeněžených nemovitostí žalobkyně z ceny jejího zpeněžení ve výši 11 800 000 Kč, je s ohledem na závěry v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8.2.2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, soud žalobě vyhověl.
76. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná je od [datum] v prodlení, když na výzvu žalobkyně požadovanou dlužnou jistinu nezaplatila.
77. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 117 612 Kč Tyto náklady sestávají ze z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a 8 odst. 1 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 271 400 Kč sestávající z částky 9 420 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně deseti i paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 97 200 Kč ve výši 20 5412 Kč.
78. Protože žalovaná nebyla ve věci úspěšná, byla jí ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. uložena povinnost nahradit státu znalečné (které nebylo zálohováno) a dále nevybrané poplatky od žalobkyně ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, neboť úspěšná žalobkyně byla od placení poplatků osvobozena, konkrétně za soudní poplatek ze žaloby ve výši 13 570 Kč dle položky [číslo] písm. b) Sazebníku a stejnou částku z odvolání..
Poučení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.