31 C 141/2025 - 98

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení částky [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru k účtu č. [č. účtu]. Součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky ve výši 12 % ročně ve formě 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka] splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, kdy první splátka byla splatná dne [datum]. Splátky úvěru zahrnovaly také pojistné za kolektivní pojištění schopnosti splácet, ke kterému žalovaný ve smlouvě přistoupil. Ačkoliv byl žalovaný ze strany žalobkyně opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas, když uhradil pouze 13 pravidelných splátek. S ohledem na prodlení žalovaného se splácením poskytnutého úvěru využila žalobkyně svého smluvního oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem zaslaným mu doporučeně. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], kapitalizovaného obchodního úroku ve výši [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]. Dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 12 % ročně z jistiny ode dne [datum] do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z jistiny ode dne [datum] do zaplacení.

2. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru reg. č. [hodnota] ze dne [datum] s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů a ostatních registrů a databází a z příjmů a výdajů žalovaného, demografických a statistických informací (skóringový model). Žalobkyně prověřila výši závazků a platební morálku žalovaného z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaném. Z úvěrových registrů žalobkyně zjistila, že žalovaný má mimo [Anonymizováno] další dluhy. Z registrů rovněž žalobkyně ověřila, že žalovaný není ke dni nahlížení do registrů po splatnosti s plněním povinností z předmětných smluv (úhradami splátek) a v prodlení nebyl ani nikdy v minulosti. Z interní databáze žalobkyně obsahující data pro řízení rizik za celou Skupinu [právnická osoba]., nezjistila žalobkyně o žalovaném žádné negativní informace. Dále žalobkyně prověřila žalovaného v insolvenčním rejstříku, v živnostenském rejstříku a existenci exekučního řízení vedeného proti žalovanému. Žalobkyně zjistila, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení jeho schopnosti splácet závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku, ani exekuční řízení. Žalobkyně současně zjistila, že žalovaný je veden v živnostenském rejstříku, když živnostenské oprávnění nezaniklo, nebylo zrušeno a ani nebyly dány překážky provozování živnosti. Rovněž žalobkyně ověřila, že žalovaným předložený průkaz totožnosti nebyl evidován v databázi neplatných dokladů. Z evidence adres obecních/městských úřadů žalobkyně dále ověřila, že trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Následně žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr s ohledem na příjmy a výdaje žalovaného. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla žalobkyní před poskytnutím úvěru posouzena a vyhodnocena na základě prohlášení o příjmu v žádosti o úvěr ze dne [datum], v němž žalovaný čestně prohlásil, že jeho příjem ze závislé činnosti je ve výši [částka] měsíčně, příjem z podnikatelské činnosti je ve výši [částka] ročně, tj. [částka] měsíčně a ostatní příjem je ve výši [částka] měsíčně. Co se týče ověření deklarovaných výdajů žalovaného, žalobkyně uvedla, že tyto konfrontovala s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a s částkami vycházejícími ze statistických dat. K výdajům na bydlení žalobkyně uvedla, že žalovaným uvedenou částku porovnala s údaji vyplývajícími z analýzy regionálních dat ČSÚ o výdajích na bydlení a energie v jednotlivých regionech, a to podle typu bydlení (vlastní bydlení, nájem atd.). Jelikož žalovaný uvedl nižší výdaje než průměrné výdaje vyplívající ze statistických dat, byla pro účely posouzení úvěruschopnosti do výdajů započtena částka vyšší vyplývající ze statistických údajů ČSÚ. Žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí u rodičů, že je svobodný, bezdětný, tudíž bez vyživovacích povinností. Žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalovaného vycházela z výdajů žalovaného ve výši [částka], kdy tato částka se skládá z ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši [částka], výdajů na bydlení ve výši [částka] a částky představující životní minimum ve výši [částka], výdajů žalovaného na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši [částka] a výdajů žalovaného na závazky u žalobkyně ve výši [částka]. Následně žalobkyně porovnala částku celkových příjmů žalovaného s celkovou částkou ověřených pravidelných mandatorních výdajů a paušálních výdajů ve výši zákonného životního minima. Žalobkyně tak s odbornou péčí zjistila, že po poskytnutí úvěru zůstane žalovanému 79,87 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje, pročež úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy zcela zjevně dána. Žalobkyně tak dospěla k závěru, že žalovaný je schopen splácet předmětný úvěr bez důvodných pochybností, což dle žalobkyně potvrzuje mimo jiné skutečnost, že žalovaný řádně a včas uhradil 13 splátek.

3. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že výsledek hodnocení jednotlivých rizik byl jednoznačně pozitivní, kdy na základě použitých vstupních dat, zejména příjmů ve výši [částka] ročně, tj. [částka] měsíčně, z podnikatelské činnosti, výdajů ve výši životního minima [částka], nákladů na bydlení ve výši [částka], výdajů na jiné závazky ve výši [částka] a ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši [částka], a dále informací získaných z interních i externích registrů, kde nebyl veden žádný negativní záznam, bylo zjištěno, že příjem žalovaného je zcela dostatečný pro hrazení pravidelných měsíčních splátek poskytnutého úvěru. V podání ze dne [datum] (doplněno při jednání), [datum] a [datum] žalobkyně doplnila vyčíslení kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, dotvrdila, že poplatky [částka] se skládali z poplatků pojištění 7x [částka] měsíčně do zesplatnění za dobu od [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a poplatků upomínek z [datum],[datum],[datum],[datum].

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti o skutkovém stavu věci.

5. Ze smlouvy o úvěru reg. č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 13,50 % ročně formou 48 pravidelných měsíčních splátek po [částka], přičemž poslední splátka se splatností ke dni [datum] byla stanovena ve výši [částka]. Splátky měly být hrazeny vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, kdy první splátka byla splatná ke dni [datum]. Nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [Anonymizováno], úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, pravidla časového pořadí úhrad pohledávek a sazebník. Podpisem této smlouvy souhlasil žalovaný se svým zařazením do volitelného kolektivního pojištění schopnosti splácet. Dále byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému poplatek za odeslání první a každé další upomínky – oznámení o neprovedení splátky ve výši [částka]. Sjednán byl rovněž poplatek za pojištění splácení odpovídající [částka] měsíčně.

6. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele bylo zjištěno, že podle čl. 8.1 písm. a) ve spojení s čl. 9.1 písm. f) těchto podmínek byla žalobkyně v případě prodlení žalovaného s úhradou jakéhokoli peněžitého dluh vzniklého na základě smlouvy oprávněna požadovat okamžité splacení celého úvěru.

7. Ze sazebníku [právnická osoba] pro občany bylo zjištěno, že poplatek upomínky činí [částka], jedná se o sazebník ve smlouvě odsouhlasený a seznámení dle znění smlouvy.

8. Z prohlášení o zdravotním stavu bylo zjištěno, že žalovaný mimo jiné učinil čestné prohlášení o tom, že není uznán invalidním a není v pracovní neschopnosti.

9. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem ze závislé činnosti činí [částka], že jeho čistý roční příjem z podnikatelské činnosti činí [částka], a že jeho ostatní pravidelné čisté měsíční příjmy činí [částka]. Dále žalovaný v žádosti uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, že jeho výdaje spojené s bydlením činí [částka], že ostatní výdaje činí [částka], že má u žalobkyně jiný úvěr ve výši [částka], kdy splátkové zatížení činilo [částka], a že mu žalobkyně také poskytla kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem ve výši [částka].

10. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu o průběhu schválení bylo mimo jiné zjištěno, že žalobkyně učinila dotaz do registrů BRKI, NRKI, SOLUS apod., přičemž žalovaný v těchto neměl žádný negativní záznam.

11. Z výpisu z BRKI/NRKI bylo zjištěno, že žalovanému byl poskytnut úvěr mimo [Anonymizováno], kdy žalovanému zbývalo ke dni [datum] doplatit jistinu ve výši [částka]. Dále bylo zjištěno, že žalovanému byly odmítnuty dvě žádosti o poskytnutí úvěru mimo [Anonymizováno]. V prvém případě se jednalo o žádost o osobní úvěr ze dne [datum] ve výši [částka] a ve druhém případě se jednalo o žádost o revolvingový úvěr ze dne [datum] ve výši [částka]. Aktuální splátkové zatížení z evidencí činilo [částka] měsíčně (záznam promítnout do příloh návrhu na poskytnutí úvěru).

12. Z výpisů běžného účtu žalované č. [č. účtu] vyplývají příjmy žalovaného, resp. naplňoval podmínky debetu, vkládal dostatečné příchozí platby a patrné jsou i příchozí platby za práce v lese, tedy soud má za prokázané tvrzení, že při ověření tvrzených příjmů klienta vycházela žalobkyně ze znalosti jeho běžného účtu, stavu příjmů a výdajů na nich. U výdajů běžných pak lze vycházet z toho, že odpovídají životnímu minimu a normativním nákladům bydlení.

13. Z dokumentu označeného jako „[Anonymizováno]“ ze dne [datum] bylo zjištěno, jak žalovaný poskytnutý úvěr splácel, přičemž na jistině úvěru dluží částku ve výši [částka], na kapitalizovaném smluvním úroku částku ve výši [částka], na kapitalizovaném úroku z prodlení částku ve výši [částka] a na poplatcích částku ve výši [částka].

14. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru.

15. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nedoplatku ve výši [částka] s tím, že pokud tento nebude uhrazen nejpozději do [datum], může dojít k zesplatnění poskytnutého úvěru. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala úhradu poplatku za odeslání této upomínky ve výši [částka]. Další tvrzené upomínky žalobkyně rovněž ke vzniku poplatku za ně také doložila.

16. Z periodického výpisu při pohybu k účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka].

17. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka], a to nejpozději do [datum] s tím, že v případě jejího neuhrazení v takto stanovené dodatečné lhůtě, dojde ke dni [datum] k zesplatnění celého úvěru v souladu se smluvními ujednání. Tomu odpovídají doložené všeobecné a úvěrové podmínky.

18. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka], a to nejpozději do 7 dnů od odeslání této upomínky. Dle podacího archu byla předžalobní upomínka žalovanému odeslána dne [datum].

19. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též z.s.ú.). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

21. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).

22. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne [datum] (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp. zn. OS [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z [datum] C-679/18. Krajský soud v [adresa] vyjádřil ve svém rozsudku č.j. [spisová značka] ze dne [datum] tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR 33 Cdo 2178/2018. Soud se proto nedomnívá, že materiální pojetí užité ve skutkově odlišné věci o vydání bezdůvodného obohacení pro tvrzení o neplatnosti spotřebitelského úvěru pro nedostatečné ověření úvěruschopnosti, ale při jeho dobrovolném splnění, v NS ČR 33 Cdo 1819/2023 ze dne [datum] lze vnímat jako ustálenou judikaturu, nadto v dané byl podán euro konformní výklad rozhodnutí ESD C – 755/22 z [datum], který plně odkázal na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formální pojetí a ochranu spotřebitele spojil i s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování dané povinnosti věřiteli.

24. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

25. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

26. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne [datum] se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne [datum], Radlingerovi v. [právnická osoba]. o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli.

27. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

28. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

29. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

30. Soud má za prokázané platné uzavření úvěrové smlouvy ve formě spotřebitelského úvěru, žalobkyně splnila své závazky, nedošlo však na řádné vysplácení žalovaným, pro zesplatnění a prodlení mu vznikly i další závazky předvídané smlouvou pro tuto situaci. Zkoumání a ověření schopnosti splácet má soud za ještě řádné, příjmy nebyly jen deklarovány, věřitel vycházel z jejich ověření na běžné účtu žalovaného, uváděny byly odpovídající běžné výdaje na živobytí a bydlení a bylo zjištěno jiné splátkové zatížení a zjištěné poměry žalovaného tak odpovídaly schopnosti splácet úvěr. Plnění sjednaná nemá soud za nepřiměřené, vyhovuje mantinelům judikatury. Soudu proto vyhověl žalobě, žalované částky mají oporu ve smluvním ujednání stran, tvrzení žaloby byly prokázány, soud proto žalobě jako důvodně zcela vyhověl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu konaném dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za úkon právní služby spočívající v písemném podání obsahujícím doplnění žalobních tvrzení na výzvu soudu ze dne [datum] a další, neboť tvrzení v něm obsažená měla být obsažena již v samotné žalobě a nejedená se tak o účelně vynaložené náklady. Při jednání žaloba požadovala přiznání za čtyři úkony.

Poučení