31 C 123/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] c) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro: ochrana osobnosti takto:

Výrok

I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zdržet se nepravdivých tvrzení, že lidovečtí europoslanci docent [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno], [jméno] a [anonymizována tři slova] [celé jméno žalobce] hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů.

II. Žalovaný je povinen se žalobcům za šíření nepravdivých tvrzení omluvit, a to uveřejněním omluvy ve znění:„ Já [celé jméno žalovaného], [anonymizováno] hnutí Svoboda a přímá demokracie, se tímto omlouvám lidoveckým europoslancům [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce], o kterých jsem opakovaně veřejně prohlašoval, že při hlasování v Evropském parlamentu hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů. Toto tvrzení je nepravdivé. Uvedení europoslanci nikdy nehlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů, naopak se uvalení sankcí na Českou republiku snažili zabránit hlasováním proti přijetí rezoluce o zahájení řízení proti České republice za účelem zjištění, zda z její strany nedošlo k porušení rozhodnutí Rady Evropské unie, kterým se stanovila dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie, za což se nyní omlouvám“.

III. Pokud žalobci požadují, aby bylo v textu omluvy uvedeno, záměrně a šířením nepravdivých informací jsem se snažil poškodit pověst výše uvedených lidoveckých poslanců v očích veřejnosti, se žaloba zamítá

IV. Omluva bude uveřejněna na facebookovém profilu žalovaného ve dvou příspěvcích, které následně nebudou odstraněny a v nezávislých novinách [celé jméno žalovaného]. Žalovaný se dále veřejně omluví v pořadu [anonymizováno], vysílaném na [anonymizována dvě slova], a pokud neexistuje tento pořad, v jiném pořadu stejného formátu a dále na jednáních v poslanecké sněmovně do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 46 157,78 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci podali u zdejšího soudu žalobu na ochranu osobnosti proti žalovanému, přičemž tvrdili, že tento, jako [anonymizováno] politického hnutí Svoboda a přímá demokracie, se v médiích a na sociálních sítích opakovaně vyjadřoval a uváděl nepravdivé informace k okolnostem hlasování v Evropském parlamentu konaném dne 18. 5. 2017, jehož předmětem bylo přijetí rezoluce, zda má být Komisí Evropské unie zahájeno„ řízení o nesplnění povinnosti“ (infringement procedure) proti České republice jako členskému státu Evropské unie, jehož cílem by bylo zjištění, zda a popřípadě proč Česká republika jako členský stát porušuje předpisy Evropské unie. Konkrétně se jednalo o porušování Rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2015 /1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanovila dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka. Tvrdili, že proces je takový, že v rámci řízení Komise nejprve zašle dané zemi výzvu k zaslání informací a ta zašle podrobnou odpověď. Dospěje-li Komise k závěru, že země neplní své povinnosti vyplývající z právních předpisů EU, může zaslat odůvodněné stanovisko s formální žádostí o zajištění souladu s právem EU. V něm objasní, proč se domnívá, že tato země porušuje unijní právo. Jestliže ani poté daný členský stát nedosáhne souladu s právem EU, může Komise rozhodnout, že věc předloží Evropskému soudnímu dvoru (dále„ ESD“) s tím, že většina případů je vyřešena předtím, než je věc ESD postoupena. Pokud daná země EU včas nesdělí, kterými opatřeními provádí plnění evropských předpisů, může Komise požádat ESD o uložení pokuty. Jestliže ESD shledá, že daná země právní předpisy EU porušila, musí její vnitrostátní orgány přijmout opatření, aby rozhodnutí ESD vyhověla. Pokud ani přes rozhodnutí ESD země nezjedná nápravu, může Komise případ předat znovu ESD. Když se Komise obrací na Soudní dvůr podruhé, navrhne, aby Soudní dvůr udělil finanční sankce. Z celkem sedmnácti hlasujících českých europoslanců v Evropském parlamentu pro rezoluci o zahájení řízení o nesplnění povinnosti hlasovali pouze dva europoslanci, a to pan poslanec [jméno] [příjmení] ([příjmení] 09) a pan poslanec [jméno] [příjmení] ([příjmení] 09). Žalobci [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno žalobce] dne 18. 5. 2017 hlasovali proti návrhu Komise na zahájení řízení. Dne 18. 5. 2017 se mimo hlasování k uvedenému dokumentu, konalo v Evropském parlamentu další hlasování. Obsahem tohoto hlasování bylo přijetí rezoluce„ Usnesení Evropského parlamentu o strategii pro Sýrii“ (dále jen„ rezoluce“). Toto usnesení je tzv. poziční dokument, jímž se Evropský parlament vyjadřuje k určitým problémům a otázkám, kterým v současnosti Evropská unie čelí. Tento dokument není právně závazný, ani vynutitelný. Skládá se z celkem osmnácti bodů, ve kterých Evropský parlament vyjadřuje především svůj postoj k současnému stavu v Sýrii a zemích jí sousedících. Odsuzuje rozsáhlé porušování lidských práv a humanitárního práva, útoky chemickými zbraněmi, zamýšlí se nad otázkou vytvořením mezinárodního soudního tribunálu k prošetření válečných zločinů v Sýrii nabádá Ruskou federaci a Íránskou republiku ke zvýšení tlaku na současný syrský režim, vyjadřuje podporu iniciativám zajišťující přístup ke vzdělání syrských dětí po dobu konfliktu v jejich zemi, zdůrazňuje roli Evropské unie, mezinárodních a syrských občanských společností v ukončení konfliktu a konečně mimo jiné také vyzývá členské státy k aktivnímu zapojení v humanitární pomoci obětem konfliktu při dočasném přesídlování do zemí sousedících se Sýrií a jejich návratu do zemí původu po jeho skončení:„ …dále vyzývá členské státy EU, aby projevily větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnily uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí v Sýrii, nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu, a to i prostřednictvím programů přesídlování a přijímání uprchlíků z humanitárních důvodů; domnívá se však, že jakmile konflikt skončí, měly by být vytvořeny pobídky pro kvalifikované syrské uprchlíky, aby se vrátili a přispěli k obnově země.“ Obě uvedená hlasování mají společnou pouze jednu věc, a to, že se konala ve stejný den. Hlasování o Strategii pro Sýrii se nedotýkalo údajných sankcí pro Českou republiku za nepřijímání migrantů. Žalovaný [anonymizováno] politického hnutí Svoboda a přímá demokracie, dne 31. 8. 2017 zveřejnil na svém profilu na sociální síti facebook [webová adresa]) nepravdivé prohlášení, kterým poškodil žalobce., když uvedl následující:„ …nedávné hlasování 12 českých europoslanců za hnutí [jméno], ČSSD,KDU-ČSL, TOP09 a STAN, kteří hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů a pro povinné kvóty. Hlasování o dalším přijímání tzv. uprchlíků ze Sýrie proběhlo v Evropském parlamentu 18. 5. 2017 a PRO usnesení hlasovalo těchto 12 českých europoslanců: [příjmení] (ANO), [anonymizováno] (ANO), [příjmení] (ANO), [příjmení] (ANO), [příjmení] (ČSSD), [příjmení] (ČSSD), [celé jméno žalobce] (KDU-ČSL), [celé jméno původní účastnice] (KDU-ČSL), [celé jméno žalobce] (KDU-ČSL), [příjmení] (TOP09), [příjmení] (TOP09) a [příjmení] ([příjmení]). Je smutné, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš permanentně obelhává občany, když najednou nyní před volbami tvrdí, že je proti migrantům, když ve skutečnosti jeho poslanci hlasují přesně naopak.“ Obdobné prohlášení uvedl žalovaný [celé jméno žalovaného] na sociální síti také dne 1. 9. 2017. V těchto prohlášeních se odkazoval na obsah televizního pořadu televize [anonymizováno], ve kterém osobně řekl:„ …protože 18. května 2017 se hlasovalo v Evropském parlamentu … hlasovalo se o tom, zdali se budou přesídlovat další uprchlíci ze Sýrie na základě kvót a [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [příjmení] hlasovali pro potrestání České republiky. Dále hlasovali tři europoslanci KDU-ČSL [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice], [celé jméno žalobce]. Štětina, [příjmení] z TOP 09 [příjmení] ze STAN a [příjmení] [příjmení], [příjmení]. [příjmení] [příjmení] europoslanci takto podrazili občany České republiky, proč hlasovali pro usnesení, že i prostřednictvím programu pro přesídlování a přijímání uprchlíků, že mají členové Evropské unie projevit větší odhodlání pro přesidlování migrantů.“ Dne 5. 7. 2017 [celé jméno žalovaného] na své sociální síti uvedl, že bude tímto dnem šířeno mezi českou veřejnost první vydání„ novin SPD“ a v příspěvku zveřejnil odkaz na noviny ve formátu PDF. Na straně 10 tohoto dokumentu žalovaný [celé jméno žalovaného] v článku nazvaném„ Vlastizrada? Kdo hlasoval v EU proti vlastní zemi?“ opětovně sděluje zavádějící informace o hlasování, které dne 18. 5. 2017 proběhlo v Evropském parlamentu. Žalobci [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice] [celé jméno žalobce] byli označeni za osoby, které hlasovaly„ pro pokutu ČR“ a výslovně uvedl, že„ také díky nim vyzval EP k uvalení sankcí na ČR“. Žalovaný opakovaně sděloval prokazatelně nepravdivé údaje o žalobcích, lživě uváděl, že čeští europoslanci hlasovali v Evropském parlamentu pro uvalení sankcí na Českou republiku pro nepřijímání migrantů a„ podrazili“ občany České republiky a hlasovali proti vlastní zemi. Tato prohlášení jsou naprosto nepravdivá. Předmětem hlasování toho dne nebylo rozhodování o udělení sankcí, jak uvedl žalovaný, ale pouze hlasování o zahájení řízení ke zjištění, zda se lze domnívat, že Česká republika jako členský stát EU porušila svým jednáním právní předpisy EU. Jedná se o rozsáhlý proces, při kterém Komise EU komunikuje s členským státem a na základě jednání rozhodne o tom, zda by mohla být věc postoupena ESD. Není možné, aby poslanci Evropského parlamentu hlasovali o uvalení sankcí na členský stát, když tuto pravomoc má pouze a jen Evropský soudní dvůr, který je oprávněn sankce uložit pouze po řádném řízení, při kterém členský stát vystupuje jako účastník řízení a je oprávněn se řádně hájit. Žalobci dne 18. 5. 2017 hlasovali proti návrhu Komise na zahájení řízení. Žalovaný zcela nesprávně spojoval výsledky hlasování o výše zmíněné Strategii pro Sýrii s hlasováním o údajných sankcích, které mají společné pouze to, že se konaly ve stejný den. Záměrně tak uváděl na veřejnosti nepravdivé informace a zaměňoval fakta s cílem poškodit žalobce. Prezentoval z kontextu vytržený text usnesení a spojením s nepravdivými informacemi pozměnil jeho význam tak, aby ve společnosti vzbudil dojem, že žalobci hlasovali pro povinné přijímání migrantů do České republiky. Žalovaný, opětovně dne 14. 9. 2017 zveřejnil na svém profilu na sociální síti facebook [webová adresa]) nepravdivé prohlášení. Ve svém příspěvku uvedl následující:„ …Toto trestní oznámení je čiré zoufalství nad činy, které tito europoslanci svým hlasováním provedli, a které budou mít pro Českou republiku katastrofální následky. Hlasovali pro potrestání ČR formou povinných kvót pro migranty, přičemž Evropský parlament a Evropská komise nám nejen přikázala na základě jejich hlasování kvóty, ale zároveň nám hrozí v případě odmítnutí finančními pokutami. Přičemž, jak víte, Česká republika se kvótám brání, takže tito europoslanci PODPOŘILI SA na ČR, které Evropský parlament odsouhlasil pro země odmítající kvóty, ve stejný den před tímto hlasováním. Jiná věc je, že vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL přijímá migranty včetně těch muslimských celoročně zcela dobrovolně mimo kvóty a tím kvóty obchází a zrazuje občany ČR.“ Přibližně od počátku měsíce září 2017 byl na hlavním vlakovém nádraží v [obec] umístěn oficiální volební poutač politického hnutí SPD. Na tomto volebním poutači byl uveden následující text:„ Usnesení Strategie EU pro Sýrii, mimo jiné, aby si Česká republika převzala více uprchlíků ze Sýrie, schválili tito poslanci: ČSSD: [příjmení], [příjmení], TOP 09: Štětina, [příjmení], ANO: [příjmení], Ježek, [příjmení], [příjmení], KDU-ČSL: [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice], [celé jméno žalobce], STAN: Polčák.“ Dne 22. 9. 2017 uvedl žalovaný v rozhovoru dostupném na [webová adresa] to-zapira-Shodte-tu-masku-je-to-cerne-na-bilem-vzkazuje- [celé jméno žalovaného] [číslo] následující:„ …že dne 18. května 2017 dvanáct českých europoslanců – z toho čtyři za hnutí ANO, tři za KDU-ČSL, dva za TOP 09, jeden za STAN a dva za ČSSD – hlasovali pro usnesení v Evropském parlamentu, ve kterém Evropský parlament členské státy vyzývá k dalšímu přijímání uprchlíků ze Sýrie na základě kvót.“ Uvedená vyjádření jsou nepravdivá. Na základě odhlasované rezoluce se Evropský parlament usnesl na pouze na tom, aby„ členské státy EU, projevily větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnily uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí v Sýrii, nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu.“ tj. například Turecko a Libanon, nikoliv Česká republika. Žalovaný opakovaně sděloval prokazatelně nepravdivé údaje o žalobcích. Uváděl lživá tvrzení, že čeští europoslanci hlasovali v Evropském parlamentu pro uvalení sankcí na Českou republiku pro nepřijímání migrantů a„ podrazili“ občany České republiky a hlasovali proti vlastní zemi. Záměrně zjednodušil a především změnil význam rezolucí přijatých Evropským parlamentem, tak aby ve veřejnosti vzbuzoval dojem„ vlastizrádného jednání“ žalobců. Svými opakovanými vyjádřeními podněcoval ve veřejnosti vážné znepokojení z bezprostředního nebezpečí hrozícího tvrzeným nekontrolovatelným přílivem velkého počtu zahraničních migrantů. Svým jednáním rozšiřováním nepravdivých informací, záměrně vyvolával ve značné části veřejnosti nemalé obavy. Žalovaný svými veřejnými prohlášeními vzbuzuje v široké veřejnosti mylné domněnky, že žalobci hlasovali proti vlastní zemi a zapříčinili uvalení finančních postihů na Českou republiku. Takové závěry jsou naprosto mylné a úmyslně poškozují žalobce. Žalovaný toto šíří a očerňuje takovými nepravdivými informacemi žalobce v očích českých občanů a tato nepravdivá sdělení dále veřejně šíří a označuje žalobce za vlastizrádce. Od vystoupení žalovaného v televizním vysílání byla jeho nepravdivá vyjádření sdílena přes sociální síť facebook nejméně [číslo] uživateli. Se znalostí algoritmů sociální sítě facebook žalobci odhadují, že se nepravdivá tvrzení žalovaného mohou šířit mezi až milion a půl uživatelů, přičemž v důsledku řetězených sdílení se nepravdivé informace mohou reálně dostat až k 5 milionům občanů ČR. Poškození dobrého jména europoslanců je v mnoha případech nezvratné. Žalovaný ohrožuje vážnost žalobců u spoluobčanů, poškozuje je v zaměstnání, narušuje jejich rodinné vztahy a může jim způsobit jinou vážnou újmu. Tohoto jednání se žalovaný dopouští tiskem, televizí a veřejně přístupnou počítačovou sítí. Nepravdivé údaje, které žalovaný uvádí, negativně ovlivňují pověst žalobců ve společnosti i v politických vztazích a výrazně ovlivňují veřejné mínění. Zasažena není pouze pověst samotných žalobců, ale také celé politické strany, jíž jsou členy. Tato skutečnost následně negativně ovlivňuje postavení žalobců v této straně, kteří toto vnímají jako výrazný zásah do svého pracovního života. Žalobci také zaznamenali negativní dopad šíření těchto tvrzení na svůj osobní život. Žalobci i členové jejich rodin byli od doby zveřejnění nepravdivých informací mezi širokou veřejnost, zejména prostřednictvím sociální sítě Facebook, cílem velkého množství urážek i výhružek smrtí. Žalovaný je významným českým politikem, současným [anonymizováno] hnutí [celé jméno žalobce] a přímá demokracie. Témata spojená s problematikou uprchlické krize i témata týkající se Evropské unie jsou dlouhodobě důležitými body programu politického hnutí [celé jméno žalobce] a přímá demokracie a žalovaný se k nim dlouhodobě veřejně vyjadřuje. S ohledem na své postavení tak dle názoru žalobců disponuje dostatečnými znalostmi, schopnostmi a možnostmi k tomu, aby si pravdivost pronášených tvrzení ověřil. Žalovaný z řad veřejnosti obdržel také soukromé emailové zprávy upozorňující na nepravdivost jeho tvrzení, např. komunikace s [jméno] [příjmení] z projektu [webová adresa] a následná emailová komunikace s poslanci. Byl upozorňován i medii na nepravdivost svého tvrzení. Žalobce [celé jméno žalobce] se žalovaného pokoušel několikrát kontaktovat prostřednictvím telefonátů, které však nebyly ze strany žalovaného přijaty, a SMS zpráv, a upozornit jej na nepravdivost informací, které zveřejňuje. Žalovaný i přes všechna upozornění svůj postoj nezměnil a kromě nepravdivých informací o hlasování žalobců jejich postoj i hodnotil, prohlašoval, že„ podrazili občany České republiky“ Žalobci jsou si vědomi, že jako osoby veřejně činné a aktivní v politickém životě, musejí snášet vyšší míru kritiky než osoby soukromé. Stejně tak jsou si vědomi skutečnosti, že i Evropský soud pro lidská práva ve své rozhodovací činnosti konstantně zastává názor, že„ politici se na rozdíl od soukromých osob nevyhnutelně a vědomě podrobují důkladné kontrole každého svého slova a činu ze strany novinářů, i ze strany široké veřejnosti i soudů obecných. Mají však za to, že v předkládané situaci, je stěžejní skutečnost, že žalovaný záměrně, vědomě a opakovaně prostřednictvím celostátních médií šířil nepravdivou informaci, o tom, že žalobci„ podrazili občany České republiky“ tím, že hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku z důvodu nepřijímání migrantů. Ze strany žalovaného se tedy nejednalo o oprávněnou kritiku, kterou by byli žalobci povinni snášet. Žalobci vyzvali žalovaného k omluvě, on však nereagoval.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že při svých prohlášeních v rámci příspěvků a rozhovorů vycházel z článku veřejně přístupného na stránkách [webová adresa], a to konkrétně z příspěvku ze dne 23. 5. 2017,„ Kteří čeští poslanci v EP hlasovali pro uvalení sankcí na ČR“ autora a současně Poslance Evropského parlamentu [jméno] [příjmení], kdy uvádí„ Ve stejný den také Evropský parlament přijal usnesení s názvem„ Strategie EU pro Sýrii“, ve kterém členské státy vyzývá k dalšímu přijímání uprchlíků ze Sýrie, a to za situace, kdy se Česká republika pod hrozbou sankcí brání přijetí tisíců migrantů podle kvót EU. Evropský parlament v usnesení„ vyzývá členské státy EU, aby projevily větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnily uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí v Sýrii, nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu, a to i prostřednictvím programů přesídlování a přijímání uprchlíků". Jinými slovy, poslanci, kteří hlasovali pro, chtějí, aby si Česka republika převzala více uprchlíků ze Sýrie. Já jsem hlasoval proti. Pro usnesení naopak hlasovali [příjmení], Ježek, Chranzová, [příjmení] (ANO), [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice], [celé jméno žalobce] (KDU-ČSL), Štětina, [příjmení] (TOP09), [příjmení] ([příjmení]), [příjmení], [příjmení] (ČSSD) (str. 38 protokolu o hlasování). Žalovaný pak v rámci rozhovoru“ Lidovec hlasoval pro přijímání migrantů, a ještě to zapírá. Shoďte tu masku, je to černé na bílém, vzkazuje [celé jméno žalovaného]“ ze dne 22. 9. 2017 uvádí a objasňuje, že dne 18. května 2017 proběhla dvě hlasování.„ Nejdříve o sankcích, finančním potrestání států za to, že odmítají kvóty. Druhé hlasování se pak týkalo přijímání uprchlíků - tedy přijmutí kvót na migranty ze Sýrie [celé jméno žalobce] ví, že česká vláda odmítá kvóty, aby se zalíbila voličům, ale zároveň hlasoval pro přijímání uprchlíků. Brání se slovy, že pro sankce nehlasovali, ale zároveň byli paradoxně pro přijímání migrantů ze Sýrie, věc, za kterou jsou sankce uděleny, logicky tedy i pro sankce. Ta logická linka je zde zřejmá“. Následně pak v témže článku uvádí, že před zveřejněním tohoto rozhovoru se žalovaný zúčastnil debaty na TV [anonymizováno], kde byl současně dalším hostem europoslanec [jméno] [příjmení], který žalovanému odsouhlasil přesně systematiku hlasování Europarlamentu ze dne 18. května 2017 a potvrdil žalovanému logickou linii. Žalovaný tedy měl za to, že jeho příspěvky jsou založeny na spolehlivých informacích a že splnil podmínky kladené zákonem pro případ, že by soud shledal, že se jednalo o skutková tvrzení, a prokázal: rozumné důvody, na jejichž základě se spoléhal na pravdivost daného tvrzení, jakož i to, že podnikl dostupné kroky k ověření pravdivosti daného tvrzení, byl v dobré víře, a tudíž neměl důvod věřit, že předmětné tvrzení není pravdivé. Pokud se jedná o obsah výroku, má žalovaný za to, že se jedná o jeho subjektivní názor vztahující se k debatě o věcech veřejných, kdy tato veřejná debata by měla chránit názory nadnesené a přehánějící, dále i kritiku, která je tvrdá a ostrá, dokonce i taková, která je útočná a podjatá. Jelikož se jednalo o hlasování v Evropském parlamentu a tedy o činnost, která upoutává veřejnou pozornost, lze přistoupit ze strany žalovaného k této kritice. Dle názoru žalovaného se jednalo z jeho strany o kritiku v dobré víře a sdělení jeho politického názoru na příslušná hlasování Evropského parlamentu. Tak jak uvádí žalobci, s obsahem výroku úzce souvisí i postavení kritizované osoby, kdy obecně platí, že měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů jsou v případě veřejně činných osob mnohem měkčí ve prospěch původců těchto výroků, a to převážně v případě, kdy předmětná sdělení mají vztah k veřejné činnosti takových osob. Zejména politici pak musejí prokázat vyšší míru tolerance, a to v důsledku toho, že se na rozdíl od soukromých osob nevyhnutelně a vědomě podrobují důsledné kontrole každého svého slova a činu ze strany médií. Dalším důvodem pro omezení zásahů veřejné moci (soudů) do kritiky osob veřejného zájmu je to, že tyto osoby mají snazší přístup do médií, resp. mají obecně větší možnosti, jak na případnou kritiku reagovat. V této souvislosti praxe dovodila, že mocenský zásah státu do svobody projevu za účelem ochrany dobrého jména jiných občanů by měl přijít subsidiem, tedy pouze tehdy, pokud nelze škodu napravit jinak. Škodu lze napravit jinak než zásahem státu, například užitím přípustných možností k oponování kontroverzním a zavádějícím názorům. Tak lze často minimalizovat škodlivý následek sporných výroků mnohem efektivněji než cestou soudního řízení (ÚS I. ÚS 367/03). Žalobci ve svém žalobním návrhu pouze konstatují, že byla jejich pověst v souvislosti s výrokem žalovaného zasažena, a to i v politických stranách, nikterak však není toto zasažení konkretizováno a žalovaný má tedy za to, že pověst žalobců nebyla dotčena tak, jak uvádějí a už vůbec nebylo negativně ovlivněno postavení žalobců ve svých politických stranách. Soud vyzval žalovaného podle ust. § 118a o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a doplnění důkazů jak získal uvedené informace a jak si tyto informace ověřoval a byl poučen, že pokud tak neučiní, vystavuje se případnému neúspěchu ve sporu.

3. Soud v řízení provedl tyto důkazy: Z výpovědi žalobce [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [celé jméno žalobce] vyplynulo, že je poslancem Evropského parlamentu a v prvním volebním období se zabýval bezpečnostními otázkami, hlavně migrací a jejím řešením, jezdil po uprchlických táborech a seznamoval se detailně se situací v Evropské unii i mimo ní. Otázka bezpečnosti bylo hlavní téma, kterým se zabýval, a stále se k ní vyjadřoval. Je poslancem za KDU-ČSL,v politice je aktivně od roku 2012 je ženatý, má děti. Pokud se týká hlasování v Evropském parlamentu, jednalo se o hlasování, která jsou deklaratorní tzn., že nejsou nijak zavazující a v těchto hlasování hlasovali úplně jinak, než se vyjádřil žalovaný. Žalovaný se opakovaně vyjádřil s tím, že hlasovali pro potrestání České republiky za nepřijetí uprchlíků a pro povinné kvóty, což však není pravda. Toto hlasování bylo žalovaným interpretováno jako vlastizrada České republiky. Poté, kdy toto zmínil při volebním souboji v médiích, tak žalobce a jeho rodina obdrželi přes 3000 výhrůžek smrtí, což vedlo k tomu, že rodina musela dostat na 2 měsíce policejní ochranu. V té době žili způsobem, který není vůbec vhodný k životu v demokratické zemi, čelili neustálému nátlaku a útokům od příznivců žalovaného, který neustále opakoval, že jsou vlastizrádci. Útoky spočívaly v tom, že jim bylo sdělováno, že je oběsí, že patří buď do plynu a že by je měli oběsit jako nacistické zrádce. Důvodů, proč měli ochranku, bylo několik. Začali chodit výhrůžky na sociálních sítích, e-mailem a hlavní zlom nastal v momentě, kdy jeden z pachatelů si na žalobce počkal před místem jeho bydliště, kde žije s rodinou a tehdy i dvěma malými dětmi a řekl, že po volbách, až vyhraje [celé jméno žalovaného] tak ho oběsí na lampě, která je u jejich domu. To byl hlavní důvod, proč se obrátili na Policii České republiky a situaci začali řešit. Policie České republiky řadu pachatelů výhrůžek ztotožnila, jednalo se většinou o příznivce žalovaného, když odkazovaly na jeho vyjádření. Toto se objevuje i v policejním spise Pokud se týká vyjádření žalovaného, s těmi se žalobce většinou seznámil na sociálních sítích. Poté začali dostávat obrázky oběšených nacistů po 2. světové válce. Byly to obrázky, jak jsou zastřeleni lidé, nebo jak mají u hlavy pistoli a byl tam obrovské množství komentářů. Největší tlak nastal po vyjádření žalovaného k 31. 8., kde znovu opakoval to, co již předtím uvedl a ještě se to objevilo v novinách, kdy žalobci byli označeni znovu za vlastizrádce, což výrazným způsobem eskalovalo situaci. Byli i fyzicky konfrontováni třeba při předvolebních akcích lidmi, kteří na ně křičeli, říkali, že zaprodali Českou republikou, že nic jiného než šibenici si nezaslouží. Celá záležitost se dotkla žalobce i rodiny. Nejstarší syn si všiml toho, co bylo uvedeno na sociálních sítích synovi je 16 let mladší dcera na sociální sítě neměla přístup tak, že o ničem nevěděla. Pokud se týká dětí, žalobce je nemohl vyzvedávat na doporučení Policie České republiky a neměl k nim přístup. Když pro ně jezdili tak jezdili s policejní ochrankou po celou dobu. Mladší syn se ptal, proč jsou s nimi policisté, kteří měli zbraně. Dítě se bálo, plakalo, nechtělo usnout, starší syn se ptal, jestli je skutečně zabijou, nebo jestli je po volbách pověsí a co udělá pro to, aby je nepověsili. Dále byl syn konfrontován řadou svých spolužáků, kteří byli na sociálních sítích a říkali mu, že viděli na síti žalobce oběšence a proč to tam vlastně je a poté to syn začal se žalobcem řešit. Reakce trvaly poměrně dlouho, intenzita byla největší od června, kdy žalovaný vystoupil v pořadu [jméno] [příjmení], kdy to řekl poprvé a neustále to opakoval, takže nejintenzivnější období trvalo asi 5-6 měsíců do voleb. Po volbách reakce výrazně utichly a poté se vracely po výroku premiéra České republiky Andreje Babiše. V roce 2020, se objevily znovu, jednalo se o podobné lidi a opět často o příznivce žalovaného. Znovu vyhrožovali, měli znovu policejní ochranku, znovu se objevilo téma vlastizrádce. Žalobce má za to, že ze strany žalovaného se jednalo o úmysl. Vyzval ho, volal mu, neboť se znali od roku 2010 dříve si tykali, upozornil ho esemeskou, že lže, že výroky jsou nebezpečné, že žalobci chodí výhrůžky, ale on se odmítl omluvit a jakkoliv reagovat Věděl i o tom, že chodí výhrůžky dětem žalobce a tvářil se, že ho to nezajímá. Žalobce má za to, že žalovaný věděl, co dělá, znovu to opakoval, dělal to úmyslně a chtěl tím poškodit žalobce kolegu [celé jméno žalobce] a další poslance za KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Výhrůžky nechodili jen žalobci a intenzivně se objevily i u dalších kolegů. Ty jich neměli tolik, neboť se tolik neangažovali ve věcech migrace. Žalobce byl poškozen i ve sféře politické, a protože žalovaný neustále opakoval, že se jedná o vlastizradu. Rodina žalobce musela přerušit kontakty s přáteli a 2 měsíce byl s rodinou víceméně izolován. Kromě fyzické ochranky měli ještě policistu k dispozici, kterému museli hlásit veškerý pohyb, měl zařízení GPS, které sledovalo, kde jezdili, aby se mohli obrátit na polici. Jejich sociální život byl výrazně omezen. V případě politiky samozřejmě toto téma rezonovalo a řada členů KDU-ČSL chtěla podat vysvětlení. Bylo to velmi nepříjemné odpovídat na otázky, které se stále týkaly údajného hlasování pro kvóty a pro migranty. Když byli například v [obec] nebo v [obec] nadávali jim do vlastizrádců a v případě akce v [obec] jeden příznivec žalovaného na něj křičel ty vlastizrádče táhni do prdele. V té době tam byl žalobce s pětiletým synem. To, jak hlasovali 18. 5., je veřejně dohledatelné na stránkách Evropského parlamentu, je tam přesně text rezoluce, a jak hlasovali. Okolí tomu, co uváděl žalovaný, částečně věřilo, ve svém okolí má řadu policistů a vojáků, je voják aktivní zálohy a Ti čerpali informace ze stránek žalovaného z videí. [příjmení] z nich říkala, že by si to určitě nevymyslel, že přece tohle nemůže beztrestně tvrdit. Když žalobce říkal, že už žalovaný mnohokrát lhal a uváděl konkrétní případy, tak řada z nich si myslela, že politik si nemůže dovolit nemluvit pravdu v tak závažných věcech. [příjmení] mnohokrát vysvětlovat, o co vlastně šlo. To, co uvedl žalovaný, žalobce mnohokrát ve sdělovacích prostředcích vyvracel. Existují k tomu články a novináři upozorňovali na lživost jeho tvrzení, že nikdy se o tom, co tvrdil žalovaný, se nehlasovalo. Obrátili se i na Evropský parlament, který doložil, o co se vlastně hlasovalo, bylo to v ECHU v INFU bylo to na stránkách zahraničních médiích, kdy někteří novináři třeba z [příjmení] [příjmení] [jméno] kritizovali Facebook za obrázky poprav, které se týkaly žalobce a výhrůžek s tím, že Facebook to nemazal a museli to mazat sami ručně. Z výpovědi žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova] vyplynulo, že celé tvrzení žalovaného je totální lež. Smysl jeho sdělení byl, že jsou vlastizrádci, protože hlasovali pro sankce proti České republice. Evropský parlament nemá žádnou pravomoc hlasovat o sankcích proti českému státu, a to ani on sám ani v kombinaci s Radou Evropské unie. Toto může udělat pouze Evropský soudní dvůr. Usnesení, o kterých se hlasovalo, nebyla o sankcích proti České republice. Je to lež také proto, že žalobci proti těmto usnesením hlasovali, takže i kdyby parlamentu pravomoc měl i kdyby ta usnesení byla o tom o čem tvrdí žalovaný, tak oni hlasovali proti. Jednalo se konkrétně o 2 hlasování, z nichž jedno se týkalo migrantských kvót, druhé se týkalo Sýrie a to jsou 2 věci. Žalobce byl poškozen v profesním i v osobním životě. Tou dobou měl poměrně význačnou funkci v Evropském parlamentu, byl předsedou Výboru pro právní záležitosti, byl europoslanec a musel opakovat a vysvětlovat stále svému okolí, že to co uvedl žalovaný je lež. Musel vysvětlovat tuto záležitost veřejnosti na osobních setkáních a opakovaně byli konfrontováni s tím, co jsou to za charaktery, když hlasují proti České republice. Žalobce dostával, například dopisy s výhrůžkami smrtí, dostal e-mail, na kterém je fotka plakátů, který žalovaný a jeho strana nechali vytisknout a vylepovali. Žalobce má za to, že to žalovaný dělal úmyslně. Reagovali konkrétně sousedé a spoluobčané v obci, kde bydlí v Hostivicích. Lidé se ho ptali, co to má znamenat, někdo tomu věřil, někdo ne, ale zejména starší ročníky důchodci, kteří sedí na sociálních sítích a šíří různé senzační zprávy tomu věřili. Žalobce má velmi staré rodiče, kteří měli přátele, kteří byli touto dezinformační kampaní nakaženi a rodiče byli vystresováni z toho, že jejich syn je označován za vlastizrádce, takže celá záležitost se podepsala na jeho nejbližším okolí. Pokud se týká profesní roviny, žalobce je mimo jiné vysokoškolský učitel, takže má věrohodně přednášet Evropské právo a být nějakou autoritou pravdivosti. V tomto směru samozřejmě tvrzení žalovaného o tom, že je, vlastizrádce ho poškodila a musel čelit otázkám, co to celé má znamenat. Žalobce učí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy na Vysoké škole finanční a správní. Na vyjádření žalovaného ve sdělovacích prostředcích reagoval, odpovídal na dotazy ze strany novinářů. Článků a dotazů byla celá řada. Věc se objevovala znovu v několika vlnách. Žalobce sám vlastizradu považuje za závažný trestní čin, neboť vlastizrádce je ten, kdo byl odsouzen za trestný čin vlastizrady. Pohrávat si lehkovážně s tímto výrokem zejména v pracovních pozicích, které zastával i zastává, je otázka, která se žalobce dotýká a pokud je člověk politik, který to myslí s politikou vážně a myslí to jako službu ve prospěch České republiky a jejich občanů, tak být nazýván zrádcem je pro něj velmi stresující a dehonestujícím. V době, kdy žalovaný pronesl slova o vlastizradě, žalobce zastával formálně druhou nejvyšší funkci v Evropském parlamentu žalobce. Žalobce vstoupil v roce 1990 do ČSL, a poté do KDU-ČSL a vyšší politiku začal provozovat od roku 2004. Ví, že do určité míry se některé věci spojily s výkonem veřejné funkce, ale to, co se dělo kolem této kauzy se žalovaným, to bylo něco, co nezažil. Pokud se týká výhrůžek smrtí nadávek nejsprostšího kalibru atd. V roce 2004 byl žalobce náměstkem ministra zahraničních věcí. Z výpovědi žalovaného [celé jméno žalovaného] vyplynulo, že od počátku hovořil pouze o jediném hlasování a ne o žádných dvou hlasováních, mluvil o hlasování, a to o Usnesení s návrhem Strategie Evropské unie pro Sýrii a v podstatě o jedné jediné větě, pro kterou hlasovali poslanci KDU-ČSL [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice], [celé jméno žalobce] a ta věta zní, že Evropský parlament vyzývá členské státy EU, aby projevily větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnily uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí Sýrie nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu, a to i prostřednictvím programu přesídlování. Vůbec nemluvil o dvou hlasováních, proto byl od počátku překvapen žalobou. Má za to, že žalobce účelově smíchal 2 hlasování, když on se vyjadřoval pouze k jednomu. Žalobci ho nařkli ze skutečnosti, že zaměnil 2 hlasování, která proběhla v 1 den, on však nic nezaměnil, upozornil pouze na hlasování v rámci přijetí usnesení Evropského parlamentu o strategii pro Sýrii, které shora citoval. Dále v rámci tohoto usnesení se vyzývají členské státy, aby neprojevili větší odhodlání při sdílení odpovědnosti, a to i prostřednictvím programu přesídlování a přijímání uprchlíků. Toto usnesení nabádá k programu přesídlování a přece z logiky věci je jasné, že pakliže přesídlování má být prostřednictvím nějakého programu, a proto hlasovali 3 europoslanci tak program přesídlování má nějaké parametry a je přece logické, že pakliže má přesídlování migrantů nějaké parametry, tak se jedná o kvóty a tzn., že to je zcela jasné. Další věc, co se týče výhrůžek na základě toho, že tito 3 europoslanci z KDU-ČSL hlasovali pro to, aby Česká republika převzala více uprchlíků ze Sýrie, značná část české veřejnosti nesouhlasí s tímto postojem. Za to žalovaný nemůže, nemůže za to, že je proti tomu, aby se přijímali uprchlíci ze Sýrie. Žalovaný je [anonymizováno] politického hnutí Svoboda a přímá demokracie od roku 2015. V politice působí od října roku 2013, na svém profilu na Facebooku uvedl“ nedávné hlasování 12 českých europoslanců za hnutí ANO, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN, kteří hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů a pro povinné kvóty. Hlasování o dalším přijímání tzv. uprchlíků ze Sýrie proběhlo a dále 18. 5. pro usnesení hlasovalo těch 12 českých poslanců, kteří tam byli uvedeni. Žalovaný vycházel z blogu na iDNESu europoslance [jméno] [příjmení], který potom následně na dotaz žalovaného, když byli před pořadem televize [anonymizováno], ten potvrdil, že blok se zakládá na pravdě. Žalovaný má za to, že kvóty vysvětlil a pokud se týká sankcí tzn. europoslanci KDU-ČSL hlasovali pro přijímání migrantů ze Sýrie na základě programu prostřednictvím programu přesídlování, a to jsou podle žalovaného kvóty. Dále sankce vnímá tak, že sankce a trest pro Českou republiku a má za to, že je to většinový názor v České republice, že když někdo hlasuje pro přijímání migrantů ze Sýrie, že to je sankce a trest pro Českou republiku a o tom, je žalovaný přesvědčen. Poté se žalovaný vyjádřil dne 1. 9. 2017 na sociální síti, kde odkazoval na obsah televizního pořadu televize [anonymizováno], ve kterém uvedl„ protože 18. května 2017 hlasovalo se v Evropském parlamentu o tom, že se budou přesídlovat další uprchlíci ze Sýrie na základě kvót [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [příjmení] hlasovali pro potrestání České republiky a dále hlasovali 3 europoslanci KDU-ČSL [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice], [celé jméno žalobce] atd. Proč naši europoslanci takto podrazili občany České republiky, proč hlasovali pro usnesení, že i prostřednictvím programu pro přesídlování a přijímání uprchlíků, že mají členové Evropské unie projevit větší odhodlání pro přesídlování migrantů. Žalovaný tedy podraz na občany České republiky spatřuje v tom, a vychází přitom z průzkumu veřejného mínění, že když hlasují europoslanci KDU-ČSL prokazatelně, a to hlasovali pro usnesení, kde vyzývají členské státy, aby projevili větší odhodlání, projevit přízeň a odpovědnost a umožnit uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí nalézt ochranu za hranicemi nejbližších regionů, a to i prostřednictvím programu přesídlování přijímáním uprchlíků, tak je to skutečný podraz. Přijímání imigrantů do České republiky tak jde proti bezpečnosti České republiky, je proti zájmu České republiky a jedná se o názor žalovaného. Dále 7. 9. 2019 rozšířeno veřejností první vydání novin SPD, a v příspěvku byl zveřejněn odkaz na noviny ve formátu PDF, na straně 10 byl publikován článek, jehož je žalovaný autorem„ vlastizrada, kdo hlasoval v Evropské unii proti vlastní zemi„ žalovaný je autorem tohoto článku, v podstatě to sepisoval tým. Noviny viděl a hlásí se k tomu a na prohlášení nevidí nic nepravdivého, neboť prokazatelně europoslanci KDU-ČSL hlasovali pro přijímání migrantů ze Sýrie na základě přesídlovacích programů, což jsou podle žalovaného kvóty a je to podraz a osobní názor žalovaného a je to podraz na občany České republiky a většinový názor občanů České republiky je, že by se neměli přijímat žádní migranti. Žalovaný tvrdí, že nespojil 2 hlasování možná to vzniklo, když nad tím začal přemýšlet tak, že na blogu europoslance [jméno] [příjmení] se hovoří o dvou hlasování, tak se to možná žalobcům spojilo. Žalovaný to však nespojil, orientuje se v hlasování velmi dobře. Žalovaný hovořil o hlasování, které se týká strategie pro Sýrii, a to hodnotil, a když někdo hlasuje pro přesídlování, to jsou prostě kvóty, jsou tam parametry a trvá na tom, že je to trest, neboli sankce pro občany České republiky pakliže někdo takhle hlasuje. Pokud se týká poutače na hlavním nádraží v [obec], jednalo se o oficiální volební poutač politického hnutí SPD ze září 2017. To co tam bylo uvedeno, je pravdivé. Usnesení Strategie pro Sýrii obsahovalo programy přijímání a přesidlování migrantů a europoslanci pro to hlasovali. V případě [anonymizována dvě slova] ze dne 22. 9. 2019, 18. května 2017, kde bylo uvedeno, že 12 českých poslanců hlasovalo pro usnesení, a to 2 za TOP 09, 2 ČSSD v Evropském parlamentu, ve kterém Evropský parlament členské státy vyzývá k dalšímu přijímání uprchlíků ze Sýrie na základě kvót. Když byl žalovaný tázán novinářem, tak odpověděl [anonymizována dvě slova] tak, že jim sdělil pravdivou informaci, odkázal na programové řešení migrace tam je napsáno na základě programu přijímání a každé programové řešení přece obsahuje nějaký postup nebo, jinými slovy kvóty, z jeho pohledu je věc jasná. Cílem článku žalovaného a jeho projevu bylo upozorněni na nebezpečí, na které hnutí SPD neustále upozorňuje, a to na problematiku migrantů někdy jeho cílem nebylo poškodit žalobce. Prezentoval svůj subjektivní názor a vycházel z informací kolegů žalobců a bývalého europoslance [jméno] [příjmení]. Pokud se týká blogu europoslance [jméno] [příjmení] ten mu následně potvrdil, že bod je správný a věta, kde je napsáno to, co uvedl, je pravdivá, jedná se o větu " Evropský parlament v usnesení vyzývá členské státy Evropské unie, aby projevily větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnili uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí Sýrie nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu, a to i prostřednictvím programu přesídlování a přijímání uprchlíků„ z této věty žalovaný vycházel, jednalo se právě o blog europoslance [jméno] [příjmení]. Dále si žalovaný kontroloval, jak skutečně europoslanci hlasovali. Na blogu si to rozklikl, protože tam byla tato možnost. Českou republiku a Sýrii považuje žalovaný za bezprostředně sousedící regiony. Zde se jedná o Evropskou unii, tzn., že ta zahrnuje i Kypr a vzdálenost ze Sýrie na Kypr je malá. Je tam sice moře, ale jedná se o sousedící země. Uvedl to z toho pohledu, jakým způsobem probíhá migrace. Význam slova sankce žalovaný bere jako slovo trest. Když někomu dáte sankci tak ho potrestáte a žalovaný to vnímá a význam slova tak, že když někdo hlasuje pro přijímání uprchlíků ze Sýrie, což prokazatelně europoslanci hlasovali, tak je to sankce pro Českou republiku, je to trest. V tomto případě se jedná o jeho vlastní hodnocení, neboť má právo hodnotit usnesení. Pro něj je přijímání migrantů sankce. Je to trest pro Českou republiku, je to potrestání České republiky. Žalobci hlasovali pro to, aby přijímali migranty ze Sýrie prostřednictvím programu přesídlování. Z pohledu žalovaného považuje jednání žalobců za vlastizrádné jednání, za situace kdy probíhá migrační vlna nelegální migrace. Poukazuje na význam toho slova s tím, že je to zrada na zájmech občanů České republiky. Je přesvědčen, že hlasování nebylo v zájmu občanů České republiky, protože přijímání migrantů se Sýrie není v zájmu České republiky. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno původní účastnice] vyplynulo, že nejprve sama podávala žalobu. 18. 5. se hlasovalo o tom, že jedním z hlavních úkolů by mělo být spuštění sankcí, ale europoslanci – žalobci hlasovali proti tomu. Informace, která vyšla navenek, byla způsobena mylným čtením hlasovacího listu. Nehlasovali nikdy pro kvóty a nehlasovali nikdy ani pro sankce, které by měly být spuštěny vůči jakémukoliv členskému státu. 18. 5. pokud se týká hlasování, o kterých se zmiňovali žalovaní, bylo více. 18. 5. 2017 hlasovala svědkyně proti, což vyplynulo i z hlasovacích listin. Žalobci tedy pan [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] ani svědkyně nic nepodpořili a hlasovali proti. Svědkyně má za to, že ze strany žalovaného se jednalo o úmysl žalobce poškodit. Žalovaný byl upozorněn osobně, ale také i kolegy, neboť debaty probíhaly v Poslanecké sněmovně a žalobce i svědkyně se proti tomu ohradili. Tvrzení žalovaného poškozovalo svědkyni, pana [celé jméno žalobce] i pana [celé jméno žalobce] a všechny kolem nich. Lidé jim mohli přestat věřit. Ještě v minulém týdnu přišli, e- maily, kdy žalobce i svědkyně byli prohlašování za zrádce národa. 18. 5. 2017 proběhlo v Evropském parlamentu hlasování, jehož předmětem bylo přijetí rezoluce, zda má být komisí Evropské unie zahájeno řízení o nesplnění povinností proti České republice jako členskému státu Evropské unie, zda a popřípadě, proč Česká republika jako členský stát porušuje předpisy Evropské unie, konkrétně se mělo jednat o porušování rozhodnutí rady Evropské unie ze dne 22. září 2015, kterým se stanovila dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka. V tomto případě hlasovali proti. Následně proběhlo 18. 5. 2017 další hlasování, jehož obsahem bylo přijetí rezoluce usnesení Evropského parlamentu o strategie pro Sýrii. Jednalo se o poziční dokument, jímž se Evropský parlament vyjadřuje k určitým problémům a otázkám, kterým v současnosti Evropská unie čelí. V tomto případě hlasovali pro, ale toto usnesení není o kvótách a není o sankcích proti České republice. Hlasovali a nebyl důvod hlasovat proti, neboť když čte část, kterou zmiňuje žalovaný je tam uvedeno, že tuto zemi ničí konflikt a vyzývá členské státy, aby projevily větší odhodlání při sdílení odpovědnosti umožnit uprchlíkům ochranu bezprostředně sousedícího regionu, což není Česká republika. Čili si nepředstavovali, že se budou přesidlovat do České republiky utíkající z válečných zón, a jakmile konflikt skončí, měly by být vytvořeny pobídky pro kvalifikované syrské občany, kteří by se vrátili, a přispěly k obnově země. V případě rezoluce, že členské státy Evropské unie by měli projevit větší odhodlání při sdílení odpovědnosti, tam hlasovali pro. Nijak se vůči tomu neohrazovali právě proto, že Česká republika není bezprostředně sousedící zemí a navíc tam byl právě závazek a občané volali po tom, pomozte těm lidem z těch území, odkud prchají, a nevozte nám je do Evropy. Čili jestliže předtím v usnesení řekli ne, Česká republika nebude přijímat uprchlíky, nepodvolí se kvótám, tak na druhou stranu řekli ano, je určitý způsob, jakým Česká republika může a měla by pomoci, a to bylo v tom usnesení. To nebylo k naplnění kvót. Po zveřejnění tvrzení žalovaného byla svědkyně i žalobci označováni za zrádce národa. Každý z nich takto pociťoval velmi špatně a museli se s tím nějak vypořádávat a vypořádávají se dodnes. Žalobce [celé jméno žalobce] malé děti a byl vystaven osobním útokům. Jedná se o dobu, kdy nebyl veselý, ať se jedná normálně o veselého člověka. Pan [celé jméno žalobce] je introvertní člověk nesvěřoval se, má starší rodiče a ti to těžce nesli, s tím se jí také svěřoval. Svědkyně má za to že, tomu co řekl žalovaný, lidé věřili. Minulý týden dostala e- mail od známého, kterému se snažila věc vysvětlit, ale on na to reagoval tak, no ale pan [celé jméno žalovaného] to takhle řekl a proč to teda pan [celé jméno žalovaného] neodvolal, proč teda pan [celé jméno žalovaného] pořád tvrdí, má to na svých stránkách. Evropský parlament by ani nemohl odhlasovat uvalení sankcí, protože to není v jeho pravomoci. Svědkyně je v politice dlouho, zůstává spjata se svým regionem a lidé ji znají. Ve volební kampani v roce 2019 to bylo bouřlivé a hlavně žalobci si zažily své, byla svědkem na ulici, neboť jednalo o kontaktní kampaň. Lidé byli agresivní a asistentka jednou musela bránit. Svědkyně chápe obavy lidí, ale na svědkyni a žalobcích zůstalo určité stigma, neboť žalovaný řekl, že takhle hlasovali, oni se tomu brání, snaží se vysvětlovat, jaká situace byla, někteří lidé to pochopí, někteří to přijmou, ale existuje zvýšená agresivita. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že v době, kdy proběhlo hlasování v Evropském parlamentu 18. 5. 2017, byl jeho poslancem. Sám hlasoval a pak o tom napsal článek. Proběhlo několik hlasování, všechny si detailně nepamatuje, ve svém blogu explicitně zmiňoval 2 hlasování, která se tak či onak týkala migračních kvót. Ve věci, o které je veden spor se mělo jednat o usnesení o výzvu Evropského parlamentu vůči České republice a dalším členským státům, aby přijímali víc uprchlíků ze Sýrie. Svědek vypověděl, že žalobce [celé jméno žalobce] hlasoval pro usnesení, svědek hlasoval proti. Žalobce poslanec [celé jméno žalobce] hlasoval pro usnesení tedy pro rezoluci, na které se Evropský parlament usnesl, že členské státy Evropské unie by měly projevit větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnit uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí Sýrie nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu, to je například Turecko a Libanon. Jak hlasoval pan [celé jméno žalobce], si svědek nepamatuje. Na hlasování se svědka ptal žalovaný i další média typu parlamentní listy. Blog svědka citovali nebo převzali. Reagoval na to i prvý žalobce formou tiskové zprávy KDU-ČSL své strany, kde to nijak nezpochybňuje. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je manželkou prvého žalobce. O informacích, které uvedl žalovaný ve sdělovacích prostředcích, se dozvěděla v červnu 2017 v návaznosti na to, že se objevily prvé výhrůžky. Ty právě navazovaly na tento výrok. Okolí se svědkyně vyptávalo. V té době byla na mateřské dovolené. Rodina žalobce měla ochranku, důvodem byly nejdříve výhrůžky, které sama zaznamenala v diskuzích a někdy v září v říjnu viděla i fotografie co žalobci chodili, pistole u hlavy, oběšenci apod. V té době měla svědkyně narozené dítě a staršímu dítěti bylo 5 let, takže vnímalo situaci, kdy se u nich doma objevila policie, i když nebyla v uniformách a vyptával se na všechno. Vyptával se na to, kdo to je a vzhledem k tomu, že žalobce nemá home office byla s dětmi sama. Na noc se zamykala a stále kontrolovala, zda má nabitý mobil, anebo pager při ruce. Celá situace ovlivnila jejich život. Svědkyně se obávala o bezpečnost dětí, a pokud se týká výhrůžek, byly konkrétně takové„ pověsíme Tě po volbách“ apod. Dále se ptali na to, jestli pak Tvoje děti vědí, že ty jsi vlastizrádce a právě zase po volbách budete všichni viset apod. Předtím se nikdy s výhrůžkami nesetkala. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je asistentem prvého žalobce [celé jméno žalobce] na částečný úvazek, je asistentem pro Českou republiku na víkendy. O hlasování, konkrétně nic neví, nicméně nastaly dost velké problémy v České republice, kdy chodila spousta zpráv spousta e-mailu na sociálních sítích, kde byl ohrožen život žalobce a jeho rodiny. Z toho důvodu, si žalobce vyžádal i policejní ochranu. [jméno] dostal a v tu chvíli se objevil bezpečností problém s tím, jak zařizovat všechny akce, nemohli dávat včas informace svým voličům kdy, na jakou akci pojedou. Museli plánovat cesty přemýšlet, kde by mohla hrozit nějaká hrozba. Žalobce také dostal doporučení, aby nosil neprůstřelnou vestu. Služba svědka pro žalobce byla psychicky náročnější, na jedné akci se setkali s tím, že žalobce byl slovně napaden, že je vlastizrádcem, objevily se i výhrůžky, například [celé jméno žalobce] zdechni, nebo vaří se pro Tebe voda apod. Začínalo to jarem 2017, kdy chodily zprávy, na které vlastně nikdo nereagoval, mazaly se ze sociálních sítí, problém nastal kolem září a v říjnu už měl žalobce policejní ochranu. Pokud se týká práce asistenta, připravuje pro europoslance víkendové programy a vlastně zajišťuje celou akci od A až do Z. Připraví akci, dělá osobní doprovod, řídí automobil, má na starost fotografování a připravuje správu na sociální sítě. Víkendové akce jsou například kulturní akce, plesy a různá setkání. Svědek zaznamenal reakce i na těchto akcích, ptali se žalobce, proč byl označen za vlastizrádce. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je tiskovou mluvčí europoslance [celé jméno žalobce]. S vyjádřením žalovaného se seznámila a poté, co se to dostalo do médií, pozorovali neskutečné množství e-mailů. Denně jich bylo třeba [číslo] nebo 2000 a spousta nočních hovorů. Svědkyně jako tisková mluvčí v podstatě dělá europoslanci štít, kdy na webu a na všech kontaktech je její číslo, například ve 2 hodiny ráno dostala anonymní smsky nebo zprávy na Facebooku o tom, jak [jméno] někdo vypíchne oči, zjišťovali si opravdu jména dětí, jak jsou staré a podrobně byla absolutně příspěvky na sociálních sítích. Nedělala nic jiného, než odpovídala lidem, kteří byli vyděšeni, že sem najednou přijde obrovské množství migrantů, které je tady podřežou a podobně, což absolutně nebyla pravda. Žalovaný prostě 2 hlasování, která byla v 1 den, smotal dohromady jen, což nadělalo takovou paseku u lidí, kteří se báli. Svědkyně to dávala na policii, trpěla tím i rodina svědkyně. Za 5 let co pro žalobce dělá, to bylo nejnáročnější období. Z fotografie billboardu [celé jméno žalobce] a přímá demokracie [celé jméno žalovaného] vyplynulo, že je tam uvedeno Evropský parlament 18. května 2017 a se opět jednalo o migračních kvótách, uvalení sankcí a žaloby na Českou republiku za nepřijímání migrantů podle kvót EU odsouhlasili i tito poslanci: KDU-ČSL, [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno žalobce]. Z článku Vlastizrada- Kdo hlasoval v EU proti vlastní zemi vyplynulo, že tam je uvedeno, podívejte se, kteří čeští poslanci v Evropském parlamentu hlasovali pro to, aby EU uvalila na ČR sankce za nepřijímání migrantů. [příjmení] [příjmení] se konalo 18. 5. 2017 komisař pro migraci [jméno] [příjmení] prohlásil, že komise podá žalobu na členské státy, které přebírají řádně uprchlíky podle bruselských kvót pro pokutu ČR: mimo jiné [celé jméno žalobce] [celé jméno původní účastnice] [celé jméno žalobce] KDU-ČSL. Z fotokopie obálky ze dne 4. 6. 2018 a podací razítko depo [obec] adresované KDU-ČSL vyplynulo adresován čurák [celé jméno žalobce] lotr = hákový kříž, [ulice a číslo], [obec a číslo], d dále z kresby vyplynulo, že jejím obsahem je šibenice, na které je umístěna figurka s popisem [celé jméno žalobce] a s popisem: již brzy!!!, zmetku!!! Z e-mailu [jméno] [jméno] ze dne 13. 7. 2017 adresovanému [celé jméno žalobce] vyplynulo, že obsahuje text„ Tobě ty zrádce českého národa bude na prdel vypálený otočený pentagram a k tomu tři 6 ty špíno“. Z výstupu z výsledků hlasování v Evropském parlamentu ze dne 18. 5. 2017 vyplynulo, jak hlasovali žalobci. Z blogu ze dne 23. 5. 2017 autora [jméno] [příjmení] vyplynulo, že byl publikován pod názvem, kteří čeští poslanci v EP hlasovali pro uvalení sankcí na ČR, dále je tam uvedeno podívejte se, kteří čeští poslanci slovy hlasovali pro to, aby EU uvalila na Českou republiku sankce za nepřijímání migrantů. Na posledním zasedání Evropského parlamentu 18. května 2017 se opět jednalo o migračních kvótách. Komisař pro migraci [jméno] [příjmení] prohlásil, že komise podá do měsíce žalobu na členské státy, které nepřibírají řádně uprchlíky podle bruselských kvót. Evropský parlament přijal následně usnesení s názvem zajištění funkčnosti postupu přerozdělování. V něm " vítá oznámení komise, podle nějž v případě, že členské státy nezvýší v dohledné době počet přemístění osad, nebude otálet s uplatněním svých pravomocí, kterými disponuje na základě smluv. Usuzuje, že to bude znamenat také zahájení řízení o nesplnění povinnosti. Jinými slovy EP vyzval k uvalení sankcí na Českou republiku za nepřebírání migrantů podle kvót EU – k tomu, aby na Českou republiku [ulice] komise podala žalobu u Evropského soudního dvora. Já jsem hlasoval proti, naopak pro toto české usnesení hlasovali poslanci [příjmení] (TOP 09) a [příjmení] (Stan). Ve stejný den také Evropský parlament přijal usnesení s názvem strategie EU pro Sýrii, ve kterém členské státy vyzývá k dalšímu přijímání uprchlíků ze Sýrie, a to za situace, kdy se Česká republika pod hrozbou sankcí brání přijetí tisíců migrantů podle kvót EU. Evropský parlament v usnesení vyzývá členské státy EU, aby projevil větší odhodlání při sdílení odpovědnosti a umožnily uprchlíkům, kteří utíkají z válečných oblastí Sýrie, nalézt ochranu za hranicemi bezprostředně sousedícího regionu, a to prostřednictvím programu přesídlování a přijímání uprchlíků, " jinými slovy poslanci, kteří hlasovali pro, chtějí, aby se Česká republika převzala více uprchlíků ze Sýrie, já jsem hlasoval proti, pro usnesení naopak hlasovali [příjmení], Ježek, [příjmení], [příjmení], [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice], [celé jméno žalobce] a další. Z profilu na sociální síti Facebook ze dne 31. 8. 2019 ([webová adresa] [webová adresa]) vyplynulo, že žalovaný zveřejnil na svém profilu na sociální síti prohlášení, nedávné hlasování 12 českých europoslanců za hnutí ANO, ČSSD, KDU-ČSL,TOP 09 a Stan, kteří hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů a pro povinné kvóty hlasování o dalším přijímání tzv. uprchlíků ze Sýrie proběhlo v Evropském parlamentu 18. 5. 2017 a pro usnesení hlasovalo těchto 12 českých europoslanců…........ [celé jméno žalobce] [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno žalobce]. Z prohlášení žalovaného na sociální síti ze dne 1. 9. 2017 vyplynulo, že odkazuje na obsah televizního pořadu televize [anonymizováno], ve kterém uvedl, protože 18. května 2017 se hlasovalo v Evropském parlamentu o tom, zdali se budou přesídlovat další uprchlíci ze Sýrie na základě kvót a [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [příjmení] hlasovali pro potrestání České republiky. Dále hlasovali 3 europoslanci KDU-ČSL [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice], [celé jméno žalobce], proč [příjmení] europoslanci takto podrazili občany České republiky, proč hlasovali pro usnesení, že i prostřednictvím programu pro přesídlování a přijímání uprchlíků, že mají členové Evropské unie projevit větší odhodlání pro přesídlování migrantů. Z příspěvků na sociální síti ze dne 7. 9. 2019 vyplynulo, že žalovaný uvedl, že bude tímto dnem šířeno mezi českou veřejností první vydání novin SPD, dále v příspěvku zveřejnila odkaz na noviny ve formátu PDF, na straně 10 byl publikován článek žalovaného, vlastizrada, kdo hlasoval v EU proti vlastní zemi. Bylo tam uvedeno, že dne 18. 5. 2017 proběhlo v Evropském parlamentu hlasování a žalobci [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice], [celé jméno žalobce], byli označeni za osoby, které hlasovali pro pokutu ČR. Z profilu žalovaného ze dne 14. 9. 2017 vyplynulo, že na sociální síti Facebook zveřejnil příspěvek v tomto znění: "toto trestní oznámení je čiré zoufalství nad činy, které tito europoslanci svým hlasováním provedli a které budou mít pro Českou republiku katastrofální následky. Hlasovali pro potrestání České republiky formou povinných kvót pro migranty, přičemž Evropský parlament a [ulice] komise nám nejen přikázala na základě jejich hlasování kvóty, ale zároveň nám hrozí v případě odmítnutí finančními pokutami. Přičemž jak víte, Česká republika se kvótám brání, takže tito europoslanci podpořili sankce na ČR, které Evropský parlament odsouhlasil pro země odmítající kvóty ve stejný den před tímto hlasováním. Jiná věc je, že vláda ČSSD, hnutí [jméno] a KDU-ČSL přímá migranty, včetně těch muslimských celoročně zcela dobrovolně mimo kvóty a tím kvóty obchází a zrazuje občany České republiky. Žalobce předložil soudu přehled reakcí na výroky žalovaného, jedná se o reakce, které byly zaslány na jeho profil. [příjmení] [jméno] [příjmení] – už jsi měl viset syčáku 20. září, [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] tak za 10 minut u Tesca, [jméno] 3. září [jméno] pan [příjmení] zvedlul ruku pro kvóty zmrd, 3. září [jméno] [příjmení] zdechni zdechno čuně vypasený koktavý, 18. září [jméno] [příjmení] ty mrdko vlastizrádná zbytečná, nulo tlustá vypasená, ostudo svých rodičů a celé rodiny, kriple, [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] ty zdechlá prospěchářská kundo, [celé jméno žalovaného] a SPD nešaháš ani po kotníky, [příjmení] [jméno] odsoudit je za vlastizradu, [anonymizována dvě slova] stojíme za vámi a na ty zrádce národa posílám prokletí do nejdelší smrti; [jméno] [příjmení] vlastizrádci zavřít až zčernají!!!, [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] zdechni, [jméno] [příjmení] určitě je lepší pověsit vlastizrádce na šibenici, než s ním špinit veřejné osvětlení, [jméno] [příjmení] [jméno] se budeš houpat jako první, [jméno] [příjmení] vlastizrádcům smrt, [jméno] [příjmení] houpá už se pohoupá, houpá už se pohoupá, [příjmení] [celé jméno žalobce], ale ty si provaz zasloužíš již ve vlasti ty vlastizrádce kartou ale, [jméno] [příjmení], ale vy jste zkurvení vlastizrádci, [celé jméno žalobce] ty kurvo půjdeš jako první ke zdi společně s [příjmení] [příjmení] a spol.

4. Soud při rozhodování vycházel z následujících zákonných ustanovení: Podle č. 10 Listiny základních práv a svobod Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti i odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci. Podle Čl. 17 listiny (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Podle ust. § 81 odst. 2 zákona číslo 89/2012 Sb. o. z. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho vážnost či soukromí a jeho projevy osobní povahy. Podle ust. § 12 NOZ každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud. Podle ust. § 2894 odst. 1, 2 NOZ povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k úhradě újmy na jmění. Nebyla-li povinnost vůči jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvláštní zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu Podle ust. § 2951, odst. 1, 2 NOZ, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozená, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle ust. § 2956 NOZ, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu, chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Podle Nálezu Ústavního soudu I. ÚS 367/03 Lze obecně konstatovat, že osoby veřejně činné, tedy politici, veřejní činitelé, mediální hvězdy aj., musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané. Důvod tohoto principu je dvojí. Jednak se tím podporuje veřejná diskuze o veřejných věcech a svobodné utváření názorů. Co největší bohatost diskuze o věcech veřejných by měla být státní mocí regulována jen v míře nezbytně nutné (srov. čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). Současně tím stát akceptuje, že jeho mocenský zásah do svobody projevu, za účelem ochrany dobrého jména jiných občanů, by měl přijít subsidiárně, tedy pouze tehdy, pokud nelze škodu napravit jinak. Škodu lze napravit jinak než zásahem státu, např. užitím přípustných možností k oponování kontroverzních a zavádějících názorů. Tak lze často minimalizovat škodlivý následek sporných výroků mnohem efektivněji, než cestou soudního řízení. Podle Nálezu Ústavního soudu II. ÚS 2051/14 u důstojnosti a cti jednotlivce musí být brána v potaz zejména 1) povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový soud), 2) obsah výroku (např. zda jde o projev„ politický“ či„ komerční“), 3) forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní či dokonce vulgární), 4) postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou – typicky„ hvězdy showbyznisu“), 5) zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6) chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama„ vyprovokovala“ či jak se posléze ke kritice postavila), 7) kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně, 8) kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Tento výčet však není konečný, neboť v úvahu musí být vždy vzat celkový kontext věci a ve specifických případech mohou být významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě zmíněných kategorií zařadit. Svoboda projevu a vyjádření vlastních názorů nemá charakter filosofické kategorie, ale jako pojem ústavněprávní při své aplikaci na konkrétní skutkový základ podléhá obvyklým zásadám a pravidlům právní interpretace. Podle Nálezu Ústavního soudu III. ÚS 359/96 Ústavně zaručené právo vyjadřovat své názory (čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) bez ohledu na případně možné omezení zákonem (čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod) je již obsahově omezeno právy jiných, ať již tato práva plynou jako ústavně zaručená z ústavního pořádku republiky či z jiných zábran daných zákonem chránících celospolečenské zájmy či hodnoty; nejen tato obsahová omezení mohou právo vyjadřovat názory zbavit jeho ústavní ochrany, neboť i forma, jíž se názory navenek vyjadřují, je úzce spjata s ústavně zaručeným právem, k němuž se upíná. Vybočí-li publikovaný názor z mezí v demokratické společnosti obecně uznávaných pravidel slušnosti, ztrácí charakter korektního úsudku (zprávy, komentáře) a jako takový se zpravidla ocitá již mimo meze ústavní ochrany.

5. S poukazem na shora citovaná zákonná ustanovení a judikaturu soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům: Žalovaný, [anonymizováno] politického hnutí [celé jméno žalobce] a přímá demokracie, dne 31. 8. 2017 zveřejnil na svém profilu na sociální síti facebook [webová adresa]) prohlášení, kterým měl poškodit žalobce., když uvedl následující:„ …nedávné hlasování 12 českých europoslanců za hnutí [jméno], ČSSD,KDU-ČSL, TOP09 a STAN, kteří hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů a pro povinné kvóty. Hlasování o dalším přijímání tzv. uprchlíků ze Sýrie proběhlo v Evropském parlamentu 18. 5. 2017 a PRO usnesení hlasovalo těchto 12 českých europoslanců: [příjmení] (ANO), [anonymizováno] (ANO), [příjmení] (ANO), [příjmení] (ANO), [příjmení] (ČSSD), [příjmení] (ČSSD), [celé jméno žalobce] (KDU-ČSL), [celé jméno původní účastnice] (KDU-ČSL), [celé jméno žalobce] (KDU-ČSL), [příjmení] (TOP09), [příjmení] (TOP09) a [příjmení] ([příjmení]). Je smutné, že [anonymizováno] hnutí ANO [jméno] [příjmení] permanentně obelhává občany, když najednou nyní před volbami tvrdí, že je proti migrantům, když ve skutečnosti jeho poslanci hlasují přesně naopak.“ Obdobné prohlášení uvedl žalovaný na sociální síti také dne 1. 9.2017. V těchto prohlášeních se odkazoval na obsah televizního pořadu televize [anonymizováno], ve kterém osobně řekl:„ …protože 18. května 2017 se hlasovalo v Evropském parlamentu … hlasovalo se o tom, zdali se budou přesídlovat další uprchlíci ze Sýrie na základě kvót a [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [příjmení] hlasovali pro potrestání České republiky. Dále hlasovali tři europoslanci KDU-ČSL [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice], [celé jméno žalobce]. Štětina, [příjmení] z TOP 09 [příjmení] ze STAN a [příjmení] [příjmení], [příjmení]. [příjmení] [příjmení] europoslanci takto podrazili občany České republiky, proč hlasovali pro usnesení, že i prostřednictvím programu pro přesídlování a přijímání uprchlíků, že mají členové Evropské unie projevit větší odhodlání pro přesidlování migrantů.“ Dne 5. 7. 2017 žalovaný na své sociální síti uvedl, že bude tímto dnem šířeno mezi českou veřejnost první vydání„ novin SPD“ a v příspěvku zveřejnil odkaz na noviny ve formátu PDF. Na straně 10 tohoto dokumentu žalovaný [celé jméno žalovaného] v článku nazvaném„ Vlastizrada? Kdo hlasoval v EU proti vlastní zemi?“ opětovně uvedl informace o hlasování, které dne 18. 5. 2017 proběhlo v Evropském parlamentu. Žalobci [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice] [celé jméno žalobce] byli označeni za osoby, které hlasovaly„ pro pokutu ČR“ a výslovně uvedl, že„ také díky nim vyzval EP k uvalení sankcí na ČR“. Žalovaný dne 14. 9. 2017 zveřejnil na svém profilu na sociální síti facebook [webová adresa]) nepravdivé prohlášení. Ve svém příspěvku uvedl následující:„ …Toto trestní oznámení je čiré zoufalství nad činy, které tito europoslanci svým hlasováním provedli, a které budou mít pro Českou republiku katastrofální následky. Hlasovali pro potrestání ČR formou povinných kvót pro migranty, přičemž Evropský parlament a [ulice] komise nám nejen přikázala na základě jejich hlasování kvóty, ale zároveň nám hrozí v případě odmítnutí finančními pokutami. Přičemž, jak víte, Česká republika se kvótám brání, takže tito europoslanci PODPOŘILI SA na ČR, které Evropský parlament odsouhlasil pro země odmítající kvóty, ve stejný den před tímto hlasováním. Jiná věc je, že vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL přijímá migranty včetně těch muslimských celoročně zcela dobrovolně mimo kvóty a tím kvóty obchází a zrazuje občany ČR.“ Na hlavním vlakovém nádraží v [obec] umístěn oficiální volební poutač politického hnutí SPD. Na tomto volebním poutači byl uveden následující text:„ Usnesení Strategie EU pro Sýrii, mimo jiné, aby si Česká republika převzala více uprchlíků ze Sýrie, schválili tito poslanci: ČSSD: [příjmení], [příjmení], TOP 09: Štětina, [příjmení], ANO: [příjmení], Ježek, [příjmení], [příjmení], KDU-ČSL: [celé jméno žalobce], [celé jméno původní účastnice], [celé jméno žalobce], STAN: Polčák.“ Dne 22. 9. 2017 uvedl žalovaný v rozhovoru pro Parlamentní listy na [webová adresa] to-zapira-Shodte-tu-masku-je-to-cerne-na-bilem-vzkazuje- [celé jméno žalovaného] [číslo] následující:„ …dne 18. května 2017 dvanáct českých europoslanců – z toho čtyři za hnutí ANO, tři za KDU-ČSL, dva za TOP 09, jeden za STAN a dva za ČSSD – hlasovali pro usnesení v Evropském parlamentu, ve kterém Evropský parlament členské státy vyzývá k dalšímu přijímání uprchlíků ze Sýrie na základě kvót.“ Žalobci tvrdí, že to, co uvedl ve svých příspěvcích žalovaný je tvrzení nepravdivé a objektivně způsobilé zasáhnout do jejich osobnostních práv. Soud vyzval žalobce dle ust. § 118a k doplnění tvrzení o získání informací o hlasování žalobců a jak si toto ověřoval, neboť důkazní břemeno a břemeno tvrzení o pravdivosti tvrzeného je na žalovaném. Žalovaný se odvolal pouze na [příjmení] [jméno] [příjmení] týkající se hlasování v EP, který považoval za pravdivý a dostatečný zdroj informací a proto si dále své tvrzení neověřoval. Žalobci jsou poslanci Evropského parlamentu za KDU ČSL stejně jako svědkyně [celé jméno původní účastnice]. Žalovaný je významným politikem a [anonymizováno] strany Svoboda a přímá demokracie, a těší se velkým množstvím příznivců. Dne 18. 5. 2017 proběhla v Evropském parlamentu 2 hlasování. Předmětem jednoho hlasování bylo přijetí rezoluce, zda má být komisí Evropské unie zahájeno řízení o nesplnění povinností proti České republice jako členskému státu Evropské unie, zda a popřípadě, proč Česká republika jako členský stát porušuje předpisy Evropské unie, konkrétně se mělo jednat o porušování rozhodnutí rady Evropské unie ze dne 22. září 2015, kterým se stanovila dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka. V tomto případě hlasovali žalobci proti přijetí rezoluce. Následně proběhlo 18. 5. 2017 další hlasování, jehož obsahem bylo přijetí rezoluce usnesení Evropského parlamentu o Strategie pro Sýrii. Jednalo se o poziční dokument, jímž se Evropský parlament vyjadřuje k určitým problémům a otázkám, kterým v současnosti Evropská unie čelí. V textu je mj. uvedeno, že tuto zemi ničí konflikt a EP vyzývá členské státy, aby projevily větší odhodlání při sdílení odpovědnosti umožnit uprchlíkům ochranu bezprostředně sousedícího regionu. S tím, že utíkají z válečných zón a jakmile konflikt skončí, měly by být vytvořeny pobídky pro kvalifikované syrské občany, kteří by se vrátili, a přispěly k obnově země. Tam hlasovali pro přijetí. Z uvedeného vyplývá, že Česká republika není bezprostředně sousedícím regionem. Soud nemohl přihlédnout k vysvětlení žalovaného, i když toto on považoval za logické vysvětlení, že Sýrie sousedí s Kyprem a přes moře je blízko do České republiky. Je zjevné, že žalobci pouze hlasovali pro sdílení odpovědnosti umožnit uprchlíkům ochranu bezprostředně sousedícího regionu, což je Turecko a Libanon s tím, že po odeznění konfliktu se uprchlíci vrátí zpět. V prvém usnesení zaujali stanovisko ne, Česká republika nebude přijímat uprchlíky, nepodvolí se kvótám, tak v druhém řekli ano, je určitý způsob, jakým Česká republika může a měla by pomoci tak, jak vyplynulo z usnesení. Nejednalo se o žádné naplnění kvót. Nejednalo se ani o udělení jakýchkoliv sankcí pro Českou republiku a není patrno, z čeho toto žalovaný vyvodil. Navíc soud podotýká, že kromě konstatování o hlasování žalobců, žalovaný toto nevhodným nepravdivým způsobem komentoval. Nejednalo se o žádnou politickou diskuzi, jak se bránil žalovaný. Pokud tvrdí, že se jednalo o kritiku, tato neměla žádný reálný základ, neboť tvrzení žalovaného bylo nepravdivé. Žalobci nikdy nehlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku, žalobci nikdy nehlasovali o podání žaloby na Českou republiku za nepřijetí migrantů a nikdy nehlasovali pro přijetí kvót za přijetí těchto migrantů v rámci Evropské unie a Evropského parlamentu. Nikdy ani takováto hlasování v Evropském parlamentu neproběhla. Z tohoto pohledu jsou potom tvrzení žalovaného nepravdivá a zcela zjevně spojil dvě hlasování, která se konala ve stejný den dohromady. To ovšem odmítl připustit. Nekonstatoval pouze to, jak bylo hlasováno, ale následně ve svých příspěvcích tvrzené jednání žalobců dále rozebíral, kritizoval a hodnotil, což mu ovšem nepříslušelo, nebo neexistoval pro takový postup reálný základ. Nelze přihlédnout k výpovědi žalovaného v tom směru, že„ Žalovaný má za to, že kvóty vysvětlil a pokud se týká sankcí tzn. europoslanci KDU-ČSL hlasovali pro přijímání migrantů ze Sýrie na základě programu prostřednictvím programu přesídlování, a to jsou podle žalovaného kvóty. Dále sankce vnímá tak, že sankce neboli trest pro Českou republiku a má za to, že je to většinový názor v České republice, že když někdo hlasuje pro přijímání migrantů ze Sýrie, že to je sankce a trest pro Českou republiku a o tom, je žalovaný přesvědčen. Žalovaný hovořil o hlasování, které se týká strategie pro Sýrii, a to hodnotil..“ když někdo hlasuje pro přesídlování to jsou prostě kvóty jsou tam parametry a trvá na tom, že je to trest, neboli sankce pro občany České republiky pakliže někdo takhle hlasuje.“ Díky fabulaci žalovaného ohledně hlasování žalobců a díky komentářům žalovaného k tvrzeným hlasováním došlo k neoprávněnému zásahu do osobních práv žalobců, objektivně způsobilého jejich osobnostní práva narušit a ohrozit. V případě žalobce ad 1. došlo k zásahu do jeho rodinného života, do pracovní sféry, politické sféry. Ve sféře osobního života došlo k výhrůžkám hrubého charakteru, v jejich důsledku měl 1. Žalobce i jeho rodina ochranku. Manželka i děti měly obavy o svůj život a na politických setkáních byl žalobce vystaven slovním i jiným útokům. Byl vystaven hrubým urážkám na facebooku i prostřednictvím emailu přičemž je jasné, že se jednalo o příznivce žalovaného. Toto zcela vyplývá z předložené emailové korespondence a komentářů na facebooku. To souvisí s postojem žalovaného a hnutí SPD k migrační politice a samozřejmě i s postavením 1. žalobce, který se z titulu své funkce věnuje migrační politice. Stejně tak tomu bylo v případě 2. žalobce, který měl v té době v EP vysokou funkci a kromě toho je vysokoškolským pedagogem. K těmto funkcím náleží naprostá bezúhonnost a byl poškozen, pokud musel vysvětlovat studentům a spolustraníkům, že není vlastizrádcem. Stejně tak i 1. žalobce. Oba jsou členy KDU ČSL a lze předpokládat, že jejich voliči si výrazně potrpí na pravdomluvnost. Jak vyplývá z komentářů a svědeckých výpovědí objevily se pochybnosti o morálním kreditu žalobců i v jejich blízkém okolí, kdy museli vysvětlovat, o co se vlastně jedná a o čem žalovaný hovoří a píše. Soud přihlédl k tomu že žalobci jsou osoby veřejně činné a musí snést určitou dávku pozornosti a musí snést i negativní kritiku. Nicméně, jak bylo již řečeno tato kritika i u veřejně politicky činných osob musí mít reální základ, což v tomto případě tomu tak nebylo. Celá aféra s hlasováním byla zcela zbytečná, kdyby si žalovaný tvrzené lépe ověřil. A právě vzhledem, k postavení žalovaného v tom, jaký vztah k migrační politice zastává on i jeho strana a jeho příznivci, byl zásah žalovaného do osobnostních práv žalobců. Žalovanému lidé věří a považují jeho výroky za pravdivé. To vyplynulo i z reakcí.„ Kdyby to nebyla pravda, tak by to pan [celé jméno žalovaného] neříkal“. Migrační politika je velmi sledovaná a otázka migrace je stále diskutovaná. K názorům žalovaného se kloní značná část veřejnosti, proto jeho tvrzení považovala za ověřená, pravdivá a důvěryhodná a nepochybovala. Soud dospěl k závěru, že je namístě přiznat žalobcům satisfakci ve shora uvedeném znění ve formě omluvy. Dále soud rozhodl, že žalovaný je povinen zdržet se uvedených výroků za situace, že bylo zjištěno, že se jich stálé dopouští. Základním předpokladem vzniku odpovědnosti podle občanského zákoníku je vznik neoprávněného zásahu objektivně způsobilého narušit, po případě ohrozit osobnostní práva, chráněná ustanoveními občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že byly splněny tyto předpoklady a žalobě vyhověl. Nebyl však prokázán konkrétní úmysl žalovaného poškodit žalobce, proto soud také zamítl tu část omluvy, kde žalobci požadovali že … záměrně a šířením nepravdivých informací jsem se snažil poškodit pověst výše uvedených lidoveckých poslanců v očích veřejnosti.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46 157,78 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v celkově částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. d), § 6 odst. 1 a § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 000 Kč (již ponížené o 20 %) za každý ze šesti a půl úkonů uvedených v § 11 odst. 1, 2 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. týkající se žalobce 1 a za každý ze šesti a půl úkonů uvedených v § 11 odst. 1, 2 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. týkající se žalobce 2, jízdného v souvislosti s cestou na jednání dne 15. 9. 2020 ve výši 1 934,88 Kč za 300 ujetých km (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. při průměrné spotřebě 7,03l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 440/2016 Sb.), jízdného v souvislosti s cestou na jednání dne 5. 2. 2021 ve výši 1 906,30 Kč za 300 ujetých km (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. při průměrné spotřebě 7,03l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 440/2016 Sb.), náhrada za promeškaný čas ve výši 800 Kč dle § 14 odst. 1, 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 841,18 Kč ve výši 7 316,65 Kč.

Poučení