30 C 5/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kočovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o snížení výživného pro zletilé dítě

I. Žalobkyně je povinna platit žalované na výživném částku 4 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 2. 2024, vždy do 5. dne v měsíci předem.

II. Tím se mění rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 15. 4. 2021, č. j. 26 C 142/2020-153, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2021, č.j. 23 Co 255/2021-180.

III. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala snížení výživného na částku 3 000 Kč od 1. 9. 2022 do 31. 1. 2024 a v části snížení výživného v částce 1 700 Kč od 1. 2. 2024.

IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala snížení výživného, které je povinna platit žalované dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 15. 4. 2021, č.j. 26 C 142/2020-153, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2021, č.j. 23 Co 255/2021-180, ve výši 5 700 Kč měsíčně. V návrhu uvedla, že toto výživné bylo stanoveno podle poměrů v roce 2019, od té doby došlo k jejich podstatné a nikoli jen přechodné změně na straně obou účastnic odůvodňující vyměření výživného v nové výši. Při předchozím rozhodování o výživném žalovaná uvedla, že nemůže pracovat brigádně a je plně odkázána na výživné, soud vypočítal výši výživného na základě příjmů žalobkyně z roku 2019, kdy započítal i nemocenské dávky z dlouhodobé nemoci a příjem před pandemií Covid, přesto, že žalobkyně poukazovala na skutečnost, že její aktivity a příjmy jako OSVČ se kvůli této situaci snižují. Žalované vyplácela dobrovolné výživné 5 000 Kč, což bylo na hranici jejích možností. Došlo ke změně poměrů na straně žalobkyně a její rodiny, žalobkyně je vedena na Úřadu práce, bydlí s manželem v bytě 2+kk, za což hradí nájemné 14 000 Kč, které bylo od 1. 1. 2024 zvýšeno o 10 %, poplatky 1 500 Kč, zálohy na energie 4 000 Kč a zálohy na plyn 300 Kč, žalobkyně vynakládá náklady na dopravu do zaměstnání. Manžel žalobkyně je od září 2022 zaměstnán s hrubým měsíčním příjmem 19 700 Kč, platí výživné na nezletilé děti 120 EUR měsíčně. Vyživovací povinnost vůči žalované mají oba rodiče, nikoli jen žalobkyně. Pokud žalovaná s odkazem na inzertní nabídky uvádí, že by žalobkyně mohla dosahovat vyšších příjmů, žalobkyně namítá, že na tyto pozice je požadováno vysokoškolské vzdělání se znalostí anglického jazyka na úrovni B2, což žalobkyně nesplňuje. V nabídkách práce jsou nadto uvedeny částky maximální možné mzdy, avšak nástupní mzda je zpravidla nižší. Reálná mzda účetní je 30 000 – 45 000 Kč. Žalobkyně navrhla, aby soud výživné snížil na částku 3 000 Kč s účinností od 1. 9. 2022.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že je studentkou 5. ročníku , adresa, školy , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Žalobkyně vyživovací povinnost vůči žalované plní pouze nárazově a prostřednictvím exekučních srážek ze mzdy, posledním plátcem mzdy byla společnost , Anonymizováno, Žalobkyně podniká a zároveň je zaměstnána v hlavním pracovním poměru, je zkušenou a dlouholetou účetní a byla by schopna dosahovat vyššího příjmu než nyní. Žalovaná je na výživném od žalobkyně nadále ekonomicky závislá, otec žalované pobírá starobní důchod 14 903 Kč, což mu neumožňuje žalovanou jakkoli podporovat. Náklady žalované jsou tvořeny nájemným 18 500 Kč a platbami za služby 4 800 Kč, pobírá příspěvek na bydlení 12 000 Kč měsíčně.

3. Soud zjistil tento skutkový stav:

4. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. 26 C 142/2020 soud zjistil že naposledy bylo o výživném žalované rozhodováno rozsudkem č.j. 26 C 142/2020-153 ze dne 15. 4. 2021, kterým byla stanovena vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalované ve výši 5 700 Kč měsíčně s účinností od 1. 6. 2020. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovaná byla t.č. studentkou prezenční formy bakalářského studijního programu „, Anonymizováno, “ na , Anonymizováno, . Žalovaná tvrdila placení částky 5 000 Kč za nájemné dle nájemní smlouvy uzavřené mezí ní jako nájemkyní a partnerkou jejího otce jako pronajímatelkou, soud však tuto smlouvu vyhodnotil jako účelovou, přičemž připustil, že žalovaná, která bydlí s otcem a jeho partnerkou, se možná na nákladech na bydlení do určité míry podílí, a to z výživného, které jí její otec vyplatil za předchozí období. Soud dále zjistil výdaje žalované 1 280 Kč za jízdné po , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ), platbu za léky ve výši 419 Kč a platbu ve prospěch Vodafone ve výši 499 Kč, dále zjistil, že žalovaná vynakládá 400 Kč týdně za doučování. Žalované jako oprávněné byly vyplaceny částky 45 086 Kč a 15 653,75 Kč vymožené na dlužné výživné otce v exekučním řízení, dále byla vedena další exekuční řízení pro vymožení částek 17 950 Kč a 57 796 Kč na dlužném výživném a 320 Kč měsíčně na běžném výživném, povinným byl otec žalované. K poměrům žalobkyně soud zjistil, že měla živnostenské oprávnění pro obory činnosti „služby v oblasti administrativní správy“ a „služby organizačně hospodářské povahy, z nabídek na , Anonymizováno, práce.cz soud zjistil, že pro práci účetní byla nabízena mzda v rozmezí 35 000 až 45 000 Kč měsíčně, ze sdělení MPSV byl zjištěn průměrný výdělek v oblasti účetnictví, ekonomiky a personalistiky 46 600 Kč, ke dni 28. 2. 2021 bylo 219 volných míst, průběrný výdělek úředníků v oblasti účetnictví činil 34 200 Kč, volných míst bylo 89. Žalobkyně byla zaměstnána u FN , adresa, na hlavní pracovní poměr jako vedoucí úklidových služeb od října 2019 do ledna 2020 s průměrným čistým měsíčním výdělkem 31 519 Kč, pracovní poměr byl ukončen ve zkušební době ze strany zaměstnavatele. Žalobkyně pobírala nemocenskou (od 20.6.2020 do 27.7.2020 ve výši 41 572 Kč, od 28.7.2020 do 1.9.2020 ve výši 39 384 Kč), dílčí základ daně pro rok 2019 činil 217 305 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji 113 848 Kč. Žalobkyně ani žalovaná nebyly vlastnicemi nemovitých věcí. Soud při stanovení výživného vyšel z teoretických příjmů žalobkyně ve výši 30 000 Kč, zohlednil možnost žalované brigádně si přivydělat, přihlédl k doporučujícím tabulkám Ministerstva spravedlnosti a k tomu, že žalobkyně po dlouhou dobu plnila vyživovací povinnost za oba rodiče, a stanovil výživné na nižší úrovni.

5. Rozsudek soudu prvního stupně byl ve výroku o stanovení výživného potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 23 Co 255/2021-180 ze dne 22. 9. 2021. Odvolací soud na základě doplněného dokazování zjistil, že čistý měsíční příjem žalobkyně činil podle daňového přiznání za rok 2019 částku 9 487 Kč měsíčně, dále pobírala shora uvedenou mzdu od FN , adresa, v průměrné výši 31 519 Kč, žalobkyně hradila nájemné 20 000 Kč měsíčně a poskytovala výživné žalované, která u ní předtím bydlela. V roce 2020 činil základ daně 212 600 Kč, což odpovídá 17 717 Kč měsíčně, avšak výše vyměřené nemocenské nasvědčuje příjmu žalobkyně ve výši 40 885 Kč. Příjem žalobkyně tak činil minimálně 30 000 Kč měsíčně a s ohledem na solventnost žalobkyně při platbě nájemného 20 000 Kč shledal odvolací soud její tvrzení o snížení příjmů za nevěrohodná. Pokud jde o potřeby žalované, ty odvolací soud shledal v minimální výši 15 000 Kč a přihlédl k tomu, že žalovaná trpí chronickým onemocněním, studuje vysokou školu, je jí 21 let a nemá zajištěno bydlení ani u jednoho z rodičů. Výživné 5 700 Kč tak odvolací soud shledal jako zcela minimální.

6. Z výslechu žalobkyně soud zjistil: Má střední a vyšší odborné vzdělání v oboru účetnictví, ekonomie a pedagogika. Od dubna 2021 do května 2022 byla v , Anonymizováno, , měla dvě práce na dálku s českými firmami, fakturovala kolem 20 000 Kč, a ještě jednu práci, kde měla 12 000 Kč. V únoru 2022 ty dvě firmy spolupráci ukončily. V květnu 2022 se žalobkyně vrátila do ČR a do tří měsíců skončila i spolupráce s firmou, kde měla těch 12 000 Kč, žalobkyně byla nemocná, měla úplavici. V listopadu 2022 začala pracovat u spol. , právnická osoba, na hlavní pracovní poměr, plný úvazek, za 25 000 Kč, plus odměny závislé na obratu, zhruba 5 000 Kč měsíčně. Když sháněla práci, nabídli jí nejvýše kolem 30 000 Kč. Živnostenské oprávnění má od loňského roku pozastavené, jiné příjmy nemá. Manžel je , Anonymizováno, , bydlí spolu v nájemním bytě, náklady s bydlením jsou 21 373 Kč nájemné, 2 600 Kč zálohy na plyn, 1 000 Kč elektřina a cca 300 Kč pojištění domácnosti. Manžel je zaměstnaný, má 17 155 Kč čistého a má tři vyživovací povinnosti, výživné je 480 EUR. Žalobkyně má problémy s páteří, čeká ji operace karpálních tunelů, bere léky na žaludek a vysoký tlak. Kromě vyživovací povinnosti má žalobkyně dluh u ČSSZ, kde má splátkový kalendář v rámci tzv. milostivého léta, je to 1 365 Kč měsíčně, dále dluh u OZP zhruba ve výši 12 000 Kč, tyto závazky vznikly během koronaviru, kdy žalobkyně uvízla v , Anonymizováno, . Žalobkyně vlastní osobní automobil Citroen C3, 12 let starý (zjištěno i ze sdělení registru vozidel), platí na něj povinné ručení 940 Kč čtvrtletně. Nemovité věci ani podíly v obchodních společnostech nevlastní (zjištěno stran nemovitostí i ze sdělení katastru nemovitostí). Má bankovní účty u KB a Air bank, jiné bankovní produkty nikoli. Má další závazek u Hello bank, resp. nyní to přebírá , právnická osoba, , byl to závazek 308 000 Kč, vzala si ho asi před 5 lety, zbývá k úhradě zhruba 280 000 Kč, žalobkyně to splácí exekučně po 3 000 Kč; tuto půjčku v předchozím řízení uváděla. Se závazky žalobkyni pomáhá manžel, nemají peníze, platí, co nejvíce „hoří“, spoléhají, že dostanou příspěvek na bydlení.

7. Dále soud k nynějším poměrům žalobkyně zjistil, že bydlí s manželem v pronajatém bytě, nájemné činí 18 500 Kč měsíčně s tím, že smlouva obsahuje inflační doložku, zálohy na služby činí 3 232 Kč (zjištěno ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 27. 8. 2023 a evidenčního listu platného od července 2022). Za období 10. 5. 2023 až 28. 8. 2023 měla žalobkyně nedoplatek za elektřinu ve výši 7 138 Kč (zjištěno z mimořádné faktury PRE k zákaznickému účtu 21699314), žalobkyně uzavřela s PRE dohodu o splátkách dluhu vzniklého ve výši 15 011 Kč za období 17. 10. 2022 až 9. 5. 2023 tak, že jej splácela ve třech splátkách po 5 003 Kč od července do září 2023 (zjištěno z dohody o splátkách a uznání dluhu), pro období říjen 2023 až duben 2024 byly žalobkyni stanoveny zálohy za elektřinu ve výši 1 000 Kč (zjištěno z předpisu záloh na elektřinu PRE). Za období 12. 5. 2023 až 28. 8. 2023 měla nedoplatek za plyn ve výši 882,989 Kč (zjištěno z faktury , právnická osoba, č. , hodnota, ), pro období říjen 2023 až květen 2024 byla žalobkyni oznámena výše měsíčních záloh za plyn 2 600 Kč (zjištěno z oznámení , právnická osoba, o výši záloh č. , tel. číslo, ). Žalobkyně má dluh u ČSSZ ke dni 6. 10. 2023 ve výši 16 213 Kč plus penále 7 287 Kč, v rámci akce „Milostivé léto“ uzavřela dohodu o splátkách dlužného pojistného po 1 352 Kč měsíčně od prosince 2023 do listopadu 2024 za současného odpuštění penále (zjištěno z listiny „Milostivé léto v podmínkách ČSSZ – OSVČ).

8. Žalobkyně byla zaměstnána u společnosti , Anonymizováno, s průměrnou hrubou mzdou 41 098 Kč měsíčně, resp. průměrnou čistou mzdou 32 971 Kč (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 22. 11. 2023). Žalobkyně pracovní poměr u této společnosti ukončila ke dni 30. 11. 2023, do tohoto data měla smlouvu na dobu určitou, kterou na svůj podnět nechtěla prodloužit (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, ze dne 8. 1. 2024), ke dni 22. 1. 2024 neevidovala ČSSZ u žalované otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele (zjištěno ze sdělení ČSSZ ze dne 22. 1. 2024). Za rok 2022 činil základ daně u žalobkyně částku 174 228 Kč (zjištěno z daňového přiznání za rok 2022). Žalobkyni byly 10. 11. 2023 vyplaceny dvě dávky příspěvku na bydlení za červenec a srpen 2023 po 2 769 Kč měsíčně, tedy celkem 5 538 Kč (zjištěno z platebního rozpisu Úřadu práce ČR), počínaje 1. 1. 2024 bylo rozhodnuto o přiznání příspěvku na bydlení pro žalobkyni a jejího manžela ve výši 2 961 Kč měsíčně, Úřad práce vycházel z příjmů žalobkyně 28 749,33 Kč měsíčně a příjmu jejího manžela 17 147 Kč měsíčně (zjištěno z Oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory Úřadu práce ČR). Žalobkyně pobírá podporu v nezaměstnanosti od 1. 12. 2023 ve výši 18 355 Kč, a to po dobu dvou měsíců, po dobu dalších dvou měsíců náleží podpora 14 119 Kč měsíčně a po zbývající podpůrčí dobu, která je celkem , hodnota, měsíců, náleží 12 708 Kč měsíčně (zjištěno z oznámení o podpoře v nezaměstnanosti ze dne 11. 12. 2023).

9. Žalobkyně má veden účet u , Anonymizováno, se zůstatkem ke dni 16. 11. 2023 v částce 0 Kč (zjištěno ze sdělení , Anonymizováno, a výpisu z tohoto učtu), u , právnická osoba, . se ke dni 8. 11. 2023 ve výši 0,68 Kč (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, )

10. Pro účely vymožení výživného určeného shora uvedenými rozsudky je proti žalobkyni vedeno exekuční řízení soudní exekutorkou , tituly před jménem, , jméno FO, , sp.zn. , spisová značka, , vymáhaná částka ke dni 29. 5. 2023 činila na dlužném výživném 219 715,71 Kč, (zjištěno z exekučního příkazu ze dne 29. 5. 2023, č.j. , spisová značka, ), žalobkyni byly prováděny srážky z příjmu u zaměstnavatele , Anonymizováno, (zjištěno z listiny „nápravná opatření, zákonné srážky, výživné – 2023). Dále je ve věci žalobkyně jako povinné vedeno exekuční řízení soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp.zn. , spisová značka, pro vymožení částky 191 112,58 Kč s příslušenstvím pro oprávněného , Anonymizováno, (nyní , právnická osoba, ), celková dlužná částka ke dni 12. 12. 2022 činila 308 604,55 Kč (zjištěno z exekučního příkazu č.j. , spisová značka, ), jedná se o pohledávku ze smlouvy o půjčce uzavřené s , Anonymizováno, dne 19. 2. 2018 (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ).

11. Ze sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. 11. 2023 soud zjistil, že průměrný hrubý měsíční výdělek odborných pracovníků účetnictví, ekonomiky a personalistiky činil v roce 2022 v , Anonymizováno, 53 560 Kč, ke dni 31. 10. 2023 bylo 289 volných míst, průměrný výdělek úředníků v oblasti účetnictví činil v , Anonymizováno, v roce 2022 částku 37 670 Kč, ke dni 31. 10. 2023 bylo 85 volných míst. Na pracovních portálech jsou zveřejněny nabídky na práci účetních v , Anonymizováno, za nabízenou mzdu pohybující se od 35 000 do 60 000 Kč, požadována je zpravidla praxe v oblasti účetnictví, SŠ/VŠ vzdělání, znalost anglického jazyka a účetních systémů je nutností či výhodou (zjištěno z náhledů webových stránek – portálů s pracovními nabídkami).

12. Z výslechu žalované soud zjistil: Její nejvyšší dosažené vzdělání je , tituly před jménem, , a to na , adresa, , Anonymizováno, , obor , Anonymizováno, , Anonymizováno, , fakulta , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Nyní je v 5. ročníku navazujícího magisterského studia (zjištěno i z potvrzení o studiu s tím, že zimní semestr akademického roku 2023/2024 trvá od 1. 9. 2023 do 11. 2. 2024), diplomovou v práci zatím nepíše, nestíhá to, je předpoklad, že studium bude prodlužovat o půl roku. Vedle studia si přivydělává, fakturuje na IČO na základě smlouvy o dílo, odpovídá to 20 hodinám týdně, pracuje od června 2023 jako programový koordinátor za fixní odměnu 17 000 Kč měsíčně. V prosinci nebo lednu bude muset skončit, protože v rámci studia má povinnost absolvovat výjezd do zahraničí, na který nemá finance, nebo pracovní stáž ve firmě. Žalovaná bude muset jít do jiné firmy, v nynější jí to neuznají, protože není mezinárodní. Zda bude pracovní stáž placená, není jisté, záleží, co najde, jsou různé varianty v různé kreditové dotaci (12 hodin týdně, práce pro neziskovou organizaci, nebo práce 4 měsíce na plný úvazek), bude se snažit najít něco na plný úvazek. Umí anglicky, francouzsky a základy španělštiny. Bydlí v nájemním bytě, nájemné je 18 500 Kč, zálohy 4 000 Kč (zjištěno i z nájemní smlouvy ze dne 13. 3. 2023), elektřinu 800 Kč, je to byt 2+kk, 56 m2. Pobírá příspěvek na bydlení kolem 12 000 Kč měsíčně. Otec od prosince 2022 nepracuje, od června 2023 má zažádáno o předčasný důchod, má zdravotní problémy, žije úspor u přítelkyně, žalobkyni neposílá nic, jsou v kontaktu, o výživné ho žalovaná nežádala. Žalovaná má chronický zánět močového měchýře, kupuje si každý měsíc kvůli tomu vitamíny za cca 500 Kč měsíčně. Závazky nemá, nemovitosti ani automobil nevlastní (zjištěno i ze sdělení katastrálního úřadu a registru vozidel). Další výdaje jsou doprava po Praze. Má účet u , Anonymizováno, se zůstatkem cca 6 000 Kč, a účet u , Anonymizováno, bank se zůstatkem cca 20 000 Kč.

13. K nynějším poměrům žalované soud dále zjistil, že pobírá příspěvek na bydlení ve výši 13 760 Kč měsíčně, příspěvek je vyplácen od března 2023, původní výše činila 12 624 Kč, ke zvýšení došlo v květnu 2023 (zjištěno z platebního rozpisu Úřadu práce ČR). Má veden účet u , Anonymizováno, bank se zůstatkem ke dni 15. 11. 2023 ve výši 24 712,01 Kč (zjištěno ze sdělení , Anonymizováno, bank ze dne 15. 11. 2023 a výpisu z tohoto účtu), dále má vedeno šest účtů u , Anonymizováno, se zůstatky ke dni 16. 11. 2023 ve výši 0 GBP, 585,9 EUR, 0 CHF, 4 327,54 Kč (kdy se jedná o účet č. , č. účtu, , na který jsou poukazování splátky výživného), 0 USD a 5,74 Kč (zjištěno ze sdělení , Anonymizováno, a výpisů z účtů).

14. Otec žalobkyně je poživatelem starobního důchodu, jehož výše byla od června 2023 stanovena na částku 14 903 Kč (zjištěno z rozhodnutí ČSSZ ze dne 26. 10. 2023).

15. Právní posouzení: Podle § 910 odst. 1 o.z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 915 odst. 1 životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

16. Podle § 163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů17. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně navrhovala snížení výživného z původních 5 700 Kč na 3 000 Kč s účinností od 1. 9. 2022. Změna výše výživného je na místě tehdy, došlo-li ke změně poměrů, ať už na straně oprávněného či povinného, přičemž tuto změnu soud provede s účinností k době, kdy ke změně poměrů došlo. Za účelem zjištění, zda k takové změně poměrů na straně účastnic došlo, a případně kdy, soud porovnal poměry v době posledního rozhodování soudu a poměry nyní. Dospěl k závěru, že v době předchozího rozhodovávání měla žalobkyně příjem minimálně 30 000 Kč, hradila nájemné 20 000 Kč, již tehdy žila se současným manželem. Po odpočtu nájemného jí tedy na ostatní výdaje mělo zbývat cca 10 000 Kč. Z tehdejších nabídek práce byly zjištěny nabídky v daném oboru za mzdu 35 000 – 48 000 Kč, dle MSPV činila průběrná mzda účetních 46 600 Kč, úředníků v oblasti účetnictví 34 200 Kč. Žalovaná byla studentkou prvního ročníku, výdaje byly 500 Kč za telefon, 400 týdně za doučování, náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč byly shledány spíše hypotetické, žalovaná žila s otcem a jeho družkou, odvolací soud dospěl k závěru, že celkové výdaje měla žalovaná cca 15 000 Kč, žalovaná měla chronické potíže s močovým měchýřem. Žalovaná neměla krom výživného jiné příjmy, disponovala toliko výživným vymoženým od otce, tedy celkovou bilanci lze shrnout jako minus 15 000 Kč. Za této situace odvolací soud shledal výživné 5 700 Kč jako minimální. Aktuální situace žalobkyně je taková, že je sice nezaměstnaná, soud však zohlednil, že dle sdělení původního zaměstnavatele , právnická osoba, skončil sice pracovní poměr uplynutím doby určité, byla to ale žalobkyně, která jej na svůj podnět nechtěla prodloužit, čímž se tohoto příjmu z vlastní vůle vzdala. Soud proto nezohlednil, že je žalobkyně vedena na Úřadu práce a pobírá příspěvek v nezaměstnanosti, ale počítal s příjmem žalobkyně, jako by nadále byla zaměstnaná; je povinností žalobkyně, má-li vyživovací povinnost, aby se co nejvíce snažila o získání, resp. zachování výdělečné činnosti, a pokud se jí dobrovolně vzdá, nelze to být k tíži žalované. Soud proto kalkuloval s původním příjmem žalobkyně, kterého dosahovala u , právnická osoba, ve výši 32 971 Kč, což je příjem mírně vyšší, než v době předchozího rozhodování. Nadto ze sdělení MPSV plyne, že mzdy účetních v Praze jsou průměrně 53 000 Kč, mzdy odborných pracovníků v účetnictví 37 000 Kč, z čehož plyne, že došlo k nárůstu mezd v tomto oboru o cca 10 %, pracovních příležitostí v Praze je stále dostatek. Žalobkyně s manželem dále pobírají příspěvek na bydlení ve výši 2 961 Kč vypočtený při příjmech žalobkyně 28 749,33 Kč. Žalobkyně hradí nájemné a náklady na služby rovněž mírně vyšší (nájemné 21 732 Kč, zálohy na plyn a elektřinu celkem 3 600 Kč). Pokud jde o závazky, soud nezohlednil exekučně vymáhaný závazek vůči , Anonymizováno, , Anonymizováno, (nyní , právnická osoba, ), neboť předmětnou smlouvu o úvěru uzavřela žalobkyně již v roce 2018, tedy v době ještě před předchozím rozhodování o výživném; soud při rozhodnutí o změně výživného přihlíží pouze ke skutečnostem, které nastaly za dobu od posledního rozhodnutí. Z obdobných důvodů soud nepřihlédl k tomu, že původně stanovené výživné je exekučně vymáháno; má-li soud přihlížet pouze ke změně poměrů nastalé od posledního rozhodování, nemůže zohlednit samotný závazek spočívající v původně stanoveném výživném, byť je nově vymáhán exekučními srážkami. Žalobkyně má nově závazek vůči ČSSZ, který splácí měsíčně po 1 352 Kč. Pokud jde o celkovou přibližnou bilanci, žalobkyně má teoretické příjmy cca 35 000 Kč (hypotetická mzda + příspěvek na bydlení), náklady na bydlení cca 25 000 Kč, na ostatní výdaje zbývá cca 10 000 Kč, z níž jsou hrazeny splátky ČSSZ. Celková situace žalobkyně je tak oproti předchozí mírně horší. Pokud jde o žalovanou, její výdaje se zvýšily, neboť hradí za bydlení 22 500 Kč, z toho je však částka 13 760 Kč saturována příspěvkem na bydlení. Zdravotní stav a s ním spojené výdaje na nákup vitaminů se nezměnil. Bilance příjmů (příspěvek na bydlení) a výdajů na bydlení činí cca minus 8 700 Kč, je však třeba zohlednit další výdaje, zejména na jídlo, u kterých lze předpokládat, že jsou nyní vyšší, když žalovaná žije sama, a nikoli s otcem a jeho družkou jako předtím. Soud však zohlednil skutečnost, že žalovaná je nyní již v 5. ročníku vysoké školy a je schopna si přivydělat, o čemž svědčí skutečnost, že pracovala na poloviční úvazek za částku 17 000 Kč. Žalovaná sice uváděla, že této práce bude muset zanechat, neboť v posledním semestru vysoké školy má povinnou praxi v mezinárodní společnosti, což její stávající zaměstnavatel není. Uvedla však, že tato praxe může být i placená a že se bude snažit najít něco na plný úvazek.

18. K námitce, že výživné by žalované měl hradit i její otec, soud uvádí, že je pravdou, že žalované náleží výživné od obou rodičů, předmětem tohoto řízení je však toliko vyživovací povinnost žalobkyně. K majetkovým poměrům otce soud zjistil, že pobírá starobní důchod ve výši 14 903 Kč, žije u přítelkyně z úspor. Bylo by na místě, aby se i on alespoň malou částkou podílel na výživném pro žalovanou, jeho vyživovací povinnost však není předmětem tohoto řízení, jehož otec žalované ani není účastníkem. Je tak na žalované, aby se s případným nárokem na výživné na otce obrátila, z dosud zjištěných poměrů otce však má však soud za to, že jím hrazené výživné by bylo v nízké, spíše symbolické výši.

19. Soud tedy dospěl k závěru, že na straně žalobkyně došlo k mírnému zhoršení jejích poměrů, kdy došlo současně ke zvýšení mzdy, ale i nákladů na bydlení, avšak zároveň ke vzniku závazků vůči dodavatelům energií a ČSSZ. Na straně žalované došlo k mírnému zlepšení poměrů v tom směru, že je studentkou 5. ročníku VŠ, kde se již v plném rozsahu nekoná prezenční výuka, ale studenti mají v rámci povinných praxí možnost získat i placené zaměstnání. Uvedené změny v poměrech účastnic dle soudu odůvodňují snížení výživného, avšak nikoli o 2 700 Kč, jak navrhovala žalobkyně; nelze odhlédnout od skutečnosti, že původní částku 5 700 Kč shledal odvolací soud jako skutečně minimální a dle jeho náhledu by patrně bylo na místě přiznat i vyšší. Soud proto přistoupil ke snížení výživného v nižším rozsahu, a to na částku 4 000 Kč, kterou shledal za přiměřenou. Pokud jde o účinnost této změny, soud neshledal, že by ke změně poměrů došlo v září 2022. Žalobkyně sama tvrdila, že se v květnu 2022 vrátila z , Anonymizováno, , kdy sice přišla o práce, které měla , právnická osoba, , avšak v listopadu 2022 nastoupila u , právnická osoba, na hlavní pracovní poměr. Soud tak dospěl k závěru, že je na místě stanovit účinnost změny od 1. 2. 2024, tedy od počátku letního semestru akademického roku, v rámci něhož má žalovaná povinnost absolvovat shora uvedenou, potenciálně placenou stáž. Soud proto rozhodl tak, že výživné snížil na částku 4 000 Kč počínaje 1. 2. 2024, co do zbývající části návrhu byla žaloba zamítnuta.

20. Dojde-li k další změně poměrů (např. k ukončení vysokoškolského studia žalované), bude možné k návrhu některé z účastnic o vyživovací povinnosti znovu rozhodovat, příp. ji zrušit, bude-li to na místě.

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně navrhovala snížení výživného o 2 700 Kč, uspěla v části představující snížení o 1 700 Kč, tedy ve větším rozsahu, naopak neuspěla, pokud jde o snížení výživného již od 1. 9. 2022 do 31. 1. 2024. Úspěch a neúspěch obou účastnic tak soud posoudil jako přibližně stejný a rozhodl tak, že žádná nemá právo na náhradu nákladů řízení.