31 C 200/2025 - 75

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o zaplacení částky [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] ve lhůtě 3 dní od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení ve výši [částka] ve lhůtě 3 dní od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, úroku 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení na základě tvrzení, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně“) a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] po posouzení úvěruschopnosti žalované. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně poskytla žalované možnost čerpat bezúčelový úvěr opakovaně až do sjednané výše [částka], a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná vyčerpala celkem částku ve výši [částka]. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byla žalované sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalované dostupný online na účtu [Anonymizováno] o vystavení rozpisu plateb byla žalovaná vyrozuměna e-mailem. Minimální měsíční splátky byla žalovaná povinna uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle smlouvy. Žalovaná se rovněž zavázala hradit právní předchůdkyni smluvní úrok, poplatky a náklady ve výši dle smlouvy. Právní předchůdkyně svou povinnost splnila, žalovaná však nesplnila smluvní podmínky řádně a včas dle smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky ve smyslu čl. 11.1 písm. c) smluvních podmínek. Proto právní předchůdkyně v souladu s čl. 11.3 smluvních podmínek zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila a úvěr byl v souladu se smlouvou a s čl. 11.3 smluvních podmínek zesplatněn ke dni [datum]. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku [částka]. Ke dni [datum] provedla právní předchůdkyně vyčíslení, kdy dlužná jistina činila částku [částka], dlužný poplatek částku [částka], dlužný úrok z jistiny do zesplatnění částku [částka], kapitalizovaný úrok od [datum] do [datum] částku [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] částku [částka]. Žalobkyně rovněž po žalované požaduje úrok ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky ve výši [částka], sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši [částka] žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok ve výši 14,75 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od [datum], do [datum] (den účinnosti postoupení pohledávky). Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [částka] žalobkyně uvedla, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně počítaný z aktuální dlužné částky ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od [datum], do [datum] (den účinnosti postoupení pohledávky). Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. K výzvě soudu žaloba doplnila, z čeho se skládá poplatek [částka] (3 upomínky s poplatkem [částka]), že před zesplatnění vyzvala do 30 dní k doplacení v dopise z [datum], že ověřila totožnost žalované před uzavření smlouvy, kdy ona sama žalovaná vyplnila na stránkách předchůdce návrh smlouvy a předchůdce jej přijal a oznámil to v účtu i potvrzující SMS žalované a že úvěruschopnost zkoumal na účtu žalované.

3. Soud k věci nařídil jednání, které konal i bez přítomnosti řádně omluvené žalované. K věci samé se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně neměla další návrhy ani po poučení soudu při jednání.

4. Žalobkyně svá tvrzení doložila listinnými důkazy, z nichž soud zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že mělo dojít k jejímu uzavření mezi osobou podnikající v oboru spotřebitelských úvěrů [právnická osoba], IČ: [IČO] a žalovanou označeným jako fyzická osoba nepodnikající, přenechán měl být úvěr v celkové výši [částka]. Dle smlouvy měla žalovaná hradit právní předchůdkyni minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud žalovaná neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které měla žalovaná uhradit právní předchůdkyni, měla být sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který měl být dostupný online na účtu [Anonymizováno]. Minimální měsíční platba měla být splatná ke 2. dni každého kalendářního měsíce. Úrok byl sjednán ve výši 48 % ročně a RPSN ve výši 61,13 %. Jednalo se o účet bezúčelový. Dle čl. 8.4. smlouvy v případě prodlení s úhradou částek uvedených v rozpisu plateb delší než čtrnáct dní byla právní předchůdkyně oprávněna zaslat žalované upomínku k úhradě dlužné částky, vždy však maximálně dvě za měsíc, a účtovat žalované poplatek ve výši [částka] za každou takto odeslanou upomínku. Dle čl. 11.1. písm. c) ve spojení s čl. 11.3. smlouvy v případě nesplnění platebních povinností dle smlouvy o spotřebitelském úvěru měla právní předchůdkyně možnost požadovat po žalované úhradu všech nesplacených dlužných částek.

6. Proces uzavření smlouvy na dálku byl popsán mezi stranami v čl. 2 smluvních podmínek, podle toho žalovaná [datum] podala žádost o poskytnutí úvěru jako návrh na uzavření smlouvy, otevřen tak byl účet na webových stránkách a zaslán PIN [Anonymizováno] k přihlášení, žalovaná doložila sovu totožnost a dokumenty před přijetí návrhu žalobou. K ověření totožnost byla doložena kopie OP a dále tisk stavu internetového přihlášení žalované jako smluvní strany včetně vygenerovaného PINU.

7. Dle webových stránek ČNB ARAD úroková sazba spotřebitelského úvěru k [Anonymizováno] činila 9,57% ročně.

8. V účtu žalované jako zákaznice bylo evidováno schválení úvěru na [částka] s 4% úrokem měsíčně, uvedla své příjmy [částka], [částka] jiné závazky a [částka] další výdaje s tím, že žalobce při jednání vysvětlil, že se jedná o Kč, byť žalovaná použila eurový formulář.

9. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně poskytla na bankovní účet žalované č. [č. účtu] celkem částku ve výši [částka].

10. Z tabulky umoření bylo zjištěno, jak žalovaná úvěr čerpala, a jak jej splácela, přičemž čerpala celkem částku ve výši [částka] a na splátkách úvěru uhradila celkem částku ve výši [částka]. Čerpání bylo doloženo výpisy účtu předchůdce a účet sám koresponduje s účtem doloženým k ověření úvěruschopnost, kde majitelkou je žalovaná.

11. Č.l. 54-67 výstup z účtu a výpis dle CRIF – příjem [Anonymizováno] tis. Kč z důchodu, množství půjček, zjištěno [částka] měsíčně na půjčkách 12. Z výstupů databáze CRIF za dobu od [datum] do [datum] k žalované plyne její pravidelný příjem z důchodu [Anonymizováno] tis. Kč, z výpisu účtu pak ještě množství jiných půjček jako příjmové položky a zatížení jinými závazky z půjček [částka] měsíčně. Z daného ověření dle soudu plyne, že pravidelný příjem nemohl postačovat na plnění dalšího závazku s přihlédnutím k základním nákladům na živobytí a bydlení.

13. Z výzvy před zesplatněním dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka], a to nejpozději do 30 dnů od zaslání této upomínky. Doloženy byly ještě předchozí dvě upomínky a rozpisy úhrad.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou právě na žalobkyni. Žalovaná byla o této skutečnosti právní předchůdkyní vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], k tomu bylo doloženo i prohlášení předchůdce o doručování hybridní poštou [právnická osoba].

15. Doložena byla i předžalobní upomínka s právním rozborem ze dne [datum] s podacím lístkem.

16. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

18. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).

19. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne [datum] (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp. zn. OS [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z [datum] C-679/18. Krajský soud v [adresa] vyjádřil ve svém rozsudku č.j. [spisová značka] ze dne [datum] tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR 33 Cdo 2178/2018. Soud se proto nedomnívá, že materiální pojetí užité ve skutkově odlišné věci o vydání bezdůvodného obohacení pro tvrzení o neplatnosti spotřebitelského úvěru pro nedostatečné ověření úvěruschopnosti, ale při jeho dobrovolném splnění, v NS ČR 33 Cdo 1819/2023 ze dne [datum] lze vnímat jako ustálenou judikaturu, nadto v dané byl podán euro konformní výklad rozhodnutí ESD C – 755/22 z [datum], který plně odkázal na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formální pojetí a ochranu spotřebitele spojil i s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování dané povinnosti věřiteli.

21. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

22. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

23. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne [datum] se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne [datum], Radlingerovi v. [právnická osoba]. o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli. To dle soudu více odpovídá nové úpravě oddělitelnosti dle § 576 o.z., oproti staré úpravě v § 41 z.č. 40/1964, ten se zaměřoval jen na formální oddělitelnost, zatímco nová úprava směřuje i k materiálnímu pojetí, hodnotit se má zájem obou stran na sjednání.

24. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

27. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

28. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

29. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

30. Soud má za prokázané postoupení pohledávky na žalobkyni včetně oznámení žalované a tedy účinků postoupení vůči ní a poskytnutí částky [částka] žalované právní předchůdkyní, kde původním titulem byla smlouva o spotřebitelském úvěru. Nedošlo však na zkoumání úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, když pravidelný příjem z důchodu [Anonymizováno] tis. Kč nemohl při zjištěných závazcích dřívějších 12 tis. Kč dostačovat na úhradu živobytí a bydlení i kdybychom srovnávali s životním minimem a normativními náklady bydlení. Z výpisu účtu žalované je patrné, že příjmy si utváří braním dalších půjček či úvěrů a další závazek tedy nemohl vést nikam jinak než do dluhové pasti, vytloukání dluhu dalším dluhem. Takové postup nemůže požívat právní ochrany, zákon i judikatura na to reaguje závěry o absolutní neplatnosti smluvního vztahu a přiznat lze jen zbývající jistinu, zde [částka] jako rozdíl čerpání [částka] a dosud zaplaceného plnění [částka]. Ve zbytku pak soud musel žalobu zamítnou. Jako nepřeměřený se pak jevil i smluvený úrok více než trojnásobně překračující obvyklou sazbu bank dle evidence ČNB ARAD, soud by zde hodnotil i udržitelnost platnosti smlouvy jako celku, když úrok si zde prosadila silnější smluvní strana a významně zvyšoval možnosti uspokojit pohledávku.

31. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že svůj dluh vůči žalobkyni splnila, že jí povinnost k zaplacení celkové dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud tedy přiznal jistinu [částka] a ve zbytku žalobu zamítl.

32. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť žalovaná v řízení zůstala nečinná a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Ke dni vyhlášení rozsudku činil žalovaný nárok [částka] a úspěch tak činil 53%, v rozdílu s neúspěchem jsou zde k náhradě náklady žaloby z 6%. Konkrétně 6% z nákladů soudního poplatku [částka], čtyř odměn za převzetí právního zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvy a účast jednání po [částka] s tím, že paušální náhradu jsou dvě před rokem 2025 po [částka] a dvě po roce 2025 po [částka] a nahrazuje se rovněž 21% DPH s nákladů advokáta, ty pak vyplývající z § 7, 8/1, § 11 odst. 2 a § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, celkem z částky [částka].

Poučení