31 A 33/2023 – 130

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Ondřeje Bartoše ve věci žalobce: A. D. W. zastoupený JUDr. Martinem Knobem, advokátem se sídlem Denisova 585, 506 01 Jičín proti žalované: Vězeňská služba ČR, Věznice Valdice se sídlem nám. Míru 55, 507 11 Valdice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 6. 2023, č. j. VS–206320–50/ČJ–2023–802232, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 22. 6. 2023, č. j. VS–206320–50/ČJ–2023–802232, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla stížnost žalobce proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu ze dne 13. 6. 2023, č. j. VS–206320–50/ČJ–2023–802232–KŘ (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobci uložen kázeňský trest v podobě umístění do uzavřeného oddílu na 10 dnů s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení dle § 46 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů (dále (dále jen „ZVTOS“). Žalobce svým jednáním porušil ustanovení § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS, podle kterého je odsouzeným zakázáno mimo jiné konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky. Dle zjištění správních orgánů bylo dne 27. 9. 2022 v čase 13:50 hodin u žalobce ve Věznici Stráž pod Ralskem provedeno orientační toxikologické vyšetření moči za účelem zjištění možného požití zakázaných látek a výsledek tohoto testu byl pozitivní na látku MET (metamfetamin). Následným vyšetřením odebraného vzorku moči akreditovanou toxikologickou laboratoří Krajské nemocnice Ústí nad Labem a.s. ze dne 6. 10. 2022 byl potvrzen pozitivní nález na látky metamfetamin a jeho metabolit amfetamin. Tím bylo prokázáno, že žalobce nejméně v jednom případě v době předcházející odběru vzorku moči požil návykovou látku.

II. Žalobní argumentace

2. Žalobce uvedl, že byl orientačnímu odběru moči podroben během 24 hodin dvakrát, a to nejprve dne 26. 9. 2022 okolo 21:00 hodin a dále dne 27. 9. 2022 okolo 12:00 hodin. Při druhém odběru přitom vyšly hodnoty návykové látky o zhruba polovinu nižší než při prvním odběru. Následně byla s žalobcem zahájena dvě kázeňská řízení. Kázeňské řízení pro hodnoty odběru ze dne 26. 9. 2022 bylo zastaveno. Za pozitivní výsledek odběru moči ze dne 27. 9. 2022 pak byl žalobce potrestán napadeným rozhodnutím. Nižší hodnoty při druhém testu dle žalobce svědčí o tom, že mohl užít návykovou látku pouze v krátkém časovém období před prvním testem.

3. Žalobce namítl, že vzhledem k tomu, že s ním bylo jednáno tak, jako by užil návykovou látku dvakrát, bylo uložení trestu v rámci druhého řízení v rozporu se zákazem dvojího trestání za tutéž věc. Postup žalované, který předcházel vydání rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, byl proto v rozporu s čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být stíhán za čin, za který byl již pravomocně odsouzen. Navrhl proto, aby soud provedl důkaz spisem kázeňského řízení ve věci odběru moči ze dne 26. 9. 2022, sp. zn. VS–206315/ČJ– 2022–801332.

4. Dále žalobce sporoval aktivní užití návykové látky. Upozornil, že v rámci kázeňského řízení byl vyslýchán odsouzený P. Š., který potvrdil, že se dne 26. 9. 2022 nacházel spolu s žalobcem v kuřárně ve Věznici Stáž pod Ralskem. V kuřárně přitom ostatní odsouzení kouřili pervitin. Účinná látka se tedy mohla dostat do oběhu žalobce tímto pasivním příjmem. Navíc se měl přestupku dopustit v době, kdy byl nepříčetný z důvodu nadměrné bolesti po operaci genitálií.

5. Dle žalobce povinnost podrobit se vyšetření ke zjištění, zda byla užita návyková látka, obecně vyplývá z ustanovení § 28 odst. 2 písm. n) ZVTOS. Při vymáhání této povinnosti je ovšem nutné respektovat základní práva odsouzených. Vězeňská služba by proto měla dbát regulace lidskoprávní. Poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. III. ÚS 309/16, dle jehož právní věty „Dozor při poskytování vzorku moči může vést k narušení soukromí a důstojnosti, jehož intenzitu pociťuje každý vyšetřovaný v rámci svého sebeurčení být sám sebou, které zahrnuje i rozhodování o jeho identitě, individualitě, integritě, společenské roli apod., zcela subjektivně; je proto věcí vyšetřovaného, aby se proti jemu nelibému postupu, zasahujícího tu nejintimnější sféru jeho života, ohradil.“ Vzhledem k tomu, že žalobce je osobou vysoce citlivou na zásahy (i když zákonné) do jeho soukromí a tělesné integrity, došlo dle jeho názoru ze strany Vězeňské služby ČR k výkonu, který nepřiměřeně zasáhl do jeho práva na soukromí.

6. Dále namítl, že k zastupování v kázeňském řízení udělil plnou moc panu P. S.i, Žalovaná přitom s jím zvoleným zástupcem nejednala.

7. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalované

8. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že rozhodnutí o uložení kázeňského trestu žalobci bylo správním orgánem prvního stupně vydáno v souladu s právními předpisy a vychází ze zjištění skutečného stavu věci. Odůvodnění rozhodnutí o uložení kázeňského trestu obsahuje shrnutí všech zjištěných skutečností odůvodňujících výrok rozhodnutí, jsou v něm uvedeny skutečnosti, které byly podkladem pro rozhodnutí a jež byly prokázány, důkazy, na jejichž základě byla vina žalobce prokázána, úvahy, kterými byl správní orgán prvního stupně veden při hodnocení důkazů, vypořádání se s námitkami žalobce a stručné odůvodnění druhu a výše uloženého kázeňského trestu vzhledem k dosavadnímu chování žalobce po dobu výkonu trestu. Při rozhodování o druhu a výši uloženého kázeňského trestu bylo zohledněno žalobcovo dosavadní chování, závažnost kázeňského přestupku a uložen byl mírnější druh nepodmíněného trestu v pravomoci speciálního pedagoga. Uložený kázeňský trest je úměrný závažnosti kázeňského přestupku a je v souladu se zájmem na dosažení účelu výkonu trestu odnětí svobody. Žalobce nezpochybnitelně svým jednáním porušil ust. § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS, kdy je odsouzeným je zakázáno vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek anebo poškodit zdraví. Kázeňský trest byl žalobci uložen po náležitém a v tomto případě neobvykle rozsáhlém objasnění všech skutkových okolností kázeňského přestupku, na základě zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a prokázání viny žalobce.

9. K porušení zásady zákazu dvojího trestání dle žalované nedošlo, neboť případ vedený pod č. j. VS–206315/ČJ–2022–801332, se týkal odběru moči žalobce ze dne 26. 9. 2022, tedy jiného odběru a skutku než v předmětné věci.

10. Závěrem žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

IV. Jednání soudu

11. Při jednání dne 23. 5. 2024 zástupce žalobce odkázal na předchozí písemná podání a zdůraznil, že návyková látka se do těla žalobce dostala pasivním příjmem, neboť v rozhodné době byl žalobce v takovém zdravotním stavu, který vylučoval aktivní požití. Rovněž pověřený zástupce žalované odkázal na své písemné vyjádření ve věci a uvedl, že se všemi námitkami žalobce se správní orgány vypořádaly již v rámci kázeňského řízení. Při jednání soud provedl důkaz kázeňským spisem sp. zn. VS–206315/ČJ–2022–801332, vztahujícím se k řízení zahájenému po provedení odběru moči žalobce dne 26. 9. 2022, který si soud od žalované vyžádal. Provedení žádného dalšího důkazu zástupce žalobce ani pověřený zástupce žalované nepožadovali.

V. Skutkové a právní závěry krajského soudu

12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. a. Skutkový stav věci 13. Z kázeňských spisů sp. zn. VS–206315/ČJ–2022–801332 a VS–206320/ČJ–2022–802232 soud zjistil následující rozhodné skutečnosti.

14. Žalobci bylo ve Věznici Stráž pod Ralskem provedeno orientační toxikologické vyšetření moči za účelem zjištění možného požití zakázaných látek. Laboratorními vyšetřeními vzorků moči žalobce ze dne 26. 9. 2022 a ze dne 27. 9. 2022 byla prokázána přítomnost návykové látky metamfetamin a jeho metabolit amfetamin. V případě obou pozitivních testů byla s žalobcem zahájena kázeňská řízení.

15. Ze záznamu o kázeňském přestupku, který je součástí kázeňského spisu č. j. VS–206315/ČJ–2022–801332, jenž byl žalovanou veden ohledně pozitivního výsledku odběru moči žalobce ze dne 26. 9. 2022, soud zjistil, že rozhodnutím speciálního pedagoga ze dne 20. 2. 2023 bylo kázeňské řízení zastaveno podle § 28 odst. 1 písm. a) nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 23/2020 z důvodu, že skutek, o němž se řízení vede, není kázeňským přestupkem.

16. Z kázeňského spisu č. j. VS–206320/ČJ–2022–802232 (nyní projednávaná věc), který byl žalovanou veden ve věci pozitivního výsledku odběru moči žalobce ze dne 27. 9. 2022, soud zjistil, že laboratorním vyšetřením byla prokázána přítomnost návykové látky metamfetamin a jeho metabolit amfetamin. Po zahájení kázeňského řízení správní orgán zajistil důkazy o přítomnosti zakázané látky v moči žalobce a dal žalobci prostor k vyjádření. Ten uvedl, že zakázanou látku vědomě nepožil, že vzorek moči nebyl odeslán ve sterilní nádobce, že se mohl intoxikovat z krému, který si mazal na genitálie a že z důvodu vysoké bolesti genitálií nebyl v rozhodné době příčetný. Během kázeňského řízení žalovaná hodnotila i další důkazy, které jsou součástí kázeňského spisu, zejména svědecké výpovědi velkého množství zaměstnanců žalované a odsouzených. b. Právní posouzení 17. Podle § 27 odst. 1 ZVTOS jsou odsouzení po dobu výkonu trestu povinni podrobit se omezením některých práv a svobod, jejichž výkon by byl v rozporu s účelem výkonu trestu nebo která nemohou být vzhledem k výkonu trestu uplatněna. Podle odst. 2 téhož ustanovení jsou z důvodů uvedených v odstavci 1 omezena práva a svobody na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, svobodu pohybu a pobytu, zachování listovního tajemství a tajemství jiných písemností, záznamů a zpráv a právo svobodné volby povolání.

18. Podle § 28 odst. 2 písm. g) ZVTOS je odsouzený povinen podrobit se opatřením, která jsou nezbytná k potlačení výroby, držení nebo zneužívání návykových látek a jedů ve věznici. Podle písm. n) téhož ustanovení je odsouzený povinen podrobit se vyšetření ke zjištění, zda užil návykovou látku, a v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, uhradit náklady na toto vyšetření.

19. Podle § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS je odsouzeným zakázáno vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek anebo poškodit zdraví.

20. Podle § 46 odst. 1 ZVTOS je kázeňským přestupkem zaviněné porušení zákonem stanovené nebo na jeho základě uložené povinnosti, pořádku nebo kázně během výkonu trestu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení lze za kázeňský přestupek odsouzenému uložit kázeňský trest. Kázeňský trest se neuloží, jestliže samotným projednáním kázeňského přestupku s odsouzeným lze dosáhnout sledovaného účelu. Podle odstavce 3 písm. f) stejného ustanovení je kázeňským trestem mj. umístění do uzavřeného oddílu až na 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení.

21. Podle § 28 odst. 1 písm. a) nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 23/2020, o kázeňském řízení u obviněných, odsouzených a chovanců, se kázeňské řízení o kázeňském přestupku zastaví, jestliže skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není kázeňským přestupkem.

22. Žaloba je důvodná.

23. Žalobce v žalobě namítal, že psychotropní látku neužil aktivně, přičemž k tomu mohlo dojít jedině pasivně na kuřárně, že byl v době spáchání přestupku nepříčetný a že si pro kárné řízení zvolil zmocněnce P. S., se kterým však žalovaná nejednala. Všechny tyto námitky žalobce uplatnil již v kázeňském řízení a žalovaná se s nimi vypořádala v napadeném rozhodnutí, na které proto krajský soud v tomto směru odkazuje (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005–130, publikovaný pod č. 1350/2007 Sb. NSS, podle kterého: „Je–li rozhodnutí žalovaného důkladné, je z něho zřejmé, proč žalovaný nepovažoval právní argumentaci účastníka řízení za důvodnou a proč jeho odvolací námitky považoval za liché, mylné nebo vyvrácené, shodují–li se žalobní námitky s námitkami odvolacími a nedochází–li krajský soud k jiným závěrům, není praktické a ani časově úsporné zdlouhavě a týmiž nebo jinými slovy říkat totéž. Naopak je vhodné správné závěry si přisvojit se souhlasnou poznámkou.“ 24. Žalovaná z důvodu velkého množství námitek žalobce, které hraničily až s obstrukcemi, provedla během kázeňského řízení rozsáhlé dokazování (výslechem zaměstnanců žalované, odsouzených, toxikologickými protokoly), které neprokázalo žádné z možných vysvětlení pozitivního výsledku v odebraném vzorku moči, která žalobce nabízel. Odsouzený P. Š. sice vypověděl, že s žalobcem kouřili cigaretu v kuřárně, kde se žalobce mohl intoxikovat od jiných odsouzených, kteří tam ve stejné době kouřili neznámou látku, ale intoxikace vdechnutím na kuřárně byla vyloučena jako v zásadě nepravděpodobná až nemožná vyjádřením vrchní sestry Bc. J.. Zmocněnce pro kázeňské řízení žalobce v řízení ve Věznici Stráž pod Ralskem nepožadoval, což stvrdil svým podpisem a po předání kázeňského řízení do Věznice Valdice neuvedl a neprokázal, že by byl v řízení zastupován zmocněncem. Soud rovněž nepřisvědčil žalobcově tvrzení, že měl být v době intoxikace nepříčetný, neboť z vyjádření vrchní sestry Bc. J. naopak vyplynulo, že díky užívání léku na bolest (3 x denně Foxis 37,5 ml) není možné, aby žalobce měl takové bolesti, které by ovlivnily jeho schopnost vnímání, myšlení, rozpoznávání a komunikace. V tomto směru jsou dle soudu závěry žalované o zjištěném skutkovém stavu správné.

25. Stejně tak dle krajského soudu neobstojí námitka, že odběrem moči žalovaná zasáhla do žalobcova práva na soukromí. Již z podstaty výkonu trestu odnětí svobody plynou pro odsouzené některá omezení, přičemž omezení soukromí výslovně předpokládá i ZVTOS v jeho § 27 odst. 1 a 2. Navíc povinnost odsouzeného podrobit se vyšetření ke zjištění užití návykové látky vyplývá z § 28 odst. 2 písm. n) ZVTOS. Žalobce neuvedl, jakým způsobem mělo být do jeho soukromí provedením odběru moči zasaženo. Po kontrole kázeňského spisu soudem žádné pochybení na straně správních orgánů najevo nevyšlo. Ostatně i Ústavní soud v žalobcem odkazovaném nálezu ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. III. ÚS 309/16, vyslovil, že „povinnost odevzdat vzorek moči za účelem kontroly dodržování pravidel výkonu uloženého trestu je ústavně konformní, jestliže zde existuje důvodné podezření, že osoba ve výkonu trestu mohla omamnou či psychotropní látku užít či užívat. Vzhledem k tomu, že nejde o závažný zásah do lidského organismu, nýbrž přirozený každodenní fyziologický proces (vyprazdňování), není třeba na jeho nařízení a provedení, stejně jako na možnost preventivních kontrol, klást takové požadavky jako v případech odběru jiného biologického materiálu, popř. při jiných zásazích do ústavně zaručených práv a svobod.“ Daný nález na druhou stranu zmiňuje, že porušení základních práv může představovat situace, kdy poskytování odběru vzorku moči nedozoruje osoba stejného pohlaví. Tento požadavek v daném případě byl splněn, neboť při odběru moči u žalobce byli přítomni dva příslušníci vězeňské služby mužského pohlaví, přičemž žalobce žádnou námitku v tomto směru neuplatnil.

26. Dále žalobce namítal, že byl ve dnech 26. 9. 2022 a 27. 9. 2022 podroben odběru moči dvakrát během několika hodin a v obou případech s ním bylo zahájeno kázeňské řízení. V prvním případě ve věci pozitivity testu ze dne 26. 9. 2022 bylo toto řízení zastaveno s tím, že skutek není kázeňským přestupkem. Ve druhém případě pozitivity testu ze dne 27. 9. 2022 s ním bylo vedeno kázeňské řízení, jehož výsledkem je napadené rozhodnutí. Žalobce tento postup správních orgánů nesprávně označil za porušení zákazu dvojího trestání. Skutečným obsahem této námitky však je, že vydání napadeného rozhodnutí bránila překážka věci pravomocně rozhodnuté, kterou žalobce dovozuje ze skutečnosti, že speciální pedagog Věznice Stráž pod Ralskem rozhodnutím ze dne 20. 2. 2023 rozhodl o skutku žalobce, spočívajícím v tom, „že u něj dne 26. 9. 2022 v 20:25 hodin ve Věznici Stráž pod Ralskem bylo provedeno orientační toxikologické vyšetření moči za účelem zjištění možného požití zakázaných látek, přičemž testem potvrzeným následně i akreditovanou toxikologickou laboratoří Krajské nemocnice Ústí nad Labem a.s. byla zjištěna přítomnost metamfetaminu v koncentraci 1243 ng/ml a jeho metabolitu amfetaminu v koncentraci 63 ng/ml.“ tak, že tento skutek není kázeňským přestupkem a řízení zastavil podle § 28 odst. 1 písm. a) nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 23/2020.

27. K povaze usnesení o zastavení řízení se vyslovil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 11. 3. 2011, č. j. 5 As 73/2010–71, který se týkal výkladu § 76 (zastavení řízení o přestupku) dnes již neúčinného zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jehož závěry jsou však aplikovatelné na správní a kázeňské trestání obecně, a tedy i na projednávanou věc. Z uvedeného rozsudku vyplývá, že „existují případy, kdy zásah do materiálně právní sféry účastníka řízení prostřednictvím „procesního“ rozhodnutí o zastavení řízení může nastat, ačkoliv je málo zřetelný. Nikdo nemůže být postižen za tentýž skutek, pokud ohledně něho existuje pravomocné rozhodnutí. Rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu, že projednávaný skutek není přestupkem, resp. kázeňským přestupkem, představuje rozhodnutí ve věci samé, tj. rozhodnutí, kterými bylo rozhodnuto o věci samé. Jakkoli ve výrocích těchto rozhodnutí není zpravidla explicitně vyjádřeno, zda došlo ke spáchání přestupku, popř. kdo jej spáchal, za jakých okolností k němu došlo a jakou sankci je třeba pachateli přestupku za jeho protiprávní jednání uložit (neboť ve výroku se uvádí toliko, že řízení se zastavuje), je třeba je za meritorní rozhodnutí považovat. Z účelu a smyslu takového důvodu zastavení řízení lze dovodit, že se jedná o rozhodnutí ve věci samé. Tímto rozhodnutím se zasahuje do hmotných práv účastníků řízení a tato rozhodnutí představují překážku věci pravomocně rozhodnuté.“ Překážku věci pravomocně rozhodnuté zde Nejvyšší správní soud vymezil jako negativní podmínku řízení, spočívající v tom, že jakmile bylo o totožné věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být tatáž věc v rozsahu závaznosti výroku rozhodnutí projednávána znovu.

28. Totožnost věci je dána stejným předmětem řízení a stejnými účastníky. Pojmem, od kterého je odvislé posouzení, zda již bylo v přestupkovém řízení ve věci rozhodnuto, je skutek. V průběhu řízení pak musí být zachována totožnost skutku minimálně v podobě totožnosti jednání či totožnosti následku (v podrobnostech srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2017, č. j. 2 As 322/2016 – 39, a ze dne 14. 3. 2011, č. j. 2 Afs 91/2009 – 149).

29. V nyní projednávané věci je třeba zdůraznit, že skutek, o kterém se v případě porušení § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS vede kázeňské řízení, spočívá v porušení zákazu vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek anebo poškodit zdraví. V předmětném případě jde konkrétně o porušení zákazu konzumovat návykovou látku. Z dikce uvedeného ustanovení rozhodně nelze přijmout argument žalované, že skutek spočívá v odběru vzorku moči s nálezem pozitivního výsledku testu odsouzeného. Takový přístup by totiž vedl k absurdním závěrům, kdy odsouzený by po jediném užití návykové látky či alkoholu byl v krátkém časovém období opakovaně testován a za každý pozitivní test by mohl být opakovaně trestán.

30. Jakkoli se výše uvedený právní názor Nejvyššího správního soudu vztahuje k dnes již neúčinné obecné právní úpravě o přestupcích, lze jej dle krajského soudu užít i v nyní posuzované věci. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že rozhodnutí speciálního pedagoga Věznice Stráž pod Ralskem ze dne 20. 2. 2023, č. j. VS–206315/ČJ–2022–801332, kterým bylo zastaveno řízení dle § 28 odst. 1 písm. a) nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 23/2020, o kázeňském řízení u obviněných, odsouzených a chovanců, je svou povahou rozhodnutím, které mohlo způsobit vznik překážky věci pravomocně rozhodnuté.

31. Rozhodnutí v nyní projednávané věci závisí na tom, zda skutek, pro který speciální pedagog Věznice Stráž pod Ralskem řízení zastavil, skutečně představuje totožný skutek, pro který byl žalobce uznán vinným v napadeném rozhodnutí, resp. pro který bylo zahájeno v pořadí druhé kázeňské řízení.

32. Z předložených kázeňských spisů plyne, že u žalobce byly dne 26. 9. 2022 v 10:25 hodin a dne 27. 9. 2022 v 13:50 hodin ve Věznici Stráž pod Ralskem provedeny orientační odběry moči za účelem zjištění možného požití zakázaných látek, přičemž testy potvrzenými následně i akreditovanou toxikologickou laboratoří Krajské nemocnice Ústí nad Labem a.s. ze dne 6. 10. 2022 byla zjištěna přítomnost metamfetaminu v koncentraci 1243 ng/ml a jeho metabolitu amfetaminu v koncentraci 63 ng/ml (v případě odběru ze dne 26. 9. 2022), respektive metamfetaminu v koncentraci 479 ng/ml a jeho metabolitu amfetaminu v koncentraci 28 ng/ml (v případě druhého odběru ze dne 27. 9. 2022).

33. Jak již soud uvedl výše, skutek odsouzeného nemůže spočívat v odběru moči s pozitivním výsledkem, nýbrž v užití návykové látky. Pozitivní výsledek testu může posloužit toliko jako důkaz o spáchání takového skutku odsouzeným. Z porovnání výsledků obou provedených testů je zjevné, že hodnoty testu ze dne 27. 9. 2022 jsou o více jak polovinu nižší než hodnoty testu z předešlého dne. Existuje tedy nezanedbatelná pravděpodobnost, že žalobce spáchal pouze jediný skutek spočívající v užití návykové látky ještě před tím, než byl poprvé testován. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nelze odhlédnout od toho, že speciální pedagog Věznice Stráž pod Ralskem již dne 20. 2. 2023 rozhodl tak, že skutek žalobce není kázeňským přestupkem a řízení zastavil.

34. Vzhledem k tomu, že žalovaná se nezabývala tím, zda žalobce užil návykovou látku pouze jednou před prvním odběrem, nebo vícekrát (tzn. i v době mezi prvním a druhým odběrem), vyžaduje skutkový stav, který je základem napadeného rozhodnutí, zásadní doplnění. Takové zásadní doplnění přitom záleží na odborných znalostech a přesahuje možnosti soudu a smysl přezkumného soudního řízení. Uvedenou žalobní námitku tedy soud shledal důvodnou. Krajský soud proto zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, 4 s. ř. s.). Právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, je správní orgán v dalším řízení vázán § 78 odst. 5 s. ř. s.). Ten spočívá v tom, že skutkový stav je třeba doplnit a pomocí odborného vyjádření či znaleckého posouzení ozřejmit bez důvodných pochybností rozhodnou skutečnost, zda žalobce užil návykovou látku opakovaně, tj. mezi prvním a druhým odběrem moči. Pokud závěr o skutkovém stavu bude takový, že žalobce užil návykovou látku pouze jednou před prvním odběrem a v době mezi prvním a druhým odběrem nikoliv, bude žalovaná respektovat existenci překážky věci pravomocně rozhodnuté, neboť speciální pedagog Věznice Stráž pod Ralskem již dne 20. 2. 2023 pravomocně rozhodl, že skutek žalobce není kázeňským přestupkem. V takovém případě bude namístě kázeňské řízení týkající se projednávané věci zastavit.

VI. Náklady řízení

35. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce, který měl ve věci plný úspěch, by měl právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Žalobci, který byl v dané věci osvobozen od soudních poplatků, a jemuž byl pro předmětné řízení soudem ustanoven advokát, žádné jiné náklady v řízení před soudem nevznikly, a proto soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O odměně soudem ustanoveného zástupce bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Poučení

I. Předmět řízení II. Žalobní argumentace III. Vyjádření žalované IV. Jednání soudu V. Skutkové a právní závěry krajského soudu a. Skutkový stav věci b. Právní posouzení VI. Náklady řízení