31 A 13/2022 – 39

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce: T. J. zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem sídlem Pod kaštany 245/10, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 4. 2022, č. j. KUKHK–11764/DS/2022–3 Er, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Magistrát města Hradec Králové, odbor dopravně správních agend (dále jen „prvostupňový orgán“), zaslal žalobci oznámení, že dne 12. 5. 2021 dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, a výzvu k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Žalobce podal proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů námitky podle § 123f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Prvostupňový orgán rozhodnutím ze dne 21. 2. 2022, sp. zn. SZ MMHK/006319/2022 OD3/JC (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tyto námitky zamítl a potvrdil provedený záznam 12 bodů. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, které žalovaný zamítl v záhlaví specifikovaným rozhodnutím.

II. Obsah žaloby

2. Žalobce předně namítl, že žalovaná rozhodnutí nejsou přezkoumatelná. Žalobce v odvolání namítl, že již v průběhu řízení před prvostupňovým orgánem vznesl námitky proti jednotlivým záznamům bodů, které však nebyly přezkoumatelně vypořádány, přičemž odpovědí žalovaného mu byl kompilát obecných tvrzení, kterak podstatou řízení o námitkách není přezkoumávat samotné spáchání skutku, obecná tvrzení o tom, že přestupky byly dostatečně specifikovány, a poukaz na to, že příkazové bloky jsou podepsány a právě podpis je klíčový, neboť jím žalobce stvrdil správnost záznamů. Dle mínění žalobce je však nutno vnímat obě rozhodnutí jako nepřezkoumatelná. S ohledem na skutečnost, že nelze nahrazovat odůvodnění správního rozhodnutí odůvodněním rozsudku, resp. nelze nahrazovat úvahu správní úvahou soudní, jde o vadu nezhojitelnou. Proto žalobce navrhuje, aby obě rozhodnutí byla pro nepřezkoumatelnost zrušena, neboť není zřejmé, proč správní orgány považují námitky účastníka za liché, mylné či vyvrácené.

3. Pro případ, že by soud neshledal rozhodnutí nepřezkoumatelným, tvrdí žalobce nezákonnost správních rozhodnutí z důvodu, že podklady obsažené ve spise, tj. zejména příslušné příkazové bloky, neodůvodňují provedení záznamu bodů, a to z následujících důvodů: a. Žalobce zastává názor, že záznam bodů ze dne 12. 5. 2021 je neodůvodněný a neprokázaný. Z pokutového bloku vůbec není zřejmé, za jaké jednání byl žalobce postižen. Není čitelné, v čem spočívalo jeho jednání, ani jaký skutek se měl stát. Žalobce dokáže v textu příkazového bloku přečíst registrační značku vozidla, avšak již se nelze dočíst, v čem spočívalo vytýkané jednání, a dokonce ani nelze přečíst, jaká byla jeho právní kvalifikace. Rovněž se nelze dočíst ničeho ohledně místa přestupku. Předmětný příkazový blok tedy není způsobilým podkladem k provedení záznamu bodů. b. Žalobce míní, že ani záznam ze dne 11. 4. 2021 není odůvodněný. Z příkazového bloku se totiž nepodává, že by se žalobce dopustil takového jednání, které je podřazeno bodovému hodnocení. Ve výroku pokutového bloku je uvedeno, že žalobce „držel za jízdy v ruce mobilní telefon“. Dle přílohy zákona o silničním provozu se však záznam bodů provede jen tehdy, pokud jednání spočívá v „držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla“. Žalobci však není příkazovým blokem kladeno za vinu, že by držel telefon v ruce při řízení vozidla. Žalobci je toliko kladeno za vinu, že mobilní telefon držel za jízdy. Z příkazového bloku se tedy nepodává určitý prvek jednání, který je pro úsudek o podřazení jednání bodovému hodnocení stěžejní. Nejde přitom o nějaké zjednodušení zápisu použitím formulace za jízdy namísto při řízení, nýbrž odlišným popisem skutkového děje, aby reflektoval skutečný stav. Žalobce totiž nebyl řidičem vozidla, ale tzv. přepravovanou osobou, která se může aktivně podílet na jízdě vozidla. Jeho vozidlo totiž bylo vybaveno autonomním systémem řízení, a bylo tak schopné provozu bez řidiče. Žalobce toto sdělil policistům, kteří mu odvětili, že dle jejich právního názoru stejně nesmí za jízdy držet mobilní telefon, nicméně uznali, že není přímo řidičem, a proto žalobci sdělili, že do příkazového bloku nebudou uvádět, že by se daného jednání dopustil při řízení vozidla. Z pokutového bloku se tedy nepodává, že by byly splněny právě takové znaky jednání, se kterými právní předpis spojuje záznam bodů. c. K záznamu ze dne 17. 2. 2021 žalobce namítá, že toto jednání, dle svého popisu, není podřaditelné bodovému hodnocení. Žalobce byl příkazovým blokem ze dne 17. 2. 2021 potrestán za jednání spočívající v tom, že „nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem“. Žalobce souhlasí s tímto skutkovým popisem, proto také příkazový blok podepsal. Nicméně záznam bodů se provede jen tehdy, pokud jednání spočívá v „porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu“. Tedy nepostačí, že žalobce není připoután bezpečnostním pásem, nýbrž musí porušit povinnost být za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Žalobce však povinnost být připoután bezpečnostním pásem neporušil, neboť dle § 6 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu se tato povinnost nevztahuje na řidiče, který nemůže bezpečnostní pás použít ze zdravotních důvodů. Žalobce přitom disponuje lékařským potvrzením o tom, že nemůže bezpečnostní pás použít ze zdravotních důvodů. Žalobce neměl lékařské potvrzení s sebou, ale předložil ho téhož dne na policejní služebně. Žalobce tedy vskutku nebyl připoután za jízdy bezpečnostním pásem, jak je uvedeno ve výroku příkazového bloku, neporušil však povinnost být za jízdy připoután bezpečnostním pásem, neboť toto nebylo možné ze zdravotních důvodů, což následně policistům předložil. Tomu odpovídá skutečnost, že v příkazovém bloku není uvedeno, že „řidič lékařské potvrzení nevlastní“, ač standardně je vždy tento dovětek uváděn, pokud řidič lékařské potvrzení nevlastní. d. V případě záznamu ze dne 10. 8. 2020 žalobce předně zastává názor, že jeho jednání není podřazeno bodovému hodnocení. Žalobce se měl provinit tím, že nepřepravoval dítě v dětské autosedačce. Dle přílohy zákona o silničním provozu je do bodového hodnocení zařazeno jednání spočívající v „porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás při přepravě dětí podle § 6“. Podstatné přitom je, že před slovem nebo není čárka. V takovém případě jde dle legislativních pravidel vlády vyjádření poměru slučovacího, tedy dvou eventualit. Žalobci by tak mohly být zaznamenány body, pokud by nepoužil pro dítě ani autosedačku, ani bezpečnostní pás. Skutkové jednání žalobce tak neodůvodňovalo provedení záznamu bodů, neboť nebyly splněny obě kumulativní podmínky k záznamu bodů. Nadto žalobce míní, že se nedopustil ani jednání popsaného jako „porušení povinnosti použít dětskou autosedačku“. V oznámení o uložení pokuty příkazem na místě je uvedeno, že skutek spočíval v tom, že žalobce „přepravoval ve vozidle dítě S. M. B. a A. V., které nebylo umístěno v dětské autosedačce“. Takový popis skutku je nepřezkoumatelný. Žalobci není zřejmé, co je to „S.M.B.“ ani „A.V.“, a toto nevyjasnil ani žádný správní orgán. Nejde o zkratky vysvětlené právním předpisem či o zkratky obecně známé, a to ani v právní oblasti. Žalobce nenalezl ani žádný soudní rozsudek, který by takové zkratky užíval. Žalobce vůbec netuší, co tyto zkratky znamenají. Objevují se však v popisu skutku, který je stran podřazení jednání bodovému hodnocení stěžejní. Dále žalobce míní, že z pokutového bloku se skutkově nepodává takový popis jednání, které by bylo podřaditelné bodovému hodnocení. Povinnost použít autosedačku dopadá totiž jen na takové dítě, jehož tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a jehož tělesná výška nepřevyšuje 150 cm. Vymezení, že bylo přepravováno dítě, tedy není dostatečné pro úsudek o jednání, které je podřazeno bodovému hodnocení. Vymezení skutku tedy neumožňuje učinit závěr o spáchání jednání, za které se dle právního předpisu zaznamenají body. Ty totiž mohou být zaznamenány jen tehdy, bylo–li by bez dětské autosedačky přepravováno dítě, které je lehčí 36 kg a menší 150 cm. Nic takového však v pokutovém bloku není tvrzeno.

4. Dále žalobce tvrdí, že došlo k porušení zásady ne bis in idem. Žalobce byl potrestán při každém přestupku samostatným trestem, a když spáchal přestupek poslední, který znamenal dosažení 12 bodů, byl potrestán dalším trestem, a to pozbytím řidičského oprávnění, respektive zákazem řídit. Vybodování je samostatnou skutkovou podstatou, ke které dochází naplněním jednotlivých skutkových podstat, pro které již byl žalobce odsouzen a potrestán. Tedy staré tresty uložené a vykonané se sečtou a je tu trest nový. To je podstata vybodování. Analogická skutková podstata v trestním právu přirozeně neexistuje, což dokazuje, že vybodování je v rozporu se zásadou ne bis in idem. Pokud by někoho napadlo účelově tvrdit, že žalobce byl potrestán za recidivu, tak žalobce oponuje, že k recidivě již bylo přihlédnuto při posledním uloženém trestu. Přestože Ústavní soud a Nejvyšší správní soud tvrdí, že vybodování je ústavně konformní, není tomu tak a jmenované soudy nikdy ani nepředložili myšlenkovou konstrukci, která by vyvracela advokátem žalobce již předestřené argumenty.

5. Žalobce nedává souhlas k tomu, aby na webu Nejvyššího správního soudu byl zveřejněn rozsudek v jeho věci s iniciálami žalobce z důvodu ochrany soukromí a tomu neumožňující právní úpravy. Ke zveřejnění jakýchkoliv osobních údajů nedává souhlas ani advokát žalobce. Žalobce svoji argumentaci podporuje obsahem článku ze dne 28. prosince 2021 na webu seznamzpravy.cz „Všechny rozsudky budou na webu. Ukážou, jestli můžete u soudu vyhrát“[1], kde se de facto praví, že ke zveřejňování rozsudku je třeba zákonného zmocnění, které se připravuje s tím, že jména, adresy budou anonymizována. Obdobně na webu justice.cz jsou rozsudky důsledně anonymizovány (viz rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. října 2021, č. j.: 18 C 250/2021–40). Záměrem a snahou vlády je umožnit zákonným způsobem zveřejňování anonymizovaných rozsudků na webu, čímž se potvrdil pevný mnohaletý názor advokáta jím též prosazovaný, že by Nejvyšší správní soud neměl zveřejňovat neanonymizované rozsudky.

6. Žalovaný navrhuje, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a též prvostupňové rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že přezkoumal předložené příkazy na místě a dospěl k závěru, že veškeré bloky na pokutu na místě nezaplacenou jsou vyplněny řádně ve všech kolonkách a jsou plně v souladu s příslušným oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení. Bloky na pokutu na místě nezaplacenou jsou opatřeny razítkem zmocněného orgánu, podpisem žalobce a úřední osoby. Jedná se tedy o způsobilé podklady pro záznam bodů v registru řidičů. Dále veškeré předložené bloky jsou doplněny oznámením o uložení pokuty příkazem na místě.

8. V příkaze na místě je přípustné užívání strohých a zkratkovitých formulací, přitom však z příkazového bloku – má–li být způsobilým podkladem pro záznam bodů v evidenční kartě řidiče – musí být patrné, komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Klíčovou součástí příkazního bloku je podpis přestupce. Bez této náležitosti nelze příkazní blok pokládat za způsobilý k záznamu bodů, neboť až okamžik, kdy přestupce blok podepíše, je okamžikem vydání rozhodnutí příkazem na místě. Z příkazových bloků je zcela zřejmé, že podpis přestupce nechybí. Účastník příkazem na místě svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován. Uvedené příkazové bloky jsou vypsány přezkoumatelným způsobem. Není pochyb o tom, jak byla jednání žalobce právně kvalifikována.

9. Žalobce se v daném případě rozhodnutí příkazem na místě podrobil a tím se dobrovolně zbavil práva, aby věc byla projednána v řízení o přestupcích v tzv. nezkráceném řízení zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), včetně možnosti uplatnění řádného opravného prostředku podle § 97 téhož zákona, resp. dle § 81 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Příkaz na místě byl vydán na základě souhlasu žalobce ve smyslu § 92 přestupkového zákona.

10. Povinností příslušného správního orgánu je vyrozumět řidiče o provedeném záznamu bodů v souladu s ustanovením § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu pouze v případě, kdy řidič takovým záznamem dosáhne celkového počtu 12 bodů. Zároveň správní orgán tzv. vybodovaného řidiče vyzve k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Příslušný záznam bodů v registru řidičů za předmětné přestupky žalobce měl a mohl legitimně očekávat, neboť předmětné přestupky byly s žalobcem pravomocně projednány v blokovém řízení.

11. Zákon o silničním provozu v rámci bodového hodnocení porušení povinností na jednu stranu upravuje systém přičítání bodů řidiči, jenž se dopouští jednání v rozporu s pravidly silničního provozu, a na stranu druhou pak možnost odečítání bodů takovému řidiči, který se po zákonem stanovenou dobu nedopustil bodově hodnoceného chování. Preventivní i represivní složky bodového systému se v tomto smyslu prolínají. Děje se tak ovšem jen do té doby, než řidič dosáhne dvanácti bodů. Smyslem možného odečítání bodů je motivace řidiče, který se již dopustil bodově hodnoceného jednání, aby po stanovenou dobu jednal právně nezávadným způsobem, tj. aby se po dobu minimálně dvanácti měsíců nedopustil dalšího bodově hodnoceného jednání. Účelem je, aby řidič skrze své nezávadné chování nedosáhl celkového počtu dvanácti bodů, se kterým zákon spojuje závažné následky v podobě ztráty řidičského oprávnění a povinnosti odevzdat řidičský průkaz. V případě, kdy řidič již dosáhl maximálního počtu bodů, je třeba vyjít z toho, že preventivní působení bodového systému selhalo, a proto je na místě využít jeho represivního nástroje, a sice ztráty řidičského oprávnění a vyloučení z provozu na pozemních komunikacích po stanovenou dobu. Cílem zavedení bodového systému je předcházení porušování pravidel provozu na pozemních komunikacích formou hrozby ztráty řidičského oprávnění a současně ze silničního provozu eliminovat řidiče, kteří opakovaně porušují pravidla silničního provozu, čímž ohrožují sebe i ostatní účastníky provozu.

12. Žalovaný má za to, že k řízení přistoupil odpovědně a nezaujatě, posoudil všechny relevantní skutečnosti, včetně posouzení závažnosti jednání. Napadené rozhodnutí považuje za věcně správné, odpovídající zjištěným skutečnostem, jakož i závažnosti projednávaného protiprávního jednání.

13. Žalovaný navrhuje, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IV. Posouzení věci krajským soudem

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). O věci samé rozhodl bez jednání, neboť žalobce i žalovaný s takovým projednáním věci udělili souhlas dle § 51 odst. 1 s. ř. s. Žalobu shledal nedůvodnou. a. Skutkový stav věci 15. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce podal námitky podle § 123f zákona o silničním provozu proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvě k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Ze správního spisu též vyplývá, že správní orgán vycházel z výpisu evidenční karty řidiče, výpisu z bodového hodnocení řidiče, oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem ze dne 12. 5. 2021, 11. 4. 2021, 17. 2. 2021 a 10. 8. 2020, kopií příkazových bloků: – Pokuta příkazem na místě ze dne 12. 5. 2021, přestupek dle §125c odst. 1 písm. k), zákona o silničním provozu – nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Rozhodla PČR Hradec Králové – Smiřice č. j. KRPH–43099–2/PŘ–2021–050216 – zaznamenány 3 body – Pokuta příkazem na místě ze dne 11. 4. 2021, přestupek dle §125c odst. 1 písm. f) bod 1, zákona o silničním provozu – při jízdě držel v ruce telefonní zařízení. Rozhodla PČR Hradec Králové č. j.: KRPH–31724–2/PŘ–2021– 0500ES – zaznamenány 2 body – Pokuta příkazem na místě ze dne 17. 2. 2021, přestupek dle §125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. – nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Rozhodla PČR Hradec Králové č. j.: KRPH–12927–2/PŘ–2021– 0500ES – zaznamenány 3 body – Pokuta příkazem na místě ze dne 10. 8. 2020, přestupek dle §125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. – přepravoval ve vozidle dítě, které nebylo upoutáno v dětské sedačce. Rozhodla PČR Dvůr Králové nad Labem č. j.: KRPH–65821–2/PŘ–2020–051011 zaznamenány 4 body 16. Proti prvostupňovému rozhodnutí, kterým byly žalobcovy námitky zamítnuty, podal žalobce odvolání, v němž napadal rozhodnutí pro záznam bodů, přičemž žalovaný se vypořádal se všemi odvolacími námitkami a dospěl k závěru, že všechna rozhodnutí jsou způsobilými podklady pro záznam bodů. b. Právní závěry 17. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňového. Podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže z jeho odůvodnění není seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti tvrzené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Rozhodnutí, jehož odůvodnění obsahuje toliko obecný odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, je nepřezkoumatelné, neboť důvody, o něž se výrok opírá, zcela chybějí (viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 1993, č. j. 6 A 48/1992–23, publikovaný ve Správním právu pod č. 27/1994, nebo rozsudek NSS ze dne 19. 12. 2008, č. j. 8 Afs 66/2008–71).

18. Žalobce označil za nedostatečný a chybný argument souhlasu žalobce (prokázaný jeho podpisem) s daným způsobem projednání přestupku a jeho správností. V uvedené otázce lze plně odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010–81, č. 2264/2011 Sb. NSS, dle něhož „podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení“. Krajský soud neshledal důvody, pro které by bylo namístě se odklánět od nastíněné judikaturní linie správních soudů, neboť dané závěry jsou plně použitelné i v případě nynějších příkazových bloků, a dospěl k závěru, že znaky nepřezkoumatelnosti v napadeném rozhodnutí a ani v rozhodnutí prvostupňovém neshledává. Žalovaný i prvostupňový orgán ve svých rozhodnutích shrnuli průběh dosavadního řízení, uvedli, proč se neztotožnili s (odvolacími) námitkami žalobce a tento závěr odůvodnili právními normami a judikaturou, které ve svých rozhodnutích označili.

19. Žalobce pro případ, že by soud napadené rozhodnutí neshledal nepřezkoumatelným, namítl v žalobě nezákonnost správních rozhodnutí z důvodu, že podklady obsažené ve spise, tj. zejména příslušné příkazové bloky, neodůvodňují provedení záznamu bodů.

20. Krajský soud úvodem připomíná, že dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu „je třeba důsledně odlišovat na jedné straně řízení přestupkové a na straně druhé řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů (evidenční kartě řidiče)“, přičemž „uvedená řízení mají navzájem zcela odlišný předmět“. Zatímco podstatou přestupkového řízení je dle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu (dále též jen „NSS“) „zjistit, zda se stal skutek vymezený v zákoně jako přestupek, zda byl obviněný řidič jeho pachatelem a za zjištěný přestupek uložit pachateli sankci“, v případě námitkového řízení je předmětem posouzení „zda v jednotlivých případech bylo podkladem pro záznam pravomocné přestupkové rozhodnutí a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku“ (srov. např. rozsudky ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008–44, ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39, ze dne 27. 3. 2019, č. j. 1 As 61/2019–24 či rozsudek ze dne 22. 1. 2021, č. j. 3 As 16/2019–23). Nejvyšší správní soud se již opakovaně vyjádřil ke specifikům řízení o záznamu bodů v registru řidičů, přičemž judikatura vychází z teze, že „samotnou zákonnost rozhodnutí o přestupku v řízení o záznamu bodů přezkoumávat nelze“ (rozsudek ze dne 18. 4. 2018 č. j. 6 As 360/2017–21). Se zohledněním uvedených závěrů přikročil krajský soud k posouzení projednávané věci.

21. Krajský soud v případě pokutového bloku ze dne 12. 5. 2021 připouští, že v některých částech jeho čitelnost mírně klesá, avšak uvedené je způsobeno zvláště vzhledem k nekvalitní kopii daného bloku, díky které není písmo příliš výrazné. I přes tuto skutečnost lze z pokutového bloku vyčíst, že žalobce „[d]ne 12. 5. 2021 v 16:00 hod. v Předměřicích n. l. ul. Obránců míru čp. 100 jako řidič motorového vozidla 2J82097 nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem § 6/1a z. č. 361/2000 Sb.“, a proto mu byla za tento přestupek uložena pokuta podle § „125c/1 k)“ zákona o silničním provozu. Krajský soud tak konstatuje, že při podrobnějším zkoumání je příkazový blok ze dne 12. 5. 2021 čitelný a tedy souladný se zákonem. Krajský soud proto námitku nečitelnosti ve vztahu k tomuto příkazovému bloku odmítá. Současně krajský soud konstatuje, že z přílohy zákona silničního provozu vyplývá, že tento přestupek je postihován 3 body. Předmětné rozhodnutí tak je způsobilým podkladem pro záznam bodů.

22. V případě ostatních námitek žalobce vztahujících se k jednotlivým pokutovým blokům krajský soud zdůrazňuje, že podpisem pokutového bloku a udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce potvrzuje skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích. Udělením souhlasu jako podmínky sine qua non k nabytí právní moci pokutového bloku tak žalobce rovněž vědomě vstoupil do režimu omezeného přezkumu pravomocného pokutového bloku jako rozhodnutí vydaného ve specifickém zkráceném řízení a následně nadaného presumpcí správnosti (rozšířený senát NSS v usnesení ze dne 12. 3. 2013 č. j. 1 As 21/2010–65 a z něj vycházející rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2013 č. j. 6 As 67/2013–16 a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2018 č.j. 46 A 7/2016–91). Jestliže nyní žalobce nesouhlasí se skutkovými závěry a právním posouzením obsaženým v příkazových blocích a dovolává se jejich změny v důsledku svých dodatečných tvrzení, nelze tyto skutečnosti úspěšně uplatňovat v řízení o námitkách vůči provedenému záznamu bodů v registru řidičů, neboť směřují proti pravomocným rozhodnutím vydaným jiným (přestupkovým) orgánem v jiném (příkaz na místě) řízení; tato dodatečná tvrzení by bylo lze uplatnit toliko v opravných prostředcích směřovaných přímo proti příkazu na místě, jakkoli je tato možnost z povahy rozhodování v tomto řízení velmi limitovaná. Tak jako tak, orgánu příslušnému k řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů nepřísluší přezkum skutkového stavu a právní kvalifikace rozhodnutí – příkazu na místě či jeho případná změna. Námitky, které žalobce uvedl k záznamům ze dne 11. 4. 2021, 17. 2. 2021 a 10. 8. 2020, měl dle výše uvedeného uplatit toliko v opravných prostředcích směřovaných přímo proti příkazu na místě. Krajský soud se proto s odkazem na výše uvedené zabýval pouze tím, zda v jednotlivých případech bylo podkladem pro záznam pravomocné přestupkové rozhodnutí a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku.

23. V případě pokutového bloku ze dne 11. 4. 2021 krajský soud konstatuje, že z něj jednoznačně vyplývá, že se žalobce dopustil přestupku dle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu a byla mu tak uložena pokuta podle § 125c odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu. Současně z přílohy zákona silničního provozu vyplývá, že tento přestupek je postihován 2 body. Předmětné rozhodnutí tak je způsobilým podkladem pro záznam bodů.

24. V případě pokutového bloku ze dne 17. 2. 2021 krajský soud konstatuje, že z něj jednoznačně vyplývá, že se žalobce dopustil přestupku dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu a byla mu tak uložena pokuta podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Současně z přílohy zákona silničního provozu vyplývá, že tento přestupek je postihován 3 body. Předmětné rozhodnutí tak je způsobilým podkladem pro záznam bodů.

25. V případě pokutového bloku ze dne 10. 8. 2020 krajský soud konstatuje, že z něj jednoznačně vyplývá, že se žalobce dopustil přestupku dle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o silničním provozu a byla mu tak uložena pokuta podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Současně z přílohy zákona silničního provozu vyplývá, že tento přestupek je postihován 4 body. Předmětné rozhodnutí tak je způsobilým podkladem pro záznam bodů.

26. Námitkou porušení zásady ne bis in idem související s trestní povahou bodového systému se již vypořádal rozšířený senát Nejvyššího správního v usnesení ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014–55 (srov. konkrétně body 39 až 41). Pozbytí řidičského oprávnění je podle rozšířeného senátu další sankcí svého druhu za naplnění zvláštní skutkové podstaty spočívající ve spáchání takového množství přestupků, které vedlo k dosažení 12 bodů zaznamenaných v registru řidičů. Podle rozšířeného senátu se tak nejedná o trest za totéž jednání, za něž již byl pachatel v minulosti potrestán. Od tohoto závěru se Nejvyšší správní soud ani později neodchýlil a neshledal žádné důvody, proč by měl znovu aktivovat rozšířený senát k překonání jím vysloveného právního názoru, neboť v rozsudku ze dne 13. 12. 2016, č. j. 6 As 163/2016–39, shrnul, že „[č]eská právní úprava tzv. bodového systému se nedostává do rozporu s čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě, který zakotvuje zásadu non bis in idem, jelikož záznam bodů do registru řidičů i pozbytí řidičského oprávnění při dosažení zákonem stanoveného počtu bodů představují přímý a předvídatelný následek nabytí právní moci určitého správního rozhodnutí o přestupku.“ Krajský soud tento žalobní bod nepovažuje též za důvodný.

27. Návrh žalobce a jeho právní zástupce na naprostou anonymizaci rozhodnutí pak soud nepovažuje za žalobní námitku, neboť daný návrh se nijak netýká napadeného rozhodnutí či řízení, kterého jeho vydání předcházelo, a tedy ani předmětu tohoto řízení. Soud má za to, že tento návrh, resp. nesouhlas, je určen Nejvyššímu správnímu soudu a soud se k němu proto nebude vyjadřovat. Soud v této souvislosti pouze odkazuje na přechozí vyjádření NSS k této argumentaci žalobce, tj. usnesení ze dne 25. 5. 2017, č. j. Nao 175/2017–161, rozsudky ze dne 6. 2. 2019 č. j. 9 As 429/2018–35, ze dne 23. 10. 2019 č. j. 6 As 106/2019–33, ze dne 27. 3. 2019 č. j. 2 As 383/2017–46, ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 321/2017–38, a mnohé další.

V. Závěr a náklady řízení

28. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že námitky uplatněné žalobcem jsou nedůvodné. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s.

29. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení

I. Předmět řízení II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného IV. Posouzení věci krajským soudem V. Závěr a náklady řízení