31 A 43/2025 – 37

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové, soudkyně JUDr. Ivony Šubrtové a soudce Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce: Ing. J. B. zastoupen Mgr. Štěpánem Ciprýnem, LL.M, advokátem se sídlem Rumunská 1720/12, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2025, č. j. KUJI 59112/2025, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Rozhodnutím označeným v záhlaví rozsudku žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Světlá nad Sázavou (dále také jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 18. 3. 2025, č. j. MSNS/1586/2025/OD–COP, kterým byly zamítnuty námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče jako nedůvodné, a provedený záznam 12 bodů v registru řidičů dle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), ke dni 17. 1. 2025 byl potvrzen.

II. Žalobní argumentace

2. Žalobce v podané žalobě namítal, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech. Žalobní námitky rozdělil do dvou okruhů. V prvním z nich namítal procesní pochybení správních orgánů, spočívající v nesprávném a neúplném zjištění skutkového stavu věci, dále, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí nemá oporu ve spise a vyžaduje zásadní doplnění, rovněž namítal nesprávné právní posouzení věci a nedostatky v odůvodnění napadeného rozhodnutí, které je dle žalobce nepřezkoumatelné. Žalobce shrnul právní úpravu dané věci včetně relevantní judikatury, která byla dle něj porušena.

3. Druhým okruhem žalobních námitek žalobce brojil proti jednotlivým pokutovým blokům, namítal jejich nezpůsobilost coby podkladů pro záznam bodů, k nimž vznesl konkrétní námitky.

4. Žalobce uvedl, že náležitosti příkazového bloku stanoví zákon. Podle ustanovení § 104 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“) či § 40 odst. 1 písm. e) zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, je příkaz na místě vydaný prostřednictvím příkazového bloku na peněžitou povinnost na místě exekučním titulem. Dále uvedl, že z jím citované judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že je nutné mimo jiné posuzovat samotný popis skutku v bloku, resp. jeho přesnost a jednoznačnost, což žalovaný u pokutových bloků neučinil (jak je dále níže uvedeno).

5. Žalobce se domnívá, že vydané příkazové bloky byly vyplněny nedostatečně, a nelze tak dospět k jednoznačnému závěru, že přestupky byly dostatečně spolehlivě určeny a že je nelze zaměnit s jiným skutkem. Předmětné příkazové bloky tak nejsou způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů.

6. Žalobce shrnul, že dne 10. 1. 2025 mu byla uložena pokuta příkazem na místě ve výši 2 500 Kč pro překročení povolené rychlosti na dálnici (dále jen „pokutový blok 1“). Žalobce považuje uvedený pokutový blok za vadný z formálních i obsahových důvodů. Pokutovým blokem 1 mu bylo kladeno za vinu, že „Dne 10. 1. 2025 v 10:30 hod. na dálnici D1 km 93 směr Praha porušil § 18 B z. č. 361/2000 Sb. řidič překročil [nečitelné] povolenou rychlost 130/175/169 km/h.“ Uvedl, že ve svém odvolání namítal, že pokutový blok 1 je částečně nečitelný a není mu tak zřejmé, jaké ustanovení zákona o silničním provozu měl porušit (nejblíže se znak za § 18 podobá písm. B, zákon o silničním provozu dle něj žádné ustanovení § 18 B neobsahuje), namítal chybnou kvalifikaci skutku anebo pravopisnou chybu. Žalovaný tuto námitku vyřídil konstatováním, že je vše čitelné bez dalšího odůvodnění, a rozhodnutí tak zatížil vadou nepřezkoumatelnosti. Dále namítal, že z pokutového bloku 1 není zřejmé, co znamená označení 130/175/169 km/h, není totiž uvedena naměřená rychlost, kterou měl porušit. Žalovaný se s jeho argumentací vypořádal bez právního odůvodnění, když uvedl, že označení „R 130/175/169“ je běžně používaná zkratka, kde „R“ znamená „rychlost jízdy“ a čísla „130/175/169“ označují rychlosti – první označuje nejvyšší dovolenou rychlost v místě měření, druhá naměřenou rychlost jízdy a třetí rychlost jízdy po odečtení maximální možné odchylky měřícího zařízení.“ Další vadu spatřoval žalobce v tom, že v pokutovém bloku 1 není náležitě označen správní orgán, který jej vydal. Ač žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že úřední osoba byla dostatečně identifikována identifikačním číslem oprávněné osoby, již se dále nezabýval tím, zda skutečně pod tímto identifikačním číslem nějaká osoba existuje, zda je uvedena na oznámení o uložení pokuty příkazem na místě, a zda má pravomoc k rozhodnutí ve věci. Vytýká žalovanému, že v tomto směru nedoplnil dokazování správního orgánu prvního stupně. Konečně žalobce namítal, že pokutový blok 1 neobsahuje řádné poučení o udělovaných bodech a ani jinak z něj nevyplývá skutečnost, že budou řidiči v souvislosti se spáchaným přestupkem body uděleny, případně pak počet takto udělených bodů. S ohledem na skutečnost, že se jedná o trestní sankci ve smyslu evropské úmluvy (odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu č.j. 6 As 114/2014–55), je nepřípustný argument žalovaného, že si každý řidič může zjistit počet bodů, které mu byly zaznamenány, sám.

7. Žalobci byla dne 17. 1. 2025 uložena pokuta příkazem na místě ve výši 2 500 Kč pro překročení rychlosti v obci (dále jen „pokutový blok 2“). V 5. části pokutového bloku 2 je uvedeno, že „Dne 17.01.2025 v 09:28 hod. na sil. I/34 v obci Věž u č. p. 52 překročil rychlost v obci § 18/4 z. č. 361/2000 Sb. RZ: X BMW–bílá, R: 50/74/71 km/h.“ I tento pokutový blok považuje žalobce za vadný, jak z formálních, tak i obsahových důvodů. Namítá, že skutek není popsán tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným, je neurčitý. Dále trpí stejnými vadami jako pokutový blok 1 v označení rychlosti v konkrétním místě měření, kdy dle žalobce není možné, aby v jednom místě byly naměřeny tři různé rychlosti, kdy navíc jedna z nich splňuje zákonem povolenou maximální rychlost. Z hlediska formálních náležitostí ani zde nebyl dodržen požadavek na náležité označení správního orgánu, neboť chybí jméno a příjmení úřední osoby vedle jejího čísla a podpisu. V části „otisk úředního razítka“ je razítko nečitelné, správní orgán tedy není řádně identifikován ani jiným způsobem.

8. Žalobci byla dne 1. 10. 2024 příkazem na místě uložena pokuta ve výši 3 000 Kč pro překročení rychlosti v obci (dále jen „pokutový blok 3“). Žalobce namítá totožné vady jako u pokutových bloků 1 a 2, tj. obsahovou vadu v popisu skutku, kdy v jeho 5. části je uvedeno, že „Dne 1. 10. 2024 v 10:04 hod. na sil. II/150 v obci Okrouhlice u čp. 39 překročil rychlost v obci § 18/4 z. č. 361/2000 Sb. R: 50/82/79 km/h.“ Dle jeho názoru není popis skutku dostatečně určitý, protože není uvedeno, jakou rychlostí se měl v době spáchání přestupku pohybovat, není tak dostatečně popsán skutkový stav, a tedy přesvědčivě naplněna skutková podstata přestupku. Dále namítá stejné formální vady, které postihují i přechozí dva pokutové bloky, a to absenci označení správního orgánu, který pokutový blok 3 vydal a nemožnost ověření, zda byl vydán k tomu oprávněným správním orgánem, neboť otištěné razítko je nečitelné.

9. Žalobci byla dne 1. 11. 2023 příkazem na místě uložena pokuta ve výši 300 Kč pro překročení rychlosti v obci (dále jen „pokutový blok 4“). Žalobce namítá stejné vady jako u pokutových bloků 1–3. Uvedl, že popis skutku není dostatečně určitý, neboť v pokutovém bloku 4 není uvedeno, jakou rychlostí měl v době spáchání přestupku jet (není možné, aby v jednom místě byly naměřeny tři různé rychlosti, kdy navíc jedna z nich splňuje zákonem povolenou maximální rychlost). Rovněž není dostatečně popsán skutkový stav, a tedy přesvědčivě naplněna skutková podstata přestupku. Dále namítl, že v kolonce 1 „Jméno, Příjmení“, je dokonce uvedeno jméno Jaroslav Bromic. Pokuta příkazem na místě tedy byla uložena jiné osobě, nikoliv žalobci a je dle něj lhostejné, kdo případně příkazový blok podepsal, nebo jak byl ztotožněn. Pokutový blok 4 obsahuje stejné formální vady, které postihují i pokutové bloky 1–3, a to absenci podstatných informací o správním orgánu, který jej vydal, nečitelné razítko.

10. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

III. Vyjádření žalovaného

11. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne 8. 9. 2025 uvedl, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí se vypořádal se všemi relevantními námitkami, které žalobce uvedl v odvolání, a které jsou dle jeho názoru účelového a formálního charakteru. Žalobní námitky jsou totožné s námitkami odvolacími, proto na jejich vypořádání v odůvodnění napadeného rozhodnutí plně setrval.

IV. Posouzení věci krajským soudem

12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro to byly splněny podmínky (§ 51 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).

13. Krajský soud se nejprve zabýval žalobním bodem týkajícím se tvrzené nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Obecně platí, že zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám, při nichž pro absenci důvodů nebo nesrozumitelnost vůbec nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. Z odůvodnění rozhodnutí správních orgánů musí být patrné, proč považovaly námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené a proč považovaly skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2006, č. j. 4 As 58/2005–65, či ze dne 23. 7. 2008, č. j. 3 As 51/2007–84). O nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů se tak jedná zejména tehdy, opomene–li správní orgán zcela na námitku reagovat. Správní orgány však nemají povinnost jednotlivě se vypořádat s každou dílčí námitkou, stačí pokud proti tvrzení účastníka postaví právní názor, v jehož konkurenci žalobcovy námitky jako celek neobstojí. Stačí tedy, aby vysvětlily, proč nepovažují žalobcovu argumentaci za správnou, byť výslovně nereagují na všechny vznesené námitky (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, a rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2015, č. j. 9 As 221/2014–43, nebo ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017–38).

14. Námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí není důvodná. O přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí v prvé řadě svědčí to, že žalobce ve své žalobě věcně polemizuje se závěry žalovaného, resp. jeho reakcí na odvolací námitky, což v případě nepřezkoumatelného rozhodnutí zpravidla nepřichází v úvahu.

15. Žalobce učinil předmětem přezkumu rozhodnutí vydané v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů. Žalobce dosáhl celkového počtu 12 bodů, v důsledku čehož byl ve smyslu § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu vyzván k odevzdání svého řidičského průkazu. Nesouhlasí–li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky. Shledá–li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí (§ 123f odst. 1 a 3 citovaného zákona).

16. Krajský soud považuje za vhodné připomenout dosavadní judikaturní závěry vztahující se k projednávané věci. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013–16, uvedl, že se musí rozlišovat mezi řízením „o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového či standardního řízení o přestupku)“ a řízením „o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů dle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou zcela odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).

17. V souladu s tímto názorem se správní orgány nezabývají tím, zda se stal skutek, jenž má naplňovat znaky přestupku, zda jej spáchal obviněný apod. To je předmětem přestupkového řízení, v němž je vydáno případné podkladové rozhodnutí. Zabývají se pouze tím, zda existuje zákonný podklad pro provedení záznamu, zda byl záznam proveden v souladu se způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá příloze zákona o silničním provozu. Jelikož se jedná o řízení, jejichž předmět je zcela odlišný, musí se rozlišovat i mezi námitkami, které lze v těchto řízeních uplatnit.

18. Z judikatury Nejvyššího správního soudu také plyne, že oznámení o uložení pokuty, dle kterých je prováděn záznam bodů do registru řidičů, nejsou za každých okolností nezpochybnitelným důkazem a podkladem pro příslušný záznam. Zejména vyskytnou–li se relevantní pochybnosti o předložených údajích, je namístě si vyžádat další důkazy, především vlastní pokutové bloky.

19. V předloženém správním spise jsou založeny kopie všech pokutových bloků, na jejichž základě byly žalobci zaznamenány body v bodovém hodnocení řidiče. Žalobce vznesl k jednotlivým pokutovým blokům konkrétní námitky, směřující k nedostatečnosti, nesrozumitelnosti nebo nečitelnosti údajů na pokutových blocích. Krajský soud na jednotlivých blocích ověřil, zda skutečně tyto namítané vady vykazují, dospěl přitom k závěru, že nikoliv.

20. U rozhodování v blokovém řízení je obvyklé, že údaje na pokutovém bloku jsou uváděny za použití zaužívaných a srozumitelných zkratek. Takový způsob vyplnění tiskopisu pokutového bloku není vadou, nýbrž vyplývá z povahy zkráceného blokového řízení. Zkratky jsou používány i na pokutových blocích v posuzované věci. Jedná se přitom o zkratky srozumitelné, logické, odpovídající danému zákonnému textu, a jejich použití tedy nebrání řádné přezkoumatelnosti pokutových bloků. V tomto směru lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012–20, v němž je uvedeno, že „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane–li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou–li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění.“ K dané problematice se Nejvyšší správní soud shodně vyslovil i ve svém rozsudku ze dne 16. 5. 2013. č. j. 4 As 8/2013–27, v němž mimo jiné uvedl, že „[j]e zřejmé, že popis přestupku stěžovatele na pokutových blocích byl s ohledem na méně formální povahu blokového řízení a praktické důvody (velikost pokutového bloku, časové omezení, terénní podmínky) zestručněn a uveden v hovorové formě. Podstatné však je, že ze slovního popisu přestupku ve spojení s relevantním ustanovením zákona o přestupcích a zákona o provozu na pozemních komunikacích je zcela nepochybné, jakého jednání (přestupku) se stěžovatel dopustil.“ 21. Ve světle shora uvedeného krajský soud přistoupil k posouzení náležitostí jednotlivých pokutových bloků, které byly žalobcem zpochybňovány.

22. Pokutový blok 1 (ze dne 10. 1. 2025) obsahuje všechny náležitosti: Žalobce je identifikován jménem, datem narození, číslem občanského průkazu; je dostatečně uvedena doba spáchání přestupku (10. 1. 2025 v 10:30 hod.); místo spáchání (dálnice D1 km 93 směr Praha); popis přestupkového jednání (porušil § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., řidič překročil nejvyšší povolenou rychlost 130/175/169 km/h) i právní kvalifikace (§ 125c/1 f) bod 3, zák. č. 361/2000 Sb.). Na pokutovém bloku je zřetelně uvedena sankce číslem 2 500 Kč i slovy. Zřetelně je uvedeno i místo vydání rozhodnutí (D1 km 90 Praha). Krajský soud souhlasí se žalovaným v tom, že označení zkratky „R 130/175/169“ je běžně používanou zkratkou pro rychlost jízdy, kde čísla uvedená ve formátu „130/175/169“ označují nejvyšší dovolenou rychlost v místě měření, naměřenou rychlost jízdy a poslední údaj představuje rychlost jízdy po odečtení maximální možné odchylky měřícího zařízení. Pokutový blok 1 přitom obsahuje formulaci „řidič překročil nejvyšší povolenou rychlost 130/175/169 km/h“, a není tak pochyb o tom, jakého přestupku se žalobce dopustil. Uvedená zkratka je v souladu s výše citovanou judikaturou. V kolonce č. 10 – „označení správního orgánu, jméno, příjmení a funkce oprávněné úřední osoby nebo služební číslo anebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby a její podpis“ – je uvedeno číslo a podpis oprávněné úřední osoby a dále čitelný otisk úředního razítka Policie České republiky. Z citace kolonky č. 10 tedy vyplývá, že identifikace oprávněné úřední osoby je uvedena alternativně a tedy postačí, pokud je uvedeno její služební nebo identifikační číslo a podpis, což bylo v daném případě splněno. Za důvodnou soud neshledal ani námitku, týkající se nesprávného označení § 18 zákona o silničním provozu, které měl žalobce svým jednáním porušit. Podle žalobce uvedený zákon žádné ustanovení § 18 B neobsahuje. Krajský soud konstatuje, že na předmětném pokutovém bloku je pouhým okem viditelné, že se jedná o „§ 18/3 z.č. 361/2000 Sb.“. Dle tohoto ustanovení smí jet řidič na dálnici rychlostí nejvýše 130 km/h. Z uvedené zkratky není pochyb o tom, že žalobce svým jednáním porušil ustanovení § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu. Žalobce zřejmě zaměnil číslici 3 s písm. B.

23. Neopodstatněnými shledal soud námitky k náležitostem pokutového bloku 2 (ze dne 17. 1. 2025). Pokutový blok je zřetelně čitelný. Identifikace žalobce je stejná jako u pokutového bloku 1. V kolonce č. 5 je dostatečně uvedeno místo spáchání (na sil. I/34 v obci Věž u č.p. 52), skutková podstata (překročení rychlosti v obci, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb., R 50/74/71 km/h), dostatečná je i právní kvalifikace v kolonce č. 6 (§ 125c/1f) 3, zák. č. 361/2000 Sb.). Sankce (2 500 Kč) je čitelná číselně i slovy. Čitelně je uvedeno i místo vydání rozhodnutí (v k.ú. sil I/34). V kolonce č. 10 je uvedeno číslo a podpis oprávněné úřední osoby a zřetelný otisk úředního razítka Policie České republiky. Pokutový blok je podepsán žalobcem.

24. Neopodstatněné jsou i námitky k náležitostem pokutového bloku 3 (ze dne 1. 10. 2024). Identifikace žalobce je stejná jako u pokutového bloku 1. V kolonce č. 5 je dostatečně uvedeno místo spáchání (na sil. II/150 v obci Okrouhlice u čp. 39), skutková podstata (překročil rychlosti v obci, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb., R 50/82/79 km/h), dostatečná je i právní kvalifikace v kolonce č. 6 (§ 125c/1f) 3, zák. č. 361/2000 Sb.). Sankce (3 000 Kč) je čitelná číselně i slovy. Čitelně je uvedeno i místo vydání rozhodnutí (v k.ú. II/150). V kolonce č. 10 je uvedeno číslo a podpis oprávněné úřední osoby a otisk úředního razítka Policie České republiky. Pokutový blok je podepsán žalobcem.

25. Totéž platí i o námitkách k náležitostem pokutového bloku 4 (ze dne 1. 11. 2024). Identifikace žalobce je provedena dle lustrace a řidičského průkazu. V kolonce č. 5 je dostatečně uvedeno místo spáchání (v obci Havlíčkův Brod na ul. Okrouhlická u čp. 1737), skutková podstata (porušil rychlosti § 18/4 z. č. 361/2000 Sb., rychlost v obci 50/67/64 km/h), dostatečná je i právní kvalifikace v kolonce č. 6 (§ 125c/1f) 4, zák. č. 361/2000 Sb.). Sankce (300 Kč) je čitelná číselně i slovy. Čitelně je uvedeno i místo vydání rozhodnutí (v Havlíčkově Brodě). V kolonce č. 10 je uvedeno číslo a podpis oprávněné úřední osoby a otisk úředního razítka Policie České republiky (razítko je hůře čitelné). Pokutový blok je podepsán žalobcem. Žalobce je v kolonce č. 1 označen jako J. B., což je i bez použití např. lupy, pouhým okem viditelné. Žalobní námitka, že žalobce je nesprávně označen jako J. B. není důvodná. Identifikace žalobce byla provedena lustrací žalobce a číslem jeho řidičského průkazu, což nezpochybnil a správnost všech údajů uvedených na pokutovém bloku 4 stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Ani případný překlep v uvedení příjmení žalobce by v kontextu uvedeného ověření jeho osoby nezpůsobil nepřezkoumatelnost ani nezákonnost uvedeného pokutového bloku. Na okraj soud poznamenává, že v samotné žalobě je žalobce v závěru žaloby označen jako Jaroslav Bordil, což soud v kontextu s napadeným rozhodnutím vnímá jako pouhou chybu v psaní, nikoli jako nesprávné označení žalobce.

26. K námitce žalobce, že ten který pokutový blok neobsahuje řádné poučení o udělovaných bodech a ani jinak z něj nevyplývá skutečnost, že budou řidiči v souvislosti se spáchaným přestupkem body uděleny, krajský soud uvádí, že zákon o silničním provozu neukládá obecnímu úřadu automatickou povinnost průběžně informovat řidiče o každém „přidání“ jednotlivých bodů. Tato povinnost je stanovena až v souvislosti s dosažením 12 bodů v bodovém systému (§ 123c odst. 3 zákona o silničním provozu). Naproti tomu od 1. 1. 2024 existuje možnost, že se řidič může registrovat do systému, který ho elektronicky informuje o změnách v bodovém hodnocení, pokud o to požádá (viz § 17 odst. 2 písm. z) vyhlášky č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění novely č. 370/2023 Sb., dle kterého „Evidenční karta řidiče obsahuje údaje související se žádostí o zasílání každé změny v bodovém hodnocení“). Z uvedeného vyplývá, že průběžná informovanost o změnách v bodovém hodnocení řidiče funguje na základě dobrovolné žádosti řidiče, nikoli jako povinnost příslušného obecního úřadu informovat ho bez takové žádosti. Pokud tedy žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že je věcí každého řidiče, aby si sám zjistil počet bodů, které mu byly zaznamenány, odpovídá tento závěr výše uvedené právní úpravě.

27. Krajský soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že všechny shora popsané specifikace přestupkových jednání splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech na jednotlivých pokutových blocích uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce jako přestupce dopustil, a kdy a kde se tak stalo. Zákonem požadované údaje jsou na jednotlivých rozhodnutích (pokutových blocích) identifikovány dostatečně a znemožňují, aby nastaly jakékoli pochybnosti o tom kdy, kde, jakou osobou a jaký přestupek byl spáchán. Krajský soud proto dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo relevantně zpochybnit způsobilost jednotlivých rozhodnutí o přestupcích (pokutových bloků) jako podkladů pro záznam bodů do registru řidičů.

V. Závěr a náklady řízení

28. Z výše uvedených důvodů soud neshledal žalobní námitky důvodnými, neshledal ani vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, proto žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti dle obsahu soudního spisu nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení

I. Předmět řízení II. Žalobní argumentace III. Vyjádření žalovaného IV. Posouzení věci krajským soudem V. Závěr a náklady řízení