31 C 101/2021-175

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: A) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] zastoupen advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] B) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] zastoupen advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [anonymizováno], [datum narození] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 3. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] o určení neexistence závětních dědiců, takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalovaná [číslo] [celé jméno žalované], [datum narození], žalovaná [číslo] [právnická osoba], [IČO] a žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného], [datum narození], nejsou dědici ze závěti ze dne [datum] zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], posledně bytem [adresa], zemř. [datum].

II. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobci A/ na náhradě nákladů řízení částku 11 293,33 Kč k rukám právního zástupce žalobce A/, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobci B/ na nákladech řízení částku 11 293,33 Kč k rukám právního zástupce žalobce B/, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit žalobci A/ na nákladech řízení částku 11 293,33 Kč k rukám právního zástupce žalobce A/, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit žalobci B/ na nákladech řízení částku 11 293,33 Kč k rukám právního zástupce žalobce B/, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný č. 3 je povinen zaplatit žalobci A/ na nákladech řízení částku 11 293,33 Kč k rukám právního zástupce žalobce A/, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný č. 3 je povinen zaplatit žalobci B/ na nákladech řízení částku 11 293,33 Kč k rukám právního zástupce žalobce B/, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaní č. 1, 2 a 3 jsou povinni zaplatit České republice na účet zdejšího soudu částku 2 554 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce A/ se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal určení neexistence závětních dědiců s odůvodněním, že je pozůstalým bratrem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], posledně bytem [adresa], [ulice a číslo], zemřelém dne [datum]. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo zahájeno řízení o pozůstalosti a projednáním dědictví byl pověřen notář [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno]. V rámci předběžného šetření byla [jméno] [příjmení], [datum narození], notáři předložena listina, označena jako závěť ze dne [datum], která byla dle předkladatele vlastnoručně podepsána zůstavitelem za přítomnosti dvou svědků, a to právě [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], [datum narození] Touto listinou povolal zůstavitel k dědění žalované [číslo] [číslo] dále [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [datum narození], přičemž bylo určeno, které konkrétní věci mají připadnout kterému dědici. Závěť byla v části týkající se [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [datum narození], shledána dle § 1540 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, shledána neplatnou, neboť jedním ze svědků závěti je otec uvedeného dědice. Žalobce A/ a žalobce B/ výše uvedenou závěť neuznali za pravou a platnou s tím, že předmětná listina nebyla zůstavitelem vlastnoručně podepsána. Žalobcům bylo uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců podali u zdejšího soudu žalobu proti žalovaným, a to na určení, že žalovaní nejsou dědici ze závěti. Žalobce A/ je přesvědčen, že na listině není a nemůže být pravý podpis zůstavitele, neboť podpis na listině je na první pohled zcela odlišný od podpisu, kterým se zůstavitel obvykle podepisoval. Dle žalobce A/ není listina ze dne [datum] platnou alografní závětí zůstavitele. Žalobce B/ z opatrnosti podal i trestní oznámení k prověření skutečností spáchání trestného činu podvodu dle § 209 tr. zák., oznámením se zabývala Policie ČR, pod [číslo jednací].

2. Žalobce B/ se žalobou podanou u zdejšího soudu proti totožným žalovaným domáhal rozhodnutí shodného znění.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 3. 2021, č. j. 21 C 53/2021-17, bylo řízení ve věci žaloby žalobce A/ a žalobce B/ spojeno ke společnému řízení.

4. Žalovaná č. 1 navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout s odůvodněním, že zůstavitel byl jejím druhem, přítelem. Žili spolu několik let ve společné domácnosti a vzájemně jeden o druhého pečovali. Dohodli se na tom, že spolu uzavřou manželství, ale předčasná smrt toto jejich rozhodnutí znemožnila. Zůstavitel měl zdravotní problémy, a tak se sám rozhodl, že o svém majetku učiní poslední pořízení. Žalované [číslo] odkázal byt, který měl ve svém výlučném vlastnictví, ve kterém spolu několik let bydleli, a který žalovaná č. 1 považovala za svůj domov. Dle žalované č. 1 předmětná závěť splňuje všechny formální náležitosti. Spor je v tomto případě veden o způsobilost svědků závěti. Žádný ze svědků závěti nebyl jmenován dědicem a není zde konflikt zájmů. Nelze úspěšně namítat, že svědek [jméno] [příjmení], [datum narození], nebyl schopen svědčit proto, že jeho syn je povolán dědit. Jeho syn by dědil pouze v případě, že by žalovaná č. 1 dědictví odmítla nebo by z jiného důvodu nedědila. Tato podmínka nenastala, svědek [jméno] [příjmení] tedy mohl závěť podepsat. I kdyby závěť byla částečně neplatná z důvodu příbuzenství ve 4. odstavci závěti, tyto důvody nelze úspěšně aplikovat ve 2. odstavci závěti. Žalovaná č. 1 dědictví přijala, a závěť považuje za pravou a platnou. Případ žalované č. 1 je nutné posuzovat zcela odděleně od druhých žalovaných a vzít v úvahu jednoznačnou vůli zůstavitele, aby první žalovaná naplnila jeho rozhodnutí a přijala z dědictví byt, označený jako bytová jednotka [číslo] v [obec a číslo], [ulice a číslo]. V řízení před notářským komisařem byla již žalovaná č. 1 vyzvána, aby doložila existenci společné domácnosti se zůstavitelem. K učiněné výzvě žalovaná č. 1 požadované údaje sdělila, avšak cítí se dědičkou ze závěti. Situace v rodině zůstavitele / jejich rozepře / byla známá i řadě svědků, především kolegyním žalované ze zaměstnání i manželu jedné z [anonymizováno] masérek.

5. Žalovaná č. 2 navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout s odůvodněním, že zůstavitel, zemřelý [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], po sobě zanechal alografní závěť, ve které sám rozhodl o tom, kdo po něm bude dědit, a jedním z dědiců ustanovil i žalovanou č.

2. Zůstavitel ničeho neodkázal svým bratrům, tj. žalobci A/ a B/. Závěť byla sepsána na psacím stroji a byla zůstavitelem vlastnoručně podepsána za přítomnosti dvou svědků. Oba svědci o této skutečnosti podali obsáhlým způsobem výpověď před notářem. Tvrzení žalobců, že podpis zůstavitele s pravděpodobností hraničící s jistotou není pravým podpisem zůstavitele, je zcela irelevantní. Dva svědci potvrdili, že zůstavitel před nimi podepsal závěť, a tím je dle ustálené judikatury postaveno najisto, že se tak stalo. Na popud žalobců bylo Policií ČR provedeno v této věci šetření a ta na vzniku závěti neshledala nic trestněprávního. Žalovaná č. 2 je toho názoru, že žalobci jsou nespokojení s tím, že z majetku zůstavitele nic nedědí, a proto dědické řízení protahují, čímž všem dědicům vzniká škoda na majetku.

6. Žalovaný č. 3 se vyjádřil tak, že souhlasí s tvrzením žalované č. 1 a č.

2. Odkázal na vyjádření žalované č. 2, uvedl, že se cítí být závětním dědicem. Navrhl žalobu zamítnout.

7. Soud učinil za použití § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s.ř.“) tento závěr o skutkovém stavu:

8. Soud vzal za svá skutková zjištění tato nesporná tvrzení účastníků: [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum]. V dědickém řízení, vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], byla předložena závěť psaná na počítači, datovaná dne [datum], která byla dle tvrzení předkladatelů vlastnoručně podepsána zůstavitelem za přítomnosti dvou svědků. V závěti zůstavitel povolal jako dědice žalované č. 1, 2 a 3. Spornou otázkou mezi účastníky řízení zůstala pravost listiny a podpisu zůstavitele na této listině.

9. Z listiny označené jako„ závěť“ ze dne [datum] soud zjistil, že tato listina je vyhotovena strojovou technikou s vyznačenými podpisy pro zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] a svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z této listiny se podává, že [jméno] [celé jméno žalobce] pořizuje pro případ jeho smrti dědici jeho majetku žalované č. 1) – 3), [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], syna svědka závěti, [datum narození], každému část jeho jmění s tím, že prohlásil, že tato listina obsahuje jeho poslední vůli /prokázáno listinou závěť ze dne [datum]

10. Žalobci A/ a B/ jsou bratři zůstavitele / prokázáno dědickým spisem zdejšího soudu/.

11. Žalovaná č. 1 je fyzickou osobou, [anonymizováno] národnosti, která není vedena v registru cizinců s povolením pobytu na území ČR a s adresou v ČR, její adresa v cizině je soudu neznáma, její účastnický výslech neodmítla, avšak k jednání se nedostavovala, soud jednal s jejím právním zástupcem, kterého pro projednávanou věc žalovaná č. 1 zmocnila.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované korporace č. 2, vedené Městským soudem v Praze, [anonymizována dvě slova], vložka [číslo], soud zjistil, že žalovaná korporace byla do obchodního rejstříku zapsána dne [datum] s předmětem činnosti pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1až 3 živnostenského zákona, kdy jedinou jednatelkou a společnicí se dne [datum] stala [jméno] [příjmení], [datum narození]. V této korporaci rovněž působila jako jednatelka [jméno] [příjmení], [datum narození], od [datum] do [datum], rovněž téhož dne došlo ke změně sídla této korporace na dresu [adresa], [PSČ] [obec a číslo] /prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalované [číslo] rozhodnutím jediného jednatele při výkonu působnosti valné hromady [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] Ze sbírky listin v obchodním rejstříku založených, soud zjistil, že tato korporace v roce [rok], [rok] a [rok] nevyvíjela žádnou činnost /prokazováno sbírkou listin v obchodním rejstříku /.

13. Z výpisu z obchodního rejstříku korporace [právnická osoba], [IČO], vedeného Městským soudem v Praze, [anonymizována dvě slova], vložka [číslo], soud zjistil, že jediným akcionářem této korporace byl [jméno] [příjmení], [datum narození], svědek závěti, tato korporace byla do obchodního rejstříku zapsána dne [datum] s předmětem podnikání mimo jiné inženýrská činnost v investiční výstavbě, zprostředkování obchodu, příprava a vypracování technických návrhů, hostinská činnost, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, když dcera svědka závěti a akcionáře [právnická osoba] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], byla místopředsedkyní dozorčí rady, [jméno] [příjmení], [datum narození] byla od [datum] do [datum] místopředsedkyní dozorčí rady a [jméno] [příjmení], [datum narození], byla členkou dozorčí rady v období od [datum] do [datum], sídlo této korporace je od [datum] na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo] / prokazováno úplným výpisem z obchodního rejstříku korporace [právnická osoba] / 14. Z účastnického výslechu žalobce B/, pozůstalého bratra zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], soud zjistil, že se se zůstavitelem často vídali, trávili společně volný čas, navzájem se navštěvovali a udržovali velmi dobrý sourozenecký příbuzenský vztah, když společně i s rodinou žalobce B/ trávili vánoční svátky, pořádali různé rodinné sešlosti a oslavy, na Vánoce roku [rok] však, jako v předcházejících letech, zůstavitel rodinu žalobce B/osobně nenavštívil, jen si telefonovali, bydleli od sebe cca 50 metrů. Žalobce B/zůstavitele rovněž navštěvoval, asi 1x za měsíc ho navštívil v jeho bytě, často se osobně stýkali v cukrárně, která se nacházela v přízemí domu, kde bydlel žalobce B/. Žalobce B/společně se zůstavitelem nenavštěvoval jeho lékaře ani léky mu neobstarával, avšak o zůstavitelových zdravotních problémech byl od něj samotného informován, věděl, že se zůstavitel léčil v [anonymizováno] ve [část obce]. Žalobce B/ zajistil zpracování znaleckého posudku u znalkyně z oboru písmoznalectví, po té, kdy pojal vážné podezření, že alografní závěť, předložená notáři jedním z jejích svědků, nebyla sepsána a podepsána zůstavitelem. Kontakt na soudní znalkyni, která vypracovala znalecký posudek, získal přes internetový znalecký portál, do doby soudního jednání, kdy byla soudem slyšena k podání vysvětlení ke znaleckému posudku, se s ní osobně nikdy nesetkal, srovnávací materiál ke zpracování znaleckého posudku znalkyni zaslala poštou jeho manželka. Dva dny po smrti zůstavitele žalobce B/osobně navštívil žalovaný č. 3 na pracovišti žalobce B/, aby mu sdělil, že má v držení závěť jeho bratra – zůstavitele a leasingové smlouvy zůstavitele. Žalobce B/ navštěvoval zůstavitele i v nemovitosti v [anonymizována dvě slova], kde byl naposledy půl roku před smrtí zůstavitele. Pokud byl žalobce B/ dotazován na vztah zůstavitele a žalované č. 1, vypověděl, že„ [anonymizováno] [příjmení]„, tj. žalovanou č. 1, nikdy osobně neviděl, nesetkal se s ní ani u zůstavitele v jeho bytě, od zůstavitele byl informován o tom, že mu v bytě uklízí [anonymizováno], provádí mu domácí masáže a pomáhá s nákupem do druhého patra. V den, kdy zůstavitel zemřel, byl žalobce B/ telefonicky přivolán sousedem zůstavitele, [anonymizováno] [příjmení], do bytu zůstavitele. V bytě jeho bratra v té chvíli byla již záchranná lékařská služba, hasiči (z důvodu asistence při převozu bratra do nemocnice, neboť bratr trpěl nadváhou a bránil se převozu do nemocnice) a Policie ČR (s ohledem na chaos a neuspokojivý stav bytu měla PČR podezření ze spáchání trestného činu s následkem smrti zůstavitele), žalobce B/ již však se zůstavitelem nehovořil, protože před jeho příchodem, zůstavitel zesnul. Po té se do bytu zůstavitele dostavila i manželka žalobce B/, která byt zběžně poklidila, vypnula elektřinu, odnesla dva pytle odpadků a dohlédla na to, aby v bytě nebyly věci podléhající zkáze a způsobující zápach v bytě. Následně Policie ČR zůstavitelův byt zapečetila a od té doby žalobce B/v zůstavitelově bytě nebyl (prokázáno účastnickou výpovědí žalobce B/).

15. Jednatelka žalované č. 2 s její účastnickou výpovědí nesouhlasila, jednání se nezúčastňovala.

16. Z účastnického výslechu žalovaného č. 3 soud zjistil, že se zůstavitelem se žalovaný [číslo] seznámil v roce [rok], [rok] při pracovní činnosti žalovaného č. 3 - oprava silničních vozidel. Postupem doby se spřátelili natolik, že zůstavitel navštěvoval žalovaného č. 3 na jeho chatě, seznámil se s jeho rodinou, byli přátelé. Žalovaný č. 3 tvrdil, že od zůstavitele věděl, že ten rodinu nemá nebo ji má, ale odmítá ji. Zůstavitel mu sdělil, že se s bratrem nestýká, protože mu v minulosti ublížil, měli mezi sebou spor ohledně manželky bratra zůstavitele, která měla nejprve partnerský vztah se zůstavitelem a bratr zůstavitele / žalobce B/ si ji vzal za manželku, rovněž vztah zůstavitele a jeho bratra /žalobce B/ trpěl nevyrovnanými finančními spory, když žalobce B/ zůstal zůstaviteli dlužen za jím provedené rekonstrukční práce v jeho bytě. Zůstavitel zmínil i tu skutečnost, že synovce / syna žalobce B/, neviděl cca 5 let, neboť mu žalobce B/ zakázal se s ním stýkat. Žalovaný č. 3 dále vypověděl, že se zůstavitelem společně podnikali, měli autopůjčovnu, pronájem movitých a nemovitých věcí. Zůstavitel firmu vlastnil a žalovaný č. 3 mu pomáhal s rozvojem firmy a na jejím chodu se podílel i finančně. Žádná písemná potvrzení či zajištění mezi sebou nepotřebovali a nepořizovali. Žalovaný č. 3 vypověděl, že společně se zůstavitelem nakupovali auta jako investici, jednalo se např. o [značka automobilu], automobil je sice evidenčně veden na jméno zůstavitele, jeho kupní cena byla 120 000 Kč, avšak polovinu kupní ceny hradil žalovaný č. 3, žádný doklad však soudu nepředložil. Žalovaný č. 3 uvedl, že koupil od zůstavitele skútr za cenu 60 000 Kč, kdy v technickém průkazu je dosud zapsán zůstavitel, nebyl evidenčně převeden na žalovaného č.

3. Skútr byl v době úmrtí zůstavitele zaparkován před domem zůstavitele, byl několikrát vykraden, žalovaný č. 3 měl od skútru vlastní klíč, proto zařídil jeho odvoz. K vydání skútru jej do této doby nikdo nevyzval. Žalovaný č. 3 po smrti zůstavitele sdělil žalobci B/, že pokud by potřeboval jakoukoli pomoc ohledně zůstavitelových věcí, ať se na něj obrátí, popřel, že by při setkání se žalobcem B/ na jeho pracovišti měl s sebou jakékoli smlouvy. Se zůstavitelem se žalovaný č. 3 vídal poslední 4 roky života zůstavitele téměř dennodenně, spolupracovali spolu. Žalovaný č. 3 vypověděl, že věděl o tom, jak je to s firmou, jak je to s auty, s [anonymizována dvě slova], jaké má kde zůstavitel závazky. Uvedl, že se zůstavitelem měli přátelský až bratrský vztah. Zhruba půl roku před smrtí zůstavitel oslovil žalovaného č. 3 s myšlenkou, že by chtěl sepsat závěť s tím, že žalovaný č. 3 s ním o tom nechtěl diskutovat, smrt zůstavitele jej psychicky zasáhla. Zůstavitel navštěvoval i matku žalovaného č. 3, stýkal se s jeho dětmi a jeho manželkou, měl klíče a volný přístup do chaty žalovaného č. 3, rovněž tak žalovaný č. 3 měl klíč od nemovitosti zůstavitele v [anonymizována dvě slova] a přístupový čip k domu, kde zůstavitel vlastnil byt a bydlel, klíč od zámku k zůstavitelovu bytu byl uschován na společné chodbě domu, o místě úschovu žalovaný č. 3 věděl. Den po smrti [anonymizováno] [celé jméno žalobce] žalovaný č. 3 klíč od bytu, uschovaný na chodbě domu, vzal z obavy, aby někdo byt nevykradl, protože v bytě zůstavitele měl žalovaný č. 3 uloženy i jeho osobní věci, lékařské zprávy a klíče od jeho vlastních automobilů. Tento klíč od bytu předal p. [příjmení], společně ho dali do obálky, i s přístupovým čipem k domu, zapečetili ji a uložili do trezoru u svědka [příjmení], [anonymizováno]. K osobě [anonymizováno], žalované č. 1, vypověděl, že tato sdílela se zůstavitelem domácnost, trávila u něj v bytě tři až čtyři dny v týdnu, například dva dny u něj byla, potom dva dny nebyla, po té přijela na jeden den, podle jejích možností v práci, od zůstavitele někdy odjížděla do práce, i když měla bydlení blíže její práci, někdy zůstala i přes noc. Žalovaný č. 3 potvrdil, že osobně zná i přátele zůstavitele p. [příjmení] a p. [příjmení], s kterými se seznámil jeho prostřednictvím. Svědka [příjmení] zná i rodina žalovaného č. 3 a 25 let, stýkali se soukromě. Žalovaný č. 3 vypověděl, že se o závěti [anonymizováno] [celé jméno žalobce] dozvěděl až z obsílky notáře, že [anonymizováno] [celé jméno žalobce] - zůstavitel mu sdělil, že závěť sepsal, její obsah neznal a se svědky závěti o ní nehovořil. Vypověděl, že zůstavitel [anonymizováno] [celé jméno žalobce] měl záměr v nemovitosti v [anonymizována dvě slova] vybudovat restauraci, otec žalovaného č. 3 mu tam postavil stánek s terasou. Při realizaci tohoto záměru zůstavitel spolupracoval se společností – žalovanou č. 2, která zařizovala projekty a měla restauraci vybavit. Žalovaný č. 3 však u jednání zůstavitele s touto společností nebyl a jednatelku ani žádnou jinou osobu z této společnosti neznal (prokázáno účastnickou výpovědí žalovaného [číslo]).

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (svědka závěti zůstavitele) soud zjistil, že svědek se se zůstavitelem [anonymizováno]. [celé jméno žalobce] seznámil v autoservisu cca před sedmi, osmi lety a vzhledem k tomu, že zůstavitel podnikal i v oboru stavebnictví, shodně jako svědek, sblížili se profesně a byli si nápomocni. Se zůstavitelem začali i společně pracovat na různých stavbách, u něj doma nebo v autoservise, kde měli svá vozidla, stali se přáteli. Dne [datum] zůstavitel kontaktoval svědka se žádostí o pomoc při naložení vysoušeče do auta ve večerních hodinách v bydlišti jejich společného kamaráda p. [příjmení]. Svědek potvrdil, že zůstavitelově prosbě vyhověl, přijel do kanceláře a bydliště svědka [příjmení], kde již byli přítomni p. [příjmení] a zůstavitel. Po té zůstavitel vytáhl dva papíry a řekl, že na ně má prosbu, jestli by to mohli podepsat. Svědek se ptal, co je to a zůstavitel mu sdělil, že je to jeho závěť, pro případ, že by se s ním něco stalo, že má těžkou cukrovku, tak ať je to vyřešené. Svědek na to zůstaviteli sdělil, že je to nesmysl, že je ještě mladý, ale zůstavitel na tom trval. Svědek si závěť přečetl a po té došlo k jejímu podpisu. Všichni tři přítomní závěť podepsali, svědek si již nepamatoval v jakém pořadí. Zůstavitel si jedno vyhotovení dal do kapsy a druhé dal do obálky, kterou zalepil do plastového obalu a dal jí svědkovi s tím, že ji má uložit u něj v kanceláři v trezoru. Poté naložili vysoušeč a rozešli se. Všichni tři / [anonymizováno]. [celé jméno žalobce], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizována tři slova] / byli v místnosti po celou dobu, zůstavitel přinesl závěť již napsanou. V závěti je část věnovaná pozemkům, které mínil svědek [příjmení]. [příjmení] v minulosti od zůstavitele koupit, protože se nacházely u [obec], v blízkosti tehdy žijících svědkových rodičů. Ke koupi pozemků však nedošlo, o koupi jednali asi tři čtvrtě roku před podpisem závěti [anonymizováno]. [celé jméno žalobce], neměli čas tak tuto záležitost nechali být. Svědek vypověděl, že mu zůstavitel sdělil, že jeho bratr p. [celé jméno žalobce] se k zůstaviteli nechoval dobře, byli spolu dlouhodobě v rozepři, nevycházeli si vstříc, nepomáhali si, nenavštěvovali se anebo jen minimálně. Svědek vypověděl, že zůstavitel rozhodně nechtěl, aby po něm p. [celé jméno žalobce] něco dědil. O p. [celé jméno žalobce] / žalobci A/ zůstavitel říkal, že má ještě jednoho bratra, o kterém dlouhodobě nic neví, zůstavitel žil sám, měl přítelkyni [příjmení] [celé jméno žalované] a psa [jméno]. [příjmení] (žalovaná č. 1) bydlela se zůstavitelem tři až čtyři roky před jeho smrtí, polovinu nebo větší část z týdne žila u zůstavitele, mezi sebou komunikovali anglicky, [anonymizováno]. [celé jméno žalobce] - zůstavitel částečně hovořil anglicky. Svědek dále vypověděl, že poslední rok života [anonymizováno]. [celé jméno žalobce] intenzivně uvažovali se žalovanou č. 1 o uzavření manželství. Nacionále svědka uvedené v závěti si dle jeho názoru zůstavitel zjistil na internetu, nacionále jeho syna, kdy oba jeho synové pomáhali zůstaviteli v nemovitosti v [anonymizována dvě slova], na ty se mohl doptat. Svědek potvrdil, že věděl o zůstavitelových zdravotních potížích, zůstavitel se léčil s těžkou cukrovkou v [anonymizováno] ve [část obce], koncem roku [rok] se jeho zdravotní stav prudce zhoršil, i když hospitalizován v závěru života nebyl. Svědek a zůstavitel se stýkali v průměru dvakrát do týdne, svědek potvrdil, že osobně znal zůstavitelovu přítelkyni [příjmení]. Pokud jde o společnost, žalovanou č. 2, tato společnost měla se zůstavitelem smlouvu na nemovitost v [anonymizována dvě slova], ale společnost blíže neznal, žádnou osobu jednající za tuto společnost naznal, nepřišel s ní nikdy do styku. S druhým svědkem závěti, p. [příjmení], se svědek seznámil jako s kamarádem zůstavitele (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení]).

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (svědka závěti) soud zjistil, že svědek znal zůstavitele minimálně 20 let, měli přátelské vztahy. Svědek se zůstavitelem vyřizovali záležitosti týkající se stavebních povolení, hygieny, SVJ, družstva, apod. Svědek pro zůstavitele rovněž zajišťoval realizaci projektových prací, pojištění i jeho osobní záležitosti. Ohledně závěti svědek vypověděl, že zůstavitel si měl k němu na základě vzájemné dohody přijet dne [datum] pro vysoušeč, přijel kolem osmé hodiny večer, u svědka již na něho čekal p. [příjmení], a zůstavitel přinesl sepsanou jeho závěť, svědek tím překvapen nebyl, neboť zůstavitel o pořízení závěti před ním hovořil již cca 1 rok. Zůstavitel se po té obrátil na svědky, aby si závěť přečetli a podepsali ji, každý z nich si přečetl závěť sám. Svědek byl překvapen, že zůstavitel přišel se závětí tak rychle, neboť byl zdravotně v pořádku. Postupně všichni podepsali dvě vyhotovení závěti. Zůstavitel si jednu závěť vzal a druhou si vzal p. [příjmení], ta se vložila do obálky, obálka se zapečetila, přes obálku se podepsali, p. [příjmení] ji uložil u něj v trezoru. Svědek uvedl, že p. [příjmení] nechtěl nic dědit, se zůstavitelem o tom již mluvili v průběhu roku. Syn p. [příjmení], [jméno] [příjmení], vycházel se zůstavitelem velmi dobře, pomáhal mu na nemovitosti v [anonymizována dvě slova]. Svědek vypověděl, že osobně zná jednatelku společnosti žalované č. 2 stejně jako zůstavitel, vypověděl, že žádný z příbuzných svědka neměl s touto společností nic společného, nikdo v ní nikdy nepracoval. Zůstavitel měl nacionále svědka, uvedené v závěti, pro účely plných mocí již od roku [rok]. Zůstavitel byl rozvedený, měl bývalou manželku [jméno], po rozvodu žil asi tři nebo čtyři roky s [anonymizováno] jménem [příjmení] / žalovaná č. 1/, částečně spolu komunikovali anglicky, částečně posunky. Zůstavitel uvažoval o manželství s [příjmení], ta měla proběhnout v roce [rok], koupil i prstýnky, které svědkovi ukazoval. Žalovaná č. 1 u něj bydlela, nedocházela k němu. Dále svědek vypověděl, že zůstavitel vlastnil psa labradora, staral se o něj střídavě i soused, [anonymizováno] [příjmení], ale i žalovaná č.

1. V prosinci [rok] byl pes stále u zůstavitele. Svědek spravoval majetek zůstavitele, byt [anonymizována dvě slova] v osobním vlastnictví zůstavitele (obstarával plyn, elektřinu, rekonstrukci), byt v [část obce] měl zůstavitel pronajatý, dále měl dům v [anonymizována dvě slova], kde měl nájemníky. V tomto domě nájemník provozoval restauraci, zůstavitel zpracovával nový projekt na restauraci. Projekt na restauraci v [anonymizována dvě slova] se v roce [rok] již začal realizovat, byl podán návrh na stavební úřad. Zůstavitel sepsal závěť, aby ošetřil svůj majetek, aby ho nedědil p. [celé jméno žalobce] / žalobce B/, to byl hlavní důvod. Žalobce B/zůstaviteli přebral přítelkyni, kterou si vzal za manželku, poté se nepohodli v dědictví po matce, nezaplatil mu rekonstrukci bytu po matce a zakazoval zůstaviteli stýkat se s jeho synem. Žalobce B/ v minulosti zpochybňoval závěť po jejich matce a připravil zůstavitele o byt a chalupu. Druhého bratra zůstavitele, [anonymizováno] [celé jméno žalobce], svědek nezná (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení]).

19. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek znal zůstavitele více než padesát let, ještě z předškolního věku a ze základní školy. Svědek a zůstavitel bydleli v domech naproti sobě, jako děti si spolu dlouhá léta hráli, byli sousedi a kamarádi. Zůstavitel měl zdravotní problémy s očima, silnou cukrovku a vysoký tlak. V roce [rok] se zůstavitel rozvedl s manželkou [jméno], která mu koupila labradora [anonymizováno]. Několik měsíců po rozvodu dostal krvácení do oka a čekali ho zákroky v nemocnici, svědek mu proto nabídl, že se o [anonymizováno] a ještě o staršího psa zůstavitele postará. Od roku [rok] začal svědek oba psy venčit. Psa [jméno] venčil svědek skoro každý večer, někdy ji venčil jeho syn nebo manželka. Brali si ji i na víkendy. Zůstavitel říkal, že mají psa ve společné péči. V prosinci roku [rok] zůstavitel svědkovi psa daroval. Po té co se svědek dozvěděl z notářského přípisu, že v závěti zůstavitele [anonymizováno] [celé jméno žalobce] se stal dědicem psa [jméno], písemně sdělil notáři, že pes mu byl již za života zůstavitele darován a ostatního dědictví se vzdává a ničeho nepožaduje. Za venčení zůstavitel svědkovi a jeho rodině nic neplatil a ten ničeho nepožadoval. Svědek vypověděl, že v lednu [rok] dostal zůstavitel virózu, o sepsané závěti svědek nevěděl. Vztah zůstavitele a jeho bratra žalobce B/ byl od útlého věku oboustranně ochranitelský, standardní sourozenecký vztah, zůstavitel nikdy před svědkem nezmínil žádné rozpory v rodině nebo že by měl něco proti bratrovi a jeho manželce. Manželku žalobce B/ svědek zná od základní školy, jako děti si hráli, žili všichni v sousedství. Žalovanou č. 1 svědek osobně zaznamenal u zůstavitele někdy v roce [rok], mohlo to být již v roce [rok], vídal ji u něj ve čtvrtek, protože zůstavitel měl rád masáže a ona ho masírovala, uklidila mu a občas uvařila. Svědek dále vypověděl, že je možné, že žalovaná č. 1 někdy ze čtvrtka na pátek u zůstavitele přespala, ale nikdy nemluvil o tom, že by si jí chtěl vzít za manželku. Svědek s ní chtěl hovořit anglicky, zůstavitel mu ale řekl, že ona anglicky neumí. Zůstavitel se s žalovanou č. 1 dorozumíval neverbálně. Zůstavitel občas před svědkem hovořil o jeho kamarádech, kladný vztah měl k rodině [příjmení], kteří mu občas hlídali [anonymizováno], paní [příjmení] mu někdy i uklízela. Po zůstavitelově smrti byl svědek [příjmení]. [anonymizováno] dvakrát za svědkem v práci řešit psa [anonymizováno]. Svědek [příjmení] se mu představil tak, že zastupuje zůstavitele v jeho poslední vůli. V den úmrtí zůstavitele se svědek setkal s rodinou zůstavitele u něj v bytě, ti souhlasili, aby pes dále zůstal u něj. Svědek byl se zůstavitelem v denním kontaktu. Zůstavitele a jeho bratra vídal společně v cukrárně v blízkosti jeho domu (prokázáno výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]).

20. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se zůstavitelem se znali od dětství, od základní školy, byli přátelé. Poslední roky života zůstavitele se stýkali intenzivněji, protože svědkyně provozovala obchod s lahůdkami v místě jeho bydliště. Zůstavitel svědkyni nikdy nesdělil, že by měl jakýkoli spor se žalobcem B/ nebo že by mu tento něco dlužil, ani že by měl mít sepsanou závěť. Zásadně popřela skutečnost tvrzenou oběma svědky závěti, že by žalobce B/ přebral přítelkyni zůstaviteli, uvedla, že toto tvrzení je směšné. Svědkyně potvrdila, že o žalované [číslo] zůstavitel hovořil vždy jako o uklízečce, pomocnici a masérce, měli takové„ uklízecí, masážní čtvrtky“. Svědkyně vypověděla, že zůstavitel měl stále rád jeho bývalou manželku [jméno], byli spolu ve spojení, stále o ni usiloval, snažil se, aby se k němu vrátila. Zůstavitel podnikal, měl stavební firmu, občas jí s něčím pomohl v lahůdkách, ona jemu občas pomohla v cateringu do filmu, který provozoval. Svědkyně měla jeden dokument podepsaný zůstavitelem na rekonstrukci objektu, kde provozuje lahůdkářství, ten poskytla k žádosti švagrové zůstavitele / manželce žalobce B/, předala jí ho. Svědkyně znalá od dětství zůstavitele, jeho rodinných poměrů a vztahů, vypověděla, že tak jak znala zůstavitele, je rozhodně nepřijatelné a vyloučené, že by zůstavitel neodkázal v závěti ničeho žalobci B/, protože se jednalo o rodinný majetek a zůstavitel měl velmi intenzivní vztah s jeho rodinou, zejména jeho zemř. rodiči, zvláště jeho zemř. matkou, která byla pro zachování rodinného majetku a zůstavitel by rozhodně nejednal proti její vůli tak, aby rodinný majetek odkázal cizím lidem (prokázáno výslechem svědkyně [jméno] [příjmení]).

21. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce B/, soud zjistil, že se zůstavitelem se znali přes 50 let, byli spolužáci ze základní školy, kamarádi z kroužků. Když jim bylo jedenáct, chodili spolu do jízdárny, v té době do svědkyně byl zamilovaný, snad právě proto ji vždy představoval„ jako svou švagrovou, kterou kdysi miloval, byla to nadsázka“. Měli spolu hezký kamarádský vztah. Otec zůstavitele se zabil, zůstavitel se poté upnul na matku a na žalobce B/ jako svého bratra, manžela svědkyně. Navštěvovali se jako rodina, znal i její rodinu, syn svědkyně a žalobce B/ trávil se zůstavitelem v dětství hodně času. V roce [rok] zemřela zůstaviteli matka, poté se ještě více upnul na svého bratra, žalobce B/. Zůstavitel stále navštěvoval rodinu svědkyně se žalobcem B/ velmi často nebo oni navštěvovali jeho. Zůstavitel trpěl od 25 let silnou cukrovkou, o své zdraví se vůbec nestaral, přejídal se a měl problémy se zrakem. Po smrti jeho matky zůstaviteli doma uklízela svědkyně. Poté se zůstavitel oženil s [jméno]. Rozvedli se čtyři nebo pět let před jeho smrtí, ale stále ji kontaktoval a snažil se, aby se vrátila. Jeho nejlepší kamarádkou již ze základní školy byla [jméno] [příjmení], trávil u ní hodiny času, svěřoval se jí se vším, dvořil se jí. Po rozvodu mu v bytě uklízela znovu svědkyně, ale měl tam neskutečný nepořádek. Měl psy, které ale nevenčil. Nakonec se zůstavitel dohodl s kamarádem ze školy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že mu bude psy venčit. Venčil je každý den, starší pes poté zemřel. Před smrtí zůstavitele se dohodl se svědkem [příjmení] [jméno]. [příjmení] a psa mu daroval, tehdy bylo psovi [anonymizováno] šest let, proto je zarážející, že je v závěti myšleno na [anonymizováno], a že [anonymizováno] [příjmení] odkazoval psa a peníze na něj v zanedbatelné výši, které by vystačily majiteli psa na granule pouze na jeden rok. Manžel svědkyně / žalobce B/ vyrůstal u prarodičů, matka zůstavitele se podruhé vdala a měla dalšího syna [jméno] / zůstavitele/ a její manžel měl rovněž jednoho syna z prvního manželství [celé jméno žalobce] /žalobce A /, s tím se ale zůstavitel ani žalobce B/ nestýkali. Svědkyně s manželem věděli, že zůstavitel má ještě dalšího bratra / žalobce A/, což uvedli notáři. Zůstavitel a manžel svědkyně / žalobce B/ se stýkali od dětství. Když zemřela matka zůstavitele, měl dědit on i jeho bratr / žalobce [příjmení] /. Žalobce B/ zmocnil tehdy zůstavitele, aby všechny záležitosti ohledně dědictví po jejich matce vyřešil sám, dal mu plnou moc s tím, že zůstavitel tehdy zdědil byt a žalobce B/ z dědictví získal pouze rodinný hrob, žádnou hrobku, jak je zmiňováno v závěti, rodina nikdy nevlastnila. Zůstavitel se se synem žalobce B/ a svědkyně stýkal stále, nikdo nikomu nic nezakazoval, jen syn je již dospělý a má méně času. Zůstavitel rekonstruoval pokoj v bytě po rodičích svědkyně, zůstavitel vše zařídil, svědkyně mu rekonstrukci zaplatila dle požadavku zůstavitele. Zůstavitel se s bratrem / žalobcem B/ a jeho rodinou stýkal stále, byl součástí rodiny, měli rodinné sešlosti, poslední rok nechodila svědkyně k němu domů, protože tam měl strašný nepořádek. Zůstavitel měl vždy rád masáže, každý čtvrtek k němu chodila [anonymizováno] ho masírovat, hovořil o ní pouze jako o„ uklízečce nebo masérce [příjmení]“. Ta neovládala ani anglický jazyk, podobně se znalostí angličtiny na tom byl i zůstavitel. Svědkyně potvrdila, že předmětnou závěť viděla a je si jista, že podpis na závěti není podpisem zůstavitele, jeho podpis by poznala z předchozí korespondence, tak, jak je závěť podepsána takto se zůstavitel nepodepisoval. Nad to svědkyně vypověděla, že ani co do jejího obsahu neodpovídá stylu a formě, kterou se obvykle písemně zůstavitel projevoval. Zůstavitel nikdy nehovořil o jeho potřebě sepisovat závěť, proto svědkyně apelovala na manžela / žalobce B/, aby zadal zpracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, když podpis na závěti považovala za falsum. Srovnávací materiál ke zkoumání pravosti podpisu zůstavitele obstarala svědkyně a zaslala ho znalkyni. Svědkyně od zůstavitele měla povědomí o jeho přátelství s [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], jeden z nich byl zedník a jeden kamarád přes auta. Jeden z nich měl syna, který pomáhal zůstaviteli v nemovitosti v [anonymizována dvě slova] O kamarádovi [jméno] [příjmení] od zůstavitele slyšela vícekrát, jedenkrát jí ho představil v cukrárně jako právníka. Žalovanou č. 2 svědkyně nezná. Zůstavitel nebyl příliš zdatný při práci s počítačem, občas potřeboval poradit a pomoci. Svědkyně se stále i v roce [rok] vídala a setkávala se zůstavitelem i za přítomnosti žalobce B/ v cukrárně u domu, kde bydlí, průměrně dvakrát až čtyřikrát do měsíce (prokázáno výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce B/ a švagrové zůstavitele).

22. Ze znaleckého posudku a z podání vysvětlení k němu soudní znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zadáním znaleckého posudku bylo ověření pravosti podpisu na jméno zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], který se nachází na závěti datované v [obec] dne [datum] Soudní znalkyně zkoumáním podpisu zůstavitele na závěti zjistila, že se jedná o graficky nenáročný podpis, velmi malého rozsahu, druhem a mírou zjednodušení spadá mezi parafy. Při vzniku předmětného sporného podpisu znalkyně zvažovala dvě hypotézy, a to, že sporný podpis je buď pravý, ale zkomolený podpis zůstavitele anebo je to padělek napodobeného charakteru. Soudní znalkyně na základě znaleckého zkoumání pravosti podpisu zůstavitele na závěti dospěla k negativnímu závěru v rovině střední pravděpodobnosti, tj. že sporný podpis zůstavitele na závěti ze dne [datum] pravděpodobně není pravým podpisem zůstavitele, když znalecky posoudila, že se pravděpodobně jedná o padělek napodobeného charakteru s tím, že identifikace pisatele není reálná. S ohledem na znaky podpisu znalkyně nevyslovila kategorický závěr, avšak identifikační hodnota zjištěných rozdílných znaků se jí jevila jako dostatečně průkazná ke stanovení záporného závěru zkoumání v rovině střední pravděpodobnosti, když sporný podpis na originálu předmětné závěti je napsán pomalejším tempem psaní, s menší jistotou a plynulostí, podpis rovněž vykazuje znaky nespontánnosti. Předložené srovnávací materiály s originálními podpisy zůstavitele, které znalkyně hodnotila jako dostačující, byly vyhotoveny zcela spontánním způsobem, psací pohyb je jistý, rychlý a plynulý. Předložený srovnávací materiál byl pro účely zkoumání pravosti podpisu zůstavitele na předmětné závěti vyhovující jak z hlediska kvality tak i kvantity, splňuje i požadavek na časovou adekvátnost, neboť jí byly předloženy ke srovnání i tři ukázky podpisu zůstavitele z roku [rok] (prokázáno znaleckým posudkem [číslo] z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistika a oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví vyhotoveného dne [datum] a podaným vysvětlením k ZP soudní znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení]).

23. Z trestního spisu [číslo jednací] soud zjistil, že dne [datum] byly na základě oznámení od žalobce A/, zahájeny úkony trestního řízení ve věci podvodu při dědickém řízení. Ve věci podal vysvětlení podle § 158 odst. 6 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Usnesením Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byla trestní věc podezření ze spáchaného zločinu podvodu a krádeže odložena (prokázáno trestním spisem [číslo jednací]).

24. Z lékařské zprávy soud zjistil, že žalovaný [číslo] je v lékařské péči [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] od [datum], vedený s depresivním syndromem, osobnost je s hraničními rysy (prokázáno lékařskou zprávou ze dne [datum]).

25. Ze soudního spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že v dědickém řízení, vedeném zdejším soudem, po zemřelé [jméno] [příjmení], matce zůstavitele a žalobce B/, byla schválena dědická dohoda, na základě které žalobce B/ nabyl jako dědic ze zákona práva a povinnosti spojená s nájmem hrobového místa na [anonymizována dvě slova]. Zůstavitel nabyl jako dědic ze zákona mimo jiné bytovou jednotku [číslo] – byt budova [část obce], [adresa]. V dědickém řízení zastupoval zůstavitel žalobce B/ na základě plné moci (prokázáno soudním spisem sp. zn. [spisová značka]).

26. Soud provedl rovněž důkaz předloženými fotografiemi, kde je zachycen zůstavitel s žalobcem B/ a jeho rodinou v průběhu let [rok] - [rok], žalobce B/ se psem [jméno], manželka žalobce B/ se psem [jméno] (prokázáno fotografiemi na č. l. 134-138).

27. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s § 132 o. s. ř. Soud neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem, neboť vypracovaný znalecký posudek považuje za věrohodný a dostatečný podklad pro své rozhodnutí, a dalšími svědky navrženými žalobci, jelikož tyto již považoval za nadbytečné s ohledem na provedené obsáhlé dokazování.

28. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

29. Podle § 565 zákona č. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

30. Podle § 1476 o. z. se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.

31. Podle § 1494 o. z. je závěť odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.

32. Podle § 1534 o. z. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

33. Podle § 1672 o. z., uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

34. Dle § 127a o. s. ř. jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.

35. Podle § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

36. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2592/2021, v řízení o určení dědického práva po zůstaviteli, který zemřel po 1. 1. 2014, zatěžuje důkazní břemeno ohledně zpochybněné pravosti závěti sepsané ve formě soukromé listiny toho z účastníků, který se ve svůj prospěch takové závěti dovolává (§ 565, věta první, občanského zákona), tedy závětního dědice. Účastníci řízení byli o této skutečnosti poučeni a s judikaturou seznámeni při jednání soudu.

37. Soud v daném případě vycházel ze zjištěného skutkového stavu a dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobci domáhali určení neexistence závětních dědiců, je důvodná. Soud posuzoval pravost závěti a podpisu zůstavitele na této listině. Soud má za prokázané výpověďmi svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], účastnické výpovědi žalobce B/ a předloženými fotografiemi, že zůstavitel se až do jeho smrti stýkal se žalobcem B/ a jeho rodinou, udržovali standardní rodinné vazby a důvody případných vzájemných rodinných rozepří, vedoucích k předání rodinného majetku zůstavitele žalovaným č. 1 - 3, zmiňovaných jak svědky závěti tak i žalovaným č. 3 v projednávané věci prokázány nebyly a soud je neshledal důvodnými. V době sepsání závěti zůstavitele měl již psa [jméno] u sebe trvale svědek [příjmení] [příjmení], zůstavitel mu psa přenechal, daroval. Soud má z dědického spisu zdejšího soudu za prokázané i tu skutečnost, že v dědickém řízení po matce zůstavitele a žalobce B/ zastupoval žalobce B/ zůstavitel, a to na základě plné moci, toto dědické řízení bylo ukončeno schválenou dohodou, na základě které zůstavitel zdědil po matce bytovou jednotku a žalobce B/ hrobové místo. Vzhledem k uvedeným skutečnostem tak soud nemá za prokázané tvrzení žalovaných, že mezi zůstavitelem a žalobcem B/ byly jakékoli majetkové spory, mimo jiné z důvodu neshod ohledně dědictví po jejich matce nebo nesplněných finančních závazků či rivalita v partnerských vztazích, které zmiňovaly svědci závěti jako důvod opomenutí žalobce B/ v závěti. Soud považuje, s ohledem na tato zjištění, výpovědi žalovaného [číslo] svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za nevěrohodné a rozporuplné. Soud taktéž nemá za prokázané, že žalovaná č. 1 sdílela se zůstavitelem společnou domácnost a byla jeho družkou, neboť ze svědeckých výpovědí soud zjistil, že žalovaná č. 1 docházela k zůstaviteli pravidelně (téměř každý čtvrtek) poskytovat mu masáže a pomáhat mu v domácnosti. Ze znaleckého posudku znalkyně z oboru písmoznalectví má soud prokázáno, že podpis zůstavitele na závěti není jeho pravým podpisem, ale jedná se o padělek. Závěr znaleckého posudku nebyl označen za kategorický, vzhledem k malému rozsahu a nenáročnosti podpisu, byl označen v rovině střední pravděpodobnosti. Soud proto v souladu s judikaturou vyšších soudů zjišťoval i další okolnosti sepisu závěti a projevu vůle zůstavitele, k tomu vyslechl řadu svědků, navržených žalobci, když žalovaní ohledně unesení důkazního břemene zůstali pasivní, nenavrhli žádný relevantní důkaz, žalovaná č. 1 pouze zmocnila svého právního zástupce, jinak nebyla k zastižení na žádné adrese v ČR, jednatelka žalované č. 2 odmítla její účastnickou výpověď a jednání soudu se nezúčastňovala, proto soud ze všech shora uvedených důvodů po zhodnocení všech shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že se nejedná o pravou závěť a pravý podpis zůstavitele.

38. Soud s odkazem na výše uvedenou judikaturu dovolacího soudu konstatuje, že důkazní břemeno ohledně zpochybněné pravosti závěti zatěžuje v posuzovaném případě žalované. Žalovaným se v řízení nepodařilo prokázat pravost závěti. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a určil, že žalovaní nejsou dědici ze závěti ze dne [datum].

39. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

40. Žalobce A/ měl ve věci plný úspěch a náleží mu proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny advokáta podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), po 2 500 Kč za úkon za 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t.; sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.; účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] (2 úkony), účast na jednání dne [datum] (3 úkony) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.; sepis závěrečného návrhu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.), z paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 o.s.ř. za uvedených 10 úkonů po 300 Kč, a z náhrady DPH ve výši 5 880 Kč. Celkové náklady žalobce A/ činí 33 880 Kč.

41. Žalobce B/ měl ve věci plný úspěch a náleží mu proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny advokáta podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), po 2 500 Kč za úkon za 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t.; sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.; účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] (2 úkony), účast na jednání dne [datum] (3 úkony) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.; sepis závěrečného návrhu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.), z paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 o. s. ř. za uvedených 10 úkonů po 300 Kč, a z náhrady DPH ve výši 5 880 Kč. Celkové náklady žalobce A/ činí 33 880 Kč.

42. Soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. až VII. tohoto rozsudku tak, že žalovaní č. 1, 2 a 3 jsou povinni zaplatit žalobci A/ a žalobci B/ každý jednu třetinu z celkové výše účelně vynaložených nákladů, tj. částku 11 293,33 Kč.

43. Žalovaní č. 1, 2 a 3 jsou povinni v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit společně a nerozdílně České republice vynaloženou náhradu nákladů na znalečné ve výši 2 554 Kč.

44. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.

Poučení