31 C 181/2022-96

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený [anonymizováno] [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený opatrovnicí [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [adresa] o zaplacení 41 877 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba došlá soudu dne 19. 5. 2022 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 31 933 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 920,70 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 342,51 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 15 286,51 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Jmenovanému opatrovníkovi žalovaného: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [adresa], se přiznává na odměně a náhradě hotových výdajů, náhradě DPH částka ve výši 8 840 Kč, která bude vyplacena z účtu Okresního soudu v Ostravě po právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů jmenovaného opatrovníka žalovaného částku ve výši 8 840 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 19. 5. 2022 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 41 877 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 5. 4. 2018 se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl [anonymizováno], vložka [číslo] (dále jen„ postupitel“) Smlouvu [číslo] s produktovým názvem [ulice] půjčka [anonymizována čtyři slova] [rok] (dále jen„ Smlouva“). Neoddělitelnou součástí Smlouvy jsou též Smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako Smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaný stvrdil podpisem Smlouvy. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 20 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“). Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že při uzavření Smlouvy od postupitele převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky, jak vyplývá z ujednání obsaženého ve Smlouvě. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 17 333 Kč (dále„ Poplatek“). Poplatek byl ve Smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve Smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: -úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 29 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Úroková sazba není vázána na žádný index ani referenční sazbu, -částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, - částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit (jistina zápůjčky + Poplatek) činila 37 333 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku postupiteli zaplatit v hotovosti v 60týdenních splátkách, přičemž výše každé týdenní splátky od první do předposlední činí 623 Kč, když první týdenní splátku byl žalovaný povinen zaplatit v den, kdy uplyne týden od data uzavření Smlouvy, a každou další týdenní splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Poslední týdenní splátka pak činila 576 Kč. Žalovaný následně na pohledávku postupitele uhradil celkem částku ve výši 10 056 Kč prostřednictvím plateb identifikovaných v žalobě, jak vyplývá rovně z doložené karty plateb žalovaného. Uhrazené platby byly započteny ve výši 4 713,49 Kč na jistinu 20 000 Kč, která tak byla ponížena na 15 286,51 Kč. Další uhrazené platby ve výši 5 342,51 Kč byly započteny na výše specifikované Poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 17 333 Kč, které byly poníženy na 11 990,49 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradil předepsané splátky, jak vyplývá z výše uvedeného rozpisu splátek a plateb uhrazených žalovaným. V důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo žalovanému právo na uhrazení: -smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována na částku dle přiloženého výpočtu ke dni 1. 2. 2022, přičemž je po žalovaném požadována pouze v částce 10 000 Kč; smluvní pokuta je žalobcem požadována v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka". - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 920,70 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalovaného s hrazením jednotlivých splátek (viz přiložený výpočet k 1. 2. 2022, ze kterého je rovněž patrné, s jakým splátkami a jak dlouho byl či případně je žalovaný v prodlení), přičemž procentuální sazba zákonného úroku z prodlení byla vzata vždy aktuální k datu prodlení; nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení vzniká žalobci ze zákona, -sankčních poplatků ve výši 4 600 Kč, které jsou po žalovaném požadovány v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka", přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek Postupitele a za poplatky za upomínky. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobci postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem Smlouvy [číslo] Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka postupitelem kapitalizována na částku ve výši 42 797,70 Kč, která je složena z: -jistiny 15 286,51 Kč - Poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 11 990,49 Kč -kapitalizované smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 920,70 Kč, - sankčních poplatků ve výši 4 600 Kč. Společně s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalovanému dne 10. 2. 2022 odeslána Výzva k okamžitému splacení dluhu. V této výzvě byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku ve výši 42 797,70 Kč uhradil nejpozději do 17. 3. 2022. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobce za žalovaným uplatňuje smluvní úrok ve výši 29% p.a. z jistiny 15 286,51 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 15 286,51 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Obchodní úrok z úvěru a úrok z prodlení uplatňuje žalobce vedle sebe s ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vyjádřené v rozhodnutí 33 Odo 657/2005, dle něhož každý z úroků má odlišnou funkci, a proto mohou být takto uplatňovány. Zatímco obchodní úrok představuje odměnu za užívání jistiny, úrok z prodlení představuje zákonnou sankci za prodlení se splacením jistiny. S ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vzniká žalobci nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené předpisy práva občanského. Žalovaný ani následně neuhradil ničeho. Žalobce za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 41 877 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 920,70 Kč, smluvním úrokem ve výši 29% p.a. z jistiny 15 286,51 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 15 286,51 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému dne 21. 3. 2022 předžalobní výzvu k úhradě dluhu, jak žalobce dokládá předložením této výzvy společně s dokladem o jejím odeslání.

2. Následně žalobce k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 5. 8. 2022 tak, že rozsáhle vyjádřil svůj právní názor na problematiku posuzování úvěryschopnosti v kontextu aktuální právní úpravy, kdy pro stručnost soud na tomto místně na toto podání žalobce pouze odkazuje; v návaznosti na to shrnul, že právní předchůdce žalobce také před uzavřením smlouvy s žalovaným a poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, kontrolou příjmů žalovaného, kontrolou výdajů žalovaného a kontrolou výdajů žalovaného na splátky úvěru. Právní předchůdce žalobce prověřil výši závazků a platební morálku žalovaného nejdříve z databází (tzv. úvěrových registrů) umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaném. V dané věci právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaný nemá žádný negativní záznam v bankovním registru klientských informací (BRKI), ani v nebankovních registrech ([příjmení] a Nebankovní registr klientských informací (NRKI). V ostatních registrech byl rovněž bez negativních záznamů (interní databáze právního předchůdce žalobce, obsahující data pro řízení rizik, Insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí ([příjmení]), Neplatné doklady, Evidence adres obecních/městských úřadů, kdy trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. K příjmové stránce žalovaného: vázaný zástupce právního předchůdce žalobce vyplnil na základě dokumentů předložených dlužníkem před uzavřením Smlouvy Zákaznickou kartu ke Smlouvě. Předmětná zákaznická karta je dokumentem, ve kterém jsou pravdivě a úplně uvedeny veškeré ověřené relevantní informace pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr ze strany žalovaného. Tento dokument je pořízen před podpisem Smlouvy, kdy pravost informací v něm uvedených stvrzuje podpis žalovaného společně s podpisem vázaného zástupce. V předmětném případě bylo žalovaným sděleno, následně na základě daných podkladů doloženo a vázaným zástupcem právního předchůdce žalobce ověřeno, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem ve výši 11 855 Kč. Dané bylo doloženo Dokladem o výměru inv. důchodu. Tyto skutečnosti byly následně ověřeny a zkontrolovány paní [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], [IČO], se sídlem [adresa], vázanou zástupkyní právního předchůdce žalobce. Veškeré výše uvedené skutečnosti byly následně ověřeny ze strany vázaného zástupce přítomného při uzavírání Smlouvy, paní [jméno] [příjmení], která je, v souladu s § 27 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uvedená v registru České národní banky jako vázaný zprostředkovatel právního předchůdce žalobce. Žalobce nadto uvádí, že vázaný zástupce je povinen dodržovat stanovená pravidla při sepisování zákaznické karty k předmětné smlouvě. Tyto povinnosti vyplývají z platných právních předpisů, jakožto také ze Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené s právním předchůdcem žalobce, kdy činnost vázaných zástupců podléhá pravidelné kontrole ze strany právního předchůdce žalobce. Právní předchůdce žalobce po posouzení příjmu žalovaného provedl také vyhodnocení všech rozhodných výdajů žalovaného. Právní předchůdce žalobce přitom posuzoval nejen výdaje sdělené a doložené žalovaným, ale konfrontoval je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat. Výdaje přitom posuzoval i z toho hlediska, zda se jednalo o závazky vůči jiným subjektům nebo zda se jednalo o výdaje spořícího charakteru. Žalobce na tomto místě podotýká, že skutečnost, že byla bonita žalovaného ověřena správně, potvrzuje i to, že žalovaný po uzavření smlouvy uhradil částku v celkové výši 10 056 Kč. Nadto žalobce uvádí, že právní předchůdce žalobce, mimo ekonomické modely uvedené výše zkoumal před uzavřením smlouvy výdaje žalovaného také v rámci podkladů, které mu byly předloženy při vyplnění zákaznické karty ke Smlouvě. Předmětná zákaznická karta je dokumentem, ve kterém jsou pravdivě a úplně uvedeny veškeré relevantní informace pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr ze strany žalovaného. Tento dokument je pořízen před podpisem Smlouvy, kdy pravost informací v něm uvedených stvrzuje podpis žalovaného společně s podpisem vázaného zástupce, který byl přítomen při podpisu Smlouvy. V předmětném případě bylo žalovaným sděleno, následně na základě daných podkladů doloženo a vázaným zástupcem právního předchůdce věřitele ověřeno, že dlužník má odhadované měsíční výdaje ve výši 6 000 Kč. Při zjištěné a ověřené výši měsíčních příjmů žalovaného ve spojení s dalšími osobami ve společné domácnosti a dále zjištěných a ověřených výdajů žalovaného ve spojitosti s výpočtem behaviorálního score je tedy zřejmé, že bonita žalovaného byla ověřena správně a proces posouzení úvěruschopnosti byl proveden s odbornou péčí. Žalobce z opatrnosti navrhuje rovněž výslech svědka paní [jméno] [příjmení], nar. [anonymizováno] [datum], [IČO], se sídlem [adresa], vázané zástupkyně právního předchůdce žalobce. Tato osoba vyplňovala zákaznickou kartu s žalovaným a ověřovala příjmy žalovaného na základě dokumentů, které jsou specifikované v zákaznické kartě. Jednalo se o Doklad o výměru inv. důchodu za měsíc říjen 2017 a leden 2018. Dále tato osoba na základě žalovaným předložených dokladů ověřovala pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Důkaz svědeckou výpovědí navrhuje žalobce za účelem prokázání těchto tvrzení.

3. Žalovaný se ve věci osobně nevyjádřil, v průběhu odvolacího řízení informoval o svém zdravotním stavu, avizoval zájem se dohodnout na splátkách.

4. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Ostravě č.j. 31 C 181/2022 – 30 ze dne 1. 9. 2022 tak, že výrokem ad. I byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 9 944 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od 18. 3. 2022 do zaplacení, výrokem II. soud zamítl žalobu, pokud se jí žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 31 933 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 920,70 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 342,51 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 15 286,51 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, výrokem ad. III tohoto rozhodnutí rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky řízení a výrokem ad. IV zavázal žalobce zaplatit České republice doplatek soudního poplatku za žalobu. Rozsudek byl napaden ve výroku ad. II a III včasným odvoláním žalobce (podání ze dne 20. 9. 2022).

5. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. 15 Co 231/2022 – 67 ze dne 15. 3. 2023 byl dle § 29 odst. 3 o.s.ř. žalovanému jmenován pro toto řízení opatrovník z řad advokátů v osobě [anonymizováno] [jméno] [příjmení], rozhodnutí nabylo právní moci dne xanon [číslo].

6. Opatrovník žalovaného podáním ze dne 4. 5. 2023 sdělil, že rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za věcně správné a navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dovodil závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce smlouvu neplatnou. S tímto závěrem opatrovník souhlasí a tento odpovídá provedenému dokazování ve věci. Opatrovník považuje za důležitou i skutečnost, která nebyla v rámci prvoinstančního řízení řešena, a to zjištění, zda byl v době právního jednání, tedy v době uzavírání předmětné smlouvy o zápůjčce, žalovaný schopen rozpoznat a posoudit důsledky svého právního jednání, těmto zcela porozumět a vyvodit z nich relevantní závěry, a to s ohledem na jeho zdravotní, respektive psychický stav. Součástí spisového materiálu je mimo jiné sdělení žalovaného ze dne 14. 12. 2022 o tom, že trpí psychickými problémy, s doložením lékařské zprávy ze dne 28. 2. 2022 zpracované psychiatrem [titul]. [jméno] [příjmení]. Z této zprávy mimo jiné vyplývá, že žalovaný je neschopen výdělečné činnosti, je nesamostatný s intelektem v pásmu lehké mentální retardace s oslabeným verbálním i logickým usuzováním, není schopen porozumět soudnímu řízení. Žalovaný byl již 3. 11. 2017 vyšetřen v psychologické ambulanci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se závěrem intelektu v pásmu lehké mentální retardace s oslabeným verbálním a logickým usuzováním s obtížemi na běžné nároky reality. Dle lékařské zprávy ze dne 5. 1. 2023 se stav žalovaného zhoršoval a nejméně od roku 2018 je tento v péči psychiatrické ambulance. Žalovaný není orientován časem s řadou dalších postižení se závěrem organicky podmíněné poruchy osobnosti s lehkou mentální retardací i testově potvrzenou bez možnosti očekávat v budoucnu zlepšení. Pro případ zrušení rozsudku je třeba jít již nad rámec provedeného dokazování a v rámci řízení rovněž zjistit, zda byl žalovaný v době uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce dne 5. 4. 2018 schopen posoudit důsledky svého právního jednání s ohledem na jeho zdravotní stav, a to bez ohledu na skutečnost, zda mohl žalobce, respektive jeho předchůdce, potažmo vázáný zástupce přítomen při uzavírání smlouvy paní [jméno] [příjmení], mít o zdravotním stavu žalovaného povědomost. Z obsahu citované lékařské zprávy jednoznačně vyplývá, že zdravotní postižení žalovaného je takového rázu, že je možno jej posoudit i při běžném hovoru. Přestože dosud nebyl podán podnět k přezkumu či omezení svéprávnosti žalovaného, dospěl-li by prvoinstanční soud po doplnění dokazování k závěru, že zdravotní stav žalovaného mu neumožňoval posoudit důsledky jeho právního jednání, byla by předmětná smlouva smlouvou neplatnou i na základě těchto zjištění, mimo již zjištění uváděná v napadeném rozhodnutí. Z opatrnosti opatrovník rovněž navrhl, aby bylo vyhověno návrhu žalovaného, který zaslal soudu formou elektronické pošty a případný nárok žalobce umožnil žalovanému uhradit v postupných splátkách s ohledem na jeho příjmové a majetkové poměry a zdravotní stav.

7. Žalobce se k tomuto vyjádřil podáním ze dne 22. 5. 2023, poukázal na svůj důkazní návrh vyslechnout paní [jméno] [příjmení], kdy cílem výslechu tohoto svědka bylo objasnit okolnosti, které byly spojeny s procesem uzavírání smlouvy. Doposud nelze dospět k závěru, že žalovaný trpěl duševní poruchou v době uzavírání smlouvy, pro kterou by byla smlouva neplatná dle § 581 OZ. Nicméně tvrzení opatrovníka žalovaného jsou v souladu s názorem soudu prvního stupně, proto, pokud by odvolací soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy, pak je v rozporu s procesní ekonomií rozhodnutí zrušit a vracet soudu prvního stupně k opětovnému rozhodnutí.

8. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. 15 Co 231/2022 – 78 ze dne 22. 5. 2023 byl rozsudek ve výroku ad. II a III zrušen, a to s ohledem na závěr, že okresní soud zatížil řízení ve smyslu § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. vadou, neboť jednal v řízení s žalovaným, který neměl plnou procesní způsobilost a nebyl v řízení zastoupen, kdy tato skutečnost vyšla najevo až v průběhu odvolacího řízení. Odvolací soud uzavřel své rozhodnutí pokynem ve vztahu k dalšímu řízení, tj. nechť okresní soud věc znovu projedná, tentokráte již za účasti opatrovníka ustanoveného žalovanému, za jeho účasti pak znovu zopakuje i veškeré dosud provedené dokazování, které s ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze považovat za uskutečněné procesně správně. V rámci rozhodnutí o zbylém rozsahu předmětu řízení (poté, co výrok I. rozsudku okresního soudu nabyl odděleně právní moci) pak nechť okresní soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení, počítaje v to i náklady tohoto odvolacího řízení.

9. Rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 8. 6. 2023, rozsudek Okresního soudu v Ostravě č.j. 31 C 181/2022 – 30 ze dne 1. 9. 2022 nabyl ve výroku ad. I, který nebyl napaden odvoláním, právní moci dne 10. 5. 2023. Předmětem řízení tak zůstala žaloba o zaplacení částky ve výši 31 933 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 920,70 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 342,51 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 15 286,51 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a náhrada nákladů řízení. Doplatek za žalobu ve výši 418 Kč (dle výroku ad. IV rozsudku) již byl žalobcem uhrazen dne 6. 9. 2022 (č.l. 36 spisu).

10. U ústního jednání dne 5. 10. 2023 žalobce i opatrovník žalovaného na svých stanoviscích setrvali. V závěru tohoto jednání soud vynesl rozsudek ve znění uvedeném shora ve výrokové části. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

12. Ze zákaznické karty ze dne 5. 4. 2018 soud zjistil, že žalovaný poskytl údaje o svých osobních a majetkových poměrech. Je uveden jeho příjem ve výši 11 855 Kč a měsíční výdaje bez bližší specifikace ve výši 6 000 Kč.

13. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 5. 4. 2018 vč. smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce a Standardních informací o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným jako zákazníkem v postavení spotřebitele dne 5. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce, s odkazem na zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 20 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 20 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 17 333 Kč, zahrnující úrok ve výši 3 577 Kč, poplatek [anonymizováno 6 slov] ve výši 7 860 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu [anonymizována tři slova] ve výši 5 896 Kč, tj. celkem 37 333 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 623 Kč, poslední ve výši 576. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem a adresou pobytu [ulice a číslo], [obec] Smlouvu uzavírala za věřitele paní [jméno] [příjmení], která je byla v době od 3. 1. 2019 do 31. 12. 2022 evidována u [právnická osoba] jako vázaný zástupce dle zákona o spotřebitelském úvěru pro původního věřitele (zjištěno výpisu ze dne 3. 8. 2022 ve spojení s výpisem z ARES).

14. Z přehledu údajů ke smlouvě – údajů seřazených v tabulce soud zjistil, že jsou evidovány platby ze strany žalovaného celkem ve výši 10 056 Kč za dobu od 12. 4. 2018 do 9. 3. 2020.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, vč. Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek - vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovaným dle citované smlouvy o zápůjčce žalobci (str. 19 přílohy, řádek [číslo]).

16. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022, výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 ve spojení s potvrzením podání ze dne 11. 2. 2022 soud zjistil, že [právnická osoba] oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Rovněž žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 17. 3. 2022. Uvedené bylo žalovanému odesláno dne 11. 2. 2022 na adresu uvedenou ve smlouvě.

17. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 21. 3. 2022 ve spojení s potvrzením podání ze dne 23. 3. 2022 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 7 dnů od data výzvy. Tato výzva byla zaslána žalovanému dne 23. 3. 2022 na adresu uvedenou ve smlouvě.

18. Z lékařských zpráv [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 28. 2. 2022 a ze dne 5. 1. 2023 soud zjistil, že jde o lékařskou zprávu týkající se žalovaného, kdy pacient je v péči od roku 2018, byl odeslán k vyšetření [anonymizováno], pacient nesamostatný, zapomíná, zcela neschopen soustavné výdělečné činnosti, bude posudkové řízení. Dle psychologického vyšetření [anonymizováno] [příjmení] 3. 11 2017: má intelekt v pásmu lehké mentální retardace, oslabení, verbální a logické usuzování. Lékařská zpráva je uzavřena závěrem: organicky podmíněná porucha osobnosti, lehká mentální retardace i testově potvrzená. Z lékařské zprávy [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 14. 3. 2023 soud zjistil, že se opětovně sděluje, že žalovaný trpí duševní poruchou ve smyslu lehké mentální retardace a organicky podmíněné poruchy osobnosti, což je patrné již z psychologického vyšetření [anonymizováno] [příjmení] ze dne 3. 11 2017 a tady je platné i pro období května roku 2022. Žalovaný je schopen se dostavit k soudnímu jednání, avšak jeho schopnost chápat dopad tohoto řízení na svou osobu a rozumět obsahu soudního řízení je omezená výše uvedenými poruchami, které rozhodně nejsou přechodné, lze očekávat spíše další zhoršování psychického stavu. Přesnou míru tohoto omezení je dle názoru lékaře možné stanovit pouze znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.

19. Z listin: usnesení NS ČR č.j. KPSH 62 INS 12979/2019, 75 ICm 3132/2019, 33 ICdo 27/2021 – 82 ze dne 18. 1. 2022, rozsudku Vrchního soudu v Praze č.j. 75 ICm 3132/2019, 104 VSPH 506/2020-63 (KPSH 62 INS 12979/2019) ze dne 2. 11. 2020, z výpisu z Centrální evidence exekucí ze dne 29. 7. 2022 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Důkazní návrhy: svědeckou výpovědí paní [jméno] [příjmení], aktuálními zprávami o zdravotním stavu žalovaného, znaleckým posudkem z oboru psychiatrie a psychologie soud zamítl pro nadbytečnost, kdy jejich provádění by bylo v rozporu s procesní ekonomií s ohledem na níže uvedené.

20. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

24. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 26. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978).

28. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

29. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Uvedenému odpovídá i znění § 87 odst. 1 citovaného zákona ve znění novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb. účinné od 29. 5. 2022.

30. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobce ke svým skutkovým tvrzením doložil pouze zákaznickou kartu, žádné další důkazy, zejména navazující dokumenty týkající se prověřování příjmové a výdajové stránky žalovaného v kontextu jeho osobních poměrů, nedoložil. Předchůdkyně žalobce vůbec nezkoumal výdajovou stránku poměrů žalovaného, což se podává přímo ze zákaznické karty, v níž předchůdkyně žalobce operuje pouze s tzv. odhadovanými měsíčními výdaji žadatele v částce 6 000 Kč, které nejsou blíže specifikovány. Soud proto zamítl pro nadbytečnost návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem vázaného zástupce přítomného při uzavírání smlouvy paní [jméno] [příjmení]. Rovněž výpis z Centrální evidence exekucí ze dne 29. 7. 2022 není důkazem způsobilým prokázat, že předchůdce žalobce zkoumal při uzavření smlouvy (duben 2018) schopnost žalovaného úvěr splácet. Soud poučil žalobce u ústního jednání dne 5. 10. 2023 dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce na tuto výzvu sdělil, že nedoplňuje žádným způsobem svá skutková tvrzení ani neoznačuje další důkazy. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 5. 4. 2018 pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

31. S ohledem na tyto závěry se soud nezabýval hodnocením zdravotního stavu žalovaného v době uzavření smlouvy, resp. zjišťováním dalších skutečností o jeho zdravotním stavu, kdy toto považuje za nadbytečné.

32. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 20 000 Kč, žalovaný uhradil částku ve výši 10 056 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, když mu byla postoupena původním věřitelem shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022 odeslaným dne 11. 2. 2022 na adresu uvedenou ve smlouvě; v tomto oznámení byl rovněž žalovaný poprvé vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Soud vzal za prokázáno, výzvou ze dne 10. 2. 2022 a ze dne 21. 3. 2022 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

33. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že s ohledem na již omezený předmět řízení, žalobě nelze při tomto novém rozhodnutí vyhovět ani částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku ve výši 20 000 Kč, žalovaný uhradil před podáním žaloby částku 10 056 Kč (což žalobce tvrdil a dokládal tabulkou, nicméně žalovaný ani netvrdil a neprokazoval žádné úhrady nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § [číslo] odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 9 944 Kč (tj. 20 000 Kč minus 10 056 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ výzvou – oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022, která mu byla odeslána dne 11. 2. 2022 na adresu ve smlouvě, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalovaného dne 16. 2. 2022; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 10 dnů, tj. do 26. 2. 2022. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 9 944 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 18. 3. 2022 (tj. dle žalobního návrhu žalobce) do zaplacení. Tato částka včetně příslušenství již byla žalobci pravomocně přiznána výrokem ad. I rozsudku Okresního soudu v Ostravě č.j. 31 C 181/2022 – 30 ze dne 1. 9. 2022.

34. Dále již nad rámec toho, co bylo přiznáno, nelze žalobci přiznat ničeho, s ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy. Proto soud ve zbývajícím rozsahu soud žalobu (opětovně) zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí.

35. Výrok ad. II tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl vůči žalobci požadovat, nevznikly.

36. Výrok ad. III. tohoto rozhodnutí je odůvodněn ustanovením § 140 odst. 2 o.s.ř., podle kterého má ustanovený zástupce, je-li advokát, právo na odměnu náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li advokát registrován jako plátce, kterou hradí stát. V dané věci byl žalovaný zastoupen ustanoveným opatrovníkem v osobě [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno], kterému takto vůči státu vzniklo právo na náhradu nákladů, ve smyslu shora citovaného ustanovení.

37. Dle obsahu spisu opatrovník poskytl těchto 3 úkony právní služby: převzetí zastoupení ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., vyjádření ve věci samé v podobě podání ze dne 4. 5. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., účast u jednání dne 5. 10. 2023 ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.

38. Za úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, podání ze dne 4. 5. 2023 náleží opatrovníkovi odměna stanovená dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhláška) ve výši 2 780 Kč za jeden úkon právní služby, kdy soud vyšel z neomezeného předmětu řízení – jistiny ve výši 41 877 Kč, tj. celkem za 2 úkony právní služby náleží částka ve výši 5 560 Kč. Za úkon účasti u jednání dne 5. 10. 2023 náleží opatrovníkovi odměna stanovená dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhláška) ve výši 2 380 Kč za jeden úkon právní služby, kdy soud vyšel z omezeného předmětu řízení – jistiny ve výši 31 933 Kč. Dále byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 300 Kč přináležející ke každému úkonu právní služby, tj. celkem částka ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Celkem tak soud opatrovníkovi žalovaného přiznal částku ve výši 8 840 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. III tohoto rozhodnutí.

39. Výrok IV. tohoto rozhodnutí, kterým soud přiznal České republice právo na náhradu nákladů tohoto řízení, je pak odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy u procesně převážně neúspěšného žalobce nebyly shledány podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Soud zavázal žalobce zaplatit České republice částku ve výši 8 840 Kč, tj. částku, která je určena jako náhrada nákladů jmenovaného opatrovníka žalovaného dle výroku ad. III. rozsudku. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Ostravě ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (což odpovídá ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem).