31 C 112/2023 - 55

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení částky 57 901 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu o zaplacení částky [částka], kterou v průběhu řízení omezil na částku [částka] s tím, že tvrdil, že byl dotčen na svých právech jak nesprávným úředním postupem Finančního arbitra (dále jen FA) tak nesprávným úředním postupem obecných soudů v návazném řízení o soudním přezkumu nálezu FA dle části V. zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř.

2. Žalobce jako fyzická osoba, spotřebitel, zahájil dne [datum] řízení před FA, vedené pod sp. zn. FA/SR/ZP/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Předmětem řízení, které bylo vedeno proti společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], [adresa] (dále jen „instituce“), bylo vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy investičního životního pojištění.

3. Prvoinstanční řízení před FA bylo ukončeno nálezem FA č. j. FA/SR/ZP/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-14 ze dne [datum], kterým FA výrokem I. řízení v části úrazového připojištění zastavil, výrokem II. uložil Instituci vydat část bezdůvodného obohacení ve výši 9.255,-- Kč a výrokem III. návrh žalobce ve zbytku zamítl.

4. Žalobce podal proti Nálezu námitky. Podaným námitkám FA rozhodnutím o námitkách č. j. FA/SR/ZP/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]–37 ze dne [datum] částečně vyhověl, změnil výrok II. nálezu tak, že uložil Instituci zaplatit žalobci částku [částka], ve zbytku námitky FA zamítl. Rozhodnutím o námitkách doručeným žalobci dne [datum] bylo řízení před finančním arbitrem FA skončeno.

5. Řízení před finančním FA trvalo 37 měsíců a 4 dny a to od [datum] do [datum].

6. Žalobce s rozhodnutím FA nesouhlasil, a podal proti němu žalobu podle ustanovení § 244 a násl. o.s.ř. Tato byla podána dne [datum] a soud o žalobě žalobce rozhodl rozsudkem dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým žalobu zamítl Žalobce podal proti Rozsudku dne [datum] odvolání. Instituce po nařízení jednání odvolacího soudu veškeré plnění požadované žalobcem uhradila, a žalobce vzal svou žalobu dne [datum] zpět a odvolací soud svým usnesením, č. j. [spisová značka], dne [datum] řízení zastavil a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum].

7. Řízení před soudy obou stupňů trvalo od [datum] do [datum], tedy 30 měsíců a 20 dní.

8. Celková délka správního a navazujícího soudního řízení tedy činí více než 69 měsíců, tedy 5 let, 9 měsíců a 23 dnů.

9. Žalovaný je v souladu s § 6 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „ZOdpŠk“), příslušný k jednání jménem státu ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem FA a za stát jedná příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení, posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek. V tomto případě je tímto úřadem žalovaný.

10. FA je vysoce specializovaný státní orgán, jehož účelem je poskytnout spotřebitelům rychlé a efektivní řešení soukromoprávních sporů mimosoudní cestou, jak mimo jiné vyžaduje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne [datum] o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (dále jen „Směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů“), na jejímž základě byl přijat zákon č. 229/2002 Sb. o finančním arbitrovi (dále jen „ZFA“), kterým byl úřad FA začleněn do právního řádu České republiky.

11. Rozhodným právním předpisem pro řízení před FA byl ZFA ve znění k datu zahájení řízení.

12. Dle ust. § 15 odst. 1 ZFA platí, že „Arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce.“ 13. Žalobce spolu s návrhem na zahájení řízení předložil FA veškeré nezbytné podklady k řízení, zejména pojistnou smlouvu, příslušné pojistné podmínky, jakož i výzvu Instituci. Jak vyplývá z později vydaného nálezu, svůj závěr o neplatnosti pojistné smlouvy FA opírá právě a jen o pojistné smlouvy a příslušné pojistné podmínky. Nejzazším termínem, kdy FA shromáždil podklady k vydání rozhodnutí je doručení vyjádření Instituce ze dne [datum], které bylo FA doručeno dne [datum]. Žalobce důvodně očekával, že FA rozhodne spor bez zbytečného odkladu, nejpozději v zákonné 90denní lhůtě od shromáždění podkladů, tj. od předložení bezvadného spisu, případně ve lhůtě prodloužené v souladu se zákonem.

14. Dle názoru žalobce začala FA běžet lhůta k vydání nálezu dne [datum]. FA tedy měl vydat nález nejpozději dne [datum], FA však v zákonné lhůtě nerozhodl a nález vydal až [datum], tedy o 14 měsíců později! Žalobce navíc byl nucen domáhat se vydání nálezu žalobou na odstranění nečinnosti, kterou podal k Městskému soudu v Praze a která byla projednána pod sp. zn. [spisová značka], kdy v usnesení o zastavení řízení byla nečinnost FA jednoznačně konstatována, a žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. FA nevydal nález v přiměřené lhůtě a došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu.

15. Proti nálezu podal žalobce námitky dne [datum]. O námitkách měl FA rozhodnout ve smyslu § 16 odst. 2 ZFA, který mu ukládá rozhodnout o námitkách do 30 dnů od jejich doručení FA, tj. do [datum], případně měl možnost si lhůtu prodloužit o 30 dnů a rozhodnout tak nejpozději do [datum]. FA ani tuto lhůtu nedodržel a rozhodnutí o námitkách vydal až dne [datum], tedy více než 10 měsíců po uplynutí zákonné lhůty.

16. Žaloba žalobce byla soudu prvního stupně doručena dne [datum]. Od výzvy k zaplacení soudního poplatku do zaslání předvolání k soudnímu jednání dne [datum], nebyl vůči žalobci ze strany soudu prvního stupně učiněn žádný procesní úkon (vyjma zaslání žaloby Instituce k vyjádření). Předmětné jednání neproběhlo v důsledku žádosti Instituce o odročení jednání, kdy jednání proběhlo až v náhradním termínu dne [datum], tedy více než rok po podání žaloby a následně bylo odročeno na neurčito, kdy následně dne [datum] žalobce obdržel předvolání k dalšímu soudnímu jednání, které bylo nařízeno až na datum [datum]. Na druhém jednání ve věci byl dne [datum] vydán rozsudek, který byl žalobci doručen dne [datum].

17. Řízení před soudem prvního stupně tedy trvalo přesně 23 měsíců, a to za situace, kdy skutkový stav zjištěný FA byl nesporný a soud další důkazy označené žalobcem, zejména výslechy svědků, pro nadbytečnost neprováděl.

18. Rozsudek byl žalobci doručen dne [datum] a ten proti němu podal odvolání dne [datum]. K nařízení jednání odvolacího soudu došlo dne [datum] na den [datum]. V návaznosti na uhrazení žalované částky však došlo ke zpětvzetí žaloby žalobcem dne [datum] a k zastavení řízení u odvolacího soudu dne Usnesením doručeným žalobci dne [datum]. Řízení před soudem druhého stupně tedy trvalo více než 7 měsíců.

19. Žalobce vyzval žalovaného dne [datum] ke kompenzaci nemajetkové újmy. Žalovaný na výzvu reagoval přípisem ze dne [datum], doručeným žalobci dne [datum], kterým nárok žalobce co do základu uznal, nicméně zpochybnil celkovou délku řízení, a dále přiznanou kompenzaci ponížil o 60 %, když konstatoval mimořádnou složitost řízení, nízký význam řízení pro žalobce, a dále značné průtahy na straně Obvodního soudu pro [adresa] (což vše přičetl k tíži žalobce).

20. FA nevydal v řízení nález v zákonných lhůtách a celková doba řízení tak dosáhla nepřiměřené délky, v důsledku které FA udržoval žalobce po extrémně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku sporu. Rovněž řízení u obecných soudů bylo nepřiměřeně dlouhé, a to zejména s ohledem na skutečnost, že FA zjistil skutkový stav věci a na straně soudu tak bylo nutné v podstatě pouze právní posouzení věci, přičemž ani jeden z účastníků sporu nepřispěl k průtahům v řízení, které byly výhradně na straně soudu, který řadu měsíců nevykazoval žádnou činnost. Tím žalobci ve smyslu § 13 a § 31a ZOdpŠk vznikla nemajetková újma.

21. Řízení, které žalobce před FA zahájil, se týkalo smlouvy investičního životního pojištění, kterou žalobce uzavřel s institucí s cílem vytvořit si finanční rezervu do budoucna. Žalobce se na FA obrátil v obtížné životní situaci, kdy měl důvodné podezření o neplatnosti svých smluv životního pojištění a obával se, že by o investované peníze mohl přijít. Žalobce řízení zatěžovalo, neboť musel čelit dlouhodobé nečinnosti FA, přestože úřad FA byl zřízen s cílem, aby šetřil čas a finance spotřebitelům, jak předpokládá Směrnice pro alternativní řešení spotřebitelských sporů. Právě zákonem garantovaná rychlost a bezplatnost řízení před FA byly hlavní důvody, proč se žalobce se sporem obrátil na FA, a ne na obecný soud.

22. Dále žalobce poukazuje na skutečnost, že FA své rozhodnutí opřel výlučně o podklady, které obdržel od žalobce při podání návrhu na zahájení řízení, popř. o podklady, které obdržel od Instituce v rámci jejího vyjádření. S ohledem na výše uvedené rovněž v rámci soudního přezkumu nebylo nutné zjišťovat další skutečnosti ohledně skutkového stavu, neboť tento byl zjištěn FA a účastníky řízení nebyl rozporován.

23. S ohledem na výše uvedené je nutné i délku soudního přezkumu před soudy obou stupňů v délce více než 30 měsíců hodnotit jako nepřiměřenou.

24. Při stanovení výše zadostiučinění vycházel žalobce ze Stanoviska a § 31a ZOdpŠk, přičemž v souladu s Nálezem ÚS považoval řízení před FA a soudní přezkum za jeden celek. Žalobce požadoval po žalované kompenzaci nemajetkové újmy v celkové výši [částka]

25. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že v předmětné věci se žalobkyně v řízení před FA vedeném pod sp. zn.: FA/SR/ZP/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] domáhala určení neplatnosti pojistné smlouvy č. [hodnota] označené jako „Životní pojištění PROFI Invest“, kterou žalobkyně uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], a.s. (nyní [právnická osoba].), IČ: [IČO], se sídlem [adresa], [adresa] (dále jen „Instituce“), a vydání bezdůvodného obohacení.

26. Řízení před FA bylo zahájeno dnem doručení návrhu žalobkyně FA dne [datum]. Protože návrh na zahájení řízení vykazoval nedostatky, vyzval FA žalobkyni dne [datum] k jejich odstranění, a to v rozsahu doložení dokladu o tom, že Instituce byla za strany žalobkyně neúspěšně vyzvána k nápravě, a to v rozsahu nikoli menším, než čeho se žalobkyně domáhá v řízení před FA, doložení důkazních prostředků a související dokumentace vážící se ke sjednanému pojištění, včetně přípisu Instituce ze dne [datum], na který žalobkyně odkazovala ve svém návrhu na zahájení řízení a který má prokazovat zaplacení pojistného a dále vylíčení rozhodných skutečností ohledně toho, zda pojištění stále trvá, popřípadě kdy, jakým způsobem a z jakého důvodu žalobkyně pojištění ukončila, zda jí v této souvislosti Instituce vyplatila odkupné či zda žalobkyně provedla mimořádné výběry z pojištění.

27. Žalobkyně na výzvu FA zareagovala přípisem ze dne [datum] s tím, že mj. nepravdivě tvrdila, že požadované doklady již FA zaslala. Dále žalobkyně nepravdivě uvedla, že z předmětné pojistné smlouvy nebyl proveden mimořádný výběr. Dne [datum] oznámil FA zahájení řízení Instituci a vyzval ji k vyjádření se k návrhu, poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu. Dne [datum] požádala Instituce o prodloužení lhůty k vyjádření, FA následně dne [datum] lhůtu prodloužil a dne [datum] předložila Instituce své vyjádření a podklady. Instituce ve svém vyjádření FA sdělila, že z pojistné smlouvy vyplatila žalobkyni mimořádný výběr, a to již dne [datum], tedy před zahájením řízení před FA. Dále Instituce informovala FA o tom, že pojištění sjednané pojistnou smlouvou zaniklo, a to ke dni [datum] s výplatou odkupného. Žalobkyně tyto zásadní skutečnosti FA nesdělila, mimořádný výběr zamlčela, a to jak v návrhu na zahájení řízení, tak poté i ve vyjádření na výzvu FA. Ukončení pojištění FA žalobkyně neoznámila, a to ani v rámci výzvy k přijetí opatření proti nečinnosti ze dne [datum]. FA dne [datum] předložil žalobkyni předběžné právní posouzení sporu, vyzval ji k vyjádření, ke zvážení přijetí návrhu smírného řešení od instituce a ke zpětvzetí návrhu na zahájení řízení. FA přitom žalobkyni upozornil na skutečnost, že jí Instituce nabízí smírné řešení sporu, a to vyplacení částky ve výši [částka] a náklady právního zastoupení ve výši [částka], celkem tedy [částka]. V konečném důsledku v rámci smíru Instituce nabízela výrazně vyšší částku, než jakou by FA žalobkyni přiznal v případě rozhodnutí ve věci. Žalobkyně dne [datum] předložila FA své vyjádření k předběžnému právnímu posouzení, aniž by se vypořádala se skutkovými zjištěními, která FA učinil předmětem předběžného právního posouzení. Přípisem ze dne [datum] vyzval FA žalobkyni k předložení podkladů, zejména k tomu, aby potvrdila přijetí odkupného, vyčíslila a doložila zaplacené běžné pojistné a vyčíslila požadované úroky z prodlení, čili aby odstranila nedostatky návrhu na zahájení řízení. Dne [datum] požádala žalobkyně o prodloužení lhůty pro předložení podkladů. FA její žádosti dne [datum] vyhověl. Žalobkyně zaslala dne [datum] FA vyjádření s tím, že si nepamatuje výši vyplaceného odkupného, nedoložila ani zaplacené pojistné. Dne [datum] FA vyzval žalobkyni a Instituci k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí, a to na termín [datum]. Instituce dne [datum] požádala o zaslání podkladů shromážděných v řízení. Žalobkyně až dne [datum] požádala o zaslání podkladů shromážděných v řízení. FA dne [datum] zaslal žalobkyni i Instituci podklady, shromážděné v řízení. Dne [datum] zaslala žalobkyně FA vyjádření ke spisové dokumentaci. FA dne [datum] sdělil Navrhovateli i Instituci, že prodlužuje lhůtu pro vydání nálezu do [datum]. FA vydal dne [datum] Nález, jímž uložil Instituci zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], úroky z prodlení žalobkyni přiznány nebyly, současně finanční zastavil řízení v části nároků plynoucích z neživotních připojištění, které není FA příslušný řešit.

28. Od zahájení řízení dne [datum] do shromáždění podkladů rozhodných pro vydání nálezu (tzn. vyjádření žadatelky ze dne [datum]) tedy uběhlo více jak 21 měsíců. K vydání nálezu pak došlo až po uplynutí lhůtě 90 dnů ode dne shromáždění podkladů pro rozhodnutí, přičemž tato lhůta byla překročena o 7 dnů.

29. Účastníci řízení mají právo využívat všechny procesní instituty, které jim správní řád i občanský soudní řád nabízejí. To zároveň znamená, že správní orgány i soudy jsou povinny tyto procesní úkony posoudit a rozhodnout o nich, což vede k prodloužení řízení. Vyšší procesní aktivita účastníků řízení může řízení prodloužit o dobu potřebnou pro nové posouzení věci příslušným orgánem, pro jeho následné rozhodování a pro promítnutí nových podání do dalšího postupu v řízení; toto prodloužení však nelze přičítat státu k tíži. Správnímu orgánu tak nelze klást k tíži, že činil i po vyhlášení možnosti se seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí úkony směřující k seznámení účastníků řízení s novými skutečnostmi po změně předmětu řízení a zajistil jim tak právo se vyjádřit, a tedy i právo na spravedlivý proces. Doba k tomu v rámci řízení potřebná je proto dobou trvání řízení nezbytnou, a tedy ji nelze hodnotit jako nepřiměřenou.

30. Žalobkyně proti nálezu podala dne [datum] námitky. Instituce podala proti nálezu námitky dne [datum]. FA vyzval dne [datum] žalobkyni i Instituci k vyjádření se k námitkám protistrany., Instituce dne [datum] předložila vyjádření k námitkám žalobkyně. Žalobkyně se k námitkám Instituce nevyjádřila ani nepožádala o prodloužení lhůty k vyjádření. FA dne [datum] sdělil žalobkyni i Instituci, že prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách do [datum]. FA dne [datum] sdělil účastníkům, že z důvodu nutného doplnění vyjádření žalobkyně prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách do [datum]. Přípisem ze dne [datum] vyzval FA žalobkyni k předložení vyjádření ohledně tvrzeného právního zájmu na určení neplatnosti pojistné smlouvy. Žalobkyně na výzvu FA nereagovala, ani nepožádala o prodloužení lhůty k podání vyjádření. Přípisem ze dne [datum] vyzval FA Instituci k předložení vyjádření a podkladů. Instituce požádala dne [datum] o prodloužení lhůty pro předložení vyjádření. FA Instituci dne [datum] vyhověl. FA dne [datum] sdělil žalobkyni i Instituci, že z důvodu skutkové a právní složitosti řízení prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách do [datum]. Dne [datum] předložila Instituce požadované vyjádření v řízení. FA dne [datum] sdělil žalobkyni i Instituci, že v návaznosti na výzvu určenou žalobkyni prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách do [datum]. Přípisem ze dne [datum] vyzval FA žalobkyni k předložení vyjádření ohledně tvrzeného právního zájmu na určení neplatnosti pojistné smlouvy, aby mohl FA řádně vyčíslit nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, zejména aby doložila, že si v průběhu pojištění snižovala daňový základ, aby potvrdila, že obdržela odkupné a vysvětlila své tvrzení, že pojištění nezaniklo. Žalobkyně na tuto výzvu nereagovala, ani nepožádala o prodloužení lhůty. Přípisem ze dne [datum] pak vyzval FA opakovaně žalobkyni k předložení vyjádření ohledně tvrzeného právního zájmu na určení neplatnosti pojistné smlouvy a zároveň jí oznámil, že prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách do [datum], což FA oznámil samostatným přípisem i Instituci. Žalobkyně ani na opakovanou výzvu FA nereagovala, ani nepožádala o prodloužení lhůty pro předložení vyjádření. Dne [datum] vydal FA rozhodnutí o námitkách, kterým uložil Instituci zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka]. Jelikož žalobkyně vznesla námitku promlčení až v řízení o námitkách, revidoval FA své závěry o výši bezdůvodného obohacení a rozhodl o změně výše přiznaného nároku na vydání bezdůvodného obohacení, FA současně neshledal, že by žalobkyně měla nárok na úrok z prodlení, protože na opakovanou výzvu nedoložila svůj právní zájem na určení neplatnosti pojistné smlouvy, FA v této části návrhu nevyhověl.

31. Rozhodnutí o námitkách tedy FA vydal po uplynutí základní 30denní, resp. 60denní, zákonem předpokládané lhůty. V posuzovaném případě FA překročil tuto lhůtu o 9 měsíců. V této souvislosti je ovšem nutno přihlédnout k tomu, že délku námitkového řízení zavinila primárně žalobkyně, která neposkytovala FA potřebnou součinnost, i přesto, že byla ze strany FA opakovaně vyzývána k doložení svých vznesených nároků.

32. Celé řízení před FA tak trvalo od podání návrhu dne [datum] do vydání rozhodnutí o námitkách dne [datum] celkem [hodnota] roky 1 měsíc a 4 dny.

33. Pokud se týká řízení před obecnými soudy, žalobkyně podala žalobu dle ustanovení § 244 občanského soudního řádu k Obvodnímu soudu pro [adresa], který věc projednával pod sp. zn.: [spisová značka]. První jednání soudu se konalo dne [datum] druhé jednání, na němž soud vyhlásil rozsudek [datum], dne [datum] žalobkyně podala proti rozsudku odvolání. Soudní spis byl odeslán Městskému soudu v Praze, který podané odvolání projednával pod sp. zn.: [spisová značka]. Odvolací soud dne nařídil jednání na termín [datum]. Dne [datum] Odvolacímu soudu bylo doručeno zpětvzetí žaloby z důvodu úhrady zažalované částky ze strany žalované, soud nařízené jednání zrušil. Dne [datum] Odvolací soud rozhodl o zastavení řízení a o náhradě nákladů řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

34. Celková doba řízení před soudy obou stupňů od podání žaloby do rozhodnutí odvolacího soudu činila 2 roky 5 měsíců a 26 dnů.

35. Žalovaná tvrdila, pokud se týká lhůt, že činnost FA lze v celkovém kontextu projednávaného případu hodnotit jako aktivní a rychlou, když sice celková doba řízení před FA sice činila 37 měsíců a 4 dny, během této doby však byla jak ze strany FA, tak i ze strany obou účastníků řízení (žalobkyně a Instituce) činěna řada úkonů, které je možno hodnotit jako složité, přičemž poukázala na současnou judikaturu.

36. Žalobkyně uplatnila svůj nárok na náhradu škody z titulu nemajetkové újmy, která měla žalobkyni vzniknout jednak v důsledku nesprávného úředního postupu FA v řízení vedeném pod sp. zn. FA/SR/ZP/1592/2016 a dále i v důsledku nesprávného úředního postupu obecných soudů v návazném řízení o soudním přezkumu nálezu FA dle části V. občanského soudního řádu, přičemž toto soudní řízení bylo vedeno v prvním stupni u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn.: [spisová značka], odvolací řízení pak u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], u žalované podáním ze dne [datum], a to ve výši [částka].

37. Po vyhodnocení skutkového stavu a všech zjištěných skutečností Ministerstvo financí učinilo závěr a konstatovalo, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věta třetí zákona o náhradě škody tím, že namítanou celkovou délku řízení lze považovat za nepřiměřenou. O projednání uplatněného nároku byla žalobkyně vyrozuměna přípisem ze dne [datum].

38. Při stanovení zadostiučinění Ministerstvo financí vycházelo z okolností a faktorů uvedeného případu a dospělo k závěru, že je na místě poskytnout žalobkyni zadostiučinění v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva se jeví jako nedostačující. Při stanovení výše zadostiučinění Ministerstvo financí vycházelo ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky sp. zn.: Cpjn 206/2010 ze dne [datum] (dále jen „Stanovisko“), kdy s ohledem na specifika případu náleží žadateli odškodnění v dolní hranici ve výši [částka] za jeden rok řízení.

39. Ministerstvo financí vycházelo ze stejné výše základního odškodnění, z jaké vycházel při výpočtu svého odškodnění i sám žadatel ve své žádosti. S ohledem na skutečnost, že každé řízení vyžaduje určité trvání, tak jak uvedl Nejvyšší soud ve stanovisku, snížilo Ministerstvo financí odškodnění za první dva roky řízení v souladu se stanoviskem o polovinu, tedy na částku [částka] za první dva roky řízení. Vzhledem ke složitosti řízení, a to jak právní, tak procesní složitosti, kdy řízení probíhalo u správního orgánu a poté ve dvou soudních instancích, byla základní částka modifikována – ponížena o 30 %. S ohledem na chování žalobkyně, kdy zejména FA předkládala neúplná podání, která ani na jeho výzvu zcela nedoplnila a neposkytovala mu tak potřebnou součinnost, přičemž toto chování žadatelky mělo přímý vliv na celkovou délku řízení, byla základní částka dále ponížena o 10 %.

40. Dalším kritériem modifikujícím základní částku byl i význam řízení pro žalobkyni, kdy o sníženém významu věci pro žadatelku svědčí její procesní chování v řízení, ale zejména že se neplatnosti pojistné smlouvy začala dovolávat až po několika letech jejího trvání, dokonce za situace, kdy pojistná smlouva již byla ukončena vyplacením tzv. odkupného. Z tohoto důvodu došlo k ponížení o 30 %. Naopak bylo shledáno, že je na místě zvýšení náhrady za postup finančního arbitra a soudů, které byly zatíženy průtahy přičitatelnými státu. Jednalo se především o průtahy u soudu I. instance, které v součtu činily 14 měsíců. Z tohoto důvodu je základní částka zvýšena o 10 %. Celkové snížení základní náhrady po zohlednění výše uvedených modifikací činí 60% a žalobkyni byla tudíž jako náhrada nemajetkové újmy přiznána částka ve výši [částka].

41. Žalovaná je přesvědčena o tom, že poskytnutá náhrada byla stanovena správně a žádné další nároky žalobkyně nejsou namístě.

42. Vzhledem k tomu, že žalobkyni byla vyplacena částka [částka], po částečném zpětvzetí bylo řízení v této části zastaveno, a to usnesením [právnická osoba] 1 č. j. [spisová značka] ze dne [datum], když řízení bylo zastaveno co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] podle § 96 odstavce 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobkyně vzala žalobu v příslušném rozsahu zpět.

43. V řízení tedy bylo pokračováno co do zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

44. Soud vycházel v řízení z těchto důkazů:

45. Ze spisu FA sp. zn FA/SR/ZP/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyplynulo, že se žalobkyně domáhala určení neplatnosti pojistné smlouvy č. [hodnota] označené jako „Životní pojištění PROFI Invest“, kterou uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], a.s. (nyní [právnická osoba].), IČ: [IČO], se sídlem [adresa], [adresa] (dále jen „Instituce“), a vydání bezdůvodného obohacení. Řízení před FA bylo zahájeno dne [datum]. FA poté vyzval žalobkyni dne [datum] k odstranění nedostatků návrhu, které mělo spočívat v doložením dokladu o tom, že Instituce byla za strany žalobkyně neúspěšně vyzvána k nápravě, a dále FA požadoval doložení důkazních prostředků a související dokumentace vážící se ke sjednanému pojištění, přípisu Instituce ze dne [datum], který by měl prokazovat zaplacení pojistného a dále vylíčení rozhodných skutečností ohledně toho, zda pojištění stále trvá, popřípadě kdy, jakým způsobem a z jakého důvodu žalobkyně pojištění ukončila, zda jí v této souvislosti Instituce vyplatila odkupné či zda žalobkyně provedla mimořádné výběry z pojištění. Žalobkyně na výzvu FA reagovala přípisem ze dne [datum] kde tvrdila, že požadované doklady již FA i zaslala. Dále uvedla, že z předmětné pojistné smlouvy nebyl proveden mimořádný výběr. Dne [datum] oznámil FA zahájení řízení Instituci a vyzval ji k vyjádření se k návrhu, poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu. Dne [datum] požádala Instituce o prodloužení lhůty k vyjádření, FA dne [datum] lhůtu prodloužil a dne [datum] předložila Instituce své vyjádření a podklady. Instituce ve vyjádření FA sdělila, že z pojistné smlouvy vyplatila žalobkyni, před zahájením řízení před FA mimořádný výběr, a to dne [datum] Dále Instituce informovala FA o tom, že pojištění sjednané pojistnou smlouvou zaniklo, a to ke dni [datum] s výplatou odkupného. FA dne [datum] předložil žalobkyni předběžné právní posouzení sporu, vyzval ji k vyjádření, ke zvážení přijetí návrhu smírného řešení od instituce a ke zpětvzetí návrhu na zahájení řízení s tím, že Instituce nabízí smírné řešení sporu, a to vyplacení částky ve výši [částka] a náklady právního zastoupení ve výši [částka], celkem tedy [částka].

46. Žalobkyně dne [datum] předložila FA vyjádření k předběžnému právnímu posouzení. Přípisem ze dne [datum] vyzval FA žalobkyni aby odstranila nedostatky návrhu na zahájení řízení, spočívající v potvrzení přijetí odkupného, a by vyčíslila a doložila zaplacené běžné pojistné a vyčíslila požadované úroky z prodlení. Dne [datum] požádala žalobkyně o prodloužení lhůty pro předložení podkladů. FA její žádosti dne [datum] vyhověl a žalobkyně zaslala dne [datum] FA vyplaceného odkupného. Dne [datum] FA vyzval žalobkyni a Instituci k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí, a to na termín [datum]. Instituce dne [datum] požádala o zaslání podkladů shromážděných v řízení. Žalobkyně dne [datum] požádala o zaslání podkladů shromážděných v řízení. FA dne [datum], resp. [datum] zaslal žalobkyni i Instituci podklady, shromážděné v řízení. Dne [datum] zaslala žalobkyně FA vyjádření ke spisové dokumentaci. FA dne [datum] sdělil Navrhovateli i Instituci, že prodlužuje lhůtu pro vydání nálezu do [datum]. Dne [datum] vydal FA nález, kterým uložil Instituci zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], úroky z prodlení žalobkyni přiznány nebyly. FA zastavil řízení v části nároků plynoucích z neživotních připojištění, které není finanční arbitr příslušný řešit.

47. Žalobkyně proti nálezu podala dne [datum] námitky. Instituce podala proti nálezu námitky dne [datum]. FA vyzval dne [datum] žalobkyni i Instituci k vyjádření se k námitkám protistrany. Instituce dne [datum] předložila vyjádření k námitkám žalobkyně. Žalobkyně se k námitkám Instituce nevyjádřila o prodloužení lhůty požádáno nebylo. FA dne [datum] sdělil žalobkyni i Instituci, že prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách do [datum]. FA dne [datum] sdělil účastníkům, že z důvodu nutného doplnění vyjádření žalobkyně prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách do [datum]. Přípisem ze dne [datum] vyzval FA žalobkyni k doplnění tvrzení ohledně tvrzeného právního zájmu na určení neplatnosti pojistné smlouvy. Žalobkyně na výzvu FA nereagovala, ani nepožádala o prodloužení lhůty k podání vyjádření. Přípisem ze dne [datum] vyzval FA Instituci k předložení vyjádření a podkladů. Instituce požádala dne [datum] o prodloužení lhůty pro předložení vyjádření. FA Instituci dne [datum] vyhověl. FA dne [datum] sdělil žalobkyni i Instituci, že z důvodu skutkové a právní složitosti řízení prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách do 18. 3 2019. Dne [datum] předložila Instituce požadované vyjádření. FA dne [datum] sdělil žalobkyni i Instituci, že v návaznosti na výzvu určenou žalobkyni prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách do [datum]. Přípisem ze dne [datum] vyzval FA žalobkyni k předložení vyjádření ohledně tvrzeného právního zájmu na určení neplatnosti pojistné smlouvy, aby mohl FA řádně vyčíslit nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, zejména aby doložila, že si v průběhu pojištění snižovala daňový základ, aby potvrdila, že obdržela odkupné a vysvětlila své tvrzení, že pojištění nezaniklo. Žalobkyně na tuto výzvu nereagovala, ani nepožádala o prodloužení lhůty. Přípisem ze dne [datum] vyzval FA žalobkyni k předložení vyjádření ohledně tvrzeného právního zájmu na určení neplatnosti pojistné smlouvy a oznámil, že prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách do [datum], což FA oznámil samostatným přípisem i Instituci. Žalobkyně na opakovanou výzvu FA nereagovala, ani nepožádala o prodloužení lhůty pro předložení vyjádření.

48. Dne [datum] vydal FA rozhodnutí o námitkách, kterým uložil Instituci zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], FA tak rozhodl o změně výše přiznaného nároku na vydání bezdůvodného obohacení, pokud se týká nároku na úrok z prodlení neshledal požadavek jako důvodný vzhledem k tomu, že na opakovanou výzvu žalobkyně nedoložila svůj právní zájem na určení neplatnosti pojistné smlouvy a v této části návrhu nevyhověl.

49. Ze spisu [právnická osoba] 1 sp. zn.: [spisová značka] vyplynulo, že žalobkyně podala žalobu dle ustanovení § 244 občanského soudního řádu k Obvodnímu soudu pro [adresa], a to dne [datum]. Ve věci proběhla 2 jednání a to [datum] a [datum]. Při posledním jednání byl vynesen rozsudek, do kterého žalobkyně podala dne [datum] odvolání. Spis byl předložen [datum] Městskému soudu v Praze, a odvolací řízení bylo vedeno pod sp. zn [spisová značka]. Odvolací soud dne nařídil jednání na termín [datum]. Dne [datum] bylo Odvolacímu soudu bylo doručeno zpětvzetí žaloby z důvodu úhrady zažalované částky ze strany žalované, soud nařízené jednání zrušil. Dne [datum] Odvolací soud rozhodl o zastavení řízení a o náhradě nákladů řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

50. Z žádosti žalobce ze dne [datum] vyplynulo, žalobce zaslal žalované výzvu k úhradě přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem FA a následným soudním přezkumem jeho nálezu s požadavkem na zaplacení částky a odůvodněním i výpočtem, jak je uvedeno v žalobě.

51. Z vyjádření žalované Ministerstva financí vyplynulo, že obdrželo dne [datum] uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy s tím, že Žadatel uplatněnou výzvou požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Ministerstvo financí vyžádalo k uvedené věci stanovisko jak FA, tak i Ministerstva spravedlnosti a uplatněný nárok projednalo. V rámci projednání vzneseného požadavku byly posouzeny Žadatelem uvedené údaje a podklady včetně vyžádaných spisových materiálů souvisejících s tvrzeným nesprávný úředním postupem finančního arbitra v řízení vedeném pod sp. zn.: FA/SR/ZP/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] a v navazujícím soudní řízení ve vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a následně u Městského soudu pod sp. zn.: [spisová značka]. Po vyhodnocení skutkového stavu a všech zjištěných skutečností Ministerstvo financí učinilo závěr a konstatovalo, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věta třetí zákona o náhradě škody tím, že namítanou celkovou délku řízení lze považovat za nepřiměřenou. Při stanovení zadostiučinění Ministerstvo financí vycházelo z okolností a faktorů uvedeného případu a dospělo k závěru, že je na místě poskytnout Žadateli zadostiučinění v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva se jeví jako nedostačující. Při stanovení výše zadostiučinění Ministerstvo financí vycházelo ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum] (dále jen „Stanovisko“), kdy s ohledem na specifika případu náleží žadateli odškodnění v dolní hranici ve výši [částka] za jeden rok řízení. Ministerstvo financí tedy vycházelo ze stejné výše základního odškodnění, z jaké vycházel při výpočtu svého odškodnění i sám Žadatel ve své žádosti. S ohledem na skutečnost, že každé řízení vyžaduje určité trvání, tak jak uvedl Nejvyšší soud ve stanovisku, snížilo Ministerstvo financí odškodnění za první dva roky řízení v souladu se stanoviskem o polovinu, tedy na částku [částka] za první dva roky řízení. Přiznaná částka dále byla s ohledem na mimořádnou složitost matérie (platnost smluv o investičním životním pojištění), právní i procesní složitost řízení (vyšetřovací zásada správního řízení), významně nižší význam řízení pro Žadatele, který k délce řízení před Finančním arbitrem významně přispěl svým jednáním, ale i s ohledem na značné průtahy řízení zejména na straně Obvodního soudu pro [adresa], byla v konečném důsledku ponížena o 60 %. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn.: IV. ÚS 2404/21 ze dne [datum] je potřeba považovat správní řízení a navazující soudní řízení z ústavněprávního hlediska za řízení jediné. Žadatel uplatňuje celkovou délku řízení od [datum] do [datum]. Řízení, tak jako jeden celek dle jeho slov mělo trvat 5 let, 9 měsíců a 23 dnů. K tomu však Ministerstvo financí uvádí, že tuto délku počítá v rozdílném rozsahu nežli Žadatel a vychází z délky řízení 5 let, 7 měsíců a 6 dnů. Přiznaná náhrada činí za první dva roky (2 x [částka]) [částka], za další tři roky (3 x [částka]) [částka], za 7 měsíce (7 x [částka]) [částka] a 6 dnů (6 x [částka]) [částka]. Celkem po zaokrouhlení [částka], přičemž tato částka po výše specifikované redukci o 60 % představuje po zaokrouhlení [částka].

52. Soud vycházel z těchto zákonných ustanovení a judikatury.

53. Podle ust. §1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

54. Podle ust. §1 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., stát a územní celky samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

55. Podle ust. §13 odst. 1 zákona č. 82/1998 sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti, učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

56. Podle ust. §31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

57. Podle ust. §31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., se za dostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

58. Podle ust. §31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem dle §13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení b) složitosti řízení c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení d) postupu orgánu veřejné moci během řízení e) významu předmětu řízení pro poškozeného 59. Podle ust. čl. 6 odst. 1 úmluvy, každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, řízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo oprávněnosti jakéhokoliv trestního obvinění proti němu.

60. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

61. Podle ust. §14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona, je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

62. Podle Usnesení NS sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], Konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění, předpokládanou ustanovením § 31a odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., kterou není na místě žádným způsobem bagatelizovat. Právní úprava stanoví určitá pravidla, podle kterých musí soud (případně již příslušný orgán v rámci předběžného projednání nároku) při stanovení formy zadostiučinění postupovat, a to s ohledem na přiměřenost zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmě. Forma peněžité satisfakce přichází do úvahy jako prostředek odškodnění závažné nemajetkové újmy za současného splnění dvou podmínek, a sice že nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jiným způsobem a konstatování porušení práva se samo o sobě nejevilo jako dostatečné. Soud tedy rozhodne o konkrétní formě zadostiučinění podle pořadí určeného v ustanovení § 31a odst. 2 zákona za současného posouzení přiměřenosti zvolené formy zadostiučinění utrpěné nemajetkové újmě.

63. Podle Rozsudku NS sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum]; Ustanovení § 31a odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je případem způsobu vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývajícím z právního předpisu, a proto soud rozhodne o konkrétní formě zadostiučinění podle pořadí určeného označeným ustanovením. Považuje-li poškozený za účelnější formu satisfakce pouhé konstatování porušení práva, žádá po žalované tuto formu zadostiučinění a soud je takovým jeho návrhem vázán.

64. Podle Rozsudku NS [spisová značka]

1. Odpovědnost za dodržení práva účastníka řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě leží především na státu a ten ji nemůže přenášet na účastníky řízení tím, že po nich bude požadovat, aby se v případě hrozící či nastalé nepřiměřené délky řízení domáhali nápravy a dojde-li k porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě, sankcionovat jej při stanovení výše odškodnění za to, že se nápravy nedomáhal. Při zkoumání toho, zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, je třeba z uvedeného vycházet a jejich využití přičíst poškozenému k dobru, nikoliv mu přičítat k tíži, že je nevyužil.

2. Závěr o nepřiměřenosti délky konkrétního řízení musí vycházet z celkové doby řízení ve vztahu ke konkrétnímu účastníkovi. Musí být tedy nejprve postaveno na jisto, jak dlouho dané řízení trvalo. Platí přitom, že v případě osob, které přistoupily do řízení vlastním jménem, se celková doba řízení odvíjí až od toho okamžiku, kdy se taková osoba stala účastníkem řízení, nikoliv od okamžiku, kdy řízení bylo zahájeno.

65. Dle § 6 odst. 3 ZOdpŠk jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení, posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek. V tomto případě je tímto úřadem žalovaný.

66. Provedené důkazy soud hodnotil podle ust. § 132 o.s.ř. a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlížel k tomu, co vyšlo v řízení najevo a k tvrzení účastníků a dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům.

67. Žalovaná je v souladu s § 6 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „ZOdpŠk“), příslušná k jednání jménem státu ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem FA.

68. Žalobce se domáhal z titulu nesprávného úředního postupu, a to nepřiměřené délky řízení nemajetkové újmy vyčíslené ve shora uvedené výši.

69. Rozhodným právním předpisem pro řízení před FA byl ZFA ve znění k datu zahájení řízení.

70. Finanční arbitr je vysoce specializovaný státní orgán, jehož účelem je poskytnout spotřebitelům rychlé a efektivní řešení soukromoprávních sporů mimosoudní cestou, jak mimo jiné vyžaduje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne [datum] o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (dále jen „Směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů“), na jejímž základě byl přijat zákon č. 229/2002 Sb. o finančním arbitrovi (dále jen „ZFA“), kterým byl úřad finančního arbitra začleněn do právního řádu České republiky.

71. Aby bylo možno dovodit odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb., za nemajetkovou újmu, způsobenou nesprávným úředním postupem, je třeba, aby byly splněny tři zákonné podmínky: 1. nesprávný úřední postup; 2. vznik újmy; 3. příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem újmy 72. Všechny podmínky musí být splněny kumulativně, což znamená, že bez splnění, byť jedné z nich, nedochází ke vzniku odpovědnosti státu. Vznik nemajetkové újmy, v důsledku nepřiměřené délky vedeného řízení, zpravidla nelze prokazovat, neboť jde o stav mysli poškozeného, a proto se v řízení obvykle zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody k tomu, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou. Zadostiučinění má pak sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, na níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden, a v níž byl tak udržován. Odškodňuje se tedy újma způsobená nejistotou ohledně výsledku řízení a s ním souvisejícím právním postavením poškozeného. Významnou roli při tom hraje důležitost předmětu řízení pro poškozeného, tedy toho, co je pro něj „v sázce“.

73. Základní částky odškodnění a způsob jejich modifikace, a to zvýšení nebo snížení vyplývá z četné judikatury Nejvyššího soudu, včetně stanoviska sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum] (R 58/2011).

74. Podle Stanoviska NS platí, že odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění, musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky, stanovené násobkem celkové doby řízení v letech, či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením, či odečtením vlivu skutečnosti vyplývající z kritérií obsažených v ust. § 31 a) odst. 3 písm. b–e zák. č. 82/1998 [právnická osoba] poměry ČR je přiměřené, jestli se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi [částka] až [částka], za jeden rok v řízení, tj. [částka] – [částka] za jeden měsíc řízení. Přitom je nezbytné zohlednit, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou), byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Je rozumné, jestliže první dva roky řízení budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky [částka] až [částka], tedy za jeden rok pak [částka] až [částka]. Částku, k níž se dospěje součinem základní částky za jeden rok v řízení (modifikované za prvé dva roky řízení) a celkové doby řízení spočítané v letech, či měsících, lze následně upravovat v důsledku působení jednotlivých faktorů, uvedených pod písmenem b) – e) ust. §31 a) odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Základní částku je možno přiměřeně zvýšit, či snížit, přičemž by měla být v obecné rovině dostačující zvýšení, či snížení, nepřesahující 50 %, aby byl zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ní poskytovaným odškodněním.

75. V této projednávané věci byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a žaloba byla podána včas.

76. Jednalo se o řízení před správním orgánem („Finančním arbitrem“) a o navazující řízení před soudem (i když ne před „běžným“ správním soudem, ale před soudem rozhodujícím podle § 244 a násl. o.s.ř.).

77. Již z toho je zřejmé, že předmětem řízení bylo „občanské právo nebo závazek“ ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy, a proto se na posuzované řízení bezpochyby vztahuje právo na projednání věci v přiměřené lhůtě podle článku 6 odst. 1 Úmluvy, § 13 odst. 1, § 31a zákona č. 82/1998 Sb., jakož i navazující soudní judikatura stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum], Nálezem Ústavního soudu sp. zn.

II. ÚS 570/20 ze dne [datum]

78. FA je nepochybně orgánem veřejné moci (srov. definici orgánu veřejné moci např. v usnesení Ústavního soudu ČSFR sp. zn. I. ÚS 191/92 ze dne [datum], uveřejněném pod č. [hodnota] Sbírky usnesení a nálezů ÚS ČSFR), a byl zřízen jako instituce mimosoudního typu, čili v zájmu usnadnění a urychlení vyřizování tohoto typu sporů (mezi finanční institucí a jednotlivcem), bez nutnosti zdlouhavého soudního řízení.

79. Žalobkyně se v řízení před FA vedeném pod sp. zn.: FA/SR/ZP/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] domáhala určení neplatnosti pojistné smlouvy č. [hodnota] označené jako „Životní pojištění PROFI Invest“, kterou žalobkyně uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], a.s. (nyní [právnická osoba].), IČ: [IČO], se sídlem [adresa], [adresa] (dále jen „Instituce“), a vydání bezdůvodného obohacení. Řízení před FA bylo zahájeno dnem doručení návrhu žalobkyně FA dne [datum].

80. Celé řízení před FA od podání návrhu [datum] do vydání rozhodnutí o námitkách dne [datum] celkem [hodnota] roky a 1 měsíc a 4 dny.

81. Navazující řízení před soudy, a to Obvodním soudem pro [adresa] a Městským soudem v Praze trvalo odvolacího soudu činila 2 roky 5 měsíců a 26 dnů.

82. Celková délka řízení pak činila 5 let a 7 měsíců a 6 dnů.

83. Taková celková délka řízení je (prima facie) nepřiměřená a popírající smysl a účel zákonné úpravy, sledující za cíl zjednodušení a urychlení takových typů řízení.

84. Z hlediska jednotlivých kritérií podle § 31a odst. 3 písm. a) až e) zákona č. 82/1998 Sb. soud konstatuje, což konečně konstatovala i žalovaná, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věta třetí zákona o náhradě škody tím, že namítanou celkovou délku řízení lze považovat za nepřiměřenou. Při stanovení zadostiučinění soud vycházel ze všech okolností projednávané věci, jak vyplynulo ze spisu FA sp. zn. FA/SR/ZP/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] i ze spisu OS [adresa] C [Anonymizováno]/[Anonymizováno] .Pokud se týká řízení před FA: Od zahájení řízení dne [datum] do shromáždění podkladů rozhodných pro vydání nálezu (tzn. vyjádření žadatelky ze dne [datum]) tedy uběhlo více jak 21 měsíců. K vydání nálezu pak došlo až po uplynutí lhůtě 90 dnů ode dne shromáždění podkladů pro rozhodnutí. Tato lhůta byla překročena o 7 dnů. Pokud se týká řízení o námitkách: Rozhodnutí o námitkách FA vydal po uplynutí základní 30-denní, resp. 60- denní, zákonem předpokládané lhůty. V posuzovaném případě FA překročil tuto lhůtu o 9 měsíců. Pokud soud vycházel ze spisu FA sp. zn. FA/SR/ZP/1592/2016 dospěl k závěru, že k nepřiměřené délce řízení přispěla žalobkyně, která neposkytovala FA potřebnou součinnost, i přesto, že byla z jeho strany opakovaně vyzývána k doložení vznesených nároků. Celé řízení před FA tak trvalo od podání návrhu dne [datum] do vydání rozhodnutí o námitkách dne [datum] celkem [hodnota] roky 1 měsíc. Soud se ztotožňuje i s vyjádřením žalované, že délka řízení před Obvodním soudem pro [adresa] byla nepřiměřeně dlouhá, i když soud podotýká, že s ohledem na množství věcí projednávaných tímto soudem není nařízení jednání za delší dobu ničím neobvyklým.

85. Soud dospěl k závěru, že bylo namístě žalobci poskytnout zadostiučinění v penězích, když samotné konstatování porušení práva se jevilo jako nedostačující. Pokud se týká stanovení jeho výše, soud dospěl k závěru, že tak, jak byla určena žalovanou a žalobci vyplacena je zcela přiměřená. Pokud žalobce požadoval žalobou přiznání vyššího zadostiučinění soud toto považoval za nedůvodné a žalobu zamítl. Při stanovení výše zadostiučinění vycházel soudu ze stanoviska NS sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum] Podle něj s ohledem na specifika případu náleží žadateli odškodnění v dolní hranici ve výši [částka]. Každé řízení vyžaduje určité trvání, tak jak uvedl Nejvyšší soud ve stanovisku, a proto přísluší za první 2 roky řízení o polovinu v souladu se stanoviskem, tedy na částku [částka] za první dva roky řízení. Soud přihlédl ke složitosti materie platnosti smluv o Investičním životním pojištění, právní i procesní složitost řízení (vyšetřovací zásada správního řízení). Dále má soud za to, že význam řízení pro žalobce nebyl zvlášť významný, spíše nižší, což vyplynulo i z toho, že žalobce v řízení nebyl příliš aktivní a k délce řízení před Finančním arbitrem významně přispěl svým jednáním, když nereagoval na opakované výzvy FA, dále uváděl nepravdivé údaje anebo je zamlčoval vylíčení rozhodných skutečností ohledně toho, zda pojištění stále trvá, popřípadě kdy, jakým způsobem a z jakého důvodu žalobkyně pojištění ukončila, zda jí v této souvislosti Instituce vyplatila odkupné či zda žalobkyně provedla mimořádné výběry z pojištění, když žalobkyně tvrdila, že mimořádný výběr učiněn nebyl, což bylo tvrzení nepravdivé. Pokud se týká výzvy FA, kdy vyzval žalobkyni k předložení dokladů reagovala přípisem ze dne [datum] kde tvrdila, že požadované doklady již FA i zaslala avšak v té době tomu tak nebylo. Dále uvedla, že z předmětné pojistné smlouvy nebyl proveden mimořádný výběr. V řízení před soudem došlo k průtahům. Základní částka byla proto snížena o 60 %, což koresponduje i s výpočtem žalované. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn.: IV. ÚS 2404/21 ze dne [datum] je potřeba považovat správní řízení a navazující soudní řízení z ústavněprávního hlediska za řízení jediné. Délka řízení činila 5 let, 7 měsíců a 6 dnů. Přiznaná náhrada činí za první dva roky (2 x [částka]) [částka], za další tři roky (3 x [částka]) [částka], za 7 měsíce (7 x [částka]) [částka] a 6 dnů (6 x [částka]) [částka]. Celkem po zaokrouhlení [částka], přičemž tato částka po výše specifikované redukci o 60 % představuje po zaokrouhlení [částka].

86. V posuzovaném řízení proto došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Nemajetková újma, která se v těchto případech presumuje a důkazy o ní se zásadně nevyžadují (nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 862/10 ze dne [datum], stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum]), proto žalobci vznikla a má nárok na přiměřené zadostiučinění za ní podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb.

87. Žalovaná uznala dílčí průtahy, konstatovala nesprávný úřední postup, avšak odmítla žalobci poskytnout náhradu za nemajetkovou újmu 88. V případech nepřiměřených délek řízení se nemajetková újma presumuje a peněžité zadostiučinění se nepřiznává jenom zcela výjimečně (viz zejména nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 862/10 ze dne [datum]). Přiznání peněžitého zadostiučinění a jeho výše v těchto případech má plnit též preventivní funkci z hlediska postupů orgánů veřejné moci; (pouhé) konstatování porušení práva má pouze podpůrnou funkci a lze jej použít zejména v případech, kdy se poškozený svým postupem na délce řízení sám podílel (srov. zejména nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 197/15 ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 899/17 ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1263/17 ze dne [datum]). Otázkou přiměřenosti peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení zabývá nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 192/11 ze dne [datum] (§ 22), a také nález sp. zn. I. ÚS 1536/11 ze dne [datum] (§ 56, § 57), ve kterých se uvádí, že výše zadostiučinění má odpovídat tradicím, životní úrovni a právnímu systému dané země.

89. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142, odst. 1 o. s. ř. a contrario. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši shora uvedené. Náklady řízení představují podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. § 1 odst. 1 a 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č.254/2015 Sb. paušální náhradu hotových výdajů za 5 úkonů po [částka] celkem [částka] (příprava, vyjádření k žalobě a účast na 3 jednáních soudu).

Poučení