31 A 50/2024 – 134

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců Mgr. Tomáše Blažka a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobce: K. D. proti žalovanému: Zastupitelstvo obce Božanov sídlem Božanov 110, 549 74 Božanov zastoupený advokátkou JUDr. Andreou Vejběrovou, Ph.D. sídlem Sokolovská 49/5, 186 00 Praha 8 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v neumožnění žalobci vystoupit v rozpravě na zasedání žalovaného dne 26. 11. 2024, takto:

Výrok

I. Žalovaný vůči žalobci nezákonně zasáhl tím, že na zasedání žalovaného dne 26. 11. 2024 při projednávání žádosti žalobce o navýšení nájemného v obecních bytech předsedající neumožnil žalobci vystoupit v rozpravě v délce trvání projevu stanovené jednacím řádem.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 000 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se určovací zásahovou žalobou podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podanou původně proti obci Božanov, domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v tom, že na zasedání žalovaného dne 26. 11. 2024 při projednávání žádosti žalobce o navýšení nájemného v obecních bytech předsedající neumožnil žalobci vystoupit v rozpravě v délce trvání projevu stanovené jednacím řádem. Po poučení soudu v průběhu jednání žalobce změnil označení žalovaného tak, že žalobu směřoval proti Zastupitelstvu obce Božanov jako žalovanému.

2. Krajský soud nerozhoduje v této věci poprvé. Rozsudkem ze dne 29. 4. 2025, č. j. 31 A 50/2024–76, vyhověl žalobě a určil, že žalovaný zasáhl vůči žalobci nezákonně. Nejvyšší správní soud ale rozsudkem ze dne 22. 10. 2025, č. j. 1 As 109/2025–58, zrušil tento rozsudek a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení. Podle Nejvyššího správního soudu se krajský soud dostatečně nezabýval tím, zda postup předsedajícího při odnětí slova žalobci neměl oporu v čl. 7 Jednacího řádu Zastupitelstva obce Božanov (dále jen „jednací řád“).

II. Předchozí řízení před krajským soudem

3. Žalobce v žalobě uvedl, že je občanem s trvalým pobytem v obci Božanov. Dne 26. 11. 2024 při zasedání Zastupitelstva obce Božanov mu předsedající, starosta obce K. R., neumožnil vystoupit v délce vystoupení 2× 3 minuty tak, jak to stanoví jednací řád. Žalobci bylo umožněno hovořit pouze 2 minuty. Stalo se tak při projednávání bodu týkajícího se žádosti žalobce o navýšení nájemného v obecních bytech, která byla projednávána v závěru zasedání.

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce pravidelně a úmyslně narušuje zasedání obecního zastupitelstva. Do diskuse k jednotlivým bodům se přihlašuje až po uzavření projednávaného bodu a nevyjadřuje se k projednávané záležitosti v rozporu s čl. 6 odst. 11 a 13 jednacího řádu. Cílem žalobce je soustavně narušovat zasedání zastupitelstva. V řadě případů došlo i k předčasnému ukončení zasedání z důvodu znemožnění zajištění jeho řádného průběhu pro chování žalobce. Na zasedání zastupitelstva dne 14. 12. 2023 dokonce zasahovala i Policie ČR.

5. Krajský soud projednal věc dne 24. 4. 2025 za účasti žalobce a místostarosty obce Božanov. Strany odkázaly na svá předchozí písemná podání, rekapitulovaly jejich podstatné body a setrvaly na své argumentaci a procesních stanoviscích. Soud provedl důkaz jednacím řádem, zápisem z dvanáctého zasedání zastupitelstva obce ze dne 26. 11. 2024 a příslušnou částí zvukového záznamu z téhož zasedání. Závěrem strany setrvaly na dříve vznesených návrzích. Žalobce uplatnil pro případ úspěchu ve věci náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku (2 000 Kč) s tím, že tento v případě úspěchu ve věci vrátí obci zpět formou daru.

III. Řízení po vrácení věci Nejvyšším správním soudem

6. Žalobce ve dnech 21. 11. 2025, 17. 12. 2025, 18. 12. 2025 a 5. 1. 2026 doručil soudu přípisy, v nichž uvedl, že na dalším (blíže nespecifikovaném) jednání obecního zastupitelstva byl opětovně vyveden policií. Dále zdůraznil svůj nesouhlas s názorem žalovaného, že se nevyjadřoval k projednávané záležitosti. Připustil, že on sám je poněkud umanutý, svá vyjádření ale považuje za ostrou politickou kritiku. Odmítl také, že by používal vulgarismy. Podle žalobce starosta obce zneužil svého postavení, což činí i nadále. Požádal proto soud, aby s ním něco udělal a aby žalobci zajistil možnost mluvit 6 min. ke každému bodu, protože Policie na to kašle. Žalobce hodlá v příštích komunálních volbách kandidovat do zastupitelstva obce. Možnost upozorňovat na špatné nakládání s obecním majetkem a celkově kritika zastupitelstva má dle žalobce význam pro informování veřejnosti a pro rozhodování občanů ve volbách.

7. Žalovaný ve dnech 12. 12. 2025 a 22. 12. 2025 zaslal soudu vyjádření, v nichž reagoval na přípisy žalobce. Podle žalovaného se žalobce nechtěl vyjadřovat k příslušnému bodu jednání, ale přednášet nemístné výtky a neúčelně prodlužovat jednání zastupitelstva. Slovo bylo žalobci odňato v souladu s jednacím řádem po vulgaritě vyřčené vůči J. G. Žalobce se namísto k projednávanému bodu vyjadřoval ke vztahům mezi zastupiteli a vulgárně je napadal. V obou těchto případech jednací řád předsedajícího k odejmutí slova řečníkovi opravňuje. Dle žalovaného uvedená vyjádření žalobce potvrzují, že jeho projevy učiněné na zasedání zastupitelstva cílily na kritiku jednotlivých zastupitelů. Invektivy na adresu J. G. nelze považovat za legitimní politickou kritiku, neboť se nijak nevyjadřují k politické činnosti zastupitelky. Žalobce záměrně přehlíží čl. 7 odst. 2 jednacího řádu a opakovaně zneužívá právo občana obce vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva.

IV. Posouzení věci krajským soudem

8. Krajský soud nejprve opakuje své závěry týkající se přípustnosti žaloby. Podle § 85 s. ř. s. platí, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu je nepřípustná, lze–li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky. Žalobce v daném případě jiný právní prostředek ochrany k dispozici neměl. Důvod nepřípustnosti podle § 85 s. ř. s. tak není dán a žaloba je přípustná.

9. Žaloba zároveň byla podána včas. Podle § 84 odst. 1 a 2 s. ř. s. žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu (subjektivní lhůta); nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo (objektivní lhůta), přičemž zmeškání této lhůty nelze prominout. V rozsudku ze dne 14. 12. 2020, č. j. 5 Afs 56/2020–39, Nejvyšší správní soud judikoval, že pro včasnost zásahové žaloby musí být splněny obě lhůty, subjektivní i objektivní. Lhůta pro podání žaloby se odvíjí od povahy zásahu – je tedy třeba určit, zda se jedná o zásah trvající, jednorázový, popř. jednorázový s trvajícími důsledky. Je–li zásah jednorázový, počne objektivní lhůta pro podání žaloby běžet právě tímto zásahem – konkrétně stanoveným okamžikem, kdy k zásahu došlo. Subjektivní lhůta se odvíjí od okamžiku, kdy se do sféry jednotlivce dostaly potřebné informace. V projednávané věci se žalobce domáhal určení nezákonnosti jednorázového zásahu, k němuž došlo 26. 11. 2024. Lhůta k podání žaloby tak uplynula 26. 1. 2025. Žaloba byla podána 30. 12. 2024, tedy včas.

10. Podmínky řízení jsou tedy splněny a krajský soud mohl věcně přezkoumat postup žalovaného v řízení podle § 82 a násl. s. ř. s. Vycházel přitom ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 87 odst. 1 část věty před středníkem s. ř. s.). Zároveň byl vázán právní názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 109/2025–58. Žalobu opětovně shledal důvodnou.

11. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2008, č. j. 2 Aps 1/2005–65 (č. 603/2005 Sb. NSS) vyplývá algoritmus přezkumu zásahových žalob: soud poskytne ochranu před nezákonným zásahem tehdy, je–li žalobce přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není–li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.

12. Soudy musí nejprve zkoumat splnění čtvrté podmínky, neboť neexistence zásahu vede k nepřijatelnosti žaloby (srov. rozsudky NSS ze dne 19. 9. 2007, č. j. 9 Aps 1/2007–68, č. 1382/2007 Sb. NSS, a ze dne 18. 12. 2019, č. j. 6 As 167/2019–36, č. 3973/2020 Sb. NSS).

13. Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce [§ 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)].

14. Každý občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem [§ 16 odst. 2 písm. c) obecního zřízení].

15. Postup, kdy předsedající při zasedání zastupitelstva neumožní konkrétnímu jednotlivci realizovat právo dle § 16 odst. 2 písm. c) obecního zřízení, může být dle okolností nezákonným zásahem. Půjde o situace, kdy konkrétní občan požádá o slovo ke konkrétnímu bodu programu nebo v rámci rozpravy před hlasováním o programu a předsedající (či zastupitelstvo) mu neumožní vystoupit výslovným sdělením, uplatněním síly, technickým opatřením (vypnutím mikrofonu), případně jiným obdobným způsobem, podle okolností též přehlížením (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2018, č. j. 6 As 48/2018–35). Krajský soud tedy konstatuje, že 4. podmínka přezkumného algoritmu je splněna, neboť žalobou napadaný postup žalovaného může být pojmově zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s.

16. Z provedeného dokazování krajský soud zjistil, že žalobce je občanem obce Božanov (zjištěno z občanského průkazu), a svědčí mu tak právo podle § 16 odst. 2 písm. c) obecního zřízení. Dále soud ze zápisu zjistil, že se žalobce dne 26. 11. 2024 účastnil zasedání obecního zastupitelstva. Během tohoto zasedání byl kromě jiného projednáván bod programu týkající se navýšení nájemného v obecních bytech. Bod byl na program zařazen na základě žádosti (podnětu) žalobce.

17. Ze zvukového záznamu zasedání krajský soud zjistil, že předsedající zasedání započal s projednáváním tohoto bodu v čase záznamu 52:

25. Po nastínění záležitosti předsedající bod uzavřel informací, že dojde ke zvýšení nájemného od 1. 1. 2025 o 20 %. V čase 54:02 se ozývá žalobce s požadavkem, že by se chtěl k věci vyjádřit. Předsedající oponuje: Myslím, že je to tady napsaný dostatečně (54:07). Žalobce: No ale je to bod jednání a já bych se chtěl k němu vyjádřit (54:08) Předsedající: Já nevím, k čemu, teda (54:12). Žalobce: No, to ti hnedka řeknu (54:12). V čase 54:14 žalobce začíná hovořit k tématu bodu programu. V čase 54:16 jej přerušuje ženský hlas: A nezmiňuj moje jméno, prosím, jo? Žalobce reaguje: Tak to byla J. G., co tady vyřvává (54:19). V čase 54:21 žalobce pokračuje a hovoří k tématu. Dále je přítomnými v podstatě neustále přerušován (54:28, 54:32, 54:36, 54:47, 55:05, 55:09, 55:11, 55:24), až musí vyzvat předsedajícího ke zklidnění přítomných (v čase 55:28), na což předsedající nereaguje. V čase 55:57 předsedající žalobce – během jeho vyjádření, kdy zaznívaly vulgarity na adresu přítomné J. G. – napomíná, aby hovořil slušně, na žalobcovy vulgarity reagují další přítomní, načež žalobce opět žádá předsedajícího, aby přítomné uklidnil. V čase 56:17 předsedající ukončuje projednávání bodu a přechází k projednávání bodu dalšího. Žalobce se opakovaně domáhá udělení slova, resp. pokračování ve svém vystoupení. Probíhají opakovaná varování předsedajícího, že přivolá Policii ČR, žalobce se opakovaně domáhá dokončení svého příspěvku. Tato „diskuse“ probíhá až do času 57:00, kdy předsedající žalobci výslovně odebral slovo. Žalobce tak k bodu programu hovořil v rozsahu stopáže záznamu 54:14 – 56:17, tedy 2 minuty a 3 vteřiny. Zbylých 43 vteřin probíhá hádka předsedajícího s žalobcem o udělení/odnětí slova.

18. Krajský soud neprovedl žalobcem navrhované důkazy výslechy svědků J. G., L. D. a T. F., neboť tyto měly sloužit pouze k potvrzení autenticity zvukové nahrávky ze zasedání zastupitelstva obce; tato autenticita však v řízení nebyla nijak zpochybněna.

19. Z jednacího řádu krajský soud zjistil, že všem vystupujícím uděluje, popřípadě odnímá slovo předsedající (čl. 6 odst. 9). Osobám přihlášeným do rozpravy na základě oprávnění dle § 16 obecního zřízení udělí předsedající slovo po skončení vystoupení posledního z přihlášených členů zastupitelstva. Tyto osoby mohou vystoupit ke každému bodu programu nejvýše dvakrát a každé jejich vystoupení je omezeno časovým limitem 3 minut (čl. 6 odst. 13).

20. Žalobci jakožto občanu obce Božanov přímo svědčí veřejné subjektivní právo vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce v souladu s § 16 odst. 2 písm. c) obecního zřízení, na tomto svém právu byl tedy postupem žalovaného přímo zkrácen; 1. a 2. podmínka přezkumného algoritmu je splněna. Zásah byl zaměřen přímo proti němu, je splněna i 5. podmínka přezkumného algoritmu.

21. Zbývalo posoudit 3. podmínku přezkumného algoritmu, tedy to, zda postup žalovaného vůči žalobci byl nezákonný. Žalobci svědčilo právo hovořit k projednávanému bodu celkem dvakrát v délce trvání jednoho vystoupení 3 minuty. Předsedající žalovaného mu však umožnil hovořit pouze jednou v délce trvání vystoupení 2 minuty a 3 vteřiny. Nutno říci, že ještě ne nepřerušovaně, neboť vystoupení žalobce bylo zhusta přerušováno ze strany ostatních přítomných, proti čemuž předsedající nijak nezasáhl.

22. Klíčovou otázkou tedy je, zda předsedající odňal žalobci slovo v souladu s čl. 7 jednacího řádu.

23. Podle čl. 7 odst. 1 jednacího řádu: Nikdo nesmí rušit průběh zasedání zastupitelstva. Osoby, které svým jednáním hrubě narušují řádný průběh zasedání zastupitelstva a které nereagují na výzvu předsedajícího k nápravě, může předsedající vykázat ze zasedací místnosti či z distanční účasti na zasedání.

24. Podle čl. 7 odst. 2 jednacího řádu: V průběhu zasedání zastupitelstva uděluje a odnímá slovo všem vystupujícím předsedající. Předsedající odnímá slovo vystupujícím zejména, ujímají–li se slova svévolně, odchylují–li se zcela od tématu, překračují–li vymezený čas pro svá vystoupení, porušují–li obsahem svých vystoupení právní řád České republiky či jednací řád, popřípadě, má–li obsah jejich vystoupení vulgární charakter.

25. Na základě provedeného dokazování krajský soud vyloučil, že by se žalobce slova ujal svévolně, neboť slovo mu bylo dáno předsedajícím.

26. Pokud jde o to, zda se žalobce jako vystupující zcela odchýlil od tématu, krajský soud uvádí, že takové odchýlení neshledal. Žalobce se sice zprvu vyjadřuje (v čase 54:24 až 54:48) k vyvolávání nenávisti mezi obyvateli obce, nicméně je patrné, že tímto reagoval na vyjádření předsedajícího. V čase 53:20 předsedající po stručném shrnutí bodu programu navrženém žalobcem sdělil: Takže tento dopis je jenom další provokací. Prostě obviňování lidí, nájemníků. Hlavně mně to vadí, že se tady stavěj proti sobě nájemci bytů a majitelé domů, a prostě vyvolává se v obci akorát nenávist. A bohužel je v tom pan D. velice velice činný.

27. Zřetelnou snahu žalobce vyjádřit se k tématu ostatně konstatoval i Nejvyšší správní soud v bodě 20 rozsudku č. j. 1 As 109/2025–58: Ze záznamu je sice patrná vzájemná nevraživost diskutujících a z ní vyplývající určitá míra vypjatosti situace, nelze jej však hodnotit tak, že se žalobce nevyjadřoval k projednávané záležitosti, jak tvrdí stěžovatel.

28. Zbývá tak posoudit, zda měl obsah vystoupení žalobce natolik vulgární charakter, aby bylo namístě mu z tohoto důvodu odejmout slovo. V čase 55:54 žalobce sdělil: Právě co mě mrzí, že velkohubá J. G., která tady vyřvává. Na což následovala okamžitá reakce předsedajícího v čase 55:57: Prosím slušně. A následně žalobce v čase 56:01: J. G., která leze starostovi do řiti. Z nahrávky je také patrné, že paní J. G. hojně zasahuje do vystoupení žalobce. Současně krajský soud konstatuje, že žalobce není jediný, kdo hovořil vulgárně. V čase 56:12 se žalobce obrátil na předsedajícího: Žádám starostu, ať si to tady uklidní, na což v čase 56:14 reagoval mužský hlas: Víš co, jdi do prdele! Předsedající tedy vůči vyřčeným impertinencím zúčastněných reagoval pouze na ty pronesené žalobcem, nikterak nezareagoval na soustavné přerušování žalobce v době, kdy mu bylo uděleno slovo. Krajský soud proto nehodnotí povahu a intenzitu jeho vulgarit jako dostatečné naplnění podmínky pro odnětí slova. Zároveň v čase 57:01 předsedající výslovně uvádí, že žalobci odebírá slovo, protože uplynuly 3 minuty, nikoli proto, že byl žalobce vulgární. Předsedající již nikterak nereagoval na žalobcovu připomínku, že dle jednacího řádu lze ke každému bodu programu vystoupit dvakrát.

29. Soud zároveň zdůrazňuje, že právo vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva je realizací svobody projevu garantované čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Jednou z funkcí svobody projevu je přitom zajištění participace jedinců na fungování demokratického státu a ochrana svobodné debaty o věcech veřejných (srov. Husseini, F., Bartoň, M., Kokeš, M., Kopa, M. a kol.: Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: C. H. Beck, 2021, str. 513).

30. Při hodnocení přípustnosti omezení práva žalobce vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce v souladu s § 16 odst. 2 písm. c) obecního zřízení je tak namístě přihlédnout rovněž k judikatuře zabývající se možností omezit svobodu projevu, respektive kolizí svobody projevu s jinými základními právy či veřejnými statky.

31. Podle Ústavního soudu při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami platí presumpce, že jde o kritiku dovolenou. Jde o výraz demokratického principu, o výraz participace občanské společnosti na věcech veřejných (srov. nález ze dne 17. 7. 2007, sp. zn. IV. ÚS 23/05). Veřejnou záležitostí je i činnost osob působících ve veřejném životě. Do takové skupiny spadají i obecní zastupitelé. Pojem „politik“ je ze strany Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) vykládán nejen jako politik působící na úrovni celostátní, ale i na úrovni regionální a místní (srov. rozsudek Kwiecień proti Polsku ze dne 9. 1. 2007, č. 51744/99, § 52). V nálezu ze dne 11. 11. 2005, sp. zn. I. ÚS 453/03, pak Ústavní soud shrnul, že i přehánění a nadsázka, byť by byly tvrdé, nečiní samy o sobě projev nedovoleným. Pokud jde o kritiku ve vztahu k veřejně činným osobám, je nutno vždy rovněž zvážit, zda je při kritice konkrétní osoby zasaženo do její profesní sféry či sféry soukromého života. Pokud totiž kritika zasahuje výlučně či převážně sféru profesní, je chráněna více než kritika zasahující do sféry soukromé (srov. např. rozsudek ESLP Dalban proti Rumunsku ze dne 28. 9. 1999, č. 28114/95, § 50).

32. Vyjádření žalobce na adresu zastupitelky J. G. byla expresivní, někdy až vulgární. Jednalo se ale o projev žalobce při zasedání obecního zastupitelstva a kritizovaná osoba je veřejně činná, aktivní v komunální politice. Výrok se dotýkal veřejné sféry kritizované osoby, která svým hojným zasahováním do projevu žalobce napomohla eskalaci situace. Žalobce zároveň měl snahu vyjádřit se k tématu a nepřekročil čas vymezený pro jeho vystoupení. Soud proto neshledal, že by žalobce v posuzovaném případě zneužil právo občana obce vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva, jak namítal žalovaný. Výroky žalobce jistě překročily meze obecně uznávaných pravidel slušnosti. V kontextu situace na jednání zastupitelstva obce, kde panovala celkově vyhrocená atmosféra, ale dle názoru soudu nebylo přiměřené omezit právo žalobce vyjadřovat se k bodu programu popsaným způsobem.

33. Krajský soud tedy vyhodnotil, že odnětí slova předsedajícím nemělo oporu v čl. 7 jednacího řádu. Tím žalovaný porušil čl. 6 odst. 13 jednacího řádu a skrze něj i ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) obecního zřízení. Postup žalovaného vůči žalobci byl proto nezákonný a je splněna i 3. podmínka přezkumného algoritmu. Zásah žalovaného vůči žalobci byl nezákonný.

34. Nutno dodat, že předmětem přezkumu v tomto řízení byla zákonnost postupu předsedajícího vůči žalobci na zasedání žalovaného konaném dne 26. 11. 2024. Soudu proto nyní nepřísluší zabývat se děním na dalších zasedáních žalovaného a jakkoliv hodnotit přípustnost jednání starosty obce (či dokonce Policie ČR) na těchto zasedáních. Soud k tomu ani nemá podklady, které by zachycovaly přesný průběh dalších zasedání žalovaného. Posouzení zákonnosti postupu předsedajícího při odnětí slova osobám vystupujícím v průběhu zasedání zastupitelstva obce je přitom třeba provést vždy individuálně, s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti jednotlivých případů.

35. V této souvislosti soud zároveň konstatuje, že čl. 7 jednacího řádu sleduje legitimní cíl zajistit nerušený průběh zasedání zastupitelstva. Obecně platí, že k jeho narušení může dojít například také nepřiměřeným užitím vulgarit ze strany vystupujícího. Pokud taková situace nastane, pak je neudělení či odnětí slova vystupujícímu přípustným zásahem do jeho svobody projevu. Žalobce by si proto neměl vyložit tento rozsudek jako jakýsi bianco šek opravňující jej k tomu, aby se na zasedáních zastupitelstva obce vyjadřoval libovolným způsobem.

V. Závěr a náklady řízení

36. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že žalovaný vůči žalobci nezákonně zasáhl tím, že na zasedání žalovaného dne 26. 11. 2024 při projednávání žádosti žalobce o navýšení nájemného v obecních bytech předsedající neumožnil žalobci vystoupit v rozpravě v délce trvání projevu stanovené jednacím řádem. Krajský soud proto podle § 87 odst. 2 s. ř. s. určil, že zásah byl nezákonný.

37. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, náleží mu tak právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč. Přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s 64 s. ř. s.

Poučení

I. Vymezení věci II. Předchozí řízení před krajským soudem III. Řízení po vrácení věci Nejvyšším správním soudem IV. Posouzení věci krajským soudem V. Závěr a náklady řízení