30 C 36/2022-141

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] c) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] všichni zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 3 400 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci ad a) částku 800 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 6. 10. 2021 do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni ad b) částku 1 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 6. 10. 2021 do zaplacení.

III. Zamítá se žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci ad c) částku 1 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 6. 10. 2021 do zaplacení.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci jsou pozůstalé osoby blízké (otec, prarodiče) po zesnulé [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], obě posledně bytem [adresa] (dále také jako„ nezletilé“), které zemřely v důsledku dopravní nehody ze dne 25. 10. 2019.

2. Žalobce ad a), otec zesnulých dcer, požaduje po žalované zaplatit částku 800.000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne 6. 10. 2021 do zaplacení.

3. Žalobce ad b), prarodič zesnulých vnuček, požaduje po žalované zaplatit částku 1, 300.000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne 6. 10. 2021 do zaplacení.

4. Též žalobce ad c), prarodič zesnulých vnuček, požaduje po žalované zaplatit částku 1, 300.000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne 6. 10. 2021 do zaplacení.

5. Žalobci tvrdí, že dne 25. 10. 2019 cestovaly [jméno] a [jméno] [příjmení] jako spolujezdkyně na zadním sedadle osobního automobilu [příjmení] [příjmení], [registrační značka], společně s řidičem vozidla, paní [jméno] [příjmení], [datum narození], matkou výše uvedených (dále také jako„ matka“). Dne 25. 10. 2019 ve 14:40 hodin při jízdě po silnici I. třídy [číslo] ve 187,723 km ve směru od obce Mníšek na [obec] v dlouhé mírné pravotočivé zatáčce řidička [jméno] [příjmení] přejela plnou vodorovnou čáru a vjela vlevo do protisměrného jízdního pruhu, kde v tu chvíli projíždělo ve směru od [obec] nákladní – popelářské vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení], přičemž došlo ke střetu levé přední části vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] a levé přední části vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka]. Bezprostředním následkem této nehody, kterou zapříčinila svým nedbalostním jednáním matka, byla smrt jak obou nezletilých, tak i jejich matky. Uvedené skutečnosti dokládáme prostřednictvím protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne 25. 10. 2019, č.j. KRPL-1623-1/DNLI-2019-SM-TČ, a prostřednictvím usnesení ze dne 29. 5. 2020, č.j. KRPL-98310-233/TČ-2019-180070-JT [právnická osoba] [příjmení], [registrační značka] (CZ) v době dopravní nehody pojištěno pro případ způsobení škody jeho provozem v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zák. č. 168/1999 Sb.“) u žalované pojišťovny [právnická osoba], IČ: 452 [PSČ], se sídlem [adresa], jsou nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy v souvislosti s dopravní nehodou dle § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uplatnitelné přímo u pojistitele vozidla viníka dopravní nehody, tedy u žalované.

6. Žalobci jakožto osoby blízké dle § 22 odst. 1 občanského zákoníku utrpěli v důsledku tragického úmrtí nezletilých duševní útrapy ve smyslu §2959 občanského zákoníku, požadují satisfakci ve formě peněžitého plnění, které jsou oprávněni uplatnit přímo u pojistitele motorového vozidla viníka předmětné dopravní nehody, tedy u žalované. Při vyčíslení výše náhrady nemajetkové újmy žalobců je přitom nutné vycházet především ze závěrů vyplývajících z dosavadní judikatury v této věci. Zejména odkazujeme na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 4 Tdo 1402/2015, podle kterého by se stanovení výše náhrady mělo odvíjet v základním rozpětí mezi 240.000 Kč až 500.000 Kč, a to pro skupinu citově nejblíže spjatých osob, kterými jsou rodiče, děti a manželé. Nejvyšší soud se následně s těmito závěry v odůvodnění rozsudku ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 ztotožnil a v plném rozsahu odkázal na ustálený model výpočtu výše odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 občanského zákoníku.

7. V případě předmětné dopravní nehody ze dne 25. 10. 2019 tedy představuje základ pro výpočet náhrady duševních útrap v souladu s předestřeným modelem výpočtu výše odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 občanského zákoníku (při průměrné hrubé mzdě pro rok 2018 ve výši 31.885 Kč) následující: v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti, osoba žijící ve společné domácnosti) částka 637.700 Kč, v případě sourozenců a vnuků částka 446.390 Kč, v případě snach, zeťů a dalších osob částka 255.080 Kč. V odůvodnění výše uvedených rozhodnutí pak Nejvyšší soud konstatoval, že takto stanovený základ kompenzace odpovídá typovým (neutrálním) případům, tedy takovým, kde nejsou naplněny pro konkrétní situaci zpřísňující či naopak zmírňující kritéria. Tato kritéria přitom Nejvyšší soud judikatorně specifikoval tak, že nejsilnější vazby jsou tradičně tvořeny v přímé příbuzenské linii, či jsou utvářeny na základě dlouhodobého soužití ve společné domácnosti. Na straně pozůstalého je pro účely stanovení náhrady rovněž významná mj. intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, popř. skutečnost, zdali byl pozůstalý očitým svědkem škodní události, zda byl s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl (k tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp.zn. 25 Cdo 894/2018), v daném případě žalobkyně [číslo] žalobce [číslo] o smrti nezletilých dozvěděli z televize. V neposlední řadě nutno uvést, že podle Nejvyššího soudu se za skutečnost významnou pro posouzení výše náhrady nemajetkové újmy považuje i soužití zesnulé osoby a příslušné osoby blízké ve společné domácnosti v době smrti zesnulého, když v takovém případě jsou takové osoby blízké stavěny na roveň nejbližším příbuzným (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 6 Tdo 1421/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 8 Tz 71/2013-51).

8. Z přiloženého čestného prohlášení přitom vyplývá, že žalobci měli se zesnulými nezletilými velmi intenzivní vztahy a spojovaly je velmi blízké, rodinné, emocionální vazby. Zesnulé nezletilé s žalobcem ad a) po značnou část svého života žily ve společné domácnosti (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 6 Tdo 1421/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 8 Tz 71/2013-51, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2015, sp. zn. 10 To 103/2015, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 1. 2015, sp. zn. 11 To 62/2015, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka [obec], ze dne 3. 5. 2016, sp. zn. 13 To 106/2016), tudíž byli v intenzivním, prakticky permanentním kontaktu. Přestože nezletilé s žalobci ad b) a ad c) nebydleli ve společné domácnosti, často se navštěvovali, byli prakticky v neustálém kontaktu (k tomu viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 10 To 232/2019, rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 1. 2019, sp. zn. 9 To 429/2018, rozsudek Okresního soudu v Bruntále, ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. 2 T 34/2018), žalobci ad b) a ad c) nezletilé často vodili do školky, hlídali je, zřídili nezletilým u nich doma vlastní pokoj. Žalobci si s nezletilými také často hráli, sdíleli s nimi společné zájmy (k tomu viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2015, sp. zn. 10 To 103/2015) a pomáhali jim (rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. 9 To 160/2015, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 4 T 1/2014).

9. S ohledem na to měla smrt nezletilých zcela zásadní negativní dopady do duševní sféry žalobců,, kteří uplatnili, a to dne 18. 6. 2021 nároky v následující výši: žalobce ad a), otec, částku 1.250.000 Kč za každou ze zesnulých dcer, tedy celkem 2.500.000 Kč, žalobkyně, babička, ad b) částku 850.000 Kč za každou ze zesnulých vnuček, tedy celkem 1.700.000 Kč, - žalobce ad c), dědeček, částku 850.000 Kč za každou ze zesnulých vnuček, tedy celkem 1.700.000 Kč.

10. V návaznosti na to vyplatila žalovaná dne 18. 8. 2021 dle výplatních dopisů ze dne 18. 8. 2021 žalobci ad a) 1 plnění ve výši 850.000 Kč za každou ze zesnulých nezletilých dcer, žalobcům ad b) a ad c) plnění ve výši 200.000 Kč za každou ze zesnulých nezletilých vnuček.

11. V případě žalobce ad a) žalovaná při výpočtu vyplacených částek opomněla dostatečně zhodnotit nadstandartní vztah mezi žalobcem ad a) a jeho zesnulými nezletilými dcerami, o čemž také svědčí skutečnost, že mu jeho nezletilé dcery byly soudem krátce před předmětnou dopravní nehodou svěřeny do výhradní péče. Ztráta dvou nezletilých dcer zasáhla žalobce ad a) do té míry, že jeho citové utrpení přerostlo do stádia duševního onemocnění, které dokládá přítomností duševního onemocnění a souvisejících trvalých následků žalované l znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným MUDr. [jméno] [příjmení], přičemž v tomto znaleckém posudku byla výše náhrady za ztížení společenského uplatnění vyčíslena na částku 377 460 Kč. S odkazem na uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu by proto toto duševní onemocnění žalobce ad a) mělo být rovněž zohledněno při výplatě pojistného plnění připadajícího na odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 občanského zákoníku. S ohledem na to jsou žalobci přesvědčeni, že by se při stanovení výše náhrady dle § 2959 občanského zákoníku mělo vycházet z judikaturou vymezeného dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti nezletilých, tedy [číslo], - Kč, v případě žalobce ad a) a z čtrnáctinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti nezletilých, tedy 446.290 Kč, v případě žalobců ad b) a ad c) by pak dále vzhledem k mimořádným okolnostem případu popsaným výše (zejména blízkost vztahu, věk zesnulých nezletilých, výchova nezletilých, úmrtí obou nezletilých současně při jedné škodní události atd.) měla být adekvátně navýšena.

12. V souvislosti s výše uvedeným byla proto žalované dne 3. 11. 2021 odeslána předžalobní výzva ve smyslu ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), ve které byla žalovaná vyzvána, aby bezodkladně uhradila žalobci [číslo] zbývající částku výše popsaného nároku v celkové výši 800.000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, stejně tak jako náhradu nákladů za vypracování znaleckého posudku ve výši 7.727 Kč, uhradila žalobkyni [číslo] zbývající částku výše popsaného nároku ve v celkové výši 1.300.000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, a uhradila žalobci [číslo] zbývající částku výše popsaného nároku ve v celkové výši 1.300.000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení. Žalovaná byla touto výzvou rovněž upozorněna, že bude poškozenými zahájeno soudní řízení o zaplacení těchto nároků, pakliže nedojde k dobrovolnému uhrazení požadovaného plnění.

13. V dopise ze dne 11. 11. 2021 však žalovaná uvedla, že dle jejího názoru jsou v daném případě všechny uplatněné nároky již plně mimosoudně uhrazeny v maximální možné míře, a proto nespatřuje důvodný jakýkoli doplatek.

14. Navzdory výše uvedenému žalovaná žalobcům doplatek nároku v celkové výši 3, 400.000 Kč na náhradu duševních útrap podle § 2959 občanského zákoníku, které jim vznikly v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 25. 10. 2019, při které zahynuly nezletilé, doposud neuhradila.

15. Na základě výše uvedeného se žalované dostala do prodlení s uhrazením pojistného plnění připadajícího na odčinění duševních útrap žalobců ve smyslu § 2959 občanského zákoníku, kterým tak vzniklo také právo na uhrazení zákonného úroku z prodlení. Žalobci u žalované uplatnili své nároky dne 18. 6. 2021, přičemž dle ust. § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, je pojistitel, tedy žalovaná, povinen provést šetření škodné události nejpozději ve lhůtě 3 měsíců od uplatnění práva na plnění (tedy do 18. 9. 2021, resp. do 20. 9. 2021 jako prvního pracovního dne následujícího), přičemž plnění pojistitele je splatné do 15 dnů ode dne ukončení šetření škodné události (tedy do 5. 10. 2021), přičemž ode dne 6. 10. 2021 je žalovaná v prodlení.

16. Žalovaná nesporuje, že žalobci jsou pozůstalé osoby blízké (otec, prarodiče) po zesnulé [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], obě posledně bytem [adresa], které zemřely v důsledku dopravní nehody ze dne 25. 10. 2019. Žalovaná ani nečiní sporným, že vozidlo, jehož provozem byla nezl způsobena smrt, bylo pro případ odpovědnosti za újmu jím způsobenou, pojištěno u žalované, a že základní částka odčinění duševních útrap žalobců by se měla odvíjet od stanovisek judikovaných rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 4 Tdo 1402/2015, podle kterého by se stanovení výše náhrady mělo odvíjet v základním rozpětí mezi 240.000 Kč až 500.000 Kč, a to pro skupinu citově nejblíže spjatých osob, kterými jsou rodiče, děti a manželé. Nejvyšší soud se s těmito závěry v odůvodnění rozsudku ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 ztotožnil a v plném rozsahu odkázal na ustálený model výpočtu výše odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 občanského zákoníku, který aplikuje Krajský soud v Ostravě (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 12. 2015, sp. zn. 6 To 370/2014, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2015, sp. zn. 6 To 404/2015).

17. V souladu s tímto modelem se za základní částku náhrady duševních útrap dle § 2959 občanského zákoníku považuje zejména: v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti, osoba žijící ve společné domácnosti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného, v případě sourozenců a vnuků čtrnáctinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného, v případě snach, zeťů a dalších osob osminásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.

18. V případě předmětné dopravní nehody ze dne 25. 10. 2019 tedy představuje základ pro výpočet náhrady duševních útrap v souladu s předestřeným modelem výpočtu výše odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 občanského zákoníku (při průměrné hrubé mzdě pro rok 2018 ve výši 31 885 Kč) v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti, osoba žijící ve společné domácnosti) částka 637 700 Kč, v případě sourozenců a vnuků částka 446 390 Kč, v případě snach, zeťů a dalších osob částka v max. výši 255 080 Kč. U prarodičů částka stanovena nebyla.

19. Kritériem pro určení výše náhrady je na straně pozůstalého významná zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým v době jeho úmrtí, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční či hmotná závislost na zemřelém a případné poskytnutí jiné satisfakce. Na straně škůdce je pak třeba zkoumat postoj škůdce, dopad události do jeho duševní sféry, majetkové poměry škůdce a míru zavinění.

20. Vztahy v rodině žalovaná rozhodně nepovažuje za standardní. K tomu přikládá Usnesení PČR KŘP Libereckého kraje, č.j. KRPL 98310-/TČ 2019 - [číslo], ze dne 29. 5. 2020 a Rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi č.j. 3 T 179/2019, z nichž si lze alespoň částečně udělat obraz o celkovém rodinném prostředí žalobců a zemřelých.

21. Žalovaná tedy po zvážení veškerých uvedených skutečností zvýšila náhradu odčinění duševních útrap pro žalobce ad a) otce nezletilých z částky, která by byla přiměřená dle judikatury (637 700 Kč) na 850 000 Kč za každou zemřelou, tedy celkem pro žalobce ad a) na částku 1 700 000 Kč, což představuje osmadvacetinásobek.

22. Pro žalobce b) a c), prarodiče nezl. pozůstalých, pak žalovaná stanovila jako přiměřené pojistné plnění v rozsahu 400 000 Kč pro každého, náhradu považuje za přiměřenou a neshledává existenci dalších důvodů pro navyšování náhrady. Žalovaná má za to, že částka představující odčinění duševních útrap žalobců byla posouzena a stanovena objektivně a podle zásad slušnosti, poskytnuté plnění odpovídá srovnatelným případům a je přiměřené.

23. Soud zjistil z Pojistné smlouvy [číslo] Sdružené pojištění vozidla, že dnem 6.5.2019, byl provoz vozidla r.z. 8S6 [číslo], [příjmení] [příjmení], vlastníka [jméno] [příjmení], otce [jméno] [příjmení], pojištěno pro případ své odpovědnosti za újmu způsobenou s jeho provozem, u žalované do limitu 100 mil. Kč.

24. Z Usnesení Policie ČR KŘP Libereckého kraje ze dne 29.5.2020 č.j. KRPL-98310-233/TČ-2019-180070-JT a z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne 25. 10. 2019, č.j. KRPL-1623-1/DNLI-2019-SM-TČ soud zjistil, že tímto usnesením bylo odloženo podezření ze spáchání trestného činu usmrcení z nedbalosti, kterého se měla dopustit [jméno] [příjmení], přičemž tato dne 25. 10. 2019 ve 14:40 hodin při jízdě po silnici I. třídy [číslo] ve 187,723 km ve směru od obce Mníšek na [obec] v dlouhé mírné pravotočivé zatáčce jako řidička přejela plnou vodorovnou čáru a vjela vlevo do protisměrného jízdního pruhu, kde v tu chvíli projíždělo ve směru od [obec] nákladní – popelářské vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení], přičemž došlo ke střetu levé přední části vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] a levé přední části vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka]. Bezprostředním následkem této nehody, kterou zapříčinila svým nedbalostním jednáním matka, byla smrt jak obou nezletilých, tak i jejich matky.

25. Dále soud zjistil z rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi, sp. zn. 3 T 179/2019, že obžalovaný [celé jméno žalobce] byl podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěn obžaloby Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 13.11.2019 sp. zn. 1 ZT 360/2018, která mu kladla za vinu skutek, jehož se měl dopustit tím, že v přesně nezjištěné době, nejméně od počátku roku 2013 do 21.12.2018, v obci [obec], okres [okres], ve společně obývaném rodinném domě [adresa], týral svoji družku [jméno] [příjmení], tím způsobem, že ji opakovaně zejména psychicky týral, kdy ji hrubě urážel vulgárními a ponižujícími výrazy, a to i před nezletilými dětmi [jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození], opakovaně ji podezíral a obviňoval, poškozená se musela neustále obhajovat, srážel její autoritu matky před dětmi, opakovaně poškozené plivl do obličeje, dupal jí na nohu nebo do ní kopal, agresivita fyzických útoků se stupňovala, a to formou otevřenou dlaní údery do hlavy, držení pod krkem, což poškozenou donutilo vyhledat pomoc u psychiatra ve spojení s užíváním antidepresiv, a vše vygradovalo v opuštění společné domácnosti i se dvěma nezletilými dětmi dne 21.12.2018 z důvodů obav o svůj život a zdraví, čímž měl spáchat, zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se tento skutek stal. Soud skutkově uzavřel, že v dané věci se jednalo o spíše vzájemně hrubě konfliktní vztah, při kterém docházelo k excesům, ať už z jedné či z druhé strany. Mnohaleté problémy a oboustranná nespokojenost vedly k rozchodu, k němuž došlo v prosinci 2018. Následně probíhalo složité řízení ve věci výchovy a výživy nezl. [jméno] a nezl. [jméno]. I v rámci opatrovnického řízení byl na obžalovaného a poškozenou vypracován znalecký posudek ze dne 22.7.2019, kterým soud v trestním řízení provedl listinný důkaz. Znalkyně o vztahu poškozené a obžalovaného konstatovaly, že tento je vzájemně kritický, negativní a konfliktní.

26. Z opatrovnického spisu Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp.zn. 26 Nc 305/2018 soud zjistil, že dne 18.10.2019 byl vyhlášen Okresním soudem v Mladé Boleslavi rozsudek, č.j. 26 Nc 305/2018-510, kterým byly obě nezletilé svěřeny do péče žalobce ad a).

27. Návrh na úpravu poměrů nezl. dcer podala matka se žádostí, aby děti byly svěřeny do její péče s tím, aby otci bylo stanoveno přiměřené výživné.Návrh odůvodnila tak, že kvůli domácímu násilí a obavám o život opustila společnou domácnost i s dcerami v domě otce, o dcery se staral ona, otec se o dcery nedokáže dlouhodobě postarat, byť nepopírá, že otec dcery miluje. Matka navštěvovala Bílý kruh bezpečí a SVP [obec], otec docházel na psychologické konzultace.

28. Dne 21.12.2018 (i podle zprávy OSPOD [okres]) matka opustila s nezl. dcerami společnou domácnost, údajně ze strachu o svůj život) a bez vědomí otce odvezla do rodinného domu svého otce i obě nezl. dcery a dne 5.1.2019 po setkání s dcerami v [obec] je bez souhlasu matky odvezl zpět do domu v [anonymizováno] a umožnil matce s nimi pouze telefonický styk.

29. Dne 17.1. 2019 vydal opatrovnický soud předběžné opatření, kterým byly obě nezl. děti předány pro každý lichý týden do péče otce a pro každý sudý týden do péče matky.

30. Po vydání tohoto předběžného opatření, počátkem března 2019 provedlo SVP [obec] na žádost matky podpořené zprávou dětské lékařky MUDr. [příjmení], šetření nezletilých a vyslovilo podezření na syndrom týraného a zneužívaného dítěte u nezl. [jméno] a následně v březnu 2019 vydal Okresní soud v Liberci v režimu § 452 zák. č. 292/ 2013 usnesení, jež bylo následně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Liberci, kterým předal obě nezl. děti do péče matky.

31. Okresní soud v Mladé Boleslavi zahájil z úřední povinnosti řízení o péči o obě nezletilé, v jeho průběhu byla asistovaná setkání s nezl. s otcem ve SVP [obec] ukončena pro chování otce, který si chtěl setkávání s dcerami natáčet, obviňoval zaměstnance SVP z podjatosti.

32. Policie ČR vytěžila obě nezl., přičemž nezl. [jméno] uvedla, že oba rodiče jsou na ni hodní, viděla, jak matka bije otce a otec matku a poté se rozplakala, že ji otec strašil, nezl. [jméno] uvedla, že viděla jak otec bil matku, škrtil ji, až jí tekla krev z pusy, slyšela, jak otec řekl o matce, že je kráva a že i ji otec bezdůvodně mlátil, obě nezl. negovaly, že by se někdo dotýkal jejich genitálu.

33. Okresním soudem v Mladé Boleslavi ustanovené znalkyně nepotvrdily, že by nezl. byly týrány či zneužívány, manipulace stran matky je zjevná, též otec jako emočně nezralý s nezletilými manipuluje, obě nezl., zejména starší [jméno] mají blízko ke svým starším sestrám (dcery matky z jejího bývalého manželství), matka byla označena jako emočně labilní.

34. V okamžiku vyhlášení rozsudku žil otec nezl. ve svém rodinném domě též s dcerami matky s již zl. [jméno] a nezl. [jméno], blízkou věku zletilých (staršími sestrami obou nezletilých) z jejího bývalého manželství v [anonymizováno]. Ze zpráv mateřských škol, které nezl. navštěvovaly v [anonymizováno] či v [anonymizováno] plyne, že matka se školami spolupracovala, otec se zajímal, [jméno] líčila, že otec matku bije, tekla jí z pusy krev a pokud bude otce zlobit, tak otec odjede daleko nebo umře, [jméno] sdělovala, že otec tvrdí, že je matka nemá ráda. Soud při rozhodování vyšel z toho, že oba rodiče měli snížené rodičovské kompetence, děti nevhodně trestali, ventilovali před nimi své partnerské neshody a do odchodu matky ze společné domácnosti vnímaly obě nezl. jako útočnější matku.

35. Soud shledal u otce stabilnější zázemí pro obě nezl. (kamarádky a starší sestry). který má ve svém rodinném domě vlastní bydlení. Otec též bez problémů vychází se staršími sestrami nezletilých, které u něho aktuálně bydlí a lze tak očekávat, že bude v domě otce zajištěn vzájemný kontakt nezl se sestrami. Proto soud svěřil nezl. do péče otce.

36. Tento rozsudek byl dne 19.10.2019 doručen do datové schránky právní zástupkyni [jméno] [příjmení]. Rozsudek musel být z důvodu úmrtí nezletilých usnesením č.j. 26 Nc 305/2018-535 jmenovaného soudu zrušen a řízení ve věci péče zemřelých nezletilých bylo usnesením ze dne 18.11.2019 zastaveno.

37. Z Čestných prohlášení žalobců ad b) a ad c) soud zjistil, že jejich syn [jméno], žalobce ad a), očekával narození obou dcer s nadšením, obou porodů se účastnil, sehnal nadstandardní pokoj, v jejich domě upravili vnučkám pokojík, též se vyjadřovali k tomu, jak probíhala střídavá péče, že jim syn vnučky v 6 ráno dovezl, jel do práce a oni je odvedli do školy, či do školky, pak je vyzvedli, než syn přijel večer domů, v den nehody opatrovnický soud doručil písemné vyhotovení rozsudku, kterým byly obě nezl. svěřeny do péče žalobci ad a).

38. Ze Znaleckého posudku v oboru zdravotnictví MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento posudek se zabývá bolestným a ZSU žalobce ad a), a že v tomto znaleckém posudku byla výše náhrady za ztížení společenského uplatnění vyčíslena na částku 377 460 Kč za již chronické duševní onemocnění žalobce v důsledku trauma ze smrti dcer.

39. Z Informace o výplatě pojistného plnění, kterou zaslala žalovaná předchozímu právnímu zástupci dne 18.8.2021 soud zjistil výši pojistného plnění, která byla odeslána 18.8.2021, a to ve výši 850 000 Kč a to dvakrát (za každou dceru) jako odškodnění za duševní útrapy otce (žalobce ad a), dále žalovaná poukázala 2 x částku 200 000 Kč jako odškodnění za duševní útrapy babičky, 2 x částku 200 000 Kč jako odškodnění za duševní útrapy dědečka (žalobců ad b a ad c).

40. Na základě výše provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: dne 25. 10. 2019 cestovaly [jméno] a [jméno] [příjmení] jako spolujezdkyně na zadním sedadle osobního automobilu [příjmení] [příjmení], [registrační značka], společně s řidičem vozidla, paní [jméno] [příjmení], [datum narození], matkou výše uvedených (dále také jako„ matka“). Dne 25. 10. 2019 ve 14:40 hodin při jízdě po silnici I. třídy [číslo] ve 187,723 km ve směru od obce Mníšek na [obec] v dlouhé mírné pravotočivé zatáčce řidička [jméno] [příjmení] přejela plnou vodorovnou čáru a vjela vlevo do protisměrného jízdního pruhu, kde v tu chvíli projíždělo ve směru od [obec] nákladní – popelářské vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení], přičemž došlo ke střetu levé přední části vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] a levé přední části vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka]. Bezprostředním následkem této nehody, kterou zapříčinila svým nedbalostním jednáním matka, byla smrt jak obou nezletilých, tak i jejich matky. Provozovatelem a vlastníkem vozidla tov. zn. [příjmení] [příjmení], rz: 8S6 [číslo] byl v době dopravní nehody pan [příjmení] [příjmení], trvale bytem [adresa], otec [jméno] [příjmení]. Usnesením Policie ČR KŘP Libereckého kraje ze dne 29.5.2020 č.j. KRPL-98310-233/TČ-2019-180070-JT a z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne 25. 10. 2019, č.j. KRPL-1623-1/DNLI-2019-SM-TČ, že, tímto usnesením bylo odloženo podezření ze spáchání trestného činu usmrcení z nedbalosti, kterého se měla dopustit [jméno] [příjmení], přičemž tato dne 25. 10. 2019 ve 14:40 hodin při jízdě po silnici I. třídy [číslo] ve 187,723 km ve směru od obce Mníšek na [obec] v dlouhé mírné pravotočivé zatáčce jako řidička přejela plnou vodorovnou čáru a vjela vlevo do protisměrného jízdního pruhu, kde v tu chvíli projíždělo ve směru od [obec] nákladní – popelářské vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení], přičemž došlo ke střetu levé přední části vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] a levé přední části vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka].

41. Bezprostředním následkem této nehody, kterou zapříčinila svým nedbalostním jednáním matka, byla smrt jak obou nezletilých, tak i jejich matky [jméno] [příjmení].

42. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi, sp. zn. 3 T 179/2019 byl obžalovaný [celé jméno žalobce] podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěn obžaloby Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 13.11.2019 sp. zn. 1 ZT 360/2018, která mu kladla za vinu skutek, jehož se měl dopustit tím,že v přesně nezjištěné době, nejméně od počátku roku 2013 do 21.12.2018, v obci [obec], okres [okres], ve společně obývaném rodinném domě [adresa], týral svoji družku [jméno] [příjmení], tím způsobem, že ji opakovaně zejména psychicky týral, kdy ji hrubě urážel vulgárními a ponižujícími výrazy, a to i před nezletilými dětmi [jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození], opakovaně ji podezíral a obviňoval, poškozená se musela neustále obhajovat, srážel její autoritu matky před dětmi, opakovaně poškozené plivl do obličeje, dupal jí na nohu nebo do ní kopal, agresivita fyzických útoků se stupňovala, a to formou otevřenou dlaní údery do hlavy, držení pod krkem, což poškozenou donutilo vyhledat pomoc u psychiatra ve spojení s užíváním antidepresiv, a vše vygradovalo v opuštění společné domácnosti i se dvěma nezletilými dětmi dne 21.12.2018 z důvodů obav o svůj život a zdraví, čímž měl spáchat, zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se tento skutek stal. Soud skutkově uzavřel, že v dané věci se jednalo o spíše vzájemně hrubě konfliktní vztah, při kterém docházelo k excesům.

43. Dne 18.10.2019 byl vyhlášen Okresním soudem v Mladé Boleslavi rozsudek pod č.j. 26 Nc 305/2018-510, kterým byly obě nezletilé svěřeny do péče žalobce ad a), ač předběžným opatřením byly obě nezl. děti do konečného rozhodnutí svěřeny do péče matky [jméno] [příjmení], po té, kdy žalobce ad a) bez souhlasu matky obě nezl. děti odvezl do svého rodinného domu.Tento rozsudek byl dne 19.10.2019 doručen do datové schránky právní zástupkyni [jméno] [příjmení]. Rozsudek musel být z důvodu úmrtí nezletilých usnesením č.j. 26 Nc 305/2018-535 jmenovaného soudu zrušen a řízení ve věci péče zemřelých nezletilých bylo usnesením ze dne 18.11.2019 zastaveno.

44. Návrh na úpravu poměrů nezl. dcer podala matka se žádostí, aby děti byly svěřeny do její péče s tím, aby otci bylo stanoveno přiměřené výživné.Návrh odůvodnila tak, že kvůli domácímu násilí a obavám o život opustila společnou domácnost i s dcerami v domě otce, o dcery se staral ona, otec se o dcery nedokáže dlouhodobě postarat, byť nepopírá, že otec dcery miluje. Matka navštěvovala Bílý kruh bezpečí a SVP [obec], otec docházel na psychologické konzultace.Dne 21.12.2018 matka opustila s nezl. dcerami společnou domácnost bez vědomí otce a dne 5.1.2019 po setkání s dcerami v [obec] je otec (žalobce ad a) bez souhlasu matky odvezl zpět do domu v [anonymizováno] a umožnil matce s nimi pouze telefonický styk. Dne 17.1. 2019 vydal opatrovnický soud předběžné opatření, kterým byly obě nezl. děti předány pro každý lichý týden do péče otce a pro každý sudý týden do péče matky. Po vydání tohoto předběžného opatření, počátkem března 2019 SVP [obec] provedlo na žádost matky podpořené zprávou dětské lékařky MUDr. [příjmení], šetření nezletilých a vyslovilo podezření na syndrom týraného a zneužívaného dítěte u nezl. [jméno] a následně v březnu 2019 vydal Okresní soud v Liberci v režimu § 452 zák. č. 292/ 2013 usnesení, následně potvrzené usnesením Krajského soudu v Liberci, kterým předal obě nezl. děti do péče matky.

45. Okresní soud v Mladé Boleslavi zahájil z úřední povinnosti řízení o péči o obě nezletilé, mezitímní asistovaná setkání s nezl. s otcem ve SVP [obec] byla ukončena pro chování otce, který si chtěl setkávání s dcerami natáčet, obviňoval zaměstnance SVP z podjatosti. Policie ČR vytěžila obě nezl., nezl. [jméno] uvedla, že oba rodiče jsou na ni hodní, viděla, jak matka bije otce a otec matku a poté se rozplakala, že ji otec strašil, nezl. [jméno] uvedla, že viděla jak otec bil matku, škrtil ji, až jí tekla krev z pusy, slyšela, jak otec řekl o matce, že je kráva a že i ji otec bezdůvodně mlátil, obě nezl. negovaly, že by se někdo dotýkal jejich genitálu.

46. Soudem ustanovené znalkyně nepotvrdily, že by nezl. byly týrány či zneužívány, že manipulace stran matky je zjevná, též otec jako emočně nezralý s nezletilými manipuluje, obě nezl., zejména starší [jméno] mají blízko ke svým starším sestrám (dcer společné matky z jejího bývalého manželství), matka byla označena jako emočně labilní.

47. V okamžiku vyhlášení rozsudku žil otec nezl. ve svém rodinném domě s dcerami matky z jejího bývalého manželství v [anonymizováno] s již zl. [jméno] a nezl. [jméno], blízkou věku zletilých, matka s nezl. v domě svého otce v [obec]. Podle zpráv mateřských škol, které nezl. navštěvovaly v [anonymizováno] či v [anonymizováno] matka s pedagogy spolupracovala, otec se zajímal, [jméno] líčila, že otec matku bije, tekla jí z pusy krev a pokud bude otce zlobit, tak otec odjede daleko nebo umře, [jméno] sdělovala, že otec tvrdí, že je matka nemá ráda.

48. Opatrovnický soud při rozhodování vyšel z toho, že oba rodiče měli snížené rodičovské kompetence, děti nevhodně trestali, ventilovali před nimi své partnerské neshody a do odchodu matky ze společné domácnosti nezl. vnímaly jako útočnější matku.

49. Soud shledal u otce stabilnější zázemí pro obě nezl. (kamarádky a starší sestry) a má ve svém rodinném domě vlastní bydlení. Otec též bez problémů vychází se staršími sestrami nezletilých, které u něho aktuálně bydlí a lze tak očekávat, že bude v domě otce zajištěn vzájemný kontakt nezl se sestrami.Proto soud svěřil nezl. do péče otce.

50. Po právní stránce lze věc posoudit takto: podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle odstavce 2 téhož ustanovení nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

51. Podle § 2951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Zákon v § 2951 odst. 2 o. z. stanoví, že zadostiučinění má být přiměřené. Jinak řečeno, musí být dán vztah přiměřenosti (proporcionality) mezi zásahem (deliktem) a satisfakcí. [příjmení] soud mohl tomuto zákonnému požadavku dostát, posuzuje konkrétní skutkový stav z výše popsaných objektivních i subjektivních hledisek, na základě nichž pak dospívá k daným okolnostem přiměřenému zadostiučinění. Pouze při takovém postupu může soud naplnit ustanovení zákona a současně umožnit srovnatelnost jednotlivých případů, tedy dostát požadavku spravedlnosti rozhodnutí.

52. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

53. Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

54. Pokud jde o žalobce ad a), žalobce měl ke svým dcerám kladný vztah, měl je rád, staral se o ně. V době jejich smrti byly obě útlého věku (starší dcera necelým sedm let, mladší dcera přes čtyři roky). Sám žalobce se (ve stejné míře jako jejich matka) podílel na nezdravém prostředí pro obě dcery, jež lze charakterizovat jako vzájemně hrubě konfliktní vztah, při kterém docházelo k excesům, k manipulativnímu chování rodičů vůči dcerám. Žalobce žil s dcerami (a s jejich matkou) do 21.12.2018 ve společné domácnosti v jeho rodinném domě, když se matka s dcerami, bez souhlasu žalobce, odstěhovala do domu svých rodičů, tak 5.1.2019 žalobce odvezl (bez souhlasu matky) dcery zpět do svého rodinného domu, až opatrovnický soud předběžným opatřením ze dne 15.8.2019 nezletilé ponechal do konečného (nepravomocného) rozhodnutí, kterým byly obě nezletilé svěřeny do péče žalobce ad a), u matky, přičemž toto konečné rozhodnutí (rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi k , č.j. 26 Nc 305/2018-510) bylo z důvodu smrti nezl. a jejich matky, ještě jako nepravomocné zrušeno.

55. Pokud jde o žalobce ad a) lze též odkázat na principy evropského deliktního práva (PETL), představující nejvýznamnější dokument právní unifikace této oblasti, jejichž článek 10:301 hovoří o nároku osob majících blízký vztah k poškozenému, který utrpěl smrtelnou nebo velmi vážnou nesmrtelnou újmu.

56. Za zvlášť závažné ublížení na zdraví (§ 2959 o. z.) nelze bez dalšího považovat každou vážnou poruchu zdraví trvající nejméně šest týdnů (§ 122 odst. 2 písm. i) tr. zákoníku). V trestní soudní praxi je delší dobu trvající porucha zdraví vykládána jako vážná porucha zdraví trvající nejméně 6 týdnů. Takový přechodný stav poruchy zdraví však nelze označit jako zvlášť závažné ublížení na zdraví, které by bylo způsobilé vyvolat duševní útrapy osob blízkých poškozenému v intenzitě odčinitelné peněžitou náhradou podle výše citovaného ustanovení.

57. Žalobce prokázal, že v projednávané věci je smrt jeho dvou dcer příčinou jeho již chronické duševní poruchy, avšak nejde o případ zvlášť závažného ublížení na zdraví, jak jej má na mysli ustanovení § 2959 o. z.

58. Jinak duševní útrapy sekundárních obětí, jestliže u primární oběti dojde ke smrti, nelze podřadit pod § 2959 o. z., ale lze je odškodňovat podle § 2971 o. z., za splnění stanovených podmínek, tj. odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, pociťuje-li poškozená osoba nemajetkovou újmu důvodně jako osobní neštěstí.

59. V projednávané věci takovou zvláštní okolností je„ způsob jízdy“ matky usmrcených dcer [jméno] [příjmení] bezprostředně před jejím vybočením s vozidlem do proti směru, kdy lze při nejmenším konstatovat závěry dopravní policie, nicméně je třeba též do protiváhy vzít v úvahu špatný psychický stav [jméno] [příjmení], jež gradoval v důsledku dlouhodobého stresu, který pociťovala v důsledku rodinných konfliktů ze soužití se žalobcem ad a), k nimž nemalou měrou přispěl i též žalobce ad a), který se stejnou měrou jako matka jejich společných nezl. dětí, podílel na toxickém rodinném prostředí, kterým obě poškozené prokazatelně trpěly a navenek ventilovaly, jak hluboce byly zasaženy konfliktním vztahem rodičů a tím, že byly prostředkem jejich vzájemné manipulace.

60. Soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018, v němž Nejvyšší soud pokládal za účelné obdobně jako při určování náhrad podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví vázat vyčíslení výchozí částky náhrad podle § 2959 obč. zák., jež lze aplikovat i ve vztahu k § 2971 obč. zák., k ukazateli průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného, s tím, že za základní částku náhrady lze v případě nejbližších osob pokládat dvacetinásobek průměrné mzdy. Současně v citovaném rozhodnutí dovolací soud konstatoval, že základní částka by s ohledem na specifické okolnosti věci měla být modifikována zpravidla již jen v řádu desítek procent, nikoli vícenásobků, a odmítl sankčně preventivní funkci náhrad i srovnávání náhrad podle § 2959 o. z. s náhradami jiných typů nemajetkových újem (např. na osobnostních právech).

61. Soud tak má za to, že tzv. pětadvacetinásobek je za těchto okolností přiměřený a představuje částku při průměrné hrubé mzdě pro rok 2018 ve výši 31 885 Kč tj. 797 125 Kč, tj. částku nižší než byla v důsledku žalobci ad a) vyplacena, přičemž má za to, že rozvoj duševního onemocnění u pozůstalého žalobce ad a) v důsledku úmrtí dcer (byť je samostatně odškodnitelný z titulu ztížení společenského uplatnění neboli překážky lepší budoucnosti) je důvodem pro přiměřené zvýšení peněžité náhrady nemajetkové újmy, a to při respektování právně významných kritérií a pravidel pro rozhodování o její výši, a má za to, že toto kritérium je v již celkem vyplacené částce respektováno. Obě dcery byly v době smrti útlého věku a otec, žalobce ad a) je měl rád, byť k jeho výchovným metodám (fyzické tresty a strašení) měli znalci výhrady. Též matka, jež zapříčinila jejich smrt, své dcery měla ráda a i k jejím výchovným metodám byly stran znalců výhrady.

62. Ve vztahu k žalobcům ad b) a ad c) soud konstatuje, že vztah obou žalujících prarodičů byl k vnučkám obvyklý, nevymykající se tomu, co je obecně považováno za standartně předpokládaný průběh vztahu prarodičů k vnukům: tj. vzájemně pozitivní, stýkali se, vnučky své prarodiče navštěvovaly, žalobci ad b) a ad c) pomáhali žalobci ad a) s výchovou a péčí zemřelých dětí (doprovod do školky, zábavný program, běžná péče) avšak s vnučkami ve společné domácnosti nežili, nebyli na sebe vzájemně odkázáni výchovou, výživou či jinou závislostí.

63. Náhrada požadována žalobci ad b) a ad c) je vzhledem k výši„ základní částky“ a stupni příbuzenského vztahu a k již přijatému plnění, je dostatečná v souladu se zásadou slušnosti a k výplatě další částky nad tento rámec v požadované výši neshledal soud opodstatnění, když má za to, že již vyplacená částka na každou vnučku ve výši 200 000 Kč je více než přiměřená a v souladu se zásadou slušnosti.

64. Při srovnání s částkami přiznávanými z důvodu ztížení společenského uplatnění je pak třeba vzít v úvahu kromě toho, že jde o odškodňování újmy na zdraví přímých obětí, též okolnost, že ztížení společenského uplatnění je dlouhodobou újmou, s níž se poškozený vyrovnává do konce svého života, zatímco smrt blízké osoby je událostí jednorázovou, jejíž traumatické působení zpravidla v průběhu času odezní. Za základní částku náhrady, modifikovatelnou (zpravidla již jen v řádu desítek procent) s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze dle citovaného rozsudku považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného, přičemž u dalších příbuzných není takový násobek opodstatněný.

65. Irelevantní je skutečnost, že se žalobci ad b) a ad c) dověděli o smrti vnuček z vysílání TV, tato není v příčinné souvislosti s provozem vozidla ani s jednáním řidičky. Na výši odškodnění by měla vliv skutečnost, že by žalobci byli očitými svědky události vyústěné ve smrt přímých obětí.

66. Z výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

67. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 (převzetí zastoupení a vyjádření k žalobě, příprava k jednání a účast u jednání) uvedené vyhlášky.

Poučení