30 Co 193/2025-310

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Vogelové a soudců Mgr. Romana Flanderky a Mgr. Ivany Štěpánové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , 549 71 Šonov proti žalovaným: 1) Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. Antonínem Šmídkem sídlem Pavlovická 366/7, 460 01 Liberec 2) Jméno advokáta B , narozený Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupený advokátem JUDr. Oldřichem Filipem sídlem Jiráskova 613/9, 470 01 Česká Lípa o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 17 C 15/2021-193 ze dne 10. června 2024 ve znění usnesení č. j. 17 C 15/2021-198 ze dne 7. srpna 2024

I. Odvolání žalobce proti výroku I rozsudku okresního soudu se odmítá.

II. Rozsudek okresního soudu ve znění opravného usnesení č. j. 17 C 15/2021-198 ze dne 7. 8. 2024 se ve výrocích II a III potvrzuje, ve výroku II ve správném znění, tak že se zamítá žaloba, jíž se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem podílu o velikosti ¼ na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a podílu o velikosti ½ na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, .

III. Žalobce je povinen zaplatit prvé žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 7 345 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .

IV. Žalobce je povinen zaplatit druhému žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 16 689,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Oldřicha Filipa.

1. Shora označeným rozsudkem ve znění opravného usnesení okresní soud zamítl návrh žalobce na přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 7/2024 a do pravomocného skončení dovolacího řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 11 Nc 313/2021 (výrok I), zamítl v celém rozsahu žalobu (výrok II) a uložil žalobci povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení žalované č. 1 ve výši 12 342 Kč k rukám jejího zástupce a žalovanému č. 2 ve výši 14 126,96 Kč k rukám jeho zástupce (výrok III).

2. Z odůvodnění se podává, že bylo rozhodováno o žalobě, jíž se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem podílu o velikosti ¼ na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a podílu o velikosti ½ na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, (dále též jen „nemovité věci“). Žalobce tvrdil, že stav zápisu v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, neboť žalovaní nemohli platně nabýt vlastnické právo k nemovitým věcem, jestliže usnesení o příklepu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a č. j. , spisová značka, ze dne , datum, (okresní soud uvádí nesprávné datum „, datum, “) vydaná soudním exekutorem Exekutorského úřadu , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, (dále též jen „soudní exekutor“ či „exekutor“), na jejichž základě měli vlastnické právo k nemovitým věcem nabýt právní předchůdkyně žalovaného č. , hodnota, , Jméno advokáta B, (dále též jen „žalovaný“) a žalovaná č. , hodnota, (dále též jen „žalovaná“), jsou stižena vadou, a tedy neplatná. Důvod, pro který usnesení o příklepu nemohou obstát, žalobce spatřuje ve skutečnosti, že soudní exekutor při výkonu své exekutorské činnosti nepoužil exekutorské razítko, resp. nepoužil jej v podobě odpovídající příloze č. , hodnota, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen „ex. řád“), ač k tomu byl povinen, a proto úkon, který nebyl opatřen razítkem (v odpovídající podobě), nelze považovat za úkon učiněný v souvislosti s výkonem funkce exekutora; jde o úkon učiněný soukromou osobou bez náležitého oprávnění. Žalovaní proto nemohli nabýt vlastnické právo k nemovitým věcem, a to případně ani vydržením.

3. Okresní soud v prvé řadě nevyhověl návrhu žalobce na přerušení řízení, neboť řízení vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 7/2024, jehož předmětem má být „chybný a neoprávněný zápis v katastrálním operátu“, a u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , spisová značka, , v němž má být „řešena otázka nerozhodování soudů z důvodu, že není vedeno exekuční řízení, kdy v rámci odvolacího řízení bylo rozhodnuto, že soud není oprávněn ve věci rozhodnout“, nemají žádný význam pro rozhodnutí v této věci, a to i vzhledem k tomu, že již z tvrzení žalobce je zřejmé, že žalobě v této věci nemůže být vyhověno.

4. Pokud jde o věc samu, okresní soud objasnil, že žalovaná je evidována v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , přičemž jako vlastník podílu o velikosti ¼ na těchto nemovitých věcech je zapsána na základě usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem pod č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . Žalovaný je pak v katastru nemovitostí evidován jako vlastník podílu o velikosti ½ na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, , a to na základě darovací smlouvy uzavřené s jeho matkou jako dárcem, která měla nabýt vlastnické právo na základě usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem pod č. j. , spisová značka, ze dne , datum, (správně „, datum, “).

5. Okresní soud uzavřel, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, pokud chce žalobou dosáhnout změny údajů v katastru nemovitostí, avšak žalobu neshledal důvodnou a zamítl ji. Dle okresního soudu nemá na právní moc a vykonatelnost usnesení o příklepu vliv případná absence razítka soudního exekutora na usnesení o příklepu, na jehož základě dochází k nabytí vlastnického práva za podmínek dle § 336l odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobce netvrdil, že by usnesení o příklepu nenabylo právní moci či že by vydražitel nezaplatil nejvyšší podání. Jediný důvod, pro které by usnesení o příklepu nemělo obstát, žalobce spatřoval v absenci razítka na originále usnesení o příklepu, avšak razítko soudního exekutora nezbytnou náležitostí usnesení o příklepu dle § 169 odst. 1 o. s. ř. není a vlastnické právo přejde na vydražitele i v případě, kdy otisk razítka soudního exekutora na originále usnesení o příklepu absentuje. V řízení úspěšným žalovaným pak okresní soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.

6. Proti rozsudku okresního soudu, a to proti všem jeho výrokům, se včas odvolal žalobce, který navrhuje jeho změnu ve výroku I tak, že se řízení přerušuje, a jeho zrušení ve výrocích II a III a v tomto rozsahu vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobce nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že nebyly naplněny důvody pro přerušení řízení, namítá, že mu nebyl doručen exekuční titul (platební rozkaz Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 39 Ro 39/2003-20 ze dne 7. 2. 2003), na jehož základě byla vedena exekuce, v rámci které byla vydána shora uvedená usnesení o příklepu. Jelikož mu exekuční titul nebyl doručen, nemohla být na jeho základě vedena exekuce a soudní exekutor Exekutorského úřadu , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, nemohla být pověřena jejím vedením. Usnesení o příklepu tímto exekutorem vydaná pak jsou rozhodnutími nicotnými, nemohou mít povahu veřejné listiny a nemohou být „vkladovou listinou“ pro účely zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. V průběhu odvolacího řízení pak žalobce poukázal na (dosud nepravomocné) usnesení Okresního soudu v Liberci vydané 29. 10. 2025 pod sp. zn. 45 Nc 5992/2003, jímž byla zastavena exekuce vedená na základě usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 45 Nc 5992/2003-6 ze dne 18. 4. 2003, s tím, že v tomto řízení byl vyhotoven znalecký posudek k posouzení pravosti podpisu žalobce na doručence exekučního titulu se závěrem, že nelze určit, zda se na doručence nachází podpis žalobce.

7. Žalovaná ve vyjádření k odvolání poukazuje na svá dřívější vyjádření, v nichž uváděla, že vlastnické právo nabyla řádně na základě usnesení o příklepu, které není vadné, a že i v případě, že by tomu tak nebylo, vlastnické právo by nabyla vydržením, neboť nemovité věci držela v dobré víře. Navrhuje potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

8. Žalovaný ve vyjádření k odvolání rovněž navrhuje potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Argumenty žalobce považuje za nedůvodné s tím, že soudy se s nimi již v minulosti vypořádaly jako s nedůvodnými, stejně tak všechny soudy zamítají návrhy na přerušení řízení. Dle žalovaného námitky žalobce nemohou obstát, nad to by žalovaný, i v případě jejich důvodnosti, vlastnické právo vydržel. Dále žalovaný poukazuje na to, že námitka žalobce, že mu nebyl doručen exekuční titul byla uplatněna až v odvolacím řízení. I pokud by však exekuční titul žalobci doručen nebyl, vlastnické právo by přesto na základě pravomocného usnesení o příklepu na vydražitele přešlo, neboť k přechodu vlastnického práva na vydražitele dochází, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci bez ohledu na to, zda byly či nebyly naplněny materiální předpoklady uskutečněné dražby a udělení příklepu. Rozhodnutí okresního soudu žalovaný považuje ze zákonné a spravedlivé.

9. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

10. Podle § 202 odst. 1 písm. g) o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110.

11. Směřuje-li tedy odvolání žalobce i proti výroku I rozsudku, jímž byl dle § 109 o. s. ř. zamítnut jeho návrh na přerušení řízení, pak proti tomuto výroku není odvolání dle § 202 odst. 1 písm. g) o. s. ř. přípustné. Proto bylo odvolání žalobce v části, v níž směřuje proti výroku I napadeného rozsudku, odvolacím soudem dle § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítnuto.

12. Odvolací soud tedy přezkoumal rozsudek okresního soudu ve výroku II o věci samé a na něm závislém nákladovém výroku III, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, a to po doplnění dokazování sdělením podstatného obsahu usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 45 Nc 5992/2003-6 ze dne 18. 4. 2003, usnesení o příklepu soudního exekutora Exekutorského úřadu Česká Lípa , tituly před jménem, , jméno FO, č. j. , spisová značka, dne , datum, a č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 35 Co 191/2007-141 ze dne 12. 3. 2007, jak jsou tyto listiny založeny ve spise soudního exekutora Exekutorského úřadu , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, sp. zn. , spisová značka, , výpisů z katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, a katastrální území , jméno FO, a ze spisu vedeného u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 45 Nc 5992/2003 usnesení ze dne 29. 10. 2025.

13. Žalobce se v dané věci domáhá určení, že je vlastníkem podílu o velikosti ¼ na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a podílu o velikosti ½ na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , jméno FO, a tvrdí, že stav údajů v katastru nemovitostí, v němž je zapsáno vlastnické právo k uvedeným nemovitým věcem v katastrálním území Liberec ve prospěch žalované a k uvedeným nemovitým věcem v katastrálním území , jméno FO, ve prospěch žalovaného, je v rozporu se stavem skutečným, neboť na žalované nepřešlo vlastnické právo z důvodu nicotnosti usnesení o příklepu, na jejichž základě měli žalovaní vlastnické právo nabýt. Důvod nicotnosti obou usnesení o příklepu žalobce spatřuje v tom, že na originále usnesení o příklepu není otisk razítka soudního exekutora v podobě odpovídající vzoru otisku razítka exekutora dle přílohy č. , hodnota, ex. řádu, dle které má být bílý lev na tmavém (černém) štítě.

14. Jde tedy v posuzovaném případě o určovací žalobu dle § 80 o. s. ř., dle kterého se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Soudní teorie a praxe (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2412/2006 ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 30 Cdo 2446/2007 ze dne 12. 8. 2008 či sp. zn. 33 Cdo 4443/2009 ze dne 13. 5. 2010) je ustálena v tom, že je vždy naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitým věcem zapsaným v katastru nemovitostí, jestliže žalobce, který tvrdí, že je vlastníkem nemovitých věcí, není jako jejich vlastník v katastru nemovitostí zapsán. Soudní rozhodnutí v takovém případě slouží k dosažení shody mezi stavem právním a stavem zapsaným do katastru nemovitostí, neboť bez tohoto určení nelze dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí.

15. Tak i v daném případě okresní soud správně dovodil, že je dán naléhavý právní zájem na určení, tvrdí-li žalobce, že je vlastníkem nemovitých věcí, ačkoliv jako jejich vlastník není v katastru nemovitostí zapsán. Rovněž správné jsou pak i závěry okresního soudu o tom, že vlastnické právo žalobce k nemovitým věcem nebylo prokázáno a že žaloba nebyla podána důvodně.

16. V řízení bylo objasněno, že usnesením Okresního soudu v Liberci č. j. 45 Nc 5992/2003-6 ze dne 18. 4. 2003 byla na základě platebního rozkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 39 Ro 39/2003-20 ze dne 7. 2. 2003 nařízena exekuce na majetek žalobce jakožto povinného a vedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Exekutorského úřadu , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, . Soudní exekutor vydal pod č. j. , spisová značka, dne , datum, usnesení o příklepu, jímž byl udělen příklep vydražiteli , Jméno žalované, na vydražené nemovité věci -spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ na pozemcích parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č. p. 635, a parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, ; usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Dále soudní exekutor vydal pod č. j. , spisová značka, dne , datum, usnesení, jímž byl udělen příklep vydražiteli Věře , jméno FO, na vydražené nemovité věci - spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , jméno FO, , přičemž toto usnesení bylo následně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 35 Co 191/2007-141 ze dne 12. 3. 2007 a nabylo právní moci dne 28. 3. 2007. , jméno FO, pak měla následně převést jí vydražené nemovité věci na žalovaného darovací smlouvou datovanou , datum, . Okresní soud usnesením ze dne , datum, v řízení vedeném pod sp. zn. 45 Nc 5992/2003 k návrhu žalobce jakožto povinného zastavil exekuci vedenou na základě usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 45 Nc 5992/2003-6 ze dne 18. 4. 2003. Toto usnesení dosud nenabylo právní moci.

17. Podle § 336l odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném v době vydání obou usnesení o příklepu vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu.

18. Příklep představuje originární způsob nabytí vlastnického práva, kdy se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovité věci včetně jejího příslušenství, jestliže usnesení o příklepu nebude právní moci a bude řádně a včas zaplaceno nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu; k tomuto dni tedy přestává být povinný vlastníkem vydražené nemovité věci.

19. Tak i Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 20 Cdo 2927/2020 ze dne 9. 2. 2021, jehož závěry je možné aplikovat i v nyní projednávané věci, odkázal na ustanovení § 336l odst. 2 o. s. ř., podle něhož se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Uvedení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno (§ 57 ex. řádu) a nelze ho dosáhnout ani prostřednictvím žaloby o určení vlastnického práva třetí osoby k vydražené věci podané vůči vydražiteli.

20. Ustanovení § 57 ex. řádu vyjadřuje zásadu restitutio in integrum, tedy zákaz navrácení do původního stavu, čímž především chrání třetí osoby a zajišťuje třetím osobám ochranu práv nabytých v exekuci pro případ změny v postupu v exekučním řízení nebo zastavení exekuce. Zároveň však nepochybně stanoví i princip nezvratnosti stavu vzniklého v důsledku exekuce závazný pro samotné účastníky řízení, exekutora a rovněž i pro třetí osoby, které v důsledku postupu v exekučním řízení jsou na svých právech omezeny.

21. Uvedené v poměrech nyní projednávané věci znamená, že, nabylo-li usnesení soudního exekutora o příklepu č. j. , spisová značka, dne , datum, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 35 Co 191/2007-141 ze dne 12. 3. 2007, na jehož základě se vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na shora uvedených nemovitých věcech v katastrálním území , jméno FO, stala matka žalovaného , jméno FO, , právní moci, pak se matka žalovaného jakožto vydražitelka stala ke dni vydání usnesení o příklepu, tj. k , datum, , vlastníkem dražených nemovitých věcí (spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na nemovitých věcech v katastrálním území , jméno FO, ) a vlastnický poměr k žalovaného matkou vydraženým nemovitým věcem již nelze vrátit do stavu předcházejícího dražbě (§ 57 ex. řádu), a to bez ohledu na to, zda byly naplněny materiální předpoklady pro uskutečnění dražby a bez ohledu na to, zda proces vedoucí k vydražení nemovitých věcí netrpí žádnými vadami. Plyne totiž z již citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2927/2020 ze dne 9. 2. 2021, že případné procedurální vady předcházející vydání usnesení o příklepu nemají za následek, že by pravomocné usnesení o příklepu bylo možné považovat za nicotné. Měl-li žalobce (v exekučním řízení v postavení povinného) za to, že usnesení o příklepu nemůže obstát, měl využít instrumentů, které mu dává procesní právo, aby zabránil vydání usnesení o příklepu, případně aby se domohl odklizení již vydaného usnesení o příklepu. Jestliže k tomu nedošlo a usnesení o příklepu nabylo právní moci a vydražitel zaplatil nejvyšší podání, stal se vydražitel vlastníkem vydražených nemovitých věcí. Jedinou procesní vadou, která by mohla mít za následek, že se vydražitel nestal vlastníkem vydražených nemovitých věcí, zůstává pouze nesprávný postup soudního exekutora, pro který by bylo na místě uzavřít, že usnesení o příklepu dosud nenabylo právní moci a nezpůsobuje tedy následek předpokládaný v ustanovení § 159a o. s. ř., a tedy ani přechod vlastnického práva na vydražitele. Taková procesní vada se však v nyní posuzovaném případě z ničeho nepodává. Neplyne z obsahu spisu (a to ani ze spisu soudního exekutora vedeného pod sp. zn. , spisová značka, ) a žalobcem ani nebylo tvrzeno žádné pochybení exekutora či jiná skutečnost, pro kterou by postup exekutora vedoucí k vydání usnesení o příklepu měl za následek, že usnesení o příklepu dosud nenabylo právní moci.

22. Nemůže vést k závěru, že usnesení o příklepu dosud nenabylo právní moci, námitka žalobce, že na originále usnesení o příklepu založeném ve spise soudního exekutora není otisk razítka soudního exekutora v podobě, která by (barveným provedením) odpovídala příloze č. 1 ex. řádu ve znění účinném v době vydání usnesení o příklepu. Usnesení o příklepu obsahuje všechny zákonné náležitosti, bylo vydáno soudním exekutorem, který byl exekučním soudem pověřen vedením exekuce, bylo doručeno účastníkům exekučního řízení a nabylo právní moci. Usnesení o příklepu musí dle § 169 odst. 1 o. s. ř. (ve znění účinném v době vydání usnesení o příklepu) za použití § 52 odst. 1 ex. řádu obsahovat označení exekutorského úřadu a jméno a příjmení exekutora, který je vydal, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání a den a místo vydání usnesení. Razítko, byť jej exekutor při výkonu své činnosti dle § 13 ex. řádu používá, není dle citovaných předpisů nezbytnou náležitostí usnesení o příklepu. Jeho případná absence (v podobě přesně odpovídající příloze ex. řádu) na originále usnesení o příklepu nemá vliv na právní moc a vykonatelnost.

23. Na základě uvedených skutečností je tedy třeba uzavřít, že zaplatila-li matka žalovaného , jméno FO, jakožto vydražitelka nejvyšší podání a nabylo-li usnesení o příklepu právní moci, přičemž tyto skutečnosti nebyly žalobcem nijak zpochybňovány, pak se stala ke dni vydání usnesení o příklepu vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na nemovitých věcech v katastrálním území , jméno FO, a byla poté oprávněna převést takto nabyté vlastnické právo na žalovaného.

24. Uvedené závěry zcela platí i ve vztahu k žalované, která nabyla vlastnické právo (spoluvlastnický podíl o velikosti ¼) k nemovitým věcem v katastrálním území , adresa, na základě usnesení o příklepu soudního exekutora č. j. , spisová značka, dne , datum, . Žalovaná zaplatila nejvyšší podání, usnesení o příklepu nabylo právní moci, přičemž tyto skutečnosti nebyly v řízení žalobcem nijak zpochybňovány, a proto se ke dni vydání usnesení o příklepu, tj. ke dni , datum, stala vlastníkem vydražených nemovitých věcí.

25. Nejsou usnesení o příklepu, na jejichž základě se staly vlastníky vydražených nemovitých věcí matka žalovaného a žalovaná, nicotnými akty, s nimiž by nebylo možné spojovat zamýšlené účinky, tj. přechod vlastnického práva k vydraženým věcem na vydražitele. Občanské soudní řízení vychází z principu závaznosti pravomocného soudního rozhodnutí nejen pro účastníky, ale i pro všechny orgány (§ 159a odst. 3 o. s. ř., resp. v době vydání usnesení o příklepu § 159a odst. 4 o. s. ř.). Přezkum soudních rozhodnutí (případně rozhodnutí soudního exekutora) je zásadně možný jen na základě řádných či mimořádných opravných prostředků, z čehož plyne, že i věcně nesprávná rozhodnutí vydaná v rámci pravomoci soudu (soudního exekutora) jsou poté, co nabyla právní moci, závazná. O nicotnosti rozhodnutí soudu (soudního exekutora) by bylo možné uvažovat pouze v případech, kdy soud (exekutor) při svém rozhodování zjevně vybočil z mezí své pravomoci (např. pokud by soud v občanském soudním řízení vydal stavební povolení). O takovou situaci však v daném případě nejde, neboť usnesení u přiklepu byla vydána soudním exekutorem v rámci jeho pravomoci svěřené mu exekučním řádem.

26. Zcela bez významu pro tuto věc je skutečnost, že Okresní soud v Liberci (zatím nepravomocně) zastavil exekuci, v jejímž průběhu došlo ke zpeněžení nemovitých věcí ve (spolu)vlastnictví žalobce jakožto povinného a k vydání shora uvedených usnesení o příklepu. Je tomu tak proto, že dle § 57 ex. řádu je uvedení v původní stav v exekučním řízení vyloučeno a žalobce se nyní již nemůže domáhat ochrany svých práv prostřednictvím žaloby na určení vlastnického práva k vydraženým nemovitým věcem, jak bylo vysvětleno shora.

27. Bylo tedy v řízení prokázáno, že na oba žalované přešlo vlastnické právo k nemovitým věcem dle shora citovaných usnesení o příklepu, tedy stav údajů v katastru nemovitostí odpovídá stavu skutečnému a žalobce není vlastníkem nemovitých věcí, a proto žalobě nelze vyhovět, jak správně uzavřel okresní soud.

28. Protože žaloba byla shledána na základě shora uvedených skutečností nedůvodnou, bylo již nadbytečně a procesně neekonomické zabývat se námitkou vydržení vlastnického práva ze strany obou žalovaných.

29. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výroku II, jímž byla žaloba zamítnuta, jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, pouze ve správném znění tak, že ve výroku specifikoval žalobu, která byla zamítnuta. Zároveň dle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný i nákladový výrok III, který má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když výše nákladů vzniklých v řízení žalovaným byla okresním soudem rovněž správně vyčíslena.

30. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení neúspěšný žalobce je povinen nahradit náklady odvolacího řízení oběma žalovaným, žalované ve výši 7 345 Kč a žalovanému ve výši 16 689,50 Kč, a to oběma v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám jejich zástupce, kterým je advokát (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

31. Náklady odvolacího řízení žalované sestávají z náhrady odměny za zastoupení advokátem ve výši 5 620 Kč za jeden úkon právní služby (účast u jednání před odvolacím soudem) dle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náhrady hotových výdajů v paušální výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z přiznané odměny a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve výši 1 275 Kč (21 % z částky 6 0710 Kč). Celkem jde o 7 345 Kč.

32. Náklady odvolacího řízení žalovaného v celkové výši 16 689,50 Kč sestávají z náhrady odměny za zastoupení advokátem ve výši 11 240 Kč za dva úkony právní služby po 5 620 Kč (písemné vyjádření k odvolání žalobce a účast u jednání před odvolacím soudem) dle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů v paušální výši 900 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrady za promeškaný čas strávený cestou ze sídla advokáta k odvolacímu soudu a zpět ve výši 600 Kč (4 započaté půlhodiny po 150 Kč) dle § 14 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu, náhrady cestovného ze sídla advokáta k odvolacímu soudu a zpět ve výši 1 053 Kč (celkem 114 km z České Lípy do Liberce a zpět, osobní automobil reg. zn. , SPZ, , kombinovaná spotřeba motorové nafty dle technického průkazu 9,9 l/100 km, cena 1 litru paliva 34,70 Kč dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. a základní náhrada za 1 km jízdy 5,80 Kč dle téže vyhlášky) a náhrady daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z přiznané odměny a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. ve výši 2 896,50 Kč (21 % z částky 13 793 Kč).