31 A 32/2024–68

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Ondřeje Bartoše ve věci žalobce: J. P. proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 8. 2024, č. j. KUKHK–25107/DS/2024/Er, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Magistrát města Hradec Králové (dále jen „správní orgán prvního stupně“), zaslal žalobci dne 12. 2. 2024 oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a výzvu k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Žalobce podal proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů námitky podle § 123f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Správní orgán prvního stupně tyto námitky zamítl a potvrdil provedený záznam rozhodnutím ze dne 29. 5. 2024, sp. zn. SZ MMHK/127838/2024 OD3/JC MMHK/315580/2024.

2. Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí městského úřadu odvolání, které žalovaný zamítl v záhlaví specifikovaným rozhodnutím.

II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě

3. První žalobní bod spočívá v nerespektování odvolacích důvodů. Žalobce namítl, že žalovaný ignoroval předložené důkazní návrhy. Dle jeho názoru z jím předložených rozhodnutí vyplývá ustálená rozhodovací praxe, přičemž správní orgány v daných případech posuzovaly i dílčí podklady (rozhodnutí vydaná v blokových řízeních) z hlediska, zda mohou být způsobilým podkladem pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče.

4. V druhém žalobním bodu žalobce zpochybnil způsobilost podkladů pro záznam bodů. Žalobce v odvolání napadal jednotlivé podklady jako nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Žalovaný však tyto podklady neposuzoval, vycházel pouze z oznámení věcně příslušných oddělení policie o tom, že žalobce měl spáchat přestupek, který s ním byl projednán a o němž bylo vydáno rozhodnutí v blokovém řízení.

5. Z jednotlivých rozhodnutí z blokových řízení by dle žalobce měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Argument, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí tak, jak uvádí žalovaný, je dle jeho názoru nesprávný. Není možné, aby za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem odpovídal přestupce, a není možné po přestupci vyžadovat ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit, na případnou nesprávnost upozornit a žádat její nápravu.

6. Žalobce dále popsal několik typových případů, kdy rozhodnutí z blokového řízení není dle jeho názoru způsobilým podkladem pro záznam bodů. Například v případě překročení nejvyšší povolené rychlosti označil za nedostatečný popis přestupkového jednání formulace „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. V případě porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem není dostatečným popisem přestupku formulace „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“ Z rozhodnutí musí být dle žalobce také zřejmé, kde a kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a údaje v rozhodnutí musí být uvedeny čitelně, srozumitelně a přehledně.

7. K pokutovým blokům ze dne 9. 2. 2024, 11. 8. 2023, 4. 2. 2022, 15. 11. 2021, 2. 9. 2021, z nichž správní orgány vycházely v posuzovaném případě, žalobce uvedl následující.

8. Pokutový blok ze dne 9. 2. 2024 – V kolonce č. 9 je vlivem zápisu policisty uvedeno zcela nečitelné místo vydání rozhodnutí v příkazním řízení. Pokutový blok ze dne 11. 8. 2023 a pokutový blok ze dne 4. 2. 2022 – V kolonce označující právní kvalifikaci je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, kterého se měl účastník dopustit. Vyplývá z ní pouze jednoznačné označení paragrafu konkrétní právní normy, ovšem ostatní body již nikoli. To je u právní kvalifikace protiprávního jednání značná vada, která znemožňuje přesné určení jednání, a tedy i odpovědnost účastníka za toto jednání. Znemožňuje také posouzení oprávněnosti uložené sankce. Údaje v této kolonce jsou také částečně nečitelné. Pokutový blok ze dne 15. 11. 2021 a pokutový blok ze dne 2. 9. 2021 – V kolonkách týkajících se osoby přestupce není přesně zjištěna osoba přestupce, údaje jsou částečně nečitelné a nejsou zde přesně vypsány požadované údaje, například požadavek na uvedení rodného čísla a data narození. Rovněž ověření totožnosti není dostačující. – V kolonce popisující místo, dobu a jednání není přesně zjištěna doba spáchání přestupku, údaje o datu a čase spáchání přestupku nejsou uvedeny, jsou vlivem zápisu nečitelné, nejsou uvedeny kompletně. Dále není jednoznačně stanovené místo spáchání přestupku. Název obce není úplný, resp. je uveden v nesrozumitelné zkratce. Obdobně není úplný i název ulice, v níž mělo ke spáchání přestupkového jednání dojít. Z popisu přestupkového jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, kterou měl žalobce porušit. Rovněž z právní kvalifikace této povinnosti zapsané ve zkratkovitém zápisu není zjevné, o jakou konkrétní právní normu se v daném případě jedná. – V kolonce označující právní kvalifikaci je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, kterého se měl účastník dopustit. Vyplývá z ní pouze jednoznačné označení paragrafu konkrétní právní normy, ovšem ostatní body již nikoli. To je u právní kvalifikace protiprávního jednání značná vada, která znemožňuje přesné určení jednání, a tedy i odpovědnost účastníka za toto jednání. Znemožňuje také posouzení oprávněnosti uložené sankce. Údaje v této kolonce jsou také částečně nečitelné. – V kolonce označující formu zavinění není jednoznačné, zda ke spáchání přestupku došlo úmyslně či z nedbalosti. – V kolonce udávající výši sankce není zcela zřetelná výše uložené sankce a není tak možné ověřit, zda jednotlivé údaje (výše uložené sankce číslem a slovy) spolu korespondují. – V pokutových blocích není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo rozhodnutí vydáno a není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat, a to včetně podpisu této oprávněné osoby. Rovněž data vyhotovení a převzetí rozhodnutí účastníkem jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost daného rozhodnutí. Z rozhodnutí také není zřetelný podpis účastníka.

9. Podle žalobce zmíněné pokutové bloky nejsou způsobilé být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť jednotlivé přestupky v nich nejsou jako konkrétní a individualizované jednání řádně vymezeny. Není tedy patrno komu, kdy a kde a potažmo za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení. Pokutové bloky nesplňují požadavky, jež na ně klade judikatura Nejvyššího správního soudu.

10. Žalobce z uvedených důvodů navrhl, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že pokutové bloky jsou vyplněny řádně ve všech kolonkách a jsou plně v souladu s příslušným oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení. Bloky na pokutu jsou opatřeny razítkem zmocněného orgánu, podpisem přestupce a úřední osoby. Nejedná se tedy o nezpůsobilé podklady pro záznam bodů v registru řidičů.

12. Správní orgán prvního stupně u každého příkazu na místě provedl popis jednotlivých kolonek a vyhodnocení, proto je žalovaný již znovu nevypisoval a odkázal na vyhodnocení příkazů na místě v rozhodnutí správního orgánu prvního stupně na straně 2 až 5.

13. Žalovaný prostudoval spisový materiál a dospěl k závěru, že podklady pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče jsou přezkoumatelné a lze na ně nahlížet jako na způsobilé podklady pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče. Postup správního orgánu byl v souladu s citovanou judikaturou a zjištěný skutkový stav má oporu ve spise. Čitelně je vyplněno jméno a příjmení, datum narození, adresa místa pobytu a ověření totožnosti. Dostatečné jsou popisy skutků, právní kvalifikace. Uvedena je rovněž doba a místo spáchání přestupku. Specifikace přestupkového jednání splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech na jednotlivých příkazech uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se tak stalo. Vyznačena je i forma zavinění, výše pokuty, místo vydání, označení a podpis oprávněné úřední osoby, otisk úředního razítka a podpis žalobce.

14. Navrhl proto, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IV. Posouzení věci krajským soudem

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). O věci samé rozhodl bez jednání, neboť žalobce i žalovaný s takovým projednáním věci udělili souhlas dle § 51 odst. 1 s. ř. s. Žalobu shledal nedůvodnou.

16. Předmětem přezkumu v této věci je rozhodnutí o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů. Řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je upraveno v zákoně o silničním provozu. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zaznamená řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek zařazený v systému bodového hodnocení, stanovený počet bodů ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek (§ 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu). Po dosažení celkového počtu 12 bodů řidič pozbývá řidičské oprávnění a následně je povinen odevzdat řidičský průkaz (§ 123c zákona o silničním provozu). Nesouhlasí–li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá–li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Shledá–li naopak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí (§ 123f zákona o silničním provozu).

17. Rozsah řízení o námitkách vymezil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 44, podle nějž „[s]právní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je. Jedná se zde o důsledek zásady presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci.“ 18. V řízení o námitkách tedy správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda záznam byl proveden v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá bodovému hodnocení přestupkového jednání. Tomu pak odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 76/2010 – 59).

19. K blokovému řízení Nejvyšší správní soud setrvale judikuje (např. rozsudek ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20), že se jedná o zjednodušené řízení, ve kterém do značné míry splývá řízení s jeho výsledkem – uložením pokuty. Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a zakládá jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje § 91 a § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

20. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve zmíněném rozsudku č. j. 7 As 94/2012 – 20, pokutový blok nelze po obsahové stránce posuzovat „s rigidní přísností (…). Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane–li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou–li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou–li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude–li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost.“ 21. Shodně se k dané problematice Nejvyšší správní soud vyslovil i ve svém rozsudku ze dne 16. 5. 2013, č. j. 4 As 8/2013 – 27, v němž mimo jiné uvedl, že „je zřejmé, že popis přestupku stěžovatele na pokutových blocích byl s ohledem na méně formální povahu blokového řízení a praktické důvody (velikost pokutového bloku, časové omezení, terénní podmínky) zestručněn a uveden v hovorové formě. Podstatné však je, že ze slovního popisu přestupku ve spojení s relevantním ustanovením zákona o přestupcích a zákona o provozu na pozemních komunikacích je zcela nepochybné, jakého jednání (přestupku) se stěžovatel dopustil. V této souvislosti Nejvyšší správní soud poukazuje na skutečnost, že na předmětném oznámení a pokutových blocích jsou uvedena stejná ustanovení těchto právních předpisů. S ohledem na shora uvedené, tak nelze přisvědčit námitce stěžovatele, že není zřejmé, za jaké jednání byl blokovou pokutou postižen, ani námitce, podle které obecný popis skutku uvedený na pokutových blocích odůvodňuje rovněž právní kvalifikaci přestupku podle § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích.” 22. Žalobce v nyní projednávané věci namítl, že žalovaný vůbec neposuzoval způsobilost podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Žalovaný údajně vycházel pouze z oznámení věcně příslušných oddělení policie o tom, že žalobce měl spáchat přestupek.

23. Krajský soud shledal uvedenou námitku nedůvodnou. Správní orgány ani v tomto případě nepostupovaly jinak, než je obvyklou praxí. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaného i jemu předcházejícího rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je patrné, že správní orgány vycházely nejen z oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, ale také z kopií jednotlivých pokutových bloků, které si městský úřad vyžádal od příslušných orgánů (a které jsou součástí soudu předloženého správního spisu). U těchto podkladů pak ověřovaly, zda splňují náležitosti pro záznam bodů a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchaným přestupkům.

24. K této námitce je současně třeba uvést, že není pravdou, že by se žalovaný nezabýval důkazními prostředky přiloženými k odvolání. Krajský soud z předloženého správního spisu ověřil, že součástí odvolání žádné přiložené důkazní prostředky nebyly. Žalovaný se tak s žádnými důkazními prostředky neopomenul vypořádat. Na právní argumentaci žalobce (mimo jiné judikaturou) žalovaný řádně reagoval a právní hodnocení obsažené v odůvodnění napadeného rozhodnutí krajský soud považuje za dostatečně adresné, přestože žalovaný nutně nemusel reagovat na každou jednotlivou dílčí námitku obsaženou v odvolání žalobce. K tomu správní orgány zásadně povinny nejsou, zejména je–li z odůvodnění zřejmá ucelená právní argumentace vztahující se ke skutečnostem rozhodným pro posouzení věci. Ani této námitce proto soud nemohl přisvědčit.

25. Žalobce dále v obecné rovině popsal typové případy, kdy rozhodnutí z blokového řízení není dle jeho názoru způsobilým podkladem pro záznam bodů. Následně označil vady, které dle něj vykazují jednotlivé pokutové bloky, které byly podkladem pro záznam bodů v posuzovaném případě (viz výše bod 6).

26. Krajský soud k těmto námitkám nejprve obecně konstatuje, že, jak je patrné z výše citovaných rozsudků, Nejvyšší správní soud výslovně dovozuje, že popis přestupku na pokutových blocích může být zestručněn a uveden v hovorové formě a že může obsahovat strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.

27. Žalobce konkrétně rozporuje podklady pro záznam bodů do registru řidičů u jeho osoby celkem v pěti případech přestupků projednaných v blokovém řízení, a to přestupků spáchaných ve dnech 9. 2. 2024, 11. 8. 2023, 4. 2. 2022, 15. 11. 2021 a 2. 9. 2021.

28. Krajský soud ověřil, že na všech pokutových blocích týkajících se těchto přestupků je vyplněno jméno a příjmení přestupce (tj. žalobce), jeho rodné číslo (resp. datum narození), jeho adresa místa pobytu, uvedeno ověření totožnosti (dle občanského průkazu či řidičského průkazu) a na pokutových blocích je jeho podpis (což ostatně ani nerozporoval). Pokutové bloky jsou opatřeny otiskem razítka Policie České republiky nebo městské policie.

29. Pokud jde o specifikaci místa spáchání přestupku, žalobce namítl, že z rozhodnutí není jednoznačně seznatelné místo spáchání přestupku, toliko v případě pokutových bloků týkajících se přestupků ze dne 15. 11. 2021 a ze dne 2. 9. 2021.

30. Krajský soud ověřil, že na pokutovém bloku u přestupku ze dne 15. 11. 2021 je uvedeno jako místo spáchání přestupku „St. Rokytník 190“ a na pokutovém bloku u přestupku ze dne 2. 9. 2021 je uvedeno jako místo spáchání přestupku „Horní Malá Úpa“.

31. Dle krajského soudu jsou uvedené specifikace místa spáchání přestupků dostatečné, neboť z pokutových bloků je zřejmé, kde k přestupku došlo. Pokud je uveden jen název obce, příp. ulice i bez čp. nebo jiné specifikace, či pouze název obce, ani tak zaznamenané místo není s to zpochybnit způsobilost takového pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru. Jestliže byl žalobce v obci uvedené na bloku v konkretizovaný den a čas kontrolován hlídkou Policie ČR nebo městskou policií a ze záznamů na pokutovém bloku vyplývá, že vozidlem (specifikovaným registrační značkou) porušil některou povinnost stanovenou na bloku uvedeným ustanovením zákona o silničním provozu, přičemž žalobce byl s tímto zjištěním srozuměn (což stvrdil svým podpisem), pak nevznikají žádné pochybnosti o místě spáchání konkrétního přestupku, ani o jeho záměně s jiným přestupkovým jednáním apod. K tomu je nutno současně konstatovat, že ani z výše citované judikatury Nejvyššího správního soudu nelze dovodit, že by při popisu místa spáchání přestupku bylo na pokutovém bloku nezbytně nutné uvádět číslo komunikace a její kilometrové místo nebo v malé obci, která často nebývá členěna na ulice, vypisovat číslo popisné domu (nebo jinou bližší identifikaci), kde mělo k přestupkovému jednání dojít. Pokud v případě pokutového bloku ze dne 2. 9. 2021 není specifikováno číslo popisné, nejedná se tedy dle citované judikatury o vadu pokutového bloku. Tento údaje lze ovšem na nalézt na pokutovém bloku ze dne 15. 11. 2021, a také proto nemá krajský soud pochyb o tom, že jednotlivé pokutové bloky lze v části týkající se vymezení místa spáchání přestupku považovat za plně způsobilé.

32. Pokud jde o přestupkové jednání, krajský soud ověřil, že na všech pokutových blocích je vyplněna doba spáchání přestupku (čas s přesností na minuty) a místo spáchání (viz shora). Na pokutovém bloku u přestupku ze dne 9. 2. 2024 je dále uvedeno „§ 6/1a z.č. 361/2000 Sb. – řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem a lékařské potvrzení nevlastní“ a že pokuta byla udělena za přestupek podle "§ 125c/1f12 zák. č. 361/2000 Sb.“. Na pokutovém bloku u přestupku ze dne 11. 8. 2023 je uvedeno „naměřena rychlost v úseku do 50 hm/h 66 km/h +– 63 km/h“ a že pokuta byla uložena za přestupek dle „§ 125c/1fbod4 zák. č. 361/2000 Sb.“. Na pokutovém bloku u přestupku ze dne 4. 2. 2022 je uvedeno „§18/4 zč. 361/2000 Sb. – řidič překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci; § 6/7a zč. 361/2000 Sb. – neplatný ŘP; R 50/76/73“ a že pokuta byla uložena za přestupek dle „§ 125c/1f)3 a § 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“. Na pokutovém bloku u přestupku ze dne 15. 11. 2021 je dále uvedeno „rychlost v obci 50/70/67 § 18/4 z. č. 361/2000 Sb.“ a že pokuta byla uložena za přestupek dle „§ 125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb.“. Na posledním pokutovém bloku u přestupku ze dne 2. 9. 2021 je poté uvedeno „§ 6/1a – za jízdy nebyl připoután a nepředložil lékařskou výjimku“ a že pokuta byla uložena za přestupek dle „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“.

33. Krajský soud má za to, že přestupkové jednání bylo ve všech pokutových blocích popsáno dostatečně a není žádných pochyb o tom, jakého přestupkového jednání se žalobce v jednotlivých případech dopustil. Ostatně žalobce ani neuvedl žádné konkrétní důvody, proč by tomu u některého z těchto pokutových bloků mělo být jinak. Pouze v případě pokutového bloku ze dne 11. 8. 2023 skutečně není uvedena právní kvalifikace povinnosti, kterou měl žalobce porušit (v tomto případě v souladu s tvrzením žalobce absentuje odkaz na § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu). Protože však popis skutku ve spojení s jeho právní kvalifikací jednoznačně vymezuje, jakého protiprávního jednání se žalobce dopustil, nemůže se jednat o nezpůsobilý podklad. Uvedení konkrétní zákonné povinnosti, která byla porušena, není povinnou náležitostí příkazového bloku podle § 92 zákona o odpovědnosti za přestupky. Takovou náležitostí je „pouze“ popis skutku a jeho právní kvalifikace. Judikatura pak dovozuje s ohledem na omezený prostor v příslušných kolonkách příkazového bloku, aby část skutkového popisu byla nahrazena odkazem na právní povinnost, která byla porušena, a aby tak byl popis skutku doplněn. Pakliže je ovšem již skutek sám o sobě řádně popsán, jak je tomu v případě příkazového bloku ze dne 11. 8. 2023, není uvedení právní povinnosti jeho nezbytnou náležitostí. Krajský soud opětovně připomíná, že blokové řízení má méně formální povahu a pokutový blok nelze po obsahové stránce srovnávat s jinými rozhodnutími vydávanými správními orgány. Zejména z praktických důvodů (tj. s ohledem na velikost pokutového bloku, terénní podmínky, za kterých je vydáván, a omezený časový prostor při jeho vydání) je zcela odůvodnitelné uvádění zkratek, hovorových výrazů a strohých formulací.

34. Pokud jde o použité zkratky v číselném formátu „50/77/74 hm/h“, lze vzhledem k dalšímu obsahu pokutových bloků dospět k jednoznačnému závěru, že žalobce při řízení motorového vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost v místě měření. Vymezení protiprávního jednání vyplývá ze shora uvedeného popisu přestupkového jednání a současného odkazu na příslušné ustanovení zákona o silničním provozu, z něhož vyplývá, o jaké porušení zákona o silničním provozu se jednalo (překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci nebo mimo obec, resp. držení hovorového zařízení za jízdy). Tři číslice uvedené v popisu přestupku na pokutových blocích proto s ohledem na uvedené nelze vyložit jinak, než že první údaj značí možnou maximální povolenou rychlost, další údaj znamená rychlost naměřenou žalobci a třetí údaj znamená rychlost po zohlednění možné odchylky měřícího zařízení. Údaj uvedený ve zmíněném číselném formátu je tedy zcela srozumitelný a odpovídá právní kvalifikaci, na základě které byl žalobce sankcionován.

35. Shora popsané specifikace přestupkových jednání tedy splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech na jednotlivých pokutových blocích uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce jako přestupce dopustil, a kdy a kde se tak stalo.

36. Neobstojí ani námitka, že jde o vadnou právní kvalifikaci, pokud je na pokutovém bloku v kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ uveden například údaj „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“ atd. Zkrácenou formulaci příslušných ustanovení namísto jejich přesného vypsání jako „§ 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb.“ lze bezpochyby akceptovat, neboť jde o formulaci obecně užívanou a zcela srozumitelnou. I s ohledem na shora citované právní závěry plynoucí z judikatury Nejvyššího správního soudu je nutno považovat takovou právní kvalifikaci spáchaného přestupku na pokutovém bloku za zcela dostačující.

37. Krajský soud následně ověřil, že na všech pokutových blocích je jednoznačně vyplněn údaj určující formu zavinění, s tím, že nehodící se forma zavinění je řádně škrtnuta. V příslušné kolonce určené pro vyplnění výše sankce je celková výše pokuty zřetelně uvedena jak číslem, tak slovy. Je jednoznačně zřejmé, že jednotlivé údaje spolu korespondují. Rovněž údaje o služebním čísle oprávněné úřední osoby jsou čitelně vyplněny včetně podpisu dané osoby. Na každém pokutovém bloku je řádně vyplněno i místo, kde byl pokutový blok vydán. Žalobce tento nedostatek konkrétněji namítl zejména v případě příkazového bloku ze dne 9. 2. 2024, ke kterému uvedl, že je vlivem zápisu policisty zcela nečitelné místo vydání. Krajský soud ověřil, že na tomto příkazovém bloku je v příslušné části uvedena zkratka „HK“. Protože je v popisu skutku jako místo spáchání přestupku označen „Hradec Králové ul. Okružní u Tesly => OC Kaufland“, není žádných pochyb o tom, že místem vydání rozhodnutí je právě Hradec Králové, jak naznačuje samotná zkratka. Také tato náležitost je tedy v jednotlivých příkazových blocích řádně vyplněna. Konečně nechybí ani datum vyhotovení pokutového bloku a podpis obviněného.

38. Krajský soud uzavírá, že zákonem požadované údaje jsou na jednotlivých rozhodnutích identifikovány dostatečně a znemožňují, aby vznikly jakékoli pochybnosti o tom kdy, kde, jakou osobou a jaký přestupek byl spáchán. Krajský soud proto dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo relevantně zpochybnit způsobilost jednotlivých rozhodnutí o přestupku (pokutových bloků a příkazu) jako podkladů pro záznam bodů do registru řidičů.

V. Závěr a náklady řízení

39. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že námitky uplatněné žalobcem jsou nedůvodné. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s.

40. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení

I. Vymezení věci II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě III. Vyjádření žalovaného IV. Posouzení věci krajským soudem V. Závěr a náklady řízení