31 C 196/2019-266

Rubrum

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 1 058 473 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 1 058 473 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 058 473 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 186 436,80 Kč a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR prostřednictvím Okresního soudu [okres] náklady řízení, jejíž přesná specifikace bude uvedena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 058 473 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž ocelové haly o rozměrech 16 x 60 x 5,5 metru na pozemku [číslo] k. ú. [obec] – [část obce] v termínu do [datum] za cenu ve výši 3 368 946 Kč, když žalobkyně vyjma betonové podlahy naceněné na částku 408 000 Kč dílo zhotovila. Žalovaná tak měla zaplatit poníženou cenu díla ve výši 2 960 946 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že stavba se zpozdila z důvodu prodlení při získání stavebního povolení, které nabylo právní moci až začátkem roku 2017, tedy v době podpisu smlouvy nebylo stavební povolení vydáno. Žalobkyně následně dílo provedla, vyjma betonáže podlahy, kterou neprovedla v důsledku toho, že sama žalovaná ji znemožnila tuto provést. Od začátku února 2017 nastala patová situace, kdy žalovaná vyzývala žalobkyni k dokončení stavby a zároveň ji dokončení neumožnila. Dopisem ze dne [datum] žalovaná od smlouvy o dílo odstoupila. Žalobkyně uvedla, že s důvody odstoupení nesouhlasí, avšak odstoupení akceptuje, neboť skutečně objektivně nemohla dílo dokončit. V dubnu 2017 žalovaná dokonce nedokončenou halu uzavřela betonovými zátarasy, a proto žalobkyně akceptuje, že smlouva zanikla. Je však nezbytné vypořádat si to, co si účastníci vzájemně poskytli. Žalovaná zaplatila žalobkyni částku 2 184 473 Kč, proti čemuž jí žalobkyně poskytla plnění za 2 960 946 Kč, což uznává i žalovaná ve svém dopise ze dne [datum], byť nesouhlasí s částkou o 112 800 Kč vyšší. Žalovaná vůči rozdílu, který by měla žalobkyni zaplatit, započetla ušlý zisk v podobě ušlého nájemného za období od [datum] do [datum] ve výši 423 225 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 555 000 Kč za období od [datum] do [datum] Tyto nároky žalobkyně neuznává, neuznává nárok na smluvní pokutu, neboť nezavinila prodlení. Co se týče ušlého nájemného, pak žalobkyni není o žádném nájemci předmětné haly nic známo, a proto požaduje po žalované k zaplacení rozdíl mezi poskytnutým plněním ze strany žalobkyně spočívající v provedeném díle proti zaplacené částce, tedy částku ve výši 776 473 Kč. Dále pak žalobkyně uvedla, že provedla na základě požadavku žalované v souvislosti s výstavbou haly další celoplošný nátěr ocelové konstrukce, výkop a pikování prostupu pro dešťový svod, zakrytí polykarbonátových dílců z vnitřní strany, rovnání povrchů před betonáží a podezdívku ztraceného bednění, a to vše za částku 282 000 Kč, když k této částce dospěla vyúčtováním stejnými jednotkovými cenami jako dříve prováděné práce. Žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] vyzvala, avšak žalovaná dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] (č. l. 29) tak, že uplatněný nárok neuznává, učinila nesporným, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro žalovanou zhotovit dílo specifikované v této smlouvě, a to za cenu ve výši 3 368 946 Kč, toto dílo zhotovit a předat dle článku II. odst. 2 smlouvy o dílo do [datum]. Jelikož se žalobkyně se zhotovením a předáním díla dostala do prodlení, žalovaná dopisem ze dne [datum] od smlouvy o dílo odstoupila, když tento přípis byl žalobkyni doručen [datum]. Prodlení se zhotovením a předáním ke dni odstoupení trvalo 176 dnů. V důsledku prodlení žalobkyně pak žalovaná uplatnila v souladu s článkem XI. odst. 2 smlouvy o dílo smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč za každý den prodlení denně, tedy v částce 528 000 Kč, a to přípisem ze dne [datum]. Dle článku XI. odst. 7 smlouvy o dílo bylo ujednáno, že plněním smluvní pokuty není dotčeno právo druhé strany na náhradu škody, když v souladu s tímto ujednáním si účastníci sjednali, že vedle práva na zaplacení smluvní pokuty je možno požadovat také náhradu škody, a to odlišně od ustanovení § 2050 zákona č. 89/2012 Sb. Žalovaná poukázala na článek II. odst. 4 smlouvy o dílo, kde žalobkyně byla srozuměna s tím, že žalovaná má zjištěného nájemníka díla, a to již od [datum] a že pro případ prodlení s předáním díla vznikne žalované škoda nejméně ve formě ušlého zisku. Nájemné mělo dle dohody mezi žalovanou a nájemcem činit částku 80 000 Kč měsíčně za období od [datum] do [datum] pak žalované ušlo na nájemném celkem 423 225 Kč, když tento nárok na náhradu škody byl uplatněn rovněž přípisem ze dne [datum]. Žalovaná dále uvedla, že odstoupením od smlouvy ze dne [datum] došlo k jejímu zrušení. V článku XII. odst. 6 smlouvy o dílo bylo mezi účastníky ujednáno, že pro případ odstoupení od smlouvy bude provedeno vypořádání podle zásad bezdůvodného obohacení a žalovaná bude povinna zaplatit obvyklou cenu dosud zhotoveného díla. Obvyklá cena částečně zhotoveného díla byla zjištěna znaleckým posudkem vyhotoveným soudním znalcem [celé jméno znalce] pod č. [tel. číslo] ve výši 2 848 146 Kč. Jelikož žalovaná uhradila 2 184 473 Kč, činí rozdíl částku 663 673 Kč, když přípisem ze dne [datum] žalovaná proti pohledávce žalobkyně na zaplacení obvyklé ceny částečně zhotoveného díla ve výši 663 673 Kč započetla svoji peněžitou pohledávku ve výši 528 000 Kč z titulu práva na zaplacení smluvní pokuty a část peněžité pohledávky na náhradu škody ve formě ušlého zisku ve výši 135 673 Kč. Provedením zápočtu pak zanikla pohledávka žalobkyně, která je předmětem této žaloby. Žalovaná poukázala na tvrzení žalobkyně, která namítala, že její prodlení s dokončením a předáním díla mělo být způsobeno pozdním vydáním stavebního povolení. Žalovaná poukázala na skutečnost, že obstarání vydání stavebního povolení bylo závazkem žalobkyně, kdy tento závazek na sebe žalobkyně vzala smlouvou o dílo uzavřenou dne [datum], na jejímž základě se žalobkyně zavázala vypracovat kompletní projektovou dokumentaci k výstavbě skladové haly (díla) a obstarat vydání příslušného stavebního povolení, a to dle článku II. odst. 1 smlouvy v termínu do [datum] (čl. II. odst. 2 této smlouvy). Pokud stavební povolení bylo vydáno až v lednu 2017, pak toto bylo důsledkem porušení povinností na straně žalobkyně a žalobkyně se tohoto prodlení nemůže dovolávat, nemůže se jednat o okolnost, která by vylučovala prodlení na straně žalobkyně s realizací samotného díla dle smlouvy o dílo ze dne [datum]. Tedy i ke dni [datum] musela žalobkyně mít povědomí o okolnostech vydávání příslušného stavebního povolení a přesto se na základě této smlouvy zavázala dílo provést a dokončit do [datum]. Žalovaná rovněž sporovala vícepráce uplatněné žalobkyní, kdy uvedla, že celoplošný nátěr ocelové konstrukce byl proveden již před jejím dodáním. Na místě provádění díla pak byly zjištěny vady a odřená místa, kdy pod nátěrem prosvítala původní barva. Z tohoto důvodu tedy došlo k odstranění zjištěných vad. Údajné rovnání povrchu před betonáží nikdy nebylo zhotoveno. Zakrytí polykarbonátových dílců bylo provedeno podle smlouvy o dílo. Nejedná se tedy o vícepráce, kdy vícepráce byly tvrzeny velice vágně a neurčitě. Poukázala na znalecký posudek č. [tel. číslo], na jehož základě bylo dílo ohodnoceno jako celek, tedy byly oceněny všechny provedené stavební práce. Navrhla tak zamítnutí žaloby.

3. Při jednání, které se konalo dne [datum], učinili účastníci nesporným uzavření smlouvy o dílo ze dne [datum], předmět díla, termín zhotovení do [datum], cenu ve výši 3 368 946 Kč a dále pak bylo mezi účastníky nesporné, že betonáž podlahy naceněná na částku 408 000 Kč nebyla provedena, že byly dodány pouze jedny dveře, tedy cena díla měla být o 8 000 Kč nižší, dále bylo mezi účastníky učiněno nesporným, že žalovaná zaplatila žalobkyni částku 2 184 473 Kč. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda odstoupení od smlouvy ze dne [datum] ze strany žalované bylo důvodné, pro případ, že ano, pak mezi účastníky byla sporná výše bezdůvodného obohacení. Pro případ, že by odstoupeno důvodně nebylo, pak byly mezi účastníky sporné vady předmětu díla a sporné byly mezi účastníky nároky žalované na zaplacení smluvní pokuty co do délky prodlení, a nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku. [ulice] byla mezi účastníky otázka víceprací, které si žalobkyně ohodnotila částkou 282 000 Kč.

4. Z provedeného dokazování má dále soud za prokázaný následující skutkový stav.

5. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] (č. l. 33) má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem, když na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalované vypracovat pro žalovanou projektovou dokumentaci k výstavbě haly a obstarat vydání stavebního povolení na výstavbu této haly (haly, jejíž zhotovení bylo následně předmětem smlouvy o dílo ze dne [datum]) a žalovaná se zavázala za toto zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně se zavázala toto plnění závazky z této smlouvy splnit ve lhůtě do 1 měsíce ode dne uzavření smlouvy.

6. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem, když na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést dílo spočívající v dodávce a montáži haly tak, jak je v článku I. pod bodem 1 specifikováno, a to na pozemku p. [číslo] v k. ú. a obci [obec] – [část obce] na základě projektové dokumentace zpracované zhotovitelem pod č. j. [spisová značka], která je přílohou [číslo] této smlouvy, a to ve lhůtě do [datum] za cenu 3 368 946 Kč, která byla stanovena na základě cenové kalkulace, která byla v této smlouvě detailně rozepsána, když v článku IV. bod 8 smlouvy o dílo zhotovitel prohlásil, že v této ceně jsou zahrnuty veškeré práce a činnosti včetně potřebných věcí, tedy materiálu k řádnému provedení díla v souladu s touto smlouvou. Účastníci rovněž ujednali, že pro případ pochybností se má za to, že veškeré práce a činnosti, jakož i dodání materiálu nutný k řádnému zhotovení, byť o nich není explicitně v této smlouvě ujednáno, jsou součástí povinností zhotovitele dle této smlouvy a jejich úhrada je součástí sjednané ceny díla dle této smlouvy. V článku VI. se pak zhotovitel, tedy žalobkyně zavázala vést stavební deník. V článku XI. pod bodem 2 byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení zhotovitele s plněním termínů dle této smlouvy, a to ve výši 3 000 Kč za každý den prodlení, když pod bodem XI. bod 7 bylo mezi účastníky ujednáno, že zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo oprávněné strany na náhradu škody vzniklé příčinné souvislosti s porušením smluvní povinnosti, za jejíž nedodržení je smluvní pokuta vymáhána. Obě strany pak prohlásily, že považují podmínky smluvních sankcí za přiměřené k povaze předmětu díla. V článku XII. pod 2 bylo sjednáno právo odstoupit od smlouvy pro případ, že druhá smluvní strana poruší smlouvu podstatným způsobem, když podstatným porušením smlouvy bylo považováno zejména nedodržení termínů dohodnutých prací na díle, tedy prodlení na díle delší než 1 měsíc, případně nedodržení platebních podmínek ze strany objednatele. Podle článku XII. bod 6 bylo mezi účastníky sjednáno pro případ odstoupení od smlouvy, že se účastníci vypořádají podle zásad bezdůvodného obohacení, tedy objednatel uhradí zhotoviteli obvyklou cenu doposud zhotoveného díla v daném místě a čase. Uhrazením obvyklé ceny podle této věty pak přechází vlastnické právo k dílu na objednatele. Dále si účastníci sjednali, že pro případ odstoupení od smlouvy zůstávají v platnosti ta ustanovení smlouvy, která se týkají odpovědnosti za vady díla, záruky, dále ustanovení o smluvních pokutách, o vlastnictví díla a o náhradě škody.

7. Z přípisu ze dne [datum] (č. l. 17, shodně č.l. 47) má soud za prokázané, že žalovaná od smlouvy o dílo ze dne [datum] odstoupila, a to z důvodu prodlení žalobkyně se zhotovením, dokončením a předáním díla, což považuje za podstatné porušení smlouvy o dílo, kdy dílo mělo být dokončeno do [datum] a doposud provedeno a dokončeno nebylo. Zároveň tímto dopisem uplatnila žalovaná vůči žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty v souladu s článkem XI. odst. 2 smlouvy o dílo za prodlení od [datum] do [datum], tedy za 185 dnů ve výši 555 000 Kč a dále pak uplatnila žalovaná vůči žalobkyni nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku (ušlého nájemného), které mělo činit 80 000 Kč měsíčně a za období od listopadu 2016 do března 2017 pak výše škody ve formě ušlého zisku představovala částku 400 000 Kč, za 9 dnů v měsíci dubnu částku 23 225 Kč, tedy z tohoto titulu uplatnila vůči žalované nárok na zaplacení částky 423 225 Kč. Zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve výši 978 225 Kč. Dále pak žalovaná vyzvala žalobkyni k zaplacení částky 6 897,36 Kč, jakožto dlužné částky za odběr elektrické energie při provádění díla, která byla uplatněna daňovým dokladem [číslo].

8. Ze znaleckého posudku č. [tel. číslo] ze dne [datum] vypracovaného [celé jméno znalce] na základě žádosti žalované (č. l. 35) má soud za zjištěné, že znalec dospěl k závěru, že cena prací provedených zhotovitelem byla po odpočtech ceny neprovedených prací a ceny na dokončení částečně provedených prací a ceny prací nutných na odstranění vad vyčíslena částkou ve výši 2 848 146 Kč bez DPH. V tomto posudku pak pod bodem B [číslo] byly zjištěny práce, které byly provedeny pouze částečně. Pod bodem B [číslo] pak byly zjištěny práce provedené s vadami, když cena na odstranění těchto vad byla stanovena znalcem v částce 100 800 Kč a cena na dokončení částečně provedených prací ve výši 4 000 Kč a cena nedodaných vchodových dveří ve výši 8 000 Kč Celkem tedy byla cena ponížena ještě o 112 800 Kč.

9. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] (č. l. 12) má soud za prokázané, že tímto žalobkyně reagovala na přípis žalované ze dne [datum], kdy sdělila žalované, že neuznává její odstoupení od smlouvy, vyzvala k poskytnutí součinnosti s předáním díla a k zaplacení dlužné částky, když tato výzva byla doručena žalované [datum], jak má soud za prokázané z poštovní dodejky.

10. Z přípisu ze dne [datum] (č. l. 20, shodně č.l. 48) má soud za prokázané, že žalovaná zaslala žalobkyni vypořádání podle smlouvy o dílo ze dne [datum] a zápočet vzájemných pohledávek. Žalovaná uvedla, že dle znaleckého zkoumání poté, co bylo od smlouvy o dílo řádně odstoupeno, byla obvyklá cena díla doposud provedeného, stanovena částkou 2 848 146 Kč, z níž byla částka 2 184 473 Kč žalovanou uhrazena, zbývá tedy doplatit peněžitá pohledávka ve výši 663 673 Kč, Na základě tohoto přípisu pak žalovaná započítávala proti nároku žalobkyně na zaplacení částky 663 673 Kč svůj nárok na zaplacení částky 978 225 Kč, resp. 845 419 Kč (sestávající se z titulu smluvní pokuty ve výši 555 000 Kč a z náhrady škody v podobě ušlého zisku ve výši 423 225 Kč), a to co do částky ve výši 317 419 Kč počítané z ušlého zisku za období od [datum] do [datum] v částce 60 000 Kč za 1 kalendářní měsíc (vyčíslená pohledávka v původní výši představovala výši škody ve formě ušlého zisku bez odečtení nákladů na dosažení zisku, když náklad na dosažení zisku představuje 25 %, a to 19 % jako daň z příjmu právnických a 6 % na ostatní náklady) a dále nárok na zaplacení smluvní pokuty co do částky 528 000 Kč za období od [datum] do [datum] (176 dnů ve výši 3 000 Kč za každý den prodlení v souladu s článkem XI. odst. 2 smlouvy o dílo), tedy pohledávku z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty co do částky 528 000 Kč a co do částky 135 673 Kč pak nárok na náhradu škody v podobě ušlého nájemného, kdy uvedla, že pohledávka žalobkyně na zaplacení doplatku ceny zanikla započtením. Dále pak žalovaná vyzvala žalobkyni k zaplacení dlužné částky zbývající po provedeném zápočtu ve výši 181 746 Kč.

11. Z faktury [číslo] (č. l. 16) má soud za prokázané, že žalobkyně vyfakturovala žalované dle smlouvy o dílo ze dne [datum] částku ve výši 1 058 473 Kč zahrnující rovněž vícepráce v částce 282 000 Kč, a to dne [datum] se splatností [datum].

12. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná vyzvala žalobkyni k dokončení stavby a k odstranění nedodělků.

13. Z přípisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná reagovala na předžalobní výzvu žalobkyně (č. l. 21) tak, že nárok žalobkyně odmítla, poukázala na odstoupení od smlouvy ze dne [datum], následně poukázala na výpočet bezdůvodného obohacení stanovený znaleckým posudkem a na započtení vzájemných nároků. Zároveň vyzvala žalobkyni k zaplacení částky 181 746 Kč. Z podacího lístku má pak soud za prokázané, že tato zásilka byla odesílána žalované dne [datum]. Doručena byla dne [datum].

14. Z upomínky ze dne [datum] (č. l. 18) má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby upomínala.

15. Soud k otázce prodlení žalobkyně se zhotovením díla provedl k důkazu spis Městského obvodu [obec a číslo], Odbor stavební správní, sp. zn. SZÚMO [číslo], dále výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která vykonávala pro žalobkyni v období od roku 2016 -1/2 roku 2017 inženýrskou činnost jako pro žalovanou pak v období od roku 2017 do září 2019, dále výslech pana [jméno] [příjmení] a výslech pana [jméno] [příjmení], avšak tyto důkazy nebude dále soud blíže hodnotit, neboť tyto byly prováděny za účelem prokázání tvrzení žalobkyně, že jsou zde okolnosti vylučující její odpovědnost za prodlení se zhotovením a provedením díla, když při jednání dne [datum] (č.l. 97) učinila žalobkyně nesporným, že se do prodlení se zhotovením díla dostala a odstoupení žalované od smlouvy o dílo zaslané žalobkyni dne [datum] bylo důvodné, kdy ze strany žalobkyně došlo v důsledku prodlení s realizací díla k porušení smlouvy podstatným způsobem.

16. Podle § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

17. Strany si možnost odstoupení ve smlouvě o dílo ujednaly v čl. XIII bod 3 smlouvy, shodně prohlásily, že žalobkyně se s realizací díla dostala do prodlení, a proto od smlouvy o dílo důvodně odstoupila. V souladu s článkem XII. bod 6 smlouvy o dílo bylo tedy na místě vypořádat nároky účastníků dle zásad bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně zpochybňovala výši bezdůvodného obohacení stanovenou znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce], soud Ing. [celé jméno znalce] nejprve vyslechl a následně zadal k návrhu strany žalující vypracovat nový znalecký posudek, který vypracoval soudem ustanovený znalec pana [celé jméno znalce].

18. Ze znaleckého výslechu pana [celé jméno znalce] (č. l. 110) má soud za to, že znalec si obhájil závěry svého znaleckého posudku, nicméně znalecký posudek vypracovaný panem [příjmení] [celé jméno znalce] nevypovídá o výši bezdůvodného obohacení, neboť tento vycházel ze sjednané ceny díla dle smlouvy o dílo, položkového rozpočtu, podle kterého odečítal od této sjednané ceny díla jednotlivé položky, které nebyly provedeny a tyto popřípadě vadně provedeny a tyto naceňoval dle cen daných počítačovým systémem [příjmení]. S tímto způsobem však žalobkyně nesouhlasila.

19. Při jednání, které se konalo dne [datum], pak žalobkyně učinila nesporným, že na předmětu díla existovaly vady, kdy nebylo tedy dokončeno lemování zídek u čtyř rohů tak, jak je v posudku Ing. [celé jméno znalce] uvedeno. Na východní straně haly byly špatně vyspárované dešťové žlaby v délce cca 10 m, na severozápadní strany haly pod střechou přístřešku byla netěsnost ve spoji dešťových žlabů a oplechování soklu nebylo upevněno k podkladu a nyní je možné je volně zvednout rukou. Žalobkyně však nesouhlasila s cenou oprav těchto vad tak, jak je znalec v posudku uvedl. Znalec v posudku tyto opravy ocenil částkou ve výši 104 800Kč.

20. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [celé jméno znalce] dne [datum] má soud za prokázané, že obvyklá cena všech konstrukcí prací a dodávek provedených žalobkyní na stavbě v daném čase a v místě představuje částku 4 882 588 Kč, když s přihlédnutím k vadám zjištěným v provedení klempířských konstrukcí je pak rozdílem zjištěné ceny skutečného bezvadného provedení díla a zjištěné obvyklé ceny oprav vadných klempířských prvků představuje částku 4 864 970 Kč, když své závěry znalec obhájil a přesvědčivě srozumitelně vysvětlil i při svém znaleckém výslechu při ústním jednání dne [datum].

21. Podle § 2991 odst.1, 2 zákona č. 89/2012Sb., občanského zákoníku, ad 1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, ad2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2999 odst. 2 zákona č. 89/2012Sb., občanského zákoníku, plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

23. Žalovaná poukazovala na skutečnost, že mají-li se strany vypořádat v rámci nároku na vydání bezdůvodného obohacení, pak dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku platí v podstatě zastřešení výše bezdůvodného obohacení sjednanou cenou díla. Není tedy možno, aby bezdůvodné obohacení sjednanou cenu díla přesáhlo, a to mimo jiné s přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015 pod sp. zn. 32 Cdo 3964/2014. S tímto názorem pak strana žalující nesouhlasila, když uvedla, že vůlí účastníků bylo zaplatit si skutečně v rámci plnění z titulu bezdůvodného obohacení cenu obvyklou v daném čase a místě bez ohledu na jakákoli omezení., poukázala na ustanovení článku IV. odst. 7 smlouvy o dílo, kde v souladu s ustanovením § [číslo] a násl. se objednatel stal vlastníkem předmětu plnění až po jeho úplném zaplacení zhotoviteli. Co se týče rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Cdo 3964/2014, pak je toho názoru, že tento není na danou věc přiléhavý, neboť strany si dohodly vlastní způsob vypořádání pro případ odstoupení od smlouvy. Toto rozhodnutí je aplikováno při výkladu ustanovení § 544 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku a vztahuje se na situace, má-li k zhotovované vlastnické právo objednatel, což v daném případě takováto situace nenastala.

24. Za této situace, kdy předmětem řízení byla částka 1 058 473 Kč sestávající se z nedoplatku ceny díla ve výši 776 473 Kč dle smlouvy o dílo ze dne [datum] a dále pak z částky 282 000 Kč, kteroužto žalobkyně požadovala po žalovaném k zaplacení v souvislosti s vícepracemi provedenými na předmětném díle spočívajících v dalším celoplošném nátěru ocelové konstrukce, ve výkopu a pikování prostupu pro dešťový svod, v zakrytí polykarbonátových dílců z vnitřní strany, v rovnání povrchů před betonáží a podezdívka ztraceného bednění, bylo zřejmé, že soud výši žalované částky a návrh žalobkyně překročit nemůže se soud zabýval dále nárokem žalobkyně na zaplacení částky 282 000 Kč, kdy soud vyzval žalobkyni, nechť dotvrdí a prokáže, z jakého právního titulu se této částky domáhá, zda z titulu víceprací, či z titulu nové smlouvy o dílo, jak byly tyto práce objednány a sjednány, když ze strany žalobkyně nebyla předložena žádná písemná smlouva o dílo ve vztahu k těmto částkám, ani žádný písemný dodatek ke smlouvě o dílo ze dne [datum]. Ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], z dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo (č. l. 78), který by připraven k podpisu, ale podepsán nebyl, z formuláře A25/PZ – protokol před předáním díla ze dne [datum] (č. l. 81), který byl připraven [datum] žalobkyní, avšak tento nebyl rovněž podepsán, nemá soud za prokázané, že by účastníci dodatek ke smlouvě o dílo, či další smlouvu o dílo sjednali, a dospěl tak k závěru, že mezi účastníky ve vztahu k těmto pracem nebyl uzavřena žádný dodatek ani žádná jiná samostatná smlouva o dílo, a že realizace těchto prací spadá pod smlouvu o dílo ze dne [datum] dle čl. IV bod 8 smlouvy o dílo, tedy žalobkyně má nárok na jejich zaplacení toliko v režimu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

25. Pokud pak žalobkyně v řízení tvrdila, že cena díla byla sjednána ve výši 3 368 946 Kč a mezi účastníky bylo nesporné, že co do částky 408 000 Kč dílo nebylo zhotovováno (neprovedená betonová podlaha) a co do částky 8 000 Kč (nedodané dveře), žalovaná měla zaplatit částku 2 952 946 Kč a uhradila částku 2 184 473 Kč, zbývá ke sjednané ceně díla doplatit částka 768 473 Kč a otázkou byla další částka 282 000 Kč.

26. S ohledem na vypracovaný znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] dospěl soud k závěru, že žaloba je co do výše 768 473 Kč důvodná a na zaplacení této částky má žalobkyně právo z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

27. Soud se proto dále zabýval nároky žalované, které žalovaná vůči nároku žalobkyně započítávala a to nárokem na zaplacení smluvní pokuty a nárokem na náhradu škody v podobě ušlého zisku.

28. Podle ust. § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

29. Podle ust. § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

30. Žalovaná přípisem ze dne [datum] (pod bodem 7 odůvodnění) uplatnila po žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty v souladu s článkem XI. odst. 2 smlouvy o dílo (sjednána ve výši 3 000 Kč za každý den prodlení se splněním termínů) za prodlení od [datum] do [datum], tedy za 185 dnů ve výši 555 000 Kč (dílo mělo být zhotoveno do [datum] a dopisem ze dne [datum] bylo od smlouvy důvodně odstoupeno), správně se jedná o 176 dnů prodlení (částku 528 000 Kč) a ne 185 dnů prodlení (a částku 555 000 Kč). Účastníci ve smlouvě čl. XI bod 8 prohlásili, že sjednané smluvní sankce jsou přiměřené povaze díla. Pokud strana žalující namítala její nepřiměřenost, byla pak poučena ze strany soudu, aby dotvrdila okolnosti, na základě kterých k této nepřiměřenosti dospívá, avšak po tomto poučení strana žalující zůstala nečinná, resp. namítala pouze, že v řízení bylo prokázáno, že ne celá doba prodlení se zhotovením díla byla toliko na straně žalobkyně coby zhotovitelky, když do prodlení se zhotovením díla se žalobkyně dostala rovněž v důsledku chování žalované. Toto však soud z provedeného dokazování nemá za prokázané, když to nevyplynulo ani ze svědecké výpovědi pana [jméno] [příjmení] ani ze strany pana [jméno] [příjmení].

31. Soud uvádí, že ke skutečnostem, které nastaly po sjednání smluvní pokuty, tedy též k důvodům, pro něž došlo k prodlení s plněním zajištěného závazku, k okolnostem, za nichž se tak stalo a ke skutečnostem, které ovlivnily dobu trvání prodlení, nelze při hodnocení nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty přihlížet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2011, sp. zn. 23 Cdo 2192/2009 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. 32 Cdo 1281/2008, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]), byť se jedná o rozhodnutí vydaná ještě za účinnosti zákona č. 513/1991 Sb., má soud za to, že je možno z těchto vycházet.

32. Při rozhodování o aplikaci moderačního práva ve smyslu § 2051 občanského zákoníku soud nejprve řeší otázku, zda byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta. Pro toto posouzení zákon žádná kritéria nestanoví; závěr o tom, zda je sjednávána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je tedy věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky nepřiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a na okolnostech, které je provázely. Není rovněž vyloučeno, aby soud již při posuzování této otázky přihlédl k významu a hodnotě zajišťované povinnosti, zákon mu to však neukládá. Bude-li výsledkem rozhodování soudu jeho závěr, že svého moderačního práva využije, neboť byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, nastupuje etapa jeho rozhodování, kdy posuzuje, v jakém rozsahu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této fázi rozhodování je soud ze zákona povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit pokutu není neomezená. Věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody. Při hodnocení nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty tak nelze přihlížet ke skutečnostem, které nastaly po sjednání smluvní pokuty (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 31 Cdo 927/2016, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 55/2019).

33. V daném případě pak soud dospěl k závěru, že dodržení termínů plnění dle smlouvy o dílo, které bylo smluvní pokutou zajištěno, je zajištění přiměřené a to s ohledem na sjednanou cenu díla i na eventuální výši škody, která mohla prodlením s realizací vzniknout, když ani samotný výše 3 000 Kč nebyla žalobkyní napadána. Pokud žalobkyně poukazovala na délku prodlení, které nebylo toliko na její straně, pak jak soud již uvedl, nebylo v řízení prokázáno, že by prodlení s realizací díla bylo způsobeno žalovanou a skutečnost, že je smluvní pokuta v důsledku prodlení žalobkyně s realizací plnění uplatňována v délce 185, resp. 176 dnů ve výši 528 000 Kč, nemůže jít k tíži žalované. Soud tedy dospěl k závěru, že není na místě uplatněnou smluvní pokutu moderovat.

34. Dále se pak soud zabýval nárokem žalobkyně na náhradu škody v podobě ušlého zisku, kteroužto žalovaná vyčíslila celkem na částku 317 419 Kč, a to za období od [datum] do [datum], když vycházela z částky 60 000 Kč za každý kalendářní měsíc. Svůj nárok na náhradu škody pak opírala o samotnou smlouvu o dílo, a to o článek II. bod 4 této smlouvy o dílo a dále pak o smlouvu o smlouvě budoucí nájemní ze dne [datum], kde bylo sjednáno nájemné ve výši právě 60 000 Kč.

35. Ze smlouvy o smlouvě budoucí nájemní (č. l. 75) má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi žalovanou jako budoucím pronajímatelem a [právnická osoba] – [právnická osoba] jako budoucím nájemcem, když předmětem budoucího nájmu měla být skladovací hala ve výstavbě zhotovovaná na pozemku [číslo] v k. ú. [část obce], zhotovovaná v souladu s projektovou dokumentací vedenou pod č. j. [spisová značka] vypracovanou generálním dodavatelem společností [právnická osoba], tedy žalobkyní. Na základě této smlouvy se budoucí pronajímatel a budoucí nájemce zavázali uzavřít smlouvu nájemní na dobu určitou, a to od [datum] do [datum], kdy budoucí nájemné bylo sjednáno ve výši 60 000 Kč měsíčně.

36. Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

37. Podle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

38. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že i nárok žalované na náhradu škody v podobě ušlého zisku je důvodný, když bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně si byla vědoma, že předmět díla má být pronajat třetí osobě, žalovaná v řízení prokázala smluvní ujednání o tom, že předmět díla měl být nejméně od [datum] do [datum] pronajat třetí osobě za nájemné ve výši 60 000 Kč měsíčně, tedy za období od [datum] do [datum] ušlo žalované na nájemném 317 419 Kč. Výše škody se určuje jako rozdíl mezi předpokládaným ziskem a náklady, které bylo třeba na jeho dosažení vynaložit. Závěry, jež dovodila judikatura především v podnikatelských vztazích, a to že při určení výše náhrady ušlého zisku se vychází z částky, kterou by za obvyklých okolností – nebýt škodné události – poškozený ze své činnosti získal, s přihlédnutím k nákladům, které by musel na dosažení těchto výnosů vynaložit, platí obecně pro určení výše ušlého zisku. S ohledem na předloženou smlouvu o smlouvě budoucí nájemní pak byla výše nájemného stanovena částkou 60 000 Kč měsíčně a náklady na služby spojené s užíváním předmětu nájmu pak měly být stanoveny v samostatné smlouvě nájemní vedle částky nájemného.

39. Dále se soud zabýval započtením vzájemných pohledávek účastníků, které provedla strana žalovaná svým přípisem ze dne [datum] (bod 10 odůvodnění). Tímto přípisem započetla žalovaná proti nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vypočteného žalovanou (ve výši 2 848 146 Kč), po částečném plnění žalovanou ve výši (2 184 473 Kč), tedy proti nároku na zaplacení částky 663 763 Kč svůj nárok na zaplacení částky 845 419 Kč (528 000 Kč smluvní pokuta a 317 419 Kč ušlý zisk), když předmětem započtení byl celý nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 528 000 Kč, a částečně co do výše 135 673 Kč nárok na zaplacení náhrady škody. Po provedeném zápočtu měla žalovaná vůči žalobkyni pohledávku ve výši 181 746 Kč.

40. Podle § 1982 odst.1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ad 1) dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh, ad 2) započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

41. Pokud namítala strana žalující, že s ohledem na následně určenou výši bezdůvodného obohacení na základě znaleckého posudku [celé jméno znalce], že je tento zápočet ze dne [datum] provedený neurčitě a nejasně, a tedy je neplatný, když žalovaná vycházela z výše bezdůvodného obohacení ve výši 2 848 146 Kč a s ohledem na tuto částku pak započítávala. Soud se s tímto názorem neztotožnil. Soud má za to, že žalovaná zcela srozumitelně vyjádřila svoji vůli započítávat svoji pohledávku vůči pohledávce žalobkyně na zaplacení plnění ze smlouvy o dílo ze dne [datum], ať již z titulu na zaplacení ceny díla, či nároku na vydání bezdůvodného obohacení, když vůlí žalované byl zcela jistě zánik pohledávky žalobkyně vůči žalované. S přihlédnutím k ust. § 574 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné, má soud zato, že se jedná o započtení platné, byť se v průběhu řízení ukázalo, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení je vyšší než jak jen stanovila žalovaná.

42. Tímto započtením tak zanikla pohledávka žalobkyně na zaplacení částky 663 673 Kč. Předmětem řízení byla částka 1 058 473 Kč (776 473 Kč nedoplatek sjednané ceny díla a 282 000 Kč vícepráce)

43. Žalovaná při jednání dne [datum] uvedla, že žalovaná provedla další zápočet vůči pohledávce žalobkyně uplatněné touto žalobou a následně soudu předložila zápočet ze dne [datum] (č. l. 239), z něhož má soud za prokázané, že žalovaná započítávala proti pohledávce žalobkyně s ohledem na podanou žalobu, na jejímž základě se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 058 473 Kč, když pohledávka žalované již co do výše 663 673 Kč započtením zanikla, zbývala tedy nevypořádaná částka ve výši 394 800 Kč, kdy proti této tedy pohledávce započítávala žalovaná splatnou pohledávku ve výši 188 643 Kč, o jejíž zaplacení byla žalobkyně vyzvána již dopisem ze dne [datum], když z poštovní dodejky má soud za prokázané, že tato listina byla žalobkyni doručována dne [datum] a v úložní lhůtě byla nevyzvednuta.

44. Po provedeném započtení by tak měla žalobkyně vůči žalované pohledávku ve výši 206 157 Kč. Žalovaná dále tvrdila, že provedla další zápočet pohledávek a to dne [datum], když předmětem započtení měla být pohledávka žalované ve výši 98 000 Kč z titulu nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku ze nerealizovaný nájem haly za období od [datum] do [datum], když teprve k tomuto dni mohla být hala pronajata. Soud k tomuto započtení nepřihlížel, mimo jiné z důvodu, kdy smlouva o díla zanikla odstoupení ke dni [datum], a doba nerealizovaného nájmu od [datum] do [datum] nebyla předmětem dokazování, ve smyslu § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., tedy hodnotí tuto pohledávku v tomto okamžiku nejistou a nezpůsobilou tak k započtení. s ohledem na níže uvedené, zejména s ohledem na ust. § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., by bylo nadbytečné se dalšími započteními zabývat.

45. S ohledem na výše uvedené, po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o dílo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala zhotovit pro žalovanou dílo v této smlouvě specifikované, a to v termínu do [datum], kdy cena díla byla sjednána ve výši 3 368 946 Kč. Mezi účastníky bylo nesporné, že z této částky nebylo realizováno dílo ve výši 408 000 Kč + 8 000 Kč. Tato smlouva byla uzavřena mezi účastníky platně, a to v souladu s ustanovením § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Mezi účastníky pak bylo učiněno nesporným, že od této smlouvy žalovaná, coby objednatel, odstoupila, a to dopisem ze dne [datum], když toto odstoupení bylo důvodné pro prodlení žalobkyně, coby zhotovitele, s realizací předmětného díla, což mezi účastníky bylo považováno za podstatné porušení smlouvy. Jelikož tedy došlo k odstoupení od smlouvy o dílo, mezi účastníky mělo dojít k vypořádání jejich vzájemných nároků z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] soud za prokázané, že obvyklá cena v daném místě a v daném čase provedeného díla ze strany žalobkyně představuje částku 4 864 970 Kč. Předmětem řízení pak byla částka 1 058 473 Kč sestávající se z nedoplatku ceny díla ve výši 776 473 Kč a dále pak z částky 282 000 Kč, kteroužto žalobkyně požadovala po žalovaném k zaplacení s vícepracemi provedenými na předmětném díle, tedy bylo zřejmé, že soud výši žalované částky a návrhu žalobkyně překročit nemůže. Pokud pak žalobkyně v řízení tvrdila, že cena díla byla sjednána ve výši 3 368 946 Kč a mezi účastníky bylo zřejmé a nesporné, že co do částky 416 000 Kč dílo nebylo zhotovováno, žalovaná měla zaplatit částku 2 960 946 Kč a uhradila částku 2 184 473 Kč, zbývá ke sjednané ceně díla doplatit částka 768 473 Kč. Tato pohledávka zanikla započtením ze dne [datum] a to co do výše 663 673 Kč, co do zbývající části ve 104 800 Kč pak započtením ze dne [datum]. Co se týče nárok na zaplacení částky 282 000 Kč, v tomto případě soud dospěl k závěru, že se jednalo o plnění dle smlouvy o dílo v souladu s čl. IV bod 8 smlouvy o dílo, když v řízení nebyl prokázán opak. Pokud pak dané plnění mohlo být vypořádáno toliko z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, pak soud vycházel ze sjednané ceny díla ve výši 3 368 946 Kč, která je ve smyslu ust. § 2999 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., nejvyšší možnou výší bezdůvodného obohacení a proto nebylo možno žalobkyni přiznat plnění vyšší, kdy soud vycházel z komentovaného znění § 2999 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., kdy zákon ustupuje od požadavku na stanovení výše relutární náhrady dle obvyklé ceny a přiklání se k tomu, aby se ochuzenému dostalo právě přislíbené úplaty. Ohledně otázky, jak pojímat úplatné počínání, zákon mlčí, lze však dovozovat, že tuto charakteristiku je možné přiřknout takovému plnění, o němž jak ochuzený, tak obohacený předpokládali, že za ně bude poskytnuta majetková protihodnota, třebaže jejich záměr nebyl nutně vtělen do řádného (platného a nezrušeného) právního jednání. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobu zamítl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

46. Výrok II. o náhradě nákladů řízení, tento je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., žalovaná byla v tomto případě zcela úspěšná a má tak právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají z odměny advokáta ve smyslu ustanovení § 6, § 7, §9 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to celkem za 12 úkonů právní pomoci, úkon á 12 540Kč – 1) příprava, převzetí, 2) písemné vyjádření ze dne [číslo] 2019, 3 - 4) účast při ústním jednání dne [datum] (9:20 – 12:15 hod.), 5 – 6) účast při ústním jednání dne [datum] (9:00 – 12:50 hod.) 7) písemné vyjádření dne [datum], 8 – 9) účast při ústním jednání dne [datum] (13:00 – 16:10 hodin), 10) písemné vyjádření ze dne [datum], 11) účast při ústním jednání dne [datum] a 12) účast při ústním jednání dne [datum]. Dále pak 12 režijních paušálů v souladu s ustanovením § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1999 Sb. á 300 Kč/úkon. Odměna advokáta a režijní paušály se dále navyšují o 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení celkem představují částku 186 436,80 Kč Lhůta k plnění byla stanovena jako obecná 3 denní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění pak v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaného.

47. Výrok III. o náhradě nákladů řízení státu je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát proti účastníkům podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, v daném případě tedy proti žalobkyni. Jelikož ke dni rozhodnutí nebylo o všech těchto nárocích doposud rozhodnuto, bude výše těchto nákladů řízení určena samostatným usnesením v souladu s ustanovením § 155 odst. 1 o. s. ř.

Poučení