31 C 172/2019- 234

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. [jméno] Skálové a přísedících JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupenému advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 1 493 590 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 493 590 Kč s 8,25 % úroky z prodlení p. a. z částky 202500 Kč ode dne [datum] do zaplacení, s 9 % úroky z prodlení p. a. z částky 612 540 Kč ode dne [datum] do zaplacení a s 9,75 % úroky z prodlení p. a. z částky 678 550 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 392 668 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky z titulu náhrady škody. Žalobkyně je obchodní společnost podnikající mj. v oblasti pronájmu letadel a pilotního výcviku a vlastnicí letounu typu [anonymizována tři slova], rok výroby 2007, výrobní [číslo] poznávací značky [anonymizováno]. Dne [datum] si předmětný letoun od žalobce pronajal [jméno] [příjmení] s úmyslem uskutečnit kondiční let po zimní sezóně. Jako druhý pilot se letu účastnil [jméno] [příjmení]. Let probíhal z letiště [obec] [část obce] a měl být ukončen na letišti [obec] [část obce]. [příjmení] však neplánovaně změnil trasu letu a vydal se na letiště ve [obec]. Zde přistál a následně let ukončil, protože nebyl s ohledem na své zkušenosti schopen z tohoto letiště vzlétnout. Žalobce byl o tomto informován telefonicky. Dne [datum], v ranních hodinách se bez jakéhokoli oprávnění a bez vědomí žalobce, ujal pilotování letounu žalovaný, který se pokusil o vzlet z letiště ve [obec]. Tento pokus o vzlet však nebyl úspěšný a vyústil v nehodu, při níž byl letoun poškozen. Příčiny nehody šetřil Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, který je dle § 55a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, v platném znění, správním úřadem pověřeným šetřením leteckých nehod a incidentů. Dne [datum] vypracoval Ústav pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] závěrečnou zprávu o odborném zjišťování příčin letecké nehody letounu [anonymizována tři slova] poznávací značky [anonymizováno] na letišti [obec] dne [datum]. Zpráva podává rozsáhlý výčet pochybení, jichž se žalovaný při pokusu o vzlet s tímto letounem z letiště ve [obec] dopustil a která následně vyústila v nehodu letounu. Dle zprávy úřadu žalovaný: (a) neměl z hlediska dovednosti dostatečné pilotní zkušenosti s létáním na daném typu letounu z travnatých drah a za daných podmínek, (b) nerespektoval postupy dle POH (Pilot'sOperating Handbook, Letový manuál) v situaci, kdy byl letoun pokryt námrazou, což vedlo k nemožnosti letu, (c) nerespektoval skutečnost, že dráha byla pokryta jinovatkou, (d) nevysunul klapky do polohy pro vzlet, (e) při rozjezdu dostatečně nevyloučil efekt vrtulového proudu při bočení letounu doleva, (f) přecenil své schopnosti pilotovat [anonymizováno] v daných podmínkách a včas nepřerušil vzlet, (g) pro vzlet potřeboval podstatně delší dráhu, než která byla na letišti k dispozici. Jako jednoznačnou příčinu nehody zpráva určila ztrátu kontroly žalovaného nad ovládáním letounu v průběhu rozjezdu v důsledku toho, že žalovaný před startem neprovedl všechny potřebné úkony a nezohlednil negativní vliv námrazy na povrchu letounu. Ze zprávy plyne, že se na letounu před pokusem o odlet z letiště ve [obec] nevyskytovala žádná závada. Letoun měl platné osvědčení kontroly letové způsobilosti. Dle zprávy pracoval motor letounu v průběhu vzletu zcela normálně a všechny prvky řízení byly zcela funkční. Zpráva rovněž výslovně uvádí, že při provádění kontroly funkce brzdového systému nebyla zjištěna žádná závada. Dle Zprávy došlo v důsledku nehody mj. k poškození horní a spodní motorové kapoty, totálnímu zničení motorového lože letounu, zničení vrtule vlivem nárazu do země, poškození trupu letounu, poškození přední podvozkové nohy a zničení krytu předního podvozkového kola a ulomení držáku palivového čerpadla. Dále bylo dle zprávy nutné v důsledku násilného zastavení letounu (poškození vrtule po nárazu) provést prohlídku motoru v rozsahu generální opravy. Na odstranění následků nehody vynaložila žalobkyně: spoluúčast na nákladech opravy Letounu ve výši 200000 Kč (dle Oznámení o ukončení likvidace PU [číslo] ze dne [datum]), 2.500 Kč bez DPH za úklid poškozeného [příjmení] z letiště ve [obec] (dle faktury [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], č. [anonymizováno] ze dne [datum]). Žalobkyně provozuje letovou flotilu, jejíž součástí je i letoun, za účelem provozování pilotního výcviku a pronájmu letounu. V důsledku nehody tak žalobkyni vznikla finanční újma z důvodu nerealizovaného zisku, neboť letoun nebyl v době od [datum] do [datum] schopen provozu. Žalobkyně si pro výpočet zisku, který jí ušel v důsledku poškození letounu, nechala vypracovat znalecký posudek u soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], znalce jmenovaného rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne3. 1. 2005, [číslo jednací] pro obory ekonomika – odvětví ceny a odhady letadel a jejich součástí, doprava letecká – specializace letecké nehody, a strojírenství všeobecné – specializace opravy, údržba letadel a jejich součástí. Podle znaleckého posudku mohl být po doby opravy letoun komerčně využíván v rozsahu 180 hodin. Zisk realizovaný na jedné hodině letu by pak podle posudku průměrně dosahoval částky 3403 Kč (bez DPH). Celkem tedy za dobu, po kterou trvala oprava letounu, ušel žalobkyni zisk ve výši 612540 Kč (bez DPH). Žalobkyně rovněž tvrdila, že přestože byl letoun opraven a je znovu provozuschopný, v důsledku nehody nevratně poklesla jeho hodnota. Toto snížení hodnoty letounu představuje další škodu žalobkyně, za níž je odpovědný žalovaný. Podle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] činí tato škoda 662400 Kč (bez DPH). Náklady pořízení znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve výši 16.150 Kč představují účelně vynaložené náklady vymáhání žalobcova nároku a představují tak součást škody, kterou žalobkyně v souvislosti s jednáním žalovaného utrpěla. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k dobrovolnému plnění, jejímž prostřednictvím se domáhala úhrady spoluúčasti na nákladech opravy letounu ve výši 200 000 Kč a 2500 Kč bez DPH za úklid poškozeného letounu z letiště ve [obec]. Dále prostřednictvím této výzvy uplatnila žalobkyně hrubý odhad ušlého zisku ve výši 750000 Kč. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce novou výzvu k plnění, kterou uplatnila vedle již dříve uplatněné náhrady škody také upřesněnou částku ušlého zisku ve výši 680 877 Kč. Zároveň žalobkyně ve své druhé výzvě informovala žalovaného o existenci škody vzniklé z titulu snížení hodnoty letounu v důsledku nehody. Žalobkyně následně upozornila žalovaného, že v případě nutnosti soudního řešení sporu bude nucen uplatnit rovněž i škodu vzniklou z důvodu snížení hodnoty letounu. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému poslední výzvu k plnění, jejímž prostřednictvím uplatnila ušlý zisk a škodu způsobenou snížením hodnoty letounu, obojí ve výši stanovené znaleckým posudkem, a dále samotné náklady pořízení znaleckého posudku.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout v celém rozsahu zamítnout jako nedůvodnou. Na jeho obranu tvrdil, že byl se žalobkyní v pracovně právním poměru, byl jejím zaměstnancem a na základě přímého pokynu jeho nadřízeného, tj. jednatele žalobkyně, zahájil plnění jeho pracovního úkolu, kterým byla přeprava letounu z letiště ve [obec] na letiště [obec] – [část obce]. K existenci pracovního poměru žalovaný tvrdil, že vykonával pro žalobkyni závislou práci ve smyslu ustanovení § 2 zákoníku práce, a to jako technickohospodářský pracovník a pilot. Mezi stranami byl sjednán mechanismus přepočtu mzdy na letové hodiny. Žalovaný sice měl za to, že poměru mezi účastníky řízení by lépe vyhovovala forma úpravy např. dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, ale pro tyto poměry předepisuje zákoník práce (na rozdíl od pracovní smlouvy) obligatorní písemnou formu, kdy nedostatek formy nelze přičítat k tíži žalovaného, coby jednoznačně slabší strany. Dle názoru žalovaného by soud měl přihlédnout k tomu, že byl v době výkonu práce poměrně nezkušenou osobou, důvěřoval jednateli žalobkyně a byl extrémně motivován tím, že bude moci létat. Žalovanému tak nelze vyčítat, že netrval na uzavření písemné pracovní smlouvy nebo jiné dohody, byť z tvrzení žalovaného i předložených důkazů vyplývá, že vyzýval jednatele žalobkyně, aby společně dohodu o provedení práce nebo dohodu o provedení činnosti uzavřeli. Pokud by tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na náhradu škody, navrhoval na projednávanou věc aplikovat ustanovení § 257 odst. 2 zákoníku práce. Žalovaný nepopíral, že studoval studijní obor právo a právní věda a pracoval v advokátní kanceláři, avšak měl za to, že dostatečně přesvědčivě vysvětlil, z jakého důvodu přistoupil na podmínky práce pro žalobkyni, i jeho motivaci k práci za takových podmínek. Zároveň žalovaný měl za to, že bylo i v zájmu žalobkyně, aby měla interní poměry se svými pracovníky řádně nastavené. Pokud je správně nastavené neměla, bylo tomu tak zřejmě z důvodů daňové a nákladové optimalizace, ale ani to však nelze přičítat k tíži žalovaného. Žalobkyně pominula skutečnost, že měla na svých webových stránkách snímek žalovaného a sama jej označila jako pilota. Dále pak použila filmový záznam se žalovaným coby pilotem ve svém filmovém propagačním klipu. Žalovaný je v klipu shodou okolností zachycen s letounem [anonymizováno], o němž tvrdí, že žalovaný neměl dostatek zkušeností k jeho pilotování. Žalovaný rovněž zdůraznil, že z důvodu pracovně právního poměru u žalobkyně podstoupil provedenou pracovně lékařskou prohlídku. Dále tvrdil, že o pracovně právním poměru žalovaného k žalobkyni, svědčí i e-mailová komunikace mezi žalovaným a manžely [příjmení], vystavení vizitek žalovanému s firemním logem žalobkyně, uvedením jména žalovaného na stránkách žalobkyně s vyznačením pracovní pozice pilot. Žalovaný pro žalobkyni konal soustavnou závislou činnost – práci, kterou lze dovodit z e-mailové komunikace, vedené mezi žalovaným na jedné straně a jednatelem žalobkyně a jeho manželkou na straně druhé. S ohledem na pracovní poměr žalovaného k žalobkyni a na základě pokynu žalobkyně jako jeho zaměstnavatele měl provést i přelet zmíněného letounu z letiště [obec] na letiště [obec] – [část obce], kdy svědek [jméno] [příjmení] odpovídal za zajištění přeletu předmětného letounu, kterého žalovaný vnímal jako profesní autoritu a zástupce žalobkyně. Z tohoto důvodu, když byl požádán [anonymizováno]. [příjmení] o přelet letounu z letiště [obec] na letiště do [obec] v rozhodný den souhlasil a považoval tuto žádost [anonymizováno]. [příjmení] za plnění jeho pracovního úkolu. Při pokusu o vzlet s předmětným letounem na letišti [obec] se mu vzlet nezdařil a letadlo havarovalo. Žalovaný nesouhlasil a rozporoval závěry o příčinách vzniku předmětné letecké nehody, učiněné ve zprávě Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod s tím, že byl jako pilot způsobilý pilotovat daný typ letounu, což potvrdil i usnesením Úřad pro civilní letectví ze dne [datum], jeho schopnosti pilota nepřecenil, měl dostatek zkušeností s pilotováním předmětného letounu a letoun při pokusu o vzlet nebyl pokryt jinovatkou, když se tak stalo až po nehodě, tzn. že po nehodě se letoun pokryl námrazou vzniklou zmražením kondenzátu z oraniště usazeného na teplejším povrchu letadla, stav letounu po nehodě, dle názoru žalovaného, nevypovídá nic o stavu letounu před nehodou. Žalovaný z těchto důvodů zpochybňoval relevanci a přesvědčivost závěrů, uvedených ve zprávě ÚZPLN, coby stěžejního důkazu strany žalující, když poukázal na rozpor mezi závěry ÚZPLN a závěry Úřadu pro civilní letectví ve vztahu k ne/zkušenosti žalovaného s pilotováním daného typu letadla, a dále na rozpory ohledně vhodnosti vzletové dráhy pro daný typ letadla. Poukázal na závěry, učiněné Úřadem pro civilní letectví (ÚCL), z nichž vyplývá závěr opačný, tj. že vzletová dráha byla pro daný typ letounu dostatečná. Žalovaný zásadně odmítal odpovědnost za vznik škody na letounu, protiprávního jednání ani porušení povinností se nedopustil, proto neexistuje ani kauzální nexus mezi jednáním žalovaného a vznikem škody, žalobu navrhl zamítnout.

3. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je korporací zapsanou v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložka [anonymizováno] [datum] s předmětem podnikání mimo jiné výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského rejstříku / prokazováno výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně /.

5. Žalovaný je pilotem s průkazem způsobilosti letové posádky, vydaného Úřadem pro civilní letectví ze dne [datum] s kvalifikací třídy SEP land. Je rovněž držitelem všeobecného průkazu radiotelefonisty letecké pohyblivé služby, vydaného Českou republikou dne [datum] a osvědčení zdravotní způsobilosti třída 1/2/ LAPL/prokaz cit. průkazy – l-č- 149 spisu/. Žalovaný jako pilot absolvoval u žalobkyně přeškolení a výcvik na typu letounu [anonymizována tři slova] dne [datum] [obec] byly provedeny na LKLT, LKPM a LKHK, tedy jak na travnatém povrchu vzletové a přistávací dráhy (RWY), tak na pevném, betonovém či asfaltovém povrchu RWY. Z pohledu požadavku předpisů a na základě posouzení příslušného instruktora byl pilot způsobilý pilotovat předmětný typ letounu / prokazováno usnesením ÚCL čj. [číslo] ze dne [datum], l. [číslo] spisu/. Žalovaný je jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba], [IČO], která byla do obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání mimo jiné výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zapsána dne [datum] / prokazováno cit. výpisem z obchodního rejstříku /.

6. Ze smlouvy o nájmu letounu ze dne [datum], uzavřené mezi účastníky řízení, bylo zjištěno, že byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že žalovaný jako nájemce a žalobkyně pronajímatel se dohodli na nájmu letounu [anonymizována čtyři slova] – [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], zapsaného v rejstříku letadel, vedeném Úřadem pro civilní letectví, nájemné je hrazeno nájemcem měsíčně na základě faktury vystavené pronajímatelem vždy do 5. dne následujícího měsíce se splatností 14 dnů, nájemné za letovou hodinu vykonanou nájemcem po dobu trvání pronájmu bylo sjednáno ve výši 4 300 Kč bez DPH u letounu [anonymizováno] – [anonymizováno], 3 800 Kč bez DPH u letounu [anonymizováno] – [anonymizováno] za mokrou letovou hodinu, počítanou v jednotkách TACH (mokrou letovou hodinou se rozumí letová hodina s palivem) a že nájemce je povinen mít po celou dobu pronájmu uzavřeno a zaplaceno pojištění odpovědnosti za škody způsobené na pronajatých letadlech min. ve výši 200 000 Kč (spoluúčast na havarijním pojištění pronajatého letadla), smlouva zaniká dohodou stran nebo písemnou výpovědí doručenou druhé straně, smlouvu může vypovědět kterákoliv ze stran bez uvedení důvodu, výpovědní lhůta činí 1 měsíc od doručení výpovědi druhé straně /prokazováno cit. smlouvou o nájmu letounu ze dne [datum]

7. Z faktur: č. 2016 ze dne [datum], která byla splatná dne [datum], č. 2016 ze dne [datum], která byla splatná dne [datum], č. 2016 ze dne [datum], která byla splatná dne [datum], č. 2016 ze dne [datum], která byla splatná dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala společnosti [právnická osoba] za pronájem letounu [anonymizována dvě slova] každou fakturou částku 10 406 Kč. Dále z faktury č. 2016 ze dne [datum], která byla splatná dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně přefakturovala společnosti [právnická osoba] letištní poplatky ve výši 778 Kč a fakturou č. 2016 ze dne [datum], která byla splatná [datum], žalobkyně fakturovala společnosti [právnická osoba] částku 318 Kč za knihu databáze letišť ČR + SR 2016. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo], soud zjistil, že dne [datum] byla tato společnost zapsána do obchodního rejstříku s předmětem podnikání distribuce léčivých přípravků, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a provádění staveb, jejich změn a odstraňování, jejíž společníkem a jednatelem je od [datum] otec žalovaného - [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] / prokazováno cit. fakturami a úplným výpisem z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]

8. Z listiny plán rozpočtu ze dne [datum] a emailové korespondence mezi účastníky řízení ze [anonymizováno] a [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zaslal žalobkyni návrh rozpočtu díla„ [anonymizováno 5 slov]“ s tím, že se jedná o cenu maximální (36 000 Kč), kterou žalovaný nepožadoval přímo zaplatit, ale požadoval v této ceně umožnění letů na letounech provozovaných žalobkyní, tj. cenu díla žalovaný převedl na 8,4 hodin letu na letounu [anonymizováno] – [anonymizováno] /prokazováno cit. plánem rozpočtu a emaily).

9. Z listiny lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci [číslo] ze dne [datum], potvrzené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], praktickou lékařkou, bylo zjištěno, že žalovaný je na základě výsledků lékařské vstupní prohlídky ze dne [datum]„ zdravotně způsobilý pro druh práce pilot“ s režimem nepravidelné směny, zkrácený pracovní úvazek, v této listině je uvedeno, že zaměstnavatelem žalovaného je [anonymizována tři slova]. Tímto důkazem však nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že by žalobce zajistil pro žalovaného pracovně lékařskou prohlídku pro výkon práce na pozici technickohospodářský pracovník a pilot. Žalovaný si obstaral lékařský posudek ze své vlastní iniciativy a pro své vlastní potřeby. Údaje uvedené v lékařském posudku poskytl lékařce sám žalovaný a nedokládají existenci pracovního poměru mezi žalobkyní a žalovaným /prokazováno cit. listinou, l. [číslo]

10. Z emailové korespondence žalovaného ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], bylo zjištěno, že žalovaný za práci pro žalobkyni na akci [anonymizováno] - fotorámeček, plakát + rám, příprava obsahu fotorámečku, úprava anglického textu, [anonymizováno] dokončovací práce a přípravu smlouvy [anonymizováno] vyúčtoval žalobkyni částku 2 998 Kč za 10 hod. jeho práce s tím, že v emailu ze dne [datum] informoval žalobkyni, že provedením této akce má u žalobkyně 1,3 hod. letu (na [anonymizováno]) předplacené. Z listiny, předložené žalovaným k důkazu a označené jako„ pracovní výkaz prosinec 2016“ nebylo soudem zjištěno, kým byl důkaz sepsán a kdy se tak stalo, ani za jakým účelem byl důkaz vypracován, neboť předmětný listinný důkaz postrádá jméno, příjmení, označení adresáta či podpis zpracovatele, listina tvořila přílohu e-mailu odeslaného žalovaným žalobkyni. Na to žalobkyně emailem ze dne [datum], adresovaným žalovanému, zhodnotila přínos akce [anonymizováno] pro žalobkyni, když konstatovala, že cit. akce pro ni neměla žádaný efekt, byla ztrátová a pokud se týká požadovaných letových hodin ze strany žalovaného, potom jednatel žalobkyně uvedl, že lety na [anonymizováno] má žalovaný za nejnižší možnou cenu, kterou mu v rámci spolupráce žalobkyně nechává a pokud bude žalovaný chtít létat praktický výcvik [anonymizována dvě slova] poskytne mu žalobkyně lepší ceny za letadla / prokazováno emailovou korespondencí účastníků řízení ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], l. [číslo] – 107 spisu, email ze dne [datum], l. [číslo] /.

11. Z emailové korespondence mezi účastníky řízení ve vztahu k „ [anonymizována dvě slova]“ soud zjistil z emailu jednatelky žalobkyně [příjmení] ze dne [datum] s předmětem„ ID vstupní karta na letiště [část obce]“ a z emailu žalovaného ze dne [datum] se„ žádostí o vystavení letištního identifikačního průkazu“, že žalovaný požádal žalobkyni o zřízení vstupní karty na letiště [část obce] a pro tyto potřeby zaslal i průkazové foto / prokazováno emailem žalovaného ze dne [datum], emailem žalobkyně ze dne [datum]

12. Z emailové korespondence ve vztahu k „ ID karty“ mezi ředitelem společnosti [právnická osoba] ([anonymizováno] [příjmení]) a žalobkyní, soud zjistil, že pro kmenové zaměstnance žalobkyně činil poplatek za vystavení ID karty 190 Kč a pro ostatní 605 Kč, žalobkyně požádala letiště o vydání ID karty pro osoby, jejichž jména a zařazení uvedla v emailu, tj. žalobkyně požádala o 2 karty pro své zaměstnance ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení]) a 3x ID karty pro piloty pro pronájem ([celé jméno žalovaného] /žalovaný/, [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]) /prokazováno emailovými zprávami ze dne [datum], l. [číslo] spisu, žádost o vydání letištního identifikačního průkazu LIP ([příjmení] karta) pro žalovaného bez podpisu a data – l. [číslo] /.

13. Z listiny„ zimní školení pilotů 2017“ bylo zjištěno, že žalovaný se kromě dalších 29 účastníků zúčastnil školení pilotů dne [datum] / prokazováno cit. listinou, dotazník spokojenosti zákazníka zimní školení pilotů 2017, snímek z prezentace zimního školení pilotů 2017, l. [číslo] – 162 /.

14. Z vyjádření Úřadu pro civilní letectví ze dne [datum], čj. [číslo] bylo zjištěno, že úřad schválil změnu ve funkci odpovědného pracovníka za provoz letadel k žádosti žalobkyně, kterým se stala pro ÚCL přijatelná osoba odpovědná za provoz letadel [jméno] [jméno] / prokazováno cit. vyjádřením, l. [číslo]

15. Z úředního záznamu o podání vysvětlení pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele ve věci [příjmení] – HAVÁRIE LETADLA, BEZ ZRANĚNÍ, pořízeného dne [datum] ve 14 hod., Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Královéhradeckého kraje, Územním odborem [obec], Obvodním oddělením, [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaný jako oznamovatel, po náležitém poučení PČR k věci uvedl, že jeho zaměstnáním je palubní průvodčí u společnosti [právnická osoba], je pilotem s licencí soukromého pilota s náletem 205 hodin, se společností žalobkyně má uzavřenou smlouvu o pronájmu letadel, byl kamarádem, který s tímto letadlem přistál na letišti [obec], požádán o přelet jednoho z letadel společnosti žalobkyně z letiště [obec] do [obec] – [část obce]. V ranních hodinách, téhož dne / [datum], se žalovaný připravil k letu, provedl standardní předletovou přípravu dle check listů, nastartoval letadlo, nastavil avioniku a popojížděl na vyčkávací bod dráhy [číslo] provedl motorové zkoušky, kdy motor vykazoval standardní parametry a cca v 6,35 hod zahájil vzlet. Při rozjezdu se letadlo mírně točilo vlevo, což žalovaný přikládal momentu vrtule. Po ujetí několika málo metrů (cca 20 m) se letadlo stabilizovalo do v dopředném pohybu. Krátce za polovinou dráhy letadlo zatočilo razantně vlevo, což žalovaný vyrovnal zatlačením pravé směrovky. Za dalších několik desítek metů se tento úkaz opakoval, přičemž se žalovaný rozhodl přerušit vzlet, stáhl plyn a začal brzdit. Po několika metrech opustil plochu letiště, kdy kola letounu překonala vyoranou brázdu, na které pravděpodobně došlo k poškození přední podvozkové nohy a zároveň krátkému odskočení letadla. Při dalším kontaktu se zemí se dostalo letadlo do smyku, došlo ke zborcení předního podvozku, následně k deformaci vrtule a následných, dosud nezjištěných škod na letadle. Ihned po dopadu a zastavení žalovaný přerušil přívod paliva do motoru, jak vytažením páky směsi, tak i uzavřením přívodu paliva z nádrže, po té vypnul avioniku i master bateryswich, následně letadlo opustil s hasicím přístrojem, k zahoření nedošlo, po té volal na linku [číslo] kontaktoval majitele – provozovatele letadla - žalobkyni. Žalovaný spolu s jednatelem žalobkyně kontaktovali Úřad pro zjišťování leteckých nehod, ke zranění žalovaného nedošlo, žalovaný dodal, že se domnívá, že k náhlému zatočení letadla došlo vlivem závady na levé brzdě hlavního podvozku /prokazováno záznamem o podání vysvětlení žalovaného pořízeného dne [datum] ve 14 hod., Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Královéhradeckého kraje, Územním odborem [obec], Obvodním oddělením [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [číslo jednací]

16. Ze závěrečné zprávy o odborném zjišťování příčin letecké nehody letounu [anonymizována tři slova], poznávací značky [anonymizováno] na letišti [obec] dne [datum] ze dne [datum], čj. [anonymizováno] – [anonymizováno] – [číslo], zpracované Ústavem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, soud zjistil, že zpráva obsahuje faktické informace / popis situace předcházející kritickému letu, popis kritického letu, svědectví [anonymizována dvě slova] [obec], pilot letounu, letoun, meteorologické podmínky, všeobecný popis místa letecké nehody, popis poškození letounu, doplňkové informace – letová příručka /, rozbory, závěry, bezpečnostní doporučení a přílohy. Ze zprávy se podává, že šetření ÚZPLN bylo prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010, zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a Přílohou [číslo] k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví. ÚZPLN dospěl k závěru, že: A/pilot letadla byl způsobilý letu, měl platný průkaz způsobilosti pilota a platnou odpovídající kvalifikaci, neměl z hlediska dovednosti dostatečné pilotní zkušenosti s létáním na daném typu letounu z travnatých drah a za daných podmínek, B/ pilot nerespektoval skutečnost, že dráha byla pokryta jinovatkou, nevysunul klapky do polohy pro vzlet, při rozjezdu dostatečně nevyloučil efekt vrtulového proudu při bočení letounu doleva, namrzlý trávnatý povrch dráhy, námraza na letounu a nevysunuté klapky nepříznivě ovlivnily průběh vzletu, pro vzlet by byla potřebná podstatně delší dráha, než která byla na [anonymizováno] k dispozici, na žádném místě trajektorie nebyly viditelné stopy po brzdění letounu, který se pohyboval po všech podvozkových kolech až do vylomení přední podvozkové nohy, pilot přecenil svoje schopnosti pilotovat letoun v daných podmínkách a včas nepřerušil vzlet. C/ letoun měl platné osvědčení kontroly letové způsobilosti, platné zákonné pojištění, z letounu nebyla před letem odstraněna námraza, motor pracoval v průběhu vzletu zcela normálně a všechny prvky řízení byly zcela funkční, při provádění kontroly funkce brzdového systému po letecké nehodě nebyla zjištěna žádná závada, prvotní poškození přední podvozkové nohy vzniklo bezprostředně po přejezdu vyhloubené brázdy, popsaná poškození konstrukce letounu vznikla až po nárazu do země. D/ vytvořená námraza a jinovatka negativně ovlivnila vzletové charakteristiky letounu. Příčinou letecké nehody byla zjištěna ztráta kontroly nad ovládáním letounu v průběhu rozjezdu v důsledku toho, že pilot neprovedl před startem všechny potřebné úkony a nezohlednil negativní vliv námrazy na povrchu letounu. Zpráva obsahuje svědectví vedoucího letového provozu [anonymizováno] [obec], který provozuje letiště ve [obec] (str. 7 zprávy ÚZPLN), který vypověděl, že předmětný letoun ve čtvrtek [datum] v podvečer před nehodou vytlačil z hangáru a nechal jej stát do rána před hangárem. Učinil tak na žádost druhého pilota letounu, jímž byl svědek [jméno] [příjmení]. Ze zprávy bylo soudem zjištěno, že v noci z 20. na [datum] na letišti ve [obec] mrzlo, teplota byla -5 až -7 °C, str. 9 zprávy ÚZPLN. Zpráva dále uvádí:„ …Ve vyjetých kolejích nebyly žádné stopy po brzdění nebo nepřirozeném přibrzďování levého kola hlavního podvozku. Po přejezdu brázdy nedošlo k odskočení letounu. Na zemi pokračovala bez přerušení stopa všech tří kol. Letoun je velmi citlivý na brždění na travnatém povrchu, kde má tendenci uklouzávat, a proto by jakýkoliv pokus o brzdění zanechal ve vyjetých kolejích stopy….“ (str. 13 a 14 zprávy). Soud ze zprávy dále zjistil, že žalovaný se včas nerozhodl přerušit vzlet a pokračoval v rozjezdu mimo posekaný pás runwaye na travnatém porostu provozní plochy, kdy se mu ani po překonání ochranného pásma a vyhloubené brázdy nepodařilo rozjezd přerušit (str. 13 zprávy ÚZPLN). Zpráva UZPLN byla vydána v souladu s čl. 16 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010, o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56, podle kterého se ve zprávě o příčinách letecké nehody uvede, že jediným cílem šetření je prevence budoucích nehod a incidentů bez určování viny či odpovědnosti, zpráva případně obsahuje také bezpečnostní doporučení. Z tohoto je zřejmé, že Úřad pro civilní letectví při šetření přestupků v civilním letectví nemůže použít obsah zpráv ÚZPLN k dovozování viny za spáchání letecké nehody, proto také při šetření předmětné nehody ÚCL nepoužil závěry uvedené ve zprávě ÚZPLN, při vydání jeho usnesení vycházel z oznámení přestupku a z (při absenci jiných zjištění) použil pouze vysvětlení podané žalovaným. Zpráva ÚZPLN je rovnocenným listinným důkazem, z něhož soud zjistil určité skutečnosti. S ohledem na skutečnost, že ÚZPLN je dle ustanovení § 55a zákona o civilním letectví, správním úřadem přímo pověřeným šetřením leteckých nehod a incidentů, mají závěry uvedené ve zprávách ÚZPLN pro účely projednávané věci povahu odborného vyjádření s tomu odpovídající mírou věrohodnosti a závažnosti, poskytuje soudu ucelenou a odbornou informaci o okolnostech, průběhu a příčinách projednávané nehody, které se žalovanému nepodařilo relevantně zpochybnit / prokazováno závěrečnou zprávou o odborném zjišťování příčin letecké nehody letounu [anonymizována tři slova], poznávací značky [anonymizováno] na letišti [obec] dne [datum] ze dne [datum], čj. [anonymizováno] – [anonymizováno] – [číslo], zpracované Ústavem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod/.

17. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne [datum], která byla splatná dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] vyúčtoval žalobkyni odstranění poškození [příjmení] ze dne [datum], úklid havarovaného letounu [anonymizováno] a vyproštění letounu dne [datum] v celkové výši 6 050 Kč / prokazováno cit. fakturou /.

18. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], ve věci stanovení ušlého zisku a ztráty ceny letounu [anonymizováno] [registrační značka] zpracovaného soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru doprava letecká – letecké nehody, strojírenství všeobecné, opravy, údržba letadel a jejich součástí, k objednávce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, soud zjistil, že znalec konstatoval výsledky šetření ÚZPLN, který provedl kontrolu brzdového systému a kol hlavního podvozku k prokázání funkčnosti obou brzd se závěrem, že brzdový systém byl v době nehody plně funkční a nevykazoval žádné známky poruchy. Obvyklá cena letounu byla vypočtena z pořizovací hodnoty letounu s přihlédnutím k amortizaci za dobu /cca 3 let / používání. Letoun byl zakoupen k datu [datum] žalobkyní za obvyklou cenu 310 000 USD, obvyklá cena letounu k datu nehody [datum] byla znalcem zjištěna ve výši 6 624 300 Kč bez DPH. Pro potřeby znaleckého zkoumání znalec stanovil průměrný roční nálet 180 hodin, když celková výše nákladů vztahující se na jednu letovou hodinu s předpokládaným náletem 180 hodin činí 4 497 Kč bez DPH, prodejní cena na 1 hodinu letu činí 7 900 Kč bez DPH a zisk žalobkyně z jedné hodiny letu činí 3 403 Kč bez DPH. Letoun poškozený předmětnou nehodou byl servisním střediskem, provádějícím opravu letounu po opravě, uvolněn do provozu k datu [datum], letoun byl z důvodu poškození neletuschopný téměř 1 rok, proto znalec zjistil celkovou výši ušlého zisku 612 540 Kč bez DPH (180 x 3 403) a ztrátu na hodnotě letounu stanovil ve výši 662 400 Kč bez DPH /prokazováno cit. znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] /.

19. Soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalobkyni vypracování znaleckého posudku fakturou [číslo] ze dne [datum], která byla splatná dne [datum], v celkové výši 16 150 Kč, faktura byla žalobkyní zaplacena / prokazováno cit. fakturou /.

20. Z oznámení o ukončení likvidace pojistné události [číslo] ze dne [datum], zaslaného [právnická osoba] člena holdingu [anonymizováno] žalobkyni, soud zjistil, že pojišťovnou byla ukončena likvidace pojistné události – škoda na předmětném letounu s tím, že pojistné plnění bylo stanoveno na základě hlášení, šetření pojišťovny a výpočtu tak, že výše újmy byla likvidována částkou 3 286 313 Kč, po odečtení spoluúčasti ve výši 200 000 Kč /prokazováno oznámením o ukončení likvidace PU [číslo] ze dne [datum]

21. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k dobrovolnému plnění a k náhradě škody na letounu ve vlastnictví žalobkyně, a to opakovaně / prokazováno předžalobní výzvou ze dne [datum], [datum], [datum] /.

22. Potvrzením [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný nikdy nebyl přihlášen k pojištění u žalobkyně jako zaměstnavatele žalovaného / prokazováno cit. potvrzením [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] Z usnesení Úřadu pro civilní letectví ze dne 27. 7. 2020, č. j. 1033-20-301/6 bylo zjištěno, že podnět žalobkyně jako oznamovatele ve věci prošetření podezření ze spáchání přestupku ve smyslu ustanovení § 92 odst. 3 písm. b) leteckého zákona, podezřelým – žalovaným byl odložen s odůvodněním, že úřad nemá za prokázané, že by mělo dojít k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedeného v ustanovení § 92 odst. 3 písm. b) leteckého zákona pilotem letounu, když závěrečnou zprávu ÚZPLN a informace v ní uvedené nelze použít jako důkazní prostředek k určování viny. Ze strany pilota letounu se nejednalo o úmyslné pochybení ani zjevné přehlížení možného rizika či závažné nesplnění jeho profesní povinnosti, ÚCL v odůvodnění usnesení uvedl, že některé skutečnosti oznamovatelem tvrzené, týkající se události dne [datum] z doby před vzletem a během pokusu o vzlet nelze objektivně prokázat. Z odůvodnění usnesení ÚCL se podává, že„ … S ohledem na reakci pilota, kdy se během vzletu pokoušel korigovat vybočení letounu vlevo vyšlápnutím pravého pedálu (stopy kol na zemi během mírného vychýlení vlevo), lze vyloučit skutečnost, že si pilot nebyl vědom levotočivého momentu vrtule a že pozdě reagoval a nepřerušil vzlet včas. Vzlet přerušil v okamžiku, kdy letoun razantně vybočil ze směru RWY.“„ Vzletová a přistávací dráha 27R (dále jen„ RWY“) na [anonymizováno] má rozměry 760 x 30m, použitelná délka rozjezdu [příjmení] (Take-off run available) 760m, použitelná délka vzletu [příjmení] (Take-off distance available) 830m, použitelná délka přerušeného vzletu ASDA (Accelerate-stop distance available) 760m. …Dle grafu vzletové výkonnosti uvedeného v Letové příručce letounu [anonymizována tři slova] = POH (Pilot'sOperatingHandbook) (dále jen„ POH“) a při použití shortfieldtakeoffprocedure musí být [příjmení] minimálně 515m (podmínky: MTOW 3 400lb maximální vzletová hmotnost, nezpevněný povrch, teplota -5°C, jasno, bezvětří). Pokud vezmeme v úvahu, že v nádržích bylo paliva, pak musí být [příjmení] minimálně 475m (podmínky: TOW 3 244lb naplnění nádrží paliva na , nezpevněný povrch, teplota -5°C, jasno, bezvětří). Na základě uvedeného lze konstatovat, že rozměry RWY nebyly v rozporu s požadavky POH….“. ÚCL, usnesením věc jím projednávanou, odložil, proto neobsahuje žádný výrok, který by byl v tomto řízení pro soud závazný, ohledně viny nebo neviny za spáchání přestupku. Usnesení ÚCL tak nelze vydávat za rozhodnutí o tom, že se žalovaný nedopustil porušení předpisů upravujících oblast civilního letectví. ÚZPLN a ÚCL jsou dva zcela samostatné a rovnocenné správní úřady vykonávající státní správu v civilním letectví v souladu s ustanovením § 87 a násl. zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, mezi nimiž neexistuje žádná hierarchie / prokazováno cit. usnesením ÚCL ze dne [datum], l. [číslo]

23. Z účastnické výpovědi jednatele žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že škodou na předmětném letounu, který vlastnila a provozovala žalobkyně se zabývaly všechny příslušné orgány, škoda v rozsahu a výši tak, jak je uvedeno v žalobě vznikla a odpovědnost za ni nese žalovaný. Jednatel žalobkyně kategoricky odmítl a popřel tvrzení žalovaného ohledně jeho pracovněprávního vztahu k žalobkyni, žalobkyně nikdy neměla ani v úmyslu žalovaného zaměstnat, nikdy žalovanému zaměstnanecký poměr ze strany žalobkyně nebyl nabídnut, ani přijat, ani realizován, žalovaný nikdy nebyl zaměstnancem žalobkyně, nikdy mu žalobkyně žádnou mzdu nevyplácela, žádné srážky - zdravotní, sociální za něj nikdy neplatila. Pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovaným zcela vyloučil, neexistoval a nebylo ani náznaku o vzniku pracovního poměru. Jednatel žalobkyně nebyl srozuměn s žádným jednáním žalobkyně vůči žalovanému, právně vzdělanému člověku s praxí v advokátní kanceláři, z kterého by mohl žalovaný čerpat domněnku či dovodit jeho pracovně právní vztah k žalobkyni, tento nebyl ani nikdy iniciován ani ze strany žalobkyně, ani ze strany žalovaného, spolupráce mezi účastníky řízení vždy probíhala pouze na externí bázi. Původně měl žalovaný, jako každý jiný pilot, který získává praxi po absolvování základního výcviku v období tzv.„ team buildingu“, pronajatý letoun provozovaný žalobkyní a absolvoval letové hodiny - nálet k tomu, aby se mohl posunout v letecké praxi dál, smlouvu měl uzavřenou na letouny [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], nikoliv však na nájem letounu, který poškodil. Takovou smlouvu měl žalovaný se žalobkyní, letouny si od ní pronajímal a letové hodiny dle smlouvy platil buď žalovaný sám nebo společnost jeho otce [právnická osoba] Obvyklou praxí je, že společnost provozovatel letounu, tedy i žalobkyně, která potřebuje přeletět letoun do servisu, nenajímá si k tomu další piloty, kterým by za tuto službu platila, ale najme se pilot, který potřebuje nalétat hodiny, pro společnost letadlo přeletí, když takových pilotů žalobkyně běžně využívá desítky. K tomuto účelu byl žalobkyní využíván i žalovaný. Později se spolupráce mezi účastníky řízení posunula, protože žalovaný sám inicioval, že by mohl žalobkyni pomoci s nějakým systémem, softwarem, rezervačním systémem, proto se dohodli, že žalovaný pro žalobkyni vypracuje webové prostředí, kde bude rezervační systém, žalovaný jako externí spolupracovník si k tomu projektu stanovil časový rozsah a finanční požadavky, smlouva uzavřena nebyla žádná, žalovaný v té době pracoval jako stevard ve [právnická osoba] [anonymizováno] a současně pracoval externě ještě pro další [právnická osoba] / nikoli jako zaměstnanec/, jak žalovaný sám informoval žalobkyni. Za tuto službu pro žalobkyni dle ústní dohody žalovaný získal finančně odpovídající protihodnotu, spočívající v pronájmu letounu, za který by jinak musel zaplatit podle smlouvy o nájmu letounu. [ulice] v tomto směru trvala po určitou dobu, žalobkyně nebyla úplně spokojena (o čemž existuje e-mailová komunikace), protože docházelo k časovým prodlevám, žalovaný měl obdobných projektů více, proto na ně neměl tolik času, žalobkyně na výsledky spěchala, ale od žalovaného je nedostala včas a nakonec ten systém v podstatě nevyužila. Jednatel žalobkyně vypověděl, že v rozhodné době měla žalobkyně dva hlavní spolupracovníky, se kterými měla uzavřenu dohodu o pracovní činnosti, dokonce roku 2016 s p. [příjmení], který u žalobkyně pracoval jako vedoucí letového provozu, podal výpověď a nastoupil na hlavní pracovní poměr (u žalobkyně nebyl ani na hlavní PP, byl na dohodu), ke [právnická osoba] taxi jako první důstojník, jako pilot na tryskovém letadle. Žalobkyně proto navrhla změny na Úřadu civilního letectví a toto místo obsadila p. [jméno] [jméno], který se stal od začátku roku 2017 vedoucím letového provozu. Žalobkyně měla ještě jednoho kmenového spolupracovníka v té době, a to byl p. [jméno] [příjmení], jako jediný tehdy instruktor v letecké škole, protože žalobkyně v roce 2016 začala s provozováním leteckého výcviku, do té doby jen pronajímala letadlo jedno a potom i druhé. Pro technické přelety využívala žalobkyně řadu různých externistů, kteří si sbírali letové hodiny. Žalobkyně do současné doby nezaměstnává žádného samostatného pilota, není pro to důvod, neboť provozuje z 99 % leteckou školu. Vzhledem k tomu, že předpisy nařizují pilotům, kteří létají soukromě letouny, jednou za rok absolvovat v nějaké letecké škole povinné školení pilotů, pořádá ho tak i žalobkyně / 1x někdy i 2x do roka/ a zve na něj jednak piloty, kteří s ní mají uzavřenou smlouvu na pronájem letadla, další spolupracovníky – externisty, p. [jméno] [jméno] a veřejnost z důvodu reklamy žalobkyně. Na školení v zimě 2017 proto byl i shodou okolností p. [příjmení], na tomto školení bylo auditorium informováno, že u žalobkyně proběhla personální změna, že p. [příjmení] již u žalobkyně nepracuje a jeho pozici zastává p. [jméno] [jméno], tzn. všichni byli zpraveni o skutečnosti, že pokud se budou obracet na společnost žalobkyně, nechť jednají s [anonymizována dvě slova]. [příjmení], jeho manželkou nebo [jméno] [jméno], případně [jméno] [příjmení], který v té době působil u žalobkyně na pozici vedoucí instruktor letecké školy. Jednatel žalobkyně naprosto vyloučil tvrzení žalovaného, že školení bylo organizováno pro zaměstnance společnosti a že by p. [příjmení] byl oprávněn jednat za žalobkyni. Jednatel žalobkyně potvrdil, že každý pilot, který si u žalobkyně pronajímá letoun, má sjednanou nájemní smlouvu, v níž je uvedena jeho povinnost mít platné a zaplacené pojištění odpovědnosti za škodu. Žalovaný tuto jeho povinnost nesplnil, nebyl pojištěn a způsobil žalobkyni škodu ve výši žalované částky. Žádná oprávněná osoba ze společnosti žalobkyně nedala žalovanému pokyn či svolení k přeletu letounu, jednatel žalobkyně se o letecké nehodě dozvěděl až od řízení letového provozu a následného telefonátu žalovaného / prokazováno účastnickou výpovědí jednatele žalobkyně ze dne [datum], l. [číslo] spisu /.

24. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba] [anonymizováno] jako palubní průvodčí. V roce 2017 byl studentem na prezenčním studiu VŠO /vysoká škola obchodní/, obor profesionální pilot, před tímto studijním oborem studoval na PF UK obor právo, studia zanechal ve 4. ročníku a nedokončil je, v roce 2017 začínal pracovat u [právnická osoba] [anonymizováno], byl ještě ve výcviku na stevarda, pracoval ve [právnická osoba] [příjmení] na dohodu o provedení práce jako instruktor na leteckém simulátoru [anonymizována dvě slova] a zároveň tvrdil, že pracoval dle jeho přesvědčení i u žalobkyně, pro kterou vykonával práce spojené s její webovou prezentací a dojednával nějaké další obchody. Dále pracoval ve [právnická osoba] [příjmení] se simulátorem E120, dále pro žalobkyni v případě potřeby přelétával letadla do servisu. Žalovaný vypověděl, že byl oprávněn létat se všemi letadly provozovanými žalobkyní. Na pilotování letadla [anonymizována tři slova], poznávací značky [anonymizována dvě slova] byl přeškolen [jméno] [příjmení], o čemž svědčí zápis v palubních osobních záznamech ze dne [datum], který potvrzuje, že byl seznámen s provozní příručkou, s materiální částí a letových vlastností letounu [anonymizována dvě slova], že bylo provedeno praktické přezkoušení za letu na letounu [anonymizována dvě slova] a že byl schopen samostatně létat letounem [anonymizována dvě slova]. Žalovaný pro žalobkyni prováděl technické přelety, které se neevidovaly v žádném vyúčtování a žalovaný mzdu za ně nepožadoval. Žalovaný rovněž vypověděl, že pokud létal s letadly žalobkyně, letové hodiny buď platil jeho otec nebo si je platil žalovaný sám, a to tak, že platil prací odvedenou pro žalobkyni na webové prezentaci, kdy od žalobkyně dostal určitý kredit, který si mohl odlétat.

25. Žalovaný rovněž tvrdil, že s jednatelem [anonymizována dvě slova]. [příjmení] jednal o jeho práci pro žalobkyni a dohodli se, že bude„ …. vykonávat nějakou určitou práci, kterou budu odvádět a dokonce já jsem to bral tak, že jsme se dohodli….“. Dne [datum], tj. před nehodou inicioval žalovaný uvést jejich spolupráci do souladu s faktickým a právním stavem a zaslal žalobkyni návrh dohody o provedení práce, který sám jako zaměstnanec vypracoval. Pojištění z odpovědnosti za škodu žalovaný měl sjednané, avšak nezaplatil pojistné na další pojistné období, proto smlouva o pojištění zanikla před datem letecké nehody. Žalovaný dále tvrdil, že dohodu se žalobkyní, že pro ni žalovaný vykoná nějakou práci a za ní dostane odměnu ve formě kreditu na létání, považoval žalovaný za pracovní poměr u žalobkyně, když pracovní smlouva byla sjednána ústně. Pokud žalovaný na Policii ČR dne [datum] vypovídal o letecké nehodě, tvrdil, že byl natolik nehodou otřesen, že uvedl jeho hlavní pracovní poměr a neuvedl jeho další činnosti, že ještě chodí do [právnická osoba] a dělá další jiné činnosti. Žalovaný trval na jeho tvrzení, že se považoval za zaměstnance žalobkyně, a to i z toho důvodu, že jednatelka žalobkyně [anonymizována dvě slova] mu založila e-mail: [anonymizováno], tzn. e-mail s koncovkou společnosti a poslala mu vizitku ke schválení. Žalovaný nepředpokládal, že by žalobkyně vytvářela vizitky někomu, kdo není jejím zaměstnancem. Žalovaný v jeho výpovědi zásadně zpochybňoval a vyvracel závěry zjištěné Ústavem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, uvedené v jeho závěrečné zprávě z října 2017 a provedené k důkazu. Žalovaný se vyjádřil i k průběhu nehody, kdy pro letadlo na letiště ve [anonymizováno] přijel, provedl pokus o vzlet, vzlet přerušil, došlo k letecké nehodě a po té přijela policie, přijel i jednatel žalobkyně (p. [příjmení]). Vypověděl, že k přeletu letadla z letiště [anonymizováno] na letiště [obec] mu byl dán pokyn [anonymizováno]. [příjmení], vedoucím letového provozu u žalobkyně, nadřízeným zaměstnancem žalovaného ve společnosti žalobkyně, o němž toto žalovaný tvrdil, přesto, jak vyplývá z přepisu zpráv, nejdříve žalovaný přelet letadla jeho údajně pracovně nadřízenému [anonymizováno]. [příjmení] odmítl, čímž by odmítl vykonat mu přidělenou práci s tím, že nemá čas a teprve později odpověděl zprávou, že si to nějak zkusí zařídit, aby mohl letadlo přeletět. Dle názoru soudu, však žalovaný, pokud by byl zaměstnancem žalobkyně potom by zcela bezpečně o ukončení působení J. [příjmení] na pozici vedoucího letového provozu musel a zejména měl vědět, a to nejpozději od data [datum], kdy se osobně rovněž účastnil pravidelného školení pilotů, kteří u žalobkyně podstupovali zdokonalovací výcvik (time building). Z obsahu komunikace mezi žalovaným a J. [příjmení] ve [příjmení] [příjmení], dle názoru soudu, je zjevně patrný přátelský charakter vzájemné komunikace, stejně tak údajný„ pokyn nadřízeného„ se soudu jeví, a to i v souvislosti se svědeckou výpovědí J. [příjmení] i s podáním vysvětlení žalovaného v den letecké nehody na PČR, nikoli jako pokyn nadřízeného, ale jako prosba, protože žalovaný na něj zareagoval zprvu odmítavě slovy„ to mě mrzí, moc bych ti chtěl pomoct (a taky se proletět), ale když to vypadá takhle, takto budeš muset zvládnout sám.“, to vše koresponduje s výpovědí svědka [příjmení]. [příjmení], který potvrdil, že požádal žalovaného o přelet letounu a žalovaný na PČR oznámil, že byl požádán kamarádem o přelet letounu. Dne [datum] tak žalovaný přistoupil k přeletu letadla z letiště ve VP na letiště [obec], ve 4:35 hod., po příjezdu žalovaného na letiště ve [anonymizováno], žalovaný v rozporu se zprávou ÚZPLN tvrdil, že letadlo bylo absolutně bez námrazy, zamčené, v odemčeném nákladním prostoru byly potřebné doklady k letadlu a klíčky, letadlo otevřel a nastartoval, popojížděl na vyčkávací dráze, provedl všechny potřebné úkony, předletovou prohlídku a zahájil inkriminovaný vzlet. Než dosáhl vzletové rychlosti došlo k prvotnímu vybočení letadla, kdy„ …brzda se poprvé lehce kousla, to jsem upravil tím, že jsem vychýlil pravou nohu, upravil jsem směrovku a letadlo se ještě vyrovnalo, dejme tomu vteřinu potom došlo k plnému zaseknutí té levé podvozkové brzdy, kdy se letadlo dost silně ostře stočilo na levou stranu,…..jsem cítil to, že najednou mi, že je zaseknutá levá brzda, že letadlo mi bočí silně vlevo a není možné ho plně řídit vpřed. V tu chvíli, když jsem to zjistil, stáhl jsem výkon motoru úplně na volnoběh a zahájil jsem brždění ještě tou fungující brzdou…. v tu chvíli jsem měl těsně pod vzletovou rychlostí……….takže při této rychlosti jsem zahájil brždění na tvrdém, ale zmrzlém povrchu [číslo] stop je také patrné, že jsem se nikde nepokusil to letadlo odpoutat od země, protože kdybych se ho pokusil odpoutat od země, první co by se zvedlo by byl příďový podvozek, tzn. ve chvíli bych se snažil silou dostat do vzduchu, i když bych k tomu ještě neměl rychlost, tak by ten příďový podvozek přerušoval svojí stopu po zemi….“. Žalovaný potvrdil, že v roce 2017 neměl oprávnění pilota k výkonu výdělečné činnosti a nikdy výdělečnou činnost jako pilot neprováděl, nikdy žádnou mzdu jako pilot neobdržel, mzdou pro žalovaného byla možnost přelétávat letadla„ ….Já jsem za to neobdržel žádnou mzdu, já jsem od něj dostával zaplaceno za tu hromadu práce, kterou jsem udělal…, ale za přelety jsem žádnou mzdu nepožadoval, já už jsem to bral tak, že prostě pro něj je to výhodné, že to nechá přeletět mě a pro mě samotného to bylo tou mzdou a pro ně i pro mě to bylo výhodné v tu chvíli…..“. Žalobkyně žalovanému ani nenabídla pracovní smlouvu, nedala mu ji písemně, žalovaný vypověděl„ Já jsem si s tím nevydělával, já jsem nikdy za to žádnou, přímo za ten přelet jsem neobdržel fyzicky žádné peníze, pro mě bylo mzdou to, že jsem mohl letět. ….“. K odsouhlasení nebo měření odpracovaných hodin žalovaným žalobkyni žalovaný vypověděl, že„ …V rámci toho charakteru práce to bylo dohodnuté tak, že prostě jak budu mít možnost, tak budu pracovat na tom, co pro ně vytvářím, že jí budu odvádět a potom napíši jak jsem pracoval, dalo by se říci„ na fondu pracovní doby“ to je něco jiného, ale prostě, že si budu vypisovat ty hodiny, kdy jsem pracoval a potom to předám, a bude mi to započteno za ten kredit.….“ / prokazováno účastnickou výpovědí žalovaného ze dne [datum] /.

26. Z komunikace z [příjmení] [příjmení], předložené žalovaným v přepisu k důkazu, soud zjistil, že některé její části byly žalovaným následně odstraněny, zejména se jedná o zprávy, které odeslal žalovaný [příjmení]. [příjmení] v rozhodný den [datum] v časech 7:00 (tedy těsně po neúspěšném pokusu o vzlet z letiště ve [obec]) a v 9:

26. Po těchto vymazaných zprávách následuje zpráva žalovaného v čase 20:27„ Ahoj, doufám, že tvůj let proběhl lépe“, což evokuje domněnku, že vymazané zprávy by mohly svým obsahem poskytnout informaci doručiteli zpráv o nepovedeném letu žalovaného / prokazováno komunikací žalovaného a [jméno] [příjmení] k přeletu dne [datum], listu [číslo] spisu /.

27. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek je bývalým zaměstnancem žalobkyně (od října do prosince roku 2015, tj. tři měsíce působil ve společnosti žalobkyně jako vedoucí letového provozu a pilot), pracoval pro žalobkyni na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena písemně, od [datum] je zaměstnán jako pilot u jiné společnosti, se žalobkyní však i nadále spolupracoval jako externí pilot a to až do projednávané letecké nehody v dubnu 2017. V současné době je svědek zaměstnán jako pilot dopravního letadla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se žalobkyní žádný smluvní vztah nemá. Poškozené letadlo při nehodě v dubnu 2017 nejvíce používal právě tento svědek, měl dohodu s jednatelem žalobkyně, že s tímto letounem může kdykoliv létat sám nebo na tento letoun i někoho proškolit. V dubnu roku 2017, kdy se stala předmětná nehoda, si letoun půjčil klient žalobkyně ([příjmení]) a svědek seděl v letounu pouze vedle něho jako pasažér a safety pilot (bezpečnostní pilot), účelem tohoto letu svědka s p. [příjmení] bylo se jen proletět, proto si p. [příjmení] objednal u žalobkyně let. Svědek chtěl p. [příjmení] ukázat obdobný letoun, koupený jeho známým a umístěný v hangáru na travnatém letišti ve [obec], proto se na tomto letišti rozhodli přistát a po té budou dále pokračovat v letu do [obec]. Vzhledem k tomu, že v okolí travnatého letiště ve [anonymizováno] je hornatý terén a že se rázem změnilo počasí, začal foukat silný boční vítr a zatáhlo se, rozhodli se v letu do [obec] nepokračovat a toto rozhodnutí i telefonicky sdělili jednateli žalobkyně s tím, že jednatel vzal situaci na vědomí a ponechal na svědkovi dopravit letadlo na letiště do [obec] – [obec] do pátku. Letadlo žalobkyně zůstalo v uzamčeném hangáru na letišti [anonymizováno], klíče a doklady zůstaly v letadle. K přeletu letounu žalobkyně z letiště ve [anonymizováno] na letiště do [obec] - [obec] svědek oslovil 2 piloty – pilot [příjmení] z časových důvodů nemohl, žalovaný souhlasil. Jednatel žalobkyně s tímto řešením souhlasil a svědek se dále o věc nezajímal. Svědek potvrdil, že přistání letounu na letišti ve [anonymizováno] proběhlo standardně, letadlo bylo na letišti ve [anonymizováno] zanecháno v nepoškozeném stavu, žádnou závadu na letadle svědek nepozoroval. O letecké nehodě žalovaného s tímto letounem v pátek ráno [datum] byl svědek bezprostředně telefonicky informován žalovaným. Podle názoru svědka na letadle nebyla žádná technická závada. O žádném smluvním vztahu mezi žalovaným a žalobkyní svědek nevěděl, potvrdil, že žalovaný neměl licenci CPL, proto nemohl být zaměstnán jako pilot u žalobkyně, ale mohl tam být jako asistent, mohl přelétávat, a to mohl i se základní licencí, kterou má. Svědek vypověděl, že licence pilotů se dělí na licenci soukromého pilota, dopravního pilota a obchodního pilota a za úplatu může pilot zastávat tuto pozici, pouze pokud má licenci obchodního a dopravního pilota. Svědek rovněž vypověděl, že při dosažené rychlosti letounu, kterou udával žalovaný při jeho výpovědi, tj. 65 uzlů„ … muselo být brždění velmi razantní a zcela jistě by zanechalo stopu na travnaté dráze letištní plochy. Co se týče technického hlediska tohoto letounu, tak tento letoun má vlastně pedály, které pilot ovládá nohama, ovládá tak nejen brzdy levou a pravou brzdu na hlavním podvozku, tzn. letadlo má tři kola, jedno příďové kolo a dvě kola na hlavním podvozku. Letadlo zatáčí tím, že se přibržďují buď levá nebo pravá brzda na tomto hlavním podvozku. Zároveň už jsou ovšem tyto pedály spojeny se směrovým kormidlem, které ovládá letadlo podél podélné osy ve vzduchu těmito pedály. Na zemi to funguje tím způsobem, že při rozjezdu zhruba kolem 60 uzlů, letadlo už není řiditelné na zemi právě těmito brzdami, ale je řiditelné tou směrovkou, takže aerodynamicky…. pokud by letadlo bylo pokryto jinovatkou, potom by toto pokrytí zcela jednoznačně mohlo ovlivnit aerodynamický charakter při vzletu letadla……“ /prokazováno svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] /.

28. Ze svědecké výpovědi otce žalovaného [celé jméno žalovaného] st., bylo soudem zjištěno, že žalovaný jako student práv byl zaměstnán v advokátní kanceláři, kde s jeho prací byli spokojeni, studií zanechal ve 4. ročníku a začal studovat inženýrský obor, v současné době se stal dopravním pilotem. Svědek byl na místě nehody na letišti ve [anonymizováno] záhy po nehodě, byl telefonicky o nehodě zpraven žalovaným. Na letišti ve [anonymizováno], když přijel záhy po nehodě žalovaného, viděl vedle letištní dráhy asi 60-ti cm brázdu, kterou nikdo na letišti neřešil, brázda byla v ochranném pásmu letiště, na ploše letiště byla viditelná dráha letounu svědčící o pohybu letadla po letištní ploše. Svědek vypověděl, že procházeli dráhu letounu jak s policií, tak i s jednatelem žalobkyně, z jeho pohledu letadlo najelo do té brázdy (příkopu), který tam byl vyhlouben a neměl tam být. Svědek zaznamenal dráhu poškozeného letounu na letištní trávě a následně letoun zapíchnutý do oraniště v poli, po jeho opuštění letištní dráhy. Týž den, svědek a žalovaný, podali trestní oznámení na PČR na neznámého pachatele, který vyhloubil u letiště brázdu. Svědek jednateli žalobkyně doporučil likvidátora pojistných událostí, s kterým měl zkušenosti a byl jeho zaměstnancem, ten ho odmítl. Svědek potvrdil, že žalovaný si hodiny létání platil sám, platil mu je jednatel žalobkyně, některé hodiny platili rodiče žalovaného jako fyzické osoby a některé lety žalovaného byly placeny fy svědka společností [právnická osoba] Svědek rovněž uvedl, že podle jeho názoru, příčina letecké nehody měla původ v údajně 60 cm brázdě, která se měla nacházet v ochranném pásmu plochy letiště. Tuto teorii svědek dlouze rozvíjel a podpořil ji informací o trestním oznámení podaném na místního zemědělce / prokazováno svědeckou výpovědí [celé jméno žalovaného] st. /.

29. Soud z provedeného dokazování zjistil, že žalovaný požádán [jméno] [příjmení], který v rozhodné době již nezastával pozici šéfpilota žalobkyně a nebyl oprávněn jednat jménem žalobkyně, jakýmkoli způsobem nakládat s majetkem žalobkyně a nebyl tak oprávněn činit jakékoliv úkony zavazující žalobkyni, pilotoval dne [datum] předmětný letoun, který nebyl žalovanému žalobkyní smluvně pronajat. Žalovaný si počínal nedbale, neboť se s letounem, který poškodil, pokusil o vzlet z travnatého letiště ve [obec] a letoun byl pokryt jinovatkou. Žalovaný neměl v kritickém okamžiku dostatečné pilotní zkušenosti na daném typu letounu z travnatých drah a za daných podmínek, což se projevilo zejména tím, že při rozjezdu dostatečně nevyloučil efekt vrtulového proudu při bočení letounu doleva, letoun byl při kritickém letu pokryt jinovatkou, když byl na základě pokynu [jméno] [příjmení] v noci předcházející kritickému letu umístěn mimo hangár, přičemž venkovní teplota byla -5 až -7 °C. Letoun pokrytý jinovatkou vykazoval zhoršené aerodynamické charakteristiky a vyžadoval pro svůj vzlet delší dráhu, než jakou nabízelo letiště ve [obec]. Skutečnost, že byl letoun pokryt v kritickou dobu jinovatkou, byla prokázána nejen zprávou ÚZPLN, ale i fotografiemi předloženými žalovaným soudu při ústním jednání dne [datum], kdy se mělo jednat o fotografie letounu, pořízené bezprostředně po nehodě, na níž byla jinovatka na povrchu letounu dobře patrná.

30. Žalovaný veden snahou vyvinit se a zprostit se tak odpovědnosti za předmětnou leteckou nehodu, neúspěšně poukazoval na údajnou technickou závadu předmětného letounu spočívající v nefunkčnosti brzdového systému, když rozporoval závěry zprávy ÚZPLN. Zpráva se však na str. 12 zabývá i touto námitkou žalovaného s tím, že brzdový systém a kola hlavního podvozku letounu byly podrobeny zkoumání ze strany ÚZPLN, byla provedena demontáž kol i brzd, včetně brzdičů. Provedená prohlídka byla v souladu s Component Maintenance Manual výrobce brzd [příjmení] [jméno] [anonymizováno]. Během prohlídky ÚZPLN však nebylo zjištěno žádné poškození brzdového systému, nebyl zjištěn žádný únik hydraulické kapaliny z brzdového systému, nezávadná funkčnost brzd tak byla zjištěna správním úřadem, který je ze zákona pověřen šetřením leteckých nehod a incidentů.

31. Tvrzení žalovaného o jeho údajném pracovně právním vztahu k žalobkyni, stejně tak jako přelet předmětného letounu z letiště [obec] v rámci plnění jeho pracovních povinností u žalobkyně, jako údajnému zaměstnavateli žalovaného, soud považoval za ryze účelová a přes poučení soudu dle ust. § 118 a odst. 1,3 o.s.ř. pouze v rovině tvrzení, bez unesení břemene důkazního, která odpovídají snaze žalovaného zprostit se občanskoprávní odpovědnosti za škodu dle zákonných ustanovení občanského zákoníku, v kontextu se znalostmi žalovaného zákonné úpravy v oblasti pracovního práva. Žalovaný, byť soudem řádně poučen dle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. v projednávané věci pracovně právní vztah neprokázal, v tomto ohledu neunesl důkazní břemeno, když žalobkyně kontinuálně od počátku až do závěru celého řízení, tvrdila, že se žalovaným nikdy neuzavřela pracovní smlouvu, ať již písemnou nebo ústní, žalovaný soudu nepředložil ani jediný relevantní důkaz prokazující žalovaným tvrzenou vůli žalobkyně tak učinit. Žalovaný prokazoval mez účastníky řízení nespornou skutečnost, že prováděl pro žalobkyni určité činnosti administrativně-obchodní povahy jako nezávislý dodavatel, které bezpečně nemohly být jeho náplní práce u žalobkyně, neboť se jednalo o jednorázová plnění, nesplňující ani zákonem stanovené konto pracovní doby v kalendářním měsíci. Z žádného provedeného důkazu soudem tvrzené skutečnosti žalovaným nevyplývaly, nebylo prokázáno že by snad strany kdy projevily vůli založit pracovněprávní vztah, na jehož základě by žalovaný vykonával pro žalobkyni závislou práci, ani to, jaké byly základní parametry a podstatné náležitosti údajné pracovní smlouvy. V řízení rovněž nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že předmětný pokus o vzlet při němž došlo ke škodě na letadle měl žalovaný realizovat na základě pokynu žalobkyně, coby údajného zaměstnavatele, který měl žalovaný obdržet prostřednictvím svědka [jméno] [příjmení], jako údajného vedoucího zaměstnance žalovaného. I toto jeho tvrzení bylo bezpečně vyvráceno svědeckou výpovědí J. [příjmení] ze dne [datum], který soudu potvrdil, že v inkriminované době již nezastával žádnou pracovní pozici u žalobkyně ani nevykonával vedoucího letového provozu. V projednávané věci bylo jednoznačně vyloučeno, aby žalovaný u žalobkyně zastával tvrzenou pracovní pozici pilot, neboť v rozhodné době (údajného zaměstnaneckého poměru u žalobkyně) ještě neměl oprávnění provozovat obchodní leteckou přepravu. Svědek [příjmení]. [příjmení] naopak v jeho výpovědi potvrdil tvrzení žalobkyně a sice, že žalovaný nebyl oprávněn a zmocněn žalobkyní k přeletu předmětného letounu, když vypověděl, že žalovaného toliko přátelsky požádal o přelet letounu s tím, že žalovaný toto mohl odmítnout a také se tak nejprve i stalo. Žalovaný byl v rozhodné době zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a se žalobkyní měl uzavřenu smlouvu o pronájmu letadel.

25. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc s ohledem na dobu, kdy žalobkyni vznikla škoda na letounu - podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 6. 2017 a dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění platném do [datum].

32. Soud se nejprve jako primární zabýval otázkou, zda žalovaný byl zejména v období dubna 2017 v pracovně právním vztahu k žalobkyni. Pro závěr o přiznání žalobkyní požadované výše škody, způsobené leteckou nehodou na letounu pilotovaném žalovaným, je důležité posoudit, zda vztah mezi účastníky řízení měl povahu pracovněprávní nebo občanskoprávní, tedy zda odškodnění má být posuzováno podle občanského zákoníku nebo podle zákoníku práce.

33. Podle ustanovení § 545 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen „o. z.“ právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedení praxe stran.

34. Podle ustanovení § 552 o. z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

35. Podle ustanovení § 553 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (odst. 1). Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku (odst. 2 cit. §).

36. Okolnost, jak je právní úkon (i dvoustranný) označen, není pro jeho posouzení rozhodná. Rozhodující je posouzení obsahu projevu vůle, tedy zjištění, co bylo skutečně projeveno. Podmínkou zároveň je, že vůle musí být svobodná a vážná, projev určitý a srozumitelný, jinak je právní úkon zdánlivý.

37. Podle ustanovení § 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění platném [datum], dále jen„ zák. práce“ tento zákon upravuje mimo jiné právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními.

38. Podle ustanovení § 2 zák. práce je závislou prací práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

39. Podle ustanovení § 3 zák. práce může být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pracovněprávní vztahy se řídí zák. práce, nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

40. Podle ustanovení § 6, 7 zák. práce je zaměstnancem fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.

41. Podle ustanovení § 33 zák. práce se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v zák. práce dále stanoveno jinak.

42. Podle ustanovení § 34 zák. práce musí pracovní smlouva obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.

43. Podle ustanovení § 34b zák. práce zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby (§ 86 a 87 zák. práce). Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.

44. Podle ustanovení § 36 zák. práce pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce.

45. Podle ustanovení § 38 zák. práce od vzniku pracovního poměru je a) zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem, b) zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

46. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně zcela vylučovala pracovněprávní vztah k žalovanému, důrazně popřela jakoukoliv vůli, její projev či jakýkoliv úkon směřující k uzavření pracovního poměru se žalovaným, který po dobu celého řízení trval na jeho zaměstnaneckém poměru u žalobkyně na pozici pilot a administrativní pracovník s tím, že pokud by způsobil jako zaměstnanec žalobkyni jako zaměstnavateli škodu, potom by bylo nutné vzniklou škodu posuzovat jako škodu zaměstnance vůči zaměstnavateli dle zák. práce. Soud žalovaného řádně poučil dle ust. § 118 a odst. 1, 3 o.s.ř., aby tvrdil a prokázal naplnění zákonných požadavků, kladených na vznik pracovního poměru žalovaného k žalobkyni. Pokud žalovaný tvrdil, že byl u žalobkyně v pracovním poměru zaměstnán jako pilot a administrativní pracovník od [datum] do [datum], vykonával závislou práci dle pokynů žalobkyně, pokyny od žalobkyně dostával žalovaný ústně, telefonicky či prostřednictvím e- mailu nebo facebook messengeru, zejména od jednatele žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], od [jméno] [příjmení], šéfpilota žalobkyně, vedl si měsíční výkazy práce (tyto si zpracovával sám bez potvrzení a případného souhlasu žalobkyně), které předával žalobkyni emailem, aby následně za jím vyúčtované hodiny, jejichž cenu si žalovaný určil sám, mohl nalétávat letové hodiny za účelem jeho přípravy na profesní dráhu pilota i tvrzení, že pro žalobkyni takovéto uspořádání vzájemných vztahů bylo rovněž výhodné, protože mohla využívat pro výkon práce žalovaného, aniž by mu hradila mzdu za provedenou práci v penězích a nemusela na přelety jejích strojů využívat penězi honorované piloty, ale mohla v podstatě zdarma využít žalovaného, mezi účastníky řízení byl sjednán mechanismus přepočtu mzdy žalovaného na jeho letové hodiny, potom soud konstatuje, že tvrzení o vzniku pracovního poměru i přes náležité poučení soudu, žalovaný neprokázal. V řízení bylo prokázáno svědeckou výpovědí otce žalovaného, [celé jméno žalovaného], st., a žalovaný ani nepopíral, že byl před rokem 2017 řádným studentem právnické fakulty, studií zanechal až ve čtvrtém ročníku a od 3. ročníku studií práv žalovaný vykonával právní praxi v advokátní kanceláři, kde s jeho prací byli údajně spokojeni. V souladu s tímto zjištěním, soud pro úplnost konstatuje, že žalovaný není právním laikem, ani slabší stranou sporu, jak se soudu snažil prezentovat, a to ani v oblasti pracovního práva. Soud proto dovodil, že v případě existence zaměstnaneckého poměru by se žalovaný bezpochyby domáhal uzavření písemné pracovní smlouvy, sjednání a zaplacení mzdy a dalších benefitů či jiných práv, které by mu jako zaměstnanci žalobkyně zcela jistě náležely. Na tomto místě se sluší připomenout, že to byl právě žalovaný, který řádně poučen PČR po letecké nehodě vypověděl, že je zaměstnán jako palubní průvodčí u společnosti [právnická osoba] a prohlásil, že jako pilot s licencí soukromého pilota měl se společností žalobkyně uzavřenou smlouvu o pronájmu letadel a že jej požádal kamarád, zda by mohl jedno z letadel společnosti žalobkyně přeletět z [obec] do [obec] – [část obce], když do [obec] s letadlem přiletěl kamarád. Pracovněprávní vztah, splňující všechny jeho atributy dle zákoníku práce, v projednávaném případě prokázán nebyl, nevznikl a ani neexistoval. Veškeré důkazní návrhy – tzv. pracovní výkazy za období od [datum] do prosince 2016, které žalovaný v tomto směru soudu předložil, dokládají toliko, že žalovaný prováděl v tomto období pro žalobkyni administrativní činnost v celkovém rozsahu 43 hodin za cca 4 měsíce za jím stanovenou cenu časovou tak, aby následně mohl u žalobkyně uplatnit tuto cenu za letové hodiny, které mu žalobkyně umožnila. Činnosti administrativně-obchodní povahy žalovaný prováděl pro žalobkyni jako nezávislý dodavatel. Žádným důkazem žalovaný neprokázal, že by žalobkyně projevila o žalovaného jako zaměstnance zájem, když v té době žalovaný nemohl ani být zaměstnán jako pilot, neboť v té době nedisponoval zákonnou kvalifikací pro výkon jím tvrzeného druhu práce pilota, protože v předmětném období neměl licenci k provozování obchodní letecké dopravy (CPL licence, v originále: Commercial pilot licence), což bylo v řízení jednoznačně prokázáno, žalovaný tuto skutečnost nerozporoval, potvrzena byla i svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] / srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 10. 10. 2019 j. 2 Afs 435/2017 – 49 /.

47. Z tohoto důvodu soud uzavřel, že jakýkoliv pracovně právní vztah mezi žalovaným a žalobkyní, při absenci uzavřené pracovní smlouvy (ani písemné ani ústní) na pozici pilot ve společnosti žalobkyně bylo naprosto vyloučené, neboť by odporovalo ustanovením zákoníku práce, protože žalovaný pro tuto pozici nesplňoval základní kvalifikační kritéria. Žalovaný disponoval pouze licencí soukromého pilota letounu, na jejímž základě mohl používat letouny žalobkyně ke svým soukromým účelům.

48. Právní režim vztahu žalobkyně a žalovaného odpovídá uzavřené nájemní smlouvě, tj. vztahu žalobkyně jako pronajímatele provozovaného letounu a žalovaného jako nájemce letounu ve vlastnictví žalobkyně, za sjednanou cenu letové hodiny a ostatních podmínek v nájemní smlouvě. Žalobkyně poskytovala žalovanému letoun za specifických podmínek, kdy bylo možné letoun použít pouze na konkrétní trase mezi konkrétními letišti, a žalovaný získával možnost pronájmu letounu za zvýhodněných cenových podmínek. Zjištěné skutkové závěry soud právně posoudil dle zákonných ustanovení o náhradě škody dle zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku.

49. Podle ustanovení § 2909 až 2919 o. z. je škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

50. Podle ust. § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti, presumpce nedbalosti v případě, kdy dojde k porušení zákonné povinnosti, ve vztahu ke škůdci tak je presumována nedbalost ve všech jejích formách, proto škůdce musí prokázat, že nejednal ani v prosté, ani v hrubé nedbalosti.

51. Podle ustanovení § 2912 o. z. nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale. Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

52. Podle ustanovení § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

53. Podle ustanovení § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

54. Při určení výše škody se tak vychází z ceny věci, vyjádřitelné penězi a zásadně se určuje jako cena obvyklá. Obvyklou cenou je cena reálně dosažitelná v daném místě a čase za danou věc (srov. např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2764/99 (Rc 72/2002)). Tato cena se určuje k okamžiku poškození věci (srov. ustanovení § 2969 odst. 1 o. z.). Případný následný vývoj obvyklé ceny věci je zcela irelevantní. Podstatný z hlediska ustanovení § 2969 odst. 1 o. z. je požadavek zohlednit to, co poškozený musí účelně vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci. Po provedení opravy (uvedení do předešlého stavu) se hodnota věci může lišit od hodnoty před vznikem škody. K témuž může dojít v situaci, kdy škoda není nahrazena uvedením do předešlého stavu, ale peněžní náhradou (je-li poskytnuta relutární náhrada ve výši rovnající se ceně opravy). Může dojít k situaci, kdy obvyklá hodnota věci po opravě bude nižší než její obvyklá cena před vznikem škody. V takovém případě Nejvyšší soud dovodil, že skutečnou škodou je též snížení obvyklé hodnoty vozidla, a to v rozsahu rozdílu mezi obvyklou hodnotou letadla před vznikem škody a po provedení opravy. V tomto rozsahu je škůdce – nad rámec provedené či zaplacené opravy - škodu povinen také nahradit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2782/2017 (Rc 8/2019)).

55. V daném případě soud postupoval dle ustanovení § 2969 odst. 1 o. z., když při hodnocení otázky, zda se žalobkyně domáhá skutečně účelně vynaložených nákladů na obnovení funkce poškozeného letounu, vzal v úvahu, že před poškozením letounu byl letoun plně funkční a plnil žalobkyni jeho komerční funkci, když v důsledku letecké nehody, způsobené žalovaným, ji plnit zcela přestal a k jejímu obnovení neměla žalobkyně jinou možnost, než letoun opravit servisní společností, když oprava letounu trvala cca 1 rok. Žalobkyně tak objektivně neměla jinou možnost než poškozený letoun svěřit specializované servisní společnosti k opravě, po dobu opravy ho nemohla komerčně využívat, proto ze strany žalobkyně byl shledán její postup nejen účelný, ale i jediný možný. Za této situace soud učinil závěr, že náklady na opravu letounu byly vynaloženy účelně a tvoří tak skutečnou škodu způsobenou žalovaným jako škůdcem na letounu.

56. S ohledem na shora uvedená zjištění a zákonná ustanovení o náhradě škody v o. z. soud s ohledem na nedbalostní jednání žalovaného - pilotování předmětného poškozeného letounu pokrytého jinovatkou, bez souhlasu a vědomí žalobkyně, bez dostatečných pilotních zkušeností, čímž způsobil škodu na předmětném letounu, provozovaném žalobkyní, škoda na letounu vznikla v příčinné souvislosti s jednáním pilota letounu, tj. žalovaného, proto soud žalobkyni přiznal nárok uplatněný žalobou a žalobě vyhověl v celém rozsahu.

57. Na tomto místě se sluší poznamenat, že nárok žalobkyně byl soudem seznán účelným, výše škody byla prokázána odborným znaleckým posudkem, který má všechny náležitosti znaleckého posudku, vychází z logických zdůvodnění a závěrů soudního znalce, proti nimž ani jeden z účastníků neměl žádných námitek. Soud proto žalovaného zavázal k úhradě částky vynaložené žalobkyní v důsledku poškození letounu žalovaným: ve výši představující spoluúčast žalobkyně, sjednanou pojistnou smlouvou a pojišťovnou nezaplacenou při konečném odškodnění pojistné události v důsledku havárie letounu, tj. ve výši 200 000 Kč (zjištěno a prokázáno z oznámení o ukončení likvidace PU [číslo] ze dne [datum]), dále ve výši 2 500 Kč bez DPH za úklid poškozeného letounu z letiště ve [obec] (zjištěno a prokázáno z faktury [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], č. [anonymizováno] ze dne [datum]), rovněž ve výši ušlého zisku žalobkyně po dobu opravy letounu (zjištěného a prokázaného znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo]) ve výši 612 540 Kč (bez DPH), také ve snížení hodnoty letounu v důsledku letecké nehody a následné opravy letounu (zjištěno a prokázáno znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo]) ve výši 662 400 Kč (bez DPH) a ve výši vynaložených nákladů žalobkyně na vymáhání nároku (vypracování znaleckého posudku soudním znalcem) ve výši 16 150 Kč; tj. v celkové nárokované výši 1 493 590 Kč. Žalovaný proti výši škody stanovené znaleckým posudkem nevznesl žádnou námitku.

58. Nezaplacením požadované náhrady škody žalobkyní po žalovaném ve lhůtě stanovené žalobkyní v předžalobní výzvě, ocitl se žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku, a je tak povinen podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu se zákonnými úroky z prodlení.

59. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. byly žalobkyni, která byla v projednávané věci zcela úspěšná, přiznány účelně vynaložené náklady řízení, které představují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 74 680 Kč, dále odměna advokáta za 18 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednání s protistranou dne [datum], předžalobní výzva k plnění ze dne [datum], [datum] a [datum], sepis žaloby ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], nahlížení do spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne [datum], písemné vyjádření žalobkyně ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum] v délce trvání 2 hodin a 15 minut, tj. za 2 úkony právní služby, písemné vyjádření žalobkyně ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum] v délce trvání 3 hodin a 10 minut, tj. za 2 úkony právní služby, účast na jednání před soudem dne [datum] v délce trvání 2 hodin a 10 minut, tj. za 2 úkony právní služby, písemné vyjádření žalobkyně ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], písemné vyjádření žalobkyně ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum]) po 14 300 Kč, 18x paušální náhrada po 300 Kč (vše podle vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH z částky 262 800 Kč ve výši 55 188 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení v celkové výši 392 668 Kč, na zákonné platební místo a ve lhůtě dle ust. § 161 o.s.ř.