31 A 40/2024 – 177

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové, soudce Mgr. Ondřeje Bartoše a soudkyně JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobce: J. H. zastoupený Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou, advokátkou se sídlem Krátký lán 138/8, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské nám. 1245, 500 02 Hradec Králové o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2024, č. j. KUKHK–26422/MSZ/2024–4, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2024, č. j. KUKHK–26422/MSZ/2024–4, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 26 263 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou ze dne 25. 7. 2024, č. j. MURKOKT–55555/2024–Trn, coby povinného subjektu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (informační zákon). Povinný subjekt odmítl žádosti o informace podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11b informačního zákona z důvodu, že požadované informace nemá.

2. Žalobce dne 5. 7. 2024 žádal povinný subjekt o poskytnutí informací k rychloměru, který se nachází na pozemní komunikaci č. 14 v obci Solnice, obecní části Ještětice, ve směru jízdy od obce Solnice. Konkrétně se dotazoval, kdo je vydavatelem certifikátu, kterým jsou data na zařízení (rychloměru) zabezpečena; o jaký druh certifikátu se jedná; kolik korun stálo vydání elektronického podpisu a do kdy je platný. Současně žádal o zaslání poslední faktury či jiného podkladu, na základě kterého byla poslední platba za digitální podpis provedena, a dále o zaslání první fotografie, která došla Městské policii Rychnova nad Kněžnou v červnu 2024, v takovém formátu, ve kterém ji městská policie obdržela.

II. Žaloba

3. Žalobce navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Dále navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady řízení.

4. Žalobce namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí (žalovaný se nevypořádal s odvolacími námitkami). Dále namítal jeho nezákonnost, kterou spatřoval v tom, že žalovaný požadovanými informacemi disponovat musí. Žalobce připustil možnost, že povinný subjekt nemusí mít informace o ceně za vystavený certifikát elektronického podpisu. Označil však za nemožné, aby povinný subjekt nedisponoval informací o vydavateli certifikátu, neboť ve svém předchozím vyjádření ze dne 3. 7. 2024, kterým reagoval na žádost žalobce ze dne 25. 6. 2024, sdělil, že integritu fotografií kontroluje ověřením elektronického podpisu. Musí tedy vědět, kdo je jeho vydavatelem. Součástí odůvodnění prvostupňového rozhodnutí je screenshot z aplikace SYDO Traffic® PEN, na kterém jsou vidět tlačítka „ověřit“, či „certifikát“, které by vedly k zobrazení detailů o certifikátu, včetně údajů o jeho vydavateli. Ohledně požadované fotografie má žalobce za to, že skutečnost, že fotografii lze zobrazit pouze ve specializované aplikaci, není důvodem pro odmítnutí poskytnutí takové informace. Je na žalobci, aby si příslušnou aplikaci opatřil.

III. Vyjádření žalovaného a povinného subjektu

5. Žalovaný uvedl, že povinný subjekt žalobci poskytl veškeré dostupné informace, tj. že druhem certifikátu je digitální podpis, kdo certifikát dodal a kdo je výrobcem rychloměru. Nad rámec poskytnutých informací odkázal žalobce na možnost ověření certifikátu u Českého metrologického institutu. Fotografie z rychloměru jsou zpracovateli dostupné ve spisové službě v přestupkovém modulu v archivním formátu *.tar. Do tohoto archivního formátu se fotografie z rychloměru transportují automaticky bez zásahu zpracovatele po potvrzení platnosti přestupku. V archivním formátu *.tar není možné zobrazit certifikát fotografie. Žalovaný dále uvedl, že povinný subjekt vyvinul veškeré možné úsilí informace poskytnout, a za tímto účelem se snažil získat informace od výrobce zařízení. Uvedl, že povinný subjekt nemá povinnost znát veškeré technikálie rychloměru, přenosu přestupků a jejich zabezpečení.

6. Součástí vyjádření žalovaného bylo sdělení povinného subjektu, který uvedl, že trvá na tom, že žalobci poskytl veškeré jemu známé informace. Zpracovateli přestupku je ve čtečce SYDO Traffic® PEN viditelná fotografie se znázorněním ověření podpisu zeleným zatržítkem. Povinný subjekt uvedl, že tlačítko „ověřit“ lze použít, pokud doposud neproběhlo ověření fotografie, které by se projevilo zeleným zatržítkem. Pokud je zelené zatržítko již zobrazeno, tlačítko „ověřit“ už nemá žádnou funkci. Digitální podpis je dodán výrobcem zařízení do softwaru rychloměru, který je schválen Českým metrologickým institutem. Nikoli povinný subjekt, ale výrobce rychloměru společnost GEMOS CZ, spol. s r. o. a Český metrologický institut jako schvalující orgán disponují veškerými údaji k rychloměru, a proto povinný subjekt žalobce na tyto subjekty odkázal. Zaslání první pořízené fotografie z rychloměru ve formátu, ve kterém ji povinný subjekt obdržel, není technicky možné, protože uložením takové fotografie do počítače by se změnila její metadata, nedisponovala by certifikátem a ani by nenesla původní datum vytvoření. Fotografii s certifikátem povinný subjekt nemá. Ověření podpisu probíhá tak, že zpracovatel opticky zkontroluje přítomnost zeleného zatržítka.

7. Povinný subjekt dodal, že u výrobce rychloměru ještě před svým rozhodnutím o odmítnutí žádosti žalobce zjišťoval možnost poskytnutí certifikátu, ale ten jej informoval, že o certifikát je možné si požádat pouze u něj.

IV. Amicus curiae brief

8. Před nařízením jednání ve věci požádal krajský soud (v souladu s § 74 odst. 1 in fine s. ř. s.) výrobce rychloměru, aby se vyjádřil k tomu, zda povinný subjekt disponuje informací o vydavateli a druhu certifikátu, nákladech na jeho vydání a možnosti zobrazení údajů o certifikátu. Výrobce rychloměru sdělil, že tvrzení povinného subjektu, že nemá informace o vydavateli a druhu certifikátu, kterým jsou zabezpečena data na rychloměru, nejsou pravdivá. Naopak potvrdil, že povinný subjekt nemá informace o nákladech na vydání elektronického podpisu. Konkrétně uvedl, že proces ověřování integrity a autenticity přestupkových dat je navržen tak, aby byl pro uživatele co nejjednodušší a uživatel se při užití softwaru SYDO Traffic® PEN orientuje především podle barevně odlišených ikon (zelená pro ověřené a správné údaje, červená v případě nesrovnalostí). Potud sdělení výrobce rychloměru koresponduje s vyjádřením žalovaného a povinného subjektu.

9. Výrobce rychloměru však současně sdělil, že technicky zdatnější uživatelé mají možnost nahlédnout i do detailních informací samotného ověření. V těch mohou o veřejné části kryptografického klíče, která slouží k ověření podpisu (certifikátu) zjistit více podrobností. Výrobce rychloměru uvedl, že to není běžně užívaná funkce, protože ke zkoumání podrobností o veřejné části certifikátu nemají uživatelé důvod, pravděpodobně většina uživatelů o takové možnosti ani neví. Soukromá část kryptografického klíče, která slouží k ověření podpisu a digitálnímu podepisování dat, je uložena pouze v zařízení a uživatel k ní nemá přístup. Uživatel tedy nemá ani potřebu znát náklady na vydání certifikátu. Výrobce rychloměru konečně uvedl, že fotografie z rychloměru vč. údajů o certifikátu lze zobrazit pouze v softwaru SYDO Traffic® PEN.

10. K posledně uvedené informaci poskytl výrobce rychloměru – k výzvě soudu – ještě doplňující vyjádření, z něhož vyplynulo, že za předpokladu, že povinný subjekt poskytne fotodokumentaci ve formátu *.tar, a to při plném dodržení licenčních a právních podmínek, a současně budou k dispozici odpovídající certifikáty, které budou na systému žalobce korektně nainstalovány a umístěny v souladu s požadavky aplikace SYDO Traffic® PEN, je možné ověření autenticity a integrity přestupkové fotodokumentace provést i na straně žalobce. Výrobce rychloměru současně zdůraznil, že aplikace SYDO Traffic® PEN není určena pro veřejné použití. Obsahuje specializované algoritmy a mechanismy, které představují obchodní tajemství výrobce a jsou chráněny licenčními a smluvními podmínkami. Není zřejmé, jakým způsobem získal žalobce přístup a aplikaci SYDO Traffic® PEN, která je určena výhradně pro použití povinným subjektem. Tento software nebyl nikdy distribuován mimo rámec oprávněných institucí, čímž vznikají důvodné pochybnosti o oprávněnosti jeho použití ze strany žalobce.

V. Jednání

11. Za účelem provedení dokazování bylo nařízeno jednání ve věci, které se konalo dne 22. 5. 2025 za účasti zástupce žalobce a pověřeného pracovníka žalovaného. Obě strany odkázaly na svá předchozí písemná podání.

12. Pověřený člen senátu poté shrnul podstatný obsah spisu a přečetl vyjádření výrobce rychloměru ze dne 27. 2. 2025 (č. l. 148 soudního spisu) a ze dne 25. 4. 2025 (č. l. 160), jejichž obsah je popsán výše. K provedeným důkazům se zástupce žalobce nijak nevyjádřil. Pověřený pracovník žalovaného uvedl, že žalobce po povinném subjektu požadoval náhodnou fotografii, ke které neměl žádný vztah. Nejednalo se o fotografii, která by se týkala řízení, jehož je účastníkem, případně by někoho zastupoval. Pokud by povinný subjekt měl exportovat fotografii žalobci, pomine–li otázku, zda je to technicky možné, pak by musel nejprve anonymizovat obličej řidiče a registrační značku vozidla. Při takovém zásahu do fotografie by byla narušena její integrita a zabezpečovací prvky by byly znehodnoceny. Proto fotografii ve formátu, v jakém s ní pracuje policie, nelze poskytnout.

13. Pověřený zaměstnanec žalovaného se prostřednictvím soudu dotázal, zda žalobce skutečně disponuje příslušným programem, když výrobce zařízení tvrdil, že takový program nelze získat legálně. K tomuto zástupce žalobce uvedl, že takovou informaci od klienta nemá.

14. Zástupce žalobce dále uvedl, že navzdory uvedenému fotografie měla být řádně poskytnuta i přes anonymizaci, o kterou se opíral žalovaný. Anonymizace není důvodem pro to, aby žalobce nemohl využít svých práv podle informačního zákona.

15. Závěrem strany setrvaly na svých již dříve vznesených návrzích.

VI. Posouzení věci krajským soudem

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního soudního řádu správního (s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.)

17. Žaloba je důvodná.

18. Nejprve se soud zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť pokud by byla důvodná, směřovala by bez dalšího ke zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Nelze se totiž zabývat hmotně právní otázkou věci za situace, kdy napadené rozhodnutí neobstojí po stránce formální. Obecně přitom platí, že s institutem nepřezkoumatelnosti je potřeba zacházet obezřetně a zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost vyhradit případům, kde vady v odůvodnění rozhodnutí reálně brání soudu v tom, aby rozhodnutí správního orgánu přezkoumal.

19. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno. Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se (toliko) dílčího nedostatku odůvodnění. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů tak má místo zejména tehdy, opomene–li správní orgán na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017–38).

20. Napadené rozhodnutí ovšem nepřezkoumatelné není. Žalovaný obsáhle odůvodnil neposkytnutí požadovaných informací tím, že povinný subjekt jimi nedisponuje. Z odůvodnění rozhodnutí tak vyplývá, z jakých důvodů dospěl žalovaný k výroku rozhodnutí. Námitku nepřezkoumatelnosti tedy soud neshledal důvodnou.

21. Krajský soud následně přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů z hlediska jeho zákonnosti. Za tímto účelem předně ze správního spisu ověřil skutkový stav.

22. Ze správního spisu vyplynulo, že žalobce svým jménem dne 25. 6. 2024 podal povinnému subjektu žádost podle informačního zákona, ve které se ve vztahu k rychloměru dotazoval na způsob kontroly integrity a autenticity záznamu, dále na to, zda jsou přenášená data po kontrole integrity a autenticity opatřena elektronickým podpisem nebo časovým razítkem, a přes jaký protokol dochází ke stahování dat rychloměru ze serveru, v jakém formátu jsou data stahována a jak je zabezpečeno připojení k serveru. Na tuto žádost mu povinný subjekt odpověděl podáním ze dne 3. 7. 2025. Následně dne 5. 7. 2025 žalobce podal navazující žádost o poskytnutí informací k rychloměru, na kterou mu povinný subjekt odpověděl dne 19. 7. 2024. Sdělil, že data jsou na zařízení zabezpečena digitálním podpisem, který byl dodán výrobcem zařízení GEMOS CZ, spol s r. o. Povinný subjekt odkázal žalobce, že si certifikát může ověřit buď u jeho dodavatele, nebo u Českého metrologického institutu. V poskytnuté informaci povinný subjekt uvedl, kde jsou zveřejněny podrobnější informace ohledně rychloměru. Fotografie z rychloměru se do příslušného softwaru stahují bez zásahu zpracovatele, kterému jsou viditelné pouze v archivním formátu *.tar. Povinný subjekt nezjistil možnost, jak zobrazit certifikát fotografie.

23. Dne 23. 7. 2024 podal žalobce stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16 odst. 1 písm. c) informačního zákona z důvodu, že mu požadované informace byly poskytnuty jen částečně. Namísto vydavatele certifikátu mu povinný subjekt sdělil, kdo digitální podpis dodal, zbylé dotazy mu nezodpověděl a ani o nich nevydal žádné rozhodnutí. Povinný subjekt proto v reakci na tuto stížnost odmítl žádosti o informace rozhodnutím dne 25. 7. 2025 s tím, že požadované informace nemá. Žalobce podal proti rozhodnutí povinného subjektu dne 15. 8. 2024 odvolání.

24. Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce (§ 2 odst. 1 informačního zákona).

25. Povinný subjekt může odmítnout žádost o poskytnutí informace, jestliže požadovanou informaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona; to neplatí, pokud povinný subjekt může požadovanou informaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informací, které povinný subjekt má (§ 11b informačního zákona).

26. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 7. 9. 2023, č. j. 3 As 245/2022–38, ze dne 7. 4. 2015, č. j. 6 As 136/2014–41, ze dne 14. 10. 2020, č. j. 2 As 378/2019–29) musí být závěr povinného subjektu, že informací nedisponuje, přezkoumatelným způsobem doložen. Nepostačí pouhé prohlášení, že informace nemá a není povinen je mít. Ze správního spisu musí vyplývat, že neexistenci požadovaných informací dostatečně prověřil a jaké kroky k tomu učinil. Povinný subjekt je povinen vyvinout jistou míru úsilí, aby požadovanou informaci nalezl (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2019, č. j. 1 As 359/2018–30).

27. Soud předně konstatuje, že tvrzení žalovaného a povinného subjektu, že povinný subjekt za účelem zjištění informací spolupracoval s výrobcem rychloměru, nemá oporu ve správním spise.

28. Soud se dále zabýval tím, zda povinný subjekt požadovanými informacemi skutečně nedisponoval, a zda tedy žádost žalobce byla odmítnuta v souladu s informačním zákonem. Ze skutečností, zjištěných dokazováním (amicus curiae brief výrobce rychloměru), vyplynulo, že povinný subjekt má možnost nahlédnout do detailních informací ověření certifikátu v aplikaci SYDO Traffic® PEN, kde lze zjistit informace o veřejné části kryptografického klíče. Skutečnost, že se nejedná o běžně užívanou funkci, o níž většina uživatelů patrně neví, neznamená, že povinný subjekt informaci nemá, a nemůže to být důvodem pro její neposkytnutí. V tomto rozsahu (údaje o vydavateli a druhu certifikátu) tak odepření poskytnutí požadované informace nebylo opřeno o zákonný důvod.

29. Naopak bylo vyjádřením výrobce rychloměru prokázáno, že povinný subjekt nemá a není povinen mít informace o nákladech na vydání takového certifikátu; nedisponuje pochopitelně ani daňovým dokladem (fakturou) za úhradu takovýchto nákladů. V tomto rozsahu bylo odepření poskytnutí informace v souladu se zákonem.

30. Pokud jde o poskytnutí informace v podobě fotografie ve formátu umožňujícím ověření certifikátu, v řízení bylo prokázáno, že toto technicky možné je, za předpokladu, že příjemce informace disponuje softwarem SYDO Traffic® PEN. Žalobce přitom tvrdil, že tento software k dispozici má. Otázka, jakým způsobem žalobce tuto aplikaci případně získal – když výrobce rychloměru uvedl, že se jedná o aplikaci určenou výhradně pro použití povinným subjektem, která nebyla nikdy distribuována mimo oprávněné instituce –, je pro poskytnutí informace nerozhodná a její zkoumání povinnému subjektu, žalovanému a konečně ani krajskému soudu v tomto řízení nepřísluší. Podstatné je, že povinný subjekt požadovanou fotografii ve formátu, umožňujícím ověření certifikátu, má, a současně je technicky možný její export. Ani zde tedy neobstojí odůvodnění neposkytnutí informace (fotografie) tím, že ji povinný subjekt nemá.

31. Otázka nutnosti případné anonymizace částí fotografie (obličej řidiče, registrační značka vozidla) je jistě relevantní, avšak tato argumentace žalovaného zazněla poprvé až v řízení před soudem. V souladu s konstantní judikaturou přitom nelze připustit, aby argumentací žalovaného v řízení před soudem byly hojeny nedostatky odůvodnění napadeného rozhodnutí. V tomto případě se navíc jedná o zcela jiný zákonný důvod omezení práva na informace (srov. § 8a informačního zákona). Kromě toho pro tvrzení žalovaného, že anonymizací částí fotografie bude narušena její integrita, chybí jakýkoli podklad ve správním spise a žalovaný k tomu nesnesl žádný důkaz. I kdyby tak učinil, zkoumání této otázky by přesahovalo rámec přezkumného řízení soudního, neboť soud by jím nahrazoval činnost správních orgánů. Tato skutečnost tak bude předmětem dalšího dokazování ve správním řízení. Žalovaný (příp. povinný subjekt) se bude muset zabývat tím, zda jsou skutečně dány důvody k anonymizaci fotografie; provede v tomto směru řádný výklad ustanovení § 8a informačního zákona. Pokud bude odpověď na tuto otázku kladná, bude se následně zabývat tím, zda neexistuje technická možnost anonymizace fotografie při současném zachování její integrity a původních metadat.

32. Z důvodu, že dokazování vyžaduje toto zásadní doplnění ohledně existence důvodů pro odmítnutí žádosti, nepostupoval soud podle § 16 odst. 6 věty druhé informačního zákona, nezrušil rozhodnutí povinného subjektu a nenařídil povinnému subjektu požadované informace poskytnout.

VII. Závěr a náklady řízení

33. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že námitky uplatněné žalobcem jsou důvodné. Proto napadené rozhodnutí zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. a podle § 78 odst. 4 s. ř. s. současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení.

34. Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). V dalším řízení správní orgány zajistí požadované informace o vydavateli, druhu a platnosti certifikátu, které žalobci poskytnou. Co se týče požadované fotografie, tuto poskytne povinný subjekt žalobci, bude–li technicky možné zajistit soulad s § 8a informačního zákona.

35. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, náleží mu tak právo na náhradu nákladů řízení v dále uvedeném rozsahu (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). a. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. b. Žalobce byl zastoupen advokátem, náleží mu proto náhrada nákladů právního zastoupení. Advokát vykonal celkem 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, písemné podání 28. 3. 2025 a účast u jednání 22. 5. 2025). c. Sazba za jeden úkon právní služby činí podle § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 bodu 5. advokátního tarifu ve znění účinném před 1. 1. 2025 (srov. čl. II vyhl. č. 258/2024 Sb.), částku 3 100 Kč, celkem za 2 úkony 6 200 Kč. d. Sazba za jeden úkon právní služby po novele advokátního tarifu účinné od 1. 1. 2025 činí 4 620 Kč, celkem za 2 úkony 9 240 Kč. e. Advokátu náleží paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném před 1. 1. 2025), celkem 600 Kč. f. Advokátu náleží paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony po 450 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném po novele účinné k 1. 1. 2025), celkem 900 Kč. g. Advokátu náleží náhrada cestovních nákladů za 180 km vozidlem Škoda Octavia Combi při kombinované spotřebě 0,053 /km benzinu Natural 95 podle § 157 odst. 3 zákoníku práce ve spojení s vyhláškou č. 475/2024 Sb. v celkové výši 1 385,53 Kč. h. Advokátu náleží náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném po novele účinné k 1. 1. 2025 ve výši 900 Kč. i. Advokát je plátcem DPH, náleží mu proto náhrada za tuto daň ve výši 4 037,36 Kč. Celkem žalobce vynaložil náklady řízení ve výši 26 262,89 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 26 263 Kč.

36. Platební místo bylo určeno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s., přiměřená lhůta k splnění povinnosti pak v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s 64 s. ř. s.

Poučení

I. Vymezení věci II. Žaloba III. Vyjádření žalovaného a povinného subjektu IV. Amicus curiae brief V. Jednání VI. Posouzení věci krajským soudem VII. Závěr a náklady řízení