31 C 132/2020 - 255

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] pro: na ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, že žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku doručit k rukám žalobkyně písemnou a žalovanou podepsanou omluvu žalobkyni v tomto znění:„ Omlouvám se paní [celé jméno žalobkyně] za zásah do její profesní pověsti, důstojnosti, vážnosti a cti nedůvodným podáním trestního oznámení a šířením těchto nepravdivých a difamujících tvrzení: a) uvedených v Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin osobami [celé jméno žalobkyně] a JUDr. [jméno] [příjmení] doručeném dne 5. 3. 2019 Policii ČR, Obvodnímu ředitelství policie [obec a číslo]: -„ ..jsem se stala objektem psychického nátlaku a bossingu ze strany JUDr. [celé jméno žalobkyně]. Cílem bylo donutit mě k dobrovolnému rozvázání pracovního poměru.“. -„ Cca 2 dny po obvinění p. [příjmení] mi JUDr. [celé jméno žalobkyně], v té době pověřená vedením HSHMP, předala vymyšlenou a vykonstruovanou písemnou výtku za účelem mě poškodit a přinutit mě odejít. Odvolací služební orgán zjistil, že výtka byla ve všech bodech udělena neoprávněně, s úmyslem mě poškodit“ -„ Psychický nátlak ze strany JUDr. [celé jméno žalobkyně] trvá dlouhodobě, i mě poškozují v otevřených dopisech, dochází k úniku z mého osobního spisu…k těmto informacím z mého osobního spisu má přístup jen představený, JUDr. [celé jméno žalobkyně]“ b) uvedených v dopise žalované ze dne 12. 12. 2018 adresovaném státnímu tajemníkovi Ministerstva zdravotnictví ČR: -„ ..osobou odpovědnou za únik osobních údajů a informací, je v prvé řadě JUDr. [celé jméno žalobkyně]“ -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] jako má představená je tedy primárně zodpovědná za neoprávněné nakládání s mými osobními údaji.“ -„ Zároveň nevylučuji, že tato nezákonná činnost je páchána v rámci organizované skupiny – JUDr. [příjmení], JUDr. [celé jméno žalobkyně], Mgr. [ulice]“ c) uvedených v e-mailové zprávě ze dne 25. 3. 2019 adresované MUDr. [příjmení], ředitelce Hygienické stanice hl. m. [obec]: -„ .. s ohledem na únik informací z mého osobního spisu a další okolnosti, které ze strany JUDr. [celé jméno žalobkyně] poškozují moji osobu, jsem byla nucena vůči její osobě podat trestní oznámení.“

II. Zamítá se žaloba, že žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku doručit k rukám žalobkyně písemnou a žalovaným podepsanou omluvu žalobkyni v tomto znění:„ Omlouvám se paní [celé jméno žalobkyně] za zásah do její profesní pověsti, důstojnosti, vážnosti a cti nedůvodným podáním trestního oznámení a šířením těchto nepravdivých a difamujících tvrzení: a) uvedených v Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin osobami [celé jméno žalobkyně] a JUDr. [jméno] [příjmení] doručeném dne 5. 3. 2019 Policii ČR, Obvodnímu ředitelství policie [obec a číslo]: -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] převzala iniciativu psychického nátlaku na moji osobu“ -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] je úzce provázaná s panem [příjmení], bývalým ředitelem HSHMP, který byl v této době obviněn z trestného činu vydírání“ -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] napsala dne 10. 12. 2018 otevřený dopis všem zaměstnancům HSHMP, jehož snahou bylo dehonestovat moji osobu, snížit vážnost mé osoby a poškodit mé v zaměstnání“ -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] výše popsané dehonestace žalovaného docílila“ -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] se podařilo způsobit žalovanému vážnou psychickou újmu, léčí se z psychických problémů a jejich zdravotních následků“ -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] jako prošetřovatelka určená služebním orgánem překračovala svoji pravomoc, účelově vytrhávala zjištění z kontextu s cílem mě poškodit, což zhoršovalo jeho zdravotní stav“ -„ Při kontrole prošetřování JUDr. [celé jméno žalobkyně] byla zjištěna služebním orgánem neobjektivita a snaha mě poškodit, přičemž nadřízená neobjektivitu JUDr. [celé jméno žalobkyně] vyřešila tak, že JUDr. [celé jméno žalobkyně] odvolala z pozice prošetřovatele“ -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] o mé osobě rozšiřuje nepravdivé informace a pomluvy, které narušily jak vztahy v zaměstnání, tak rodinné vztahy“ -„ Výše uvedené jednání JUDr. [celé jméno žalobkyně] má za úkol znedůvěryhodnit mne ve vedeném trestním řízení vydírání“ b) uvedených v Podnětu k šetření nezákonné činnosti ze dne 26. 2. 2019 adresovaným žalovaným ředitelce Hygienické stanice hl. m. [obec]: -„ [celé jméno žalobkyně] měla být z výběrového řízení na ředitele odboru správních činností HSHMP vyloučena, nebo je zcela nekompetentní tuto pozici dál zastávat, když neumí poskytnout informace, které jsou požadovány.“ -„ [celé jméno žalobkyně] neumí poskytnout informace, které jsou požadovány.“ -„ Buď JUDr. [celé jméno žalobkyně], přestože má metodicky vést personální oddělení, vůbec nepochopila, co po ní požaduji, nebo zcela úmyslně a účelově poskytla rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného – ředitelky odboru správních činností.“ -„ … s ohledem na zjištění závažného pochybení, kdy [celé jméno žalobkyně] ani po 2,5 letech výkonu služby na HSHMP na služebním místě představené – ředitelky odboru správních činností nevykonala ve 3 oborech služby úřednickou zkoušku. -„ Osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky u JUDr. [celé jméno žalobkyně] ze dne 6. 5. 2016 však tyto uvedené údaje neobsahuje, jedná se pouze o text, který si kdokoliv na počítači může vytvořit.“

III. Zamítá se žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 300 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10,25 % ročně od 8. 9. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Zamítá se žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 500 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10,25 % ročně od 8. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Zamítá se žaloba, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 26 620 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10,25 % ročně od 8. 9. 2020 do zaplacení s tím, že plněním jednoho z žalovaných zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého z žalovaných, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna nahradit žalobcům náklady řízení, ve výši 100.198 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne 23. 9. 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobu na ochranu osobnosti proti žalovaným 1 a 2, když tvrdila, že je od roku 2006 státní zaměstnankyní, přičemž v době od 21. 2. 2006 do 1. 6. 2016 byla zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví, a to na pozici vyšší ministerský rada oddělení správního. Od června 2016 byla zaměstnankyní Hygienické stanice hl. m. [obec], na pozici ředitelky odboru správních činností. Po ukončení pracovního poměru u Hygienické stanice hl. m. [obec] se stala zaměstnankyní Ministerstva práce a sociálních věcí na pozici vedoucí oddělení. Žalobkyně dlouhodobě pracuje jako státní zaměstnankyně a ve státní správě buduje kariéru již 14 let, přičemž do událostí, které jsou předmětem sporu měla jako státní zaměstnankyně vždy dobrou pověst.

2. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je státním zaměstnancem, přičemž v době od května 2017 je zaměstnancem Hygienické stanice hl. m. [obec], kde v rozhodné době vykonával práci na pozici vedoucího oddělení hygieny výživy a v rozhodné době vůči žalobkyni nebyl v žádném podřízeném ani nadřízeném vztahu.

3. Žalovaná [celé jméno žalované] je státní zaměstnankyní, přičemž v době od června 2017 je zaměstnankyní Hygienické stanice hl. m. [obec], kde v rozhodné době vykonávala práci na pozici vedoucí oddělení právního a dokumentačního. Žalovaná byla v rozhodné době přímou podřízenou žalobkyně a dlouhodobou životní partnerkou žalovaného.

4. Žalobkyně tvrdí, že žalovaní o ní šířili nepravdivá difamující tvrzení způsobilá přivodit újmu na její cti a to; podáním křivého a šikanózního trestního oznámení na žalobkyni a šířením informace o jeho podání v zaměstnání; měli se dopouštět mobbingu a šikany žalobkyně na pracovišti.

5. Žalovaný [celé jméno žalovaného] podal na podzim roku 2018 trestní oznámení na tehdejšího ředitele Hygienické stanice hl. města Prahy Jana [příjmení] pro podezření z trestného činu vydírání. Případ byl sledován médii a bylo o něm opakovaně informováno, mimo jiné v internetových novinách zdravotnickydenik a ekonomickydenik.cz. Z tam publikovaných článků vyplynula mimo jiné informace, že žalovaný nahrával své rozhovory s ostatními zaměstnanci Hygienické stanice hl. m. [obec], a že tak činila i žalovaná. Některé z těchto nahrávek byly doručeny médiím a byly zveřejněny v článku nazvaném„ Dostane držkovou, musím se schovat.“ [ulice] svědek údajného vydírání na pražské hygieně chtěl pomocí politiků deinstalovat vedení, prozrazují jeho nahrávky" a publikovaném dne 7. 12. 2018 v Ekonomickém deníku je uvedeno například:„ Jenže, jak postupně z [celé jméno žalovaného] nahrávek vyplývá, z jeho strany a ze strany jeho partnerky [jméno] [celé jméno žalované], která je na pražské hygienické stanici díky [příjmení] a [příjmení] také zaměstnána, šlo o řízenou akci. Jejím cílem bylo podle nových zjištění Ekonomického deníku sesazení ředitele [příjmení] a [celé jméno žalovaného] si dokonce plánoval, že by ho mohl vystřídat.“ V dalších nahrávkách tak [celé jméno žalovaného] opakovaně říká, že se zbaví ředitele Jarolímka.„ Do desátého měsíce jsem ředitelem... [příjmení] na to kašle... Jdu za [příjmení], chci hygienu... Bylo mi slíbeno, že jde do prdele," zaznamenalo nahrávací zařízení tvrzení údajného korunního svědka vydírání. V článku nazvaném„ Případ údajného vydírání na pražské hygieně dostává nový rozměr. Podobný scénář [celé jméno žalovaného] rozehrál v minulosti na ČOI" publikovaném dne 18. 10. 2018 ve Zdravotnickém deníku je uvedeno například:„ Korunním svědkem případu, a tím, kdo měl podle svého vlastního svědectví přes prostředníky předávat peníze řediteli pražské hygienické stanice, je [celé jméno žalovaného], někdejší generální ředitel [obec] obchodní inspekce. Vydírání podle něj mělo probíhat tři čtvrtě roku od konce loňského prosince do letošního srpna. Tehdy z popudu [celé jméno žalovaného] zasáhla policie. Svoje aktivity dokumentoval nejprve [celé jméno žalovaného] sám, fotil si peníze, které měl předávat, a telefonem Samsung si nahrával rozhovory s později obviněnými bývalými řediteli odborů hygieny [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ti měli podle [celé jméno žalovaného] předávat peníze řediteli [jméno] [příjmení]. Kvůli nahrávání si nakonec [celé jméno žalovaného] pořídil i hodinky Hůtermann se skrytou kamerou. Většina [celé jméno žalovaného] nahrávek byla ale k ničemu. [příjmení] sám své partnery v diskusi nutí vést dialog na téma peníze pro ředitele hygieny a právě těch se pak detektivové chytli." 6. Medializovaná situace měla významný negativní dopad na stav, pracovní a kolegiální atmosféru na Hygienické stanci hl. m. [obec] („ HSHMP"). Žalobkyně působící ve vedoucí pozici na HSHMP ve snaze přispět k uklidnění situace v zaměstnání a nasměrování aktivity zaměstnanců k plnění úkolů HSHMP zaslala„ Otevřený dopis“ všem zaměstnancům, v němž jim vyjádřila podporu při plnění pracovních úkolů v této době a požádala vedení HSHMP o zajištění dodržování Etického kodexu HSHMP, zákoníku práce a dalších právních předpisů v souvislosti se zjištěním, že žalovaní si svévolně nahrávají na záznamová zařízení projevy svých kolegů.

7. Žalovaný, zřejmě v odvetné reakci na„ Otevřený dopis“ žalobkyně, požádal dopisem ze dne 24. 1. 2019 HSHMP o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a to v tomto rozsahu: Sdělte datum, kdy [celé jméno žalobkyně] byla jmenována ředitelkou odboru správních činností Hygienické Stanice hlavního města Prahy; Sdělte datum, kdy [celé jméno žalobkyně] vykonala úřednickou zkoušku pro obory služby 25, 26, 28, 29 a 78.; Žádám o poskytnutí kopií osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obory služby 25, 26, 27,28, 29,78 u [celé jméno žalobkyně] v anonymizované podobě.

8. Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 5b., o svobodném přístupu k informacím zajišťuje v rámci HSHMP odbor správních činností, jehož ředitelkou byla v rozhodné době žalobkyně. Žalovanému byly dopisem ze dne 8. 2. 2019 poskytnuty kopie dokumentů z osobního spisu žalobkyně vedeného zaměstnavatelem HSHMP, z nichž vyplývají požadované informace, a to osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky ze dne 6. 5. 2016 a výpis z osobního spisu zaměstnance.

9. Žalovaný dopisem ze dne 10. 2. 2019 požádal HSHMP o další informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a to v tomto rozsahu: Žádám o poskytnutí kopie žádosti o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo u [celé jméno žalobkyně]; Žádám o poskytnutí kopie rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo u [celé jméno žalobkyně] bez informace o jejím platu.; Žádám o poskytnutí kopie záznamu o složení služebního slibu u [celé jméno žalobkyně].; Žádám o poskytnutí kopie potvrzení o přidělení evidenčního čísla státního zaměstnance u [celé jméno žalobkyně].; Žádám o poskytnutí kopie písemnosti ve věci výběrového řízení na ředitele odboru správních činností HSHMP, na základě, kterého byla na tuto pozici jmenována [celé jméno žalobkyně]; Žádám o sdělení čísla osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obory služby Zdravotnictví a ochrana zdraví, Legislativní a právní činnost u [celé jméno žalobkyně].

10. Žalovanému byly dopisem ze dne 25. 2. 2019 poskytnuty kopie dokumentů z osobního spisu žalobkyně vedeného zaměstnavatelem HSHMP, a to kopie žádosti o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo u [celé jméno žalobkyně], kopie rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo u [celé jméno žalobkyně] bez informace o jejím platu a kopie záznamu o složení služebního slibu u [celé jméno žalobkyně].

11. Žádosti o poskytnutí informací dle bodu 4) a 6) byly rozhodnutím ze dne [číslo]: 2019 odmítnuty, a to z toho důvodu, že: Potvrzení o přidělení evidenčního čísla státního zaměstnance není vydáváno, neboť evidenční číslo je přiděleno pouze v modulu rejstříku státních zaměstnanců provozovaného Ministerstvem vnitra ČR v rámci informačního systému o státní službě, a nedisponuje číslem osvědčení o úspěšném vykonání úřednické služby pro obory služby Zdravotnictví a ochrana zdraví a Legislativní a právní činnost, neboť v důsledku vykonání předmětných úřednických zkoušek fikcí podle § 196 odst. zákona č. 234/2014 Sb. bylo služebním orgánem vystaveno státní zaměstnankyni osvědčení bez čísla osvědčení, jako dokument identifikovaný pouze číslem jednacím, založený do osobního spisu státní zaměstnankyně.

12. Zákon č. 106/1999 Sb. umožňuje pro případ, že osoba žádající informace není spokojena s obsahem poskytnutých informací a s vyřízením své žádosti, podat odvolaní proti ‘ rozhodnutí o odmítnutí žádosti ve smyslu ust. § 16 tohoto zákona a podat stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle ust. § 16a tohoto zákona.

13. Žalovaný nevyužil žádné z výše popsaných možností daných mu zákonem o svobodném přístupu k informacím, ale doručil k rukám MUDr. [příjmení], ředitelky HSHMP a nadřízené žalobkyně, podání označené„ Podnět k šetření nezákonné činnosti', ze dne 26. 2. 2019, v němž mimo jiné uvedl tato tvrzení:„ Informace, které mi byly, nebo i nebyly, na základě mnou podaných žádostí poskytnuty jsou velmi zarážející a hovoří buď o tom, že [celé jméno žalobkyně] měla být z výběrového řízení na ředitele odboru správních činností HSHMP vyloučena, nebo je zcela nekompetentní tuto pozici dál zastávat, když neumí poskytnout informace, které jsou požadovány."„ Buď JUDr. [celé jméno žalobkyně], přestože má metodicky vést personální oddělení, vůbec nepochopila, co po ní požaduji, nebo zcela úmyslně a účelově poskytla rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného - ředitelky odboru správních činností.“„ … s ohledem na zjištění závažného pochybení, kdy [celé jméno žalobkyně] ani po 2,5 letech výkonu služby na HSHMP na služebním místě představené - ředitelky odboru správních činností nevykonala ve 3 oborech služby úřednickou zkoušku."„ Osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky u JUDr. [celé jméno žalobkyně] ze dne 6. 5. 2016 však tyto uvedené údaje neobsahuje, jedná se pouze o text, který si kdokoliv na počítači může vytvořit.

14. MUDr. [příjmení], ředitelka HSHMP, v reakci na tento dopis poskytla žalovanému velké množství neanonymizovaných dokumentů z osobní složky žalobkyně, včetně kopie občanského průkazu, podrobný životopis, informace o zdravotním stavu žalobkyně a následně zaslala dopis Mgr. [jméno] [příjmení], vedoucímu oddělení Kanceláře státního tajemníka Ministerstva zdravotnictví s žádostí o prověření přijetí žalobkyně do pracovního poměru z rodičovské dovolené, zařazení a jmenování na služební místo, přestože neměla potřebné obory služby, čísla osvědčení atd. Žalobkyně byla tedy v důsledku„ podnětu k šetření nezákonné činnosti" podanému žalovaným následně prověřována i samotným Ministerstvem zdravotnictví.

15. Na základě žádosti žalobkyně ze dne 26. dubna 2019 byla pověřencem Ministerstva zdravotnictví pro ochranu osobních údajů vzniklá situace prošetřena a bylo shledáno, jak je uvedeno v odpovědi pověřencem Ministerstva zdravotnictví pro ochranu osobních údajů ze dne 26. dubna 2019, že„ vzniklá situace předložení osobních údajů Ing. [celé jméno žalovaného] je velmi závažná, když v rámci poskytnutých dokumentů nebyly začerněny některé osobní údaje a také byly zpřístupněny další osobní údaje, např. podrobný životopis, zdravotní stav. Současně byly dokumenty poskytnuty emailem bez příslušných bezpečnostních opatření." Systematickým nátlakem v podobě zneužívání práva na informace a agresivním jednáním žalovaného, který je ve státní správě, ale i díky médiím všeobecně znám jako osoba, která vyvolává na pracovištích atmosféru nedůvěry, kolegům, vedoucím pracovníkům, ale i nadřízeným orgánům sděluje nepodložené dehonestující informace o různých státních zaměstnancích či je očerňuje, získal o žalobkyni důvěrné informace, které dalece přesahují rozsah informací poskytovaných ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

16. Žalovaný a žalovaná dále podali dne 5. 3. 2019 společně písemně„ oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin osobami [celé jméno žalobkyně] a JUDr. [jméno] [anonymizováno], jehož obsahem je trestní oznámení na žalobkyni a tehdejšího zaměstnance HSHMP, JUDr. [jméno] [příjmení] pro trestné činy pomluvy dle ust. § 184 trestního zákona, zneužití pravomoci úřední osoby dle ust. § 329 trestního zákona, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení dle ust. § 149 trestního zákona a neoprávněné nakládání s osobními údaji dle ust. § 180 trestního zákona. Tato obvinění byla odůvodněna tvrzením žalované, že jí žalobkyní coby její nadřízenou byla udělena pracovní výtka, která byla následně shledána neopodstatněnou a dále tvrzením, že žalobkyně vyvíjí na žalovanou intenzivní pracovní tlak. Žalovaná dále tvrdila, že žalobkyně je úzce provázána s p. [příjmení], bývalým ředitelem HSHMP, který je jedním z obviněných v Policií ČR vyšetřovaném případu údajného vydírání na HSHMP.

17. Žalovaný mimo jiné v trestním oznámení uvádí: 18. „ ...iniciativu psychického nátlaku na moji osobu převzali JUDr. [příjmení] a ředitelka odboru správních činností JUDr. [celé jméno žalobkyně], která je s panem [příjmení] úzce provázaná." 19. Tvrzený„ psychický teror měl být dle obsahu trestního oznámení žalobkyni žalovanému způsoben otevřeným dopisem ze dne 10. 12. 2018, který však není projevem žádného nátlaku, ani neobsahuje žádné nepravdivé informace o žalovaném a dále údajným překračováním pravomocí žalobkyně coby prošetřovatelky, přičemž k žádnému takovému překročení pravomoci ze strany žalobkyně ve skutečnosti nedošlo. Funkce prošetřovatele byla na HSHMP zřízena v souladu s nařízením vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednaní ve služebním úřadu, přičemž pracovník ve funkci prošetřovatele přijímá oznámení státních zaměstnanců a prošetřuje v nich obsažená podezření, týkají-li se zaměstnanců zařazených dle zákona o státní službě.

20. K dotazu policejního vyšetřovatele, zdaje ochoten či schopen předložit lékařskou zprávu, která dokazuje zdravotní stav (zhoršený tvrzeným psychickým terorem), žalovaný předložení takové lékařské zprávy odmítl.

21. Dle informací, které jí byly na pracovišti sděleny, žalovaná následně dne 25. 3. 2019 informovala o podání trestního oznámení MUDr. [příjmení], ředitelku HSHMP e-mailem, ve kterém uvedla: S ohledem na únik informací z mého osobního spisu a další okolnosti, které ze strany JUDr. [celé jméno žalobkyně] poškozují moji osobu, jsem byla nucena vůči její osobě podat trestní oznámení.", v němž žalobkyni před její nadřízenou obviňuje mimo jiné z toho, že způsobila únik informací z jejího osobního spisu zaměstnance.

22. Žalovaný jako důvod podání trestního oznámení tvrdil, že žalobkyně v pozici tzv. prošetřovatele překračovala svoji pravomoc a účelově zjištění vytrhávala z textu s cílem jej poškodit a dále, že byla nadřízeným orgánem zjištěna neobjektivita žalobkyně coby prošetřovatele a snaha žalovaného poškodit a z tohoto důvodu byla žalobkyně odvolána. Tato tvrzení jsou zcela nepravdivá, když rozhodnutí o odvolání žalobkyně z pozice prošetřovatele nebylo založeno na žádných pochybeních a nebylo dáno z žalovaným tvrzeného důvodu.

23. Trestní oznámení bylo prošetřeno a dne 2. 4. 2019 bylo ve smyslu § 258 odst. 1 trestního řádu uloženo ad acta, neboť vyhodnocením všech dostupných materiálů a stavu věci není možné dále prověřovat v rámci úkonů v trestním řízení, z čehož vyplývá, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by ze strany žalobkyně došlo ke spáchání jakéhokoli trestného činu ani jiného protiprávního jednání.

24. Jednání žalovaných je zásahem do osobnostních práv žalobkyně zejména do její dobré pověsti; vážnosti, lidské důstojnosti a občanské cti, která byla navíc zcela zjevně motivována touhou žalobkyni vážně poškodit v jejím zaměstnání a byla činěna s tímto cílem a vědomím. Tvrzení žalovaných o žalobkyni a jejich jednání vůči žalobkyni jsou difamující povahy a negativně ovlivnily pověst žalobkyně v zaměstnání, kdy žalobkyně v důsledku dlouhodobého závažného stresu a obav z dalších zásahů do jejích osobnostních práv a mobbingu ze strany žalovaných služební poměr na HSHMP musela ukončit. Jednání žalovaných vůči žalobkyni významně zasáhlo i do jejího osobního života, kdy v důsledku žalovanými vyvolané situace negativně ovlivnilo a snížilo její schopnost budovat klidné a příjemné rodinné prostředí pro své děti i těžce doléhalo na manželské soužití, když manžel žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] veškerý stres a obavy z jednání žalovaných a křivého obvinění s žalobkyní sdílel, celou situaci s ní intenzivně prožíval a měla natolik negativní vliv na jeho psychický a zdravotní stav, že mu byl ošetřujícím lékařem předepsán lék na zklidnění (Neurol), který za účelem překonání mimořádně stresové situace užíval.

25. Psychický stres žalobkyně způsobený popsaným jednáním žalovaných je zdokumentován v jejím dopise ze dne 3. 3. 2019, ve kterém žádá svoji nadřízenou o ochranu státního zaměstnance ve smyslu ust. § 79 odst. 2 písm. i) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.

26. Žalobkyně byla dále nucena strávit mnoho času obranou své dobré pověsti a obranou proti neoprávněnému jednání žalovaných.

27. Žalobkyně se touto žalobou domáhá poskytnutí zadostiučinění pro zásah do svých osobnostních práv formou omluvy a dále poskytnutí zadostiučinění v penězích, protože vzhledem ke značné intenzitě zásahu do osobnostních práv žalobkyně, nelze nemajetkovou ujmu odčinit pouze omluvou.

28. Na náhradě nemajetkové újmy požaduje žalobkyně po žalovaném náhradu ve výši 500 000 Kč a po žalované náhradu ve výši 300 000 Kč.

29. Žalobkyni v souvislosti s protiprávním jednáním žalovaných vznikla také majetková újma spočívající v nákladech na právní služby, jejichž poskytnutí potřebovala v příčinné souvislosti s podáním trestního oznámení proti její osobě žalovanými a s jejich dalším šikanózním jednáním popsaným v této žalobě.

30. Právní poradenství poskytla žalobkyni [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [IČO], se sídlem [adresa], přičemž odměna těchto služeb za období března 2019 až června 2019 činila celkem 46 404 Kč.

31. Žalované byla zaslána před žalobní výzvou dne 28. července 2020 a nikterak na ní nereagovala.

32. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dne 28. července 2020. Žalovaný na výzvu taktéž nijak nereagoval.

33. Na výzvu soudu dle ust. § 118a, odst. 1,3 o.s.ř. žalobkyně specifikovala konkrétní tvrzení, ve kterých spatřovala zásah do svých osobnostních práv, přičemž se jedná o následující tvrzení 1) Žalovaný podal dne 5.3.2019 Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin osobami [celé jméno žalobkyně] a JUDr. [jméno] [příjmení], v němž tvrdil: -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] převzala iniciativu psychického nátlaku na osobu žalovaného“ -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] je úzce provázaná s panem [příjmení], bývalým ředitelem HSHMP, který byl v této době obviněn z trestného činu vydírání“ – -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] napsala dne 10. 12. 2018 otevřený dopis všem zaměstnancům HSHMP, jehož snahou bylo dehonestovat osobu žalovaného, snížit vážnost jeho osoby a poškodit jej v zaměstnání“ –-„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] výše popsané dehonestace žalovaného docílila“ -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] se podařilo způsobit žalovanému vážnou psychickou újmu, léčí se z psychických problémů a jejich zdravotních následků“ – -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] jako prošetřovatelka určená služebním orgánem překračovala svoji pravomoc, účelově vytrhávala zjištění z kontextu s cílem žalovaného poškodit, což zhoršovalo jeho zdravotní stav! -„ Při kontrole prošetřování JUDr. [celé jméno žalobkyně] byla zjištěna služebním orgánem neobjektivita a snaha mě poškodit, přičemž nadřízená měla neobjektivitu žalobkyně vyřešit tak, že ji odvolala z pozice prošetřovatele“ -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] o žalovaném rozšiřuje nepravdivé informace a pomluvy, které narušily jak vztahy v zaměstnání, tak rodinné vztahy žalovaného“ -„ Výše uvedené jednání žalobkyně má žalovaného znedůvěryhodnit ve vedeném trestním řízení vydírání“ Spolu se žalovaným podala dne 5.3.2019 Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin osobami [celé jméno žalobkyně] a JUDr. [jméno] [příjmení] též žalovaná, přičemž tvrdila, že: -„ ..jsem se stala objektem psychického nátlaku a bossingu ze strany JUDr. [celé jméno žalobkyně]. Cílem bylo donutit mě k dobrovolnému rozvázání pracovního poměru“ -„ Cca 2 dny po obvinění p. [příjmení] mi JUDr. [celé jméno žalobkyně], v té době pověřená vedením HSHMP, předala vymyšlenou a vykonstruovanou písemnou výtku za účelem mě poškodit a přinutit mě odejít. Odvolací služební orgán zjistil, že výtka byla ve všech bodech udělena neoprávněně, s úmyslem mě poškodit“ -„ Psychický nátlak ze strany JUDr. [celé jméno žalobkyně] trvá dlouhodobě, i mě poškozují v otevřených dopisech, dochází k úniku z mého osobního spisu…k těmto informacím z mého osobního spisu má přístup jen představený, JUDr. [celé jméno žalobkyně]“ 34. Žalovaní v trestním oznámení navrhovali, aby Policie ČR provedla šetření na pracovišti žalobkyně, přičemž takové šetření by bylo zcela jistě - bez ohledu na to, že se nedopustila žádných neoprávněných zásahů do práv žalovaných - způsobilé dále poškodit profesní pověst, pracovní čest a důstojnost žalobkyně, neboť by na ní ulpělo stigma osoby vyšetřované policií.

35. Policie ČR trestní oznámení obou žalovaných odložila AD ACTA, neboť nebyly zjištěny žádné skutečnosti nasvědčující spáchání jakéhokoli trestného činu, ale v oznamovaném jednání nebylo možno spatřovat dokonce ani podezření z přestupku či jiného správního deliktu (viz Úřední záznam o vyhodnocení šetření a uložení oznámení AD ACTA ze dne 2. 4. 2019, č. j. KRPA-93475-11/ČJ-2019-001171-HL, který je součástí policejního spisu připojenému ke spisu vedenému pro toto soudní řízení).

36. Žalovaní i přes závěry policie následně podali k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 15. 7. 2019 Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu: podnět k výkonu dozoru. V této své žádosti žalovaní dokonce obvinili žalobkyni z dalších trestných činů – útisku a vydírání.

37. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 , že z policejního spisu se nepodává podezření ze spáchání trestného činu, dále, že závěry policejního orgánu vyjádřené ve vyrozuměních ze dne 2. 4. 2019 jsou věcně správné, mající oporu ve zjištěném skutkovém stavu. Obvodní státní zastupitelství z listin založených ve spise došlo k závěru, že požadavky žalobkyně obsažené v e-mailové komunikaci založené ve spise, jsou požadavky ze strany nadřízené osoby, které přes míru nevybočují z požadavků, které lze od nadřízené osoby očekávat. Obvodní státní zastupitelství také konstatovalo, že otevřené dopisy obecně žádají vysvětlení nastalé situace od zainteresovaných osob a vyjadřují nesouhlas s nastalou situací, neobsahují ale nic, co by zakládalo trestněprávní odpovědnost pisatelů (viz přípis Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 dne 13. 9. 2019, ZN 421/ 2019, který je součástí policejního spisu připojenému ke spisu vedenému pro toto soudní řízení).

38. O zneužití práva podat trestní oznámení žalovanými svědčí také skutečnost, že žalovaní využili tohoto institutu, který má sloužit jako ultima ratio, aniž by předtím údajné závadné jednání žalobkyně směřované vůči nim a uvedené v trestním oznámení řešili s ředitelkou HSHMP, aniž by žádali o prošetření cestou institutu prošetřovatele či alespoň konfrontovali žalobkyni se svým záměrem trestní oznámení podat a požadovali změnu jejího údajného jednání.

39. Žalovaná oznámila podání trestního oznámení ředitelce HSHMP a využila této skutečnosti k tomu, aby žalobkyni označila za osobu vůči ní podjatou.

40. Je zřejmé, že žalovaní jednali čistě účelově, v rozporu s dobrými mravy.

41. Žalobkyně dále doplnila skutková tvrzení týkající se konkrétních nepravdivých informací šířených žalovanými. a) Nepravdivé informace šířené žalovaným prostřednictvím Podnětu k šetření nezákonné činnosti ze dne 26. 2. 2019 doručeným ředitelce HSHMP V tomto svém podnětu, který byl adresován a doručen ředitelce HSHMP (služebnímu orgánu a přímé představené žalobkyně), uvedl žalovaný tato nepravdivá tvrzení: -„ Informace, které mi byly, nebo i nebyly, na základě mnou podaných žádostí poskytnuty jsou velmi zarážející a hovoří buď o tom, že [celé jméno žalobkyně] měla být z výběrového řízení na ředitele odboru správních činností HSHMP vyloučena, nebo je zcela nekompetentní tuto pozici dál zastávat, když neumí poskytnout informace, které jsou požadovány.“ -„ [celé jméno žalobkyně] … neumí poskytnout informace, které jsou požadovány.“ -„ Buď JUDr. [celé jméno žalobkyně], přestože má metodicky vést personální oddělení, vůbec nepochopila, co po ní požaduji, nebo zcela úmyslně a účelově poskytla rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného – ředitelky odboru správních činností.“ -„ … s ohledem na zjištění závažného pochybení, kdy [celé jméno žalobkyně] ani po 2,5 letech výkonu služby na HSHMP na služebním místě představené – ředitelky odboru správních činností nevykonala ve 3 oborech služby úřednickou zkoušku.“ „ Osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky u JUDr. [celé jméno žalobkyně] ze dne 6. 5. 2016 však tyto uvedené údaje neobsahuje, jedná se pouze o text, který si kdokoliv na počítači může vytvořit.“ b) Nepravdivé informace šířené žalovanou prostřednictvím dopisu ze dne 12. 12. 2018 adresovaného státnímu tajemníkovi MZČR. V tomto dopise adresovaném státnímu tajemníkovi, který je nadřízeným služebním orgánem a osobou s nejvyšším postavením v rámci služebních vztahů v resortu zdravotnictví, uvedla žalovaná následující nepravdivé informace: -„ ..osobou odpovědnou za únik osobních údajů a informací, je v prvé řadě JUDr. [celé jméno žalobkyně]“ -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] jako má představená je tedy primárně zodpovědná za neoprávněné nakládání s mými osobními údaji, které získala v souvislosti s výkonem svého povolání a funkce ředitelky odboru správních činností na HSHMP.“ skupiny – JUDr. [příjmení], JUDr. [celé jméno žalobkyně], Mgr. [ulice]“ c) Nepravdivé informace šířené žalovanou prostřednictvím e-mailu ze dne 25. 3. 2019 adresovanému MUDr. [příjmení], ředitelce HSHMP -„ .. s ohledem na únik informací z mého osobního spisu a další okolnosti, které ze strany JUDr. [celé jméno žalobkyně] poškozují moji osobu, jsem byla nucena vůči její osobě podat trestní oznámení.“ Žalovaná bezdůvodně obviňuje žalobkyni mimo jiné z toho, že způsobila únik informací z jejího osobního spisu zaměstnance a oznamuje na společném pracovišti, že proti žalobkyni podala trestní oznámení, a to, aniž by alespoň vyčkala, zda Police ČR shledá jakékoli podezření ze spáchání trestného činu a aniž by následně stejným způsobem informovala o odložení bezdůvodného trestního oznámení ad acta. d) Nepravdivé informace šířené žalovanou v rámci trestního řízení vedeného nadepsaným soudem pod sp. zn. 9 T 130/2019 proti [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná tvrdila v rámci tohoto trestního řízení, že žalobkyně na ni činila nátlak, aby odešla z HSHMP. Toto tvrzení žalované je uvedeno i v odůvodnění rozsudku č. j. 9 T 130/2019 – 2318 vydaného v předmětném řízení, a to v části shrnující výpověď žalované. V důsledku tohoto tvrzení žalované musela žalobkyně již v září 2018 podávat na policii vysvětlení a toto časové období tak označuje za počátek aktivit žalovaných vůči žalobkyni. e) Nepravdivé informace šířené žalovanými prostřednictvím Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin osobami [celé jméno žalobkyně] a JUDr. [jméno] [příjmení] (které přestavuje šikanózní výkon práva v rozporu s dobrými mravy, jemuž by neměla být přiznána ochrana a za něž by žalovaní měli nést civilněprávní odpovědnost)

42. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že pokud jde o žalobou tvrzené zneužití práva na informace, v případě práva na informace jde o základní právo zaručené na ústavní úrovni i na úrovni mezinárodních smluv o lidských právech, jimiž je Česká republika vázána. Odpověď na žádost o poskytnutí informací byla podepsána přímo žalobkyní dne 7. 1. 2019 pod č. j. HSHMP 07056/2019 a dále dne 25. 2. 2019 pod č. j. HSHMP 08649/2019. Byla to tedy sama žalobkyně jako úřední osoba kdo rozhodoval o tom, které informace a v jakém rozsahu budou žalovanému poskytnuty, či nikoliv. Žalobkyně se přitom při poskytnutí informací odkazovala v přílohách na dokumenty, které žalovanému poskytnuty nebyly. Odepřít poskytnutí informací je v krajním případě možné i na základě principu zákazu zneužití práva, což však žalobkyně neučinila. Z poskytnutých informací pak vyplynulo, že přestože žalobkyně zastávala místo ředitelky odboru správních činností a metodicky ve všech směrech vedla personální oddělení, neměla sama složenou úřednickou zkoušku pro předepsané obory služby. Teprve až dne 13. 2. 2019 žalobkyně složila úřednickou zkoušku pro obor služby Platy, mzdy a jiné odměny za práci a teprve až 7. 3. 2019 složila úřednickou zkoušku pro obor služby Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, přestože na Hygienické stanici hl. m. Prahy pracovala v té době již více než 2,5 roku a tento postup byl nezákonný, čehož si žalobkyně musela být a je vědoma. To je pravý důvod, který žalobkyni vede k tomu, že žalovaného napadá z údajného zneužití práva na informace, ke kterému rozhodně nedošlo. Tam, kde se jedná o právo na informace o osobách veřejně činných, zásadně převažuje právo na informace nad právem na soukromí (neboť veřejně činné, tedy i úřední osoby se pohybují ve sféře veřejné, nikoliv soukromé).

43. Pokud proto žalobkyně v žalobě tvrdí, že žalovaný požádal o informace dopisem ze dne 24. 1. 2019 Hygienickou stanici hl. m. Prahy (údajně)„ v odvetné reakci“ na její„ Otevřený dopis“, a dopustil se tak„ zneužití práva“, zcela se mýlí a její tvrzení je v rovině ničím nepodložených spekulací.

44. K žádnému neoprávněnému zásahu do osobnostních práv ze strany žalovaného nedošlo, a žalobkyní tvrzená újma není v příčinné souvislosti se žádným protiprávním jednáním žalovaného. Žaloba je v části, týkající se ochrany osobnosti, nedůvodná.

45. V případě trestního oznámení na žalobkyni se nejedná o křivé obvinění založené na něčem, co se nestalo, ale vyhodnocením oznámených skutečností dospěla Policie ČR k závěru, že se nejedná o trestný čin (současně preventivně poučila podezřelé o možnosti trestněprávního postihu, pokud by se jejich nátlak vůči nám dále pokračoval). Věc nedospěla ani do stádia zahájení trestního stíhání (vznesení obvinění), proto žalobkyni nepříslušelo právo mít obhájce (§ 35, § 41 tr. řádu). Žalobkyně měla toliko právo (nikoliv povinnost) při podání vysvětlení na Policii ČR na právní pomoc advokáta (§ 158 odst. 5 tr.ř.), kterého si obstarala na svoje náklady sama. Právo na právní pomoc při podání vysvětlení totiž neznamená povinnost policie advokáta v každém případě zajistit, ale pouze povinnost toto zastoupení umožnit (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 98/95 ze dne 5. 6. 1996).

46. Náklady na právní pomoc advokáta za jeho právní služby žalobkyně vynaložila zcela dobrovolně a nejsou v příčinné souvislosti se žádným protiprávním jednáním žalovaného, tedy tím, co bylo uvedeno ať už v trestním oznámení nebo v jiných písemnostech, kde žalovaný kritizoval činnost žalobkyně.

47. Žalovaná [příjmení] [jméno] [příjmení] navrhla zamítnutí žaloby s tím, že se jedná se o vykonstruovanou, zcela šikanózní žalobu, která zapadá do širšího kontextu snahy o její zastrašování a znevěrohodnění, a to v návaznosti na široce medializované trestní řízení vedené proti řediteli Hygienické stanice hl. města Prahy Janu [příjmení], ekonomickému řediteli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], pro trestný čin vydírání, ve které s [celé jméno žalovaného] vystupují jako svědci. Trestní řízení nevedou a rozhodnutí v něm nevydávají novináři (tím méně pak Ekonomický týdeník), nýbrž orgány činné v trestním řízení. V trestní věci byl již vynesen rozsudek a jako svědkyně zde vystupovala také žalobkyně [celé jméno žalobkyně], která žalovanou v souvislosti s tím opakovaně na pracovišti pomlouvala, zlovolně šikanovala zahajováním nesmyslných kárných řízení proti žalované, a spolu s JUDr. [jméno] [příjmení] vytvářeli atmosféru nátlaku, ve snaze žalovanou zastrašit a znevěrohodnit, s cílem pomstít se jí a pomoci tak obžalovaným [příjmení], [příjmení] a [příjmení], k němuž má JUDr. [příjmení] vztah osoby blízké, neboť spolu s [jméno] [příjmení] dříve žili jako partneři. Žalobkyně od roku 2006 pracovala na Ministerstvu zdravotnictví, na kterém se také seznámila s [jméno] [příjmení], který je stíhán pro trestný čin vydírání. Tohoto se [jméno] [příjmení] se jako ředitel Hygienické stanice hl. města Prahy měl dopustit tím, že nutil žalovaného [celé jméno žalovaného], aby k jeho rukám odváděl peněžní prostředky. [jméno] [příjmení] byl postaven mimo službu. V rozhodné době byla žalobkyně zástupcem ředitele na HSHMP, tedy zástupcem [jméno] [příjmení]. Jejich vztah lze hodnotit jako přátelský. [jméno] [příjmení] si ze své pozice ředitele HSHMP udržoval odstup od svých podřízených zejména tím, že si vykali. Obecně lze konstatovat, že z poznatků firemní kultury vyplývá, že blízcí kolegové na pracovišti si tykají. Žalovaní však z prostředí HSHMP znají pouze dvě osoby, které si s [jméno] [příjmení] tykali, a to žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a JUDr. [jméno] [příjmení] (bývalý partner [jméno] [příjmení]), Nadstandardní a blízký vztah žalobkyně a obžalovaného [jméno] [příjmení] potvrzuje také to, že [příjmení] žalobkyni v době jejích narozenin obdaroval květinovým darem větší hodnoty. Aktivity žalobkyně cíleně směřovaly vůči žalovanému [celé jméno žalovaného], který upozornil na vydírání, a který v této věci spolupracoval s orgány s orgány činnými v trestním řízení, což zkonstatovala také současná ředitelka Hygienické stanice hl. m. [obec] v dopise ze dne 13. 3. 2019. Zároveň šikanozní aktivity žalobkyně cíleně směřovaly na žalovanou, jako její podřízenou a současně partnerku žalovaného [celé jméno žalovaného].

48. Vynalézavost žalobkyně, pokud jde o její metody šikany a msty vůči žalovaným, byla a je jenom stěží uvěřitelná. Hned druhý pracovní den poté, co byl [jméno] [příjmení] obviněn z vydírání a postaven mimo službu z důvodu trestního řízení, žalobkyně udělila žalované písemnou výtku pod č. j. HSHMP 56962/2018 ze dne 16. 10. 2018, která byla následně v celém rozsahu vyhodnocena dokumentem č. j. HSHMP 59204/2018/2 jako nedůvodná.

49. Žalobkyně dále po zahájení trestního řízení ve věci vydírání opakovaně, zcela šikanózně vracela k přepracování žalovanou vypracovaná stanoviska, ačkoliv tato stanoviska dříve akceptovala, a do doby zahájení trestního řízení žalovanou hodnotila jako vynikajícího zaměstnance. Dne 16. 10. 2018 podepsala žalobkyně, coby osoba pověřená řízením HSHMP v té době, dokument také č. j. HSHMP 57147/2018, týkající se návrhu změn systemizace HSHMP od 1. 1. 2019, podle kterého na HSHMP požadovala zrušit jak pracovní místo žalovaného, tak pracovní místo žalované.

50. Podle zápisu z porady vedoucích zaměstnanců HSHMP ze dne 26. 10. 2018, č. j. HSHMP 59061/2018 (podle bodu 16), byla dne 23. 10. 2018 přepracována systemizace, kde byly uvedeny změny pro chod organizace, u nichž byl předpoklad, že budou prospěšné. V této době, tj. dne 26. 10. 2018, však již nebyla žalobkyně pověřena řízením HSHMP. Návrh změn systemizace HSHMP, podle kterého žalobkyně na HSHMP požadovala zrušit jak místo žalovaných, byl z tohoto důvodu přepracován 51. Žalobkyně veřejně rozeslaným e-mailem ze dne 10. 12. 2018, odeslaným v čase [číslo] hod a adresovaným všem zaměstnancům HSHMP, poškozovala jak žalovaného, tak žalobkyni, kdy společně s JUDr. [jméno] [příjmení] vyzývali žalovaného a žalovanou k vysvětlení:„ jakou hru zde na HSHMP rozehrál“. Přitom jak žalobkyni, tak i JUDr. [příjmení] s ohledem na jejich právnické vzdělání musí být známo, že trestní řízení je v rámci přípravného řízení vedeno neveřejně a jakékoliv jeho komentování jim nepřísluší. Rozhodně nešlo a ani nemohlo jít o snahu žalobkyně„ uklidnit situaci na pracovišti“, nýbrž o nátlak žalobkyně proti žalovaným a snahu je veřejně dehonestovat.

52. S ohledem na nezákonný únik informací (například do Zdravotnického deníku) z osobního spisu žalované, zejména o nezákonné výtce, kterou jí žalobkyně udělila a která byla následně zrušena, byla nucena tento únik informací řešit. Proto se dne 12. 12. 2018 obrátila na kompetentní orgány, neboť jí jednání žalobkyně poškozovalo a chtěla dalšímu takovému nezákonnému jednání především zabránit.

53. Co se týká výtky, kterou jí žalobkyně uložila dne 16. 10. 2018, kárná komise I. stupně konstatovala, že žalovaná byla v inkriminovaný moment vystavena tlaku ze strany představené (t. j. žalobkyně) a dalších přítomných osob. Těmito dalšími přítomnými osobami byli JUDr. [jméno] [příjmení] (bývalý partner [jméno] [příjmení]), sekretářka žalobkyně paní [příjmení] (matka tehdejšího partnera [jméno] [příjmení]), a paní [příjmení].

54. Pokud jde o trestní oznámení ze dne 5. 3. 2020 podané žalovanými, zde kárná komise I. stupně konstatovala, že na základě posouzení, s přihlédnutím k situaci a atmosféře na HSHMP a dále ke skutečnosti, že žalobkyně vykonávala funkci prošetřovatele, jeví se jako logické východisko pro podání oznámení o podezření ze spáchání trestné činnosti přímo orgánům činným v trestním řízení.

55. Dále se k podání trestního oznámení vyjádřil i státní tajemník Ministerstva zdravotnictví, a to ve vztahu k tvrzení žalobkyně, že trestní oznámení žalované bylo účelové. Státní tajemník MZ konstatoval, že tato účelovost nebyla prokázána a pouze z faktu, že následně byla věc odložena orgány činnými v trestním řízení, nic takového nevyplývá – viz přípis ze dne 24. 5. 2019.

56. Žalovaný ani žalovaná se vůči žalobkyni nedopustili žádného křivého obvinění.

57. K podanému trestnímu oznámení a výsledku jeho prověřování Policií ČR žalovaná uvádí, že při prověřování trestního oznámení orgány činné v trestním řízení věc uzavřely s tím, že každé trestní řízení, které je vedeno uvnitř pracovní skupiny (míněno trestní řízení týkající se vydírání na pracovišti), vyprodukuje narušení mezilidských vztahů, kdy jedna skupina zaměstnanců straní oznamovatelům a druhá strana podporuje osoby trestně stíhané. V rámci řešení těchto osobně pracovních vztahů nelze ovšem překračovat trestně právní rovinu, kdy bude na osoby poškozených (v daném případě na osobu žalovaného) vyvíjen nepřípustný nátlak nebo by jim bylo nějakým způsobem vyhrožováno. V těchto případech by věc mohla být chápána jako trestný čin vydírání na svědkovi nebo nadržování páchané třetí osobou. V tomto smyslu byla žalobkyně také Policií ČR v rámci prevence poučena. Po vyhodnocení všech dostupných materiálů a stavu věci orgány činné v trestním řízení rozhodně trestní oznámení žalovaných nekvalifikovaly jako křivé obvinění. Z přípisu Policie ČR ze dne 2. 4. 2019 vyplývá, že„ provedeným šetřením nebylo možno tyto informace důkazně uchopit tak, aby se z nich mohlo jednoznačně stanovit, že bylo ze strany JUDr. [celé jméno žalobkyně] spácháno protiprávní jednání.“ 58. Žalobkyně se žalovanou dále snažila poškodit i ve služebním hodnocením za rok 2018, které předložila, kdy se snažila vytýkat jí skutečnosti, které nastaly v roce 2017, a při tomto hodnocení byly shledány faktické a formální vady. Po odborné konzultaci byl následně určen jiný hodnotitel, který nebyl vůči osobě žalobkyně podjatý.

59. Žalobkyně dále zneužila ustanovení § 94 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, kdy podala dne 30. 4. 2019 podnět k zahájení kárného řízení se mnou kárné komisi I. stupně v HSHMP, a to v rozsahu 20 stran obsáhlého textu.

60. Po prověření okolností, které žalobkyně uvedla v samotném podnětu, po výslechu svědků a dokazování, kárná komise vydala dne 12. 11. 2019 celkem 5 usnesení o zastavení kárného řízení. Žalovaná se nedopustila žádného kárného provinění, ze kterých jí, ryze účelově a šikanózně obvinila žalobkyně jako její bývalá nadřízená. Žalobkyně při podání podnětu k zahájení kárného řízení dne 30. 4. 2019 vznesla také námitku podjatosti členů kárné komise, přestože k podání námitky podjatosti nebyla oprávněna. Proto byl podnět žalobkyně, který navíc nebyl důvodný a žalovanou poškozoval v profesním životě, řešen také na Ministerstvu vnitra a Ministerstvu zdravotnictví.

61. Byla to tedy právě žalobkyně, která se soustavně a opakovaně snažila a snaží poškodit žalovaného a žalobkyni, kdy také státní tajemník Ministerstva zdravotnictví konstatoval, že žalobkyně zasílá na různé státní orgány, nebo odbory v rámci jednoho správního úřadu téměř totožná podání (podněty) směřující na žalovaného a na žalovanou, ve kterých je cíleně dehonestuje, nebo žalobkyně opakovaně uplatňuje námitky, kterými se správní úřad již zabýval. Jak vyplývá z dopisu ze dne 1. 8. 2019, státní tajemník Ministerstva zdravotnictví tento postup nepovažuje za vhodný.

62. Žaloba je proto v části, týkající se ochrany osobnosti z důvodu poškození cti žalobkyně nedůvodná, a to proto, že k žádnému neoprávněnému zásahu do jejích osobnostních práv ze strany žalovaných nedošlo, žalobkyní tvrzené, újmy nejsou v příčinné souvislosti se žádným protiprávním jednáním žalované, a je zřejmé, že žalobkyně žádnou čest nemá, tudíž ani (z objektivního hlediska vzato) jí žádná újma„ na cti“ nemohla vzniknout.

63. Nedůvodný je i další nárok kde požaduje náhradu škody za újmu způsobenou jednáním žalované.

64. Právo na přítomnost advokáta je právem, nikoliv povinností osoby podávající vysvětlení (která do doby sdělení obvinění nemá žádné postavení procesní strany v tr. řízení), a šetřením Policie ČR nebylo zjištěno, že by se ze strany žalované jednalo o křivé obvinění, založené na smyšlenkách. Skutečnosti, které Policii ČR oznámila, se fakticky staly, poškozovaly jí jak v osobní a pracovní sféře, tak i zdravotně, a bylo věcí právního posouzení Policie ČR, jak toto nátlakové a šikanózní jednání žalobkyně vůči nim vyhodnotí. Nejednalo se o žádné křivé obvinění založené na něčem, co se nestalo, ale vyhodnocením oznámených skutečností dospěla Policie ČR k závěru, že se nejedná o trestný čin (současně preventivně poučila podezřelé o možnosti trestněprávního postihu, pokud by se jejich nátlak vůči nám dále pokračoval).

65. Soud v řízení vcházel z těchto důkazů:

66. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalobkyně byla její nadřízenou od doby, kdy nastoupila na Hygienickou stanici hlavního města Prahy, přičemž se jednalo a období roku 2017. Pokud se týká žalovaných, Ing. [celé jméno žalovaného] a Ing. [celé jméno žalované], jednalo se též o zaměstnance Hygienické stanice. Pokud se týká atmosféry na hygienické stanici od doby, kdy byl obviněn tehdejší ředitel, Dr. [příjmení], bylo tam dusno. Svědkyně uvedla, že není právník, ale v každém případě žalovaní žalobkyni napadali. Domnívá se, že druhá žalovaná se chovala agresivně a neplnila služební úkoly. Bylo to například tehdy, když druhé žalované byla předávána výtka za to, že neplní služební úkoly a nechová se slušně k paní ředitelce, ta na to reagovala agresivně a sdělila jim, že si je nahrává a nechtěla vůbec přijmout to, že jí byla předána výtka. Svědkyně byla v té době vedoucí personálního oddělení a byla seznámena s obsahem výtky. Obsahem výtky bylo to, že žalovaná neplnila pracovní úkoly. Na konkrétní věci si však již nepamatuje. Výtka je vždy zakládána a přesně se tam píše, co je vytýkáno. Žalovaný napadal výběrové řízení, na základě kterého byla žalobkyně jmenována do pozice ředitelky správního odboru, že nesplňovala požadavky na toto místo. Byla veřejně napadána, jak tvrdí svědkyně v rámci dotazu, podle ustanovení § 106. Vzhledem k tomu, že jsou veřejná instituce, tak předpokládá, že v rámci dotazu psali i na ministerstvo zdravotnictví. Na podrobnosti si však nevzpomíná. Svědkyně tvrdila, že předtím, než začalo trestní stíhání tehdejšího ředitele [příjmení], byly mezi účastníky normální kolegiální vztahy. Neví, jaké hodnocení měla žalobkyně a nevzpomíná si, že by měla nějaké konflikty s jinými zaměstnanci Hygienické stanice. To, že je žalovanou, nahrávána ona i ostatní zaměstnanci Hygienické stanice, se dozvěděla, když předávali výtku, tehdy jim to žalovaná oficiálně sdělila. Nikdy nebylo na personálním oddělení řešeno, že by druhá žalovaná měla ukončit pracovní poměr. Žalovaná při předání výtky nechtěla přijmout, že neplní úkoly a byla agresivní a pokud se týká prvého žalovaného, napadal úřednické zkoušky žalobkyně, že je nemá splněné a nemůže dělat svou funkci, což nebyla pravda. Pokud podal žádosti podle ustanovení § 106, toto svědkyně vyvracela. Pokud se týká ředitele [příjmení], ekonomického ředitele [příjmení] a pana [příjmení], neví, proč byli obvinění. Svědkyně již 2 roky na hygienické stanici nepracuje.

67. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je manželem žalobkyně. Svědek ví o dopise, který psal žalovaný žalobkyni jako nadřízené. O dopisu se dozvěděl tak, že žalobkyně ho vyžádala od své nadřízené, a poté dostala spis k dispozici a svědek si ho přečetl. Byla adresována na Hygienickou stanici hlavního města Prahy, tehdejší ředitelce Dr. [příjmení]. Dále svědek ví o trestním oznámení, které podali žalovaní. Toto trestní oznámení potom žalobkyně dostala k dispozici od policie a svědek ho četl. K dotazu, proč žalobkyně požaduje zaplacení finanční satisfakce ve výši 500 000 Kč, z výpovědi svědka vyplynulo, že se jedná o věc, kterou řešila žalobkyně se svým právním zástupcem. O podání trestního oznámení na žalobkyni informovala žalovaná v zaměstnání a informace o podání trestního oznámení byla k dispozici na Hygienické stanici. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o úplně běžnou situaci, tak Hygienická stanice toto komunikovala i s dalšími úřady, snad s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zdravotnictví. Informace, že na žalobkyni bylo podáno trestní oznámení, byla známa širokému okolí a informaci šířila přímo žalovaná. Na základě dopisu byla žalobkyně šetřena svojí nadřízenou, nadřízeným služebním úřadem, tzn. státním tajemníkem. Pokud se týká obsahu dopisu, byl to podnět k šetření nezákonné činnosti, kde žalovaný požadoval prošetřit, jak tvrdí, naprosté banality typu, jestli žalobkyně pracovala ve státní sféře a starala se o 2 děti, jestli neporušila zákon tím, že pracovala na zkrácený úvazek. Svědek tvrdí, že se jednalo o tvrzení, které by označil za pomluvy, a žalobkyně byla označována za zcela nekompetentní. Bylo tam hovořeno o tom, že žalobkyně vážně pochybila, což byly pomluvy. O dopise se žalobkyně dozvěděla až v dubnu, byl však poslán dříve. Na pracovišti probíhaly nějaké aktivity, které, jak tvrdí svědek, ji jednoznačně poškozovaly. Žalobkyně se bránila aktivitám žalovaných a bránila se jim už dříve, minimálně od září 2018, kdy byla poprvé vypovídat na policii díky tomu, že ji paní [celé jméno žalované] obvinila z nátlaku. Aktivity byly kontinuální. V dubnu, když žalobkyně dostala do rukou podnět, byla na tom psychicky špatně, nikoliv však v důsledku dopisu, ale v důsledku předchozích aktivit žalovaných. Předtím byla vypovídat na policii, když byla druhou žalovanou obviněna z poškozování fiskálních zájmů státu a z podobných dalších činností. Neví nic o tom, že by se, kterékoliv z obvinění vůči žalobkyni prokázalo. Pokud se týká ukončení pracovního poměru na Hygienické stanici žalobkyní, svědek se domnívá, že jedním z důvodů byl neustálý tlak na to, aby odešla z dosahu žalovaných. Svědek ji přesvědčoval, že jí nestojí za to, být pod neustálým tlakem s tím, že jí bude někdo kriminalizovat, že bude dělat problémy a stěžovat si na ni, nahrávat ji, křičet na ni, neboť to neměla zapotřebí. Žalobkyně zpočátku argumentovala tím, že pokud odejde, tak jim dá větší prostor k tomu, aby docílili toho, čeho chtějí docílit, tzn. způsobit jí trestní stíhání a nakonec toho doopravdy docílili, že na ni to trestní oznámení podali. Ve chvíli, kdy věc Policie odložila a žalobkyně zjistila, že přes služební zákon pravděpodobně k nějaké nápravě nedojde, souhlasila s tím, že skončí a odejde. Asi od února 2019 situace vypadala doma tak, že žalobkyně přišla domů a do noci nebo do rána sepisovala někdy nějaké dokumenty na svoji obranu. Na nic jiného neměla čas a to včetně víkendů. Komplexní péči o dcery musel zajišťovat svědek s tím, že celou situaci nesl špatně, začal pociťovat zdravotní problémy a dostal od praktického lékaře léky na úzkost. Nikdy předtím žádné uklidňující léky nebral. Tehdy si žalobkyně najala advokáta, což jí poradila kamarádka. Bylo to proto, že chtěla advokáta, nestihla sama se účinně bránit aktivitám žalovaných a současně měla strach, že aktivity budou sílit, protože to tenkrát hodnotila jako šikanu. Hledala AK, která bude mít zkušenosti se služebním poměrem. Pokud se týká žalovaných, svědek je nikdy neviděl. V únoru 2019, když měli jet na jarní prázdniny, pozoroval, že situace v zaměstnání na žalobkyni opravdu doléhá, protože dle jeho názoru nebyla v dobrém psychickém stavu. Dohodli se, že po návratu z hor, zůstane s dcerou doma, dcera byla nemocná, takže žalobkyně po dobu asi tří týdnů, byla mimo zaměstnání. Tehdy svědek zjistil, že ji to velmi psychicky pomohlo. V době, kdy jí byla doručena výzva k podání vysvětlení, pozoroval, že byla v šoku, nestandardním stavu, stěžovala si na bolesti hlavy, špatně spala, málo jedla, evidentně byla pohublá, takže po podání trestního oznámení její zdravotní stav nebyl dobrý. V době, kdy došlo k těmto událostem, svědek pracoval na stejné pozici jako IT manažer v jedné soukromé firmě. Nemůže se vyjádřit k tomu, zda četl rozhodnutí policie o tom, jak naložila s trestním oznámením žalovaných. Je možné, že ho nečetl. Neví, co je to za dokument a nevím, proč by ho měl číst. Četl trestní oznámení, které podali žalovaní na žalobkyni.

68. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], LL. M. vyplynulo, že žalobkyni zná z doby, kdy pracoval na Ministerstvu zdravotnictví, kdy byla jeho podřízenou na oddělení správním v odboru na úseku hlavního hygienika, což bylo někdy v roce 2006 nebo 2007. Svědek odcházel někdy v roce 2008 a pak se pracovně potkali na Hygienické stanici hlavního města Prahy v roce 2018. Pokud se týká žalovaných, ty zná svědek z Hygienické stanice hlavního města Prahy a tam se s nimi potkával pouze výjimečně a pouze pracovně, neboť nebyli ani podřízení ani nadřízení. V době, kdy na Hygienické stanici zasahovala policie a odváděla pana [příjmení], tak tam bylo na pracovišti pnutí a svědek tam byl vtažen v roli pasivní. Aktivně sám nic nepodnikal a nic neinicioval. V té době byl ředitelem odboru hygieny obecné a komunál. Pokud se týká vztahu mezi žalobkyní a žalovanými, byl přítomen v zastoupení jeho nadřízené, Dr. [příjmení], předávání výtky, kterou předávala žalobkyně žalované. Jednalo se o pracovní výtku a předávání se účastnil jako svědek. Tam si všiml, že mezi oběma účastnicemi vzniká určité napětí, ale nikdy ničemu podobnému nebyl přítomen a v zásadě o ničem podobném nic nevěděl. Neví o tom, že by bylo nějaké pnutí mezi žalobkyní a žalovaným. Pokud se týká jednotlivých tvrzení, ve kterých žalobkyně spatřuje zásah do svých osobnostních práv svědek nic neví. Pokud je uvedeno, že nezákonná činnost měla být páchána v rámci organizované skupiny JUDr. [příjmení], JUDr. [celé jméno žalobkyně], Mgr. [ulice], svědek uvedl, že nic nepáchal. Trestní oznámení bylo podáno na žalobkyni i na svědka. Již si nepamatuje, co bylo přesně předmětem trestního oznámení, byl však podat vysvětlení a věc byla potom odložena. Mělo se snad jednat o mučení nebo nelidské zacházení. Pokud se týká tvrzené šikany žalobkyně nebo diskriminačního jednání, u ničeho takového svědek přítomen nebyl. Jediným případem bylo, kdy viděl účastnice spolu, bylo předávání výtky. Sám ale měl svou agendu. Slyšel něco o tom, že žalovaní by měli zacházet se žalobkyní odlišným způsobem. Slyšel konkrétně, že vztahy nejsou dobré. Na nic podrobnějšího si však nevzpomněl. V případě tvrzených informací šířených žalovanou v rámci trestního řízení, o tom ví svědek pouze z médií, vyslechnut nebyl. O tom, že by měla žalovaná tvrdit, že v rámci trestního řízení na ni žalobkyně činila nátlak, aby odešla z Hygienické stanice hlavního města Prahy, nic neví. Ví o tom, že byla podána trestní oznámení. Podrobnosti neví a neví nic o tom, že by ve vztahu k žalobkyni proběhlo něco podobného šikanóznímu výkonu práva jednání v rozporu s dobrými mravy. Na pracovišti, svědek si hleděl své práce. Žalobkyni, když spolu spolupracovali, si pamatuje, jako slušného člověka, byli ve vztahu podřízenosti. Poté spolu nespolupracovali a nejsou žádní blízcí přátelé, pouze se potkali na Hygienické stanici hlavního města Prahy. Vzhledem k tomu, že svědek má právní vzdělání, právní oddělení nikdy nenavštěvoval a vše ví pouze z doslechu. Povídalo se, že vztahy mezi žalobkyní a druhou žalovanou, které měly mezi sebou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, nebyly úplně dobré, neví však, z čeho to pramenilo. Žalobkyně se svědkovi, když spolu probírali nějakou pracovní věc, svěřovala s tím, že vztahy mezi ní a žalovanými nejsou dobré. Na nic podrobnějšího si však nevzpomněl. Jednalo se o pracovní rovinu. Bylo mezi nimi napětí z hlediska výkonu práce a nebylo to jen v rovině osobní. Svědek sepsal e-mail, který adresoval všem zaměstnancům Hygienické stanice, který reagoval na článek ve Zdravotnických novinách, který se jmenoval,“ Dostanete držkovou, musím se schovat“. E-mail reagoval na to, jaké tam byly informace. Nemělo to žádný vztah k tomu, co bylo mezi žalobkyní a žalovanými. Na obsah trestního oznámení podaného žalovanými na žalobkyni, si nevzpomíná. Dále svědek uvedl, že se vůči žalovaným nedopustil žádného jednání, které by mohlo být kvalifikováno jako pomluva nebo zneužití pravomoci úřední osoby, nelidské zacházení, nebyl nikdy shledán vinným z těchto činů. Svědek vzpomíná, že se nějakým způsobem na Hygienické stanici řešilo, říkalo se, že si druhá žalovaná někdy něco nahrává. Nepřikládal tomu však žádnou pozornost a nebylo v jeho kompetenci toto řešit. Pokud se týká výtky, která byla žalobkyní žalované předána, ví, že proběhlo jednání před kárnou komisí, ale jak dopadlo, neví. Na výsledek přezkumu výtky si nevzpomíná. Nevzpomíná si ani na to, že by se v této věci angažoval státní tajemník ministerstva zdravotnictví Trestní řízení bylo vedeno s panem [příjmení], [příjmení] a [příjmení], přičemž se jednalo o zaměstnance Hygienické stanice. Byli stíháni pro vydírání žalovaného. Trestní stíhání skončilo tak, že pan [příjmení] byl pravomocně odsouzen a pokud se týká dalších dvou, neví. O odsouzení pana [příjmení], ví z médií.

69. Z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že na Hygienické stanici hlavního města Prahy pracovala od roku 2016 na pozici ředitelky odboru správních činností. Práce ji bavila, k čemuž bezesporu přispívaly i dobré vztahy, které měla s ostatními kolegy. Pokud se týká žalované, její přímou podřízenou byla od roku 2017 a tvrdí, že s ní měla také dobré pracovní vztahy. V srpnu 2018, kdy proběhl trestní zásah na Hygienické stanici, se chování žalované změnilo. Do té doby nezaznamenala žádné potíže. S žalovaným, nebyla v žádném vztahu podřízenosti, ani nadřízenosti a znala jej pouze z toho titulu, že občas navštívil její kancelář, neboť byl partnerem žalované. Neměla s ním žádné konflikty ani potíže. Neví, proč ji žalovaní neustále spojují s trestním stíháním, které probíhalo na Hygienické stanici, neboť nikde nevystupovala v tomto řízení jinak, než jako svědek, a to jako jeden z mnoha svědků. Situaci pociťovala tak, že byla ze strany žalovaných, od srpna 2018 do července 2019, vystavena tlaku. Neustále čelila atakům, žalovaná na ni v srpnu 2018 učinila podání na policii v souvislosti s trestní kauzou, že na ní činí nepřiměřený nátlak, aby ukončila svůj služební poměr a nadále si žalobkyni na pracovišti nahrávala, což ona sama potvrdila. Žalovaná psala na ministerstvo zdravotnictví státnímu tajemníkovi, což je nadřízený služební orgán, že žalobkyně páchá nějakou údajnou trestnou činnost. Podala na ni trestní oznámení. Díky aktivitám žalované, byla žalobkyně prošetřována, jak na Hygienické stanici, tak na Policii i na Ministerstvu zdravotnictví. Informace o její osobě se dostaly i na Ministerstvo vnitra a žalovaný poté podával na žalobkyni žádosti o informace. Tvrdí, že jich zneužil a dostal se k jejím dokumentům z osobního spisu a doposud s nimi nezákonně disponuje. Na základě jeho aktivit byla prošetřována Ministerstvem zdravotnictví i na Hygienické stanici. Tvrdí, že v důsledku neustálých aktivit žalovaných skončila na hygienické stanici, protože už celou věc nezvládala. Nemohla dále čelit jejich aktivitám. V srpnu 2018, kdy žalovaná učinila podání, že na ni žalobkyně činí nepřiměřený nátlak, byla nucena 6. 9. 2018 podat k tomuto vysvětlení. Opět to bylo spojováno s trestní kauzou, podávala vysvětlení vyšetřovatelům trestní kauzy s tím, že na žalované žádný nátlak nečinila. Nevěděla, že má s žalovanou nějaký problém, protože se na pracovišti chovala, jako by se nic nestalo až do doby, než žalobkyně vypovídala na Policii, nic nevěděla, byla z toho překvapená, byla z takového jednání v šoku. Žalované potom sdělila, že se jí takové chování nelíbí, že je to nekolegiální a že není vhodné se takto chovat. Dále tvrdí, že postupně měla strach s žalovanou komunikovat napřímo a snažila se s ní jednat před svědky nebo pouze písemně. Začala pociťovat v chování žalované změny, chovala se odmítavě, a když ji žalobkyně požádala, aby něco udělala, byla neochotná a odmítala služební úkoly. Chovala se až provokativně, zdálo se, že chce žalobkyni vyprovokovat k nějakému nevhodnému chování. Žalobkyně měla pocit, že jí nerespektuje jako představenou a odmítá s ní spolupracovat. To se stupňovalo, v říjnu se stal incident, kdy řešily nějaké pracovní úkoly a žalovaná na ní začala bezdůvodně křičet. Bylo to i před další kolegyní, vzhledem k tomu, že žalobkyně na to nebyla zvyklá, sepsala záznam, informovala vedoucí oddělení personalistiky. Proto se rozhodla, že žalované udělí výtku. Žalobkyně využila zákona o státní službě, kde jako představená za drobné nedostatky ve službě toto mohla učinit a informovala o tom vedení, tehdy nejvýše postavenou ředitelkou sekce, Dr. [příjmení], která jí doporučila, aby u předání výtky byl její zástupce, JUDr. [příjmení]. U předání výtky se rozvinula diskuze a žalovaná jí sdělila, že si vše nahrává, což způsobilo rozruch s tím, že nikdo nedal k nahrávání souhlas a žalobkyně to považovala za nekolegiální, ale i za nelegální. Poté, někdy v listopadu 2018, byla atmosféra na Hygienické stanici napjatá, žalobkyně začala zaznamenávat výhrůžky trestním oznámením na její osobu, na Hygienickou stanici přišlo oznámení, že by měla snad páchat nějakou trestnou činnost, že by to měly řešit orgány činné v trestním řízení. Jednalo se o oznámení anonymní. Žalobkyně to však brala jako jakýsi vzkaz žalované, protože nikdo jiný se v Hygienické stanici vůči žalobkyni tak ostře nevymezoval. Situace se vystupňovala 5. 12. kdy žalovaná, konkrétně svým jménem sepsala protokol o kontrole, žalobkyni obvinila z poškozování fiskálních zájmů státu a místo toho, aby s žalobkyní pochybení zkonzultovala, poslala to rovnou nadřízené Dr. [příjmení]. Žalobkyně se musela obhajovat s tím, že to, co žalovaná uvádí, není pravda, 7. 12. vyšel článek„ Dostanete dršťkovou, musím se schovat“. Článek způsobil Hygienické stanici velký rozruch, byl plný vulgárních výroků a byly k němu přiloženy i nahrávky, na kterých byl zaznamenán žalovaný s ostatními zaměstnanci. Žalobkyně vnímala velmi negativně, že se v článku objevilo i její jméno, a to v souvislosti s žalovanými a trestní kauzou, která probíhala v Hygienické stanici. Žalobkyně se to velmi dotklo, neboť chtěla zůstat v ústraní a nijak se do ničeho nezapojovat. K článku se chtěla vymezit, proto přes víkend sepsala Otevřený dopis, v tomto dopise chtěla vyjádřit podporu řadovým pracovníkům, kteří byli v terénu a kontrolovali vše, a které článek velmi pošpinil. Hygienická stanice byla degradována jako pochybný úřad a žalobkyně chtěla dosáhnout nějakého zklidnění. Dopis odeslala 10. 12. 2018, poté se odehrál incident s žalovanou, která zavolala policii a podala trestní oznámení na krádež v podatelně, což celou atmosférou na pracovišti narušilo. Žalobkyně to opět vnímala jako jakýsi vzkaz, protože podatelna spadala do jejího útvaru vyřízení. Když se snažila zjistit, co se děje v podatelně, žalovaná ji představila policistům jako jedinou osobou, která má náhradní klíček k podatelně, takže policista si vzal nacionále žalobkyně a sdělil, že ji, případně bude kontaktovat. Žalovaná potom v odpoledních hodinách podala trestní oznámení, kde vypověděla, že do podatelny s největší pravděpodobností vstoupila osoba disponující náhradním klíčem. Toto se odehrálo v prosinci. Do té doby nevystupoval vůči ní žalovaný, má však za to, že žalovaná postupovala vůči žalobkyni i s aktivitami ze strany žalovaného. Vyvodila to z toho, že žalovaná použila nějaký termín, který žalovaný, jako právník používá s tím, že má veřejný blok na I-Dnes. Toto měl zjistit manžel žalobkyně. Ač s žalovaným nebyla žalobkyně v žádném vztahu nadřízenosti ani podřízenosti, tak v lednu začal žalovaný podávat žádosti o informace týkající se osoby žalobkyně a jejího služebního poměru, což bylo velmi nestandardní. Na základě těchto žádostí o informace, ač mu nadřízená žalobkyně napsala, že služební poměr žalobkyně je v pořádku, získal, jak tvrdí žalobkyně, nezákonným způsobem převážně dokumenty z jejího osobního spisu s tím, že tam byly i citlivé osobní údaje o zdravotním stavu, občanský průkaz žalobkyně, životopis, informace o jejich dětech a toto vše dostal žalovaný neanonymizované, což pověřenec na ministerstvu zdravotnictví zkonstatoval, že je to vážné pochybení. Z blogu žalovaného si žalobkyně udělala obrázek o strategii a chování žalovaného vůči státním zaměstnancům a dostala se do neuvěřitelného stresu, neboť se domnívala, že žádosti o informace nejsou samoúčelné, ale žalovaný tím sleduje možnost dalších aktivit vůči žalobkyni a vyřízením žádostí toto nekončí, že to je jen začátek nějakého jejího dalšího pronásledování, až šikanózního jednání, což poté tvrdí, že se stalo skutečností. Tvrdí, že v lednu znamenala velmi intenzivní nátlak od obou žalovaných. Tuto situaci nesla psychicky velmi těžce a zvažovala i odchod z hygienické stanice, manžel ji také přesvědčoval, ať hygienickou stanici opustí. Přitom se ale z hygienické stanice bála odejít, neboť jí přišlo, že žalovaní jsou tak urputní ve svých aktivitách a snaží se něco získat a měla strach, že když ze stanice odejde, přestane mít přístup k dokumentům, ke spisové službě ke své práci, na základě kterých by mohla své aktivity obhájit. Proto oslovila svou nadřízenou a dopisem ze dne 3. 3. 2019 požádala o pomoc v dopise vylíčila, jak je celá situace pro ni tíživá, a že má obavy ze zneužití a chování žalovaného. V té době také prostřednictvím své přítelkyně, která je právnička, vyhledala právní pomoc a poradila se v advokátní kanceláři, která se zabývá služebním zákonem, vztahy na pracovišti a šikanou. Tuto kancelář oslovila 11. 3. 2019. Udělila jim plnou moc 12. 3. byla předvolána na policii, aby podala vysvětlení, zjistila, že se jedná o stejného komisaře, který vyšetřoval trestní kauzu Hygienické stanice, a sama to vnímala, jako jakési propojení osoby žalobkyně s trestní kauzou a zatahování do něčeho, s čím nemá vůbec nic společného. Vyšetřovatel jí sdělil, že bylo podáno trestní oznámení žalovanými na žalobkyni, a v té době její stres gradoval. Tvrdí, že nic nespáchala a nic neudělala. Měla pocit, že po ní jdou 2 osoby, které jsou velmi neústupné, a není možné, se s nimi nějakým způsobem domluvit. Projevilo se to v rodinném soužití, kdy veškerý volný čas sepisovala obrany proti žalovaným, proti jejich atakům a do práce chodila se strachem. Manžel ji uklidňoval, vše však pro ni bylo tíživé a začala mít nevysvětlitelné zdravotní potíže, až nakonec tvrdí, že lékař zjistil, že jsou psychického původu a dostala nějaké léky na uklidnění. Když poté vypovídala na Policii zjistila, že ji žalovaní obvinili z trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji, zneužití pravomoci veřejného činitele, a dokonce ji obvinili z mučení a nelidského zacházení. Díky pomoci AK se seznámila i s trestním spisem a zjistila, že aktivit vůči ní ze strany žalovaných byly daleko více. Jednalo se například o dopis státnímu tajemníkovi, což je významná osoba, co se týče služebních poměrů státních zaměstnanců rezortu zdravotnictví. Psali mu, že páchá trestnou činnost v rámci organizované skupiny, a nabádali ho, ať podá na žalobkyni i trestní oznámení. Dále zjistila, že žalovaní nerespektovali závěry policie a neustále ve svých tvrzeních pokračují, obrátili se na státní zastupitelství a ještě v červenci 2019 se dožadovali, aby Státní zastupitelství prověřilo šetření Policie. Žalobkyně vnímala jejich jednání jako dlouhodobé a cílené s tím, že útoků bylo tolik, že se domnívá, že byly vědomé a plánované. Žalobkyně nakonec odešla z Hygienické stanice a tvrdí, že žalovaní jsou přesto stejným způsobem urputní a postupují vůči ní dehonestujícím způsobem, takže poškození jejího dobrého jména, osobní cti a profesní cti, vnímá, jako velmi závažné a požaduje tudíž shora uvedenou omluvu a finanční satisfakci neboť má za to, že požadovaná omluva je nedostatečná. Výši finanční satisfakce odůvodnila tím, že se jako státní zaměstnanec dostala na pranýř před významné orgány, jako je Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra. [příjmení] Ministerstva vnitra pro státní službu řešil její pozici a vztah žalovaných. Díky tomu ji byly odňaty nějaké pravomoci podle služebního zákona a nadřízená žalobkyni prošetřovala. Poukazuje též na intenzitu a trvání jednání žalovaných. Žalobkyně tvrdí, že nikdy nečinila na žalované nátlak v souvislosti s jejich zaměstnáním na hygienické stanici a vedení trestním řízením proti bývalému řediteli [příjmení]. S žalovanými vůbec nepřicházela do kontaktu. S ředitelem [příjmení] měla vztah pracovní, potkávali se pouze na Hygienické stanici a mimopracovně se nesetkávali. Předtím měla s žalovanou dobrý pracovní vztah.

70. Z výpovědi žalovaného [celé jméno žalovaného] vyplynulo, že na Hygienickou stanici hlavního města Prahy nastoupil na jaře roku 2017, asi po půl roce začal být vydírán jejím ředitelem. Žalobkyně byla jeho zástupkyní a žalovaná pracovala na Hygienické stanici jako vedoucí oddělení právního. Pokud se týká článku, autora článku nikdy nekontaktoval, článek je lživý a poškozuje ho. Autora článku [příjmení] nezná. Neví, jaké informace mohly sloužit k sepsání tohoto článku. Tvrdí, že žalobkyně s doktorem [příjmení] ho zneužili k Otevřenému dopisu, který poškozoval žalovaného a žalovanou, takže musel z Rytířské, kde pracoval odejít na jinou část, proto, že byl napaden s tím, že má vysvětlovat něco, co dělaly orgány činné v trestním řízení. To, co tvrdí žalobkyně, není pravda a pokud použil zákon č. 106, aby měl informace, nejedná se o nic protizákonného. Žalobkyni opakovaně žádal o to, že by chtěl udělat úřednické zkoušky, ona mu sdělila, že někdo je mít musí a někdo je mít nemusí. Z toho důvodu, dle zákona č. 106 žádal, jestli má žalobkyně všechny zkoušky tak, jak jí zákon dává za povinnost. To, že učinil tyto dotazy, vyplynulo z jejího sdělení, že někdo mít zkoušky musí někdo nemusí. V podstatě se žalovanému vysmívala, že by chtěl zkoušky udělat, aby se stal státním zaměstnancem. Několikrát žádal, aby se zkoušky mohl udělat. Přihlašovalo se to přes oddělení, které vedla žalobkyně. Pokud se týká vyjádření Ministerstva vnitra, podle 106 zkoušky, které byly povinné pro žalobkyni, aby mohla zastávat svou funkci, neměla, což právě prokázala odpověď podle z. č.

106. Všechny informace, které měl získat nezákonně, získal díky z. č. 106, kdy mu jednotlivé orgány tyto informace poskytly. Pokud ho žalobkyně napadá, že měl její občanský průkaz, tak sama podepsala odpověď, podle zákona 106, takže musela vědět, co žalovanému posílá. Žalovaný tvrdí, že žalobkyně byla úzce provázána s panem [příjmení], proti kterému bylo vedeno trestní stíhání i s dalšími osobami, které byli trestně stíhány. Pokud se týká JUDr. [příjmení], tak jeho první reakcí byl Otevřený dopis, kde byli oba žalovaní napadáni, že mají vysvětlit, co se objevilo ve Zdravotnickém deníku, kde byly samé nepravdy. Žalobkyně se dopouštěla vůči žalovaným nestandardního jednání a šikany. Žalobkyně věděla, že druhá žalovaná trpí těžkou cukrovkou. Začala jí dávat úkoly v 11 hodin, kdy věděla, že ve 12 hodin má jít na oběd, protože pokud by nejedla, tak by se dostala do hypa. Skončilo to dokonce tak, že druhá žalovaná zkolabovala díky tomu, že se nemohla najíst. Žalovaná navštěvovala IKEM, kde jí doporučovali, ať odejde, neboť situace může mít fatální dopady, pokud se týká jejího zdravotního stavu. Jakmile policie obvinila ředitele [příjmení], tak určitá část lidí, mezi nimi i žalobkyně, začali na žalované vyvíjet nátlak. Žalovaného žalobkyně šetřila a i nadřízená ředitelka řekla, že je to nesmyslné, že jen hledá důvody, jak žalovaného nějakým způsobem potrestat za to, že plnil svou povinnost a nahlásil trestnou činnost Policii České republiky Pan Jarolímek i pan [příjmení] byli pravomocně odsouzeni. V rámci trestního řízení vypovídal žalovaný jako hlavní svědek, a byl také jako poškozený. Po podání trestního oznámení se chování žalobkyně vůči němu změnilo, začalo být agresivní a šikanózní. Samozřejmě se změnilo i chování žalovaného vůči žalobkyni, začal se bránit, utíkal, byl skoro měsíc na neschopence, aby se nemusel bránit tomu, co žalovaná na Hygienické stanici vyprávěla. Policie mu řekla, ať se k tomu nijak nevyjadřuje, ať se soustředí na to, co se týká trestního řízení, tzn. vydírání. To co uvedl žalovaný ve vztahu k žalobkyni, je pravda. Žalovaný nahrával, když začal být vydíraný, tak se spojil s Protikorupční asociací, a ta mu doporučila, aby veškerá jednání nahrával, poté důkazy předal policii a policie mu sdělila, aby nahrával a dokonce ho vybavila i nahrávacím zařízením, které používal. Tvrdí však, že jednání s žalobkyní nenahrával, nahrával pouze jednání s těmi, kteří byli odsouzeni, což mu doporučilo protikorupční oddělení. Tvrdí, že neměl žádný důvod žalobkyni poškodit. Pokud se týká dotazů podle z. č.106, ty podával proto, aby ochránil své dobré jméno, aby se dozvěděl věci, o kterých mluvil, tzn., pokud mu byly dělány problémy, aby se stal státním úředníkem a pokud mu žalobkyně sdělila, že někdo musí mít ty zkoušky a někdo ne, tak se na to zeptal. Pokud se týká návrhu systemizace ohledně zrušení pracovních míst žalovaných, to se dozvěděl, když byl pan [jméno] odejit. [ulice] paní ředitelka sdělila, že mají být zrušena jejich pracovní místa, jestli o tom vědí a podepsala to žalobkyně. Žalovaný jí říkal, proč o ničem neví a říkala, že i z toho hlediska je to nesmyslné, je to dělané proto, aby žalovaná a i žalovaný byli odejiti. Nakonec to bylo zrušeno. Nebylo zdůvodněno oficiálně, proč se zrovna tato 2 místa ruší, bylo to rozhodnutí bývalého vedení pana [příjmení] a žalobkyně. Pokud se týká nahrávek, které byly připojeny k článku zveřejněném ve Zdravotnických novinách, dostanete [příjmení], tyto nebyly dělány s policií, nahrávky, které tam jsou puštěny, byly různě pospojovány, takže vypadají tak, jak vypadají, byly dělány ve spolupráci s protikorupční agenturou, se kterou spolupracoval. Nahrávky jsou různě sestříhané, takže výsledek byl takový, jako když člověk něco připravuje, ale ono to tak nebylo. Bylo to udělané panem [příjmení], bylo to udělané z nějakého důvodu, aby to žalovaného poškodilo. Nahrávky jsou jeho, ale jsou sestříhané do toho stavu, jaký byl použit. Pokud se týká dalších zaměstnanců, nenahrával je úmyslně, když měl jít k panu řediteli, tak mu bylo doporučeno, aby měl zapojené nahrávání, tzn., že mohlo k tomu dojít v tom případě, že mu předtím zavolal někdo jiný a nahrávací zařízení bylo zapnuto a jsou tam slyšet i jiné hlasy. Jinak neměl důvod někoho nahrávat. Žalovaný byl na pozici vedoucího oddělení [obec a číslo], Hygienické stanice hlavního města Prahy a jeho podřízenými byli i zaměstnanci, kteří prováděli tzv. kontroly v terénu a chodili do provozoven. Z jejich strany po vyjití článku neviděl žádnou zpětnou vazbu, jediná změna nastala ze strany žalobkyně a JUDr. [příjmení], a zaměstnanců, kteří byli nějakým způsobem spojeni s bývalým ředitelem. Pokud se týká zkoušek žalobkyně, tato neměla řádně a včas složené úřednické zkoušky. Na pozici, kterou zastávala, bylo vypsáno asi 5 zkoušek, které musela splňovat, a podle zákona 106 mu bylo sděleno, že má pouze 2. Vycházelo to ze zákona o státní službě. Pokud se týká trestně stíhaných osob, JUDr. [příjmení] byl ředitelem Hygienické stanice hlavního města Prahy, byl nadřízený žalovaného, pan [příjmení] byl ředitelem ekonomického oddělení, takže spolupracovník žalovaného, Ing. [příjmení] byl také ředitelem ekonomického oddělení, takže spolupracovník žalovaného.

71. Z výpovědi žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] – [celé jméno žalované] vyplynulo, že na Hygienické stanici pracuje od roku 2017 jako vedoucí právního a dokumentačního oddělení a žalobkyně byla její přímou nadřízenou byla ředitelkou odboru správních činností. Vztahy do vedeného trestního řízení byly vcelku korektní, snažila se svou práci odvádět spolehlivě a řádně. Do doby, než bylo vedeno trestní řízení, vztahy byly korektní, snažila se vždy vše dělat spolehlivě. Obrat zaznamenala v souvislosti s vydíráním jejího manžela a v souvislosti s trestním řízením, které bylo vedeno proti panu [příjmení], řediteli Hygienické stanice. Ten byl přímým nadřízeným žalobkyně, byl nadřízeným i žalované. Předtím, než bylo zahájeno trestní řízení, zadávala úkoly žalované přímo žalobkyně. Poté byl pan [příjmení] obviněn a v průběhu trestního řízení měl tendenci ji zadávat úkoly i on. Tehdy žalobkyně psala žalované, že ho musí poslouchat a že musí plnit to, co jí říká. Samozřejmě to plnit musela, byla však pod obrovským stresem a tlakem žalobkyně. Žalobkyně si ji zavolala, řekla jí, jestli nechce ukončit služební poměr s tím, že se říká, že když odejde [celé jméno žalované], odejde [celé jméno žalovaného]. Toto jednání žalovanou velmi zaskočilo a při výpovědi u Policie neuvedla nic, co by nebyla pravda. V té době došlo, k určitému zlomu. Po obvinění pana [příjmení] došlo k dalším zásadním zvratům, kdy žalobkyně začala žalované udělovat nesmyslné výtky, tvrdí, že to bylo před svědky, žalovaná byla však v slabším postavení, takže byla vystavena tlaku okolí, které přizvala žalobkyně, byla přizvána asistentka paní [příjmení] která, jak již sdělila, žalobkyně byla matkou partnera pana [příjmení], JUDr. [příjmení], který měl také osobní vztah k panu [příjmení] a paní [příjmení]. Žalovaná byla vystavována v takových situacích silnému tlaku okolí a musela se obhajovat v celé té pozici sama. Má cukrovku, musí být monitorována, a takovéto vypětí a tlak její zdravotní stav velmi narušoval, docházelo k těžkým hypoglykemiím, musela navštěvovat IKEM, musela navštěvovat edukaci, kde jí říkali, jak má v daném momentě reagovat. Naučili ji pracovat s cukry, se sladkými nápoji a podobně. Žalobkyně jí úkoly udělovala tak, aby byly v krátkém časovém termínu, neměla prostor jít na oběd, což se podepisovalo na jejím zdravotním stavu a musela jí být poskytnuta pomoc okolí v hypoglykemickém stavu. To byl teprve začátek a vše pokračovalo zrušením míst, vyjitím článku v novinách, který poškozoval žalovanou i žalovaného, kde byla rozebrána třeba i výtka, která byla žalované udělena a která byla následně zrušena. Podepisovalo se to i na rodině žalované té době byla i nemocná její matka, která si to přečetla. Žalobkyně rozhodně šikanována nebyla, ale byli to žalovaní, kteří byli šikanováni. Byli v pozici oznamovatelů nezákonné činnosti a vydírání, měli být chráněni a ne, aby byli pošlapáváni a šikanováni. Poté následoval Otevřeny dopis, další kárné řízení, které na žalovanou podala žalobkyně, coby představená, o rozsahu 20 stran. Následovalo prošetřování ze strany prošetřovatele, následoval 1 podnět za druhým na žalovanou i jejího manžela. Stále museli něčemu čelit a museli se hájit a bránit šikanóznímu jednání. Žalované nikdy nebyla vyslovena vina za to, že by se dopustila skutků, ze kterých jí žalobkyně napadala. K podání trestního oznámení jí vedl zdravotní stav. Žalovaná sama nahrávala a kvůli nahrávkám byla několikrát na základě podnětu žalobkyně prošetřována. Nebylo shledáno, že by něco bylo závadné. Nahrávky se pořizovala pouze pro svoji osobní bezpečnost, protože žalobkyně, si k nějaké výtce zavolá 4 svědky, z toho určité osoby spřízněné nebo propojené s panem [příjmení] [příjmení] a žalovaná byla postavena do nekomfortní situace, kdy čelila sama proti všemu v nějaké argumentační nouzi. Žalobkyně ji dále nutila k tomu, aby zvedala odměny paní [příjmení], která nebyla ani její podřízenou a trvala na tom, že jí žalovaná navrhla menší odměnu, než by si představovala, poté jí žalovaná řekla, ať si tu odměnu zvedne sama, že je její nadřízená. V souvislosti s nahrávkami byla prošetřována, jak kárnou komisí, tak prošetřovatelem, pořád někým a nikdy nebylo shledáno nic závadného. Nikdy žádnou nahrávku nezneužila, ani to nebylo jejím účelem. Nahrávky smazala. Věděla, že žalovaný dostal doporučení, aby si vše nahrával. Pokud se týká výroků, ve kterých žalobkyně spatřuje zásah do svých osobnostních práv, jedná se o výroky pravdivé, nikoliv nepravdivé. Pokud žalobkyně uvedla, že bylo podáno trestní oznámení na žalobkyni v souvislosti s podatelnou, jedná se o nesmysl. Kolegyně z podatelny oznámila, že tam někdo pobýval, že jí tam něco hnulo s počítačem a řešilo se to s paní [příjmení]. Žalovaná vůbec nebyla kompetentní, aby se v něčem takovém angažovala. Na Hygienické stanici skončila žalobkyně dohodou. Žalovaná na Hygienické stanici pracuje stále, žalovaný také, avšak odešel na jinou pobočku. Pokud se týká odchodu žalobkyně, žalovaná slyšela, že si žalobkyně našla jiné místo a že na dohodu odchází. Nikdy neslyšela, že by to bylo ve spojitosti s jejím jednáním nebo jednáním žalovaného. Žalobkyně měla dle názoru žalované s panem [příjmení] vztah nejen přátelský, ale i nadstandardní. Bývalý ředitel, nyní odsouzený pan [příjmení], si na pracovišti s kolegy netykal, s žalobkyní si tykal, dokonce žalovaná byla přítomna, když ji přišel pan [příjmení] přát, snad ke čtyřicátým narozeninám s velkou kyticí. Bylo to velmi nestandardní, nezažila, že by k někomu, takto šel. Žalovaná nezaznamenala, že by se žalobkyně chovala k někomu jinému nestandardním způsobem, měla co dělat, aby ustála svoji situaci a nevnímala, že by se takto mstivě chovala k někomu jinému. [příjmení] [příjmení] nezná. Sama žádné informace pro napsání článku nedávala, a nikdo ji nekontaktoval. Článek byl publikován ve Zdravotnických novinách. Žalovaná ani žalovaný nezasáhli žádným způsobem do osobnostních práv žalobkyně, pouze se bránili a snažili se ustát nátlak k tomu, aby odešli, aby na hygieně nepůsobili, aby je neznevěrohodňovala, jednalo se prostě o obranný mechanismus. První služební hodnocení vypracovávala na žalovanou žalobkyně za rok 2017 a bylo vynikající. Pokud se týká dalšího služebního hodnocení, to bylo již v tom trestním řízení, kdy jí hodnotila žalobkyně, a tehdy žalovaná uplatnila námitku podjatosti ve služebním hodnocení. Bylo to proto, že žalobkyně se k její osobě chovala šikanózně a na základě toho podala i trestní oznámení. Žalobkyně dala nějaké přepracované služební hodnocení, žalovaná to poskytla do spisu a služební orgán po vyhodnocení řekl, že žalobkyně jí vytýká něco, co bylo v roce 2017, kdy už jí služební hodnocení dala jako vynikající a že takovéto služební hodnocení, které předložila, není schopna ustát. Uvedla, že trpí znaky nezákonnosti, následně potom služební hodnocení provedla jiná pověřená osoba, snad s výsledkem vynikající služební hodnocení. Žalobkyně udělila žalované písemnou výtku. Přezkum té výtky dopadl tak, že výtka byla zrušena a měla být vyřazena ze spisu. Dále žalobkyně podala na žalovanou 20 stránkový podnět ke kárnému řízení, sama namítla podjatost kárné komise, přestože nebyla oprávněna námitku podjatosti kárné komise vůbec namítat. [příjmení] se to řešit na Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu vnitra, to žalovanou též poškozovalo, protože namítala podjatost ve vztahu k její osobě a zároveň se tam muselo řešit kárné řízení v rozsahu 20 stran, které bylo ve všech bodech usnesením zamítnuto. Toto kárné řízení probíhalo před kárnou komisí. Žalovaná byla prošetřována prošetřovatelem několikrát, musela podávat různá vysvětlení a podněty k Ministerstvu zdravotnictví, kam všude žalobkyně tyto podněty podávala. Pokud se týká systemizace, tuto podepsala JUDr. [celé jméno žalobkyně], která musela být seznámena s obsahem systematizace, nebylo to nějak odůvodněno, v případě žalované šlo o to, zrušit její místo, a to tak, že se pouze přejmenovalo oddělení z právního a dokumentačního, na právní a kontrolní, přičemž v minulosti právní a kontrolní oddělení bylo na HS zřízeno a bylo to právě z důvodu nějaké efektivnosti, panem [příjmení], změněno na oddělení právní a dokumentační. Žalovaná viděla v tomto účelové jednání, jak se jí na hygieně zbavit. V případě uložených úkolů si na konkrétní úkol nevzpomíná, ale k jejímu zdravotnímu selhání došlo v pátek, kdy jí žalobkyně zadala nějaký úkol, jednalo se o složitou problematiku, která nemohla být vyřešena v krátkém časovém intervalu, přesto dostala žalovaná na zpracování krátký časový interval a neměla možnost díky tomu jít ani na oběd a posléze kvůli tomu zkolabovala. Úkolů a tlaku, kterému byla vystavena, bylo tolik a žalobkyně požadavky dávala tak, aby jí život na hygieně znepříjemnila. I podřízení konstatovali, že jednání se v průběhu trestního řízení, ze strany žalobkyně, změnilo a že právě ona byla ta, která takováto pravidla nastavovala. Pokud se týká systemizace, paní [celé jméno žalobkyně] přišla od pana [příjmení], sedla si do kanceláře a zavolala žalovanou a řekla jí, jestli nechce odejít, na to jí žalovaná řekla, protože věděla, že přišla od pana [příjmení], že jestli ji chce vyhodit, ať ji vyhodí, ale že neodejde, ona na to řekla, že se říká, že když odejde [celé jméno žalované], odejde [celé jméno žalovaného]. Žádní svědci u toho přítomni nebyli.

72. Ze stížnosti žalobkyně adresované Ministerstvu zdravotnictví ČR Sekce organizačních věcí státní služby ze dne 15. dubna 2019 vyplynulo, že žalobkyně podala tuto stížnost proti nesprávnému úřednímu postupu MUDr. [příjmení] pověřené zastupováním ředitele HSHMP, spočívajícím v odejmutí její zákonné povinnosti provést služební hodnocení její přímé podřízené, Ing. [celé jméno žalované] za rok 2018, s tím, že dne 25. 3. 2019 odeslala Ing. [celé jméno žalované], e-mail evidovaný pod č. j. HSHMP 16691/2019, ve kterém sdělila nadřízené MUDr. [příjmení], že údajně žalobkyně poškozuje její osobu a že byla nucena vůči ní podat trestní oznámení, přičemž je přesvědčena, že služební hodnocení, které vypracuje, bude neobjektivní, nebude odrážet pravdivou realitu, a že žalobkyně je vůči její osobě podjatá.

73. Z přípisu Ředitele Hygienické stanice hlavního města Prahy vyplynulo, že jako služební orgán příslušný podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu stanoví, že …. žalobkyně není určena prošetřovatelkou oznámení obsahujících podezření ze spáchání protiprávního jednání, týkajících se představeného, státního zaměstnance, jiného zaměstnance nebo osoby ve služebním poměru podle jiného právního předpisu při výkonu státní služby, práce nebo veřejné funkce nebo v souvislosti s ním, a nebude plnit úkoly prošetřovatele v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu.

74. Z Informace o určení hodnotitele pro účely služebního hodnocení státního zaměstnance Ing. lvy [celé jméno žalované] za rok 2018 vyplynulo, že dne 25. 3. 2019 bylo služebnímu orgánu Hygienické stanici hlavního města Prahy doručeno podezření na podjatost [celé jméno žalobkyně], ředitelky odboru správních činnosti Hygienické stanice hl. města Prahy, ve věci plánovaného služebního hodnoceni státního zaměstnance Ing. [celé jméno žalované] za rok 2018. Dne 25. 3. 2019 předala [celé jméno žalobkyně] služebnímu orgánu připravené služební hodnocení Ing. [celé jméno žalované]. Téhož dne služební orgán předmětné služební hodnocení včetně jeho rozboru vrátil [celé jméno žalobkyně] k přepracování. Po odborné konzultaci s Mgr. [jméno] [příjmení], ředitelkou odboru systemizace, organizace a koordinace státní služby, personální ředitelkou sekce pro státní službu, služební orgán následně jako hodnotitele Ing. [celé jméno žalované] dne 28. 3. 2019 určil MUDr. [jméno] [příjmení], které byl přepracovaný návrh služebního hodnocení předán. Námitka byla akceptována.

75. Z článku 7. 12. 2018 publikovaném v Ekonomickém deníku“ Dostane držkovou, musím se schovat.“ [ulice] svědek údajného vydírání na pražské hygieně chtěl pomocí politiků deinstalovat vedení, prozrazují jeho nahrávky" mj vyplynulo, že je tam uvedeno:„ Jenže, jak postupně z [celé jméno žalovaného] nahrávek vyplývá, z jeho strany a ze strany jeho partnerky [jméno] [celé jméno žalované], která je na Pražské Hygienické stanici díky [příjmení] a [příjmení] také zaměstnána, šlo o řízenou akci. Jejím cílem bylo podle nových zjištění Ekonomického deníku sesazení ředitele [příjmení] a [celé jméno žalovaného] si dokonce plánoval, že by ho mohl vystřídat.“ V dalších nahrávkách tak [celé jméno žalovaného] opakovaně říká, že se zbaví ředitele Jarolímka.„ Do desátého měsíce jsem ředitelem... [příjmení] na to kašle... Jdu za [příjmení], chci hygienu... Bylo mi slíbeno, že jde do prdele," zaznamenalo nahrávací zařízení tvrzení údajného korunního svědka vydírání." 76. Z článku 18.10.2018 Zdravotnický deník -Hygienické stanice hlavního města Prahy Případ údajného vydírání na pražské hygieně dostává nový rozměr. Podobný scénář [celé jméno žalovaného] rozehrál v minulosti na ČOIvyplynulo, že je tam mj. uvedeno: Korunním svědkem případu, a tím, kdo měl podle svého vlastního svědectví přes prostředníky předávat peníze řediteli pražské Hygienické stanice, je [celé jméno žalovaného], někdejší generální ředitel České obchodní inspekce. Vydírání podle něj mělo probíhat tři čtvrtě roku od konce loňského prosince do letošního srpna. Tehdy z popudu [celé jméno žalovaného] zasáhla policie. Svoje aktivity dokumentoval nejprve [celé jméno žalovaného] sám, fotil si peníze, které měl předávat, a telefonem Samsung si nahrával rozhovory s později obviněnými bývalými řediteli odborů hygieny [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ti měli podle [celé jméno žalovaného] předávat peníze řediteli [jméno] [příjmení]. Kvůli nahrávání si nakonec [celé jméno žalovaného] pořídil i hodinky Hůtermann se skrytou kamerou. Většina [celé jméno žalovaného] nahrávek byla ale k ničemu. On sám své partnery v diskusi nutí vést dialog na téma peníze pro ředitele hygieny a právě těch se pak detektivové chytli. Nahrávky naznačují, že se chtěl korunní svědek zbavit svého nadřízeného a donášel na něj na ministerstvo zdravotnictví. Whistleblower, uvědomělý občan, nebo kverulant, provokatér či udavač? Takovou otázku si klade řada lidí, která zná tři obviněné v případu údajného vydírání na pražské Hygienické stanici a především korunního svědka tohoto případu. Policie ve středu vyslechla šéfa pražské hygieny [jméno] [příjmení], který byl v případu obviněn jako poslední, u kterého měly podle svědka končit desítky tisíc z jeho údajného vydírání. [příjmení] [příjmení], na rozdíl od jeho podřízeného [jméno] [příjmení], který měl být podle svědka prostředníkem posunu peněz k řediteli, vazba uvalena nebyla. …. [příjmení] [jméno] [příjmení]

77. Z Žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu; podnět k výkonu dozoru vyplynulo, že žalovaní podali Podle § 157a odst. 1 trestního řádu jakožto poškození žádost státnímu zástupci o přezkoumání postupu policejního orgánu a současně podnět k výkonu dozoru ve věci s tím, že podle § 159a odst. 1 tr. řádu nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. Usnesení o odložení věci musí být doručeno poškozenému, pokud je znám, a musí být doručeno do 48 hodin státnímu zástupci (§ 159a odst. V tomto trestním řízení vystupoval prvý žalovaný jako svědek a jako poškozený.

78. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j.: 9T 77/2021-194 ze dne 27. 1. 2022 vyplynulo, že obžalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] byl uznám vinným, zločinem vydírání podle § 175 odst. 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb. a odsouzen byl k trestu odnětí svobody v trvání dvou let s tím, že výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let a podle ustanovení § 67 odst. 1 tr. zákoníku a 68 tr. zákoníku, byl obžalovanému uložen peněžitý trest v celkové výměře 500 000 Kč, dále podle ustanovení § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., je obžalovaný povinen zaplatit společně a nerozdílně, již s pravomocně odsouzeným [jméno] [příjmení] na náhradě škody poškozenému [celé jméno žalovaného] 95 000 Kč.

79. Ze spisu obvodního ředitelství policie Praha 1, služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, první oddělení obecné kriminality, č.j.: [anonymizováno] [číslo] [číslo jednací] vyplynulo, že žalovaní 1, 2 podali ve smyslu ustanovení § 158 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, trestní oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl páchán trestný čin dle ustanovení § 184 tz – pomluva; § 329 tz – zneužití pravomoci úřední osoby; § 149 tz – mučení a jiné nelidské a kruté zacházení; § 185 tz – neoprávněné nakládání s osobními údaji. Bylo podáno oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin osobami [celé jméno žalobkyně] a JUDr. [jméno] [příjmení]. Z obsahu spisu dále vyplynulo, že dne 14. 3. 2019 podávala vysvětlení [celé jméno žalobkyně] a dne 14. 3. 2019 vyplynulo z úředního záznamu o podání vysvětlení, že vysvětlení podával JUDr. [jméno] [příjmení]. Z protokolu o podání vysvětlení vyplynulo, že k otázce PČE trestním oznámení je uváděno, že po obvinění ředitele [příjmení], jste dne 7. 12. 2018 rozeslal otevřený dopis všem zaměstnancům HSHMP, kterým jste měl dehonestovat osobu oznamovatele trestného činu. Odpověď: chci uvést, že jsem rozeslal celkem 2 otevřené dopisy, kde první moje byla reakce na informace, které o mě vyšly v médiích a poškozovaly mne a požadoval jsem za nutné svým kolegům objasnit souvislosti, které v médiích nebyly. Šlo, tedy o moji obranu proti hrubě zkresleným informacím. Ten druhý dopis byl reakcí na to, jak pan [celé jméno žalovaného] reagoval na ten můj první otevřený dopis, odkazoval se tam na informace uveřejněné v nějakých článcích, já jsem dal odkaz na jiné články, ať každý udělá sám obrázek o celé věci. Byla to pouze moje reakce na další otevřený dopis. Chtěl jsem, aby vedení Hygienické stanice otevřeně se vyjádřilo k tomu, co se u nás děje. Ze spisu dále vyplynulo, a to z úředního záznamu o vyhodnocení šetření a uložení oznámení ad acta, ze dne 2. dubna 2019, že k objektivnímu objasnění oznámení žalovaných se policejní komisař pokusil zjistit a zdokumentovat tento stav, kdy ve věci byli slyšeni na podání vysvětlení všichni aktéři, inženýr [celé jméno žalovaného], Ing. [celé jméno žalované], JUDr. [příjmení] a JUDr. [celé jméno žalobkyně]. Zúčastněné osoby popsaly dění z pohledu svého subjektivního vnímání, tyto však nemají takovou důkazní hodnotu, na které by bylo, na které by mohlo být zahájeno trestní řízení. Je nutné konstatovat, že každé trestní řízení, které je vedeno uvnitř nějaké pracovní nebo malé sociální skupiny vyprodukuje narušení mezilidských vztahů, kdy jedna skupina zaměstnanců straní oznamovatelům a druhá strana podporuje osoby trestně stíhané. V rámci řešení těchto osobně pracovních vztahů nelze ovšem překračovat trestněprávní rovinu, kdy bude na osoby poškozených vyvíjen nepřípustný nátlak nebo by jim bylo nějakým způsobem vyhrožováno. V těchto případech by věc mohla být chápána jako trestný čin vydírání na svědkovi nebo nadržování páchané třetí osobou. V tomto smyslu byly také zúčastněné osoby, JUDr. [příjmení] a JUDr. [celé jméno žalobkyně] při výslechu ve formě prevence poučeni. Vyhodnocením všech dostupných materiálů a stavu věci není možné dále prověřovat v rámci úkonů v trestním řízení, je namístě věc odložit, ad acta.

80. Z e-mailu ze dne 7. 12. 2018 [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného] a dalším zaměstnancům hygieny [obec] cz. vyplynulo, že je tam uvedeno: Otevřený dopis všem zaměstnancům HSHMP: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, ani já sem si nemyslel, že budu ještě dále reagovat, nicméně jsem si taky přečetl podrobně jeden článek a myslím, že by nám všem měl inženýr [celé jméno žalovaného] (a zřejmě i Ing. [celé jméno žalované]), vysvětlit, jakou hru, zde na HSHMP, rozehrál a objasnit nám obsah svých výroků na nahrávkách. Nevím, jak vy ostatní, ale já jsem po přečtení článku a vyslechnutí nahrávek zcela šokován tím, co se tady zřejmě řadu měsíců dělo a to jsou k dispozici zřejmě pouze útržky nahrávek……….žádám i doktorku [příjmení], jako pověřenou zastupováním ředitele, aby se k situaci, která není na HSHMP panuje, konečně postavila čelem, připustila si ji jako vážný problém a začala ji aktivně řešit. Situace se totiž stala nejen velmi vážnou, ale především i již zcela neudržitelnou. Zákon o státní službě, zákoník práce a etický kodex HSHMP, nám všem zaručuje právo na klidné, důstojné a kolegiální pracovní prostředí. Takové prostředí, již nejméně v sídle [ulice], nějakou dobu nepanuje, logicky se tato atmosféra může přenášet i na pobočky.

81. Z e-mailu žalobkyně ze dne 10. 12. 2018 adresovaného [jméno] [příjmení] a dalším zaměstnancům hygiena [obec] cz. vyplynulo, že tam uvedeno, že souhlasí s panem doktorem, [příjmení] a připojuje se k jeho názoru, že poslední vývoj události HSMP je neuvěřitelný a šokující. Dále z e-mailu vyplývá, že se zmiňuje o článku s tím, že v článku jsou uvedeny osobní údaje žalobkyně, jedná se o článek plném vulgarit, proti němu se musí ohradit. Ptám se, zda je opravdu jen náhodou, že na veřejnost společně se zvukovými záznamy Ing. [celé jméno žalovaného] unikají, ať už úmyslně, či nekontrolovatelně i informace, které dle mého názoru pochází z nahrávek pořízených Ing. [celé jméno žalované]. Jelikož zastrašování trestním stíháním se zde v poslední době stalo každodenním chlebem, považuji za nutné vystoupit a vyzvat vedení, aby využilo veškeré dostupné prostředky, aby se s takovými praktikami okamžitě skoncovalo.

82. Z dopisu Hygienické stanice hlavního města Prahy, adresovaného Mgr. [jméno] [příjmení], státnímu tajemníkovi MZ ze dne 13. 3. 2019 vyplynulo, že byla oznámena potenciální korupce ve státním zdravotním dozoru stravovacích služeb. Dále je tam uvedeno. K dopisu Dr. [celé jméno žalobkyně] mám tyto doplňující údaje: přínos obav pisatelky z korupčního jednání poněkud oslabuje fakt, že Dr. [celé jméno žalobkyně] byla v rozhodné době zástupkyní ředitele, je možno v souvislosti s korupčním jednáním sděleno obvinění ze spáchání trestného činu, a který je proto postaven mimo službu. Aktivity pisatelky ve funkci prošetřovatelky, nadto cíleně směřovaly vůči pracovníkovi, který na korupční jednání upozornil a který v této věci i nadále spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení. A JUDr. [celé jméno žalobkyně], jako prošetřovatel, začala šetřit anonymní stížnost zaměstnancům na nezákonné převádění státních zaměstnanců a neudržitelné postavení Ing. [celé jméno žalovaného]. Vyzvala ředitele odboru, aby jí zpracovali počet SZD, který byl proveden jednotlivými vedoucími oddělení HSHMP. Nevyužila podkladů a informací, které má ředitelka sekce a sama oslovila jednotlivé ředitele odboru v době přelomu roku, kdy všichni intenzivně připravují povinné výkazy……Výše uvedená anonymní stížnost zaměstnanců byla Dr. [celé jméno žalobkyně] prošetřena s jednou konkrétní zaměstnankyní HV. Nebyla doplněna o šetření s žádným z dalších zaměstnanců HV, Konkrétně se jednalo o zaměstnankyni, která před svědky slíbila řediteli [příjmení], že pomůže nalézt pracovní pochybení Ing. [celé jméno žalovaného], aby mu mohl být ukončen pracovní poměr. Tato informace je součástí policejního spisu a lze jen pochybovat o objektivitě tvrzení této zaměstnankyně, které Dr. [celé jméno žalobkyně] cituje. Názor pisatelky dopisu, že cílem kontrol není represe, ale osvěta pak vzbuzuje pochybnost o kvalitách její odborné způsobilosti neboť zřejmě nezaregistrovala fakt, že zákon č. 258/2000 Sb. v ustanovení § 82 odst. 2, ukládá krajským hygienickým stanicím rozhodovat, vykonávat státní zdravotní dozor a stanovovat, či ověřovat podmínky ochrany veřejného zdraví, tedy vykonávat státní správu, nikoliv působit primárně osvětově, jestliže argumentuje 12 lety ve státní správě, nutno proto, že jako matka dvou dětí, strávila pisatelka nezanedbatelnou část oné době na mateřské dovolené, tedy mimo reálný výkon státní správy, což možná může i do jisté míry vysvětlovat mylnost jí prezentovaných názorů. Výše uvedená evidentní neobjektivita, prošetření anonymního podání, mě vedla k odvolání Dr. [celé jméno žalobkyně] z pozice prošetřovatele. Ustanovení kárné komise je v souladu se zákonem o státní službě a je povinností každého úřadu a bylo chybou organizace, že tato povinnost nebyla dosud splněna. Podepsána MUDr. [jméno] [příjmení], pověřená zastupováním ředitele.

83. Z Podnětu ze dne 30.4.2019 vyplynulo, že žalobkyně podala podnět k zahájení kárného řízení s žalovanou kárné komisi I. stupně v HSHMP, a to v rozsahu 20 stran textu.

84. Ze zprávy hygienické stanice hlavního města Prahy, MUDr. [jméno] [příjmení], HSHMP 59 204/ 2018, ze dne 26. 10. 2018, adresované Ing. [celé jméno žalované], vyplynulo, že se týká vyřízení stížnosti na udělení výtky pro porušení § 77 odst. 1 písm. c), d) a n) zákona č. 234/2014 Sb., Závěrem je konstatováno, že po posouzení věci je konstatováno, že udělení písemné výtky, č. j.: HSHMP [číslo] 2018 bylo nedůvodné a stížnost byla považována za odůvodněnou. Za této situace bude výtka, o níž je zmínka, vyřazena ze služebního spisu.

85. Ze stížnosti žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], adresované hygienické stanici hlavního města Prahy, k rukám MUDr. [příjmení] vyplynulo, že dne 26. 10. 2018 podala stížnost ve věci udělení písemné výtky pro porušení § 77 odst. 1 písm. c), d), n) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě ve znění pozdějších předpisů.

86. Ze zprávy Hygienické stanice hlavního města Prahy č. j.: HSHMP [číslo] 2018 vyplynulo, že věc vyřizovala žalobkyně a jedná se o záznam z předání písemné výtky druhé žalované. Z tohoto vyplynulo, že je tam uvedeno: dnešního dne předala ředitelka odboru správních činností [celé jméno žalobkyně] za přítomnosti JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno], zástupce ředitelky sekce ochrany a podpory veřejného zdraví a vedoucí oddělení personalistiky Mgr. [jméno] [příjmení], MBA. a sekretářky ředitelky odboru správních činností [jméno] [příjmení], písemnou výtku, vedoucí oddělení právního a dokumentačního Ing. [celé jméno žalované], za porušení § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě ve znění pozdějších předpisů, dále za porušení zákona č. 500/2000 Sb. správní řád, dále za porušení § 77 odst. 1 písm. d) zákona o státní službě, když porušila povinnost řádně splnit služební úkol a za porušení § 77 odst. 1 písm. n) zákona o státní službě, když porušila povinnost zachovávat pravidla slušnosti vůči své představené.

87. Ze zprávy Hygienické stanice hlavního města Prahy č. j.: HSHMP [číslo] 2018 ze dne 16. 10. 2018 vyplynulo, že byla druhé žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], vedoucí oddělení právního a dokumentačního, udělena písemná výtka pro porušení § 77 odst. 1 písm. c), d), n), zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě ve znění pozdějších předpisů.

88. Ze zprávy Hygienické stanice hlavního města Prahy č. j.: HSHMP [číslo] 2018, vyřizuje [celé jméno žalobkyně] vyplynulo, že se jedná o záznam jednání ředitelky odboru správních činností, druhou žalovanou, Ing. [celé jméno žalované]. Při jednání byli přítomni: [jméno] [příjmení], Ing. [celé jméno žalované] a s Ing. [celé jméno žalované] měly být projednány závěry z porady oddělení právního a dokumentačního, konané dne 12. 10. 2018, zejména stanovení termínu vyřízení jednotlivých přestupkových řízení vedených předmětným oddělením, za jehož chod Ing. [celé jméno žalované] je odpovědná, neboť při poslední poradě byly zjištěny nedostatky ve vedení přehledu přestupkových řízení pochybnosti o konečné vyřízení jednotlivých případů.

89. Z dopisu ze dne 6. 2. 2019 vyplynulo, že se jedná o záznam z jednání ke spisu sp. zn. HSHMP [číslo] 2016. Ze záznamu vyplývá, že dne 5. 2. 2019 odeslala ředitelka odboru správních činností JUDr. [celé jméno žalobkyně] služební e-mail vedoucí oddělení právního a dokumentačního, Ing. [celé jméno žalované], e-mail s předmětem: náprava nedostatků, ve kterém poukazuje na to, že kontrolou právního oddělení zjistila určité nedostatky, přičemž se odvolává na konkrétní spis, který dle žalobkyně vykazuje řadu dalších nedostatků, že JUDr. [celé jméno žalobkyně] požaduje, aby Ing. [celé jméno žalované] zajistila nápravu nedostatků a uzavření spisu. K výtce JUDr. [celé jméno žalobkyně], že do tabulky nebyl spis vedený pod sp.zn. [číslo] 2016 vložen, kdy to bylo několikrát v oddělení kontrolováno, Ing. [celé jméno žalované] uvádí, že na dané upozornila právě Ing. [celé jméno žalované], a to s odkazem na protokol o kontrole ze dne 5. 12. 2018 5, kde Ing. [celé jméno žalované] apeluje na ředitelku odboru správních činností JUDr. [celé jméno žalobkyně], na nápravu stavu z roku 2016, kdy JUDr. [celé jméno žalobkyně] sama vedla právní a dokumentační oddělení, a to zejména u spisů tam vyjmenovaných, které paní [příjmení] podle evidence nedohledala. Jednáni byli přítomni: MUDr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení].

90. Z e-mailu ze dne 5. února 2019 odeslaným [celé jméno žalobkyně], [jméno] [celé jméno žalované] vyplynulo, že se jedná o spis [číslo] 2016 s tím, že spis vykazuje řadu dalších nedostatků, neboť není řádně veden v e- spise, ani ve spise v listinné podobě. Není kompletní, chybí v něm dokumenty, a to, vyjádření HSHMP podle § 88 odst. 1 správního řádu a rozhodnutí odvolacího orgánu. Dále rozhodnutí ve věci, které jsi podepisovala, nebylo předáno na odbor ekonomicko provozních činností, ke sledování úhrady pokuty, paní [příjmení] k případnému zajištění předání k exekuci Přílohou je spis S-HSHMP [číslo] 2016 [příjmení] dispol. s r.o.

91. Ze zprávy hygienické stanice hlavního města Prahy, vyřizuje Mgr. [jméno] [příjmení], adresované Ministerstvu zdravotnictví České republiky, Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že se jedná o návrh změn systemizace HSHMP od 1. 1. 2019. Podání je ze dne 16. 10. 2018. Tam je mj. uvedeno, že místa zrušená SM 18, oddělení hygieny výživy pod 12 úvazek [číslo] SM, vedoucí oddělení místo je obsazené, místo a oddělení hygieny výživy se ruší z důvodu následného vytvoření nového oddělení preventivního dozoru HV a změny charakteristiky služební činnosti oddělení. Místo je obsazené, bude vyhlášeno výběrové řízení. Podpis: [celé jméno žalobkyně], zástupce ředitele HSHMP.

92. Z podání Hygienické stanice hlavního města Prahy č. j.: HSHMP [číslo] 2018 ze dne 29. 10. 2018 vyplynulo, že se jedná o zápis z porady vedoucích zaměstnanců HSHMP ze dne 26. 10. 2018.

93. Z dopisu současné ředitelky Hygienické stanice z dne ze dne 13. 3. 2019 vyplynulo, že žalovaný spolupracoval při prošetřování trestní věci s orgány činnými v trestním řízení.

94. Z písemné výtky žalobkyně vyplynulo, že dne 16.10.2018 udělila žalované písemnou výtku pod č. j. 26 dubna 2019, že„ vzniklá situace předložení osobních údajů Ing. [celé jméno žalovaného] je velmi závažná, když v rámci poskytnutých dokumentů nebyly začerněny některé osobní údaje a také byly zpřístupněny další osobní údaje, např. podrobný životopis, zdravotní stav. Současně byly dokumenty poskytnuty emailem bez příslušných bezpečnostních opatření." HSHMP [číslo] 2018 95. Z dokumentu č.j. HSHMP 59204/2018/2 vyplynulo, že výtka žalobkyně udělená žalované byla jako nedůvodná odmítnuta.

96. Z dokumentu ze dne 16. 10. 2018 podepsaného žalobkyní vyplynulo, že coby osoba pověřená řízením HSHMP v té době, podepsala dokument č.j. HSHMP 57147/2018, týkající se návrhu změn systemizace HSHMP od 1. 1. 2019, podle kterého na HSHMP požadovala zrušit jak pracovní místo žalovaného, tak pracovní místo žalované 97. Podle zápisu z porady vedoucích zaměstnanců HSHMP ze dne 26. 10. 2018, č. j. HSHMP 59061/2018 (podle bodu 16), byla dne 23. 10. 2018 přepracována systemizace, kde byly uvedeny změny pro chod organizace, u nichž byl předpoklad, že budou prospěšné. V této době, tj. dne 26. 10. 2018, však již nebyla žalobkyně pověřena řízením HSHMP.

98. Z dokumentu Návrh změn systemizace HSHMP, podle kterého žalobkyně na HSHMP požadovala zrušit, jak místo žalovaných vyplynulo, že byl přepracován z důvodu, že žalobkyně již nebyla ve své funkci.

99. Z podání žalované z dne 12.12.2018 vyplynulo, že se obrátila na kompetentní orgány s pokusem zabránit nezákonnému jednání. S tím, že s ohledem na nezákonný únik informací (například do Zdravotnického deníku) z osobního spisu žalované, zejména o nezákonné výtce, kterou jí žalobkyně udělila a která byla následně zrušena, byla nucena tento únik informací řešit.

100. Pokud se týká výtky uložené žalované žalobkyní dne 16.10.2018 ze zprávy kárné komise vyplynulo, že kárná komise I. stupně konstatovala, že žalovaná byla v inkriminovaný moment vystavena tlaku ze strany představené (t. j. žalobkyně) a dalších přítomných osob. Těmito dalšími přítomnými osobami byli JUDr. [jméno] [příjmení] (bývalý partner [jméno] [příjmení]), sekretářka žalobkyně paní [příjmení] (matka tehdejšího partnera [jméno] [příjmení]), a paní [příjmení]. Pokud jde o trestní oznámení ze dne 5. 3. 2020 podané žalovanými, zde kárná komise I. stupně konstatovala, že na základě posouzení, s přihlédnutím k situaci a atmosféře na HSHMP a dále ke skutečnosti, že žalobkyně vykonávala funkci prošetřovatele, jeví se jako logické východisko pro podání oznámení o podezření ze spáchání trestné činnosti přímo orgánům činným v trestním řízení.

101. Z vyjádření státního tajemníka Ministerstva zdravotnictví, vyplynulo a to ve vztahu k tvrzení žalobkyně, že trestní oznámení žalované bylo účelové. Státní tajemník MZ konstatoval, že tato účelovost nebyla prokázána a pouze z faktu, že následně byla věc odložena orgány činnými v trestním řízení, nic takového nevyplývá – viz přípis ze dne 24. 5. 2019 Žalovaný ani žalovaná se vůči žalobkyni nedopustili žádného křivého obvinění.

102. Z přípisu Policie ČR ze dne 2. 4. 2019 vyplynulo, že„ provedeným šetřením nebylo možno získané informace důkazně uchopit tak, aby se z nich mohlo jednoznačně stanovit, že bylo ze strany JUDr. [celé jméno žalobkyně] spácháno protiprávní jednání.“ K podanému trestnímu oznámení a výsledku jeho prověřování Policií ČR žalovaná uvádí, že při prověřování trestního oznámení orgány činné v trestním řízení věc uzavřely s tím, že každé trestní řízení, které je vedeno uvnitř pracovní skupiny (míněno trestní řízení týkající se vydírání na pracovišti), vyprodukuje narušení mezilidských vztahů, kdy jedna skupina zaměstnanců straní oznamovatelům a druhá strana podporuje osoby trestně stíhané. V rámci řešení těchto osobně pracovních vztahů nelze ovšem překračovat trestně právní rovinu, kdy bude na osoby poškozených (v daném případě na osobu žalovaného) vyvíjen nepřípustný nátlak nebo by jim bylo nějakým způsobem vyhrožováno. V těchto případech by věc mohla být chápána jako trestný čin vydírání na svědkovi nebo nadržování páchané třetí osobou. V tomto smyslu byla žalobkyně také Policií ČR v rámci prevence poučena. Po vyhodnocení všech dostupných materiálů a stavu věci orgány činné v trestním řízení rozhodně trestní oznámení žalovaných nekvalifikovaly jako křivé obvinění.

103. Ze služebního hodnocení žalované za rok 2018, vyplynulo, že jí žalobkyně vytýkala skutečnosti, které nastaly v roce 2017.

104. Ze zprávy o prověření podnětu vyplynulo, že po výslechu svědků a dokazování, kárná komise vydala dne 12. 11. 2019 celkem 5 usnesení o zastavení kárného řízení. Žalovaná se nedopustila žádného kárného provinění, ze kterého jí, ryze účelově a šikanózně obvinila žalobkyně jako její bývalá nadřízená. Žalobkyně při podání podnětu k zahájení kárného řízení dne 30. 4. 2019 vznesla také námitku podjatosti členů kárné komise, přestože k podání námitky podjatosti nebyla oprávněna. Proto byl podnět žalobkyně, který navíc nebyl důvodný a žalovanou poškozoval v profesním životě, řešen také na Ministerstvu vnitra a Ministerstvu zdravotnictví.

105. Z dopisu ze dne 1. 8. 2019 vyplynulo, že státní tajemník Ministerstva zdravotnictví konstatoval, že žalobkyně zasílá na různé státní orgány, nebo odbory v rámci jednoho správního úřadu téměř totožná podání (podněty) směřující na žalovaného a na žalovanou, ve kterých je cíleně dehonestuje, nebo žalobkyně opakovaně uplatňuje námitky, kterými se správní úřad již zabýval státní tajemník Ministerstva zdravotnictví tento postup nepovažuje za vhodný.

106. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j.: 9 T 130/2019-2318, ze dne 10. 6. 2021 vyplynulo, že obžalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno], byl uznán vinným, že v blíže nezjištěné době, v listopadu roku 2017, na blíže nezjištěném místě, samostatně trestně stíhaný obžalovaný [příjmení] [příjmení] informoval poškozeného [celé jméno žalovaného], narozeného 6. 12. 1964, zaměstnaného na pozici vedoucího oddělení hygieny výživy oblast [obec a číslo], odboru výživy a výživy a předmětů běžného užívání hygienické stanice hlavního města Prahy, kam byl přijat po předchozích opakovaných jednáních, se samostatně trestně stíhaným obžalovaným [jméno] [příjmení] a ředitelem HSHMP, obžalovaným [jméno] [příjmení], který působil na pozici ředitele HSHMP, o tlaku ze strany obžalovaného [jméno] [příjmení], jakožto nejvyššího nadřízeného poškozeného s doporučením, že mu má dát nějaké peníze. Tedy nutil jiného pohrůžkou, jiné těžké újmy, aby něco konal a spáchal takový čin, nejméně se dvěma osobami, čímž spáchal zločin vydírání podle § 175 odst. 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb. tr. zákoník a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let se zkušební dobou v trvání čtyř let. Podle ustanovení § 228 odst. 1 zákona č. 141/1991 Sb., o trestním řízení soudním, byl uznán povinným zaplatit na náhradě škody poškozenému [celé jméno žalovaného] částku ve výši 95 000 Kč. Z odůvodnění dále vyplynulo, že za stěžejní důkaz soud považoval výpověď poškozeného [celé jméno žalovaného] a k jeho výpovědi soud přihlédl poté, co měl možnost, jednak bezprostředně vnímat jeho výpověď, která probíhala ve třech na sebe navazujících hlavních líčeních, kde byl poškozený velmi podrobně vyslýchán a ze strany obhajoby byl prakticky podroben tzv. křížovému výslechu. Výpověď poškozeného si i za těchto okolností zachovala kontinuitu a zůstala konzistentní. Poškozený ani přes takto dlouhý a velmi podrobný výslech, neuvedl žádnou skutečnost, která by jeho výpověď vyvracela. Soud si dovoluje tvrdit, že pokud by ze strany poškozeného se jednalo o smyšlená obvinění v průběhu takto vedeného výslechu, by nemohl v žádném případě obstát. Při hodnocení věrohodnosti jeho výpovědi vycházel z kompletního obsahu spisu s tím, že tato výpověď je ve shodě. Výpověď, kterou učinil u hlavního líčení v zásadních rysech navazuje a je konstantní s již dříve uváděnými skutečnostmi.

107. Z usnesení Městského soudu v Praze, č. j.: 67To 269/2021-2436, ze dne 7. září 2021 vyplynulo, že odvolání obžalovaného [příjmení] [jméno] Jarolímka,MBA, Ph.D., bylo podle ustanovení § 256 tr. řádu zamítnuto.

108. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j.: 44To 174/2022-659 ze dne 2. listopadu 2022 vyplynulo, že napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, ze dne 28. 4. 2022 sp. zn. 9T 76/2021, byl obžalovaný [jméno] [příjmení] shledán vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb. Z rozsudku Městského soudu v Praze dále vyplynulo, že podle ustanovení § 258 odst. 1 písm. e), f) odst. 2 tr. řádu, byl rozsudek soudu I. stupně zrušen ve výrocích o trestu a náhradě škody a podle ustanovení § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. řádu, bylo rozhodnuto tak, že obžalovaný [jméno] [příjmení] při nezměněném výroku o vině zločinem vydírání, podle ustanovení § 175 odst. 1 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, podle ustanovení § 175 odst. 2 tr. zákoníku, byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle ustanovení § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 tr. zákoníku byl obžalovanému uložen peněžitý trest v celkové výměře 100 000 Kč.

109. Z dopisu žalovaného ze dne 24. 1. 2019 HSHMP o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vyplynulo, že je tam uvedeno: Sdělte datum, kdy [celé jméno žalobkyně] byla jmenována ředitelkou odboru správních činností Hygienické Stanice hlavního města Prahy; Sdělte datum, kdy [celé jméno žalobkyně] vykonala úřednickou zkoušku pro obory služby 25, 26, 28, 29 a 78.; Žádám o poskytnutí kopií osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obory služby 25, 26, 27,28, 29,78 u [celé jméno žalobkyně] v anonymizované podobě.

110. Z dopisu žalovanému ze dne 8. 2. 2019 vyplynulo, že mu byly poskytnuty kopie dokumentů z osobního spisu žalobkyně vedeného zaměstnavatelem HSHMP, z nichž vyplývají požadované informace, a to osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky ze dne 6. 5. 2016 a výpis z osobního spisu zaměstnance.

111. Z dopisu žalovaného ze dne 10. 2. 2019 o žádost dle z.č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vyplynulo, že požádal o poskytnutí informací v tomto rozsahu: Žádám o poskytnutí kopie žádosti o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo u [celé jméno žalobkyně]; Žádám o poskytnutí kopie rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo u [celé jméno žalobkyně] bez informace o jejím platu.; Žádám o poskytnutí kopie záznamu o složení služebního slibu u [celé jméno žalobkyně].; Žádám o poskytnutí kopie potvrzení o přidělení evidenčního čísla státního zaměstnance u [celé jméno žalobkyně].; Žádám o poskytnutí kopie písemnosti ve věci výběrového řízení na ředitele odboru správních činností HSHMP, na základě, kterého byla na tuto pozici jmenována [celé jméno žalobkyně]; Žádám o sdělení čísla osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obory služby Zdravotnictví a ochrana zdraví, Legislativní a právní činnost u [celé jméno žalobkyně].

112. Z dopisu žalované ze dne 12. 12. 2018 adresovaném státnímu tajemníkovi Ministerstva zdravotnictví ČR: mj. vyplynulo, že je tam uvedeno:-„ ..osobou odpovědnou za únik osobních údajů a informací, je v prvé řadě JUDr. [celé jméno žalobkyně]“ -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] jako má představená je tedy primárně zodpovědná za neoprávněné nakládání s mými osobními údaji.“ -„ Zároveň nevylučuji, že tato nezákonná činnost je páchána v rámci organizované skupiny – JUDr. [příjmení], JUDr. [celé jméno žalobkyně], Mgr. [ulice]“ Z dopisu žalovanému ze dne 25. 2. 2019 vyplynulo, že mu poskytnuty kopie dokumentů z osobního spisu žalobkyně vedeného zaměstnavatelem HSHMP, a to kopie žádosti o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo u [celé jméno žalobkyně], kopie rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo u [celé jméno žalobkyně] bez informace o jejím platu a kopie záznamu o složení služebního slibu u [celé jméno žalobkyně]. Žádosti o poskytnutí informací dle bodu 4) a 6) byly rozhodnutím ze dne [číslo]: 2019 odmítnuty, a to z toho důvodu, že: Potvrzení o přidělení evidenčního čísla státního zaměstnance není vydáváno, neboť evidenční číslo je přiděleno pouze v modulu rejstříku státních zaměstnanců provozovaného Ministerstvem vnitra ČR v rámci informačního systému o státní službě, a nedisponuje číslem osvědčení o úspěšném vykonání úřednické služby pro obory služby Zdravotnictví a ochrana zdraví a Legislativní a právní činnost, neboť v důsledku vykonání předmětných úřednických zkoušek fikcí podle § 196 odst. zákona č. 234/2014 Sb. bylo služebním orgánem vystaveno státní zaměstnankyni osvědčení bez čísla osvědčení, jako dokument identifikovaný pouze číslem jednacím, založený do osobního spisu státní zaměstnankyně 113. Z Podnětu k šetření nezákonné činnosti', ze dne 26. 2. 2019, vyplynulo, že je tam mj. uvedeno:„ Informace, které mi byly, nebo i nebyly, na základě mnou podaných žádostí poskytnuty jsou velmi zarážející a hovoří buď o tom, že [celé jméno žalobkyně] měla být z výběrového řízení na ředitele odboru správních činností HSHMP vyloučena, nebo je zcela nekompetentní tuto pozici dál zastávat, když neumí poskytnout informace, které jsou požadovány."„ Buď JUDr. [celé jméno žalobkyně], přestože má metodicky vést personální oddělení, vůbec nepochopila, co po ní požaduji, nebo zcela úmyslně a účelově poskytla rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného - ředitelky odboru správních činností.“„ … s ohledem na zjištění závažného pochybení, kdy [celé jméno žalobkyně] ani po 2,5 letech výkonu služby na HSHMP na služebním místě představené - ředitelky odboru správních činností nevykonala ve 3 oborech služby úřednickou zkoušku."„ Osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky u JUDr. [celé jméno žalobkyně] ze dne 6. 5. 2016 však tyto uvedené údaje neobsahuje, jedná se pouze o text, který si kdokoliv na počítači může vytvořit.

114. Soud vycházel při rozhodování z těchto zákonných ustanovení a judikatury:

115. Podle ustanovení § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ OZ“) platí:„ (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv…. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka,… jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.” 116. Podle ustanovení § 82 odst. 1 OZ:„ Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.” 117. Podle ustanovení § 2951 odst. 2 OZ:„ Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.” 118. Podle ustanovení § 2956 OZ„ Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.” 119. Podle ustanovení § 2957 OZ„ Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.” 120. Podle rozsudku NS 30 Cdo 464/2016: Práva na ochranu osobnosti se mohou domáhat i veřejně činné osoby. Měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů jsou však v jejich případech mnohem měkčí ve prospěch novinářů a jiných původců takových výroků. Je to dáno skutečností, že osoba vstoupivší na veřejnou scénu musí počítat s tím, že jakožto osoba veřejně známá bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak profesní tak i soukromý život a současně jej hodnotí, zvláště jedná-li se o osobu, která spravuje veřejné záležitosti. V těchto případech je na soudech volit benevolentnější přístup k posouzení meze přípustnosti uveřejnění informací soukromé povahy a hodnocení jejího jednání právě proto, že jsou na osobu veřejného zájmu kladeny náročnější požadavky a veřejnost je oprávněna vědět, a to pro posouzení způsobilosti jak odborné, tak morální tuto funkci zastávat a náležitě obstarávat věci veřejné. Prezentace těchto údajů a jejich případná kritika však musí souviset s veřejnou činností, kterou daná osoba vykonává. Hranice přijatelné kritiky jsou adekvátně u osob veřejného zájmu obecně širší než u soukromé osoby. Na rozdíl od posledně jmenované osoba veřejně činná nevyhnutelně a vědomě předkládá novinářům a široké veřejnosti ke kontrole každé své slovo a čin, a proto musí projevit vyšší stupeň tolerance. Ochrana osobnosti se vztahuje i na politiky, dokonce i tehdy, kdy nejednají jako soukromé osoby, avšak v takových případech požadavek zmíněné ochrany musí být poměřován ve vztahu k zájmu na otevřené diskusi o politických tématech.

121. Podle rozsudku NS 30 Cdo 608/2007: Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby podle § 13 o. z. musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry fyzické osoby. Nenaplnění kteréhokoliv z těchto předpokladů vylučuje možnost nástupu sankcí podle ustanovení § 13 o.z.

122. Neoprávněným zásahem je zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. O takovýto zásah pak proto nejde mimo jiné tehdy, když je zásah dovolen (resp. jeho možnost předpokládána) zákonem, pokud tak nejsou překročeny zákonem stanovené meze. Jde o situace, kdy nad individuálními zájmy jednotlivých fyzických osob, do jejichž osobnosti je zasahováno, převládá závažnější, významnější a funkčně vyšší zvláštní veřejný zájem. Tento zásah do osobnostních práv zůstává ovšem povoleným za předpokladu, že se stal přiměřeným způsobem, a zároveň není-li v rozporu s takovými oprávněnými zájmy fyzické osoby, na kterých je třeba s ohledem na zajištění elementární úcty k důstojnosti její osobnosti za všech okolností bezpodmínečně trvat. Tato licence ovšem není dána tam, kde se jednající při posuzovaném zásahu proti osobnostním právům fyzické osoby dopustí excesu.

123. Pravdivá informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán způsobem, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by odporoval právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn., zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby.

124. Podle právní věty stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. Cpjn 13/2007 ze dne 14. 4. 2010„ Došlo-li k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnění, resp. povinností (např. postupem příslušných orgánů v řízení, k němuž jsou ze zákona povolány, výpovědí svědka, resp. účastníka v takovém řízení, úkony advokáta jednajícího za klienta na základě udělené plné moci apod.), pravidelně nepůjde o zásah neoprávněný, pokud subjekt (osoba fyzická či právnická), jež se zásahu dopustil, nevybočil z mezí takto stanovených práv a povinností; zásah je třeba současně vždy posuzovat v kontextu s okolnostmi, za nichž k němu došlo, a dále s přihlédnutím k funkci, kterou výkon dotčených práv, resp. povinností, plní.

125. Při poskytování informací je postupováno dle zákona č. 106/1999 Sb. ….Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. Žadatelem pro účel tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci. Povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním.

126. Podle Nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 23/05 ze dne 17. 7. 2007 Proto Ústavní soud judikoval, že jde o legitimní otázku veřejného zájmu, o těchto veřejných věcech lze veřejně diskutovat a kritizovat je.

127. Podle Nálezu Ústavního soudu I. ÚS 453/03 ze dne 11. 11. 2005„ Věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, tj. např. činnost politiků místních i celostátních, úředníků, soudců, advokátů, popř. kandidátů či čekatelů na tyto funkce; věcí veřejnou je ovšem i umění včetně novinářských aktivit a showbyznysu a dále vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost. Tyto veřejné záležitosti, resp. veřejná činnost jednotlivých osob, mohou být veřejně posuzovány. Při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami platí z hlediska ústavního presumpce, že jde o kritiku ústavně konformní. Jde o výraz demokratického principu, o výraz participace členů občanské společnosti na věcech veřejných.“ 128. Podle Rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 8 As 12/2015–46 ze dne 25.3.2015 informace o dosaženém vzdělání zaměstnanců veřejné správy patří do rozsahu pojmu„ veřejná a úřední činnost“, neboť vypovídají o základních předpokladech pro výkon zastávané funkce ve veřejné správě a mají příčinnou souvislost s pracovněprávním vztahem mezi zaměstnanci a orgánem státní správy.

129. K otázce možného zneužití práva na informace v případě kritiky činnosti úřední osoby se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 6 As 189/2017–32 ze dne 10. 1. 2018 (§§ 23, 24, 29), následovně:„ (23) Jestliže Nejvyšší správní soud dovodil, že je možné poskytovat informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi zaměstnanců veřejné správy, a to za účelem rozpoutání veřejné diskuse coby veřejné kontroly, nelze jen na základě toho, že někdo podal žádost o informace z důvodu jím„ provedené kontroly činnosti určité osoby“ dovozovat, že se jedná o zneužití práva. Pokud totiž poskytování těchto informací má vést ke kontrole činnosti orgánů veřejné moci a jejich pracovníků, nelze tento účel a cíl popřít tím, že je zneužitím práva na veřejné moci a jejich pracovníků, nelze tento účel a cíl popřít tím, že je zneužitím práva na informace, pokud je motivací žadatele jeho názor o nekompetentnosti určité úřední osoby, což si následně hodlá ověřit právě předmětnou žádostí o informace. Jestliže by Nejvyšší správní soud akceptoval argumentaci stěžovatele, a priori by tím vyloučil žádosti o informace podané poté, co úřední osoby jednala vůči žadateli způsobem, který žadatel považoval za nesprávný či neprofesionální, čímž by vlastně vyprázdnil výše citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2015, č. j. 8 As 12/2015–46, jelikož akceptovatelnou žádostí by byla pouze taková, která by byla podána teprve předtím, než žadatel vstoupil do kontaktu s příslušnou osobou. Nejvyšší správní soud proto souhlasí se žalobcem, že samotná skutečnost, že žadatel o informace nesouhlasí s výsledky činnosti úřední osoby v jiné věci, nezakládá důvod pro konstatování zneužití práva v případě, kdy žadatel o takové úřední osobě žádá informace o jejím vzdělání a odborné praxi. (24) Nelze rovněž tvrdit, že jen samotný fakt podání žádosti o údaje určité úřední osoby dokládá, že by zde automaticky existovala snaha ovlivnit jednání takové úřední osoby, resp. ji za její předchozí jednání sankcionovat. Jestliže má být veřejná správa a její zaměstnanci předmětem kontroly, musejí tuto„ běžnou“ kontrolu ustát, a to i když je jim tato kontrola subjektivně nepříjemná, případně pokud probíhá v době, kdy je vedeno jiné řízení, tj. tato kontrola a zvýšený zájem ze strany veřejnosti nemůže znamenat, že bude veřejná správa paralyzována, resp. že bude rozhodovat v rozporu se zákonem jen z toho důvodu, že je o její činnost„ zájem ze strany veřejnosti“. (…) (…) (29) Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že bylo na místě napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému (a jeho prostřednictvím pak povinnému subjektu) k dalšímu řízení. V něm je nutné znovu posoudit předmětnou žádost o informace, a to ve vztahu k jejím jednotlivým částem, přičemž zejm. bude nutné se vypořádat i s argumentací žalobce uplatněnou ve vyjádření ke kasační stížnosti ohledně samotného poskytnutí informací dle jednotlivých žalobcem požadovaných okruhů. U každého okruhu požadovaných informací bude s ohledem na výše uvedené judikatorní závěry Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu nutné znovu zvážit, zda je možné tam požadované informace, případně v jakém rozsahu, poskytnout, a to i s ohledem na současné tvrzení stěžovatele v kasační stížnosti, že u většiny žalobcem požadovaných informací není věcný důvod pro jejich odmítnutí dán a že povinný subjekt je zpravidla poskytuje. Žalovaný, resp. povinný subjekt však v žádném případě nebude moci žádost odmítnout za použití institutu zneužití práva jen na základě skutečnosti, že žalobce podal žádost o informace s ohledem na to, že nepovažuje dotčenou úřední osobu za kompetentní.“ 130. Podle usnesení NS sp. zn. 28 Cdo 1524/2002 ze dne 3. 12. 2002 …rozdíl mezi neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti a kritikou je nutno spatřovat v pravdivosti (objektivnosti) projevu a v cíli, který se jím sleduje:„ Kritiku počínání fyzické osoby, opírající se o okolnosti, o nichž je sdělován pravdivý údaj, nelze zpravidla pokládat za odporující ustanovení § 11 o.z.

131. Provedené důkazy soud hodnotil podle ust. § 132 o. s. ř. a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl k tvrzení účastníků 132. Soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

133. Soud hodnotil svědecké výpovědi svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a svědka ing. Douši manžela žalobkyně a výpověď žalobkyně, která tyto svědky navrhla. Soud podotýká, že z průběhu řízení vyplynulo, že někteří vyslýchaní měli k sobě příbuzenský či jiný vztah (žalobkyně a ing. [příjmení]) dále vztah pracovní i přátelský a stejně tak, jak vyplynulo z výpovědi žalované, která nebyla vyvrácena i vztah k tehdejšímu řediteli Hygienické stanice [příjmení] (žalobkyně, JUDr. [příjmení]). Lze obecně říci, že vztahy na Hygienické stanici byly po podání trestního oznámení žalovaným velmi napjaté a konfliktní. Pokud se týká výpovědi žalobkyně tato dění na Hygienické stanici vnímala subjektivně, její výpověď nebyla podpořena žádnou z dalších výpovědí a nekorespondovala ani s provedenými listinnými důkazy. Naopak, výpovědi žalovaných korespondovaly spolu navzájem i s provedenými listinnými důkazy. Pokud se těchto týká, soud provedl všechny navržené důkazy, avšak hodnotil pouze ty, které měly souvislost s projednávanou věci. Výpovědi slyšených svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení] neměly žádnou vypovídací hodnotu. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], vedoucí personálního oddělení, vypovídala dle názoru soudu účelově ve prospěch žalobkyně, kdy na jednu stranu se vyjadřovala kriticky k pracovním výkonům žalované a vůbec k jednání žalované vypovídala však pouze obecně a ke konkrétním podrobnostem se vyjádřit nemohla. Stejně tak svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., LL. M., bývalý ředitel odboru hygieny obecné a komunální. Tento s žalobkyní vytvořil negativní prostředí vůči žalovaným, což vyplynulo i z e-mailové korespondence ze dne 7. 12. 2018 a ze dne 10. 12. 2018, rozeslané všem zaměstnancům. Nicméně negativní prostředí na pracovišti bylo zřejmě již předtím a emailová komunikace toto negativní prostředí ještě umocnila. Emaily jako reakce na publikované články byly nepřiměřené, neboť tyto články nepsali žalovaní, ani nepodávali autorovi článků, kterého neznali žádné podklady. Dále následoval nátlak na žalované, který vyústil v podání trestních oznámení žalovaných na žalobkyni a [jméno] [příjmení]. Svědek [příjmení] pracovní poměr na Hygienické stanici poté ukončil. Pokud se týká jeho věrohodnosti, jednal v době svého působení na Hygienické stanici aktivně v souladu s žalovanou, avšak ve své výpovědi neuvedl nic konkrétního s tím, že si nic nepamatuje a měl svou agendu, kterou se zabýval a na kterou se soustředil. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], manžel žalobkyně, vypovídal účelově ve prospěch žalobkyně, tvrdil, že byl od žalobkyně informován o trestním oznámení a o dalších dokumentech, ve kterých byl napadán její postup, neboť se vším ho manželka seznamovala, ale nevěděl již, s jakým výsledkem bylo šetření ukončeno, zda věc byla odložena, neboť to mu manželka již nesdělila. O všem věděl z doslechu, ale ve své výpovědi nic konkrétního již neuvedl.

134. Základním předpokladem vzniku odpovědnosti podle ust. § 2956 o. z. je vznik neoprávněného zásahu objektivně způsobilého narušit, popř. ohrozit osobnostní práva chráněná ust. § 81 o. z.

135. Žalobkyně se svou žalobou na ochranu osobnosti domáhá po žalovaných morálního a finančního zadostiučinění za tvrzenou újmu, která jí měla vzniknout neoprávněným zásahem do jejích osobnostních práv. Označila jednotlivá tvrzení, ve kterých neoprávněnost zásahu spatřuje s tím, že se jedná o nepravdivá tvrzení objektivně způsobilá ji poškodit v profesní i rodinné sféře s tím, že tato ji skutečně poškodila.

136. Dále se domáhá nároku na náhradu škody ve výši 26.620 Kč s příslušenstvím s tím, že na obranu proti trestnímu oznámení žalovaných si musela vyžádat zastoupení.

137. Na žalobkyni bylo, aby prokázala, že k tvrzenému zásahu došlo, Na žalovaném potom, aby prokázal, že tvrzení týkající se žalobkyně jsou pravdivá, přičemž soud podotýká, že existuje okruh tvrzení, kde je vyloučena neoprávněnost zásahu, neboť se jedná o subjektivní výkon práva. Posléze je na žalobkyni, aby prokázala- pokud se domáhá finanční satisfakce jako v tomto případě, aby tvrdila a prokázala, že jí vznikla taková újma, která by odůvodňovala úvahu o přiznání satisfakce právě v tvrzené výši. Dále je třeba, aby žalobkyně prokázala příčinnou souvislost mezi tvrzeným neoprávněným zásahem a vznikem újmy.

138. Pokud se týká skutkového děje, bylo prokázáno, že žalobkyně byla od června 2016 zaměstnankyní Hygienické stanice hl. m. [obec], a to na pozici ředitelky odboru správních činností. Po ukončení pracovního poměru u Hygienické stanice hl. m. [obec] se žalobkyně stala zaměstnankyní Ministerstva práce a sociálních věcí na pozici vedoucí oddělení. [celé jméno žalovaného] je státním zaměstnancem Hygienické sanice hl. m. [obec], kde v rozhodné době vykonával práci na pozici vedoucího oddělení hygieny výživy a v rozhodné době vůči žalobkyni v žádném podřízeném ani nadřízeném vztahu. Žalovaná ing. [jméno] [příjmení], dříve [celé jméno žalované] je státní zaměstnankyní, přičemž v době od června 2017 je zaměstnankyní Hygienické stanice hl. m. [obec], kde v rozhodné době vykonávala práci na pozici vedoucí oddělení právního a dokumentačního. Žalovaná byla v rozhodné době přímou podřízenou žalobkyně a partnerkou žalovaného a nyní je jeho manželkou. Bylo prokázáno, že žalovaná trpí těžkým diabetem, pro který je léčena v IKEM a který potřebuje zvláštní upravený stravovací režim. V případě nedodržení může dojít k závažným zdravotním problémům a to hypoglykemii, což se i stalo.

139. Žalobkyně tvrdí, že žalovaní o ní šířili nepravdivá difamující tvrzení způsobilá přivodit újmu na její cti a to; podáním křivého a šikanózního trestního oznámení na žalobkyni a šířením informace o jeho podání v zaměstnání; měli se dopouštět mobbingu a šikany žalobkyně na pracovišti.

140. Žalovaný [celé jméno žalovaného] podal na podzim roku 2018 trestní oznámení na [jméno] [příjmení] pro podezření z trestného činu vydírání. V té době byl [jméno] [příjmení] ředitelem Hygienické stanice hl. města Prahy a dle výpovědi žalované měl být životním partnerem [příjmení] [příjmení]. Případu byla věnována mediální pozornost a objevily se články například v periodikách zdravotnickydenik a ekonomickydenik.cz. Z článků tam uveřejněných vyšla najevo i informace, že žalovaný [celé jméno žalovaného] nahrával své rozhovory s ostatními zaměstnanci Hygienické stanice hl. m. [obec], a toto měla činit i žalovaná. Žalovaní to nepopírali a tato okolnost vyplynula i z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 a rozsudku Městského soudu v Praze, stejně tak z výpovědí žalovaných. V případě trestního řízení byl žalovaný hlavním svědkem, který korupci na Hygienické stanici oznámil a vystupoval též jako poškozený. Je pravdou, že z článků vyplývá, že některé z nahrávek zřejmě získala média a použila je. Žalovaný však zpochybnil jejich formu, v jaké měly být použity s tím, že byly sestříhány. Toto však předmětem sporu nebylo a pouze to dokresluje situaci kolem celého trestního stíhání a z toho potom vyúsťující situaci na Hygienické stanici. Bylo tomu například v případě článku [jméno] [příjmení] kterého mimochodem nikdo z účastníků neztotožnil, pod názvem“ [ulice] svědek údajného vydírání na pražské hygieně chtěl pomocí politiků deinstalovat vedení, prozrazují jeho nahrávky" a publikovaném dne 7. 12. 2018 a v Ekonomickém deníku je uvedeno například:„ Jenže, jak postupně z [celé jméno žalovaného] nahrávek vyplývá, z jeho strany a ze strany jeho partnerky [jméno] [celé jméno žalované], která je na pražské Hygienické stanici díky [příjmení] a [příjmení] také zaměstnána, šlo o řízenou akci. Jejím cílem bylo podle nových zjištění Ekonomického deníku sesazení ředitele [příjmení] a [celé jméno žalovaného] si dokonce plánoval, že by ho mohl vystřídat.„ V dalších nahrávkách tak [celé jméno žalovaného] opakovaně říká, že se zbaví ředitele Jarolímka.„ Do desátého měsíce jsem ředitelem… [příjmení] na to kašle… Jdu za [příjmení], chci hygienu... Bylo mi slíbeno, že jde do prdele," zaznamenalo nahrávací zařízení tvrzení údajného korunního svědka vydírání. V článku nazvaném„ Případ údajného vydírání na pražské hygieně dostává nový rozměr. Podobný scénář [celé jméno žalovaného] rozehrál v minulosti na ČOI" publikovaném dne 18. 10. 2018 ve Zdravotnickém deníku je uvedeno například:„ Korunním svědkem případu, a tím, kdo měl podle svého vlastního svědectví přes prostředníky předávat peníze řediteli pražské hygienické stanice, je [celé jméno žalovaného], někdejší generální ředitel [obec] obchodní inspekce. Vydírání podle něj mělo probíhat tři čtvrtě roku od konce loňského prosince do letošního srpna. Tehdy z popudu [celé jméno žalovaného] zasáhla policie. Svoje aktivity dokumentoval nejprve [celé jméno žalovaného] sám, fotil si peníze, které měl předávat, a telefonem Samsung si nahrával rozhovory s později obviněnými bývalými řediteli odborů hygieny [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ti měli podle [celé jméno žalovaného] předávat peníze řediteli [jméno] [příjmení]. Kvůli nahrávání si nakonec [celé jméno žalovaného] pořídil i hodinky Hůtermann se skrytou kamerou. Většina [celé jméno žalovaného] nahrávek byla ale k ničemu. [příjmení] sám své partnery v diskusi nutí vést dialog na téma peníze pro ředitele hygieny a právě těch se pak detektivové chytli.„ Autorem článků je [jméno] [příjmení]. Byla prokázána existence článků avšak nikoliv to, že by kdokoliv z žalovaných podával informace autorovi těchto článků, jako podklad pro jejich sepsání. Žalovaný potvrdil ve své výpovědi, že pro sepis článku žádné informace nepodíval a soud tomuto uvěřil, neboť oba články se o osobě žalovaného vyjadřují negativně, posměšně až urážlivě a bylo by paradoxem, kdyby takovéto informace sám o sobě poskytoval.

141. Na články reagoval i svědek [příjmení] emailovou korespondencí všem pracovníkům Hygienické stanice a k němu se připojila následně i žalobkyně působící ve vedoucí pozici na HSHMP a zaslala Otevřený dopis všem zaměstnancům. V tomto dopise, jak tvrdila i ve své výpovědi vyjádřila podporu zaměstnancům při plnění pracovních úkolů v této době a požádala vedení HSHMP o zajištění dodržování Etického kodexu HSHMP, zákoníku práce a dalších právních předpisů údajně v souvislosti se zjištěním, že žalovaní si zcela svévolně nahrávají na záznamová zařízení projevy svých kolegů. Pokud se těmito články cítila poškozena žalobkyně, nebylo to věcí žalovaných a pokud reagovala emailem společně s JUDr. [příjmení] jednalo se o reakci na jednání jiné osoby než žalovaných.

142. Žalovaný požádal dopisem ze dne 24. 1. 2019 HSHMP o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím takto: Sdělte datum, kdy [celé jméno žalobkyně] byla jmenována ředitelkou odboru správních činností Hygienické Stanice hlavního města Prahy; Sdělte datum, kdy [celé jméno žalobkyně] vykonala úřednickou zkoušku pro obory služby 25, 26, 28, 29 a 78.; Žádám o poskytnutí kopií osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obory služby 25, 26, 27,28, 29,78 u [celé jméno žalobkyně] v anonymizované podobě. Žalovanému byly dopisem ze dne 8. 2. 2019 poskytnuty kopie dokumentů z osobního spisu žalobkyně vedeného zaměstnavatelem HSHMP, z nichž vyplývají požadované informace, a to osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky ze dne 6. 5. 2016 a výpis z osobního spisu zaměstnance. Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 5b., o svobodném přístupu k informacím zajišťuje v rámci HSHMP odbor správních činností, jehož ředitelkou byla v rozhodné době žalobkyně [příjmení] dopisem ze dne 10. 2. 2019 požádal HSHMP o další informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím: takto: Žádám o poskytnutí kopie žádosti o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo u [celé jméno žalobkyně]; Žádám o poskytnutí kopie rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo u [celé jméno žalobkyně] bez informace o jejím platu.; Žádám o poskytnutí kopie záznamu o složení služebního slibu u [celé jméno žalobkyně].; Žádám o poskytnutí kopie potvrzení o přidělení evidenčního čísla státního zaměstnance u [celé jméno žalobkyně].; Žádám o poskytnutí kopie písemnosti ve věci výběrového řízení na ředitele odboru správních činností HSHMP, na základě, kterého byla na tuto pozici jmenována [celé jméno žalobkyně]; Žádám o sdělení čísla osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obory služby Zdravotnictví a ochrana zdraví, Legislativní a právní činnost u [celé jméno žalobkyně]. Dopisem ze dne 25. 2. 2019 mu byly poskytnuty kopie dokumentů z osobního spisu žalobkyně vedeného zaměstnavatelem HSHMP, a to kopie žádosti o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo u [celé jméno žalobkyně], kopie rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo u [celé jméno žalobkyně] bez informace o jejím platu a kopie záznamu o složení služebního slibu u [celé jméno žalobkyně]. Žádosti o poskytnutí informací dle bodu 4) a 6) byly rozhodnutím ze dne [číslo]: 2019 odmítnuty, a to z toho důvodu, že: Potvrzení o přidělení evidenčního čísla státního zaměstnance není vydáváno, neboť evidenční číslo je přiděleno pouze v modulu rejstříku státních zaměstnanců provozovaného Ministerstvem vnitra ČR v rámci informačního systému o státní službě, a nedisponuje číslem osvědčení o úspěšném vykonání úřednické služby pro obory služby Zdravotnictví a ochrana zdraví a Legislativní a právní činnost, neboť v důsledku vykonání předmětných úřednických zkoušek fikcí podle § 196 odst. zákona č. 234/2014 Sb. bylo služebním orgánem vystaveno státní zaměstnankyni osvědčení bez čísla osvědčení, jako dokument identifikovaný pouze číslem jednacím, založený do osobního spisu státní zaměstnankyně. Žalovaný tak učinil proto, že mu za strany žalobkyně nebyl umožněn úřední postup ani možnost vykonání nezbytných zkoušek a reagoval konkrétně na výrok žalobkyně. To, že učinil tyto dotazy, vyplynulo z jejího sdělení, že někdo mít zkoušky musí někdo nemusí. V podstatě se žalovanému vysmívala, že by chtěl zkoušky udělat, aby se stal státním zaměstnancem. Několikrát žádal, aby se zkoušky mohl udělat a na ty se přihlašovalo se to přes oddělení, které vedla žalobkyně? Z odpovědí na dotazy dle zákona [číslo] vyplynulo, že v té době žalobkyně potřebné zkoušky) alespoň ne všechny) neměla. Následně proto žalovaný zaslal Podnět k šetření nezákonné činnosti', ze dne 26. 2. 2019, k rukám MUDr. [příjmení], ředitelky HSHMP a nadřízené žalobkyně, v tomto podnětu uvedl:„ Informace, které mi byly, nebo i nebyly, na základě mnou podaných žádostí poskytnuty jsou velmi zarážející a hovoří buď o tom, že [celé jméno žalobkyně] měla být z výběrového řízení na ředitele odboru správních činností HSHMP vyloučena, nebo je zcela nekompetentní tuto pozici dále zastávat, když neumí poskytnout informace, které jsou požadovány."„ Buď JUDr. [celé jméno žalobkyně], přestože má metodicky vést personální oddělení, vůbec nepochopila, co po ní požaduji, nebo zcela úmyslně a účelově poskytla rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného - ředitelky odboru správních činností.“„ … s ohledem na zjištění závažného pochybení, kdy [celé jméno žalobkyně] ani po 2,5 letech výkonu služby na HSHMP na služebním místě představené - ředitelky odboru správních činností nevykonala ve 3 oborech služby úřednickou zkoušku."„ Osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky u JUDr. [celé jméno žalobkyně] ze dne 6. 5. 2016 však tyto uvedené údaje neobsahuje, jedná se pouze o text, který si kdokoliv na počítači může vytvořit. K Podnětu žalovaného [příjmení] [příjmení], ředitelka HSHMP poskytla žalovanému, jak tvrdí žalobkyně velké množství neanonymizovaných dokumentů z osobní složky žalobkyně, včetně například kopie občanského průkazu, podrobný životopis, informace o zdravotním stavu žalobkyně a následně zaslala dopis Mgr. [jméno] [příjmení], vedoucímu oddělení Kanceláře státního tajemníka Ministerstva zdravotnictví s žádostí o prověření přijetí žalobkyně do pracovního poměru z rodičovské dovolené, zařazení a jmenování na služební místo, přestože neměla potřebné obory služby, čísla osvědčení atd. Na základě žádosti žalobkyně ze dne 26. dubna 2019 byla pověřencem Ministerstva zdravotnictví pro ochranu osobních údajů vzniklá situace prošetřena, bylo shledáno, že„ vzniklá situace předložení osobních údajů Ing. [celé jméno žalovaného] je velmi závažná, když v rámci poskytnutých dokumentů nebyly začerněny některé osobní údaje a také byly zpřístupněny další osobní údaje, např. podrobný životopis, zdravotní stav. Současně byly dokumenty poskytnuty emailem bez příslušných bezpečnostních opatření." 143. Žalovaný a žalovaná dále podali dne 5. 3. 2019 společně písemně„ oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin osobami [celé jméno žalobkyně] a JUDr. [jméno] [příjmení]“. Obsahem bylo trestní oznámení na žalobkyni a tehdejšího zaměstnance HSHMP, JUDr. [jméno] [příjmení] pro trestné činy pomluvy dle ust. § 184 trestního zákona, zneužití pravomoci úřední osoby dle ust. § 329 trestního zákona, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení dle ust. § 149 trestního zákona a neoprávněné nakládání s osobními údaji dle ust. § 180 trestního zákona. Obvinění byla žalovanou odůvodněna tím, že jí žalobkyní coby její nadřízenou byla udělena pracovní výtka, která byla následně shledána neopodstatněnou a dále tvrzením, že žalobkyně vyvíjí na žalovanou intenzivní pracovní tlak. Žalovaná dále tvrdila, že žalobkyně je úzce provázána s p. [příjmení], bývalým ředitelem HSHMP, který je jedním z obviněných v Policií ČR vyšetřovaném případu údajného vydírání na HSHMP. Žalovaný dále v trestním oznámení uvedl…„ ...iniciativu psychického nátlaku na moji osobu převzali JUDr. [příjmení] a ředitelka odboru správních činností JUDr. [celé jméno žalobkyně], která je s panem [příjmení] úzce provázaná.„ Tento měl být v souladu s trestním oznámením žalobkyni a žalovanému způsoben otevřeným dopisem ze dne 10. 12. 2018, a tvrzeným překračováním pravomocí žalobkyně coby prošetřovatelky.

144. Žalovaná informovala dne 25. 3. 2019 [příjmení]. [příjmení] e-mailem, kde napsala: S ohledem na únik informací z mého osobního spisu a další okolnosti, které ze strany JUDr. [celé jméno žalobkyně] poškozují moji osobu, jsem byla nucena vůči její osobě podat trestní oznámení.“, tam žalobkyni obviňuje z toho, že způsobila únik informací z jejího osobního spisu zaměstnance. Žalovaný jako důvod podání trestního oznámení tvrdil, že žalobkyně v pozici tzv. prošetřovatele překračovala svoji pravomoc a účelově zjištění vytrhávala z textu s cílem jej poškodit a dále, že byla nadřízeným orgánem zjištěna neobjektivita žalobkyně coby prošetřovatele a snaha žalovaného poškodit a z tohoto důvodu byla žalobkyně odvolána. Trestní oznámení bylo prošetřeno a dne 2. 4. 2019 bylo ve smyslu § 258 odst. 1 trestního řádu uloženo ad acta. Proti tomuto rozhodnutí podali žalovaní stížnost.

145. Soud dospěl k závěru, že celou věc je třeba posuzovat v širším kontextu událostí, ke kterým došlo v inkriminované době na Hygienické stanici hlavního města Prahy, kdy byly její 3 pracovníci ředitel Hygienické stanice hl. města Prahy Jan [příjmení], ekonomický ředitel [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], trestně stíháni a následně odsouzeni pro trestný čin vydírání. Žalovaný v tomto řízení vystupoval jako svědek, i jako poškozený. Celou věc oznámil a některá jednání, která přispěla k činnosti orgánů činných v trestním řízení nahrával. Vzhledem k tomu, že na Hygienické stanici došlo následkem toho k vyostření vzájemných vztahů, některá jednání nahrávala i žalovaná, avšak jednalo se o jednání s žalobkyní. Je logické, že se zaměstnanci rozdělili na 2 tábory. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla blízkou spolupracovnicí a zřejmě i blízkou známou ředitele [příjmení], kdy zřejmě se stavěla na jeho obranu a jeho trestní stíhání nesla s nelibostí část zaměstnanců se přiklonila k ní. Jednání žalovaných s ohledem na roli a postavení žalovaného a žalované, která byla jeho přítelkyní, a posléze manželkou hodnotili ze své pozice negativně. Byl iniciátorem trestního stíhání několika osob-kolegů. Tuto okolnost zcela vystihl policejní orgán, když zkonstatoval …, jak vyplynulo úředního záznamu o vyhodnocení šetření a uložení oznámení ad acta, ze dne 2. dubna 2019,„ že k objektivnímu objasnění oznámení žalovaných se policejní komisař pokusil zjistit a zdokumentovat tento stav, kdy ve věci byli slyšeni na podání vysvětlení všichni aktéři, inženýr [celé jméno žalovaného], Ing. [celé jméno žalované], JUDr. [příjmení] a JUDr. [celé jméno žalobkyně]. Zúčastněné osoby popsaly dění z pohledu svého subjektivního vnímání, tyto však nemají takovou důkazní hodnotu, na které by bylo, na které by mohlo být zahájeno trestní řízení. Je nutné konstatovat, že každé trestní řízení, které je vedeno uvnitř nějaké pracovní nebo malé sociální skupiny vyprodukuje narušení mezilidských vztahů, kdy jedna skupina zaměstnanců straní oznamovatelům a druhá strana podporuje osoby trestně stíhané. V rámci řešení těchto osobně pracovních vztahů nelze ovšem překračovat trestněprávní rovinu, kdy bude na osoby poškozených vyvíjen nepřípustný nátlak nebo by jim bylo nějakým způsobem vyhrožováno. V těchto případech by věc mohla být chápána jako trestný čin vydírání na svědkovi nebo nadržování páchané třetí osobou. V tomto smyslu byly také zúčastněné osoby, JUDr. [příjmení] a JUDr. [celé jméno žalobkyně] při výslechu ve formě prevence poučeni. Vyhodnocením všech dostupných materiálů a stavu věci není možné dále prověřovat v rámci úkonů v trestním řízení, je namístě věc odložit, ad acta.

146. Soud přihlédl k tvrzení žalovaných, že z jejich pohledu se jedná o šikanózní žalobu, která byla vedena snahou o dehonestaci a znevěrohodnění žalovaných na jejich pracovišti, kde pracovala i žalobkyně, v souvislosti s medializovaným trestním stíháním vedeným z podnětu žalovaného [celé jméno žalovaného] proti řediteli Hygienické stanice hl. města Prahy Janu [příjmení], ekonomickému řediteli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] pracovišti byly evidentně tlačeni k tomu, aby raději svůj pracovní poměr ukončili. To vyplynulo i z dokumentu o zrušení jejích místa, kterým byl proveden důkaz, i z jejich výpovědí. Žalobkyně věděla, že žalovaná je vážně nemocná a počítala s tím, s čímž se ani netajila, že„ když odejde [celé jméno žalované], tak určitě odejde i [celé jméno žalovaného]“. To vypověděla i žalovaná [příjmení] [jméno] [příjmení] (dříve: [celé jméno žalované]) i na Obvodním ředitelství policie 147. Trestní oznámení na žalobkyni a JUDr. [jméno] [příjmení] (ve kterém žalobkyně spatřuje neoprávněný zásah do svých osobnostních práv podali žalovaní proto, že jednání žalobkyně je poškozovalo, ponižovalo a vnímali ho jako nátlak. Žalovanou, jako vážně nemocnou to poškozovalo i zdravotně, což bylo žalovaným uvedeno i v podání vysvětlení na Policii ČR v [obec a číslo] dne 12. 3. 2019. Konkrétní šikanózní a nátlakové jednání, kterému byla žalovaná vystavena ze strany žalobkyně (které následovalo po zadržení a obvinění [jméno] [příjmení] a spol.), bylo zmíněno již shora, přičemž se jedná o udělení výtky (zrušené později jako neoprávněné), účelové vracení úředních dokumentů k přepracování, nepravdivé a zkreslené služební hodnocení, návrh na zrušení pracovních míst obou žalovaných od 1. 1. 2019, nezákonný únik informací z osobního spisu žalované do Zdravotnického deníku např. o nezákonné výtce, kterou jí žalobkyně udělila a která byla následně zrušena, pokus o poškození žalované ve služebním hodnocení za rok 2018 s tím, že jí vytýkala chyby, ke kterým mělo dojít již v roce 2017, o kárném řízení ze dne 30. 4. 2019, kdy toto bylo jako nedůvodné zastaveno, apod. Proto se žalovaná dne 12. 12. 2018 obrátila na nadřízené orgány, a nakonec podali oba žalovaní oznámení o podezření z trestného činu Policii ČR. Šetření neskončilo se závěrem, jak tvrdí žalobkyně, že by se oznámené jednání nestalo nebo že by snad šlo o vědomě křivé ale s tím, s , že v něm nebyl shledán trestný čin.

148. Pokud se týká jednotlivých tvrzených skutků, ve kterých žalobkyně spatřuje zásah do svých osobnostních práv.

149. Pokud se týká podaného trestního oznámení žalovaných na žalobkyni. Nemůže se jednat o neoprávněný zásah, ale ze strany žalovaných se jednalo o výkon práva, kdy je neoprávněnost zásahu vyloučena, neboť jak vyplývá z judikatury …k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnění, resp. povinností (např. postupem příslušných orgánů v řízení k němuž jsou ze zákona povolány, výpovědí svědka, resp. účastníka v takovém řízení, úkony advokáta jednajícího za klienta na základě udělené plné moci apod.), pravidelně nepůjde o zásah neoprávněný, pokud subjekt (osoba fyzická či právnická), jež se zásahu dopustil, nevybočil z mezí takto stanovených práv a povinností; zásah je třeba současně vždy posuzovat v kontextu s okolnostmi, za nichž k němu došlo, a dále s přihlédnutím k funkci, kterou výkon dotčených práv, resp. povinností, plní.“ Stížnost k nadřízenému orgánu na žalobkyni ani podání trestního oznámení proto nebylo neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti žalobkyně, nýbrž šlo o výkon práva. V souzené věci se nejednalo ze strany žalovaných o vybočení z mezí stanovených práv a povinností a soud posuzoval podání trestního oznámení v kontextu se shora uvedenými okolnostmi. Dle názoru soudu, se jednalo o obranu žalovaných.

150. Pokud se týká žádostí žalovaného o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o podání informací i v tomto případě se jedná o výkon práva. V případě práva na informace jde o základní právo zaručené na ústavní úrovni i na úrovni mezinárodních smluv o lidských právech, jimiž je Česká republika vázána Podmínky výkonu tohoto práva upravuje zákon č. 106/1999 Sb., včetně stanovení případů, kdy lze poskytnutí informací odepřít, o čemž se vydává písemné rozhodnutí podle § 15 zákona č. 106/1999 Sb., přezkoumatelné na základě odvolání nadřízeným orgánem (případně soudem). Soudní judikatura dovodila, že (až) v krajním případě (jenom jako prostředek„ ultima ratio“) lze poskytnutí informací odepřít také tehdy, pokud jde o zjevné a prokazatelné zneužití práva, motivované ze strany žadatele dotčenou úřední osobu veřejně ponížit nebo ji urazit apod. V případě žalobkyně však o žádné zneužití práva na informace nešlo. Odpověď na žádost o poskytnutí informací byla podepsána přímo žalobkyní dne 7. 1. 2019 pod č. j. HSHMP 07056/2019 a dále dne 25. 2. 2019 pod č. j. HSHMP 08649/2019. Žalobkyně, jako úřední osoba rozhodovala o tom, které informace a v jakém rozsahu budou žalovanému poskytnuty, či nikoliv. Žalobkyně se přitom při poskytnutí informací odkazovala v přílohách na dokumenty, které však žalovanému poskytnuty nebyly. Poskytnutí informací žalobkyně žalovanému neodepřela. Z poskytnutých informací vyplynulo, že přestože žalobkyně zastávala místo ředitelky odboru správních činností a metodicky ve všech směrech vedla personální oddělení, neměla sama složenou úřednickou zkoušku pro předepsané obory služby. Teprve až dne 13. 2. 2019 žalobkyně složila úřednickou zkoušku pro obor služby [příjmení], mzdy a jiné odměny za práci a teprve až 7. 3. 2019 žalobkyně složila úřednickou zkoušku pro obor služby Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. Na Hygienické stanici hl. m. Prahy pracovala žalobkyně tou dobou více než 2,5 roku a tento postup byl nezákonný. Soud má pochybnost o tom, že žalobkyně, vzhledem k svému vzdělání a pracovnímu zařazení a vykonávané funkci o tom nevěděla. Pokud by se mělo jednat, jak tvrdí žalobkyně o zneužití informací neměla je žalobci poskytovat. Žalobkyně byla ve své funkci osobou jako státní úředník osobou veřejně činnou. Pokud jde o právo na informace o osobách veřejně činných, zásadně zde převažuje právo na informace nad právem na soukromí (neboť veřejně činné, tedy i úřední osoby se pohybují ve sféře veřejné, nikoliv soukromé). Státní úředník je osobou veřejně činnou, a proto informace o jeho veřejném životě nelze zaměňovat s informacemi o jeho soukromí, neboť jde o veřejnou sféru, z níž informace o jednotlivci může brát na vědomí každý (jedná se o legitimní otázku veřejného zájmu, o těchto veřejných věcech lze veřejně diskutovat a kritizovat je. Pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaný požádal o informace dopisem ze dne 24. 1. 2019 Hygienickou stanici hl. m. Prahy v odvetné reakci na její otevřený dopis a dopustil se tak„ zneužití práva“, její tvrzení pravdivé není. Žalovaný žádostmi reagoval na výrok žalobkyně, což bylo již uvedeno v předchozím textu. Osoby veřejně činné pravidelně podléhají veřejné kontrole a veřejné kritice. Jedná se o výkon práva, a nikoliv o zásah do osobnostních práv. Věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, tj. např. činnost politiků místních i celostátních, úředníků, soudců, advokátů, popř. kandidátů či čekatelů na tyto funkce; věcí veřejnou je ovšem i umění včetně novinářských aktivit a showbyznysu a dále vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost. Tyto veřejné záležitosti, resp. veřejná činnost jednotlivých osob, mohou být veřejně posuzovány. Při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami platí z hlediska ústavního presumpce, že jde o kritiku ústavně konformní. Jde o výraz demokratického principu, o výraz participace členů občanské společnosti na věcech veřejných.“ 151. Pokud se týká dalších tvrzených neoprávněných zásahů do osobnostních práv žalobkyně a to v dopise adresovaném státnímu tajemníkovi, který je nadřízeným služebním orgánem a osobou s nejvyšším postavením v rámci služebních vztahů v resortu zdravotnictví, uvedla žalovaná následující nepravdivé informace: -„ ..osobou odpovědnou za únik osobních údajů a informací, je v prvé řadě JUDr. [celé jméno žalobkyně]“ -„ JUDr. [celé jméno žalobkyně] jako má představená je tedy primárně zodpovědná za neoprávněné nakládání s mými osobními údaji, které získala v souvislosti s výkonem svého povolání a funkce ředitelky odboru správních činností na HSHMP.“ -„ Zároveň nevylučuji, že tato nezákonná činnost je páchána v rámci organizované skupiny – JUDr. [příjmení], JUDr. [celé jméno žalobkyně], Mgr. [ulice]“ v průběhu řízení bylo prokázáno, že tyto informace byly pravdivé neboť žalobkyně byla osobou odpovědnou za nakládání s osobními údaji Oznámení o nezákonné činnosti koresponduje s trestními oznámeními a trestním stíháním a navíc byla vyslovena pochybnost a nikoliv jistota týkající se nezákonné činnosti v rámci organizované skupiny.

152. Tvrzené nepravdivé informace které měly být žalovanou šířeny žalovanou prostřednictvím e-mailu ze dne 25. 3. 2019 adresovanému MUDr. [příjmení], ředitelce HSHMP„ .. s ohledem na únik informací z mého osobního spisu a další okolnosti, které ze strany JUDr. [celé jméno žalobkyně] poškozují moji osobu, jsem byla nucena vůči její osobě podat trestní oznámení.“ Jednalo se pouze o oznámení nadřízené a nemůže se jednat o neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobkyně objektivně způsobilý ji poškodit. Jednalo se o emailovou korespondenci, která nebyla určena k tomu, aby byla dále šířena a byla určena konkrétnímu adresátovi.

153. V případě tvrzení nepravdivých informací šířené žalovanou v rámci trestního řízení vedeného nadepsaným soudem pod sp. zn. 9 T 130/2019 proti [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tyto nepravdivé informace nebyly žalobkyní specifikovány a pokud, jak vyplynulo z průběhu řízení je žalovaná vypověděla v rámci své výpovědi před soudem, platí to samé, jako v případě podání trestního oznámení, jedná se o subjektivní výkon práva, kde je vyloučena neoprávněnost tvrzeného zásahu. To se týká o dalšího tvrzení žalobkyně, pokud žalovaná měla tvrdit v rámci trestního řízení, že žalobkyně na ni činila nátlak, aby odešla z HSHMP.

154. Soud podotýká, že výroky uvedené v petitu žaloby nejsou buď objektivně způsobilé žalobkyni poškodit, neboť žalovaní prokázali, že byly pravdivé a povětšinou se jednalo o výkon práva žalovaných, jak je uvedeno v předchozím textu. Žalobkyně je navíc osobou zaměstnanou ve státní správě a musí počítat s tím, že bude veřejností sledována ona, její činnost a okolnost, že působí na místě, kde nemá příslušné požadované zkoušky, což bylo též v průběhu řízení prokázáno vzbudí zájem a bude dále rozebírána a komentována.

155. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná, neboť k žádnému neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobkyně ze strany žalovaných nedošlo a žalobkyní tvrzené následky nejsou v příčinné souvislosti se žádným protiprávním jednáním žalovaných. Pokud žalobkyně odešla z Hygienické stanice nebylo to v příčinné souvislosti s jednáním žalovaných. I okolnosti, kdy žalobkyně uváděla zdravotní problémy manžela a své zůstaly pouze v rovině tvrzení.

156. Pokud se týká uplatněného nároku na hmotné škody ve výši 26.620 Kč s příslušenstvím. V případě trestního oznámení na žalobkyni se nejednalo o křivé obvinění založené na něčem, co se nestalo. Vyhodnocením oznámení dospěla Policie ČR k závěru, že se nejedná o trestný čin (současně preventivně poučila podezřelé [celé jméno žalobkyně] a JUDr. [jméno] [příjmení] o možnosti trestněprávního postihu, pokud by jejich nátlak vůči žalovaným dále pokračoval). Věc nedospěla ani do stádia zahájení trestního stíhání (vznesení obvinění), proto žalobkyni nepříslušelo právo mít obhájce (§ 35, § 41 tr. řádu). Žalobkyně měla jen právo (nikoliv povinnost) při podání vysvětlení na Policii ČR na právní pomoc advokáta (podle § 158 odst. 5 tr. řádu), kterého si obstarala na svoje náklady sama. Právo na právní pomoc při podání vysvětlení neznamená povinnost policie advokáta v každém případě zajistit, ale pouze povinnost toto zastoupení umožnit ([příjmení] Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 98/95 ze dne 5.6.1996). Náklady na právní pomoc advokáta žalobkyně vynaložila dobrovolně a nejsou v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaných, tedy tím, co bylo uvedeno ať už v trestním oznámení, přičemž se nejednalo o křivé obvinění nebo v jiných písemnostech, kde žalovaní kritizovali jednání žalobkyně vůči nim.

157. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142, odst. 1 o.s.ř. a contrario. Žalobci měli ve věci plný úspěch proti neúspěšné žalobkyni, soud jim proto přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů za zastoupení advokátem, které činí: Náklady řízení Ing. [celé jméno žalovaného] odměna advokáta dle ust. § 9, odst. 4, ust. § 11, ust. § 12, odst. 4 vyhlášky č.177/1996 Sb. za celkem 8 úkonů právní služby: Převzetí a příprava zastoupení 2.480 Kč, jednání u OS Praha 1 dne 1. 4. 2022 2.480 Kč, Sepis repliky žalovaného k podání žalobkyně dne 21. 11. 2022 2.480 Kč, jednání u OS Praha 1 dne 23. 11. 2022 – přes 2 hodiny 4.960 Kč, jednání u OS Praha 1 vyjádření k podání žalobkyně dne 10. 3. 2023 2.400 Kč, písemný závěrečný návrh žalovaného ze dne 15. 3. 2023 2.400 Kč, jednání u OS Praha 1 dne 29. 3. 2023 2.480 Kč Celkem 22.320 Kč 158. Odměna advokáta dle ust. § 8, odst.1, ust. § 11, ust. § 12, odst. 4 vyhlášky č.177/1996 Sb. Převzetí a příprava zastoupení 1.744 Kč, jednání u OS Praha 1 dne 1. 4. 2022 1.744 Kč, Sepis repliky žalovaného k podání žalobkyně dne 21.11.2022 1.744 Kč, jednání u OS Praha 1 dne 23. 11. 2022 – přes 2 hodiny 3.488 Kč, jednání u OS Praha 1 dne 25.1.2023 1.744 Kč, Sepis repliky žalovaného k podání žalobkyně dne 10.3.2023 1.744 Kč, písemný závěrečný návrh žalovaného dne 15.3.2023 1.744 Kč, jednání u OS Praha 1 dne 29.3.2023 … Celkem 15.696 Kč 159. Náklady řízení [titul]; Odměna advokáta dle ust. § 9, odst.4, ust. § 11, ust. § 12, odst. 4 vyhlášky č.177/1996 Sb. Převzetí a příprava zastoupení 2.480 Kč, jednání u OS Praha 1 dne 1.4.2022 2.480 Kč, Sepis repliky žalovaného k podání žalobkyně dne 21. 11. 2022 2.480 Kč, jednání u OS Praha 1 dne 23. 11. 2022 – přes 2 hodiny 4.960 Kč, jednání u OS Praha 1 dne 25.1.2023 2.480 Kč, Sepis repliky žalovaného k podání žalobkyně dne 10.3.2023 2.400 Kč, písemný závěrečný návrhu žalované dne 15.3.2023 2.400 Kč, jednání u OS Praha 1 dne 29. 3. 2023 Celkem 22.320 Kč 160. Odměna advokáta dle ust. § 8, odst.1, ust. § 11, ust. § 12, odst. 4 vyhlášky č.177/1996 Sb. Převzetí a příprava zastoupení 1.744 Kč, jednání u [příjmení] Praha 1 dne 1. 4. 2022 1.744 Kč, Sepis repliky žalovaného k podání žalobkyně dne 21.11.2022 1.744 Kč, jednání u OS Praha 1 1.744 Kč, Sepis repliky žalované k podání žalobkyně dne 10.3.2023 1.744 Kč, písemný závěrečný návrh žalované dne 15.3.2023 1.744 Kč, jednání u OS Praha 1 dne 29. 3.2023 1.744 Kč Celkem 15.696 Kč 161. Náhrada hotových výdajů dle ust. § 13, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 8 x 300 - Kč Celkem 2.400 Kč 162. Náhrada hotových výdajů dle ust. § 13, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Cestovné dne 1. 4. 2022 za použití vozidla tov.zn. Mercedes Benz CLS, [registrační značka], při cestě [obec] – [obec] – [obec], tj. celkem 100 km s kombinovanou spotřebou 6,2 motorové nafty na 100 km, při náhradě 4,70 Kč za 1 km a při ceně motorové nafty 36,10 Kč za 1 litr podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. celkem 694 Kč 163. Cestovné dne 23. 11. 2022 za použití vozidla tov.zn. Mercedes Benz CLS, [registrační značka], při cestě [obec] – [obec] – [obec], tj. celkem 100 km s kombinovanou spotřebou 6,2 motorové nafty na 100 km, při náhradě 4,70 Kč za 1 km a při ceně motorové nafty 36,10 Kč za 1 litr podle vyhlášky [číslo] celkem 694 Kč 164. Cestovné dne 25. 1. 2023 za použití vozidla tov.zn. Mercedes Benz CLS, [registrační značka], při cestě [obec] – [obec] – [obec], tj. celkem 100 km s kombinovanou spotřebou 6,2 motorové nafty na 100 km, při náhradě 4,70 Kč za 1 km a při ceně motorové nafty 36,10 Kč za 1 litr podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. celkem 694 Kč 165. Cestovné dne 29. 3. 2023 za použití vozidla tov.zn. Mercedes Benz CLS, [registrační značka], při cestě [obec] – [obec] – [obec], tj. celkem 100 km s kombinovanou spotřebou 6,2 motorové nafty na 100 km, při náhradě 4,70 Kč za 1 km a při ceně motorové nafty 36,10 Kč za 1 litr podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. celkem 694 Kč 166. Cestovné celkem 2.776 Kč 167. Náhrada za promeškaný dle ust. § 14, odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. x hod. po 100 - Kč dne 1.4.2022 400 Kč x hod. po 100 - Kč dne 23.11.2022 400 Kč x hod. po 100 - Kč dne 25.1.2023 400 Kč, 4 x hod. po 100 - K č dne 29.3.2023 400 Kč, Celkem 1600 Kč 168. Celkem bez DPH 82.808 Kč, DPH dle ust. § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb. 17.390 Kč 169. Celkem náklady řízení s DPH 100.198 Kč

Poučení