31 C 138/2025 - 35

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] o zaplacení příslušenství takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], úrok ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to z titulu Smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], dne [datum]. Smluvní strany si v této smlouvě sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně si sjednaly také k tomuto běžnému účtu poskytování kontokorentního úvěru [Anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a Sazebník, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve smlouvě seznámil. V souladu se smlouvou a Dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši [částka]. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly v Dispozicích ke smlouvě. Ze smlouvy plynula žalovanému povinnost hradit právní předchůdkyni úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě a v Dispozicích ke smlouvě zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180-ti dnů čerpání [Anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný se také zavázal, že se neocitne v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaný však své smluvní závazky porušil tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně z tohoto důvodu využila své právo vyplývající jí ze smlouvy a Všeobecných podmínek a celou dlužnou částku zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Žalovaný na tuto dlužnou částku ničeho neuhradil. Dlužná jistina se tudíž dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 29 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena od právní předchůdkyně na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným mu doporučeně dne [datum]. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy po žalovaném požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka]. Dále žalobkyně požadovala také zaplacení úroků z úvěru ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužných poplatků ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši [částka] žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] (tj. ode dne následujícího po zesplatnění) do [datum] (tj. do platby žalovaného), dále o úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] (tj. ode dne následujícího po platbě) do [datum] (tj. do dne odeslání předžalobní výzvy ze dne [datum]). Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [částka] žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužných poplatků ve výši [částka] od [datum] do [datum] (tj. do dne vyhotovení předžalobní výzvy ze dne [datum]).

2. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o povolení debetního zůstatku [Anonymizováno] ze dne [datum], kdy žalovaný žádal právní předchůdkyni o úvěrový rámec k běžnému účtu ve výši [částka]. Právní předchůdkyně při ověření úvěruschopnosti žalovaného kontrolovala jeho aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů (BRKI/NRKI/SOLUS, insolvenční rejstřík atd.). V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází právní předchůdkyně z příjmu, který klient deklaruje v žádosti o úvěr. V tomto případě žalovaný v žádosti uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši [částka]. Dále žalovaný v žádosti uvedl, že je ode dne [datum] zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti [IČO] úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem právní předchůdkyně získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních a externích zdrojů právní předchůdkyně zjistila, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 27,03 %. Na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a žalovanému tak byl poskytnut předmětný úvěr.

3. Dále žalobkyně tímto podáním vzala žalobu (s ohledem na změnu zákonné úpravy spotřebitelských úvěrů) zpět co do smluvního úroku ve výši 17,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka].

4. S ohledem na toto částečné zpětvzetí žaloby soud v rozsahu zpětvzetí řízení v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) zastavil, a to usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] ve spojení s opravným usnesení na č.l. 33 z [datum].

5. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Slovenska, jedná se o tzv. věc s cizím prvkem. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států ES. Podle článku 4 bod 1. nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem Slovenska a má trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v [Anonymizováno], dospěl soud k závěru, že je dána, jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).

6. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). K věci samé se nevyjádřil.

7. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné následující skutečnosti o skutkovém stavu věci.

8. Z žádosti o povolení debetního zůstatku [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí v pronajatém domě/bytě, je svobodný, bez vyživovací povinnosti, že je zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti [Anonymizováno], IČO: [IČO], na pracovní pozici dělník/řemeslník, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činí [částka], a že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí [částka].

9. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že právní předchůdkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného jako klienty k vedeným běžným účtem vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o [Anonymizováno] Standard ze dne [datum], které ověřila provedením kontroly veškerých dostupných informací v interních a externích databázích, zejména BRKI a NRKI, insolvenční rejstřík, databáze MVČR atd. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima žalovaného, částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr. Dále bylo zjištěno, že deklarovaný čistý měsíční příjem žalovaného činí [částka], kdy tento byl ověřen z doloženého dokladu o příjmu, že čistý měsíční příjem domácnosti činí [částka], že žalovaný je svobodný, že žije v pronajatém domě/bytě, že podíl žalovaného na nákladech bydlení činí 27,03 %, že žalovaný nemá žádné interní a externí splátky, a že výsledná měsíční splátka činí [částka].

10. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] soud zjistil, že se právní předchůdkyně zavázala žalovanému vést běžný účet. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že právní předchůdkyně se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský kontokorentní úvěr [Anonymizováno] povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Žalovaný se naopak zavázal nepřekročit povolený limit. V případě, že debetní zůstatek překročí povolený limit, mohl být za překročení povoleného limitu účtován sankční poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku [Anonymizováno] podle Sazebníku a nepovolený debetní zůstatek mohl být dále úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, jehož výši právní předchůdkyně uveřejňuje.

11. Z dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně zřídila žalovanému bankovní účet č. [č. účtu]. K tomuto účtu poskytla žalovanému spotřebitelský kontokorentní úvěr [Anonymizováno] s výší povoleného limitu [částka] s možností změny jeho výše. Žalovaný se dále zavázal že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180-ti dnů čerpání [Anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Úroková sazba byla k datu vytištění těchto dispozic sjednána ve výši 21,99 % ročně. Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku byla k datu vytištění těchto dispozic sjednána ve výši 29 % ročně. Dále bylo v těchto dispozicích sjednáno právo předchůdkyně požadovat po žalovaném úhradu poplatku v případě zaslání každé upomínky ve výši [částka].

12. Ze zvláštních ujednání ke kontokorentnímu úvěru [Anonymizováno] bylo zjištěno, že dle čl. III odst. 11 písm. k) zvláštních ujednání se za porušení považuje i situace, kdy žalovaný překročí povolený limit, poruší povinnost dodržet kreditní období nebo měsíční kreditní příjem. V takovémto případě byla právní předchůdkyně oprávněna dle čl. III odst. 12 písm. a) zvláštních ujednání prohlásit svým rozhodnutím kterékoli dluhy žalovaného vůči právní předchůdkyni za ihned splatné a požádat žalovaného o jejich předčasné splacení, a také byla právní předchůdkyně dle čl. III odst. 12 písm. d) zvláštních ujednání oprávněna v případě nedodržení kreditního období zrušit povolený limit, v den zrušení povoleného limitu otevřít úvěrový účet a převést na něj debetní zůstatek z běžného účtu.

13. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] bylo zjištěno, že se žalovaný dostal do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu. Dále bylo zjištěno, že dne [datum] došlo k otevření úvěrového účtu, na který byl převeden debetní zůstatek z běžného účtu ve výši [částka].

14. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr v částce [částka], a že na tuto částku ničeho neuhradil. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného za měsíc červen [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný dluží na jistině úvěru celkem částku ve výši [částka], dále dluží na kapitalizovaných úrocích z prodlení částku [částka] a na poplatcích částku [částka].

15. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Dále žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum].

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně postoupila pohledávku za žalovaným právě na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne [datum] zaslaným mu doporučeně.

17. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši [částka], a to nejpozději do [datum].

18. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah právní předchůdkyně a žalovaného jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

20. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).

21. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů[Anonymizováno]

22. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne [datum] (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp. zn. OS [adresa] C [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z [datum] C-679/18.

23. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

24. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

25. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne [datum] se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

26. Podle § 122 odst. 4 z. č. 257/2016 Sb.: U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

27. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

28. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

30. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

31. Postoupení pohledávky a oznámení upravuje § 1879 a § 1882 o. z.

32. Soud má za prokázané platné uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského kontokorentního úvěru, kdy právní předchůdkyně řádně poskytla kontokorentní úvěr a žalovaný se zavázal vyrovnávat a splácet, ovšem pro prodlení došlo k zesplatnění dne [datum]. Před uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru byla řádně ověřena úvěruschopnost včetně zjištěných poměrů a jiných závazků, to bylo v řízení doloženo. Nadto soud konstatuje, že z evidence soudu nebylo zjištěno, že by v době před uzavřením smlouvy byla proti žalovanému vedena jakákoliv exekuce. Dále nebylo zjištěno, že by proti žalovanému bylo vedeno insolvenční řízení. Výše úroku byla sjednána ještě jako přiměřená. Z výpisů z úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaný kontokorentní úvěr řádně a včas nesplácel, a že žalobkyní požadované částky, tak jak uvádí žaloba včetně jejího doplnění, jsou oprávněné. Jelikož k výzvě věřitele dluh vyrovnán nebyl, dostal se žalovaný do prodlení. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitých závazků, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Pohledávka pak byla na stávající žalobkyni postoupena a právní předchůdkyně postoupení žalovanému oznámila. Soud prokázané nároky žalobkyni přiznal, jsou požadovány v souladu s právní úpravu.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 větou prvou o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby a následnému zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., kdy částečné zastavení řízení zavinila procesně žalobkyně, je to právě žalovaný, kdo je ve věci v převážné části úspěšný. V souvislosti s tímto řízením mu však žádné náklady nevznikly.

Poučení