31 C 203/2022-32

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený [anonymizováno] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 24 540 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 8 600 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá soudu dne 9. 6. 2022 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 15 940 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 615,56 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 195,01 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 56 % ročně z částky 8 795,01 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 241 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 9. 6. 2022 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 24 540 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne 10. 10. 2019 se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl [anonymizováno], vložka [číslo] (dále jen„ postupitel“) Smlouvu [číslo] s produktovým názvem [anonymizováno 5 slov] [rok] (dále jen„ Smlouva“). Neoddělitelnou součástí Smlouvy jsou též Smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako Smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaná stvrdila podpisem Smlouvy. Žalobce pro úplnost dodává, že před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalované, byla její schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany postupitele posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Postupitel vycházel mj. z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále postupitel prověřil úvěruschopnost žalované prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr postupitel rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalované, kdy postupitel konfrontoval doložené skutečnosti žalovanou s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz výše), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalované dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru Postupitel dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalované poskytnuta bezhovotostní zápůjčka ve výši 10 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“). Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala ve Smlouvě postupiteli zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 9 640 Kč (dále„ Poplatek“). Poplatek byl ve Smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve Smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 56 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Úroková sazba není vázána na žádný index ani referenční sazbu, -částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, - částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala ve Smlouvě postupiteli zaplatit (jistina zápůjčky + Poplatek) činila 19 640 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku postupiteli zaplatit v 65 týdenních splátkách, přičemž výše každé týdenní splátky od první do předposlední činí 303 Kč, když první týdenní splátku byla žalovaná povinna zaplatit v den, kdy uplyne týden od data uzavření Smlouvy, a každou další týdenní splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Poslední týdenní splátka pak činila 248 Kč. Žalovaná následně na pohledávku postupitele uhradila celkem částku ve výši 1 400 Kč prostřednictvím níže uvedených plateb, jak vyplývá rovně z doložené karty plateb žalované: 18. 10. 2019 – 1 400 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 1 204,99 Kč na jistinu 10 000 Kč, která tak byla ponížena na 8 795,01 Kč. Další uhrazené platby ve výši 195,01 Kč byly započteny na výše specifikované Poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 9 640 Kč, které byly poníženy na 9 444,99 Kč. Žalovaná neplnila své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradila předepsané splátky, jak vyplývá z výše uvedeného rozpisu splátek a plateb uhrazených žalovanou. V důsledku prodlení žalované s placením jednotlivých splátek vzniklo žalované právo na uhrazení: -smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení. Tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována na částku dle přiloženého výpočtu ke dni 1. 2. 2022, přičemž je po žalované požadována pouze v částce xanon [číslo]; smluvní pokuta je žalobcem požadována v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka". - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 615,56 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek (viz přiložený výpočet k 1. 2. 2022, ze kterého je rovněž patrné, s jakým splátkami a jak dlouho byla či případně je žalovaná v prodlení), přičemž procentuální sazba zákonného úroku z prodlení byla vzata vždy aktuální k datu prodlení; nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení vzniká žalobci ze zákona, -sankčních poplatků ve výši 1 300 Kč, které jsou po žalované požadovány v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka", přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek Postupitele a za poplatky za upomínky. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobci postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem Smlouvy [číslo] Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka postupitelem kapitalizována na částku ve výši 25 155,56 Kč, která je složena z: -jistiny 8 795,01 Kč -Poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 9 444,99 Kč -kapitalizované smluvní pokuty ve výši xanon [číslo] - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 615,56 Kč, -sankčních poplatků ve výši 1 300 Kč Společně s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalované dne 10. 2. 2022 odeslána Výzva k okamžitému splacení dluhu. V této výzvě byla žalovaná vyzvána, aby dlužnou částku ve výši 25 155,56 Kč uhradila nejpozději do 17. 3. 2022. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobce za žalovanou uplatňuje smluvní úrok ve výši 56% p.a. z jistiny 8 795,01 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 8 795,01 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Obchodní úrok z úvěru a úrok z prodlení uplatňuje žalobce vedle sebe s ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vyjádřené v rozhodnutí 33 Odo 657/2005, dle něhož každý z úroků má odlišnou funkci, a proto mohou být takto uplatňovány. Zatímco obchodní úrok představuje odměnu za užívání jistiny, úrok z prodlení představuje zákonnou sankci za prodlení se splacením jistiny. S ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vzniká žalobci nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené předpisy práva občanského. Žalovaná ani následně neuhradila ničeho. Žalobce za žalovanou ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 24 540 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 615,56 Kč, smluvním úrokem ve výši 56% p.a. z jistiny 8 795,01 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 8 795,01 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalobce zaslal žalované dne 20. 5. 2022 předžalobní výzvu k úhradě dluhu, jak žalobce dokládá předložením této výzvy společně s dokladem o jejím odeslání.

2. Následně žalobce doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 21. 9. 2022 tak, že rozsáhle vyjádřil svůj právní názor na problematiku posuzování úvěryschopnosti v kontextu aktuální právní úpravy, kdy pro stručnost soud na tomto místně na toto podání žalobce pouze odkazuje; v návaznosti na to shrnul, že právní předchůdce žalobce také před uzavřením smlouvy s žalovanou a poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, kontrolou příjmů žalované, kontrolou výdajů žalované a kontrolou výdajů žalované na splátky úvěru. Právní předchůdce žalobce prověřil výši závazků a platební morálku žalované nejdříve z databází (tzv. úvěrových registrů) umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalované. V dané věci právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaná nemá žádný negativní záznam v bankovním registru klientských informací (BRKI), ani v nebankovních registrech (SOLUS a Nebankovní registr klientských informací (NRKI). V ostatních registrech byla rovněž bez negativních záznamů (interní databáze právního předchůdce žalobce, obsahující data pro řízení rizik, Insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí (CEE), Neplatné doklady, Evidence adres obecních/městských úřadů, kdy trvalé bydliště žalované se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. K příjmové stránce žalované: vázaný zástupce právního předchůdce žalobce vyplnil na základě dokumentů předložených dlužníkem před uzavřením Smlouvy Zákaznickou kartu ke Smlouvě. Předmětná zákaznická karta je dokumentem, ve kterém jsou pravdivě a úplně uvedeny veškeré ověřené relevantní informace pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr ze strany žalované. Tento dokument je pořízen před podpisem Smlouvy, kdy pravost informací v něm uvedených stvrzuje podpis žalované společně s podpisem vázaného zástupce. V předmětném případě bylo žalovanou sděleno, následně na základě daných podkladů doloženo a vázaným zástupcem právního předchůdce žalobce ověřeno, že žalovaná má pravidelný měsíční příjem ve výši 7 600 Kč. Dané bylo doloženo Dokladem o Rodičovském příspěvku a složenkami. Dále bylo doloženo a následně ověřeno, že další příjem je částka 500 Kč, tj. celkem příjem činí 8 100 Kč Tyto skutečnosti byly následně ověřeny a zkontrolovány paní [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], [IČO], se sídlem [adresa], vázanou zástupkyní právního předchůdce žalobce. Veškeré výše uvedené skutečnosti byly následně ověřeny ze strany vázaného zástupce přítomného při uzavírání Smlouvy, paní [jméno] [příjmení], která je, v souladu s § 27 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uvedená v registru České národní banky jako vázaný zprostředkovatel právního předchůdce žalobce. Žalobce nadto uvádí, že vázaný zástupce je povinen dodržovat stanovená pravidla při sepisování zákaznické karty k předmětné smlouvě. Tyto povinnosti vyplývají z platných právních předpisů, jakožto také ze Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené s právním předchůdcem žalobce, kdy činnost vázaných zástupců podléhá pravidelné kontrole ze strany právního předchůdce žalobce. Právní předchůdce žalobce po posouzení příjmu žalované provedl také vyhodnocení všech rozhodných výdajů žalované. Právní předchůdce žalobce přitom posuzoval nejen výdaje sdělené a doložené žalovanou, ale konfrontoval je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat. Výdaje přitom posuzoval i z toho hlediska, zda se jednalo o závazky vůči jiným subjektům nebo zda se jednalo o výdaje spořícího charakteru. Nadto žalobce uvádí, že právní předchůdce žalobce, mimo ekonomické modely uvedené výše zkoumal před uzavřením smlouvy výdaje žalované také v rámci podkladů, které mu byly předloženy při vyplnění zákaznické karty ke Smlouvě. Předmětná zákaznická karta je dokumentem, ve kterém jsou pravdivě a úplně uvedeny veškeré relevantní informace pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr ze strany žalované Tento dokument je pořízen před podpisem Smlouvy, kdy pravost informací v něm uvedených stvrzuje podpis žalovaného společně s podpisem vázaného zástupce, který byl přítomen při podpisu Smlouvy. V předmětném případě bylo žalovaným sděleno, následně na základě daných podkladů doloženo a vázaným zástupcem právního předchůdce věřitele ověřeno, že dlužník má odhadované měsíční výdaje ve výši 3 100 Kč. Při zjištěné a ověřené výši měsíčních příjmů žalované ve spojení s dalšími osobami ve společné domácnosti a dále zjištěných a ověřených výdajů žalované ve spojitosti s výpočtem behaviorálního scóre je tedy zřejmé, že bonita žalované byla ověřena správně a proces posouzení úvěruschopnosti byl proveden s odbornou péčí. Žalobce z opatrnosti navrhuje rovněž výslech svědka paní [jméno] [příjmení], vázané zástupkyně právního předchůdce žalobce. Tato osoba vyplňovala zákaznickou kartu s žalovanou a ověřovala příjmy žalované na základě dokumentů, které jsou specifikované v zákaznické kartě. Dále tato osoba na základě žalovanou předložených dokladů ověřovala pravidelné měsíční výdaje žalované. Důkaz svědeckou výpovědí navrhuje žalobce za účelem prokázání těchto tvrzení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. K ústnímu jednání dne 4. 10. 2022 se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Přítomný žalobce na žalobě setrval, navrhl, aby soud žalobě vyhověl vydáním rozsudku pro zmeškání, jsou-li splněny procesní podmínky. Pouze pro úplnost soud konstatuje, že rozsudkem pro zmeškání soud nerozhodl, kdy žalovaná nebyla o tomto způsobu vyřízení věci v rámci předvolání poučena a nebyly tak splněny procesní podmínky pro jeho vydání (srov. 153b odst. 1 o.s.ř.). Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalované, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

5. Ze zákaznické karty ze dne 10. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaná poskytla údaje o svých osobních a majetkových poměrech. Je uveden její příjem celkem ve výši 8 100 Kč a měsíční výdaje bez bližší specifikace ve výši 3 100 Kč.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 10. 10. 2019 vč. smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce a Standardních informací o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou jako zákazníkem v postavení spotřebitele dne 10. 10. 2019 smlouvu o úvěru, s odkazem na zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., na základě které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 10 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit částku ve výši 10 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 9 640 Kč, zahrnující úrok ve výši 3 945 Kč, poplatek za zpracování, garanci celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky [anonymizováno] v případě úmrtí zákazníka ve výši 5 695 Kč, tj. celkem 19 640 Kč v 65 týdenních splátkách ve výši 303 Kč, poslední ve výši 248. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou pobytu [ulice a číslo], [obec] Smlouvu uzavírala za věřitele paní [jméno] [příjmení], která je fyzickou osobou – podnikatelem od 28. 5. 2012, [IČO], se sídlem [adresa] (zjištěno z výpisu veřejné části z Živnostenského rejstříku ze dne 21. 9. 2022).

7. Z přehledu údajů ke smlouvě – údajů seřazených v tabulce soud zjistil, že je evidována platba ze strany žalované celkem ve výši 1 400 Kč dne 18. 10. 2019.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, vč. Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek - vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovanou dle citované smlouvy o zápůjčce žalobci (str. 8 přílohy, řádek 686).

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022, výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 ve spojení s potvrzením podání ze dne 11. 2. 2022 soud zjistil, že [právnická osoba] oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Rovněž žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 17. 3. 2022. Uvedené bylo žalované odesláno dne 11. 2. 2022 na adresu uvedenou ve smlouvě.

10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 20. 5. 2022 ve spojení s potvrzením podání ze dne 24. 5. 2022 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od data výzvy. Tato výzva byla zaslána žalovanému dne 24. 5. 2022 na adresu uvedenou ve smlouvě.

11. Z usnesení NS ČR č.j. KPSH 62 INS 12979/2019, 75 ICm 3132/2019, 33 ICdo 27/2021 – 82 ze dne 18. 1. 2022, rozsudku Vrchního soudu v Praze č.j. 75 ICm 3132/2019, 104 VSPH 506/2020-63 (KPSH 62 INS 12979/2019) ze dne 2. 11. 2020, z výpisu z Centrální evidence exekucí ze dne 22. 9. 2022, potvrzení o podání ze dne 4. 3. 2022 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Důkazní návrh svědeckou výpovědí paní [jméno] [příjmení] soud zamítl pro nadbytečnost (viz. níže).

12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

16. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 18. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978).

20. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

21. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

22. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce ke svým skutkovým tvrzením doložil pouze zákaznickou kartu, žádné další důkazy, zejména navazující dokumenty týkající se prověřování příjmové a výdajové stránky žalované v kontextu jejích osobních poměrů, nedoložil. Předchůdkyně žalobce vůbec nezkoumal výdajovou stránku poměrů žalované, což se podává přímo ze zákaznické karty, v níž předchůdkyně žalobce operuje pouze s tzv. odhadovanými měsíčními výdaji žadatele v částce 3 100 Kč, které nejsou blíže specifikovány. Soud proto zamítl pro nadbytečnost návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem vázaného zástupce přítomného při uzavírání smlouvy paní [jméno] [příjmení]. Rovněž výpis z Centrální evidence exekucí ze dne 22. 9. 2022 není důkazem způsobilým prokázat, že předchůdce žalobce zkoumal při uzavření smlouvy (říjen 2019) schopnost žalované úvěr splácet. Soud poučil žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce na tuto výzvu sdělil, že nedoplňuje žádným způsobem svá skutková tvrzení ani neoznačuje další důkazy. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 10. 10. 2019 pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).

23. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 10 000 Kč, žalovaná uhradila částku ve výši 1 400 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalované náleží, když mu byla postoupena původním věřitelem shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022 odeslaným dne 11. 2. 2022 na adresu uvedenou ve smlouvě; v tomto oznámení byl rovněž žalovaná poprvé vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Soud vzal za prokázáno, výzvou ze dne 10. 2. 2022 a ze dne 20. 5. 2022 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky.

24. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku ve výši 10 000 Kč, žalovaný uhradila před podáním žaloby částku 1 400 Kč (což žalobce tvrdil a dokládal tabulkou, nicméně žalovaná ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 8 600 Kč (tj. 10 000 Kč minus 1 400 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ výzvou – oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022, která jí byla odeslána dne 11. 2. 2022 na adresu ve smlouvě, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalované dne 16. 2. 2022; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 10 dnů, tj. do 26. 2. 2022. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 8 600 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 18. 3. 2022 (tj. dle žalobního návrhu žalobce) do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).

25. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.

26. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.

27. Výrok ad. III tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalované dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohla vůči žalobci požadovat, nevznikly.

28. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 982 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 1 223 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši 241 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. IV tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (za analogické aplikace § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění).

Poučení