31 C 203/2023 - 46

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení částky 35 810,17 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 26 541,94 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 704,72 Kč s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 24 941,94 Kč od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 900,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 26 541,94 Kč od [datum] do zaplacení b) částku ve výši 9 268,23 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 975,01 Kč s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 7 668,23 Kč od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 303,63 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 9 268,23 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 611 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 26 541,94 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 704,72 Kč, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 24 941,94 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 900,85 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 26 541,94 Kč od [datum] do zaplacení, b) částku ve výši 9 268,23 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 975,01 Kč, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 7 668,23 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 303,63 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 9 268,23 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Částku 26 541,94 Kč s příslušenstvím požadovala z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalovaná byla dle smlouvy a úvěrových podmínek, které byly součástí smlouvy oprávněna čerpat revolvingový úvěr až do výše 25 000 Kč a zavázala se poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky splatných vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Úvěr byl čerpán prostřednictvím [anonymizováno] karty. Žalovaná čerpala celkem 30 000 Kč, uhradila pouze 8 775 Kč, které byly započítány na úrok, poplatky a jistinu. Žalobkyně úvěr v souladu s odst. 7.1. [anonymizováno] zesplatnila ke dni [datum] a žalovanou vyzvala k zaplacení celého úvěru. Náklady na vymáhání byly sjednány v odst. 9.1 [anonymizováno] původně ve výši 100 Kč za každý měsíc vymáhání a 130 Kč, je-li v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného dopisu. Od [datum] byly náklady navýšeny a sjednoceny na částku 300 Kč za měsíc vymáhání. V odst. 9.1. [anonymizováno] byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč pro případ prodlení s úhradou splátky. Žalobkyně eviduje ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši 26 541,94 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 24 941,94 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč. Příslušenství požadované žalobkyní tvoří úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 3 704,72 Kč (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z [anonymizováno], kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby), kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši ročně od [datum] do [datum] tj. do dne sepisu žaloby v částce 900,85 Kč (úrok z jistiny, poplatků a smluvních pokut), dále úrok ve výši 15 % p. a. z částky 24 941,94 Kč od [datum] do zaplacení, a dále úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky 26 541,94 Kč od [datum] do zaplacení.

3. Částku 9 268,23 Kč s příslušenstvím žalobkyně požadovala z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 645 Kč. Úvěr byl úročen od dne jeho poskytnutí s úrokovou sazbou 28,30 % ročně. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 31 255 Kč, které byl započítány na úrok, jistinu a poplatky. Žalobkyně úvěr v souladu s odst. 5.2. [anonymizováno] zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k zaplacení celého úvěru dopisem odeslaným doporučeně. Náklady na vymáhání byly sjednány v odst. 9.1 [anonymizováno] původně ve výši 100 Kč za každý měsíc vymáhání a 130 Kč, je-li v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného dopisu. Od [datum] byly náklady navýšeny a sjednoceny na částku 300 Kč za měsíc vymáhání. V odst. 6.3. [anonymizováno] byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč pro případ prodlení s úhradou splátky.

4. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 7 668,23 Kč (součet neuhrazených položek [anonymizováno] a [anonymizováno] jistina, viz rekapitulace přiloženého [anonymizováno] kalendáře), nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč.

5. Úvěruschopnost žalované žalobkyně zkoumala v souladu s metodikou posouzení úvěruschopnosti klienta. Žalobkyně k posouzení v souladu s principem odborné péče užívá statistický model [anonymizována dvě slova], hodnotí limit nejvyšší měsíční splátky ([příjmení]) výpočtem pro žadatele i domácnost a vychází z nižšího výpočtu. Žalobkyně provedla před uzavřením smlouvy [číslo] lustraci žalované v registrech [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] a [anonymizováno], přičemž žalovaná byla nalezena pouze v registru [anonymizováno]. Před uzavřením smlouvy [číslo] provedla žalobkyně lustraci žalované v registrech [anonymizováno], [příjmení] a [anonymizováno], přičemž žalovaná byla nalezena pouze v systému [anonymizováno]. Před uzavřením smlouvy [číslo] si žalobkyně k ověření příjmů a výdajů žalované vyžádala výpis z bankovního účtu žalované a před uzavřením smlouvy [číslo] si vyžádala potvrzení o pobírání rodičovského příspěvku. V [anonymizováno] klienta se v případě pole„ Splátky jiným společnostem uvedené v žádosti“ jedná o celkové výdaje domácnosti, pokud jsou tyto nižší než životní minima členů domácnosti a minimální náklady bydlení se [anonymizováno] statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí, využije tyto.

6. Žalobce souhlasil v žalobě s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o.s.ř. Žalovaná na základě výzvy soudu po poučení dle § 101 odst. 4 o.s.ř. také souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. K věci samé se žalovaná nevyjádřila.

7. Podle úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum] se žalobkyně zavázala žalované poskytnout bezúčelový úvěr 30 000 Kč převodem na účet a žalované se jej zavázala splácet v 24 splátkách po 1 645 Kč, první splatná na konci měsíce následujícího vznik smlouvy, další vždy k 15. dni v měsíci, s úrokem 28,3 % p. a. přirůstající k jistině na konci zúčtovacího období (splatnosti splátky). Žalovaná uzavřela smlouvu jako fyzická osoba nepodnikající, žalobkyně jako věřitel podnikající ve svém oboru. Žalovaná ve smlouvě uvedla družský vztah, dvě vyživované děti, bydlení v podnájmu, učňovské vzdělání, adresu v [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] s příjmy [částka] a příjmy ostatních členů domácnosti [částka] měsíčně. Ve smlouvě jako důsledky nesplácení úvěru byly dohodnuty náklady upomínání v přepokládané výši 100 Kč za měsíc vymáhání s tím, že výše se může měnit dle reálných nákladů, smluvní pokuta 500 Kč, úrok z prodlení, úrok přirůstal k jistině. Nedílnou součástí smlouvy se staly úvěrové podmínky, podpisem smlouvy žalovaná potvrdila jejich převzetí a seznámení se s nimi, stejně k předsmluvním informacím, informace o smlouvě byly obsaženy i ve smlouvě samé. Dle úvěrových podmínek [anonymizováno] se smlouva stala platnou a účinnou podpisy stran, dle č.l. 6 činila smluvní pokuta za opožděnou splátku 500 Kč, dle bodu 9.5 zesplatnění nastalo v případě opoždění s jednou splátkou delší 3 měsíce, či se dvěma splátkami s tím, že smluvní úrok v době zesplatnění přirůstá k jistině. Dle [anonymizováno] čerpání, splátek a úhrad čerpala žalovaná 30 000 Kč, uhradila 31 255 Kč, z toho na jistinu bylo započteno 22 331,77 Kč, uhrazení byly splátky od [číslo] do [číslo], pak již úhrady zaznamenány nejsou. Výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 9 796,33 Kč do 14 dnů, výzva byla k poštovní přepravě podání dle podací archu [datum].

8. Výše příjmu žalované ke smlouvě [číslo] vyplývá z [anonymizováno] o dávce státní sociální podpory [anonymizováno] ČR ze dne [datum] o rodičovském příspěvku [částka] od [datum], přičemž žádost o příspěvek byla podána [datum] a dřívější výše příspěvku činila [částka] měsíčně a za dobu od [číslo] do [číslo] byly vyplaceny částky [částka] měsíčně. V databázi [anonymizováno] neměla žalovaná záznamy o dalších závazcích mimo žádost o osobní úvěr, při hodnocení limitu splátky vycházela žalobkyně z toho, že žalovaná uvedla své výdaje částkou [částka], proto zohlednila její životní minimum raději statisticky částkou [částka], životní minimum dětí [částka] rovněž, odtud by na splátku [částka] zbývalo [částka], přičemž náklady žalovaná sdílela s druhem, při příjmech domácnosti [částka] po odečtu normativních nákladů bydlení [částka] a životního minima členů domácnosti [částka] zbývalo [částka] na domácnost.

9. Smlouva o revolvingovém [číslo] byla mezi účastníky uzavřena dne [datum], dálkově, obsažen není přímo podpis žalované, ale číselný kód. Ve smlouvě bylo dohodnuto uzavření i prostřednictvích technických prostředků a byly obsaženy předsmluvní informace o smlouvě přímo v textaci smlouvy. Žalovaná vystupovala ve smlouvě jako fyzická osoba nepodnikající, žalobkyně jako věřitel podnikající ve svém oboru. Žalovaná ve smlouvě uvedla osobní stav [anonymizována dvě slova] vyživované děti, bydlení v [anonymizována dvě slova] vzdělání, adresu v [obec a číslo], příjem ze zaměstnání 22 500 Kč měsíčně u [právnická osoba] a příjmy ostatních členů domácnosti 4 000 Kč měsíčně. Sjednáno bylo poskytnutí revolvingový úvěru žalobkyní s úvěrovým rámcem 25 000 Kč s úroky ve výši 26,28% ročně, který se žalovaná zavázala splácet měsíční částkou 4 % z dlužné částky vždy k 20 dni v měsíci, úroky přirůstaly k jistině na konci zúčtovacího období (se splatnostní splátky). Přímo ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splátky a účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání s tím, že se výše může měnit podle reálných nákladů. Nedílnou součástí smlouvy se staly úvěrové podmínky, podpisem smlouvy žalovaná potvrdila jejich převzetí a seznámení se s nimi, stejně v případě předsmluvních informací. Podle úvěrových podmínek [anonymizováno] se smlouva stala platnou podpisy stran, dle č.l. 9 činila smluvní pokuta za opožděnou splátku 500 Kč, dle bodu 7.1 zesplatnění nastalo v případě opoždění s jednou splátkou delší 3 měsíce, či se dvěma splátkami s tím, že smluvní úrok v době zesplatnění přirůstá k jistině.

10. Dle [anonymizováno] o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik – k úvěru [číslo] žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti z údajů ve smlouvě a z výstupy z registrů [anonymizováno], [příjmení], [anonymizováno], kde neměla žalovaná záznamy. V registru [anonymizováno] měla tři ukončení splátkové úvěry bez signalizace nesplacených splátek po splatnosti a jeden splátkový úvěru z [číslo], jednalo se o výše citovanou úvěrovou smlouvu. Z výpisů z účtu žalované č. [bankovní účet] lze zjistit příjmy žalované od zaměstnavatele [anonymizována tři slova] za říjen 2021 10 970 Kč s dávkou [anonymizováno] [částka] a drobnější příjmy od jiných odesílatelů ve výši [částka], za září 2021 je zde mzda [částka] a příjmy od jiných odesílatelů [částka], v srpnu je evidována mzda [částka] a další drobné příjmy [částka]. V žádném z měsíců se žalovaná nedostávala do debetu, plnila splátku prvního úvěru 1 645 Kč.

11. U úvěru [číslo] z roku 2021 žalobkyně při výpočtu maximální možné výše splátky vycházela z příjmu 22 500 Kč, ovšem průměrný příjem z mezd v době bez nemoci by činil [částka], se příjmem celé domácnosti (i dle účtu tu skutečně další příjmy byly) [částka]. Žalovaná žalobkyně uvedla výdaje [částka], žalobkyně však počítala s vyššími normativními náklady na bydlení [částka] a s životními minimem členů domácnosti (žalovaná a [anonymizováno] děti) [částka] a splátkou 1 645 Kč měsíčně. Z příjmu [částka] by tak po odečtení nákladů dle [anonymizováno] statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí dle [anonymizováno] žalobkyně v celkové výši [částka] zbývalo na splátku 1 933 Kč.

12. Podle výpisu čerpání, splátek a úhrad u úvěru [číslo] čerpala žalovaná 30 000 Kč, uhradila 8 775 Kč a na jistinu z toho bylo započteno 5 058,06 Kč, naposledy byla zaplacení [datum].

13. Výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum] byla žalovaná do 14 dnů vyzvána k zaplacení částky 28 606,60 Kč, výzva dle podacího archu byla žalované vypravena [datum], čímž bylo doloženo odeslání výzvy.

14. K žalobě byla doložena i předžalobní upomínka k dluhům k naplnění požadavku § 142a o.s.ř.

15. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).

18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] proti [jméno] [příjmení], rozsudek Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka] ze dne 9.6.2020 a Okresního soudu [obec] sp.zn. OS [obec] [spisová značka] ze dne 25.2.2020, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek [anonymizováno] z [datum] C [číslo] Krajský soud v Ústí nad Labem vyjádřil ve svém rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne 14.2.2023 toto stanovisko /tyto závěry:„ V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ 20. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

21. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

22. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

23. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

24. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

26. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

27. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

28. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

29. Podle § 122 odst. 1 písm.a) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

30. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). Z publikovaných soudních rozhodnutí lze zmínit rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne 28.4.2022, kde i v případě podnikatele hodnoceného jako slabší strana adhézní úvěrové smlouvy (k tomu obecně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sen. zn. 23 ICdo 56/2019), byla smlouva shledána pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou i s ohledem na výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, který sám o sobě vedle požadovaných úroků a dalšího sankčního příslušenství s krátkou dobou splatnosti úvěru, dosahoval téměř výše úvěru.

31. Celkový pohled na smlouvu o spotřebitelském úvěru dle výše částky k vrácení a neplatnost celé smlouvy pro rozpor s dobrými mravy akcentuje i exekuční judikatura NS ČR, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2021, sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne 8. dubna 2020, sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne 5. května 2020, sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne 20. května 2020, sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne 1. prosince 2020, sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne 3. listopadu 2020, sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 a obdobně závěry Ústavního soudu v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4084/12 ovšem jen vůči rozhodčím nálezům. Naopak v případě rozhodnutí soudního judikatura zatím dovodila oddělitelnost neplatného jednání od zbývajícího obsahu a i částečné zastavování exekucí v nálezu II. ÚS 3194/18.

32. Soud má za prokázané, že došlo k platnému uzavření smluv o úvěru, dohodnuto bylo i uzavření dálkové, k tomu ve smlouvě byly předsmluvní informace (požadavek § 1822 o.z.), smluvní ujednání byla obsažena přímo v textaci smlouvy i stran poplatků vymáhání a smluvních pokut, byla transparentní (srov. 33 Cdo 2807/2018). Úroky, poplatky vymáhání (účelné náklady vymáhání), smluvní pokuty se nejeví jako nepřiměřené, poplatky svou výši odpovídají účelných nákladům.K zesplatnění došlo na základě podmínek dohodnutých stranami, se kterými se žalovaná dle smlouvy předem seznámila a měla je k dispozici, bohužel k plnění ani po výzvách nedošlo, odtud splatnost [datum] po zesplatnění, a to i pro poplatky a smluvní pokuty. Úroky do zesplatnění se dle dohody stran stávaly jistinou, odtud opodstatnění jejich úročení v žalobním návrhu, snížení běžných úroků po 90 dnech prodlení (úroky běžné jdoucí) odpovídá ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Naplněno dle soudu bylo ověření úvěruschopnosti žalované bez důvodných pochybností, doloženy byly příjmy výpisy z účtu, pracováno bylo s vyššími statisticky podloženými výdaji zahrnujícími nezbytné výdaje na život i bydlení, ověřeny byly další závazky v evidencích [příjmení], [anonymizována dvě slova]. Rezerva i při propočtech soudu zde byla, když soud počítal i s nižší mzdou žalované dle výpisu z účtu, nežli v pozdější smlouvě uvedla, zjišťovány byly i poměry žalované, které uváděla opakovaně ve smlouvách stejně, resp. nejprve se dvěma dětmi byla na rodičovské dovolené a příjmy ze zaměstnání měl druh, později již žila sama s dětmi, měla příjem svůj ze zaměstnání a příjem dětí, tyto další příjmy spadaly do příjmů domácnosti a na její výdaje.

33. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení dle výroku II. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 433 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 810,17 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč (21%).

35. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.

Poučení