31 A 44/2021–311

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci žalobce: M. H., nar. X bytem Xprávně zastoupen advokátem JUDr. Rostislavem Dolečkem sídlem Seifertova 823/9, 130 00 Praha 3 proti žalované: Obec Kostelní Myslová, IČ 00286141sídlem Kostelní Myslová 24, 588 56 Telčprávně zastoupena advokátem Mgr. Jaromírem Noskem sídlem Furchova 373, 588 56 Telč o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované ve věci žádosti o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Žalobou ze dne 6. 4. 2021 doručenou zdejšímu soudu dne 9. 4. 2021 se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti žalované, jelikož žalovaná nerozhodla a žalobci neposkytla informace požadované žalobcem v žádosti o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“) ze dne 26. 5. 2020 podanou e–mailem na oficiální e–mailovou adresu žalované uvedenou na webových stránkách žalované.

II. Obsah žaloby

2. Žalobce na úvod zrekapituloval podstatné skutkové okolnosti. Žalovaná dne 26. 5. 2020 obdržela žádost o poskytnutí informací, v zákonné lhůtě 15 dnů však požadované informace neposkytla, ani žádným jiným způsobem na žádost nereagovala. Proto žalobce podal stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace, kterou žalovaná nepostoupila nadřízenému orgánu (Krajský úřad Kraje Vysočina). Dne 8. 1. 2021 tento nadřízený orgán vydal opatření proti nečinnosti – příkaz ke zjednání nápravy, v němž přikázal žalované nejpozději do sedmi dnů ode dne doručení tohoto opatření předat nadřízenému orgánu stížnost žalobce. Následně však žalovaná neučinila další úkon.

3. Na základě uvedené rekapitulace proto žalobce uvedl, že ke dni podání žaloby neobdržel požadované informace, žalovaná je zcela nečinná a opakovaně porušuje své zákonné povinnosti. Současně má žalobce za to, že ve věci využil všech prostředků, které mu informační zákon a správní řád umožňuje, a to zcela bezvýsledně.

III. Vyjádření žalované

4. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila svým podáním ze dne 18. 5. 2021, v němž uvedla zaslání vyjádření k žádosti o požadované informace ze dne 6. 5. 2021, které žalobci adresovala po doručení žaloby soudem. Žalobce byl mimo jiné vyzván k upřesnění a doplnění jím podané žádosti o informace. Ve stanovené lhůtě 7 dnů však žalobce na toto nijak nereagoval. Dne 18. 5. 2021 dále žalobci zaslala výzvu k doplnění žádosti ve věci příslušné žádosti o informace, v níž prodloužila původní lhůtu o dalších 10 dnů.

IV. Další procesní vyjádření účastníků řízení před prvním jednáním

5. Na vyjádření žalované reagoval žalobce podáním ze dne 11. 6. 2021. K datu tohoto podání nedošlo k jeho uspokojení, neboť požadované informace stále neobdržel. Žádná další řízení žalovaná se žalobcem nevede, proto neporozuměl čl. III jejího podání. Dále uvedl své domnění, že žalovaná nehodlá požadované informace poskytnout, případně se snaží jejich poskytnutí odložit v čase.

6. Dne 19. 7. 2021 žalovaná doručila zdejšímu soudu podání, v němž navrhla zastavení řízení s ohledem na uspokojení žalobce jakožto navrhovatele ve smyslu § 62 s. ř. s. Má za to, že žalobce plně uspokojila, jelikož žalobci zaslala dne 9. 7. 2021 soubor informací vč. příloh, kterými obsáhla žalobní petit. Téhož dne bylo vyřízení žádosti o informace doručeno do datové schránky žalobce a tento následně nijak nereagoval. Domnívá se proto, že informace byla poskytnuta v intencích informačního zákona.

7. Žalobce na daný procesní návrh žalované reagoval vyjádřením ze dne 3. 8. 2021. Postupem žalované uspokojen nebyl a navrhuje pokračování v řízení. Žalovaná podáním ze dne 9. 7. 2021 žalobci poskytla některé dokumenty, avšak požadované informace nebyly žalovanou poskytnuty.

8. K vyjádření žalobce žalovaná adresovala soudu své podání ze dne 31. 8. 2021. Žalobce zaslané písemnosti relativizuje a pomíjí jejich dostatečnou vypovídající hodnotu k požadovaným informacím. Podle žalované je tak pravděpodobně veden jinými okolnostmi než snahou získat informaci o nákladech na výstavbu a údržbu vymezených místních komunikací. Naopak důvodně předpokládala uspokojení žalobce na základě zaslaných skutečností ze dne 9. 7. 2021, neboť je z nich možné zjistit ucelený obraz o opravách místních komunikací i způsob realizace. Proti poskytnutým informacím žalobce nepodal stížnost na postup vyřizování své žádosti o informace.

9. Dne 10. 9. 2021 žalobce doručil krajskému soudu reakci ze dne 6. 9. 2021 s již opakujícími se tvrzeními jako ve svých předchozích podáních. Poté dne 5. 10. 2021 doručil další vyjádření ze dne 25. 9. 2021, v němž poukázal na některá prokazatelně lživá tvrzení uvedená žalovanou. Sama žalovaná připouští, že jí poskytnuté informace nejsou kompletní.

10. Na tato vyjádření žalovaná reagovala podáním ze dne 20. 10. 2021. Poukázala na opakované výzvy žalobci ke sdělení případných nejasností a neúplností obdržených informací.

11. K tomuto podání žalobce zaslal své vyjádření ze dne 18. 11. 2021 opakující svá předchozí tvrzení.

V. První jednání

12. Na nařízeném jednání konaném dne 22. 3. 2022 žalobce zopakoval průběh dosavadního řízení. Jím požadovaná informace nebyla žalovanou řádně vyřízena a poskytnuté dokumenty byly neúplné. Žalovaná uvedla svá tvrzení uvedená již ve svém vyjádření k žalobnímu návrhu. V průběhu jednání navrhla provedení výslechů bývalého starosty, žalobce, p. P. B. a p. J. K., které však soud zamítl pro jejich nadbytečnost vzhledem k předmětu projednávané věci. Následně soud jednání odročil.

VI. Procesní vyjádření účastníků řízení po prvním jednání

13. Žalovaná dne 28. 3. 2021 zaslala soudu podání označené „Doplnění informací k podané žádosti po upřesnění“ obsahující přesné znění žádosti o informace a odpovědi na jednotlivé otázky.

14. Žalobce reagoval podáním ze dne 12. 4. 2022, v němž zdůraznil žalovanou poskytnuté zamítavé odpovědi na všechny otázky po upřesnění žádosti (z hlediska časového období a pojmů „výstavba“ a „komunikace“). Žalovaná zohlednila specifikované období, ale nezohlednila dodatečné vysvětlení pojmů. Žalovanou poskytnuté informace jsou nepravdivé. Proto se žalobce obrátil na vlastníka okolních pozemků p. P. B., dle jehož vyjádření komunikace (ve vztahu k pozemkům týkajících se bodu 1 žádosti o informace) byla vybudována na přelomu let 2014 a 2015. K bodu 2 žádosti o informace žalobce poukázal na rozhodnutí o umístění stavby ze dne 19. 7. 2012, v rámci něhož byla umístěna zpevněná plocha včetně napojení na nezpevněnou obecní komunikaci. Ke dni vydání tohoto rozhodnutí byla předmětná komunikace nezpevněná, zatímco nyní se jedná o zpevněnou asfaltovou cestu, z čehož plyne, že žalovanou poskytnuté informace nejsou pravdivé. Není ani zřejmé, co znamenal původně zaslaný zmatečný soubor dokumentů poskytnutých dne 9. 7. 2021 a proč byl poskytnut.

VII. Druhé jednání

15. Na jednání konaném dne 18. 5. 2022 žalobce zopakoval svá tvrzení uvedená v podání ze dne 12. 4. 2022, zejména akcentoval nepravdivost poskytnutých informací, čemuž žalovaná oponovala. Dále žalobce doplnil kontext podané žádosti o informace, byl zájemcem o koupi nemovitostí v dané lokalitě od p. B., přičemž se dozvěděl, že na dotčených pozemcích jsou místní komunikace, které nevedou dle vymezení v katastru nemovitostí (komunikace ve vlastnictví obce mají být na kupovaných pozemcích), proto začal zkoumat jejich původ. Žalovaná zdůraznila, že se komunikace na daných pozemcích nacházela historicky, nebyla vybudována jako nová, proto nebylo třeba povolení na její zpevnění.

VIII. Posouzení věci krajským soudem

16. Žaloba byla podána v zákonné lhůtě dle ustanovení § 80 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) osobou k tomu oprávněnou dle ustanovení § 79 odst. 1 s. ř. s.

17. V mezích žalobních bodů a na podkladě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí ve smyslu § 81 odst. 1 s. ř. s. se krajský soud zabýval tím, zda lze přisvědčit argumentaci žalobce o namítané nečinnosti žalované. Dospěl přitom k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Před přistoupením k vlastnímu meritornímu posouzení dané věci krajský soud uvádí, že žalobce podal projednávanou žalobu v době, kdy žalovaná na žalobcovu žádost o informace nikterak nezareagovala (tj. žalobci nezaslala žádné informace, ani o žádosti nerozhodla). Jak vyplývá ze správního spisu, žalobci byly určité informace zaslány až dne 9. 7. 2021. Současně se ve správním spise nachází „Opatření proti nečinnosti – příkaz ke zjednání nápravy“ ze dne 8. 1. 2021, č. j. KUJI 119552/2020, vydané Krajským úřadem Kraje Vysočina jakožto nadřízeným orgánem žalované, v němž tento orgán přikázal žalované, aby nejpozději do 7 dnů ode dne doručení tohoto přípisu předala nadřízenému orgánu stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace ze dne 26. 5. 2020 spolu se spisovým materiálem. Z dalších podkladů obsažených ve spisovém materiálu je zřejmé, že žalovaná tomuto příkazu ke zjednání nápravy nevyhověla. Soud proto považuje procesní podmínky pro meritorní posouzení věci za splněné, byť žalobce proti následné odpovědi žalované (označení jako „zaslání informací“) ze dne 9. 7. 2021 nepodal stížnost na postup vyřizování své žádosti o informace. Soud v tomto směru připomíná, že správní soudnictví má zajistit plnění účelu informačního zákona a svobodného přístupu k informacím, pokud se objeví již indicie, že povinné subjekty uplatňují svou pravomoc ve vztahu k poskytování informací způsobem, který není v souladu nejen s obsahem, ale i se smyslem a účelem informačního zákona, postupují šikanózně a prodlužují účelově proceduru vedoucí ke konečnému závěru o tom, zda informace má být poskytnuta, anebo nikoli (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2015, č. j. 6 As 113/2014–35). Rovněž Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. I. ÚS 3930/14, poukázal na nutnost zajistit výklad procesních předpisů určených k ochraně práv žadatele o informace takovým způsobem, aby byly účinné v praxi.

19. Podstatou sporu v nyní projednávané věci je otázka, zda je žalovaná při vyřizování žádosti žalobce o informace ze dne 26. 5. 2020 nečinná, tj. žalobci požadované informace neposkytla, nebo zda žalovaná nečinná není, neboť žalobci požadované informace poskytla.

20. Ze správního spisu vyplývají následující relevantní skutkové okolnosti případu. Žalobce se žádostí ze dne 26. 5. 2020 o vydání informací podle informačního zákona domáhal poskytnutí následujících informací: „1. Z jakých finančních prostředků byla financována výstavba komunikace vedoucí přes pozemky vedené v katastrálním území Kostelní Myslová, č. p.: 389, 391, 395/1 a 876? a) Byla na výstavbu této komunikace poskytnuta nějaká dotace? Případně v jaké výši, kdy a z jakého titulu? b) Kolik celkem stála výstavba této komunikace? c) Kdo jí realizoval? d) Proběhlo výběrové řízení? Případně, kdo byl účasten výběrového řízení?

2. Z jakých finančních prostředků byla financována výstavba komunikace vedoucí přes pozemky vedené v katastrálním území Kostelní Myslová, č. p.: 431, 432, 441, 442, 458, 461, 472, 473, 475/1, 475/2, 492, 493, 509, 526, 877/1 a 878? d) Proběhlo výběrové řízení? Případně, kdo byl účasten výběrového řízení?“ 21. Žalovaná na tuto žádost reagovala prostřednictvím řady navazujících podání, na něž následně odpovídal žalobce. Ve vztahu k výše uvedené žádosti o informace je stěžejní „Doplnění informací k podané žádosti po upřesnění“ ze dne 28. 3. 2021, kterým žalovaná odpověděla na žalobcovu žádost o informace následovně: „Odpovědi k bodu 1 K uvedenému žalovaná ve zpřesněném požadovaném období (tj. od 1.1.2012 –26.5. 2020) uvádí, že k vymezeným pozemkům p. č. 389,391,395/1 a 876 v k ú. Obce Kostelní Myslová, přiléhá pouze jediná komunikace a to p.č. 876 (historická cesta žalované), zde nebyly použity žádné finanční prostředky na financování výstavby komunikace p.č.

876. Dále v rozsahu žádosti žalovaná ke shora vymezeným parcelním číslům uvádí: ad a) nebyla zde poskytnuta žádná dotace a nebyl zde žádný titul pro poskytnutí dotace ad b) výstavba této komunikace neproběhla a proto zde vynaloženy žádné finanční prostředky ad c) výstavbu komunikace nikdo nerealizoval ad d) v uvedeném období neproběhlo žádné výběrové řízení a nebyl zde žádný účastník Odpovědi k bodu 2 K uvedenému uvádíme, že ve zpřesněném požadovaném období (tj. od 1.1. 2012 –26.5. 2020) k vymezeným p.č.: 431,432,441,442,458,461,472,473,475/1,475/2,492,493,509,526,877/1a 878 přiléhají a pozemky protínají 2 komunikace a to p.č. 877/1 a 878 (historické cesty žalované), zde nebyly použity žádné finanční prostředky na financování výstavby komunikací p.č. 877/1 a p.č.

878. Dále v rozsahu žádosti žalovaná ke shora vymezeným parcelním číslům uvádí: ad b) výstavba těchto komunikací neproběhla a proto zde vynaloženy žádné finanční prostředky ad c) výstavbu komunikací nikdo nerealizoval ad d) v uvedeném období neproběhlo žádné výběrové řízení a nebyl zde žádný účastník.“ 22. Na základě správního spisu je zcela nepochybné, že žalovaná byla při vyřizování žádosti liknavá, žádost žalobce nevyřídila bez průtahů, ani v přiměřené lhůtě, a nepostupovala při vyřizování žádosti o informace správně. Nicméně je soud vázán ustanovením § 81 odst. 1 s. ř. s., dle něhož rozhoduje na podkladě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Po prvním jednání přitom žalovaná reagovala na žádost žalobce prostřednictvím podání označeného „Doplnění informací k podané žádosti po upřesnění“ ze dne 28. 3. 2021, které obsahuje jasné odpovědi na žalobcem položené otázky. Ze strany žalované tak došlo ke splnění její povinnosti zodpovědět žádost žalobce o informace (žalovaná zodpověděla každou žalobcovu otázku), byť se tak událo až v průběhu soudního řízení.

23. Krajský soud v tomto směru připomíná, že v řízení na ochranu proti nečinnosti týkající se vyřízení žádosti o informace nerozhoduje o pravdivosti poskytnutých informací, nýbrž o tom, zda žalovaný správní orgán je při vyřizování takové žádosti o informace nečinný či nikoliv.

24. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 5. 2. 2015, č. j. 9 Afs 279/2014–29, „Smyslem nečinnostní žaloby podle § 79 s. ř. s. je posoudit, zda správní orgán je nečinný, a pro tento případ mu nařídit vydání rozhodnutí či osvědčení. Soudní řízení pak končí vydáním rozsudku, jímž se správnímu orgánu nařizuje vydat rozhodnutí či osvědčení ve stanovené lhůtě. Smysl řízení je však dosažen až samotným faktickým vydáním rozhodnutí či osvědčení. Soudní řízení má samozřejmě svůj význam pouze tehdy, pokud nečinnost správního orgánu trvá. Pomine–li v průběhu soudního řízení, soud žalobu zamítne podle § 81 odst. 3 s. ř. s., neboť vychází ze skutkového stavu, který zde je v den rozhodnutí soudu (srov. Vopálka, V. a kol. Soudní řád správní: komentář. Praha: C. H. Beck, 2004, s. 191).“ 25. K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší správní soud rovněž v rozsudku ze dne 2. 12. 2010, č. j. 5 Ans 11/2010–104, z něhož lze dále citovat, že „[s]oud při rozhodování o žalobách na o ochranu před nečinností totiž v žádném případě nepředjímá ani jakkoli nepresumuje meritorní rozhodnutí správního orgánu, neboť tato úvaha náleží pouze správním orgánům vedoucím příslušná správní řízení. Účelem řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je obecně poskytnutí ochrany účastníku správního řízení před nečinností, avšak s důsledkem nerozhodování ve věci samé (případně nevydání osvědčení), nikoli před jinými procesními vadami, nebo před rozhodnutími nezákonnými z hlediska hmotného práva. Opačný závěr by znamenal stírání rozdílů mezi řízením na ochranu před nečinností a např. řízením o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle §§ 65 a násl. s. ř. s., která soudní řád správní záměrně koncipuje jako odlišná. Soudní ochrana proti nečinnosti je poskytována především z toho důvodu, aby účastník řízení nesetrvával ve stavu právní nejistoty za situace, kdy již příslušné úkony směřující ke změně jeho právního postavení byly jím samým či příslušným správním orgánem učiněny a kdy tedy již zbývá jen vydat ono správní rozhodnutí, proti němuž by se pak mohl případně bránit správní žalobou. Ochrana se však zaměřuje toliko na vydání rozhodnutí samotného, rozhodující soud např. nemůže v jejím rámci stanovit správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí konkrétního obsahu. Vydáním rozhodnutí či osvědčení se stává řízení o ochraně před nečinností bezpředmětným. Z procesního hlediska mohou následovat dvě situace. V prvém případě může žalobce, jakmile je mu doručeno rozhodnutí správního orgánu, vzít žalobu na ochranu před nečinností zpět, v důsledku čehož musí soud řízení zastavit dle § 47 písm. a) s. ř. s. V druhém případě žalovaný správní orgán sám předloží soudu vydané rozhodnutí jako svoji procesní obranu proti žalobě. Není vyloučeno, že žalobce v tomto okamžiku neví, že byla nečinnost žalovaného ukončena, neboť vydané rozhodnutí dosud neobdržel. Soud je však povinen postoupit vyjádření žalovaného žalobci a dát mu časový prostor pro reakci (např. zpětvzetí žaloby). Pokud by soud o žalobě rozhodl na základě sdělení žalovaného, aniž by jej dal na vědomí žalobci a umožnil mu se k němu vyjádřit, porušil by zásadu rovnosti zbraní zakotvenou v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a základní právo na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Zatížil by tak soudní řízení závažnou vadou, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí, čímž by byl dán kasační důvod dle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. (v podrobnostech viz rozsudek NSS ze dne 6. 12. 2007, č. j. 2 Afs 91/2007 – 90, dostupný na www.nssoud.cz). Je tedy plně na žalobci, aby po ukončení nečinnosti správního orgánu provedl patřičné kroky reagující na změnu procesní situace, včetně možného zpětvzetí žaloby. Jestliže žalobce nevezme svoji žalobu zpět, soud, dojde–li k závěru, že nečinnost žalovaného netrvá, žalobu zamítne na základě ustanovení § 81 odst. 3 s. ř. s.“ 26. Na základě citované judikatury lze konstatovat, že meritem nečinnostní žaloby je posouzení toho, zda žalovaná byla povinna vydat rozhodnutí a zda je či není nečinná v rámci procesu jeho vydání. Pokud její nečinnost skončila v průběhu řízení před soudem, je namístě žalobu zamítnout. Tak tomu nastalo i v projednávané věci.

27. Jistou výjimkou by byla toliko situace, pokud by na první pohled bylo zcela zjevné, že by žalovaná poskytla nepravdivé informace, což však v dané věci nenastalo. „Doplnění informací k podané žádosti po upřesnění“ ze dne 28. 3. 2021 učiněné žalovanou na žádost o informaci odpovídá a nelze informace uvedené v tomto podání na první pohled označit za zcela lživé. Žalobce toliko požaduje informace jiného obsahu, o čemž vede se žalovanou dále spor, nicméně to není podstatou samotné nečinnostní žaloby.

28. Pouze pro úplnost krajský soud uvádí, že spor ohledně data podání žádosti o informace není podstatný pro samotný předmět souzené věci. Mezi stranami je nesporné to, že žádost o informace dle informačního zákona byla žalobcem podána, tudíž bylo na žalované, aby ji určitým způsobem vyřídila.

IX. Shrnutí a náklady řízení

29. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal žalobu nedůvodnou, a proto ji podle ustanovení § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná ve věci úspěšná byla, soud však zohlednil § 60 odst. 7 s. ř. s., dle něhož jsou–li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává. Důvody zvláštního zřetele hodné soud spatřuje v postupu žalované v průběhu vyřizování žalobcovy žádosti o informace. Žalovaná byla liknavá, vyřízení žalobcovy žádosti o informace protahovala a tuto vyřídila až v průběhu řízení před soudem. Proto soud žalované nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

I. Předmět řízení II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalované IV. Další procesní vyjádření účastníků řízení před prvním jednáním V. První jednání VI. Procesní vyjádření účastníků řízení po prvním jednání VII. Druhé jednání VIII. Posouzení věci krajským soudem IX. Shrnutí a náklady řízení