30 Co 211/2024-63

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Soltanové a soudců Mgr. Petry Vogelové a Mgr. Romana Flanderky ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 25 791,57 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 38 C 233/2023-30 ze dne 11. ledna 2024

I. Rozsudek Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, se ve výroku I mění tak že, žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem rozhodl, že žaloba se do částky , částka, zamítá (výrok I), dále, že žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení (výrok II) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Bylo tak rozhodnuto o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkové částky , částka, s příslušenstvím. Přitom částka , částka, byla požadována z titulu smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy žalobkyní z důvodů na straně žalované (porušení povinnosti hradit řádně a včas sjednané platby) za dobu v trvání 32 měsíců v období od , datum, do , datum, . Žalobkyně tvrdila, že dodávala žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, , s účinností od , datum, , plyn pro potřeby domácnosti a že žalovaná na tomto odběrném místě plyn odebírala. Na peněžité nároky, které byly předmětem žaloby, vzniklo žalobkyni dle jejího názoru právo v situaci, kdy žalovaná řádně nehradila cenu za odebraný plyn. Smlouva byla následně ukončena žalobkyní z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovanou, čemuž předcházelo ukončení dodávky plynu ještě před uplynutím sjednané doby trvání smlouvy a upomínka zaslaná žalované doporučeně na známou adresu. Soud prvního stupně vyhověl žalobě ohledně všech peněžitých nároků s výjimkou smluvní pokuty ve výši , částka, , požadované za 32 měsíců nenaplněného trvání smlouvy o dodávce plynu v sazbě po , částka, měsíčně. Soud prvního stupně shledal ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení odběru plynu neplatným. Vyšel ze znění článku 12 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne , datum, , o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (dále jen „směrnice ze dne , datum, “), podle něhož členské státy zajistí, aby alespoň zákazníkům v domácnostech a malým podnikům nebyly účtovány žádné poplatky související se změnou dodavatele. Uvedl, že v daném případě se jedná o poplatek za ukončení smlouvy zákazníkovi (žalované), který z vlastní vůle, byť nejednáním spočívajícím v přerušení plateb, ukončil odběr plynu za pevnou cenu na dobu určitou před uplynutím sjednané doby. Soud prvního stupně dále v rámci svých úvah o nedůvodnosti žaloby poukázal na velikost písma, užitého ve smlouvě v části pojednávající o smluvní pokutě, jakož i na koncipování smluvních pokut – dle jeho názoru - výhradně v neprospěch odběratele. Poznamenal, že ani postupné úpravy smluv o odběrech plynu, k nimž evidentně žalobkyně v mezidobí (a to i z podnětu vzešlého z potřeby reakce na některé právní závěry různých soudů vztahující se k dané problematice) přistoupila, neskýtají dostatečný podklad pro změnu názoru soudu prvního stupně, že žalované v postavení slabší strany smlouvy přísluší právo na zákonnou ochranu. Soud prvního stupně v této souvislosti akcentoval i významné zvýšení sazby smluvní pokuty za porušení uvedené povinnosti (na dvojnásobek oproti minulosti). Oprávněnost smluvní pokuty není podepřena ani žádnými konkrétními tvrzeními žalobkyně a důkazy k otázce výše přímé hospodářské ztráty, jež by jí případně měla vzniknout nedodržením sjednané doby odběru plynu. Z těchto důvodů soud prvního stupně neshledal nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, po právu. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., když seznal, že úspěšnější žalované žádné náklady řízení, na jejichž náhradu by měla právo, nevznikly.

2. Žalobkyně podala proti rozsudku odvolání, jímž napadla výhradně zamítavý výrok I a výrok III o nákladech řízení, z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu a nesprávného právního posouzení věci dle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Žalobkyně v obsáhlém odvolání nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, jenž neodůvodnil, z čeho dovozuje, že dle § 1813 o. z. nerovnováha práv nebo povinností je významná a odporuje požadavku přiměřenosti. K tomu, aby ujednání o smluvní pokutě bylo zakázané dle § 1813 o. z., nestačí sama skutečnost, že je v neprospěch spotřebitele, ale musí zakládat nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele a tato nerovnováha musí být významná a nepřiměřená. To dle žalobkyně v daném případě naplněno nebylo. Soud prvního stupně nevzal nijak v úvahu veškerá související ujednání účastníků zakotvená ve smlouvě, nevyhodnotil ani postup účastníků před uzavřením smlouvy, jímž žalobkyně předem informovala přehledně a v dostatečném rozsahu žalovanou o možném následku neplnění základní povinnosti žalované ze smlouvy v podobě smluvní pokuty v jasně ustanovené výši. Žalobkyně zdůrazňuje, že smluvní pokuta plní funkci kompenzační, když jí alespoň částečně nahrazuje škodu, jež neodebráním plynu žalovanou vznikla, jedná se tak o paušalizovanou náhradu škody; pro zákazníka jde o výhodnější řešení oproti případu zjišťování skutečné škody (ta by mohla být vyšší). Sjednaná smluvní pokuta nezakládá významnou nerovnováhu stran v neprospěch spotřebitele, protože je vyvážena garancí zvýhodněné ceny po určitou dobu. Nadto jsou povinnosti žalobkyně jako obchodníka s plynem stanoveny právními předpisy, v případě jejichž porušení se žalobkyně vystavuje riziku naplnění skutkové podstaty správního deliktu a následné finanční sankce. Vzhledem k tomu, že nelze vyčíslit v každém jednotlivém případě škody, které potenciálně mohou vzniknout žalobkyni v důsledku nedodržení doby trvání smlouvy se zákazníkem na dobu určitou, jsou tato rizika ošetřena v podobě smluvní pokuty. Mezi tyto škody zařazuje žalobkyně škody při operacích na velkoobchodní energetické burze a na finančním trhu, marně vynaložené zprostředkovatelské náklady na obstarání zákazníka a uzavření smlouvy, náklady na finanční bonusy pro zákazníky, ušlý očekávaný zisk, zvýšené náklady na vývoj a správu IT systémů a náklady personální a administrativní. Ujednání o smluvní pokutě nelze hodnotit jako nepřiměřené ve smyslu § 1813 o. z. Ujednání o smluvní pokutě je součástí smlouvy, je psáno stejným písmem jako ostatní části smlouvy a toto písmo je srovnatelné např. s novinovým písmem. Žalobkyně zveřejňuje vzory smluv na svých internetových stránkách, tedy s obsahem smlouvy se může každý seznámit předem. V daném případě navíc k uzavření smlouvy mezi účastníky došlo korespondenčně, kdy žalované byla na základě jejího podnětu odeslána listina obsahující návrh smlouvy, tu žalovaná podepsala a zaslala zpět žalobkyni až během následujících dnů. Žalovaná tudíž měla dostatečný časový prostor na to, aby se s návrhem smlouvy dostatečně seznámila, v případě nejasností měla možnost obrátit se na nepřetržitě provozovanou zákaznickou linku žalobkyně či se poradit s jinou osobou. Celá smlouva včetně ustanovení je napsána v českém jazyce a gramaticky správně, formulace smluvní pokuty s několika hypotézami s jednou dispozicí je srovnatelná s formulacemi běžně užívanými v právních předpisech České republiky. Žalobkyně se dovolává domněnky běžné péče a opatrnosti obsažené v § 4 o. z., z níž dovozuje, že by žalovaná měla rozpoznat své neporozumění a v takovém případě vyhledat odbornou radu před uzavřením smlouvy. Žalovaná v podepsané smlouvě výslovně prohlásila, že jí žalobkyně poskytla v dostatečném předstihu všechny informace týkající se smluvního vztahu, tak aby její podpis představoval informovaný projev vůle. Žalobkyně má za to, že se jedná o běžnou praxi užívanou ve všech odvětví energetiky, která je obecně známá, a zákazníci jsou si jí vědomi i díky osvětové činnosti organizací na ochranu spotřebitelů a Energetického regulačního úřadu. Žalobkyně dále vyjádřila nesouhlas s názorem soudu prvního stupně, vysloveným v napadeném rozsudku, podle něhož žalovaná přerušením plateb za poskytnutou dodávku plynu vyjádřila vůli smlouvu ukončit. Dle názoru žalobkyně se naopak jedná o nepoctivé jednání žalované, porušující její smluvní závazky i obecně závazné právní předpisy. Žalobkyně navrhla odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek v příslušné části změnil tak, že bude žalobě vyhověno ohledně nároku na požadovanou smluvní pokutu a budou jí přiznány i náklady řízení před soudy obou stupňů.

3. Odvolací soud dle ustanovení § 214 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek v odvoláním dotčeném rozsahu (§ 212 o. s. ř.) a jemu předcházející řízení před soudem prvního stupně při jednáních konaných v nepřítomnosti žalované a následně i obou účastníků v souladu s § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř.

4. Odvolací soud vyšel zčásti ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, učiněných na základě dokazování vedeného výhradně z listin předložených žalobkyní (žalovaná byla v prvostupňovém řízení zcela nečinná). Odvolací soud při jednáních, a to po poučení poskytnutém žalobkyni dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. dále přistoupil k dokazování listinami v souladu s § 213 o. s. ř., konkrétně smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, , obchodními podmínkami sdružených služeb dodávky plynu č. 12/2018 ve znění účinném od , datum, , formulářovým souhlasem se zpracováním osobních údajů ze dne , datum, podepsaným žalovanou, dopisem žalobkyně žalované ze dne , datum, nadepsaným Důležité sdělení od INNOGY, sdělením žalobkyně žalované ze dne , datum, ve věci neoprávněného odběru, odstoupením od smlouvy z , datum, včetně dokladu o odeslání poštou, informací pro zákazníka – spotřebitele k návrhu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Příslušná skutková zjištění odvolacího soudu spolu s částí skutkových závěrů přijatých soudem prvního stupně se po právním zhodnocení věci odvolacím soudem stala podkladem pro jeho závěr, že odvolání žalobkyně je důvodné.

5. Pokud jde o skutečnosti rozhodné pro prokázání vyúčtování nároku na smluvní pokutu v žalobou uplatněné výši, seznámení s jeho obsahem ze strany žalované a počátek prodlení s plněním povinnosti platit vyúčtovanou smluvní pokutu, odkazuje odvolací soud pro stručnost na bod 3. odůvodnění napadeného rozsudku.

6. Vlastním dokazováním odvolací soud zjistil, že žalované byla poskytnuta žalobkyní předsmluvní informace o možném vzniku nároku na smluvní pokutu v situaci, jež byla zároveň konkretizována. Žalovaná obdržela návrh smlouvy v listinné podobě spolu s přípisem ze dne , datum, svým názvem avizujícím, že se jedná o důležité sdělení, vyzývajícím žalovanou, aby pro zodpovězení případných dotazů využila chat na webových stránkách provozovaných žalobkyní, případě se obrátila na bezplatnou telefonickou linku tam uvedenou. Žalobkyně rovněž dne , datum, sdělila průvodním dopisem žalované, že jí jsou zasílány dokumenty nezbytné pro uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, že je tímto vyzvána k jejich podpisu a zaslání na označenou adresu žalobkyně, s poukazem na možnost využít k tomu přiloženou odpovědní obálku. Žalobkyně dne , datum, obdržela jak podepsanou smlouvu (podpis žalované připojen u předvyplněného data , datum, ), tak i listinný souhlas žalované se zpracováním osobních údajů opatřený podpisem žalované uvedením místa a data podpisu (rukou psané údaje , adresa, , , datum, )

7. Při posouzení existence žalobkyní tvrzeného subjektivního práva soud prvního stupně správně vycházel z právní úpravy zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení povinnosti na další právní skutečnost, kterou je odstoupení od smlouvy věřitelem pro porušení povinnosti dlužníkem, není zakázáno. Jde o ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 2048 o. z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

10. Podle § 1810 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen "spotřebitelské smlouvy"), a na závazky z nich vzniklé.

11. Podle § 1811 odst. 1 o. z., veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

12. Podle § 1812 odst. 2 o. z., k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

13. Podle § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

14. Podle § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

15. Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 formuloval závěr, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen formální omezení (např. text má být dostatečně čitelný, přehledný, logicky uspořádaný), ale i omezení obsahová. Právní úprava proto stanoví základní limity pro uplatnění obchodních podmínek. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s dobrými mravy znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Za taková se považují mimo jiné ujednání, s nimiž se spotřebitel neměl možnost seznámit před podpisem smlouvy, což budou typicky právě obchodní podmínky, na něž smlouva pouze odkazuje. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

16. Podle „Ostatních ujednání“, tvořících integrální součást smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, , je žalovaná povinna v případě předčasného ukončení smlouvy zaplatit žalobkyni smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním nasmlouvaného množství plynu ve výši , částka, pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy.

17. Odvolací soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení, majíc na zřeteli rovněž právní závěry podávající se z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , a dospěl k závěru, že žalobě ohledně částky , částka, požadované z titulu smluvní pokuty za nedodržení povinnosti žalované odebrat smlouvou dohodnuté množství plynu je třeba přiznat důvodnost.

18. Mezi účastníky byla platně sjednána smlouva o sdružených službách dodávky plynu na dobu určitou 36 měsíců, a to dne , datum, , účinná od , datum, . Žalovaná svoji povinnost včas a řádně hradit zálohy za dodávanou komoditu neplnila, což bylo důvodem pro odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, a tedy předčasného ukončení smluvního vztahu účastníků.

19. Stěžejní ochranou spotřebitele v případě sjednávání smluv je informační povinnost kladená na dodavatele (podnikatele). Spotřebitel by měl být natolik informován, aby byl schopen se kvalifikovaně rozhodnout, zdali uzavře smlouvu či nikoliv.

20. Je třeba zdůraznit, že v předmětné věci je ujednání o smluvní pokutě obsaženo na jedné ze dvou stran smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě není nikterak skrýváno, je součástí smlouvy samotné. Nelogičností či nepřehledností text smlouvy netrpí. , jméno FO, zjevné, že při běžné opatrnosti neměla ujednání na druhé straně smlouvy, jejíž text není nijak rozsáhlý, žalované coby spotřebitelce uniknout. Pokud její formulaci v konkrétní části žalovaná neporozuměla, měla možnost tento stav sama zaznamenat a případně i kontaktovat žalobkyni s žádostí o vysvětlení. Navíc k dostatečnému seznámení se se smlouvou a souvisejícími dokumenty žalovaná byla vyzvána a o případné smluvní pokutě byla vyrozuměna prokazatelně ještě před podpisem Smlouvy, jak se podává mimo jiné z textu dokumentu nazvaného Informace pro zákazníka – spotřebitele; a to dokonce graficky zvýrazněnými pasážemi (tučné písmo.) Z ničeho naopak nevyplynulo, že by žalované nebyla dána objektivní možnost seznámit se plně s obsahem smlouvy (sama s jakoukoliv obranou v tomto směru nepřišla). Prosazuje se i ve spotřebitelských smlouvách zásada, vyslovená v četné judikatuře vyšších soudů, že „práva náleží bdělým“ (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne , datum, ).

21. Jde-li o obsah samotného ujednání o smluvní pokutě ve výši , částka, za každý měsíc nenaplněného trvání smlouvy sjednané na dobu určitou, a to pro opakované porušení povinnosti zákazníka související s dodávkou, to nenaplňuje kritéria stanovená v § 1813 o. z., neboť v jeho důsledku ve smluvním vztahu účastníků významná nerovnováha nenastává. Institut smluvní pokuty je jedním z právních prostředků zajištění závazků, jejichž smyslem je zajištění splnění povinností, představujících obsah závazků. Účelem smluvní pokuty je donutit dlužníka pod pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. Má zároveň sankční charakter, neboť při porušení smluvní povinnosti stíhá dlužníka nepříznivým následkem v podobě vzniku povinnosti k úhradě další peněžité částky. Přiměřenost smluvní pokuty byla posouzena s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval vzájemným poměrem mezi původní a sankční povinností. V úvahu bylo třeba rovněž vzít výši smluvní pokuty, která žalobkyni alespoň částečně nahrazuje škodu, vzniklou nedodržením smluvních podmínek za strany žalované, v souvislosti s tím, že žalobkyně jako obchodník s plynem je povinna zajistit dostatečnou kapacitu pro všechny zákazníky s náležitým předstihem (tedy nakoupení plynu pro všechny její zákazníky). Zbývá dodat, že vycházejíc z poznatků získaných vlastní rozhodovací činnosti v obdobných právních věcech, sazba smluvní pokuty , částka, za každý měsíc nerealizované smlouvy sice představuje dvojnásobné zvýšení sazby oproti té, jež bývala žalobkyní a jejími zákazníky dohodnuta ve smlouvách uzavřených v předcházejícím období. Je však skutečností všeobecně známou, že nejpozději od jarních měsíců roku 2022 došlo k významnému (a to násobnému) růstu cen plynu. Proto se odvolací soud ani v tomto směru s úvahou soudu prvního stupně o nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty ztotožnit nemohl.

22. Na rozdíl od soudu prvního stupně má tak odvolací soud za to, že ve smlouvě byla jejími stranami platně sjednána smluvní pokuta podle § 2048 o. z., a to právě pro případ předčasného ukončení smlouvy dodavatelem z důvodu porušení povinnosti dlužníkem. Odvolací soud příslušná ujednání shledává srozumitelnými i přiměřenými s tím, že sjednaná smluvní pokuta nezakládá výraznou nerovnováhu stran v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 1813 o. z.

23. Náhled soudu prvního stupně na přerušení plateb ujednaných mezi účastníky příslušnou smlouvou jako na vyjádření vůle žalované ukončit odběr plynu za pevnou cenu na dobu určitou před uplynutím sjednané doby odvolací soud naprosto nesdílí. Naopak, pokud jde o chování žalované, jedná se jednoznačně o porušení jedné ze základních zásad občanského práva soukromého, zakotvené v § 3 odst. 2 písm. d) o. z.: „daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny“.

24. Odvolací soud uzavírá, že žalobkyni vzniklo, vzhledem k tomu, že žalovaná svým jednáním způsobila nedodržení sjednané doby trvání smlouvy, právo na smluvní pokutu dle § 2048 o. z. Její výše se odvíjí od počtu měsíců, jež měly uplynout do doby sjednaného trvání smlouvy, ve sjednané částce , částka, měsíčně. V daném případě se jedná o 32 měsíců (smlouva byla účinná od , datum, , ukončena , datum, , dodávka byla zahájena již k , datum, z důvodu tzv. přetržky, doba trvání smlouvy byla sjednána do , datum, s možností automatické prolongace). Odvolací soud nezjistil žádné další skutečnosti, které by odůvodňovaly přijetí závěru, že přiznání nároku na smluvní pokutu v uvedené výši je v rozporu s principy ochrany slabší strany a že by proto mělo být opodstatněno narušení zásady autonomie vůle a rovnosti stran soukromoprávního vztahu kogentní ochranou spotřebitele. Podmínky vzniku práva na uhrazení smluvní pokuty v požadované výši byly naplněny, žalovaná je proto povinna zaplatit žalobkyni rovněž částku , částka, . Podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tedy odvolací soud napadený rozsudek v odvoláním dotčeném rozsahu změnil a žalobě v příslušné části vyhověl.

25. V důsledku změny napadeného rozhodnutí bylo třeba v souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodnout i o nákladech řízení u soudu prvního stupně. Žalobkyně byla ve vztahu k předmětu řízení v obou jeho stupních zcela úspěšná a má proto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšné žalované právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

26. Před soudem prvního stupně žalobkyně uhradila soudní poplatek za žalobu ve výši , částka, . Byla v řízení zastoupena advokátem, který učinil tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a zaslání předžalobní výzvy žalované), za což mu náleží odměna ve výši , částka, (, částka, za každý úkon právní služby dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů v celkové výši , částka, dle § 14 odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Odvolací soud odměnu a náhradu hotových výdajů za tři výše uvedené úkony právní služby zástupci žalobkyně přiznal dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o případ, kdy žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů v řízení zahájeném návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jehož předmětem bylo peněžité plnění, a tarifní hodnota nepřevýšila , částka, . Z výše uvedených částek v součtu , částka, (vyjma soudního poplatku) náleží žalobkyni rovněž daň z přidané hodnoty ve výši , částka, , neboť zástupce žalobkyně je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Žalobkyni tak vznikl nárok na náhradu nákladů prvostupňového řízení v celkové výši , částka, .

27. V odvolacím řízení vznikly žalobkyni náklady, jež dle obsahu spisového materiálu ke dni vypracování písemného vyhotovení rozsudku jsou tvořeny soudním poplatkem za odvolání ve výši , částka, , odměnou zástupce žalobkyně za dva úkony právní služby po , částka, (odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne , datum, ) v celkové výši , částka, dle § 7 bod 4 (vycházeno z tarifní hodnoty , částka, ) a dle § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu, dvěma paušálními náhradami hotových výdajů zástupce žalobkyně v celkové výši , částka, dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, DPH z těchto částek (vyjma soudního poplatku za odvolání) ve výši , částka, . S ohledem na uvedené byla přiznána žalobkyni za řízení před odvolacím soudem náhrada nákladů v celkové výši , částka, .28. , adresa, plnění a lhůta k plnění celkové částky přiznané žalobkyni za oba stupně řízení ve výši , částka, byly odvolacím soudem určeny v souladu s § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř., za použití § 211 o. s. ř.