31 C 201/2024
č. j. 31 C 201/2024-53
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 96 § 142 § 146 § 151 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2395 § 2399
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 122
Plný text
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 12 370,01 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 980,01 Kč s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 11 980,01 Kč od 19. 2. 2024 do 19. 3. 2024, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11 980,01 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11 980,01 Kč od 20. 3. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 472,21 Kč a částku 90 Kč, a to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení o zaplacení částky ve výši 300 Kč, se podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. pro zpětvzetí žaloby zastavuje.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 000 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 22. 3. 2024 domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 980,01 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně dne 20. 10. 2016 uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu č. , hodnota, v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně, na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 19. 4. 2021 uzavřel žalovaný se žalobkyní dodatek č. , hodnota, , na jehož základě žalovaný požádal o úvěr ve výši 65 675 Kč, kdy mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 65 675 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 814 Kč sestávající se z jistiny a úroku 17,9 % ročně ke každému 14. dni v měsíci, počínaje dnem 14. 5. 2021 s předpokládaným datem poslední splátky 14. 12. 2022. Splátky od 14. 5. 2021 do 20. 11. 2023 byly splaceny, od 20. 12. 2023 se pak žalovaný se splácením dostal do prodlení. Žalobkyně pak využila svého práva a v souladu s podmínkami smlouvy o úvěru odst. 3 úvěr zesplatnila, a to dopisem ze dne 19. 2. 2024 k témuž dni. Ke dni zesplatnění představovala dlužná částka jistinu ve výši 11 980,01 Kč, nesplacený smluvní úrok z úvěru ve výši 472,21 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků od 20. 11. 2023 do 19. 12. 2023 ve výši 17,9 % ročně z částky 11 980,01 Kč a dále od 20. 12. 2023 do 19. 1. 2024 ve výši 17,9 % z nesplacené částky 10 586,26 Kč a dále pak od 20. 1. 2024 do 18. 2. 2024 ve výši 17,9 % z jistiny ve výši 9 177,20 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 15 % ročně v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., a to od 2. 3. 2024 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, kdy žalobkyně posoudila čistý měsíční příjem žalovaného, jeho pravidelné měsíční výdaje, jeho rodinný stav a vyživovací povinnosti. Dále pak prozkoumala výpisy z bankovního účtu žalovaného. V neposlední řadě pak žalobkyně uvedla, že žalovaný jakož to disponent běžného účtu , Anonymizováno, se zavázal disponovat s penězi na tomto účtě do výše dostupného zůstatku, avšak žalovaný tuto povinnost porušil, dostal se do nepovoleného debetu ve výši 390 Kč. I tuto částku pak žalobkyně požadovala k zaplacení.
2. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ust. § 173 odst. 2 ve spojení s ust. §174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 26. 7. 2024 vzala žalobkyně žalobu co do zaplacení částky 300 Kč u záporného zůstatku zpět, neboť žalovaný po podání žaloby na svůj dluh tuto částku uhradil, a to dne 29. 3. 2024 ve výši 200 Kč a dne 1. 4. 2024 částkou 100 Kč.
5. V tomto rozsahu pak bylo řízení zastaveno tak, jak je pod výrokem II. tohoto rozsudku uvedeno.
6. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalobkyně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě soudu, zda s tímto postupem souhlasí, nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal a postupoval dále v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval.
7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, má soud za prokázané, že tuto uzavřela žalobkyně se žalovaným dne 20. 10. 2016, když na základě této smlouvy zřídila žalobkyně pro žalovaného běžný účet vedený u , jméno FO, č. účtu , č. účtu, . Z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, spolu s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že tento byl uzavřen dne 19. 4. 2021 mezi žalobkyní a žalovaným a žalobkyně se na základě tohoto dodatku zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 65 675 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných 21 měsíčních splátkách ve výši 3 814 Kč se splatností ke každému 14. dni v měsíci spolu s úrokovou sazbou 17,90 % ročně, RPSN 18,33 %, když s termínem první splátky 14. den v měsíci následujícím po měsíci, kdy dojde k čerpání úvěru. Z dodatku č. , hodnota, má soud za prokázané, že tento byl uzavřen 13. 11. 2022 mezi účastníky a lhůta splatnosti byla z 26 měsíců prodloužena na 37 měsíců. Výše měsíční splátky pak snížena z částky 3 814 Kč na 1 570 Kč. Z přihlášení k pojištění ze dne 11. 2. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný se přihlásil k pojištění úvěru a zavázal se hradit částku 120 Kč měsíčně. Z přehledu cen pojištění má soud za prokázané sazby žalobkyně. Ze splátkového kalendáře má pak soud za prokázanou výši jednotlivých splátek, které se žalovaný zavázal hradit. Z výzvy ze dne 19. 2. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Z přehledu plateb a z výpisu z běžného žalovaného má soud za prokázané pohyb finančních prostředků na účtu žalovaného. Dále pak má z výpisu účtu žalovaného ke dni 22. 3. 2024 za prokázané, že se žalovaný dostal do záporného zůstatku ve výši 390 Kč. Z potvrzení o výši příjmu a z úvěrové zprávy má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného.
8. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená11. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splácet poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem, povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1, občanského zákoníku. Protože žalovaný porušil svůj smluvní závazek ve sjednané lhůtě splatit poskytnutý úvěr, případně poskytnutý kontokorent, a v důsledku toho se ocitl v prodlení, má žalobkyně právo na zaplacení dlužné částky a rovněž zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Soud tedy žalobě, po jejím částečném zpětvzetí, vyhověl tak, jak je pod výrokem I. toho rozsudku uvedeno. Lhůtu k plnění určil obecnou třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 146 odst. 2 o.s.ř., ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a přestože řízení bylo částečně zastaveno pro chování žalobkyně, a v této části tedy soud hodnotí žalobkyni jako neúspěšnou, hodnotí tento neúspěch jako neúspěch v nepatrné části a přiznal tak žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a paušální náhrada hotových výdajů 200 Kč (dva úkony po 100 Kč) dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., splatná rovněž v běžné zákonné lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.