31 A 8/2023– 56

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Magdalenou Ježkovou ve věci žalobce: T. T. zastoupený Tomášem Maxou, advokátem se sídlem Petrská 1136/12, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky se sídlem Strojnická 935/27, 170 00 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2023, č. j. PPR–45534–2/ČJ–2022–990440, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2023, č. j. PPR–45534–2/ČJ–2022–990440, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Krajské ředitelství policie Královehradeckého kraje, Odbor služby dopravní policie v Hradci Králové (dále jen „prvostupňový orgán“) rozhodnutím ze dne 27. 9. 2022, č. j. KRPH–91390–7/ČJ–2022–0500DP (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), v rámci přezkumného řízení podle § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zrušil pokutu vydanou příkazovým blokem na pokutu na místě nezaplacenou dálničním oddělením Pravy Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje (dále jen „dálniční oddělení Pravy KŘP KHK“) ze dne 22. 8. 2022, č. j. KRPH–90774/PŘ–2022–050040(dále též jako „pokutový blok“). Pokutovým blokem byl žalobce uznán vinným, že se dopustil přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), pro porušení ust. § 4 písm. c) téhož zákona. Tohoto přestupku se měl žalobce dopustit tím, že dne 22. 8. 2022 kolem 13:35 hod., mimo obec na sil. č. II/611, u čerpací stanice pohonných hmot ESOTANK, ve směru jízdy od Hradce Králové na Kratonohy, nesplnil povinnost ve shora uvedeném ustanovení zákona o silničním provozu, a to konkrétně, že jako řidič osobního motorového vozidla zn. Škoda Superb, reg. značky, s karavanem zn. TEC TE 360 K, reg. zn., porušil zákaz vyplývající z vodorovné dopravní značky č. V1b (dvojitá podélná čára souvislá). Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí.

II. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě uvedl, že napadeným rozhodnutím byl příkazový blok nesprávně zrušen pro nezákonnost podle § 97 odst. 3 správního řádu v rámci přezkumného řízení, neboť dle názoru žalobce byl pokutový blok vydán v souladu s právními předpisy, a není tak důvod pro jeho zrušení v rámci přezkumného řízení.

3. V příkazovém bloku je uvedeno, že se žalobce dopustil „porušení dopravního značení V1b“, tedy přejetím dvojité podélné čáry souvislé. Žádný jiný popis přestupkového jednání ve smyslu § 92 odst. 2 písm. d) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), není v příkazovém bloku uveden. Toto jednání proto policisté zcela správně kvalifikovali jako přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu Právní kvalifikace tedy zcela koresponduje s popisem skutku uvedeným v příkazovém bloku, který proto nemůže být v rozporu s právními předpisy.

4. Až následně prvostupňový orgán dovodil, že se v daném úseku měla nacházet dopravní značka B21a, která zakazuje předjíždění. Ve své podstatě tak doplňuje popis skutku. Jestliže na příkazovém bloku není uvedeno nic o tom, že by žalobce předjížděl, není možné následně doplňovat dokazování o skutečnosti, které nejsou v pokutovém bloku uvedeny. Takový postup výslovně zapovídá § 96 odst. 2 správního řádu, podle kterého platí, že „soulad rozhodnutí s právními předpisy se posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době jeho vydání.“. V této souvislosti je namístě odkázat na rozhodnutí ve věci spis. zn. 9 As 149/2018, ve kterém Nejvyšší správní soud uvedl, že „[p]o potvrzení o převzetí pokutového bloku obviněným z přestupku a po oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu již orgány oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení nevyhledávají žádné důkazní prostředky a neprovádějí dokazování za účelem posouzení skutkového a právního stavu věci (srov. odstavce 27 a 28 usnesení rozšířeného senátu sp. zn. 1 As 21/2010).“ Pokud tedy policejní orgán v příkazovém bloku neuvedl nic o předjíždění, není možné na základě následných úkonů prokazovat, že šlo v daném případě o předjíždění a dovozovat tak jeho protiprávnost. Policisté žalobci na místě silniční kontroly žádné video nepřehrávali.

5. Žalobce navrhuje, aby krajský soud napadené i prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

6. Ve věci předmětné žaloby žalovaný plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, jelikož žalobní námitky uplatňované žalobcem jsou obsahově zcela shodné s jeho předchozím odvoláním. Žalovaný má za to, že žalobce spíše jen contra bono mores usiluje prostřednictvím procesních nástrojů o vyhnutí se odpovědnosti za závažné porušení zákona, a z toho vyplývajícím možným důsledkům (uložení zákazu činnosti v nezkráceném řízení), nikoliv že by zpochybňoval věcnou správnost napadeného rozhodnutí.

7. Žalovaný navrhuje, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IV. Posouzení věci krajským soudem

8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Po prostudování obsahu správního spisu v kontextu s žalobními námitkami rozhodl krajský soud následovně. a. Skutkový stav věci 9. Ze spisového materiálu vyplývá, že žalobci byla dne 22. 8. 2022 dálničním oddělením Pravy KŘP KHK uložena formou příkazového bloku na pokutu na místě nezaplacenou pokuta za přestupek podle §125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu ve výši 2000 Kč. Dle příkazového bloku žalobce dne 22. 8. 2022 v 13:35 h na silnici II/611 u BČS EO, Kratonohy směr Praha jako řidič osobního motorového vozidla registrační značky s karavanem registrační značky porušil ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, konkrétně porušil dopravního značení V1b – dvojitá podélná čára souvislá. Žalobce tento příkazový blok podepsal, čímž se příkazový blok stal pravomocným.

10. Dne 7. 9. 2022 podalo v dané věci dálniční oddělení Pravy KŘP KHK prvostupňovému orgánu podnět k přezkumnému řízení s odůvodněním, že „[p]ři kontrole pokutového bloku bylo zjištěno, že v řádku č. 5 (popis skutku) je nesprávně uvedeno místo spáchání, které neodpovídá skutečnosti, neboť v daném místě se vodorovné dopravní značení V1b (dvojitá podélná čára souvislá) nenachází. Následným vytěžením digitálního záznamového zařízení Hir–CAM ze služebního vozidla bylo určeno přesné místo, kde došlo k výše uvedenému protiprávnímu jednání. Přesné místo, kde ve skutečnosti došlo k danému přestupku se nachází na sil. č. II/611 za křižovatkou na silnici č. II/323 ve směru na Chlumec nad Cidlinou u BČS ESO TANK. Zde, jak je patrné na pořízeném videozáznamu ze služebního vozidla, je však umístěna dopravní značka B21a (zákaz předjíždění) doplněná vodorovným dopravním značením V1b (dvojitá podélná čára souvislá), nikoliv pouze vodorovné značení, tak jak je uvedeno v řádku č. 5 příkazového bloku. Z uvedeného vyplývá, že řidič předjížděl v místě, kde je to zakázáno svislou dopravní značkou B21a (zákaz předjíždění) doplněnou vodorovným dopravním značením V1b (dvojitá podélná čára souvislá), čímž se nedopustil přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, tak jak stanovil právní kvalifikaci po nedostatečném zjištění stavu věcí prap. K., ale přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 zákona č. 361 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změněně některých zákonů, za který je jako sankce uložen i zákaz činnosti, V takovém případě zákon stanoví, že přestupek, za který se ukládá zákaz činnosti, nelze projednat příkazem na místě.“ 11. Prvostupňový orgán ve svém rozhodnutí konstatoval, že provedl zkrácené přezkumné řízení podle ust. § 98 správního řádu, neboť byly splněny podmínky pro toto řízení. Po přezkoumání zákonnosti uložené pokuty rozhodl podle § 97 odst. 3 správního řádu tak, že pokutu uloženou žalobci předmětným příkazovým blokem zrušil. V odůvodnění prvostupňového rozhodnutí uvedl, že kontrolou předloženého spisového materiálu a přezkoumáním věci ve zkráceném přezkumném řízení dospěl k závěru, že předmětný příkazový blok byl vydán v rozporu se zásadou legality dle § 2 odst. 1 a zásadou materiální pravdy dle § 3 správního řádu. Dle prvostupňového orgánu nebylo protiprávní jednání žalobce správně kvalifikováno, jelikož ve skutečnosti je dáno podezření z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 zákona o silničním provozu. Policista opomněl, že v daném úseku, kde žalobce předjížděl vlevo jiné jedoucí motorové vozidlo (traktor s přívěsem) je kromě vodorovné dopravní značky V1b, taktéž svislá dopravní značka B21a – zákaz předjíždění. Pro daný úsek pozemní komunikace je místní úpravou zakázáno předjíždět motorové vozidlo vlevo s výjimkou motocyklů bez postranního vozíku. Nesprávná právní kvalifikace je podstatnou vadou, která vedla k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je pokuta uložená příkazem na místě. Na nezákonnost uvedeného rozhodnutí, vydaného v příkazním řízení na místě, nemůže mít vliv ani skutečnost, že žalobce na místě souhlasil se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku, což stvrdil svým vlastnoručním podpisem na částech A, B a C bloku na pokutu na místě nezaplacenou, neboť potrestání pachatelů přestupků se musí dít v souladu se zákonem definovanými postupy. Z uvedeného důvodu je dle prvostupňového orgánu zřejmé, že předmětný příkazový blok je nezákonný, a proto je nutné jej zrušit, aby bylo podezření ze spáchání přestupku možné řádně projednat v souladu s právními předpisy. Důvodem, proč bylo přistoupeno ke zkrácenému přezkumnému řízení, je skutečnost, že porušení právního předpisu je zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků, čímž byly splněny podmínky pro tento typ přezkumného řízení, jak je stanoveno v § 98 správního řádu.

12. Žalovaný odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že po přezkoumání prvostupňového rozhodnutí neshledal rozpor s právními předpisy či jeho nesprávnost. Žalovaný vyslovil souhlas s názorem prvostupňového orgánu, který v daném případě konstatoval nezákonnost příkazového bloku, a to z důvodu, že tento byl vydán v rozporu se zákonem, konkrétně s ustanovením § 3 správního řádu, neboť dálniční oddělení Pravy KŘP KHK na místě nesplnilo svou povinnost „ex officio“ zjistit veškeré podklady co nejúplněji pro své rozhodnutí tak, aby nebyly žádné důvodné pochybnosti o projednávané věci a rozsah provedeného úkonu byl v souladu s právní zásadou legality, kdy celý průběh řízení o přestupku, včetně jeho rozhodnutí musí být v souladu se zákony a ostatními právními předpisy. Jednání žalobce mělo být kvalifikováno jako porušení ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 zákona o silničním provozu. Tyto skutečnosti byly zjištěny následnou vlastní kontrolou vedoucím dálničního oddělení Pravy KŘP KHK a jsou zaznamenané na videu, které bylo pořízeno palubní kamerou služebního vozidla hlídky dálničního oddělení Pravy KŘP KHK a které je součástí spisového materiálu. Podle žalovaného bylo prokazatelně zjištěno, že se žalobce výše uvedeným jednáním dopustil přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 zákona o silničním provozu, který s odkazem na ustanovení § 125c odst. 6 písm. b) a ustanovení § 125c odst. 8 citovaného zákona nelze projednat v příkazním řízení na místě. K odvolacím námitkám žalovaný uvedl, že souhlasí s žalobcem v tom, že na předmětném příkazovém bloku není zcela přesně a správně uvedeno jednání žalobce. Tato okolnost sama o sobě je důvodem pro zrušení příkazového bloku tak, aby mohlo být jednání žalobce posouzeno dle zákona. S tvrzením žalobce o tom, že správní orgán prováděl následné úkony a následné dokazování se však nelze ztotožnit, neboť k ničemu takovému v tomto případě nedošlo. Celý případ byl posuzován a hodnocen pouze na základě důkazního videa, které bylo pořízeno v momentu páchání protiprávního jednání žalobce a tedy ještě před samotným projednáním přestupku v příkazním řízení na místě. Porušení dopravního značení zakazujícího předjíždění v inkriminovaném úseku pozemní komunikace taktéž nelze považovat za novou okolnost, neboť existence této dopravní značky a její nerespektování žalobcem také nastaly ještě před projednáním přestupku. b. Právní závěry 13. Podle § 4 písm. c) zákona o silničním provozu je při účasti na provozu na pozemních komunikacích každý povinen řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.

14. Podle § 125c odst. 1 písm. f) bod. 7 zákona o silničním provozu se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla předjíždí vozidlo v případech, kdy je to obecnou, místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno. Dle odst. 1 písm. k) předmětného ustanovení se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.

15. Podle § 94 odst. 1 věty první správního řádu v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Dle § 97 odst. 3 správního řádu rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, příslušný správní orgán zruší nebo změní, popřípadě zruší a věc vrátí odvolacímu správnímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního stupně; tyto správní orgány jsou vázány právním názorem příslušného správního orgánu. Dle § 98 správního řádu jestliže je porušení právního předpisu zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků, může příslušný správní orgán provést zkrácené přezkumné řízení. Dokazování se neprovádí. Prvním úkonem správního orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3.

16. Jednou z podmínek uložení pokuty příkazem na místě je, že přestupce souhlasí se zjištěním stavem věci. Jedná se totiž o situace, kdy správní orgán neprovádí dokazování dle § 51 a násl. správního řádu a souhlas obviněného, který je jako pachatel přestupku se stavem věci zcela obeznámen, tak nahrazuje formalizované postupy při zjišťování skutečného stavu věci, kterých se obviněný svým souhlasem zároveň vzdává (viz Bohdalo, D. § 91 Ukládání pokuty příkazem na místě. In: Bohdalo, D., Brož, J. Kadečka, S., Průcha, P., Riegel, F., Šťastný, V. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich: Komentář. [Systém ASPI] Wolters Kuwer, právní stav komentáře ke dni 30. 4. 2022). Žalobce podpisem pokutového bloku souhlasil, že porušil zákaz vyplývající z vodorovné dopravní značky V1b (dvojitá podélná čára souvislá), čímž se dopustil přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích. Prvostupňový orgán a následně i žalovaný na základě videozáznamu ze služebního vozidla konstatovali, že na místě spáchání přestupku je mimo vodorovného dopravního značení V1b též umístěna dopravní značka B21a (zákaz předjíždění). Správní orgány tak nad rámec popisu skutku v pokutovém bloku na základě videozáznamu ze služebního vozidla dopěly k závěru, že žalobce v místě, kde je to zakázáno svislou dopravní značkou B21a (zákaz předjíždění) doplněnou vodorovným dopravním značením V1b (dvojitá podélná čára souvislá), předjížděl jiné vozidlo, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 zákona o silničním provozu.

17. Stěžejní otázkou v dané věci dle krajského soudu je, zda správní orgány mohly o zrušení pokutového bloku rozhodnout ve zkráceném přezkumném řízení podle § 98 správního řádu. Ze shora citované právní úpravy vyplývá, že v přezkumném řízení příslušný správní orgán zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. Pokud pak je porušení právního předpisu zjevné ze spisového materiálu, může příslušný správní orgán provést zkrácené přezkumné řízení za předpokladu, že jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků.

18. Ke zkrácenému přezkumnému řízení v případě zrušení pokutových bloků tak může být přistoupeno např. tehdy, pokud je v popisu skutku příkazového bloku uvedeno, že obviněný překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec nejméně o 51 km/h, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu (překročení nejvyšší dovolené rychlosti mimo obec o 30 km/h a více), přičemž přímo z pokutového bloku je nepochybné, že došlo k nesprávné právní kvalifikaci, neboť žalobce se dle skutku popsaného v pokutovém bloku dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu (překročení nejvyšší dovolené rychlosti mimo obec o 50 km/h a více), (viz rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2022, č. j. 20 A 36/2021–31).

19. Krajský soud má po prostudování správního spisu za to, že žalovaný, potažmo prvostupňový orgán, postupovali procesně nesprávně, neboť nebyly splněny podmínky k provedení zkráceného přezkumného řízení dle § 98 správního řádu. V době podpisu pokutového bloku žalobcem dálniční oddělení Pravy KŘ KHK v souladu se správním řádem neprovádělo dokazování (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2023, č. j. 1 As 21/2010–65). Videozáznam ze služebního vozidla tak nemohl být součástí spisového materiálu (a to ani pouze v důsledku toho, že byl pořízen ještě před samotným projednáním přestupku, jak tvrdí žalovaný ve vyjádření k žalobě). Z pokutového bloku nevyplývá to, že žalobce předjížděl, ani to, že by tím porušil svislou dopravní značku B21a (zákaz předjíždění). To prokazuje videozáznam ze služebního vozidla. Prvostupňový orgán tak měl v rámci „běžného“ přezkumného řízení dle § 94 a násl. správního řádu provést dokazování, v rámci kterého by provedl i důkaz videozáznamem, ke kterému by se žalobce měl právo vyjádřit.

20. Krajský soud pro úplnost k výše uvedenému dodává, že se neztotožňuje s názorem žalobce, dle kterého ve smyslu § 96 odst. 2 správního řádu není možné doplnit dokazování o skutečnosti, jež nejsou v pokutovém bloku uvedeny. Dle první věty předmětného ustanovení soulad rozhodnutí s právními předpisy se posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době jeho vydání. Dle předmětného ustanovení je správní orgán v prvé řadě v obecné rovině povinen naplnit zásadu materiální pravdy, tedy vycházet z natolik zjištěného stavu věci, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, což činí nejen posuzováním spisového materiálu týkajícího se řízení, v němž bylo přezkoumávané rozhodnutí vydáno, či hodnocením vyjádření účastníků původního řízení nebo správního orgánu, který jej vedl, ale má samozřejmě obecné právo (resp. povinnost) provádět i další formy dokazování (argumentum a contrario § 98 správního řádu), pokud shledá, že je to k naplnění materiální pravdy potřebné. Přezkumný orgán při tom sice přihlíží pouze ke skutečnostem existujícím v době vydání přezkoumávaného rozhodnutí (nemůže tedy zohledňovat nic, co nastalo až po vydání tohoto rozhodnutí, to však neznamená, že by byl omezen pouze tím, co „věděl“ správní orgán, který přezkoumávané rozhodnutí vydal. Přezkumný orgán samozřejmě přihlédne i ke skutečnostem, které existovaly v době vydávání přezkoumávaného rozhodnutí, ale správní orgán, jenž je vydal, k nim z nějakého důvodu nepřihlédl, anebo mu vůbec nebyly známy. (viz Malast, J. § 96 Zahájení přezkumného řízení a kritéria přezkumu. In: Kopecký, M., Staša, J., Balounová, J., Malast, J., Pouperová, O., Kopecký, P., Adamusová, Z. Správní řád. Komentář. [Systém ASPI] Wolters Kuwer, právní stav komentáře ke dni 1. 9. 2022).

V. Závěr a náklady řízení

21. Krajský soud shledal žalobu důvodnou a napadené rozhodnutí žalovaného zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a současně dle § 78 odst. 4 s. ř. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je v dalším řízení vázán právním názorem, který soud vyslovil v tomto zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

22. Ohledně nákladů řízení postupoval krajský soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s., dle kterého nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Krajský soud napadené rozhodnutí zrušil, tudíž měl ve věci úspěch žalobce. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3.000 Kč a rovněž v odměně zástupce žalobce. Ta je tvořena odměnou za dva úkony právní služby [převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a sepsání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), přičemž sazba odměny za dva úkony činí 6.200 Kč] a dvěma paušálními částkami ve výši 600 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). To vše včetně DPH v celkové výši 1.428 Kč. Náhrada nákladů řízení tedy celkově činí částku 11 228 Kč. Tu je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 64 s. ř. s. a § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, k rukám zástupce žalobce.

Poučení

I. Předmět řízení II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného IV. Posouzení věci krajským soudem V. Závěr a náklady řízení