30 C 47/2024 - 106

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované A], IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] sídlem [Adresa žalované B] o náhradu škody z titulu nesprávného úředního rozhodnutí - nemajetková újma ve výši 950 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 581 309 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 581 309 Kč od 8. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky ve výši 368 691 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 368 691 Kč od 8. 1. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 100 591 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem v [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 950 000 Kč způsobenou mu trestním stíháním a zahájeným trestním řízením vedeným před Okresním soudem v Chomutově ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], které trvalo 3 roky a 6 měsíců, a v němž byl zproštěn obžaloby z důvodu, že skutek není trestným činem.

2. Svoji žalobu odůvodnil tím, že od zahájení trestního stíhání byl jako podnikatel vystaven hrozbě uložení trestu ve výměře od 2 do 8 let, uvedením v rejstříku trestů, byl vystaven hrozbě spočívající v nutnosti ukončit z tohoto důvodu podnikání ve své v.o.s. a v dalších korporacích, vystaven byl znevěrohodnění své osoby jako donátora, znevěrohodnění své osoby ve vztahu k velké částce peněz, která byla předmětem dotace a tudíž i v odsudku veřejnosti, která by se o konkrétních důvodech jeho stíhání dověděla, což mělo nepříznivý vliv na jeho osobní , rodinný a společenský život a způsobovalo mu dlouhodobé psychické problémy.

3. Žalobce uvedl, že judikatura doporučuje, aby se při určování přiměřeného zadostiučinění vycházelo z porovnání s jinými případy odčinění majetkových újem a rozdílnosti, aby se promítly do odůvodnění konkrétního rozhodnutí. Při zohledňování specifických okolností konkrétního případu je nezbytné stanovit shodná kritéria, které se obvykle v takových případech vyskytují a mají vliv na rozsah způsobené újmy a tím i na výši poskytovaného zadostiučinění. Na první místo judikatura podle žalobce řadí povahu trestní věci.

4. Žalobce byl stíhán za trestný čin spáchání zločinu dotačního podvodu dle § 212 odst. 1, 5 písm c) ve formě organizátorství dle § 24 odst. 1 písm a) tr. zákoníku. Za vinu byl žalobci kladen trestný čin v kvalifikované skutkové podstatě. Uvedená trestní norma stanoví za spáchání takového trestného činu trest odnětí svobody v trvání od 2 do 8 let. V této souvislosti žalobce upozornil, že v inkriminované době, kdy byl vyšetřován byl významným podnikatelem a společensky angažující se osobou i v oblasti donátorské činnosti, který nikdy nepřišel do konfliktu s trestním zákonem, a přesto byl vystaven odsudku veřejného mínění, které nectí zásadu presumpce neviny a vystavuje tak i osoby, které se odsouzeníhodných skutků ve skutečnosti nedopustily, veřejnému opovržení.

5. Trestní řízení trvalo 3 roky až 6 měsíců a za tu dobu byl žalobce vystaven stavu, kdy přestával věřit v právo a spravedlnost, neboť orgány činné v trestním řízení vedeny postupem charakterizovaným znaky vykonstruovaného procesu, ponechávaly žalobce ve stavu beznaděje a zoufalství, protože ve věci nedošlo k řádnému hodnocení důkazů a již při zahájení trestního stíhání docházelo k porušování základních zásad trestního řízení, neboť zjištěn měl být skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Obžaloba byla postavena na tvrzení existence rodinného vztahu mezi právnickými osobami, kdy až nalézací soud konstatoval, že do neurčitého právního pojmu, jakým je abstraktní konstrukce právnické osoby nelze rodinný vztah vůbec zahrnout, žalobce osvobodil a konstatoval, že skutek nebyl trestným činem. Odpovědnost za to, že byl žalobce obviněn za skutek, který není trestným činem nesou jednoznačně orgány činné v trestním řízení, zejména pak státní zástupkyně, pověřená dozorem nad vyšetřováním a podávající obžalobu, která se přesto do rozsudku odvolala a prodloužila tak nejistotu žalobce s jakým výsledkem jeho trestní věc dopadne.

6. V době trestního stíhání byla narušena morální, soukromá, rodinná a pracovní sféra žalobce. Žalobce byl postupem orgánů činných v trestním řízení udržován ve strachu, byl vystaven veřejnému opovržení a nemožnosti zvrátit stav událostí ve svůj prospěch, byť byl od počátku procesu obhajován. Žalobce nebyl nikdy trestán, pracoval ve významném postavení, měl obavu o svůj majetek a rodinu, když po něm byl uplatňován nárok na náhradu škody ve výši 4 518 072 Kč.

7. Žalobce s ohledem na naprostou bizarnost projednávané trestní věci, v níž nebyla rozpoznána teoreticky neobhajitelná právní konstrukce ve fázi vyšetřování ani ve fázi dohledu státního zastupitelství a k nápravě tak muselo dojít až v řízení před soudem, vybízel k takové výši nemateriální újmy, aby se podobný případ již nemohl nikdy opakovat a byl dostatečným varováním pro podobný postup ve srovnatelných případech. Žalobce citoval z nálezu Ústavního soudu, který uvedl, že …,,má-li stát být v obecné rovině skutečně považován za demokratický, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů či za jednání, kterým státní orgány nebo orgány veřejné moci přímo zasahují do základních práv jedince. Stát svobodnou vůli nemá, nýbrž je povinen striktně dodržovat právo v jeho ideální, škodu nepůsobící, interpretaci. Na jedné straně je jistě povinností orgánů činných v trestním řízení vyšetřovat a stíhat trestnou činnost na druhé straně se stát nemůže zbavit odpovědnosti za postup těchto orgánů, pokud se posléze ukáže jako postup mylný, zasahující do základních práv. V takové situaci není rozhodné, jak orgány činné v trestním řízení vyhodnotily původní podezření, ale to, zda se jejich podezření v trestním řízení potvrdilo“... Předně trestní stíhání nemělo být nikdy zahájeno a jestliže se tak stalo, mělo být zastaveno dle § 172 tr. řádu. Pokud se původní podezření nepotvrdí musí mít osoba, která byla povinna podrobit se úkonům orgánů činných v trestním řízení záruku, že v případě prokázání, že trestnou činnost nespáchala, dostane se jí odškodnění za veškeré úkony, jímž byla neoprávněně podrobena. To se jistě vztahuje i na případ, když skutek trestným činem vůbec nebyl.

8. Jako srovnatelné rozhodnutí žalobce uvedl rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, vedené pod sp. zn. 26 C 37/2015, které bylo v první instanci rozhodnuto o rok později, tedy v roce 2016 a měl za to, že na případ žalobce dopadá a prošel celým třístupňovým řízením, tedy i Nejvyšším soudem. Dle žalobce je sjednocující stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 v současné době, pokud jde o ceny a inflaci podle názoru soudců Obvodního soudu pro Prahu 2 již zastaralé, mělo by být ze strany nadřízených soudních orgánů revidováno, protože by mělo být přihlédnuto k tomu, že ceny zboží, služeb a všeho se za patnáct let natolik změnily, že by mělo být přistoupeno k revizi částek, které jsou na zadostiučinění účastníkům poskytovány. Jako prvý, kdo se pokusil o tuto revizi, byl Obvodní soud pro Prahu 2 ve věci vedené pod 11 C 18/2024.

9. Žalobce podal žádost u ministerstva na náhradu škody dne 7. 7. 2023. Dne 8. 1. 2024 mu byla doručena odpověď, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a tudíž je zřejmé, že byly splněny předpoklady, aby mu bylo poskytnuto zadostiučinění v penězích ve výši 50 000 Kč. Poté, co žalobce tuto částku obdržel, měl za to, že nedosahuje míry zadostiučinění, kterou si pro zásah do svých základních práv představoval a trval na zaplacení další částky ve výši 950 000 Kč a podal předmětnou žalobu.

10. Žalovaná se vyjádřila k žalobě v rámci vyjádření ze dne 27. 6. 2024, kdy napadla všechna tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Žalovaná poukázala na skutečnost, že je třeba v dané věci zkoumat naplnění předpokladů vzniku odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu. Žalovaná dále nárok žalobce hodnotila podle povahy trestní věci, kdy v případě žalobce šlo o trestný čin proti majetku a majetková trestná činnost není trestnou činností, s níž by bylo ze strany společnosti automaticky spojeno nějaké zásadní (maximální) společenské odsouzení, na rozdíl od trestných činů proti životu, kdy předmětem ochrany je lidský život. Dalším kritériem, kterým se žalovaná zabývala byla délka trestního stíhání, kdy trestní stíhání žalobce trvalo cca 3 roky a 5,5 měsíce a věc byla vedena v rámci řízení přípravného (což je specifikem trestních řízení) a následně na dvou stupních soudní soustavy. Posledním hodnotícím kritériem byly následky způsobené trestním stíháním v osobní sféře poškozené osoby, kdy dle žalované tyto žalobce uváděl spíše obecně a žalovaná v žalobě postrádá jakékoli důkazní návrhy, které by měly prokazovat (a byly způsobilé prokázat) vznik a závažnost zásahů způsobených trestním stíháním v osobní sféře žalobce. Žalovaná má za to, že postup orgánů činných v daném trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Chomutov pod sp.zn. [spisová značka] byl zcela souladný s příslušnými právními předpisy, zejména pak trestním řádem a z žalovanou provedeného šetření nevyplynulo ničeho, z čehož by bylo lze dovozovat, že by se orgány činné v trestním řízení dopustily jakéhokoli excesu. V rámci mimosoudního projednání požadavku žalobce vzala žalovaná kromě podstaty a druhu skutku a jeho právní kvalifikace a délky trestního stíhání žalobce v úvahu žalobcem tvrzený stres provázející jeho trestní stíhání a s tím spojený určitý zásah do jeho psychické sféry, a který zároveň mohl způsobit narušení jeho pokojného života. S ohledem na tuto skutečnost pak žalovaná považuje za přiměřené zadostiučinění ve výši 50 000 Kč, kterou žalobci též stanoviskem přiznala a uhradila. Žalovaná konstatovala, že z žaloby není vůbec zřejmé, jak žalobce k požadované částce dospěl a zároveň v žalobě zcela absentuje odkaz na jakoukoli srovnávací judikaturu, což je požadavek plynoucí z judikatury Nejvyššího soudu.

11. Skutkový stav byl v řízení zjištěn ze shodných vyjádření účastníků, z důkazů listinných, včetně listin z trestního spisu Okresního soudu v Chomutově vedeného pod sp. zn. [spisová značka], výslechem svědků a výslechem samotného žalobce, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalovaná potvrzovala přijetí podání žalobce dne 7. 7. 2023 týkající se právní věci projednávané před OSZ Chomutov, OS Chomutov, KS Ústí nad Labem pod sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka].

12. Z dopisu (stanoviska) MSp ČR ze dne 8. 1. 2024 bylo zjištěno, že tímto žalovaná žalobci sdělovala, jak postupovala při posouzení jeho nároku, kdy podrobně popsala průběh samotného trestního řízení, a to jak u soudu prvního, tak i u soudu druhého stupně.

13. Z dopisu (stanoviska) MSp ČR ze dne 8. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná nepovažovala délku trestního řízení žalobce za nepřiměřenou, kdy trestní stíhání trvalo 3 roky a 5,5 měsíce a věc byla vedena v rámci řízení přípravného a následně na dvou stupních soudní soustavy poměrně plynule a bez období nečinnosti. Žalovaná tak uzavřela, že celkovou délku trestního stíhání žalobce s ohledem na konkrétní okolnosti projednávané věci nelze považovat za nepřiměřenou.

14. Z dopisu (stanoviska) MSp ČR ze dne 8. 1. 2024 bylo zjištěno, že pokud šlo o požadavek žalobce na náhradu nemajetkové újmy, která měla být žalobci způsobena v souvislosti se zahájením a vedením trestního stíhání, tak k tomu žalovaná uzavřela, že šlo o trestný čin proti majetku, kdy při posuzování tohoto požadavku vzala kromě podstaty a druhu skutku a jeho právní kvalifikace a délky trestního stíhání žalobce v úvahu i žalobcem tvrzený stres provázející jeho trestní stíhání a s tím spojený určitý zásah do jeho psychické sféry, a který zároveň mohl způsobit narušení jeho pokojného života. Žalovaná přihlédla i k tvrzení žalobce, že se o jeho trestním stíhání dozvěděly některé osoby z jeho okolí, což mohlo poškodit jeho pověst a čest. Žalovaná závěrem konstatovala, že v daném případě došlo s ohledem na konkrétní okolnosti k splnění předpokladů poskytnutí zadostiučinění ve výši 50 000 Kč.

15. Z potvrzení o doručení a dodání do DS bylo zjištěno, že dne 8. 1. 2024 bylo do datové schránky [tituly před jménem] [Jméno advokáta], advokáta, doručeno potvrzení žalované o doručení písemnosti identifikované jako [Jméno žalobce] – stanovisko.

16. Z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 7. 7. 2023 bylo zjištěno, že tímto žalobce uplatňoval vůči žalované nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu, nesprávného rozhodnutí. Žalobce uplatňoval nárok na nemajetkovou újmu z důvodu jednak nezákonného trestního stíhání žalobce v částce 1 000 000 Kč a jednak z důvodu dlouhodobosti, tj. délky trestního řízení, které trvalo 3 roky a 6 měsíců, kdy při výpočtu výše újmy vycházel ze základní částky 52 500 Kč kterou s ohledem na okolnosti případu navýšil v rozsahu 40%.

17. Z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 26. 9. 2019 č. j. [hodnota] bylo zjištěno, že tímto bylo zahájeno trestní stíhání mimo jiné proti žalobci, a to pro trestný čin dotačního podvodu ve formě organizátorství, kdy úkony trestního řízení byly zahájeny na základě oznámení Ministerstva pro místní rozvoj.

18. Ze stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ve věci [spisová značka] ze dne 3. 10. 2019 bylo zjištěno, že tuto si jako blanketní podal sám žalobce, kdy poté byla odůvodněna jeho obhájcem. Obhájce měl za to, že v popisu skutku absentuje řádně vymezená subjektivní stránka a dále z něj nevyplývá ani vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů a právními závěry orgánu činného v trestním řízení, kdy z těchto důvodů považoval obhájce usnesení za nepřezkoumatelné. Obhájce dále poukazoval na to, že obvinění trestného činu je závažným zásahem do života každé osoby a může často nedůvodně a zcela neprávem ovlivnit život člověka.

19. Z obžaloby OSSZ v Chomutově, sp. zn. [spisová značka] ze dne 14. 5. 2020 bylo zjištěno, že tato byla podána na žalobce a druhou obviněnou, a to pro zločin dotačního podvodu ve formě organizátorství, čehož se měl žalobce dopustit tím, že po předchozí domluvě s druhou obviněnou v úmyslu neoprávněně se obohatit se s touto dohodl, aby na sebe převedla 100% obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], která do té doby nevyvíjela žádnou výdělečnou činnost a neměla žádný majetek, aby se obviněná stala ke dni [datum] jedinou jednatelkou této společnosti, aby dne [datum], kdy společnost [právnická osoba] stále neměla žádný hmotný ani nehmotný majetek, podepsala v pozici jednatelky a jediného společníka této společnosti žádost o dotaci na 14 bytových jednotek, kdy přílohami žádosti o dotaci bylo mimo jiné čestné prohlášení, že je žadatel o dotaci vlastníkem bytů a mezi prodávajícím a žadatelem o dotaci neexistuje rodinný vztah ani vztah v rámci podnikatelské činnosti, a aby dne [datum] obviněná tuto žádost o dotaci podala na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, přičemž v rozporu s dotačního podprogramu v žádosti a přílohách obviněná uvedla nepravdivé údaje o neexistujících rodinných vztazích či vztazích v rámci podnikatelské činnosti a vlastnictví bytových jednotek. Žalobce měl dle obžaloby zosnovat a řídit spáchání trestného činu spočívajícího v tom, že obviněná v žádosti o poskytnutí dotace uvedla nepravdivé údaje, a způsobila tím značnou škodu.

20. Z rozsudku OS v Chomutově ze dne 11. 1. 2022, sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce byl zproštěn obžaloby, neboť skutek v žalobním návrhu označený nebyl trestným činem. Skutková zjištění týkající se obžalovaných nebylo dle soudu možné podřadit pod žádné ustanovení trestního zákoníku ohledně jakéhokoliv trestného činu.

21. Z rozsudku OS v Chomutově ze dne 11. 1. 2022, sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že prohlášení obžalované o neexistenci rodinného vztahu nebylo nepravdivé neboť dotační pravidla vykazovala v daném ohledu značný deficit, jenž nemohl být kladen k tíži žadatelů samotných a obžalovaná si tak mohla být vědoma výkladu jí prospěšného, podle něhož lze termín „rodinný vztah“ vztáhnout jen k žadatelům, fyzickým osobám, a nikoliv k takovým osobám v postavení členů, statutárních orgánů a jejich členů, společníků či jiných osob jednajících za či ve prospěch právnické osoby či osob ji podstatně ovlivňujících.

22. Z rozsudku OS v Chomutově ze dne 11. 1. 2022, sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že stejnou optikou soud zhodnotil i neexistenci podnikatelské činnosti dotčených subjektů. Ani popsaný převod podílu obžalované ve společnosti [právnická osoba] mimo jiné na obžalovaného soud nepovažoval za jednání, které by bylo v rozporu s dotačními podmínkami. Stejně tak bylo v řízení vyjasněno tvrzení o okamžiku nabytí vlastnického práva k bytovým jednotkám společností [právnická osoba] a zjištěno, že nebylo podmínkou prokázání zdrojů financování transakcí.

23. Z odvolání státní zástupkyně [spisová značka] ze dne 10. 6. 2022 bylo zjištěno, že OSZ Chomutov podalo v neprospěch obou obžalovaných (tedy i žalobce) odvolání ihned po vyhlášení rozsudku OS v Chomutově ze dne 11. 1. 2022, sp. zn. [spisová značka], a odůvodnilo jej tak, že setrvalo na své argumentaci shodně jako v obžalobě, a navíc poukázalo, na skutečnost, že pokud by jednání obžalovaných soud nekvalifikoval u žalobce jako zločin dotačního podvodu ve formě organizátorství a u obžalované jako zločin dotačního podvodu, měla státní zástupkyně za to, že jednání obžalovaných by mohlo být posouzeno jako zločin podvodu.

24. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 3. 2023 ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že tímto bylo zamítnuto odvolání státního zástupce podané proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 11. 1. 2022, č. j. [spisová značka] s odůvodněním, že se skutek popsaný v obžalobě stal, avšak není žalovaným trestným činem, když nebyly naplněny znaky ani objektivní stránky skutkové podstaty zločinu dotačního podvodu, resp. v případě obžalovaného (žalobce) účastenství ve formě organizátorství na uvedeném zločinu.

25. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 3. 2023 ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že odvolací soud ze shora uvedených důvodů shledal napadený rozsudek věcně správným, zákonným a odůvodněným a odvolání státního zástupce proto jako nedůvodné zamítl.

26. Ze záznamu protokolu z hlavního líčení konaného dne 21. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobce nevypovídal a soudu předložil své písemné vyjádření.

27. Z písemného vyjádření obžalovaného založeného ve svazku VI. spisu zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že tímto obžalovaný (žalobce) vyjadřoval své stanovisko ve věci, kdy uvedl, že se o samotný prodej a nákup předmětných bytů nikterak nezajímal, bylo tak rozhodnuto v rámci společnosti, kdy legislativní soulad měli na starosti pan [jméno FO] a [jméno FO].

28. Z písemného vyjádření obžalovaného založeného ve svazku VI. spisu zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce potvrdil, že půjčil paní [jméno FO] peníze, a to výhradně na nákup bytů, kdy v daném projektu cítila šanci uspět. Po obdržení dotací většinu peněz paní [jméno FO] žalobci vrátila. Žalobce nechápe, jak by mohla být paní [jméno FO] v příbuzenském vztahu s právnickou osobou, kdy ona sama žadatelem nebyla, ale byla to společnost [právnická osoba]. Vstup žalobce do společnosti [právnická osoba]. byl dle vyjádření žalobce konzultován s MMR, které udělilo kladné stanovisko. Žalobce poukazoval na výsledky šetření finanční správy, kdy dle závěru byl účel dotace plněn.

29. Ze závěrečné řeči státní zástupkyně ze dne 11. 1. 2022 bylo zjištěno, že touto státní zástupkyně poukazovala na to, že obžalovaný (žalobce) půjčil druhé obžalované peníze na formální koupi bytů, kdy půjčená suma se od kupující obratem vrátila na účet žalobce, na který přišla i valná část dotace. Dále poukazovala na to, že druhá obžalovaná neuvedla záměrně pravdivé skutečnosti (o nabytí bytů, příbuzenském vztahu) v rámci čestného prohlášení přikládaného k žádosti o dotaci. Státní zástupkyně dále shrnula provedené důkazy, kdy z nich dle jejího názoru měla prokázánu vinu obžalovaných.

30. Výpisem z www.hlidacstatu.cz bylo k osobě žalobce zjištěno, že žalobce má vazbu na 58 firem, osoba žalobce byla spojena s 28 firmami, kdy ve 14 případech byl veden žalobce jako příjemce podpor z registru, v 11 případech příjemce Covid podpory, ve 4 případech příjemce Covid podpory MPO, sponzor polit. strany 323 mil. Kč.

31. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že je manželkou žalobce. Svědkyně uvedla, že trestní stíhání žalobce do jejich rodinného života velmi výrazně zasáhlo, kdy se změnilo žalobcovo chování, nebyl často doma, domů chodil opilý a pozdě, nebyla s ním rozumná řeč, nebyl příjemný.

32. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že se o podnikání s žalobcem moc nebavili, jen jí sdělil, že je neprávem popotahován po soudech a cítí to jako velkou křivdu, ale nechtěl tím svědkyni zatěžovat.

33. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že svědkyně žalobce hodnotila jako skvělého otce i manžela, byl pracovitý. Po trestním stíhání se žalobce dle svědkyně změnil, chodil pozdě domů, byl opilý, byl víc ve stresu, synovi odsekával, vše se svědkyně snažila mírnit kvůli synovi, a to ji vyčerpávalo.

34. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že svědkyně se o syna starala tak, aby nic nepoznal, vozila jej do školy, večer žalobce chodil domů, to už syn spal. Pozdní příchody domů byly tak pět dní v týdnu. Dle svědkyně chodil žalobce domů v různých stavech opilosti.

35. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že pokud šlo o kvalitu rodinného života po dobu trestního stíhání žalobce, tak k tomu svědkyně uvedla, že se snažila, aby to syn neregistroval. [právnická osoba] jezdili, ale svědkyně s žalobcem nechtěla chodit na žádné akce mimo rodinu, protože věděla, jak to dopadne. Bylo zřejmé, že o nějaké výlety neměl žalobce zájem. Trestní stíhání žalobce byl bez pochyb důvod k tomu, že se změna chování žalobce násobila, zhoršovalo se to i v důsledku alkoholu a na optimismu žalobci celá věc rozhodně nepřidala.

36. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce žádnou odbornou pomoc nevyhledal, řešil to alkoholem. Po skončení trestního stíhání žalobce byla svědkyně ráda, měla za to, že se žalobci ulevilo, ale celá věc v ní zanechala stopu, kdy komunikace mezi ní a žalobcem byla narušena a utrpěl tím i jejich vzájemný vztah. V současné době svědkyně uvedla, že žalobce pracuje, je zaneprázdněný, ulevilo se mu, potřeba alkoholu se snížila, má za to, že je na tom žalobce lépe.

37. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že je dcerou žalobce, kdy tato uvedla, že posledních pět let je žalobce negativní, depresivní, dle něj nemá nic smysl, což ji děsilo.

38. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že svědkyně uvedla, že s žalobcem nežije, ale vídají se, dochází za ním do kanceláře, kdy u něj začala pozorovat změnu v chování. Myslela si, že to bylo obdobím covidu, ale poté se k ní dostaly nějaké informace. Dle svědkyně není žalobce z těch, kdo by se svěřoval, ale zmiňoval něco o nějaké zradě a byl pak velmi negativní.

39. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že podle svědkyně od doby, co začal mít žalobce negativní myšlenky víc pil.

40. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce byl negativistický z pocitu nespravedlnosti, kdy v osobním životě přispíval na charitu, byl férový, ale poslední roky se to zhoršilo. Poté se svědkyně dozvěděla z jiných zdrojů o trestním stíhání žalobce.

41. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že se to promítlo i do vztahu žalobce a jeho manželky, kdy už nebyl tak veselý jako dřív, více pil, byl spíše smutný a přestěhoval se i z ložnice.

42. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že se svědkyně snažila o tom s žalobcem mluvit, ale nic určitého jí neřekl, jen že to vnímá jako zradu a nespravedlnost.

43. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že by žalobce nemohl být společníkem v.o.s., pokud by byl odsouzen.

44. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že trestní stíhání žalobce mělo vliv na jeho podnikání, co se týče důvěry a narušení vztahů se zaměstnanci, kdy byl v té době nepříjemný a mělo to dopad i na náladu v kolektivu.

45. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že se žalobce přestal věnovat svým koníčkům a omezil se jen na popíjení, v té době ani nehrál golf a na vše zanevřel a omezil i sponzorování sportovních klubů.

46. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce se v té době dle svědkyně vyjadřoval tak, že ve vše ztratil víru, a že se k němu společnost staví negativně, tak proč by se měl chovat pozitivně.

47. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že se celou věcí v posledních pěti letech trápil nejen žalobce, ale mělo to dopad i na ostatní v rodině. Svědkyně měla od žalobcovy manželky povědomí o to, že se věc probírá na nějaké facebookové skupině, slyšela to i v kavárně a od lidí v nejbližším okolí, kdy se to na ni valilo ze všech stran a měla pocit, že v [název] se nebaví o ničem jiném.

48. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že je blízkým přítelem žalobce, od roku 2011 pro žalobce pracoval a pracuje doposud, od roku 2016 je pak společníkem ve společnosti [právnická osoba]

49. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že podle svědka je žalobce člověk, který vždy držel slovo, považoval jej za člověka inteligentního s výbornou společenskou prestiží, významného podnikatele v [název], který sponzoroval hodně sportovních činností. Vše se podle svědka změnilo v roce 2019, kdy žalobce přicházel na porady opilý, na důležité pracovní schůzky mnohdy nedorazil nebo byl v podnapilém stavu.

50. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobcovo chování se změnilo v důsledku jeho trestního stíhání, kdy toto velmi těžce nesl, obával se, že bude muset od vězení, kdy tvrdil, že se ničeho nedopustil, že to vše na něj bylo nachystáno.

51. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že sám měl pocit, že celá věc je na žalobce připravená, protože žalobce se v jiné věci soudí proti státu a tohle byl důsledek. Podle svědka se celá věc na žalobci podepsala jak na jeho vizáži, kdy vypadal jako nějaký neudržovaný, starý pán tak i na jeho chování, kdy se z něj stal neurotik, který holduje alkoholu.

52. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že se chování žalovaného změnilo i vůči jeho manželce, kdy k ní byl neurotický, křičel na ni do telefonu, když mu volala. Žalobce podle svědka pochopil, že trestní stíhání dopadlo v jeho prospěch, kdy tento byl obžaloby zproštěn, ale pořád v něm zůstala určitá nedůvěra a křivda z toho, že to vše na něj bylo připravené.

53. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce dle výpovědi svědka řešil pořád nějaké konspirace, kdy se obával, že na něj zase někdo něco nachystá. Důsledkem celé situace byla podle svědka skutečnost, že žalobce chtěl ukončit podnikání, rozprodat všechen majetek, firmu, kdy svědek měl povědomí o tom, že žalobce figuruje v mnoha společnostech (určitě v deseti). Před rokem 2019 byla situace v podnikání žalobce velice dobrá, obraty byly obrovské asi 80 – 100 000 000 ročně, žalobce se o podnikání zajímal, účastnil se porad, vše se probíralo, od roku 2019 se vše výrazně změnilo k horšímu, neboť žalobce o podnikání ztratil zájem.

54. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce patřil podle svědka k podnikatelským špičkám, kdy tito často pořádali benefiční akce, na kterých se vybíraly peníze třeba pro nemocné dítě, a toto dělal i žalobce.

55. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce říkal, že to na něj udělali, že se mělo jednat o nějakou dotaci a vazby s rodinnými příslušníky. Žalobce svědkovi tvrdil, že on nic neudělal, že je to vše vymyšlené a svědek se ho snažil podpořit, protože jsou dobrými přáteli a žalobce svědkovi pomohl a vždy jej podpořil.

56. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že měl žalobce velké obavy z toho, že půjde do vězení, měl strach z toho, jak se k němu ve vězení budou chovat. Žalobce si podle svědka myslel, že za vše bude odpovědný jen on, že to tak je na něj nachystáno, a že se to ostatních obviněných týkat nebude.

57. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že blízcí obchodní partneři žalobce jako pan [jméno FO], pan [jméno FO] o tom věděli, protože byli zároveň i žalobcovi přátelé, ostatní běžní obchodní partneři bez přátelských vazeb na žalobce nejspíše ne.

58. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že svědek se doslechl, že o trestním stíhání žalobce se psalo na facebooku, mezi veřejností byla tato informace známa. Spíše, než z oficiálních sdělovacích prostředků se tato informace šířila mezi lidmi samotnými, třeba jak komentovali příspěvky na facebooku. Svědek žalobce o těchto věcech informoval.

59. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce nemohl pochopit proč je trestně stíhán, kdy nic neprovedl. Důvěru v policii žalobce podle svědka neměl vůbec, protože byl přesvědčen, že to na něj bylo vše nachystáno a že ostatní dva společníci z toho vyvázli hned na začátku a žalobce pak bude nést vinu za vše.

60. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že po roce 2019 se změnilo chování lidí k žalobci, tedy těch, co dříve chodili na jeho charitativní akce, tak poté se k osobě žalobce vyjadřovali hanlivě, že je to zloděj, že půjde sedět atd. Což se na žalobci dle svědka podepsalo, chodil jak mátoha a mělo to vliv i na jeho společenskou prestiž, která výrazně poklesla, dávali od něj všichni ruce pryč. Z pohodového kamaráda, klidného a nekonfliktního člověka, který vše řešil v pohodě, se po roce 2019 stal divný člověk.

61. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že je zaměstnankyní žalobce od 1. 4. 2005 jako asistentka či pomocná účetní. S žalobcem byli po pracovní stránce přátelé, měli společnou kancelář.

62. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že považovala žalobce za pohodového, absolutně společenského, milého a příjemného člověka, kdy ona s ním neměla žádný problém, do práce chodil pravidelně (téměř denně). Po roce 2019 se dle svědkyně chování žalobce změnilo, kdy začal hodně pít, přestal pravidelně docházet na porady, byl nepříjemný, nervózní a v práci se třeba dva týdny neukázal.

63. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že po zahájení trestního stíhání žalobce dle svědkyně tomu sám žalobce nemohl uvěřit, byl z toho hodně špatný, začal být nervózní a protivný, pořád se bavil o tom, že by mohl být odsouzen. Z celé věci byl dle svědkyně žalobce špatný, kdy kamarádi, co se s ním dříve bavili se od něj začali odvracet, možná také kvůli tomu, jak začal pít.

64. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že dříve uzavřené dohody ohledně pozdějšího placení firmám, se kterými žalobce obchodoval přestaly platit a všichni chtěli zaplatit hned, což byl dle svědkyně právě důsledek toho, že se dozvěděli o žalobcově trestním stíhání.

65. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce byl špatný z toho, že na počátku byli čtyři obvinění a dva jeho společníci ([jméno FO], [jméno FO]) z toho hned vypadli.

66. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce si myslel, že se jedná o nějakou konspiraci vůči jeho osobě. Uvedla, že před rokem 2019 žalobce rozjížděl podnikání v dalších firmách, ale po tom roce se pak prezentoval spíše tak, že vše zlikviduje, protože ho stejně zavřou a nebude se mít o to, kdo starat, kdy tak nějak rezignoval, byl bez zájmu, bez chuti cokoliv dělat.

67. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že postupem času pozorovala malé zlepšení, ale rozhodně se z toho žalobce dle svědkyně úplně nedostal.

68. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že pokud šlo o příjmy společnosti tak ty se před rokem 2019 pohybovaly ročně v řádu desítek miliónů korun. V době, kdy se řešilo žalobcovo trestní stíhání se svědkyně obávala o své zaměstnání, kdy nevěděla, jak to vše bude.

69. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že v rámci charitativní činnosti žalobce dával peníze na nemocné děti, do nemocnice, pořádal golfové turnaje, a to ročně tak okolo 200 – 250 000 Kč. )

70. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že po roce 2019 zaregistrovala, že žalobce účast na charitativních akcích omezil a začal pít.

71. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že ji i volala žalobcova manželka, zda je žalobce vůbec v práci, doma to u nich asi nebylo moc veselé.

72. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že svědkyně uvedla, že pracovní vztah byl s žalobcem nejhorší asi v roce 2021, 2022. V roce 2025 měla svědkyně za to, že se stav žalobce trochu zlepšil, začal mít zase zájem o své podnikání, kdy dříve se o to vůbec nestaral.

73. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že je žalobcův dlouholetý kamarád, znají se minimálně 15 let a přes léto spolu pravidelně hrávali golf.

74. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že svědek žalobce označil za veselého, pohodového a spolehlivého chlapíka, který by žádného kamaráda nenechal ve štychu, kdy však v posledních pěti letech se jeho chování změnilo, kdy dle svědka začal žalobce dost pít a svědek netušil, co bylo příčinou změny žalobcova chování.

75. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že mu žalobce sděloval, že se vůči němu děje nějaká velká nespravedlnost, ale konkrétně mu nic nesdělil.

76. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce nadával na soudní systém, že se cítil být neprávem obviněn. Toto se svědek dozvěděl od žalobce přímo od nikoho dalšího to nevěděl a ani nic nezaznamenal ve sdělovacích prostředcích.

77. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že měl za to, že se žalobce za to, co mu sděloval stydí a nechce to nějak dál rozvádět. S ohledem na to, že se to mělo dít tak dva, tři roky zpět si svědek nevybavoval, že by se mu žalobce svěřoval, že by se něčeho obával.

78. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že zaregistroval, že se od žalobce někteří začali jakoby odvracet, třeba na tom golfu, kdy to asi nebylo jen tak, muselo to být z nějakého vážného důvodu.

79. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že [název] je malé město, tak se všichni podnikatelé v okolí víceméně znají. Žalobce má hodně společností, jeho obraty však svědek neznal, ale žalobce podle svědka patřil do skupiny úspěšných podnikatelů.

80. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že se žalobce o svém trestním stíhání moc nezmiňoval. Změnu v roce 2019 pozoroval především v jeho chování, kdy začal více popíjet, kdy pro něj nebyl problém si dát pár panáků i ráno před golfem. Byl takový jiný a lidé se mu pak v důsledku toho začali vyhýbat.

81. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce se vždy o sport zajímal, v [název] podporoval, kde co (basketbal, hokej) a dle svědka to pak začalo upadat. Žalobce se charitativních a sponzorských akcí vždy účastnil, byl velmi štědrý, vynakládal částky i kolem půl miliónu, ale poslední roky o takové věci přestal mít zájem. Svědek nedokázal říci z jakého důvodu tomu tak je, zda z ekonomických nebo na to žalobce neměl náladu kvůli jiným věcem, na které myslel.

82. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že zná rodinu žalobce, ale ohledně změn, které v rodině po roce 2019 nastaly se nechtěl vyjádřit s odkazem na to, že je to moc osobní.

83. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že je podnikatelem a obchodním partnerem žalobce a také dlouholetým kamarádem žalobce.

84. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že se žalobce v posledních pěti letech změnil. Svědek byl informován, že byl žalobce před pěti lety trestně stíhán za dotační podvod.

85. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že to mohlo žalobce ovlivnit v podnikání a získávání nových zakázek. Daná věc ovlivnila celý osobnostní profil žalobce jakožto podnikatele, kdy utrpěla důvěra v něj a celá věc jej traumatizovala.

86. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že daná věc ovlivnila i jejich společný záměr, kdy žalobce obchodní jednání vést nemohl a vedl je svědek. Žalobce byl podle svědka velmi podrážděný a nesoustředěný, pokud se jednalo o sportovní akce, tak působil jako podrážděný dědek.

87. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že celkový osobnostní obraz žalobce tímto utrpěl nejen u podnikatelské veřejnosti, protože se dle svědka žalobce projevoval velmi negativisticky.

88. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že před trestním stíháním označil svědek žalobce za velmi pozitivního, přátelského jak v osobní, tak i sportovním životě a měl chuť se pouštět do složitějších podnikatelských plánů.

89. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že v rámci rodinného života svědek věděl, že manželka žalobce si na něj stěžovala, že je nerudný a mělo to stoupající tendenci.

90. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že po ukončení trestní kauzy, byl žalobce rozhořčen za újmu a nespravedlnost, která se mu tím udála.

91. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že se pohybuje v podnikatelském prostředí zaměřeném výhradně na stavebnictví, kdy zaměstnává okolo 300-400 zaměstnanců. Žalobce byl jeho subdodavatelem v různých oblastech, kdy dříve se spoluprací nebyly problémy, ale poslední dobou svědek zaznamenal stížnosti na provedené práce.

92. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobce patří mezi známé podnikatelské osoby a o jeho trestním stíhání se v podnikatelských kruzích vědělo, kdy dle svědka toto mohlo být důvodem, proč s ním někteří přerušili spolupráci.

93. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že dříve byl žalobce dle svědka aktivní i ve sportovní oblasti. Byl štědrým podporovatelem potřebných. Od roku 2019 se ale změnil, byl větší bručoun, negativista, plno věcí chtěl redukovat, rozprodávat firmy.

94. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že nechtěl spekulovat, ale vyjádřil se v tom smyslu, že proces s žalobcem nebyl dle jeho názoru spravedlivý. Svědek pozoroval, že žalobce začal alkohol užívat více než dříve, a to se podepsalo i na jejich vztahu, kdy alkohol dle svědka ovlivnil žalobcovu soudnost, měl nižší sebereflexi při posuzování některých věcí. Časově to svědek zařadil tak tři roky nazpět.

95. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že s žalobcem podnikal na společných projektech, kdy v předmětném období byla s žalobcem přes [právnická osoba]. omezena podnikatelská činnost, a to z důvodu jeho trestního stíhání. O trestním stíhání žalobce se svědek dověděl přímo od žalobce, kdy tento mu sdělil, že se má jednat o dotační podvod.

96. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem]. [jméno FO] bylo zjištěno, že z osobního setkávání pozoroval změny v chování žalobce a mělo to základ právě v jeho trestním stíhání. Svědek měl za to, že žalobce celou věcí velmi trpěl. Covidové období zasáhlo všechny podnikatele, bylo to těžké období samo o sobě a pokud se ještě přidají starosti ohledně trestního stíhání, může to být vše velmi zatěžující. Uvedl, že žalobce v důsledku trestního řízení jistě přišel o desítky miliónů korun a vyvažovat to částkou 50 000 Kč přišlo svědkovi urážlivé.

97. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalobce, více jak dvacet let působí jako vedoucí velkoobchodu s nápoji.

98. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že mají s žalobcem blízký pracovní vztah. Svědek uvedl, že poslední tři, čtyři roky zaznamenal v chování žalobce změny, kdy to s ním bylo pořád nahoru a dolů a svědek to přikládal tomu, co se žalobci v té době dělo. Ke svědkovi se něco doneslo.

99. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že změnu k horšímu v chování žalobce svědek spatřoval třeba v tom, že nedorazil na pracovní porady, začal víc pít, byl více nervózní a výbušný a přibral i na váze. Na počátku, když se svědek s žalobcem poznali, tak na něj působil žalobce velice lidsky, nedělal mezi lidmi rozdíly, počínal si spravedlivě, byl společenský, skvělý bavič a v práci profesionální při pracovních jednáních.

100. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že mu žalobce sám naznačil, že má velký problém, že řeší něco, co neudělal. Svědek se pak dozvěděl, co se žalobci děje a snažil se ho chápat. Svědek uvedl, že v poslední době za ním přišel žalobce sám a sdělil mu, že něco odpadlo, dle svědka to na žalobci bylo znát, jako by se uvolnil, kdy jednání i komunikace s ním je lepší.

101. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že nevěděl nic ohledně obratů jiných provozoven, za tu svoji s nápoji odpovídal on sám a tam žádnou významnou změnu v obratech neregistroval. Pokud šlo o ostatní zaměstnance provozovny, tak k tomu svědek uvedl, že tito se pozastavovali nad nepřítomností žalobce na poradách, a i svědka to občas celé demotivovalo.

102. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že záznam v trestním rejstříku žalobce by byl problém v jeho podnikatelské činnost, pokud jde o prodlužování smluv nebo sjednávaní nových kontraktů. Podle svědka se žalobce vždy vyjadřoval v tom smyslu, že on nic neudělal a že i přesto je stíhán.

103. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že v období před rokem 2019 byl žalobce dle svědka velmi společenský, účastnil se plesů, společenských akcí. Po tomto roce (období 2019-2022) se žalobce jako by stáhnul.

104. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že se žalobce věnoval sponzoringu a charitě, kdy od něj třeba svědek v době kdy v [název] dostal i 50 000 Kč a sponzoroval i další např. hendikepované a i jiné sporty.

105. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že změnu zaznamenal v období 2019-2022, kdy už se žalobce tak nepodílel.

106. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že zná manželku žalobce [jméno FO] i žalobcova syna [jméno FO]. Svědek si vzpomněl na jeden případ, kdy byla manželka žalobce u něj pro domácí vejce a plakala, sdělila mu, že neví, co už má s žalobcem dělat, že to s žalobcem nedává.

107. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že odklon obchodních partnerů od velkoobchodu s nápoji v důsledku situace žalobce neregistroval.

108. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že je podnikatelem, má nějakou společenskou prospěšnost, kdy se věnuje sponzorství, charitě a darování. Žalobce od samého počátku pociťuje křivdu v tom, že i když jednal, jak měl, konzultoval vše s osobou oprávněnou za MMR tak ta pak na něj podala trestní oznámení. To ho poškodilo jak u přátel, tak u obchodních partnerů, a i u konkurence.

109. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že v důsledku toho se cítil být vyčleněn. Ze všeho byl žalobce smutný, špatně se mu spalo. Jediné, kdy se dobře vyspal, bylo, když si dal drink. Většinou byl nervózní, což pak odnášeli jeho blízcí, rodina ale i spolupracovníci. Žalobce si byl vědom toho, že to s ním neměla rodina lehké.

110. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že cítil křivdu, když v dané věci figurovali i jeho dva společníci ([jméno FO] a [jméno FO]) a ti pak z jednání vypadli, kdy vše bylo jen na žalobci. Celá věc se podepsala na žalobcově zdravotním stavu.

111. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že dotace byla čerpána, na [název].

112. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že oznamovatelem trestného činu, bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, tedy subjekt, který s ním řešil získání dotace. Potom, co žalobce prošel trestním řízení, tak přišel o všechny iluze.

113. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že žalobce vždy podnikal v oblasti staveb a dopravy, rozšířil podnikání i na velkoobchod nápojů a poskytoval tak zaměstnání pro cca 50–100 zaměstnanců. Žalobce se vyjádřil, že má pocit, že jej to vyřadilo třeba z oblasti revitalizací po důlní činnosti, kdy dříve měl zakázky ze šachty, ale dle žalobce ho v důsledku toho stíhání už nikdo nechtěl.

114. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že zakázky se dle žalobce získávají ve výběrovém řízení, nebo jsou pak podlimitní zakázky, kdy se dělají seznamy firem a ty se pak obesílají. Žalobce měl za to, že trestním stíháním se dostal do negativního podnikatelského povědomí, kdy některé společnosti mají určitý etický kodex a už jen to, že byl žalobce obviněn jej automaticky vylučovalo z výběrových řízení. Pokud se jednalo o podnikatelské prostředí tak dle žalobce na něj koukali skrz prsty.

115. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že trestní stíhání ze začátku snášel dobře, kdy neměl ani právníka, šel prostě podat vysvětlení, věc se pak odložila, ale po nějaké době se projednávala znovu, a to už bylo dle žalobce horší, proto si vzal i právního zástupce. Nejhorší pro žalobce bylo první jednání u soudu, kdy měl za to, že si soudce a přísedící mysleli, že je darebák.

116. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že žalobce se jednání u soudu účastnil. Kvůli soudům špatně spal, budil se, o všem přemýšlel a obával se toho, že by mohl jít do vězení. To vše mělo dle žalobce vliv na to, že začal více pít, kdy ho to aspoň trochu uvolňovalo. Trestní stíhání ovlivnilo i jeho rodinu, kdy dcera byla v té době koncipientkou tak o tom věděla a syna se tím snažil vůbec nezatěžovat, ale bylo to znát na žalobcově chování, byl podrážděnější.

117. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že žalobce uvedl, že mu zůstali jen ti dobří kamarádi, s nimiž občas o celé věci mluvil, a kteří se ho snažili podpořit. Po zprošťujícím rozsudku se žalobci nikdo neomluvil, on sám omluvu nepožadoval, kdy to vše nechtěl opět ventilovat veřejně.

118. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že po zproštění obvinění se žalobce pomalu začal vracet ke svým koníčkům. Neměl přesnou představu o výši odškodného, kdy částka ve výši 50 000 Kč byla dle něj rozhodně nedostatečná. Podle žalobce je těžké částku vyčíslit, kdy uvažoval tak, že by se dala vyčíslit jako rozdíl mezi tím, co by mohl v podnikání dosáhnout, kdyby nebyl trestně stíhán a tím co fakticky dosahoval. Nebo by musel sáhnout k daňovým přiznáním před obviněním a po něm a nějak to porovnat a posoudit, která část ztráty může náležet k jeho obvinění, a která k běžné situaci na trhu a ve společnosti.

119. Právní posouzení věci se opírá o ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen ,,Zákon“). Podle ust. § 2 odst. 1 Zákona odpovídá stát za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

120. Podle § 6 odst. 1 Zákona ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen ,,úřad“).

121. Podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) Zákona úřadem podle odst. 1 je ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku samostatné působnosti, v případech, když škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem.

122. Podle ust. § 7 Zákona jedná úřad určený podle odstavců 1až 6 za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví, jinak.

123. Podle ust. § 14 odst. 1 Zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

124. Podle ust. § 14 odst. 3 Zákona o uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

125. Podle § 15 odst. 2 zákona se domáhat náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

126. V daném případě žalobce svůj nárok ve výši 1 000 000 Kč u Ministerstva spravedlnosti ČR uplatnil dne 7. 7. 2023 a žalovaná mu jeho přijetí potvrdila dne 7. 7. 2023. Dne 8. 1. 2024 obdržel žalobce od Ministerstva spravedlnosti stanovisko k odškodnění, kterým mu byla přiznána náhrada nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč. Žalobce podal žalobu dne 19. 2. 2024 a učinil tak v zákonem stanovené lhůtě.

127. Podle § 31a odst. 1 Zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

128. Podle § 31a odst. 2 Zákona zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit, jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za níž k nemajetkové újmě došlo.

129. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010 se mimo jiné uvádí: …,,nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí zákona je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena, anebo nepostačovalo-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění v penězích.“ 130. Evropský soud vychází ze silné, ale vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje (viz Apicella odst. 93), neboť újma vzniká samotným porušením práva. Evropský soud jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích. V tomto ohledu je tedy namístě přistupovat k případnému zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva jen za zcela výjimečných okolností, např. tehdy, byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný.

131. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009 uvedené neznamená, že poškozený žalobce nemusí majetkovou újmu jako předpoklad jeho nároku vzniklou mu v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení vůbec tvrdit. Takové tvrzení bude zpravidla přinejmenším obsahově vyjádřeno v potřebném rozsahu v žalobě poměrem vylíčení rozhodujících skutečností a toho, čeho se žalobce domáhá (§ 79 odst. 1 o.s.ř.) v rovině alespoň povšechného vysvětlení motivace k uplatnění nároku. Náhrada nemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Jde tedy o psychickou kategorii, jejíž hloubku a rozsah, co by rozhodné skutečnosti, obtížně soudem prokazovatelné, by bylo nadbytečné zjišťovat prostřednictvím výslechu účastníka dle § 131 o.s.ř.. Uvedené však působí jen pro stav nejistoty účastníka nepřiměřeně dlouze vedeného řízení. Byla-li by újma spojována s jiným následkem, uplatní se plně procesní povinnosti a břemena, včetně důkazního. Popření tvrzení o nemajetkové újmě ve shora uvedeném obecném smyslu vzniklé v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení je na žalovaném škůdci, jenž má ke své obraně a ke svému zájmu povinnost uvést skutečnosti vylučující pravdivost tvrzení takového škodního předpokladu.

132. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nezákonným rozhodnutím vznikla žalobci nemajetková újma. Skutečnost samotná, že byl žalobce podroben nezákonnému trestnímu stíhání pro úmyslnou trestnou činnost zaměřenou na dotační politiku, hrozil mu trest odnětí svobody, vede, aniž by bylo v tomto směru třeba provádět dokazování, k závěru, že toto stíhání bezpochyby mělo na psychiku žalobce neblahý vliv. Jedná se o skutečnost, která je obvyklým následkem nezákonného rozhodnutí. Žalobce, stejně jako by to pociťovala každá jiná osoba, nacházející se v jeho situaci, jednak důvodně pociťoval strach z výkonu trestu odnětí svobody, který mu bezpochyby hrozil, jakož i ze samotného pobytu ve vězení. Stejně tak lze uvěřit žalobci, že byl svým okolím negativně vnímán, neboť společenský odsudek za trestnou činnost, pro kterou byl stíhán, je bezpochyby dán. Tím spíše pak, pokud se živil jako osoba podnikající prostřednictvím právnických osob, které zakládal, a za jejichž podnikání ručil celým svým majetkem. Dále mu lze uvěřit, že z celého nezákonného trestního stíhání mohl pociťovat beznaděj, když na jeho aktivní obranu orgány činné v trestním řízení nebraly žádný ohled. To vše, aniž by tyto skutečnosti musel dokazovat, neboť obecně platí, že by stejnou nemajetkovou újmu utrpěla jakákoli osoba, která by byla danou skutečností postižena. Jedná se totiž o notorietu, kterou dokazovat není třeba.

133. Za uvedené útrapy je třeba tedy žalobce odškodnit, přičemž, jak uvádí Ústavní soud, výše přiznané náhrady nesmí být symbolická, ale musí vždy naplnit požadavky plynoucí z čl. 36 odst. 3 Listiny a principu demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4293/18). Objektivním kritériem pro určení výše nemajetkové újmy je přitom význam řízení pro poškozeného (žalobce), kterému je třeba věnovat obzvláště velkou pozornost. Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaného řízení. Vzhledem zejména k délce trestního řízení, k výši hrozícího nepodmíněného trestu odnětí svobody a k tomu, že žalobce byl stíhán pro závažnou úmyslnou trestnou činnost spáchanou ve formě organizátorství, kdy tedy od počátku se nejednalo o dokonaný čin, pak zadostiučinění ve formě pouhého konstatování porušení práva, nestačí. V daném případě, kdy po dobu trvání trestního stíhání a v důsledku tohoto stíhání docházelo k vážným zásahům do práva žalobce na jeho lidskou důstojnost, osobní čest a dobrou pověst, je tak namístě poskytnout žalobci přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích, přičemž odpovídající shledává soud peněžitou náhradu v částce 422 000 Kč.

134. Soud má z provedeného dokazování za nesporné, že v Rozsudku ze dne 11. 1. 2022 , č.j. [spisová značka] konstatoval soudce po provedeném dokazování v hlavním líčení, že dospěl k závěru, že na rozdíl od podané obžaloby, nelze skutková zjištění týkající se obžalovaných podřadit pod žádné ustanovení tr. zákoníku ohledně jakéhokoliv trestného činu a své závěry také přesvědčivě odůvodnil. Přesto státní zástupkyně proti uvedenému rozsudku podala odvolání, které založila mimo jiné i na tom, že prospěch z poskytnutí dotace měl žalobce proto, že uvedl Ministerstvo pro místní rozvoj v omyl. Tento omyl byl spatřován v tom, že mezi příjemcem dotace a mezi prodávajícím, což byly v obou případech právnické osoby, existoval rodinný vztah. Ministerstvo pro místní rozvoj bylo v daném případě oznamovatelem jednání, v němž orgány činné v trestním řízení spatřovaly spáchání trestného činu dotačního podvodu, jehož podstatou mělo být nepravdivé ujištění žadatele o dotaci, že mezi ním a prodávajícím neexistuje rodinný vztah, přičemž jednatelka právnické osoby, která žádala o dotaci byla [jméno FO] jednatele právnické osoby prodávající [název], na které měla být dotace čerpána. Tato skutečnost sama o sobě nemohla být v žádném případě důvodem k trestnímu stíhání, když těžko můžete vzdělaného člověka na Ministerstvu pro místní rozvoj uvést omyl v tom, že jste v příbuzenském poměru s právnickou osobou, ledaže by na Ministerstvu pro místní rozvoj pracovali nevzdělaní lidé, kteří tento rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou a jejich příbuzenstvím nechápou a podmínky pro splnění dotačních titulů vytvářejí ad hoc, podle své chuti a nálady. Soud považuje za značně nepravděpodobné, že by se někdo na ministerstvu nechal oklamat takto absurdní úvahou, nicméně Policie ČR toto trestní oznámení vyhodnotila jako důvodné a státní zástupkyně poskytla pro zahájení takto koncipovaného trestního stíhání žalobce veškerou podporu a dozor.

135. Soud má z provedených listin vytvořených v rámci trestního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] za jednoznačně prokázané, že činností žalované a osob, které měly nad trestním řízením veškerou moc, aniž by učinily cokoliv pro jeho předčasné ukončení, došlo k vydání nezákonných rozhodnutí, a nyní projednávané řízení má povahu vyrovnávací spravedlnosti. Základní otázkou tohoto vyrovnání je jaká výše zadostiučinění je způsobilá k odškodnění újmy, kterou žalobce utrpěl.

136. Z dokazování zaměřeného na újmu, která byla způsobena žalobci měl soud za to, že v žalobcově životě nastal v důsledku nezákonného stíhání obrat, který konkrétně svědek [jméno FO] popsal jako příklon k alkoholu a osobnostní změnu od pohodového, férového člověka k člověku, který se upíná k myšlence, že je pronásledován, chová se neuroticky, nedodrží slovo a vyhýbá se řešení situací, a přesto nadměrně vnímá, jak ho vidí ostatní.

137. Z výpovědi žalobcovy dlouhodobé zaměstnankyně na pozici asistentky nebo pomocné účetní pak zase vyplynulo, že ze společenského, milého a příjemného člověka se stal člověk, který ztratil zájem chodit do práce, věčně pil, byl nervózní a protivný. Lidé se od něho odvraceli v tom smyslu, že celá léta platilo, že když se odebíral nějaký materiál, tak se platilo až poté, co zakázka byla dokončena, ale najednou chtěli všichni peníze hned, telefonovali, psali a vyhrožovali soudem. Podle svědkyně to mělo velmi jasnou spojitost s trestním stíháním. Svědkyně sama popisovala, že nechápala smysl trestního stíhání, když společníci žalobce z toho úplně vypadli a on se svojí [jméno FO] tam zůstali pořád jako viníci. Svědkyně se sama domnívala, že žalobce je oprávněn to vnímat jako jakousi konspiraci. Dostavil se u něho nezájem a rezignace, zatímco dříve míval vize a snahu podnikání rozšiřovat.

138. Z výpovědi svědka [jméno FO] měl soud za prokázáno, že žalobce býval veselý a společenský, hrával se svědkem golf, ale v souvislosti s tím soudem i svědek zaznamenal změnu spočívající v tom, že žalobce víc pil, svědek sám cítil, že se jedná o vážnou situaci a že žalobce má strach. Lidé okolo golfu se mu vyhýbali, protože nebyl tolik zábavný. Svědek zaznamenal, že omezil svou donátorkou aktivitu, zatímco dříve podporoval sponzorsky kde co. Nadával na soudní systém a na to, že je nespravedlivě nařčen z něčeho, co neudělal.

139. Z výpovědi svědka [jméno FO] měl soud za prokázáno, že zaznamenal v chování žalobce v posledních letech změnu, která se týkala prudké změny nálad, což se až skoro nedalo vydržet, jak to bylo intenzivní. Ale svědek to omlouval, protože věděl, doneslo se mu, z čeho to pramení. Jevil se nespolehlivý, pil, ačkoliv vždy předtím se projevoval spravedlivě a lidsky. Stal se až nesnesitelným. Společensky se neangažoval, ale v letech 2019-2022, nebyl vidět ve společnosti, utlumil to.

140. Z výpovědi svědka [jméno FO] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svých firem soutěžil státní zakázky. Trestní řízení a žalobcovo odsouzení by mělo velmi zásadní vliv na jeho další existenci jako podnikatele ve stavebnictví a možnost ucházet se o zakázky státu. Na všechny subjekty, s nimiž se v rámci podnikání setkával by to mělo vliv a největší samozřejmě na jeho zaměstnance. Žalobce se od té doby projevuje velmi negativisticky. Soustředil se vždy spíš na lokální podnikání, a proto mu v rámci neformální informovanosti hrozilo, že bude od některých projektů odstaven. I svědek sám podnikatelskou spolupráci se žalobcem omezil, neboť ty procesy probíhají samovolně, jsou tam odpovědné osoby. Podle svědkova odhadu mohl v podnikání za dobu, co s ním trestní řízení nezákonným způsobem probíhalo přijít o desítky miliónů korun a vyrovnání této ztráty 50 000 Kč je úplně urážlivé.

141. Manželka žalobce vypověděla, že prožívala nesnadné období i ona, neboť žalobce chodil pozdě, byl opilý, nebyl příjemný a nebyla s ním rozumná řeč. Snažila se, aby syn změnu neregistroval. Rodina neprožívala hezké chvíle. Žalobce nic nebavilo. Ani rozsudek, který ho zprostil všech obvinění nezařídil, že komunikace s žalobcem není stále narušená a vztah by nebyl poznamenaný.

142. Dcera žalobce vypověděla, že žalobce hovořil o zradách, byl negativní, nevěřil ve vlastní aktivity a nepřikládal jim žádný smysl. Býval realista, ale ne depresivní. Pocit nespravedlnosti v něm zůstal. U lidí zaznamenala závist, když slýchávala, že na tátu taky došlo. Delší dobu nežije v [název] a nevěděla, co se stalo. Dověděla se to zprostředkovaně. Přes sociální sítě se rozjely různé skupiny, kde se to hodně řešilo a všechno se na ně valilo, rozuměj na žalobcovu rodinu.

143. Nemateriální újma žalobce po provedeném soudním řízení zasáhla do všech sfér jeho života soukromého, pracovního i čistě intimního. Žalobce podlehl svým vlastním neřestem, když cítil bezmoc a zoufalství, při vědomí, že může být odsouzen a ztratí kontakt s podnikáním, kterému se věnoval, které budoval, a které ho stejně jako jeho zaměstnance dobře živilo. Změnilo se jeho chování, protože zažíval strach a měl pocit, že je to cílená činnost nějaké skupiny, která se jej snaží vyřadit ze hry. Jeho partnerský vztah utrpěl, protože s ním nebyla rozumná řeč. Nejbližší lidé manželka a syn tak byli ohroženi nejvíce a žalobce jim nemohl v dané chvíli poskytnout sebe způsobem o jaký by nejspíše stáli. Takové období zažívá jistě v krizi každá rodina, ale jestli jej zažije rodina proto, že je jejich otec nespravedlivě a nezákonně stíhán, není možné pominout, že je zde odpovědná osoba, která může křivdu odčinit způsobem poskytnutí vhodného, byť symbolického zadostiučinění.

144. Na základě srovnání s případem poskytnutého zadostiučinění, z něhož soud vycházel, se přiznaná výše zadostiučinění ve výši 581 309 Kč jeví jako přiměřená: Soud řešenou věc porovnával s případem posudkového lékaře, který byl obviněn z trestného činu podvodu podle ust. § 10 odst. 1 písm. c) trestního zákona k § 250 odst. 1 a odst. 3 písm. b) trestního zákona, kterého se měl dopustit tím, že v době od 28. 2. 2003 do 7. 1. 2009 vystavoval potvrzení o zdravotním stavu zaměstnance s nesprávnými údaji, čímž mu umožnil neoprávněně pobírat náhradu za ztrátu na výdělku z prostředků zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ve výši 2 637 957 Kč. Uvedený lékař byl zproštěn obžaloby na základě rozsudku krajského soudu, že skutek není trestným činem. Obvodní soud pro Prahu 2 tomuto lékaři v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] přisoudil zadostiučinění ve výši 400 000 Kč z žalovaných 3 000 000 Kč, které odůvodnil tím, že jde o zásah do osobnostní sféry žalobce, neboť ten zanechal své soukromé praxe jako fyzická osoba, projevila se u něj závažná nemoc, do té doby byl bezúhonný a nikdy proti němu nebylo vedeno trestní stíhání a ani toto trestní stíhání nemělo být zahájeno. Skutek nebyl trestným činem, což je závažné pochybení. Žalobce byl činný v profesních institucích, kde musel čelit nepříjemným situacím právě před větším množstvím odborně vzdělaných kolegů, tedy po profesní stránce mu trestní stíhání ublížilo nejvíce.

145. Dále řešenou věc soud porovnával s případem vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 2 ve věci [spisová značka], kde se soud vyjadřoval ke stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia NS Cpjn 206/2010 a jeho závaznosti při stanovování zadostiučinění za újmu, které se stanovuje v současnosti. V daném srovnávaném případě to bylo v roce 2024. Obvodní soud pro Prahu 2 zde zdůraznil, že stanovisko Nejvyššího soudu bylo přijato před 13 lety, to je za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o výši mezd a cenovou úroveň soud uvedl, že je obecně známou skutečností, že souhrnná inflace v mezidobí dosáhla více než 50 %. Částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v době nepřiměřené délky řízení stejně tak, jako v poskytování zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím, a to takovým způsobem, aby byla poskytovanému zadostiučinění zachována jeho satisfakční funkce.

146. Při zohlednění nosných důvodů z obou rozhodnutí měl soud za to, že žalobce stejně tak jako uvedený posudkový lékař utrpěl újmu na svém zdravotním stavu, protože nadměrný stres, úzkost a strach z toho, že bude odsouzen k několikaletému trestu za věc, které se nedopustil, a která byla čistou konstrukcí navíc absurdně aplikovanou, v něm vyvolávaly touhu po konzumaci alkoholu, o němž věděl, že by se mu měl vyhýbat, ale vzhledem k narušené psychice a vnímání skutečnosti nedokázal tomuto zákazu čelit a upadl do stavu závislosti, která poznamenala všechny jeho pracovní, rodinné a přátelské vztahy. Stejně jako uvedený lékař musel čelit odsudkům, které se projevovaly ve vztahu k jeho firmám a podnikatelským postupům, kdy mu nebyly tolerovány dosavadní trpěná zpoždění s platbami, ačkoliv jinak nikdo proti delším intervalům v platbách nebrojil a nepochyboval o platební schopnosti žalobcem řízených a ovládaných firem. V důsledku změněného chování se stal zátěží pro své zaměstnance a přístup k němu byl pro ně obtížný a těžko snesitelný. Žalobce přestal projevovat skutečný zájem o své okolí, které zahrnovalo i nejbližší rodinu a přátele a musel spoléhat na jejich toleranci a pochopení. S nedůvěrou, které vyvolalo jeho stíhání ve veřejném mínění se dosud potýká.

147. Zvolenou částku zadostiučinění soud rozdělil na částku ve výši 422 000 Kč, která se jeví soudu jako přiměřená s porovnávaným případem posudkového lékaře v době, kdy o ní rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 2 a pro dokreslení její výše soud ještě uvádí další zdůvodnění, které není zanedbatelné při úvaze o její výši: Na základě trestního řádu by všechny orgány činné v trestním řízení měly objasňovat okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného. Tato povinnost samozřejmě zahrnuje i roli státního zástupce v trestním řízení. V systému veřejné žaloby, která je zakotvena v Ústavě ČR, tr. řádu a v zákoně o státním zastupitelství, je činnost státního zástupce klíčová a jeho činnost se dělí do několika fází, přičemž každá má své specifické požadavky a zásady. Nelze rezignovat na zákonnost postupu v trestním řízení tím, že dozorem pověřená státní zástupkyně neovládá po letech strávených mezi dvěma zákony (trestním zákoníkem a trestním řádem) občanské právo hmotné, jako není možné, aby bylo občanskoprávnímu soudci tolerováno, že nerozumí základním zásadám, na nichž spočívá ochrana společnosti před negativními dopady trestné činnosti. Je to stejné jako bychom zubaři chtěli odpustit, že neví, jak funguje lidské srdce. Řešený případ by se v ideálním justičním systému, neměl nikdy stát a když už se takový případ objeví, neměl by se nikdy znovu opakovat. Stát by ve své povinnosti dostát odškodnění způsobené újmy jako je tato, kterou utrpěl žalobce, měl od symbolických částek přejít k adekvátnímu řešení, které by bylo zcela jasnou metodikou, jak postupovat při stanovení odpovědnosti za způsobenou škodu. Nezávislost a nestrannost, která se týká soudní moci a je s ní od počátku spojena jako s esenciální složkou jejího projevu se netýká státních zástupců jako osob, které jsou povolány chránit občany před negativními společenskými jevy, v nichž jsou rozpoznány prvky trestní odpovědnosti. Státní zástupce není nezávislý, je odpovědný státu, jehož moc uplatňuje formou práva trestat viníky trestných činů. U státních zástupců je naopak přítomen prvek odpovědnosti projevující se v tom, že musí sledovat tzv. veřejný zájem, definovaný státem. To znamená, že jejich legitimita není odvozena z vlastní nezávislosti, ale z loajality k určité ideji – státu, jeho politice trestního stíhání, hierarchii uvnitř soustavy. Proto se státní zástupce nikdy nemůže zcela osvobodit od závislosti. Jeho role není neutrální, nýbrž programově stranická (strana obžaloby).

148. Samotná existence odškodňovací agendy ministerstva spravedlnosti je důkazem, že v systému trestní justice k pochybením dochází. Protože stát odškodňuje nespravedlivě stíhané, je zřejmé, že tíhu těchto chyb nesou výlučně veřejné rozpočty, zatímco jednotliví činitelé trestního řízení zůstávají fakticky nedotčeni. Je však nutno mít na paměti, že státní zástupci jsou současně zaměstnanci státu. Pokud stát vyplácí odškodnění za újmu způsobenou jejich postupem, lze alespoň v rovině úvah přihlédnout k tomu, jaká by byla výše regresní odpovědnosti, kdyby byla vůči nim uplatněna podle obecných pravidel pracovního práva. Takové úvahy mohou sloužit jako orientační interpretační vodítko při stanovení spravedlivé výše satisfakce – zejména v případech, kdy je částka odškodnění odvozována od výdělku zaměstnance v odpovědném postavení. V tomto smyslu je přiměřené zohlednit, že horní hranice regresní odpovědnosti zaměstnance činí až 4,5násobek jeho průměrného měsíčního výdělku.“ 149. V řešeném případě soud vycházel z toho, že obžaloba byla podána dne 14. 5. 2020 a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, který potvrdil zprošťující rozsudek okresního soudu byl vyhlášen 15. 3. 2023. Proto se ve výpočtu objevují roky 2020 až 2023. Pro orientaci při stanovení přiměřené výše satisfakce soud vycházel z principu, že plat státního zástupce činí 90 % platové základny soudce. Pro roky 2020 – 2023 byly platové základny soudců v letech 2020 – 2022 100 872 Kč a v roce 2023 113 775 Kč; tomu odpovídají měsíční platy státních zástupců přibližně 90 785 Kč (pro roky 2020 – 2022) a 102 398 Kč (rok 2023). Aritmetickým průměrem těchto měsíčních částek za období 2020 – 2023 vzniká průměrný měsíční výdělek 93 688 Kč. Uplatněním interpretačního vodítka odvozeného z maximální regresní odpovědnosti zaměstnance (násobitel 4,5) dospěl soud k návrhu výše újmy ve výši 4,5 × průměrného měsíčního výdělku = 421 596 Kč. Tento výpočet byl použit jako orientační a interpretační kritérium, nikoli jako přímá právní povinnost soudu uplatnit regres vůči konkrétnímu zaměstnanci.“ Částka zvolená soudem ve výši 422 000 Kč se jeví jako přiměřená a odpovídající i přísným a zákonným hlediskům zohledňující stav závislosti státních zástupců na tzv. veřejném zájmu.

150. Protože případ, podle kterého soud postupoval se udál v roce 2015, což je cca před deseti lety, učinil soud navýšení, které zdůvodňuje takto: Žalobce byl nespravedlivě stíhán z důvodů, které měly svůj původ v oznámení Ministerstva pro místní rozvoj, které dotační titul vypisovalo. Jestliže se někdo uchází o dotaci musí vědět předem, jaké požadavky má splnit, aby dotaci obdržel, tyto požadavky by měly být jasně určeny a posuzovány tak, aby neumožňovaly různý výklad. Jestliže se úředníci na ministerstvu pro místní rozvoj domnívali, že žadatel o dotaci tyto podmínky a požadavky nesplňuje, neměli mu dotaci udělit. Obvinění ze skutku, v němž měl být spatřován dotační podvod bylo krajním řešením, které vzhledem k tomu, že trestní právo je prostředek určený k ochraně zákonem stanovených zájmů, který musí být užíván jen tehdy, pokud užití jiných právních prostředků ke sjednání nápravy nepřichází v úvahu, neboť již byly vyčerpány nebo jsou zjevně neúčinné či nevhodné, se nemuselo setkat s porozuměním všech zainteresovaných osob a orgánů činných v trestním řízení. Riziko za výsledek takového nejistého podniku, pak vždy nese oznamovatel v daném případě zaměstnanec ministerstva.

151. Stejným způsobem, jako soud dospěl k přiměřené výši zadostiučinění ve výši 422 000 Kč, dospěl k její valorizační složce ve výši 159 309 Kč, která by odpovídala zvýšení, které se v daném případě odvíjí od toho, že od případu posudkového lékaře uplynulo již 10 let. Výše odškodnění 422 000 Kč, která by byla vyplácena v roce 2015-2018 již dnes nemá tentýž plně kompenzační charakter, jako by ho měla v letech, kdy o ní bylo Obvodním soudem pro Prahu 2 uvažováno. Soud vyšel z toho, že v době, kdy probíhalo řízení o udělení dotace v roce 2019 činila průměrná hrubá měsíční mzda ve veřejném sektoru (tzv. platová sféra) přibližně 35 402 Kč, její 4,5násobek představuje částku, o kterou by částka zadostiučinění měla být navýšena, aby se jevila i v roce 2025 jako plně kompenzační. Tento údaj pochází z ISPV neboli Informačního systému o průměrném výdělku, což je statistický systém, který pravidelně monitoruje výdělkovou úroveň a pracovní dobu zaměstnanců v České republice. Slouží jako důležitý nástroj pro sledování mzdových podmínek v různých sektorech ekonomiky. Žalobce je zaměstnavatelem, který působí v soukromém sektoru a jeho trestní řízení a odsouzení by mělo dopad na život rodin zaměstnanců, kteří jsou na jeho podnikání zainteresováni a přímo navázáni svým výdělkem. Jeho odsouzení by zasáhlo do života několika desítek rodin v regionu a mohlo by se stát, že tyto rodiny by využily záchrany státní sociální pomoci a opět by zatížily rozpočet státu. Proto soud zohlednil jako valorizační mechanismus plat zaměstnance veřejného sektoru v roce 2019, aby odčinil újmu, která žalobci vznikla v příčinné souvislosti s jednáním zaměstnance ministerstva pro místní rozvoj oznamujícího skutek, v němž orgány činné v trestním řízení mylně spatřovaly dotační podvod a přispěly tak k vydání nezákonného rozhodnutí. Celková částka zadostiučinění činila 422 000 Kč + 159 309 Kč, celkem 581 309 Kč.

152. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud ve smyslu ust. § 143 odst. 2 o.s.ř., když zohlednil nález Ústavního soudu I.ÚS 453/22, v němž Ústavní soud dovodil, že ve sporech o přiměřené zadostiučinění podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, je třeba rozlišovat mezi posuzováním samotné existence nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci a rozhodováním o výši přiměřeného zadostiučinění. Rozhodování o ní, na rozdíl od posuzování existence újmy, obecně splňuje podmínky aplikace ustanovení § 136 o. s. ř., a tedy představuje úvahu soudu ve smyslu tohoto ustanovení. Neexistuje totiž žádná exaktní metoda, jak stanovit přiměřenost zadostiučinění, respektive jeho výši. Proto přizná-li soud žalobci nižší přiměřené zadostiučinění, než jakého se domáhal, uplatní se při rozhodování o náhradě nákladů řízení § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce má na základě tohoto ustanovení právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, proto se pro výši nákladů řízení použije vyhl. č. 177/1996 Sb. a to jak ve znění do 31. 12. 2024, tak ve znění účinném po 1. 1. 2025. Podle nálezů Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1391/24 a II. ÚS 838/25 se pro výpočet odměny advokáta za úkony provedené do 31.12.2024 má vycházet z tarifní hodnoty odpovídající přisouzené částce. V daném případě se jednalo o částku 581 309 Kč. Dne 24. 3. 2023 převzal zástupce žalobce zastoupení a dne 19. 2. 2024 doručil soudu prostřednictvím datové schránky žalobu. Dne 7. 11. 2024 se zástupce žalobce zúčastnil prvního jednání ve věci. Odměna za úkon v roce 2024 z tarifní hodnoty 581 309 Kč činila 10 660 Kč a režijní paušál činil 300 Kč. V roce 2024 se tedy jednalo o částky 3 x 10 660 Kč + 3 x 300 Kč, tj. 32 880 Kč.

153. V roce 2025 se konala další 4 ústní jednání ve dnech 30. 1. 2025, 31. 3. 2025, 22. 5. 2025 a 8. 9. 2025 a dne 15. 9. 2025 byl vyhlášen rozsudek. Novelizací vyhl. č. 177/1996 Sb. vyhl. č. 258/2024 Sb. byly odstraněny výkladové nejasnosti, vyplývající z v minulosti nekoncepčního pojetí výpočtu odměny za právní zastoupení, které nezohledňovalo u sporů o náhradu za újmu na zdraví a za nemateriální újmu právní a skutkovou složitost věci. V současném znění vyhl. č. 177/1996 Sb. lze vycházet z ust. § 9a podle jehož odst. 1 písm. a) se za tarifní hodnotu ve věcech osobnostních práv s návrhem na náhradu nemajetkové újmy považuje výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva, nejvýše však částka 500 000 Kč. V daném případě je odměna za úkon provedený v roce 2025 stanovena částkou 10 300 Kč a režijní paušál činil 450 Kč. Jedná se tedy o částky (4 x 10 300 Kč + 4 x 450 Kč + 5 150 Kč + 450 Kč ) tj. částku ve výši 48 600 Kč. Dohromady za úkony v roce 2024 a 2025 je to částka 81 480Kč z toho 21% DPH je částka 17 110,8Kč tj. po zaokrouhlení 17 111 Kč. Náklady tedy dosáhly částky (81 480Kč + 17 111 Kč + 2000Kč) tj. částky ve výši 100 591 Kč.

Poučení