31 C 153/2023 - 58

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] sídlem [adresa] pro ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, že Žalovaný je povinen zaslat žalobci na adresu jeho bydliště písemnou, vlastnoručně podepsanou omluvu v následujícím znění: „Já, [Jméno žalovaného], se tímto omlouvám [Anonymizováno], advokátovi, za svůj nactiutrhačný přípis ze dne 21. 5. 2023 adresovaný České advokátní komoře, v němž jsem uvedl, že [Jméno žalobce] v řízení před Okresním soudem v [Anonymizováno] (sp. zn. [spisová značka]) a před Krajským soudem v [adresa], pobočkou [adresa] (sp. zn. [spisová značka]), porušil právní i stavovské předpisy a mohl se dopustit trestného činu.“, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, že žalovaný je povinen zdržet se jakéhokoli rozšiřování nepravdivých tvrzení o tom, že žalobce v řízení před Okresním soudem v [adresa] (sp. zn. [spisová značka]) a před Krajským soudem v [adresa], pobočkou [adresa] (sp. zn. [spisová značka]), porušil právní a/nebo stavovské předpisy a mohl se dopustit trestného činu.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů soudního řízení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na ochranu osobnosti proti žalovanému, přičemž tvrdil, že jako advokát v již skončeném řízení před Okresním soudem v [Anonymizováno] (sp. zn. [spisová značka]), respektive před Krajským soudem v [adresa], pobočkou [adresa] (sp. zn. [spisová značka]), zastupoval žalobkyni, [právnická osoba]. Žalovanou v těchto řízeních byla [právnická osoba] a žalovaný byl obecným zmocněncem této společnosti.

2. Žalovaný ve svém přípisu ze dne 21. 5. 2023, který zaslal České advokátní komoře osočil mj. žalobce z porušení § 17 zákona o advokacii, ve spojení s čl. 17 odst. 1, 2, 3 etického kodexu České advokátní komory, ze kterých plyne povinnost advokáta vystupovat v řízení před soudem zdvořile a uctivě, nenavrhovat vědomě nepravdivé důkazy a respektovat práva ostatních. Současně žalovaný ve Stížnosti uvedl, že se žalobce mohl dopustit přečinů křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 písm. a), b) trestního zákoníku, a dále maření spravedlnosti § 347a odst. 1 trestního zákoníku.

3. Žalovaný na žalobce také podal trestní oznámení.

4. Žalovaný ve své Stížnosti mj. uvádí, že ho měl žalobce opakovaně zesměšnit. To však ani zdaleka není pravda. Žalobce v listině ze dne 26. 5. 2022 nazvané „Duplika k tvrzení žalované a na dosavadní průběh sporu“, kterou žalovaný pokládá za dehonestující, pouze poukázal na vady v argumentaci žalovaného, a to přiměřeným způsobem. Žalobce ve zmíněné duplice za svého klienta vykonal právo vyjádřit se k předchozímu podání žalovaného a dosavadnímu průběhu soudního řízení. Žalovaný ve Stížnosti zmiňuje také údajně protiprávní jednání žalobce v řízení před Krajským soudem v [adresa], pobočkou [adresa]. Žalovaný osočuje žalobce ze závažných jednání, ačkoli žádné popisované jednání, jehož se měl žalobce dopustit, není zaznamenáno v protokolu o jednání před odvolacím soudem dne 10. 5. 2023 (v jehož průběhu se dle žalovaného měl žalobce dopustit protiprávního jednání).

5. Je zřejmé, že žalovaný nechtěl prostřednictvím Stížnosti ani trestního oznámení dosáhnout toho, aby bylo prověřeno reálné podezření, že došlo ke spáchání kárného provinění či trestného činu, ale chtěl primárně poškodit žalobce, resp. na něj vyvinout nátlak a způsobit mu nepříjemnosti.

6. Žalovaný zasláním Stížnosti České advokátní komoře, jakož i podáním trestního oznámení na žalobce neoprávněně zasáhl do osobnostních práv žalobce. Takovou nepříjemností bylo např. ochromení provozu žalobce, k němuž došlo tím, že musel reagovat na Stížnost.

7. Žalovaný tak nemohl být v dobré víře ohledně oprávněnosti trestního oznámení a stížnosti. Nepravdivá skutková tvrzení jsou způsobilá významně poškodit žalobce především v jeho profesním, ale i osobním životě. Navíc i bezprostředně hrozí, že žalovaný bude v neoprávněných zásazích do osobnostních práv žalobce pokračovat. Žalobce po žalovaném požaduje omluvu a dále aby byl uznán povinným zdržet se podobných tvrzení.

8. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že Žalobce ve své písemnosti ze dne 26. 5. 2022 – duplika k tvrzení žalované a na dosavadní průběh sporu uvedl v odst. 2 poslední věta: „Rádoby právně pojatá podání obecného charakteru zástupce žalované obsahují řadu odborných pseudoargumentů, která jsou ryzími domněnkami směřujícímu k popření elementárních faktů, která doposud bohužel ignoruje i soud ..“ 9. Dle názoru žalovaného měl žalobce tímto vyjádřením jednoznačně potřebu vyjádřit svoji frustraci nad dosavadním průběhem sporu. Výše uvedenou větou se žalovaný cítil a cítí být dehonestován, kdy je upozorňováno, že nemá právnické vzdělání. Cílem mělo být zřejmě to, aby si uvědomil, že jako právní nevzdělanec z okresního města stojí proti renomované právní kanceláři z [adresa] a měl by se držet zpátky. Žalovaný je toho názoru, že se žalobce měl soustředit pouze na rozporování žalovaným předložených důkazů a sledování průběhu řízení. Vůbec mu nepřísluší se vyjadřovat k osobě žalovaného, jakožto zmocněnce společnosti [právnická osoba] Ze spisového záznamu Okresního soudu v [Anonymizováno], sp. zn. [spisová značka], resp. Krajského soudu v [adresa], pobočka [adresa], sp. zn. [spisová značka] vyplývají tyto nesporné skutečnosti: Na jednání před Okresním soudem v [Anonymizováno] dne 1. 3. 2022 vypovídal jako svědek [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa]. Tento svědek byl poučen dle § 126 o.s.ř. Na dotaz soudu, zda má svědek [tituly před jménem] [jméno FO] vztah k žalobkyni ([název]), uvedl svědek, že nemá. Ve věci poté dále vypovídal. Na jednání před Krajským soudem v [adresa], pobočka [adresa], sp. zn. [spisová značka] dne 10. 5. 2023 se dostavil [tituly před jménem] [jméno FO] a předložil plnou moc od člena představenstva společnosti [právnická osoba]., ze dne 24. 4. 2023, včetně pověření ze dne 6. 12. 2018. Při jednání následně jednal jménem [právnická osoba]., kdy k věci uváděl další skutečnosti a předkládal důkazy, jednání opustil v jeho průběhu, během přestávky na jednání před Krajským soudem v [adresa], pobočka [adresa], sp. zn. [spisová značka] dne 10. 5. 2023 předložil zmocněnec společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO]) [tituly před jménem] [jméno FO] společně s právním zástupcem žalobkyně [Jméno žalobce] údajnou kopii stavebního deníku, jako důkaz. Jednalo se o kopie číslovaných volných listů stavebního deníku. Dále rovněž u odvolacího soudu předložili kopii předávacího protokolu mezi společností [právnická osoba]. a společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] a seznam předané dokumentace. z tohoto předávacího protokolu je zřejmé, že stavba byla ukončena a předána dne 31. 10. 2019, jako kompletní dílo. Ze seznamu předané dokumentace vyplývá, že součástí dokumentace byl stavební deník. Předsedkyně senátu Krajského soudu v [adresa], pobočka [adresa] žalovanému jako obecnému zmocněnci společnosti [právnická osoba] při jednání předložila kopii stavebního deníku. Z této kopie stavebního deníku bylo zjištěno, že mu chybí přední strana, tj. není možné určit, ke které stavbě se stavební deník vztahuje a dále bylo zjištěno, že tento stavební deník obsahuje záznamy až do 19. 12. 2019, tedy více jak 1,5 měsíce po údajném předání kompletního díla. Na straně č. 13, čl. 26 rozsudku Krajského soudu v [adresa], pobočka [adresa], č. j. [spisová značka] je uvedeno, že byl soudu předložený stavební deník, resp. barevné kopie samostatných listů, u kterých nebyla doložena přední strana. Tyto listy měly čísla [hodnota] se záznamem z 8. 7. 2019 až [hodnota], se záznamem 11. 12. 2019. Standardní stavební deník má 40 listů ve 3 kopiích. U tohoto stavebního listu vychází, že obsahoval celkem 3074 stran. Dále je zajímavé, že na zápis práce za období od 8. 7. 2019 do 2. 9. 2019 stačilo subdodavatelské firmě pouze 10 stránek ([hodnota] – [hodnota], zbylých [hodnota] stran potom využili na zaznamenání prací v období od 3. 9. 2019 do 31. 10. 2019 (datum předání prací subdodavatelem), resp. 11. 12. 2019 10. Z uvedených důvodů bylo společností [právnická osoba], podáno trestní oznámení k Okresnímu státnímu zastupitelství v [adresa], neboť společnost nabyla dojmu, že mohlo ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] dojít ke spáchání tr. činu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek dle § 346 odst. 2a,b tr. zákoníku, popř. ze strany [právnická osoba]., [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno žalobce] ze spáchání tr. činu maření spravedlnosti dle § 347a odst. 1,3a tr. zákoníku.

11. Každý má právo podat trestní oznámení za situace, kdy se domnívá, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny každé takovéto oznámení prošetřit, a pokud dojdou k závěru, že došlo k naplnění skutkové podstaty některého z trestných činů, začnou provádět další úkony trestního řízení. Oznamovatel trestného činu nemá žádné možnosti, ani pravomoci, jak svá podezření na spáchání trestného činu potvrdit či vyvrátit. To je právě úkolem orgánů činných v trestním řízení. Pokud by oznamovatel v trestním oznámení někoho lživě obvinil, dopustil by se tr. činu křivého obvinění dle § 345 tr. zák., to se nestalo a ani žalobce neuvedl ve své žalobě žádné skutečnosti, že k tomu došlo.

12. Co se týče jednání před Krajským soudem v [adresa], pobočka [adresa] dne 10. 5. 2023, pak žalovaný odkazuje zejména na zvukový záznam z tohoto jednání, čas 2. 08. 00 hod., kdy žalovaný dokončil svoji závěrečnou řeč, a předsedkyně senátu začala shrnovat dosavadní průběh řízení. Žalobce jí v tu chvíli bez vyzvání skočil do řeči s tím, že chce doplnit svojí závěrečnou řeč a plynule pokračoval, aniž by předsedkyně senátu výslovně uvedla, že doplnění jeho závěrečné řeči připouští. Pak se strhla slovní přestřelka. Teprve poté předsedkyně senátu uvedla, že doplnění závěrečné řeči žalobci připustila. Zde právě žalovaný spatřuje závažné pochybení v chování žalobce, jak uvedl ve stížnosti k České advokátní komoře a které předsedkyně senátu z neznámých důvodů ponechala bez reakce.

13. Žalobce ve své žalobě neuvedl žádná konkrétní tvrzení, která by žalovaný uvedl, a která by byla lživá. Vzhledem k povinnosti mlčenlivosti orgánů činných v trestním řízení nemůže trestní oznámení přivodit podezřelému (v daném případě žalobci) žádnou újmu, mimo případu křivého obvinění. Stejnou situaci představuje rovněž stížnost, kterou žalovaný podal České advokátní komoře. Žalobce je advokátem. Advokáty sdružuje Česká advokátní komora, která zároveň mimo jiné dohlíží na dodržování pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže advokátů České republiky (etický kodex). Žalovaný má právo se se svojí stížností obrátit na tento orgán s tím, aby žalovaným popsané chování žalobce posoudil a příp. rozhodl, že se žalobce dopustil kárného provinění. I Česká advokátní komora ČR, potažmo její kárná komise, má zákonnou povinnost mlčenlivosti, která se vztahuje i na obsah případné stížnosti na advokáta. I z tohoto důvodu nemůže stížnost na advokáta u České advokátní komory přivodit tomuto advokátovi žádnou újmu. Jako advokát je žalobce povinen strpět vyšší míru kontroly jeho chování, a i případné stížnosti na jeho osobu.

14. Žalovaný pouze využil svá zákonná práva, zákonné prostředky a nechal prověřit shora uvedené orgány skutečnosti, se kterými se setkal v průběhu soudního řízení před Okresním soudem v [Anonymizováno] a Krajským soudem v [adresa], pobočka [adresa]. Své domněnky žalovaný nešířil veřejně a opíral je o písemné a zvukové záznamy z jednání.

15. Pokud by chtěl žalovaný uškodit přímo žalobci, pak by nepodával trestní oznámení na [tituly před jménem] [jméno FO], námitku podjatosti soudu apod. zaměřil by se výhradně na žalobce. To se nestalo.

16. Soud v řízení vycházel z těchto důkazů:

17. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 6. 2023 vyplynulo, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval ve smyslu ustanovení § 142 o.s.ř. žalovaného k omluvě s tím, že zasláním přípisu České advokátní komoře, iniciováním řízení před ČAK s klientem a podáním trestního oznámení na klienta neoprávněně zasáhl do osobnostních práv klienta, kterému v důsledku toho vznikla práva podle ustanovení § 82, odst. jedna a § 2 956 o z 18. Z podání ve věci [spisová značka] adresovaném Krajskému soudu v [adresa] pobočka [adresa] ve věci žalobce [Anonymizováno] zastoupené [Jméno žalobce] proti žalované [Anonymizováno]. zastoupený zmocněncem [Jméno žalovaného] vyplynulo, že byla podána námitka podjatosti senátu, stížnost na nezákonné postupy předsedkyně senátu, podezření ze spáchání trestného činu maření spravedlnosti dle § 347 a tr.zák a trestného činu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek dle ustanovení § 346 tr,zák. Toto podání bylo podáno účastníkem [právnická osoba] v zastoupení. [Jméno žalovaného], zmocněnec, 19. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa], pobočka v [Anonymizováno] č [spisová značka] mezi účastníky [Anonymizováno] zastoupené advokátem [Jméno žalobce] a [právnická osoba] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno žalovaného] o zaplacení částky 411 394 Kč s přísl. o odvolání žalobkyni i žalované vyplynulo, že rozsudek okresního soudu ve výroku I byl změněn a žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

20. Ze stížnosti ze dne 21. 5. 2023 adresované ČAK kontrolní oddělení ve věci stížnosti na chování [Jméno žalobce], IČO [IČO], advokáta sídlem [adresa]. Vyplynula, že tam je mimo jiné uvedeno: jsem obecným zmocněncem společnosti [právnická osoba], [adresa]. [adresa], IČ: [IČO] v soudním sporu se společností [právnická osoba].,. [tituly před jménem] [jméno FO] ve sporu právně zastupuje společnost [právnická osoba]. Spor je veden u Okresního soudu v [Anonymizováno], sp. zn. [spisová značka], potažmo u Krajského soudu v [adresa], pobočka [adresa], sp. zn. [spisová značka].V průběhu řízení došlo ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] směrem k mé osobě k opakovanému zesměšňování mé osoby. V jeho písemnosti ze dne 26. 5. 2022 adresované Okresnímu soudu v [Anonymizováno]. Proti jeho invektivám, kdy se mně snažil zesměšnit a v celkovém kontextu repliky dehonestovat poukazováním na mé údajné „odborné pseudoargumenty“, „neodborné laické dovozování“ apod. Stejně tak útočil i na samotný soud, když hovořil o jeho ignorování elementárních faktů. Na to jsem byl nucen reagovat přípisem ze dne 6. 6. 2022. Ve svých invektivách pokračoval i před Krajským soudem v [adresa], pobočka [adresa]. Když jako právní zástupce žalobce měl přednést závěrečnou řeč, pouze odkázal na svá dosavadní vyjádření a odvolání. Pak jsem přednesl svoji závěrečnou řeč já. Ve chvíli, kdy se soudkyně rozhodla ukončit jednání. [tituly před jménem] [jméno FO] jí bez vyzvání skočil do řeči s tím, že ještě chce doplnit svoji závěrečnou řeč. Proti tomuto jsem začal protestovat s tím, že již svoji závěrečnou řeč měl a začali jsme se všichni dohadovat, včetně předsedkyně senátu. V tu chvíli mne [tituly před jménem] [jméno FO] opět dehonestoval. Jednak se obrátil přímo na mne, nikoliv prostřednictvím soudu a jednak mi sdělil, že tomu nerozumím a nevím, jak to chodí. Vše musela klidnit až členka senátu. Dále, před Okresním soudem v [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] předvolal jako svědka žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], který ve věci před soudem I. stupně jako svědek i vypovídal. Tento svědek byl poučen dle § 126 o.s.ř. Na dotaz soudu, zda má svědek [tituly před jménem] [jméno FO] vztah k žalobkyni, uvedl svědek, že nemá. Najednání před Krajským soudem v [adresa], pobočka [adresa], sp. zn. [spisová značka] dne 10. 5. 2023 se za účasti [tituly před jménem] [jméno FO] dostavil [tituly před jménem] [jméno FO] a předložil plnou moc od generálního ředitele a člena představenstva [tituly před jménem] [jméno FO] k zastupování ředitele a člena představenstva společnosti [právnická osoba]., ze dne 24. 4. 2023, včetně pověření ze dne 6. 12. 2018. Při jednání následně jednal jménem žalobce, kdy k věci uváděl další skutečnosti a předkládal důkazy. V této věci jsem podal trestní oznámení na Okresní státní zastupitelství pro podezření ze spáchání tr. činu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek dle § 346 odst. 2a,b tr. zákoníku. [tituly před jménem] [jméno FO] neměl jako právní zástupce takovéto jednání připustit. Minimálně se jedná o obcházení zákona. Dále jsem podal trestní oznámení na Okresní státní zastupitelství pro podezření ze spáchání tr. činu maření spravedlnosti dle § 347a odst. 1,3a tr. zákoníku. Jsem toho názoru, že [tituly před jménem] [jméno FO] postupuje v rozporu s ust. § 17 z.č. 86/1996 Sb. ve spojení s čl. 17 odst. 1, 2 a 3 Usnesení představenstva Česká advokátní komory, č. 1/1997 Věstníku, ze dne 31. října 1996, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky (etický kodex). Je však možné, že se [tituly před jménem] [jméno FO] dopustil přímo shora uvedených trestných činů a z tohoto důvodu podávám tuto stížnost.

21. Ze stížnosti adresované české advokátní komoře, kontrolnímu oddělení dne 13. 6. 2023 vyplynulo, že byla podána stížnost na [Jméno advokáta A], advokáta sídlem [adresa] s tím, že obdržel od jeho právního zástupce, žalobce [Jméno advokáta A], předžalobní výzvu s dalším sdělením, kde mu je hroženo vymáháním škody v desítkách tisíc korun českých, náklady soudů a exekutorů. Nakonec mu mělo být vyhrožováno trestním oznámením sdělení považuje za nemístný nátlak a vydírání. Zároveň sděluje, že podává trestní oznámení.

22. Z vyjádření ČAK ze dne 8. června. 2023 vyplynulo, že žalobce podal k Čj.: [spisová značka] vyjádření ke stížnosti žalobce., kde mj. uvedl. Předně si dovoluji k osobě pana [jméno FO] uvést, že ač nedisponuje právním vzděláním, pasoval se od počátku sporu do pozice jakéhosi „právního self-made“, přičemž nejenže vůči straně žalobkyně, ale zejména vůči soudům vystupoval hrubě, narušoval průběh řízení, skákal soudu do řeči apod. O procesní neznalosti nejlépe svědčí zápisy z průběhu jednání (vč. veškerých jeho námitek či návrhů). Tento jeho postup odpovídal vždy výhradně tomu, jak se spor vyvíjel. Stížnost (a další zcela bezdůvodné kroky, jakými jsou především trestní oznámení) jsou tedy ryze reakcí na nepříznivý výsledek sporu. Dále je tam uvedeno, že Při tomto svém jednání jsem nepřekročil pravidla etického kodexu /zejm. čl. 17/. V rámci uvedené věci jsem postupoval zcela správně, s veškerou péčí a pílí zastupoval klienta, a protože to bylo mnohdy nutné, razantně u soudu hájil jeho práva. Při tom však nikterak nepřekročil ani zákonné povinnosti, ani nijak nesnížil důstojnost advokátního stavu a dodržel pravidla profesionální etiky. Byl to naopak stěžovatel, který prokazatelně hrubě a neurvale, a aniž by znal procesní pravidla soudního procesu postupoval contra bonos mores, přičemž stížnost je reakcí na výsledek odvolacího řízení, ve kterém nebyl jeho klient (zmocnitel) úspěšný.

23. Ze záznamu jednání před odvolacím soudem 10. 5. 2023 ve věci [spisová značka], ze kterého byl zjištěn průběh jednání, před Krajským soudem v [adresa], pobočka [adresa] dne 10. 5. 2023, vyplynulo mj., že žalovaný dokončil svoji závěrečnou řeč a předsedkyně senátu začala shrnovat dosavadní průběh řízení. Žalobce jí v tu chvíli bez vyzvání skočil do řeči s tím, že chce doplnit svojí závěrečnou řeč a plynule pokračoval, aniž by předsedkyně senátu výslovně uvedla, že doplnění jeho závěrečné řeči připouští. Pak se strhla slovní přestřelka 24. Soud v řízení vycházel z těchto zákonných ustanovení a judikatury 25. Podle ustanovení § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „OZ“) platí: „(1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. ... (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, ... jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.” 26. Podle ustanovení § 82 odst. 1 OZ: „Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.” 27. Podle ustanovení § 2951 odst. 2 OZ: „Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.” 28. Podle ustanovení § 2956 OZ „Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.” 29. Podle ustanovení § 2957 OZ „Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.” 30. Podle rozsudku Nejvyššího soudu 30 Cdo 608/2007: Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby podle § 13 o. z. musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry fyzické osoby. Nenaplnění kteréhokoliv z těchto předpokladů vylučuje možnost nástupu sankcí podle ustanovení § 13 o.z.

31. Neoprávněným zásahem je zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. O takovýto zásah pak proto nejde mimo jiné tehdy, když je zásah dovolen (resp. jeho možnost předpokládána) zákonem, pokud tak nejsou překročeny zákonem stanovené meze. Jde o situace, kdy nad individuálními zájmy jednotlivých fyzických osob, do jejichž osobnosti je zasahováno, převládá závažnější, významnější a funkčně vyšší zvláštní veřejný zájem. Tento zásah do osobnostních práv zůstává ovšem povoleným za předpokladu, že se stal přiměřeným způsobem, a zároveň není-li v rozporu s takovými oprávněnými zájmy fyzické osoby, na kterých je třeba s ohledem na zajištění elementární úcty k důstojnosti její osobnosti za všech okolností bezpodmínečně trvat. Tato licence ovšem není dána tam, kde se jednající při posuzovaném zásahu proti osobnostním Základním předpokladem vzniku odpovědnosti podle ust. § 2956 o. z. je vznik neoprávněného zásahu objektivně způsobilého narušit, popř. ohrozit osobnostní práva chráněná ust. § 81 o. z.

32. Provedené důkazy soud hodnotil podle ust. § 132 o. s. ř. a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl k tvrzení účastníků. Výpovědi soud hodnotil jako zásadně věrohodné, neboť korespondovaly s listinnými důkazy založenými ve spise.

33. Po provedeném dokazování soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům.

34. Žalobce je advokátem, který v řízení před Okresním soudem v [Anonymizováno] ve věci [spisová značka], respektive před Krajským soudem v [adresa], pobočka [adresa], ve věci [spisová značka] zastupoval žalobkyni [Anonymizováno]. Žalovanou v těchto řízení byla společnost [právnická osoba] IČO [IČO] se sídlem [adresa], [adresa]. Žalovaný v této věci byl obecním zmocněncem společnosti. Dne 21.5 2023 zaslal žalovaný České advokátní komoře stížnost, kde obvinil žalobce z porušení § 17 zákona o advokacii ve spojení s čl. 17 odst. 123 etického kodexu České advokátní komory s tím, že povinností advokáta je vystupovat v řízení před soudem zdvořile a uctivě, nenavrhovat vědomě nepravdivé důkazy, respektovat práva ostatních. Ve stížnosti dále uvedl, že žalobce se mohl dopustit přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle ustanovení § 346 odst. 2, písmeno a,b tr.zák a maření spravedlnosti podle ustanovení § 347a odst. 1 tr.zák. Dále žalovaný na žalobce podal trestní oznámení. Soud trestní oznámení k důkazu ani nežádal, neboť předmětem sporu byla pouze jeho existence, nikoliv již důvody, pro které bylo podáno.

35. V tvrzeních uvedených ve stížnosti České advokátní komoře a v podaném trestním oznámení žalobce spatřoval zásah do svých osobnostních práv a po žalovaném se proto domáhal písemné omluvy, dále, aby se žalovaný zdržel jakéhokoliv rozšiřování nepravdivých tvrzení o tom, že žalobce v řízení před Okresním soudem v [Anonymizováno] a před Krajským soudem v [adresa] pobočkou [adresa] porušil právní anebo stavovské předpisy a mohl se dopustit trestného činu. Jednalo se tedy o podání žalovaného, a to o Stížnost na žalobce jako advokáta adresovanou na profesní sdružení advokátů ČAK, která je oprávněna projednávat takovou stížnost. Dále se jednalo o trestní oznámení na jednání žalobce s tím, že žalovaný nabyl dojmu, že by se mohlo jednat o podezření z trestných činů. Toto bylo adresováno též orgánu příslušnému k takovému podání. Ani Stížnost na ČAK, ani trestní oznámení nebyly určeny k tomu, aby byly dále šířeny. Neoprávněným zásahem do práv chráněných ustanovením o. z. nejsou ani projevy, které podle obsahu formy a cíle je možné považovat za upozornění, podněty nebo žádosti o objasnění a prošetření určitých okolností, byly-li učiněny v prostředí oprávněném věc řešit. Kritériem je proto vždy posouzení, zda tvrzený zásah je třeba v konkrétním případě ještě podřadit pod kategorii plnění zákonem stanovených povinností, respektive výkonu zákonem předpokládaných oprávnění nebo zda se již jedná o exces z takových možností. Soud má za to, že oba tyto podněty, to znamená stížnost podanou advokátní komoře i trestní oznámení lze podřadit pod kategorii plnění zákonem stanovených povinností a nejedná se o exces, pokud se týká trestního oznámení, soud dospěl k závěru, že z hlediska obsahu a cíle bylo trestní oznámení odůvodněné.

36. Soud proto žalobu v části, kde žalobce požadoval omluvu zamítl, stejně tak jako požadavek žalobce, aby se zdržel shora uvedených tvrzení. Z průběhu řízení nevyplynulo, že by se podobného jednání žalovaný dále dopouštěl, a navíc požadavek je formulován neurčitě.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario. Žalovaný byl ve věci zastoupen advokátem a měl ve věci úspěch oproti neúspěšnému žalobci. Soud mu přiznal náhradu nákladů řízení za toto zastoupení. Odměna za poskytnuté právní služby dle § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), stanovená z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, sestává z částky 3 100 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby, a to: 1 x převzetí a příprava právního zastoupení; 1 x vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 19. 10. 2023; 1 x účast na soudním jednání dne 23. 2. 2024; 1 x účast na soudním jednání dne 27. 9. 2024. odměna advokáta za 4 úkony právní služby činí celkem 12 400 Kč (tj. 4 x 3 100); režijní paušál za 4 úkony právní služby á 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu, činí celkem 1 200 Kč; náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 2 856 Kč (tj. 21 % z částky 13 600 Kč) činí celkem 16 456 Kč včetně DPH dále cestovní výdaje dle ust. § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve spojení s ust. § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, vynaložené v souvislosti s účastí na 2 soudních jednáních v roce 2024 (tj. soudní jednání dne 23. 2. 2024 a soudní jednání dne 27. 9. 2024) činí částku v celkové výši 3.455,74 Kč (cestovní výdaje připadající na 1 cestu tam a zpět činí částku ve výši 1.727,87 Kč - z toho náhrada za použití vozidla činí 1 209,60 a náhrada za spotřebované pohonné hmoty činí 518,27 Kč); použité motorové vozidlo: Audi, s průměrnou spotřebou 6,2 litrů (motorové nafty) / 100 km sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel činí u osobních silničních motorových vozidel 5,60 Kč (§ 1 písm. b) vyhl. č. 398/2023 Sb., účinnost: od 01. 01. 2024); průměrná cena pohonných hmot: 38,70 Kč (§ 4 písm. c) vyhl. č. 398/2023 Sb., účinnost: od 1. 1. 2024); trasa: [adresa]) – [adresa] (OS pro Prahu 1) a zpět - činí celkem 216 km (tj. 108 km cesta tam; 108 km cesta zpět) + náhrada za promeškaný čas (§ 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu) jedna cesta (maps.google.cz): 01:13 hod; náhrada za každou i jen započatou půlhodinu: 100 Kč (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu); soudní jednání dne 23. 2. 2024 (cesta tam a zpět): 6 půlhodin x 100 Kč, tj. 600 Kč; soudní jednání dne 27. 9. 2024 (cesta tam a zpět): 6 půlhodin x 100 Kč, tj. 600 Kč tj. celkem 1.200 Kč (2 x 600 Kč).

38. Náklady řízení žalovaného činí celkem 21 111,74 Kč (tj. 16 456 Kč + 3 455,74 Kč + 1 200 Kč).

Poučení