31 Af 24/2020–107

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci žalobce: Paradise Casino Admiral, a.s., IČ 25336991 sídlem 683 01 Komořany 146 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, 140 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.2.2020, č.j. 5719/2020–900000–312 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 13.2.2020, č.j. 5719/2020–900000–312 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně brojil žalobce proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo částečně změněno rozhodnutí Celního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 31. 7. 2019, č. j. 201265–8/2019–530000–12. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byl žalobce původně shledán vinným ze spáchání přestupků dle § 123 odst. 1 písm. c), § 123 odst. 3 písm. f) a 123 odst. 3 písm. e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, a byla mu udělena pokuta ve výši 110.000,– Kč a byla mu uložena povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou 1.000,– Kč. Napadeným rozhodnutím bylo žalovaným odvolání žalobce částečně zamítnuto a prvoinstanční rozhodnutí potvrzeno a ohledně přestupku dle § 123 odst. 3 písm. f) zákona o hazardních hrách bylo rozhodnutí právního orgánu správního stupně zrušeno a řízení o něm zastaveno.

2. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byl žalobce shledán vinným tím, že jako provozovatel hazardní hry v herně Vyškov – provozoval ve dnech 7. 12. 2018 a 8. 12. 2018 hazardní hru v rozporu se základním povolením, tedy spáchal přestupek podle § 123 odst. 1 písm. c) o hazardních hrách, neboť provozoval hazardní hru v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí Ministerstva financí č. j. MF–45782/2016/34–39 ze dne 27. 4. 2018 (dále jen „základní povolení"), které nabylo právní moci dne 1. 5. 2018, když – nedodržel podmínku uvedenou ve výroku V. bodu 32 základního povolení tím, že když mu v plnění povinností provozovatele hazardní hry zabránila překážka mimořádné události nebo plánovaná odstávka zařízení podle výroku V. bodu 7 základního povolení pro Hernu Vyškov, měl tuto skutečnost podle výroku V. bodu 35 základního povolení pro Hernu Vyškov jako provozovatel oznámit; a protože měla překážka mimořádné události za následek nedodržení zákonem stanoveného počtu herních pozic koncových zařízení technické hry v herně (v herně Vyškov), měl jako provozovatel celý herní prostor uzavřít, což však neučinil; – nedodržel podmínku uvedenou ve výroku V. bodu 35 základního povolení pro Hernu Vyškov, neboť bezodkladně poté, co k přerušení provozování došlo, měl tuto skutečnost jako provozovatel oznámit místně příslušnému celnímu úřadu způsobem podle výroku V. bodu 1 základního povolení pro Hernu Vyškov, což neučinil; kdy tak měla učinit ihned po uzavření herního prostoru Herny Vyškov dne 8. 12. 2018 po provedené kontrole CÚ pro JMK, neboť poté provozovnu uzavřela; – nejméně dne 8. 12. 2018 provozoval hernu v budově, kde u vchodu na plášti budovy, byla umístěna světelná reklama s nápisy „ADMIRAL HERNA", „ADMIRAL GAMES FOR THE WORLD", „ADMIRAL games", čímž porušil povinnost uloženou v § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách v rozhodném znění, tedy spáchal přestupek podle § 123 odst. 3 písm. e) zákona o hazardních hrách v rozhodném znění.

3. Dále byl žalobce shledán vinným tím, že jako provozovatel hazardní hry v herně Mikulov provozoval nejméně v období od 1. 2. 2018 do 6. 3. 2019 hazardní hru v budově, na jejímž plášti byla umístěna reklama s nápisy „ADMIRAL", „ADMIRAL GAMES", „ADMIRAL GAMES FOR THE WORLD", „HERNA", „SPIELHALLE", „GAMES" a s vyobrazením symboliky válcové hry se znaky sedmiček a symbolem třešně v podobě válcové hry, čímž porušil povinnost podle § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách a spáchal tak přestupek podle § 123 odst. 3 písm. e) zákona o hazardních hrách.

II. Obsah žaloby

4. V prvním žalobním bodu brojil žalobce proti nesprávnému skutkovému vymezení případu v oznámení o zahájení řízení o přestupku. Podle něj bylo oznámením o zahájení řízení o přestupku ze dne 25. 3. 2019, č. j. 97566–4/2019–530000–12, po skutkové stránce velmi obecné a vágní a není z něj jasné, které konkrétní ustanovení, resp. kterou konkrétní povinnost stanovenou základním povolením měl žalobce porušit. Odkaz na kontrolní protokol není dostatečným vymezením skutku. Žalobce se vyjádřil jen k jednomu skutku a seznán vinným byl ze dvou skutků spočívajících v porušení základního povolení. Dále brojil i proti vágnosti a neurčitosti výrokové části rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, ze které nevyplývá, jakým jednáním se měl žalobce přestupku dopustit, neboť absentuje jakékoliv skutkové vymezení. Z výroku není jasné, o jaké povinnosti provozovatele se jedná či jestli mu ve splnění povinnosti zabránila mimořádná událost, nebo plánovaná odstávka.

5. V dalším žalobním bodu napadal žalobce konkrétně porušení výroku V. bodu 32 základního povolení – povinnost uzavřít herní prostor, pokud počet herních pozic klesne pod zákonné minimum, neboť má za to, že se porušení zákona nedopustil, protože v herně provozoval 15 herních pozic technické hry, jak požaduje § 67 odst. 5 zákona o hazardních hrách, a žalovaný toto ustanovení interpretuje nesprávně tak, že žalobce musí povinně umožňovat hru na 15 herních zařízeních. Odůvodnění obcházení účelu zákona ze strany žalovaného není nijak přesvědčivé. V té souvislosti brojil i proti některým částem odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dle důvodové zprávy je povinnost mít v herně minimálně 15 povolených herních zařízení, která musejí být povolená, což žalobce splňoval. Dočasným odpojením dvou přístrojů žádná dekoncentrace heren nehrozí. Zároveň podle něj není použití definice provozování hazardní hry dle § 5 zákona o hazardních hrách nejšťastnější a výklad celních úřadů je účelový.

6. Další skupinou námitek brojil proti deliktu dle § 123 odst. 1 písm. c) o hazardních hrách a porušení povinnosti bezodkladně nahlásit mimořádné přerušení provozu herního zařízení. Předně zopakoval, že o tomto přestupku nebylo řádně zahájeno řízení a v kontrolním protokolu toto údajné porušení základního povolení nebylo vůbec zmíněno. Věcně k tomuto přestupku uvedl, že k poškození stanic došlo ve večerních hodinách v pátek dne 7. 12. 2018 a nahlášení závady celnímu úřadu bylo provedené hned první následující pracovní den, tj. v pondělí 10. 12. 2018. Provozovatel tedy neotálel a věc oznámil, ihned, jakmile to bylo vzhledem k personálním možnostem žalobce možné. K tomu odkázal na § 40 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a zaměstnanecké kapacity žalobce. Namítl i, že povinnost žalobci uložená výrokem V. bodem 35 základního povolení je nad rámec zákonných povinností, základní povolení jde nepřiměřeně nad rámec zákonné úpravy a ukládá žalobci povinnosti v rozporu se zákonem.

7. Další žalobní bod obsahoval námitky žalobce proti přestupku dle § 123 odst. 3 písm. e) o hazardních hrách, který spočíval v porušení zákazu uvádění propagace provozování hazardních her na vnějším plášti budovy, ve které je herní prostor. Dle žalobce § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách má bránit marketingové propagaci „agresivní" formou, tedy o zákaz tvrdé marketingové propagace a reklamy, nikoli zákaz označení provozovny a prosté identifikace provozovatele za pomocí obchodní firmy či v některých případech i ochranné známky. Za propagaci provozování hazardních her by bylo možno považovat uvedení konkrétních hazardních her, zobrazení pohybujících se animací hraní hazardních her, statické obrázky jednotlivých druhů hazardních her, ale nikoliv pouhé uvedení účelu provozovny nebo loga provozovatele. Dále se vyjadřoval k jednotlivým označením „herna“, „ADMIRAL“ „ADMIRAL games" a „ADMIRAL Games for the World" ve vztahu k herně ve Vyškově a dále k označením „ADMIRAL, herna a Spielhalle“ v Mikulově. Brojil i proti posouzení umístění symbolů typických pro válcovou hru, konkrétně třešně a sedmičky na plášti budovy.

8. Samostatným žalobním bodem uvedl námitky proti základnímu povolení, které považuje za protizákonné, neboť jím jsou mu uloženy povinnosti nad rámec zákona, a to mj. nahlašovat jednotlivé případy, kdy se porouchá herní zařízení a povinnost zavřít provozovnu, pokud počet provozovaných herních zařízení klesne pod zákonný počet.

III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce

9. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. K vymezení skutku v oznámení o zahájení řízení o přestupku odkázal na protokol o kontrole, ve kterém je odkaz na porušení povinnosti oznámit překážku způsobující nedodržení zákonem stanoveného počtu herních pozic. V případě určitosti formulace výroku odkázal na judikaturu správních soudů s tím, že požadavky judikatury na formulaci výroku byly dodrženy.

10. Věcně uvedl, že v případě porušení § 67 odst. 5 zákona o hazardních hrách nejsou související podmínky základního povolení sporné a nepřipouští dvojí výklad. V případě nedodržení zákonem stanoveného minimálního počtu herních pozic koncových zařízení technické hry v herně, má provozovatel uzavřít celý herní prostor a zároveň má povinnost oznámit to celnímu úřadu. Podle žalovaného představuje základní povolení nezbytnou podmínku pro provozování hazardních her a je individuálním správním aktem veřejnoprávního charakteru a žalobce byl vázán jak zákonem, tak i základním povolením. Zdůraznil, že celní orgány nebyly oprávněny zkoumat přiměřenost podmínek základního povolení, které je pravomocným rozhodnutím, a porušení podmínek povolení zakládá odpovědnost za přestupek. Zároveň uvedl, že se v případě deliktu jedná o ohrožující delikt, tedy není na místě zkoumat, zda došlo ke způsobení škodlivých účinků. V případě počtu herních pozic je podle žalovaného bezpředmětné polemizovat nad tím, co vedlo žalobce k takové právní úpravě, neboť je podstatné pouze to, zda žalobce zákon porušil.

11. K samotnému základnímu povolení uvedl, že se jednalo o manažerské rozhodnutí žalobce, zda bude proti podmínkám základního povolení brojit odvoláním.

12. Závěrem se vyjádřil k námitkám ohledně označení budov žalobce. Odkázal na rozsudek Krajského soudu v Plzni ve věci sp. zn. 30 Af 32/2019 a uvedl, že rozhodující je, zda označení provozovny lze považovat za formu propagace hazardních her a získávání výher, přičemž v této věci se nejednalo o pouhou identifikaci provozovatele. Poukázal na stránky žalobce a to, že se sám označuje za největšího poskytovatele hazardních her v ČR.

13. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou, ve které setrval na svých původních námitkách.

IV. Posouzení věci

14. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první, s. ř. s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě soud rozhodl po jednání, během něhož účastníci setrvali na svých námitkách. K vadám oznámení o zahájení řízení o přestupku a neurčitosti výroku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně 15. V prvním žalobním bodu brojil žalobce proti nesprávnému skutkovému vymezení případu v oznámení o zahájení řízení o přestupku, které podle něj bylo po skutkové stránce velmi obecné a vágní a odkaz na kontrolní protokol není dostatečným vymezením skutku. Zároveň brojil i proti vágnosti a neurčitosti výrokové části rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

16. Nejvyšší správní soud se specifikací skutku v oznámení o zahájení řízení ve spojení s protokolem o kontrole zabýval např. v rozsudku ze dne 16. 3. 2021, č. j. 3 As 163/2019–34, ve kterém uvedl, že „z oznámení o zahájení řízení musí být patrno, kdo je zahajuje a čeho se týká; jde–li o řízení sankční, musí již zde být dostatečně konkrétně vymezen vytýkaný skutek, a to tak, aby nebyl zaměnitelný se skutkem jiným. Současně je třeba, aby již v této fázi řízení byl účastník řízení (tj. obviněný ze spáchání správního deliktu) seznámen s předběžnou právní klasifikací věci. Naplnění těchto podmínek je integrální součástí práva účastníka na účinnou obhajobu v „řízení o trestním obvinění“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně práv a základních svobod (publikované pod č. 209/1992 Sb.) … Jakkoli je z důvodů výše uvedených nutno skutek, pro který je zahajováno sankční řízení, specifikovat precizně, nelze postup, kde je v podrobnostech odkazováno na kontrolní výsledky uvedené v protokolu o výsledcích kontroly, která zahájení sankčního řízení bezprostředně předcházela, považovat a priori za vyloučený. Pokud se adresát tohoto oznámení s výsledky u něj provedené kontroly zákonem předpokládaným způsobem seznámil, přičemž sankční řízení na tato skutková zjištění navazuje, není principiálně nutné tato zjištění při zahájení řízení podrobně opakovat. Postačí proto, pokud správní orgán předmět sankčního řízení vymezí způsobem postihujícím podstatu vytýkaného skutku s tím, že v podrobnostech odkáže na konkrétní pasáže protokolu o kontrole.“ 17. V nyní projednávané věci byl skutek ve vztahu k herně ve Vyškově v oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne 25. 3. 2019, č. j. 97566–4/2019–530000–12, vymezen následovně: „Paradise Casino Admiral, a.s., …(se) měl dopustit přestupku – podle § 123 odst. 1 písm c) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoHH“), tím, že jako provozovatel hazardní hry ve smyslu § 6 ZoHH provozoval ve dnech 7.12.2018 a 8.12.2018 v Herně Admiral hazardní hru v rozporu se základním povolením; – přestupku podle § 123 odst. 3 písm. f) ZoHH, neboť jako provozovatel hazardní hry provozoval ve dnech 7.12.2018 a 8.12.2018 Hernu Admiral v rozporu s § 67 odst. 5 ZoHH, kdy nedodržel zákonem stanovený minimální počet 15 herních pozic; – přestupku podle § 123 odst. 3 písm. e) ZoHH, protože jako provozovatel hazardní hry měl nejméně dne 8.12.2018 u vchodu na plášti budovy, ve které se nachází herní prostor provozovny Herna Admiral, umístěnu světelnou reklamu s nápisy „ADMIRAL HERNA“, „ADMIRAL GAMES FOR THE WORLD“, „ADMIRAL games“, čímž porušil povinnost § 66 odst. 2 ZoHH.“ 18. Z uvedeného plyne, že v případě citovaného oznámení jsou vymezeny tři skutky. První skutek je vymezen tak, že žalobce (i) se dopustil přestupku dle § 123 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách (ii) provozoval hazardní hru (iii) ve dnech 7. 12. 2018 a 8. 12. 2018 (iv) v Herně Admiral (v) v rozporu se základním povolením.

19. V protokolu o kontrole jako shledané porušení bylo uvedeno, že „Kontrolovaná osoba porušila podmínky uvedené v Rozhodnutí Ministerstva financí č.j.: MF–45782/2016/34–39 a to konkrétně ve výroku V. bod 32. „Provozovatel provozuje v herní prostoru herní pozice koncových zařízení technické hry po celou provozní dobu uvedenou v povolení k umístění herního prostoru ode dne zahájen jejich provozu podle výroku V. bodu 1. V případě, že plnění povinnosti zabrání překážka mimořádné události nebo plánovaná odstávka zařízení podle výroku V. bodu 7., oznámí provozovatel podle výroku V. bodu 35 tuto skutečnost. Pokud má překážka mimořádné události za následek nedodržení zákon stanoveného počtu herních pozic koncových zařízení technické hry v herně, uzavře provozovatel celý herní prostor.“ 20. Kontrolovaná osoba dle zaslané informace učinila zavření celého herního prostoru, ale až po provedení kontroly hlídkou CÚ pro JmK, dne 8. 12. 2018 v 21:45. dle zjištění na místě kontroly měl být herní prostor uzavřen již 7. 12. 2018 pro zjištění, ž jsou dvě technická zařízení mimo provoz. Dne 8. 12. 2018 se herní prostor neměl otevírat vůbec, neboť zmíněná technická zařízení byla stále mimo provoz, tím nebyl dodržen minimální počet 15 technických zařízení a to že herna otevřená byla, dokládá mj. i fakt, že se v ní době kontroly vyskytovali hráči. Kontrolovaná osoba porušila § 67 odst. 5 zákona o hazardních hrách – „v herně lze provozovat nejméně 15 herních pozic technické hry.“ 21. K porušení povinnosti oznámit přerušení plnění povinností v důsledku mimořádné události, nebo plánované odstávky a neuzavření herního prostoru v důsledku mimořádné události protokol o kontrole mimo shrnutí porušených povinností obsahuje následující: „Na základě shora uvedených skutečností, že v době od 7.12.2018 do 8.12.2018 byla 2 technická zařízení MIMO PROVOZ, bylo prověřeno zaslání informací místně příslušnému celnímu úřadu o výpadku či přerušení provozování, jak je uvedeno v Rozhodnutí Ministerstva finanční č.j.: MF–45782/2016/34–39 ve „výroku V., bodech 1, 32 a 35“ 22. Kontrolovaná osoba dne 10. 12. 2018 zaslala CÚ pro Jmk informaci, která je zaevidována pod. č.j.: 319369/2018–530000–61, ve které oznamuje přerušení provozu herny HERNA ADMIRAL, Vyškov, Masarykovo náměstí 61/29. K přerušení provozu celého herního prostoru došlo v sobotu 8. 12. 2018 ve 21:45 z důvodu mimořádné události: 2 koncová zařízení CLS Plurius s výrobními čísly 248756 a 704363 po výpadku el. energie signalizovala závadu, která si vyžádala servisní zásah, a proto byla vypnuta. Tímto na provozu nebyl dodržen zákonem stanovený požadavek minimálního počtu 15ks koncových zařízení technické hry v herně, a proto byl provoz celého herního prostoru přerušen. K jeho obnovení došlo v neděli v 9. 12. 2018 v 11:00 h po odstranění závady u dvou výše uvedených zařízení.“ 23. Podle názoru zdejšího soudu není skutek vymezen v oznámení o zahájení řízení dostatečně, neboť v něm není konkrétně uvedeno, jakým jednáním došlo k provozování hazardní hry v rozporu se základním povolením. To přitom obsahuje řadu povinností, jejichž nedodržení mohlo zapříčinit provozování hazardní hry v rozporu se základním povolením. Fakticky tak výrok oznámení kryje jakékoliv porušení základního povolení a specifikace jednání je obsažena pouze v protokolu o kontrole, na který správní orgán prvního stupně v oznámení o zahájení řízení výslovně odkazuje.

24. V protokolu o kontrole v bodu VI. „Shledaná porušení“ je uvedeno porušení podmínek výroku V. bodu 32, který obsahuje jednak povinnost oznámit provozovateli překážku spočívající v mimořádné události a zároveň povinnost uzavřít celý herní prostor v případě poklesu počtu herních pozic pod zákonem stanovený počet v důsledku mimořádní události, nicméně žalobci bylo v protokolu jako shledané porušení vytčeno toliko neuzavření herního prostoru. To plyne z toho, že žalobce poslal oznámení o přerušení provozu dne 10. 12. 2018, tj. po ukončení kontroly.

25. Odkaz na protokol o kontrole v nyní projednávané věci nemůže ve vztahu k porušení oznamovací povinnosti dle výroku V. bodu 35 základního povolení obstát. Součástí výroku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je i popis jednání žalobce, ze kterého jasně vyplývá, že v rámci deliktu spočívajícího v provozování hazardní hry v rozporu se základním povolením byl žalobce uznán vinným z jednání, které nastalo až po provedení kontroly (srov. „kdy tak měla učinit ihned po uzavření herního prostoru Herny Vyškov dne 8.12.2018 po provedené kontrole CÚ pro JMK, neboť poté provozovnu uzavřela.“ Pozn. celý výrok viz níže).

26. Oznámení o zahájení řízení ze dne 25. 3. 2019 uvádí, že „oznamuje obviněnému zahájení správního řízení z moci úřední ve výše uvedené věci na základě Protokolu o kontrole“, nicméně porušení oznamovací povinnosti dle výroku V. bodu 35 základního povolení nebylo uvedeno ve „shledaných porušeních“, které shledal správní orgán prvního stupně během kontroly herny ve Vyškově.

27. Soud po posouzení obsahu správního spisu dospěl k závěru, že jednání spočívající v nesplnění povinností dle základního povolení spočívající v porušení výroku V. bodu 32 základního povolení neuzavřením herny je v oznámení o zahájení řízení ve spojení s protokolem o kontrole dostatečně určitě popsáno včetně data a místa spáchání.

28. Naopak jednání zakládající porušení výroku V. bodu 35 základního povolení není v oznámení o zahájení řízení popsáno vůbec, ačkoliv správnímu orgánu prvního stupně nic nebránilo toto jednání, které nastalo až po ukončení kontroly, samostatně popsat.

29. Podle rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je společnost „Paradise Casino Admiral, a.s., vinna tím, že provozovala ve dnech 7. 12. 2018 a 8. 12. 2018 hazardní hru v rozporu se základním povolením, tedy spáchala přestupek podle § 123 odst. 1 písm. c) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění do 23.4.2019 (dále jen „ZoHH v rozhodném znění“), neboť provozovala hazardní hru v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí Ministerstva financí č.j. MF–45782/2016/34–39 ze dne 27. 4. 2018 (dále jen „Základní povolení pro Hernu Vyškov“), které nabylo právní moci dne 1.5.2018, když … – nedodržela podmínku uvedenou ve výroku V. bodu 35 Základního povolení pro Hernu Vyškov, neboť bezodkladně poté, co k přerušení provozování došlo, měla tuto skutečnost jako provozovatel oznámit místně příslušnému celnímu úřadu způsobem podle výroku V. bodu 1 Základního povolení pro Hernu Vyškov, což neučinila; kdy tak měla učinit ihned po uzavření herního prostoru Herny Vyškov dne 8.12.2018 po provedené kontrole CÚ pro JMK, neboť poté provozovnu uzavřela.“ Takto však bylo jedno z jednání specifikováno až v rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, teprve z něho se žalobce mohl definitivně dozvědět, že je mu kladeno za vinu jednání spočívající v porušení povinnosti dle výroku V bodu 35. základního povolení. Oznámení o zahájení řízení v případě porušení povinnosti dle výroku V bodu 35. základního povolení neobsahuje ani právní kvalifikaci jednání žalobce, ani označení porušené právní normy, okamžik jednání žalobce a jeho právní postavení ani popis jednání žalobce. Oznámení o zahájení řízení tak ani ve spojení s protokolem o kontrole, ve kterém považuje soud za podstatné označení shledaných porušení, neobsahuje veškeré požadavky, které je na něj třeba klást pro zachování práva žalobce na účinnou právní obranu.

30. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobce byl shledán vinným přestupkem, aniž by pro jedno z dílčích sankcionovaných jednání bylo řádně zahájeno řízení, což představuje podstatné porušení procesních předpisů, které má jednoznačně vliv na zákonnost rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a stejně tak i na napadené rozhodnutí, kterým bylo odvolání žalobce v této části zamítnuto. Již z tohoto důvodu nemůže napadené rozhodnutí obstát.

31. V případě zbývající části žalobního bodu, pokud jde o to, o jaké povinnosti provozovatele se jedná či jestli mu ve splnění povinnosti zabránila mimořádná událost, nebo plánovaná odstávka, lze připustit dílčí nepřesnost výroku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, která by však dle názoru zdejšího soudu nezpůsobovala nezákonnost rozhodnutí. Uvedená formulace mimořádná událost, nebo plánovaná odstávka se vztahuje pouze k porušení povinnosti oznámit nemožnost plnit povinnosti provozovatele hazardní hry v rámci porušení podmínky dle výroku V. bod 32 základního povolení, nicméně v tomto případě byl žalobce sankcionován především za neuzavření celého herního prostoru, byť je v citovaném výroku základního povolení obsaženo i porušení povinnosti oznámit uzavření herního prostoru. Neuzavřel–li žalobce herní prostor, neměl ani co oznamovat celnímu úřadu a je irelevantní, zda tuto povinnost porušil s ohledem na mimořádnou událost, nebo plánovanou odstávku. V případě porušení povinnosti uzavřít herní prostor je jednoznačně jako příčina uvedena mimořádná událost a celkové porušení povinnosti dle výroku V. bodu 32 (tj. oznámit přerušení plnění povinností v důsledku mimořádné události, nebo plánované odstávky, a neuzavření herního prostoru v důsledku mimořádné události) je třeba vztahovat právě k uvedené mimořádné události.

32. V případě porušení povinnosti dle výroku V. bod 35 základního povolení je tato otázka popisu irelevantní jednak s ohledem na to shora uvedené stran zahájení řízení a zároveň i proto, že neoznámení zde bylo kladeno do souvislosti s přerušením provozu.

33. Stejně tak nezákonnost rozhodnutí nezpůsobuje ani to, že mimořádná událost nebyla výslovně specifikována ve výroku, neboť její popis v odůvodnění považuje soud za dostatečný.

34. Lze uzavřít, že popis v oznámení o zahájení řízení obsahuje ve vztahu k porušení výroku V. bodu 32 základního povolení ve spojení s protokolem o kontrole jak právní kvalifikaci jednání žalobce, tak i označení porušené právní normy, okamžik jednání žalobce a jeho právní postavení i popis jednání žalobce 35. Rozhodnutí správního orgánu právního stupně následně opětovně obsahuje shodnou právní kvalifikaci jednání žalobce, tak i označení porušené právní normy, okamžik jednání žalobce a jeho právní postavení i popis jednání žalobce. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v případě porušení výroku V. bodu 32 základního povolení naplňuje požadavky vymezené na nezaměnitelnost s jiným jednáním, jak jsou uvedeny např. v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2008, č. j. 2 As 34/2006 – 73. Žalobce byl shledán vinným týmž skutkem, pro který bylo řízení zahájeno.

36. Druhý skutek je vymezen tak, že žalobce (i) se dopustil přestupku dle § 123 odst. 3 písm. f) zákona o hazardních hrách (ii) provozoval Hernu Admiral (iv) v rozporu s § 67 dost. 5 zákona o hazardních hrách (v) nedodržel zákonem stanovený minimální počet 15 herních pozic.

37. Soud nepovažuje za nutné se vymezením tohoto skutku jak v oznámení o zahájení řízení, tak v rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zabývat, neboť tato část výroku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně byla napadeným rozhodnutím zrušena a řízení o ní zastaveno.

38. Třetí skutek je vymezen tak, že žalobce (i) se dopustil přestupku dle § 123 odst. 3 písm. e) zákona o hazardních hrách (ii) jako provozovatel hazardní hry (iii) nejméně dne 8. 12. 2018 (iv) porušil povinnost dle § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách (v) měl u vchodu na plášti budovy, ve které se nachází herní prostor provozovny Herna Admiral, umístěnu světelnou reklamu s nápisy „ADMIRAL HERNA“, „ADMIRAL GAMES FOR THE WORLD“, „ADMIRAL games“.

39. Třetí přestupek je stejně popsán i v rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Popis v oznámení o zahájení řízení obsahuje jak právní kvalifikaci jednání žalobce, tak i označení porušené právní normy, okamžik jednání žalobce a jeho právní postavení i popis jednání žalobce. Oznámení o zahájení řízení tak splňuje veškeré požadavky, které je na něj třeba klást pro zachování práva žalobce na účinnou právní obranu.

40. Rozhodnutí správního orgánu právního stupně následně opětovně obsahuje shodnou právní kvalifikaci jednání žalobce, tak i označení porušené právní normy, okamžik jednání žalobce a jeho právní postavení i popis jednání žalobce. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v případě třetího přestupku naplňuje požadavky vymezené na nezaměnitelnost s jiným jednáním. Žalobce byl shledán vinným týmž skutkem, pro který bylo řízení zahájeno.

41. Čtvrtý skutek byl v nyní projednávané věci vymezen v oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne 24. 6. 2019, č. j. 201265–4/2019–530000–12, následovně: žalobce „měl dopustit přestupku – podle § 123 odst. 3 písm. e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění do 23.4.2019 (dále jen „ZoHH v rozhodném znění“), tím, že jako provozovatel hazardní hry provozoval nejméně v období od 1.2.2018 do 6.3.2019 hazardní hru v budově, na jejímž plášti byla umístěna reklama s nápisy „ADMIRAL“, „ADMIRAL GAMES“, „ADMIRAL GAMES FOR THE WORLD“, „ADMIRAL SPIELHALLE“, „GAMES FOR THE WORLD“, „HERNA“, „SPIELHALLE“, „GAMES“ a s vyobrazením symboliky válcové hry se znaky sedmiček a symbolem třešně, čímž porušil povinnost § 66 odst. 2 ZoHH v rozhodném znění.“ 42. Jinými slovy je skutek vymezen tak, že žalobce (iii) v období od 1. 2. 2019 do 6. 3. 2019 (v) provozoval hazardní hru v budově, na jejímž plášti byla umístěna reklama s nápisy „ADMIRAL“, „ADMIRAL GAMES“, „ADMIRAL GAMES FOR THE WORLD“, „ADMIRAL SPIELHALLE“, „GAMES FOR THE WORLD“, „HERNA“, „SPIELHALLE“, „GAMES“ a s vyobrazením symboliky válcové hry se znaky sedmiček a symbolem třešně.

43. Čtvrtý přestupek je stejně popsán i v rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Popis v oznámení o zahájení řízení obsahuje jak právní kvalifikaci jednání žalobce, tak i označení porušené právní normy, okamžik jednání žalobce a jeho právní postavení i popis jednání žalobce. Oznámení o zahájení řízení tak splňuje veškeré požadavky, které je na něj třeba klást pro zachování práva žalobce na účinnou právní obranu.

44. Rozhodnutí správního orgánu právního stupně následně opětovně obsahuje shodnou právní kvalifikaci jednání žalobce, tak i označení porušené právní normy, okamžik jednání žalobce a jeho právní postavení i popis jednání žalobce. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v případě čtvrtého přestupku naplňuje požadavky vymezené na nezaměnitelnost s jiným jednáním. Žalobce byl shledán vinným týmž skutkem, pro který bylo řízení zahájeno. K porušení výroku V. bodu 32 základního povolení – povinnosti uzavřít herní prostor 45. V dalším žalobním bodu napadal žalobce konkrétně porušení výroku V. bodu 32 základního povolení – povinnost uzavřít herní prostor, pokud počet herních pozic klesne pod zákonné minimum, neboť má za to, že se porušení zákona nedopustil, protože v herně provozoval 15 herních pozic technické hry, jak požaduje § 67 odst. 5 zákona o hazardních hrách, a žalovaný toto ustanovení interpretuje nesprávně tak, že žalobce musí povinně umožňovat hru na 15 herních zařízeních.

46. Z napadeného rozhodnutí plyne, že v důsledku zrušení části rozhodnutí správního orgánu prvního stupně byl žalobce shledán vinným z porušení povinnosti provozovat hernu v souladu se základním povolením. Základní povolení žalobci zcela jednoznačně ukládá povinnost uzavřít herní prostor, pokud v důsledku mimořádné situace nemůže dodržet zákonem stanovený počet herních pozic.

47. Jak plyne z § 67 odst. 5 zákona o hazardních hrách, minimální počet herních stanic v herně je 15. Ze skutkových zjištění je jednoznačné, že v době kontroly v herně žalobce bylo v provozu pouze 13 koncových herních pozic. Toto zjištění není mezi stranami sporné. Základním povolením bylo pro hernu ve Vyškově povoleno 15 koncových herních pozic. Zákonem stanovené minimum je taktéž 15 pozic. V době kontroly dvě stanice nebyly funkční a žalobce tedy objektivně měl v provozu, tj. umožňoval hru na 13 herních pozicích. Jinými slovy umožňoval hru na menším než zákonném minimu koncových stanic a na menším než povoleném počtu koncových stanic.

48. Podle § 123 odst. 1 písm. c) zákon o hazardních hrách právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje hazardní hru v rozporu s podmínkami jejího řádného provozování stanovenými v základním povolení, schváleným herním plánem nebo provozuje hazardní hru prostřednictvím jiného modelu technického zařízení, než jaký byl v základním povolení schválen.

49. Nicméně základní povolení neobsahuje definici toho, co se rozumí provozováním hazardní hry, které je vymezeno v § 5 zákona o hazardních hrách tak, že provozováním hazardní hry se rozumí vykonávání činností spočívajících v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku, zejména příjem sázek a vkladů do hazardní hry, výplata výhry, další činnosti organizačního, finančního a technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu, jakož i činnosti potřebné pro ukončení a vypořádání hazardní hry.

50. Soud se při výkladu pojmu provozování hazardní hry částečně ztotožnil se žalobcem v tom, že nelze v případě provozování hazardní hry zastávat úzký výklad, který ztotožňuje provozování hry s výkonem činnosti spočívající v uskutečňování hazardní hry, tj. její faktické uskutečňování. Tento výklad neodpovídá ani samotné textaci zákona a ani důvodové zprávě k zákonu č. 186/2016 Sb.

51. Případně se k tomu vyjádřil Krajský soud v Ostravě – pob. Olomouc v rozsudku ze dne 20. 4. 2021, č. j. 65 A 69/2019–34, který uvedl: „29. Co se rozumí provozováním hazardní hry, vysvětluje § 5 zákona o hazardních hrách, který stanoví, že „provozováním hazardní hry se rozumí vykonávání činností spočívajících v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku, zejména příjem sázek a vkladů do hazardní hry, výplata výhry, další činnosti organizačního, finančního a technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu, jakož i činnosti potřebné pro ukončení a vypořádání hazardní hry“. Důvodová zpráva k citovanému ustanovení mj. uvádí, že „pojem „provozování hazardní hry“ zahrnuje nejen vlastní přímou realizaci hazardní hry, ale i další činnosti, které jsou spojeny s tím, aby k přímé realizaci hazardní hry došlo, resp. neodmyslitelně s realizací souvisí. Tyto další činnosti však nemusí být realizovány přímo samotným provozovatelem, nýbrž mohou být pro provozovatele zajištěny i třetí osobou na základě smluvního vztahu“ (důvodová zpráva k zákonu č. 186/2016 Sb., sněmovní tisk č. 578/0, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 7. volební období, dostupná na www.psp.cz). 52.

30. Z citovaného ustanovení vyplývá, že za provozování hazardní hry je vedle uskutečňování samotné hazardní hry nutné považovat také činnost, která se samotným uskutečňováním (tedy hraním) hazardní hry bezprostředně souvisí. Za takovou činnost je podle citovaného ustanovení nutné považovat i činnost technického charakteru, která souvisí s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu. Definice provozování hazardní hry je tedy širší a nezahrnuje jen pouhé uskutečňování hazardní hry.“ 53. Stejně jako v citované věci Krajský soud v Ostravě – pob. Olomouc, i zdejší soud shledal, že správní orgány dospěly k závěru, že pokud byly určité přístroje v herně vypnuté (se zdůvodněním žalobce, že u nich nastala porucha v důsledku výpadku elektrického proudu), nebyly žalobcem provozovány a tím pádem klesl počet provozovaných hracích přístrojů pod jak zákonnou mez, tak po hranici stanovenou základním povolením. Krajský soud považuje takové vypořádání námitky žalobce za nedostatečné. Žalovaný totiž za provozování hazardní hry považuje toliko její faktické uskutečňování.

54. Podle názoru zdejšího soudu citovaný § 5 zákona o hazardních hrách pokrývá v rámci definice provozování hazardní hry i další činnosti, kromě jejího faktického uskutečňování. V nyní posuzované věci lze ze shora citované definice seznat, že provozováním hazardní hry se rozumí vykonávání činností technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu. Za zajištění vlastního provozu herního zařízení soud považuje i dočasnou krátkodobou situaci, kdy zařízení nebude s ohledem na poruchu funkční a bude zajišťována oprava, přičemž takováto krátkodobá situace bezodkladné opravy nemusí mít za následek povinnost uzavřít herní prostor. Jinými slovy bezodkladnou opravu herního přístroje považuje soud za provozování hry ve smyslu vykonávání technických činností souvisejících se zajištěním vlastního provozu herního přístroje, neboť žádné technické zařízení není natolik dokonalé, aby byla vyloučena možnost jeho technického selhání s nutností zajištění opravy. Nicméně dočasnost a krátkodobost situace vyžadující opravu herního zařízení nelze chápat jako časově neomezené nebo počtem hracích přístrojů neomezené omezení provozu herních zařízení.

55. Jelikož žalovaný při svých úvahách ale nezohlednil zákonnou definicí provozování hazardní hry upravenou v § 5 zákona o hazardních hrách (ve výše uvedeném smyslu), nezabýval se tím, zda v konkrétním případě může hrát význam skutečnost, že provozováním hazardní hry se rozumí i činnost technického charakteru, která souvisí se zajištěním vlastního provozu hazardních her, resp. to, zda jednáním spočívajícím v odstavení dvou zařízení z provozu za účelem opravy mohla být naplněna skutková podstata deliktu dle výroku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Jelikož se uvedenou skutečností nezabýval, jsou i jeho skutková zjištění ohledně případné činnosti technického charakteru, která souvisí se zajištěním vlastního provozu hazardních her, nedostatečná.

56. V dalším řízení bude mít žalovaný možnost doplnit správní spis o zjištění, kdy bylo nahlášeno přerušení činnosti zařízení na helpdesk žalobce a jak dlouho trvalo odstranění závady. Ze správního spisu totiž aktuálně vyplývá, že v reakci na kontrolu správního orgánu prvního stupně byl schopen odstranit závadu v podstatě přes noc, tedy nejednalo se nejspíš o závadu, která by vyžadovala dlouhodobé uzavření herny. Provozování hry ani ve smyslu vykonávání technických činností souvisejících se zajištěním vlastního provozu totiž nemůže znamenat, že závada bude odstraňována nepřiměřeně dlouhou dobu, např. týdny, v situaci, kdy ji jak technicky, tak personálně lze odstranit v řádu hodin, nebo minimálního počtu dnů.

57. S tím souvisí i posouzení schopnosti žalobce odstranit zjištěné závady. Žalobce jako provozovatel heren umožňuje hru ve svých provozech (nejméně v těch dotčených posuzovaným rozhodnutím) po celý týden a tuto svou činnost musí zajistit. Taktéž má zajištěnou podporu ve formě helpdesku pro případ závad. Lze tedy po něm oprávněně požadovat schopnost zajistit bezodkladné odstranění technických závad.

58. Právě bezodkladné odstranění zjištěných závad lze považovat za provozování hry ve smyslu vykonávání technických činností souvisejících se zajištěním vlastního provozu. Nicméně pokud by odstranění závad způsobilo odstavení herních přístrojů z provozu po nikoliv krátkou dobu, jednalo by se o důvod pro přerušení provozu herny, pokud by počet provozovaných zařízení klesl pod zákonem, nebo základním povolením stanovenou mez. V takovém případě je navíc zcela irelevantní, zda se jedná o nikoliv krátkodobé odstavení herních přístrojů z objektivních, technických důvodů, nebo z jiných důvodů na straně provozovatele, typicky z důvodu liknavosti se zajištěním opravy.

59. Provozovatel totiž nemůže rezignovat na „provozování hry“, tj. nechat přístroje odstavené bez možnosti provozovat na nich hru, neboť tím by popřel smysl právní úpravy, na který případně poukazuje žalovaný. Zavedením heren s minimálním počtem provozovaných koncových stanic zákonodárce jednoznačně mířil na to, aby se společenské externality, za které lze jistě (zejména) patologické hráčství považovat, koncentrovaly konkrétní na určité místo. Ke koncentraci přispívá i minimální počet stanic a je zřejmé, že pokud v herně nejsou provozovány stanice v minimálním stanoveném počtu, snížení počtu herních pozic může vést k přelivu hráčů, tzn. i patologického hráčství, na jiná místa. Samozřejmě, že stejný efekt bude mít uzavření celého provozu. Nicméně pokud herna neumožňuje hru na stanoveném minimálním počtu zařízení, neplní podmínky zákona pro umožnění jejího provozu, a zároveň, jak správně žalobce upozornil, pokud je povinen provozovatel herny platit náklady spojené i s nefunkčním zařízením, vytváří na něj uzavření provozu tlak na znovuzprovoznění zařízení, což v konečném důsledku vede opět k zamýšlenému účelu, tj. ke zpětné koncentraci společenských externalit na požadované místo. Efekt zavření provozu je patrný i v případu žalobce, kdy mělo dojít k poruše stanic v pátek ve večerních hodinách, a k v podstatě okamžité opravě koncových stanic došlo až po uzavření provozu ze soboty na neděli.

60. Jinými slovy herna, v níž jsou sice nainstalována zařízení pro provoz hry, ale zároveň se jedná o zařízení, na kterých nelze hru realizovat, neplní zákonem stanovený účel a v důsledku toho neplní ani účel, pro který byla povolena, v tomto případě základním povolením žalobci. Na správních orgánech je, aby posoudily, zda dočasné odstavení určitého počtu (a jakého) herních pozic stále ještě představuje provozování herny ve smyslu zajištění jejího vlastního provozu. K porušení povinnosti bezodkladně nahlásit mimořádné přerušení provozu herního zařízení 61. Další skupinou námitek brojil proti deliktu dle § 123 odst. 1 písm. c) o hazardních hrách a porušení povinnosti bezodkladně nahlásit mimořádné přerušení provozu herního zařízení. S ohledem na shora uvedené hodnocení námitky nesprávného postupu správního orgánu prvního stupně při zahájení řízení není možné, aby se soud věcně zabýval správností či nesprávností závěrů správního orgánu prvního stupně, resp. žalovaného v této otázce. Pokud nebylo řízení před správními orgány pro jednání spočívající v poručení oznamovací povinnosti řádně zahájeno, tak nemohlo dojít ani k vydání zákonného rozhodnutí, které by soud mohl podrobit věcnému přezkumu. Soud se tudíž věcnými námitkami stran včasnosti oznámení poškození stanic a uzavření provozu nezabýval, stejně jako otázkami personálních kapacit žalobce nebo otázkou, zda jsou povinnosti uložené žalobci výrokem V. bodem 35 základního povolení nad rámec zákonné úpravy. K zákazu propagace provozování hazardních her na vnějším plášti budovy, ve které je herní prostor 62. Dalším žalobním bodem brojil žalobce proti přestupku dle § 123 odst. 3 písm. e) o hazardních hrách a vadnému posouzení porušení zákazu uvádění propagace provozování hazardních her na vnějším plášti budovy, ve které je herní prostor.

63. Podle § 123 odst. 3 písm. e) zákona o hazardních hrách se právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 65 nebo 66.

64. Podle § 1 odst. 2 zákona o regulaci reklamy se reklamou rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak.

65. Podle § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách na budově nebo ve veřejně přístupné vnitřní části budovy, ve které se herní prostor nachází, nesmí být umístěna reklama, sdělení nebo jakékoli jiné formy propagace, zejména slovní, zvukové, pohyblivé, statické, světelné nebo grafické, na provozování hazardních her nebo získání výher.

66. V případě herny v Mikulově nemá soud žádnou pochybnost, že na její stěnu umístil žalobce reklamní plachtu s textem ADMIRAL SPIELHALLE HERNA a vyobrazením stromu. Ve spodním rohu je tato plachta označena varováním dle § 5j odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, „Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost!“. Uvedené jednoznačně odkazuje na to, že se jedná o reklamní poutač, který je umístěn budově, tudíž již tímto naplnil žalobce skutkovou podstatu deliktu.

67. Zároveň je evidentní, že označení budovy žalobce dalšími velkoplošnými plachtami, poutači, které obsahují graficky shodné prvky HERNA SPIELHALLE a poutač s vyobrazením stromu a nápisem ADMIRAL zjeveně plní obdobný účel, jako reklamní poutač ADMIRAL SPIELHALLE HERNA. Skutečnost, že se jedná o poutač, který spojuje odkaz na provozovatele hry a hru samotnou plyne i z vyobrazení graficky souvisejících prvků v podobě třešniček a sedmiček na samotném poutači.

68. Slovními spojeními ADMIRAL Herna, ADMIRAL SPIELHALLE žalovaný podle názoru soudu jednoznačně směřoval k tomu, aby zařízení žalobce bylo bez pochybností identifikováno jako herna, a to i na velkou vzdálenost. Fakticky se jedná o umístění loga žalobce na fasádu budovy, jakkoliv je na různých místech fasády provedeno v různém formátu. Stále se ale jedná o spojení označení žalobce v jeho typické modré barvě s označením možnosti realizovat v daném místě hru.

69. Tvrzení o obecném významu slova „admiral“, na které odkazuje žalobce, je irelevantní. Nikdo nezpochybňuje, že slovo „admiral“ může mít řadu významů, nicméně ve spojení s možností realizace hazardních her, tj. ve spojení s označením heren, se bezpochyby jedná o obchodní označení jednoho z velkých provozovatelů hazardních her na území ČR. Obdobně jako uvedl ve shora označeném rozhodnutí Krajský soud v Plzni ve vztahu k provozovateli hazardních her Bonver Win, označení žalobce nepochybně působí na osoby, které do provozoven žalobce běžně chodí hrát, a její umístění na plášti budovy herny, která je veřejně přístupná, působí nepřímo i na další osoby, které se v místě, kde se nachází herna, pohybují. Tím, že se v dané budově nachází i herna žalobce, proto dochází fakticky umístěním označení žalobce ve spojení s uvedením herna/spielhalle na vnějším plášti budovy k porušení zákazu reklamy, sdělení či propagace hazardní hry na vnějším plášti budovy zakotveného ve shora citovaném § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách.

70. Soud nijak nezpochybňuje, že i zákon o hazardních hrách předpokládá označení provozovny provozovatele hazardní hry, nicméně způsob, jakým tak učinil žalobce v případě herny v Mikulově, prima facie směřoval k upoutání pozornosti, propagaci označení žalobce ADMIRAL a k podpoře podnikatelské činnosti žalobce. S ohledem na to, považuje soud slovní spojení obchodního označení provozovatele hazardní hry a označení prostoru herny za reklamu, resp. formu propagace na provozování hazardních her.

71. Totéž platí i pro označení „ADMIRAL“ „ADMIRAL games" a „ADMIRAL Games for the World" ve vztahu k herně ve Vyškově. V případě herny ve Vyškově se jedná o označení vstupu do herny, kde kolem jediného vstupního portálu je opakovaně umisťováno označení žalobce, což ve spojení se slovy „games“ nebo „games for the world“ zvlášť v případě svítícího poutače nelze považovat za nic jiného, než za reklamu. Konečně celý portál domu na náměstí je osazen panely, které působí jednoznačně jako reklamní. Samotné logo „ADMIRAL games“ ve světelném provedení nad vchodem do provozovny opětovně nepochybně působí na osoby, které do provozoven žalobce běžně chodí hrát, a její umístění na plášti budovy herny, která je veřejně přístupná, působí nepřímo i na další osoby, které se v místě, kde se nachází herna, pohybují.

72. Závěrem soud k tomuto bodu konstatuje, že nesouhlasí se žalobcem v tom, že § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách má bránit marketingové propagaci „agresivní" formou, tedy že jde o zákaz tvrdé marketingové propagace a reklamy, nikoli o zákaz označení provozovny a prosté identifikace provozovatele za pomocí obchodní firmy či v některých případech i ochranné známky. Soud nesouhlasí ani s tím, že za propagaci provozování hazardních her by bylo možno považovat pouze uvedení konkrétních hazardních her, zobrazení pohybujících se animací hraní hazardních her, statické obrázky jednotlivých druhů hazardních her, ale nikoliv pouhé uvedení účelu provozovny nebo loga provozovatele.

73. Právě s ohledem na to, že v herním průmyslu, stejně jako v jakémkoliv jiném průmyslovém odvětví, lze ztotožňovat významné provozovatele a hru (službu, výrobek) samotnou, výrazná propagace provozovatele hry, který je obvykle identifikovatelný se svým produktem, je propagací samotného produktu, tedy hazardní hry, a to zejména ve spojení se slovy, které směřují k realizaci hazardních her (games, games for the world). Tudíž omezovat dosah § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách toliko na propagaci samotné hry by bylo zcela v rozporu se smyslem právní úpravy, která směřuje k omezení nabídky hazardu, jehož důsledkem jsou následné společenské externality v podobě např. patologického hráčství. K námitkám proti základnímu povolení 74. Námitky proti základnímu povolení, které žalobce formuloval jako samostatný žalobní bod, neshledal soud jako důvodné.

75. Podle § 86 odst. 1 zákona o hazardních hrách je základní povolení rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování druhu hazardní hry.

76. Podle § 86 odst. 2 zákona o hazardních hrách o vydání základního povolení rozhoduje ministerstvo na žádost.

77. Podle § 87 odst. 2 zákona o hazardních hrách v základním povolení ministerstvo stanoví hazardní hru, na niž se povolení vydává, její druh a podmínky jejího provozování a schválí herní plán a zařízení, jehož pomocí má být hazardní hra provozována.

78. Podle § 123 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách se právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje hazardní hru v rozporu s podmínkami jejího řádného provozování stanovenými v základním povolení, schváleným herním plánem nebo provozuje hazardní hru prostřednictvím jiného modelu technického zařízení, než jaký byl v základním povolení schválen.

79. Tzv. základní povolení je dle zákona o hazardních hrách nutnou podmínkou pro provozování herny. Ze základního povolení vyplývají podmínky, které musí provozovatel herny dodržovat a jejich nesplnění je sankcionováno jako přestupek dle zákona o hazardních hrách. Zároveň je základní povolení, stejně jako rozhodnutí, kterým se základní povolení mění, svého druhu správním rozhodnutím, které je vydáváno Ministerstvem financí jako správním orgánem ve smyslu správního řádu v řízení zahajovaném na žádost. Jako proti jiným správním rozhodnutím je i proti základním povolením připuštěn opravný prostředek v podobě rozkladu.

80. Z povahy základního povolení jako správního rozhodnutí vyplývá, že vyvolává stejné následky jako každé jiné správní rozhodnutí. Jelikož je právní řád založen na zásadě presumpce správnosti aktů vydaných orgány veřejné správy, má se za to, že správní akt je zákonný a správný, a to až do okamžiku, kdy příslušný orgán zákonem předvídanou formou prohlásí správní akt za nezákonný a zruší jej (srov. rozsudek ze dne 4. 2. 2009, č. j. 1 As 79/2008 – 128, č. 1815/2009 Sb. NSS, či rozsudek ze dne 22. 5. 2008, č. j. 6 As 45/2005 – 188). V okamžiku, kdy nabude právní moci, stává se základní povolení jako každé jiné rozhodnutí závazné pro všechny účastníky řízení a pro všechny správní orgány (viz § 73 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).

81. Z obsahu žaloby ani z obsahu správního spisu nevyplývá, že by žalobce napadl základní povolení odvoláním, případě žalobou ve správním soudnictví. Z pohledu soudu se tak jedná o správní rozhodnutí, které je pravomocné, vykonatelné a nadané presumpcí správnosti. Zároveň se jedná o rozhodnutí, které mohlo být podrobeno samostatnému přezkumu ve správním soudnictví.

82. Zákonnost jiného než napadeného rozhodnutí, tj. v nyní projednávané věci rozhodnutí o deliktu, soud přezkoumává za podmínky § 75 odst. 2 s.ř.s. za předpokladu, že by bylo závazným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí, byla by uplatněna odpovídající žalobní námitka zpochybňující zákonnost takového aktu, nebyl–li by soud tímto aktem sám vázán a neumožňoval–li by soudní řád správní žalobci napadnout takový úkon samostatnou žalobou ve správním soudnictví. Uvedené podmínky splněny nebyly.

83. Zároveň se v případě základního povolení nejedná ani o opatření obecné povahy, které by bylo možné napadnout spolu s rozhodnutím ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito.

84. Jelikož je žalobce sankcionován za provozování hry v rozporu se základním povolením, které měl dodržovat a jelikož základní povolení nebylo zákonným způsobem napadeno, resp. zrušeno, soud nemůže v tomto řízení posuzovat jeho případné tvrzené vady, neboť by tím překročil přezkumnou pravomoc soudu ve vztahu k předmětu řízení.

V. Závěr a náklady řízení

85. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud po provedeném řízení k závěru, že žalobní námitky jsou částečně důvodné a napadené rozhodnutí je třeba zrušit, jelikož je zatíženo jednak procesní vadou v souvislosti se zahájením řízení o přestupku, která měla vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí, a dále pro nedostatky skutkových zjištění, v jejichž důsledku nemá napadené rozhodnutí oporu ve správním spisu a nezákonnost v souvislosti se závěrem správních orgánů o naplnění skutkové podstaty přestupku, který spočíval v neuzavření herny žalobce, v níž klesl počet provozovaných zařízení po minimální stanovený počet. Zdejší soud tak napadené rozhodnutí dle § 76 odst. 1 písm. b) a c) a dle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení žalovaný rozhodne vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

86. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 000 Kč.

Poučení

I. Předmět řízení II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce IV. Posouzení věci K vadám oznámení o zahájení řízení o přestupku a neurčitosti výroku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně K porušení výroku V. bodu 32 základního povolení – povinnosti uzavřít herní prostor K porušení povinnosti bezodkladně nahlásit mimořádné přerušení provozu herního zařízení K zákazu propagace provozování hazardních her na vnějším plášti budovy, ve které je herní prostor K námitkám proti základnímu povolení V. Závěr a náklady řízení