31 C 25/2025 - 96

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované:[Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o 67 122,73 Kč s příslušenstvím – podnájemné a služby takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 590,50 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 3 465,50 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení a ve výši 15 % p. a. z částky 125 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí byla žalovaná povinna zaplatit 63 531,50 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 13 325,24 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % p. a. z částky 15 499,90 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % p. a. z částky 5 582,20 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % p. a. z částky 14 975,67 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % p. a. z částky 5 391,20 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, ve výši 14,75 % p. a. z částky 8 758,02 Kč od 6. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 15 648 Kč k rukám její právní zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 67 122,73 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že jako nájemce uzavřela s žalovanou jako podnájemkyní dne [datum] podnájemní smlouvu č. [hodnota], na základě které se zavázala přenechat žalované k dočasnému užívání byt č. [Anonymizováno] na adrese [adresa]. Žalovaná se podnájemní smlouvou zavázala platit za užívání předmětu podnájmu měsíčně podnájemné ve výši 20 400 Kč, zálohy na služby ve výši 8 090 Kč, poplatky za služby s užíváním předmětu podnájmu spojené ve výši 369 Kč, poplatek za pojištění a asistence a nedoplatky za vyúčtování zálohových plateb na služby spojené s podnájmem, jakmile se stane vyúčtování splatné. Doba trvání podnájmu byla sjednána od [datum] do [datum]. Při předání předmětu podnájmu po ukončení podnájemního vztahu bylo zjištěno jeho poškození, žalobkyně žádá uhradit náklady, které musela vynaložit za nákup nového klíče ve výši 125 Kč a za práce na předmětu podnájmu ve výši 7 665 Kč spočívající v utažení klik vchodových dveří, utažení klik v bytě, výměně žárovky na toaletě, promazání okna na toaletě, opravě pojezdů sprchového koutu, výměně ventilu bojleru, opravě pantu skříňky v kuchyni a utažení ostatních skříněk, výměně žárovky nad dřezem a výměně bezpečnostní vložky od domu. Z částky 7 665 Kč žádá žalobkyně uhradit částku ve výši 3 465,50 Kč, protože část pohledávky vzniklé z titulu úhrady prací zanikla započtením jistoty ve výši 20 400 Kč. Žalobkyně se dále domáhá úhrady nedoplatku za elektřinu za období od 1. 11. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 13 325,24 Kč, nedoplatku za SVJ za období od 21. 4. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 15 499,90 Kč, nedoplatku za SVJ za období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023 ve výši 5 582,20 Kč, nedoplatku za plyn za období od 21. 4. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14 975,67 Kč, nedoplatku za plyn za období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023 ve výši 5 391,20 Kč a nedoplatku za elektrickou energii za období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023 ve výši 8 758,02 Kč.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala, že vyúčtování služeb jsou zmatečná, podávala námitky proti poslednímu závěrečnému vyúčtování dne 8. 9. 2023, nicméně žalobkyně na ně nereagovala dostatečně, protože nepředložila žalované vyúčtování od dodavatelů služeb. K vyúčtování energií a služeb (plynu) za období od [datum] do [datum] namítala, že dle vyúčtování byla žalované účtována spotřeba centrálního plynoměru a nikoli pouze spotřeba podnajatého bytu. K vyúčtování energií a služeb (voda) za období od [datum] do [datum] namítala, že je zde účtována jednotková cena 122 Kč/m3. Nicméně žalované bylo v průběhu podnájemního vztahu doručeno průběžné vyúčtování za vodu, kde byla účtována jednotková cena 52,73 Kč/m3, za půl roku se jedná o razantní nárůst ceny, nadto se průběžné vyúčtování za vodu časově kryje s vyúčtováním závěrečným, má za to, že částka je účtována dvakrát. Žalovaná namítala nesprávnost průběžného vyúčtování za vodu, to bylo žalobkyní přepočítáno a vznikl jí přeplatek ve výši 2 071 kč, který jí nebyl nikdy vrácen. Nenamítala správnost faktury č. [hodnota], kterou byla žalobkyni vyúčtována cena drobných oprav v bytě po skončení podnájemního vztahu, nicméně namítala oprávněnost zápočtu uhrazené jistoty ve výši 20 400 Kč v rozsahu částky 4 199,50 Kč na tuto fakturu. Zdůraznila, že vyúčtování, jejichž úhrada je předmětem tohoto řízení, byla žalované doručena až se závěrečným vyúčtováním. Ohledně spotřeby elektřiny namítala, že nesedí číslo elektroměru a že nejde spotřebu elektřiny překontrolovat. Má za to, že po sečtení celkové spotřeby elektřiny odebrané za nízkého i vysokého tarifu včetně spotřeby elektřiny z fotovoltaiky je zřejmé, že jí byla účtována spotřeba vyšší, než je stav na elektroměrech. Následně uplatnila kompenzační námitku na částku 1 556 Kč, jedná se o žalovanou zaplacený nedoplatek vyúčtování, který však byl po opravě vyúčtování změněn na přeplatek 2 071 Kč, nedoplatek ve výši 1 556 Kč nebyl nikdy vrácen. Dále započetla nevrácený přeplatek ve výši 2 071 Kč. Ohledně vyúčtování znějící na částku 17 031 Kč uvedla, že tato částka se nikdy nestala splatnou, protože bylo nesprávné a žalovaná proti němu podala námitky, žalobkyně ho však považovala za uhrazené započtením jistoty ve výši 20 400 Kč, proto namítala oprávněnost zápočtu jistoty a uplatnila kompenzační námitku i ohledně částky 17 031 Kč. Dále započetla oproti nároku žalobkyně na úhradu žalované částky penále podle zákona č. 67/2013 Sb. za nevčasná dodání vyúčtování, konkrétně uplatnila penále za období od [datum] do [datum], za každý den 50 Kč v celkové výši 45 850 Kč a penále za nevyřízené námitky ze dne 3. 11. 2023 od [datum] do [datum] ve výši 34 350 Kč.

3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobkyně podnájemní smlouvou ze dne [datum] podnajala žalované bytovou jednotku č. [Anonymizováno] o dispozici 5 + kk, rozloze 130 m2, situované ve druhém nadzemním podlaží v domě na adrese [adresa]. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v trvání od [datum] do [datum], spolu s žalovanou byt užívalo dalších 6 osob. Touto smlouvou se žalovaná zavázala hradit měsíčně podnájemné ve výši 20 400 Kč, zálohovou platbu na elektřinu ve výši 3 500 Kč, zálohovou platbu na plyn ve výši 3 340 Kč, zálohovou platbu na vodné a stočné ve výši 1 250 Kč a pojištění a asistenci ve výši 369 Kč. Součástí této smlouvy je příloha č. 1 – všeobecné obchodní podmínky. V článku III. bodu 3.2. všeobecných obchodních podmínek se strany dohodly, že po skončení podnájmu dle podnájemní smlouvy se podnajímající strana zavazuje byt předat vyklizený, uklizený a celkově ve stavu, v jakém jej převzala. V článku V. bodu 5.7. všeobecných obchodních podmínek se strany smlouvy výslovně dohodly, že ve vztazích podle podnájemní smlouvy vylučují jako celek zákon č. 67/2013 Sb. V článku V. bodu 5.8. a 5.10. je podrobně upraven způsob vyúčtování zaplacených zálohových plateb.

5. Dle předávacího protokolu ze dne [datum] vykazoval stav elektroměru VT č. [hodnota] hodnotu 3,54 kWh, elektroměru NT č. [hodnota] hodnotu 0,45 kWh, plynoměr č. [hodnota]-01.i hodnotu 23 567,887 m3, vodoměr SV č. [hodnota] hodnotu 79,958 m3 a vodoměr SV č. [hodnota] hodnotu 240,648 m3. Stav kalorimetru č. [hodnota] v pokoji 2 vykazoval hodnotu 0, kalorimetr č. [hodnota] v pokoji 3 vykazoval hodnotu 0 a kalorimetr č. [hodnota] v pokoji 3 vykazoval hodnotu 0. Dále předávací protokol podrobně zaznamenal stav předávaného bytu.

6. Dle předávacího protokolu ze dne 31. 3. 2023, který byl sepsán při předání bytu u příležitosti ukončení podnájemního vztahu, byla ztracena 1 sada klíčů a 1 klíč od domu byl poškozen. Stav elektroměru VT č. [hodnota] a elektroměru NT č. [hodnota] nebyl uveden, nicméně byl zaznamenán stav elektroměru T1: 6924,32 a T2:2 381,11. U plynoměru č. [hodnota]-01.i byla uvedena poznámka, že je tam nový plynoměr č. [hodnota]-169-22-22 se stavem 2012,289 m3. Vodoměr SV č. [hodnota] vykazoval stav 134,773 m3 a vodoměr SV č. [hodnota] stav 473,388 m3. Stav kalorimetru č. [hodnota] v pokoji 2 vykazoval hodnotu 355/277/41427, kalorimetr č. [hodnota] v pokoji 3 vykazoval hodnotu 324/243/10477 a kalorimetr č. [hodnota] v pokoji 3 vykazoval hodnotu 141/185/13480. Nově byl uveden stav kalorimetru č. [hodnota] v pokoji 4 o hodnotě 25/63/27363.

7. Vyúčtováním energií a služeb ze dne 15. 2. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalované cenu spotřebované vody v období od 21. 4. 2022 do 25. 9. 2022, dle rekapitulace vyúčtování vznikl přeplatek ve výši 2 071,09 Kč. Dle přehledu vyúčtování byly zaplaceny zálohy ve výši 6 458,33 Kč, skutečný náklad činil 4 387,24 Kč. V detailním rozpisu je uvedena spotřeba 83,20 m3 za jednotkovou cenu 52,73 Kč.

8. Dne 15. 2. 2023 žalobkyně žalované sdělila e-mailem, že byla provedena kompletní revize vyúčtování žalované s tím, že cena spotřeby elektřiny odpovídá skutečné spotřebě, jak byla zaznamenána na podružném elektroměru. Vyúčtování vody bylo upraveno na základě podružného měřidla, které má žalovaná v bytě, předchozí vyúčtování bylo vytvořeno na základě centrálního vodoměru. Platba žalované ve výši 1 556,63 Kč je evidována v systému, momentálně však není možné ji vyplatit z důvodu nedoplatku za vyúčtování elektřiny.

9. Vyúčtováním energií a služeb ze dne 7. 3. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalované cenu spotřebované elektřiny v období od 1. 9. 2022 do 31. 10. 2022, dle rekapitulace vyúčtování vznikl nedoplatek ve výši 17 031,92 Kč. Dle přehledu vyúčtování byly zaplaceny zálohy ve výši 7 000 Kč, skutečný náklad činil 24 031,92 Kč. V detailním rozpisu je za období od 1.9. 2022 do 16. 9. 2022 uvedena u VT spotřeba 0,18 MWh za 11 986,32 Kč bez DPH. U NT je spotřeba 0,06 MWh za 10 385,78 Kč bez DPH, účtováno je za 0,53 měsíce 355,20 Kč bez DPH. Za období od 17. 9. 2022 do 30. 9. 2022 je uvedena u VT spotřeba 0,18 MWh za 12 110,52 Kč bez DPH. U NT je spotřeba 0,06 MWh za 10 509,98 Kč bez DPH, účtováno je za 0,47 měsíce 406,20 Kč bez DPH. Za období od 1. 10. 2022 do 31. 10. 2022 je uvedena u VT spotřeba 0,48 MWh za 6 842,70 Kč bez DPH. U NT je spotřeba 0,21 MWh za 5 424,16 Kč bez DPH, účtováno je za 1 měsíc 406,20 Kč bez DPH, spotřeba energie z fotovoltaiky činila 2,61667 MWh (VT) za 3 500 Kč bez DPH.

10. Dle 16. 3. 2023 žalovaná podala námitky proti vyúčtování energií a služeb ze dne 7. 3. 2023 týkající se nedoplatku ve výši 17 031,92 Kč. Žalovaná uvedla, že byt fakticky užívají pouze 3 osoby a nikoli 7 osob, proto žádala o přepracování vyúčtování. Dále žádala, aby bylo zřetelně rozepsáno, jakým způsobem došlo k vyúčtovanému nedoplatku, kdy v zápatí vyúčtování je pouze obecně uvedeno, že spotřeba fotovoltaické energie byla vypočítána z podružného měřidla a cena za výkup fotovoltaické energie byla brána poměrově za období roku 2022, přičemž takto obecně formulované vyúčtování je nepřezkoumatelné. Z vyúčtování dále nevyplývá, jakým způsobem byl odběr elektrické energie změřený na základě podružného elektroměru rozdělen mezi obyvatele předmětného bytu a sousedku, která žije ve vedlejším bytě, přičemž podružný elektroměr je společný pro jedno patro, tedy pro žalovanou i sousedku. Dále žádala vysvětlení, jakým způsobem jí byl vrácen přeplatek ve výši 831,42 Kč dle vyúčtování energií a služeb ze dne 7. 3. 2023.

11. Dne 26. 4. 2023 žalovaná vyzvala žalobkyni, aby reagovala na její námitky proti vyúčtování energií a služeb ze dne 7. 3. 2023 týkající se nedoplatku ve výši 17 031,92 Kč. Žalovaná mimo jiné nesouhlasila s vyúčtováním a výší nedoplatku a namítala nejasný, velice obecný a zavádějící způsob rozpočítání energie a rozdělením energií mezi ní a ostatní sousedy. Dále opětovně vyzývala žalobkyni a sdělení, jakým způsobem jí byl vrácen přeplatek ve výši 831,42 Kč dle vyúčtování energií a služeb ze dne 7. 3. 2023.

12. Vyúčtováním energií a služeb ze dne 9. 5. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalované cenu spotřebované elektřiny v období od 1. 11. 2022 do 31. 12. 2022, dle rekapitulace vyúčtování vznikl nedoplatek ve výši 13 325,24 Kč. Dle přehledu vyúčtování byly zaplaceny zálohy ve výši 7 000 Kč, skutečný náklad činil 20 325,24 Kč. V detailním rozpisu je uvedena u VT spotřeba 1,58 MWh za 8 431,63 Kč bez DPH. U NT je spotřeba 0,63 MWh za 6 831,09 Kč bez DPH, účtováno je za 2 měsíce 356,20 Kč bez DPH, spotřeba energie z fotovoltaiky činila 0,63 MWh (VT) za 3 500 Kč bez DPH.

13. Vyúčtováním energií a služeb ze dne 22. 5. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalované cenu spotřebované vody v období od 21. 4. 2022 do 31. 3. 2023, dle rekapitulace vyúčtování vznikl nedoplatek ve výši 21 082,09 Kč. Dle přehledu vyúčtování byly zaplaceny zálohy ve výši 14 166,67 Kč, skutečný náklad činil 35 248,76 Kč. V detailním rozpisu je uvedena spotřeba 287,735 m3 za jednotkovou cenu 122,50425 Kč.

14. Vyúčtováním energií a služeb ze dne 6. 6. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalované cenu spotřebovaného plynu za období od 21. 4. 2022 do 31. 3. 2023, dle rekapitulace vyúčtování vznikl nedoplatek ve výši 20 366,74 Kč. De přehledu vyúčtování byly zaplaceny zálohy ve výši 37 853,33 Kč, skutečný náklad činil 58 220,07 Kč. V detailním rozpisu je jednotková cena dle faktury od dodavatele k centrálnímu plynoměru, celkový náklad domu je rozdělen do obou bytů dle spotřeby uvedené na kalorimetrech. Spotřeba plynu na centrálním plynoměru činila v období od 21. 4. 2022 do 28. 4. 20224 106,464 kWh, v období 29. 4. 2022 do 22. 8. 2022 65,409 kWh, v období od 23. 8. 2022 do 31. 12. 2022 10 535,827 kWh a v období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023 11 594,926 kWh. Cena spotřebovaného plynu vykázaná na centrálním plynoměru byla celá vyúčtována žalované bez redukce na jednotku.

15. Fakturou č. [hodnota] vyúčtoval [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyni cenu drobných oprav na adrese [adresa] ve výši 7 665 Kč.

16. Výpis předepsaných plateb a realizovaných úhrad dokládá platby ze strany žalované v průběhu trvání podnájemného vztahu.

17. Žalobkyně vyhotovila dne 30. 8. 2023 závěrečné vyúčtování, které současně obsahovalo návrh vzájemného vypořádání. Žalobkyně evidovala následující nevypořádané položky: jistotu ve výši 20 400 Kč, nedoplatek na platbách ve výši - 70 974,71 Kč, náklad na závěrečné opravy ve výši 7 790 Kč a nedoplatek na spotřebě energií a služeb ve výši - 9 580,32 Kč. Po započtení jistoty tak žalované zůstal dluh k úhradě ve vši 67 945,03 Kč. Lhůta pro vyjádření k tomuto návrhu byla stanovena na 14 kalendářních dní. Součástí závěrečného vyúčtování byla Příloha č. 1 obsahující přehled plateb za dobu trvání podnájemní smlouvy, Příloha č. 2 obsahující přehled oprav v bytě, jejichž cena činila 7 665 Kč, a cena za dodělání 1 ks klíče od bytu ve výši 125 Kč a Příloha č. 3 obsahující kvalifikovaný výpočet spotřeby energií a služeb, kterou byla žalované vyúčtována cena spotřebované elektřiny za období od 2. 1. 2023 do 31. 3. 2023 ve výši 9 580,32 Kč (skutečné náklady činily 20 080,32 Kč, zaplacené zálohy činily 10 500 Kč). Návrh závěrečného vyúčtování byl žalované doručen v příloze e-mailu ze dne 30. 8. 2023.

18. Dne 8. 9. 2023 podala žalovaná námitky proti závěrečnému vyúčtování ze dne 30. 8. 2023. Zejména namítala, že je evidován nedoplatek ve výši 70 974,71 Kč, ve kterém jsou neoprávněně započítány platby na podnájemném za měsíc květen a červen 2023 v souhrnné výši 54 774,21 Kč, tedy platby za nájemné po ukončení nájemního vztahu. U výpočtu spotřeby za energie a služby je evidován nedoplatek ve výši 9 580,32 Kč, kde je pouze uvedeno, že byl vypočten jako tzv. kvalifikovaný výpočet, nicméně opět bez konkrétních částek a hodnot, tedy bez možnosti si ověřit správnost vypočteného nedoplatku. Žádala o podrobné vyčíslení nedoplatku za drobné opravy včetně předložení příslušných faktur a současně požádala o předložení podkladů pro vyúčtování.

19. Na námitky žalované ze dne 8. 9. 2023 žalobkyně reagovala vysvětlením, které bylo žalované zasláno e-mailem dne 23. 10. 2023. V úvodu se žalobkyně omluvila za nedoručení vyúčtování, proto lhůta pro uplatnění reklamací běží od doručení tohoto e-mailu. Uvedla, že nedoplatek ve výši 16 200,50 Kč odpovídá nedoplatku na vyúčtování elektřiny za období od 1. 9. 2022 do 31. 10. 2022 ve výši 17 031,92 Kč po odečtení přeplatku ve výši 831,42 Kč. Souhrnná výše nedoplatku ve výši 70 974,71 Kč je složena z nedoplatku za vyúčtování plynu ve výši 20 366,87 Kč, z nedoplatku za vyúčtování vody ve výši 21 082,40 Kč a z nedoplatku na vyúčtování elektřiny ve výši 13 325,24 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesouhlasí s tzv. kvalifikovaným výpočtem spotřeby elektřiny za období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023, bude proveden řádný výpočet na základě podkladů poskytnutých dodavatelem elektřiny. Faktury za opravy provedené po skončení podnájmu jsou v příloze emailu. Dále žalovanou upozornila, že neobdržela žádnou zprávu o změně počtu osob. K výpočtu spotřeby elektřiny uvedla, že spotřeba ze sítě byla zjištěna poměrným výpočtem na základě osob žijících v celém domě. Koeficientem pro tento výpočet bylo číslo 8, což je součtem sedmi osob v bytě žalované a jedné osoby coby sousedky, která žije sama. Spotřeba elektřiny v bytě žalované tak byla vypočtena jako 7/8 z celkové spotřeby dodané elektřiny ze sítě uvedené ve faktuře dodavatele.

20. Na vysvětlení žalobkyně ze dne 23. 10. 2023 žalovaná reagovala námitkami ze dne 3. 11. 2023 s tím, že žádala řádné a správné vyúčtování včetně doložení všech podkladů, dle kterých bylo vyúčtování vypracováno, protože namítala původně nepřehledný a nesrozumitelný způsob výpočtu jednotlivých položek. Ve vysvětlení ze dne 23. 10. 2023 opět nebyl předložen přehledný a přezkoumatelný výpočet spotřeby ani podklady od dodavatelů služeb. Nadto ve vyúčtování absentuje zmínka o započtení či vrácení zaplacené jistoty.

21. E-mailem ze dne 7. 11. 2023 byly žalované doručeny následující listiny: odpověď na vyúčtování ze dne 23. 10. 2023, vyúčtování vody 2022–2023, vyúčtování elektřiny 2022, mimořádné vyúčtování elektřiny 2023 a vyúčtování plynu 2022–2023. E-mailem ze dne 19. 2. 2024 bylo žalované doručeno řádné vyúčtování elektřiny za období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023, současně byla vyzvána k jeho úhradě ve výši 8 758,02 Kč do 5. 3. 2024.

22. Vyúčtováním energií a služeb ze dne 19. 2. 2024 vyúčtovala žalobkyně žalované cenu spotřebované elektřiny v období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023, dle rekapitulace vyúčtování vznikl nedoplatek ve výši 8 758,02 Kč. Dle přehledu vyúčtování byly zaplaceny zálohy ve výši 10 500 Kč, skutečný náklad činil 19 258,02 Kč. V detailním rozpisu je uvedena u VT spotřeba 1,78 MWh za 6 889,51 Kč bez DPH, u NT je spotřeba 0,76 MWh za 5 345,23 Kč bez DPH, účtováno je za 3 měsíce 296,43 Kč bez DPH, spotřeba energie z fotovoltaiky činila 0,27 MWh (VT) za 3 500 Kč bez DPH.

23. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 4. 2024 byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě částky 77 093,13 Kč do 7 dnů od doručení výzvy, která byla podána k poštovní přepravě dne 19. 4. 2024.

24. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu:

25. Žalovaná na základě podnájemní smlouvy ze dne [datum] užívala v období od [datum] do [datum] bytovou jednotku č. [Anonymizováno] o dispozici 5 + kk, rozloze 130 m2, situované ve druhém nadzemním podlaží v domě na adrese [adresa], dle smlouvy bylo v bytě hlášeno celkem 7 osob. Touto smlouvou se žalovaná zavázala hradit měsíčně podnájemné ve výši 20 400 Kč, zálohovou platbu na elektřinu ve výši 3 500 Kč, zálohovou platbu na plyn ve výši 3 340 Kč, zálohovou platbu na vodné a stočné ve výši 1 250 Kč a pojištění a asistenci ve výši 369 Kč. V předmětném domě byla ještě jedna bytová jednotka, ve které bydlela jedna osoba, sousedka. Po ukončení podnájemního vztahu bylo zjištěno drobné poškození bytu, které si vyžádalo následující opravy: utažení klik vchodových dveří, utažení klik v bytě, výměnu žárovky na toaletě, promazání okna na toaletě, opravu pojezdů sprchového koutu, výměnu ventilu bojleru, opravu pantu skříňky v kuchyni a utažení ostatních skříněk, výměnu žárovky nad dřezem a výměnu bezpečnostní vložky od domu, cena uvedených oprav včetně prací byla vyúčtována žalobkyni fakturou č. [hodnota] ve výši 7 665 Kč, dále bylo při vrácení bytu po ukončení podnájemního vztahu zjištěno, že byla ztracena 1 sada klíčů a 1 klíč od domu byl poškozen. Žalobkyně žalované v průběhu podnájemního vztahu účtovala cenu spotřebovaných služeb a energií, žalovaná proti vyúčtováním, které jsou předmětem tohoto řízení, podala včasné námitky, žalobkyně vyhotovila dne 30. 8. 2023 závěrečné vyúčtování, které žalovaná rovněž napadla včasnými námitkami, zejména vytýkala jeho nepřezkoumatelnost a nepřehlednost, na námitky žalobkyně reagovala vysvětlením ze dne 23. 10. 2023.

26. Podle § 2274 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „občanského zákoníku“, nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.

27. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie2 a upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby.

28. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

29. Podle § 11 zákona č. 67/2013 Sb., v domě s byty, kde užívací vztahy vznikly na základě jiných právních skutečností, než které jsou uvedeny v tomto zákoně, se řídí tyto vztahy přiměřeně ustanoveními tohoto zákona.

30. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně podnajala bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v domě na adrese [adresa] žalované, mezi účastnicemi řízení byla platně uzavřena podnájemní smlouva v souladu s § 2274 a násl. občanského zákoníku na dobu určitou v trvání od [datum] do [datum]. Součástí této smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, kterými bylo prokázáno, že se účastnice v článku V. bodu 5.7. výslovně dohodly, že ve vztazích podle podnájemní smlouvy vylučují jako celek zákon č. 67/2013 Sb.

31. V rozsudku ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 94/2020 (dále jen „R 94/2020“), Nejvyšší soud vyložil, že pokud není upraveno jinak, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší. V projednávané věci podnajala žalobkyně žalované byt za účelem bydlení, proto se jejich vztah řídí subsidiárně úpravou o nájmu bytu obsaženou v § 2235 a násl. občanského zákoníku. Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu řeší obecně § 2252 občanského zákoníku., který upravuje splatnost nedoplatků a přeplatků záloh na poskytnuté služby, ale i právo nájemce nahlížet do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z něj výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Po přijetí občanského zákoníku byl následně přijat zákon č. 67/2013 Sb., který shora uvedenou problematiku rovněž upravuje, ale zčásti jinak a zčásti podrobněji. Protože jde o předpis speciální, mají jeho ustanovení aplikační přednost před občanským zákoníkem.

32. Zákon č. 67/2013 Sb. upravuje vyúčtování služeb mezi pronajímatelem a nájemcem (§ 2 zákona), ale není důvod, aby nebyl použit subsidiárně i na vztah podnájmu bytu, jestliže si jeho účastníci dohodli povinnost podnájemce platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu a povinnost nájemce náklady na služby v daném období (minimálně jedenkrát ročně) vyúčtovat. Tomuto závěru nasvědčuje i znění § 11 zákona č. 67/2013 Sb., který zakládá přiměřený postup dle tohoto zákona i v případech, kdy užívací vztah k bytu je založen na jiných právních skutečnostech, byť primárně míří na vztahy neodvozené. V souzené věci se účastnice smlouvy dohodly na měsíčním placení záloh za služby s tím, že tyto služby budou žalobkyní v souladu s článkem V, bodem 5.8. a 5.10. všeobecných smluvních podmínek vyúčtovány. Smlouva ani všeobecné obchodní podmínky však neobsahují pravidla pro náležitosti tohoto vyúčtování. Proto je třeba vzhledem k přiměřenému použití zákona č. 67/2013 Sb. aplikovat § 7 tohoto zákona, neboť podnájemce má stejný zájem na správnosti vyúčtování služeb a jeho kontrole jako nájemce.

33. Soud proto uzavírá, že není možné zcela vyloučit použití zákona č. 67/2013 Sb. v podnájemní smlouvě, pokud si strany sjednají povinnost podnájemce hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu a povinnost nájemce tyto služby vyúčtovat. Nejvyšší soud ČR (sp. zn. 26 Cdo 3841/2022) dovodil, že zákon č. 67/2013 Sb. se sice primárně vztahuje na vztah pronajímatel–nájemce, ale subsidiárně se použije i na podnájem, pokud smlouva obsahuje ujednání o zálohách a vyúčtování služeb. Článek V. bodu 5.7. všeobecných obchodních podmínek je třeba považovat za neplatný dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, protože svým obsahem odporuje zákonu a smysl a účel zákona to vyžaduje (viz výše, podnájemce má stejný zájem na správnosti vyúčtování služeb a jeho kontrole jako nájemce).

34. Žalobkyně se touto žalobou domáhá mimo jiné úhrady nedoplatků za vyúčtování elektřiny, plynu a vody (v žalobě označeno jako nedoplatek SVJ). Soud se proto k námitkám žalované nejprve zabýval otázkou řádnosti jednotlivých vyúčtování. K otázce řádnosti vyúčtování lze uvést následující. Soudní praxe se již v minulosti (v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013) ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a nájemce s ním byl seznámen (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. Cpj 164/80, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůraznil, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09, nebo rozsudek ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5417/2016).

35. Žalobkyně touto žalobou uplatnila nárok na úhradu nedoplatku za SVJ za období od 21. 4. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 15 499,90 Kč a za období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023 ve výši 5 582,20 Kč, v obou případech se jedná o nedoplatek vyúčtování vody za období od 21. 4. 2022 do 31. 3. 2023 v souhrnné výši 21 082,09 Kč. V případě tohoto vyúčtování není soudu známo datum, kdy bylo vyúčtování žalované poprvé doručeno, samotná žalobkyně v podání ze dne 15. 9. 2025 připustila, že nemá žádné důkazy prokazující doručení tohoto vyúčtování žalované. Problém s doručováním jednotlivých vyúčtování žalované je rovněž prokázán vyjádřením žalobkyně ze dne 23. 10. 2023 k námitkám žalované proti závěrečnému vyúčtování ze dne 8. 9. 2023. Nejpozději bylo vyúčtování vody ze dne 22. 5. 2023 žalované doručeno e-mailem ze dne 7. 11. 2023, nicméně nedoplatek vyúčtování vody za období od 21. 4. 2022 do 31. 3. 2023 ze dne 22. 5. 2023 byl součástí závěrečného vyúčtování ze dne 30. 8. 2023, proti kterému žalovaná podala včasné námitky, opětovně uplatnila nesprávnost tohoto vyúčtování námitkami ze dne 3. 11. 2023 v reakci na vysvětlení žalobkyně ze dne 23. 10. 2023, soud má proto za to, že námitky proti vyúčtování nedoplatku vody ze dne 22. 5. 2023 byly uplatněny žalovanou včas. Žalovaná namítala, že vyúčtování vody ze dne 22. 5. 2023 je nepřezkoumatelné a nesprávné. U soudu pak jako důkaz předložila vyúčtování vody ze dne 15. 2. 2023, kterým bylo prokázáno, že spotřeba vody za období od 21. 4. 2022 do 25. 9. 2022 byla žalované účtována 2 x, a to vyúčtováním ze dne 15. 2. 2023 a pak i ze dne 22. 5. 2023. Dále bylo prokázáno, že za stejné období od 21. 4. 2022 do 25. 9. 2022 byla v obou vyúčtováních žalované účtována rozdílná jednotková cena spotřebované vody, nejprve 52,73 Kč za m3 (vyúčtování ze dne 15. 2. 2023), poté 122,50425 Kč za m3 (vyúčtování ze dne 22. 5. 2023). Již uvedené skutečnosti činí vyúčtování ze dne 22. 5. 2023 zcela zmatečné a nepřezkoumatelné. Náležitosti vyúčtování jsou vyjmenovány v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., podle názoru soudu však vyúčtování služeb obecně, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat – kromě náležitostí uvedených v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. – minimálně i údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví); vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 20. července 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, z jehož závěrů lze vycházet i v současné době). Pokud je ve dvou vyúčtováních za shodné období uvedena rozdílná jednotková cena dodané služby, pak je takové vyúčtování nesprávné a požadavek žalované uplatněný v námitkách proti vyúčtování, aby jí byla předložena faktura od dodavatele vody, je zcela na místě. Podmínkou splatnosti nedoplatku plynoucího z vyúčtování je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Protože vyúčtování vody ze dne 22. 5. 2023 nelze považovat za řádné, nemohla ani nastat jeho splatnost. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně se k jednání soudu dne 20. 10. 2025 nedostavila, proto nemohla být soudem poučena dle § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř., že je povinna doplnit rozhodná skutková tvrzení o správnosti a splatnosti vyúčtování vody ze dne 22. 5. 2023.

36. Žalobkyně dále v řešené věci uplatnila nárok na zaplacení nedoplatku za plyn za období od 21. 4. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14 975,67 Kč a za období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023 ve výši 5 391,20 Kč v souhrnné výši 20 366,74 Kč. O datu doručení vyúčtování ze dne 6. 6. 2023 žalované lze uvést totožné skutečnosti jako o doručení vyúčtování elektřiny ze dne 22. 5. 2023 v bodu 35 tohoto rozhodnutí. Soud proto totožně považuje námitky žalované proti tomuto vyúčtování za včasně uplatněné. Žalovaná namítá nesprávnost, resp. nepřezkoumatelnost tohoto vyúčtování s poukazem na skutečnost, že žalované byla vyúčtována celá spotřeba plynu naměřená na centrálním plynoměru a že zcela absentuje spotřeba plynu pouze v bytové jednotce žalované. Tato námitka je důvodná, zejména s ohledem na detailní rozpis vyúčtování ze dne 6. 6. 2023, ze kterého plyne údaj o jednotkové ceně dle faktury dodavatele k centrálnímu plynoměru s tím, že celkový náklad má být rozdělen do obou bytů dle spotřeby uvedené na kalorimetrech. Nicméně z vyúčtování ze dne 6. 6. 2023 plyne, že žalované byla vyúčtována celá spotřeba plynu dle centrálního plynoměru, přičemž spotřeba na kalorimetrech, které (dle předávacího protokolu) nesloužily pro potřebu bytu žalované, rovněž vykazovaly spotřebu plynu, která byla účtována žalované. Za dané situace je nebytné, aby žalobkyně podrobně vysvětlila údaje obsažené na tomto vyúčtování a zejména doplnila skutková tvrzení o způsobu rozúčtování spotřeby plynu do obou jednotek. Nicméně žalobkyně se k jednání soudu dne 20. 10. 2025 nedostavila, proto nemohla být soudem poučena dle § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř., že je povinna doplnit rozhodná skutková tvrzení o správnosti a splatnosti vyúčtování plynu ze dne 6. 6. 2023. Soud proto uzavírá, že vyúčtování plynu ze dne 6. 6. 2023 nelze považovat za řádné, tedy ani za splatné, přičemž odkazuje na svou předchozí argumentaci stran splatnosti řádného vyúčtování služeb, které je obsaženo v bodu 35 tohoto rozhodnutí.

37. Žalobkyně dále v řešené věci uplatnila nárok na úhradu nedoplatku za elektřinu za období od 1. 11. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 13 325,24 Kč (vyúčtování ze dne 9. 5. 2023) a za období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023 ve výši 8 758,02 Kč (vyúčtování ze dne 19. 2. 2024). O datu doručení vyúčtování ze dne 9. 5. 2023 žalované lze uvést totožné skutečnosti jako o doručení vyúčtování elektřiny ze dne 22. 5. 2023 v bodu 35 tohoto rozhodnutí, vyúčtování ze dne 19. 2. 2024 bylo žalované doručeno e-mailem téhož dne. Žalovaná podala včasné námitky proti vyúčtování ze dne 9. 5. 2023, totožně namítala nesprávnost a nepřezkoumatelnost vyúčtování. Namítala, že číslo elektroměru (č. [hodnota], pozn. soudu), které je uvedeno v předávacím protokolu na začátku podnájemního vztahu vůbec nesedí s čísly elektroměrů, která jsou uvedena v předávacím protokolu při ukončení podnájemního vztahu, nesedí ani uváděné stavy a celkově je proto vyúčtování zcela nepřehledné a nepřezkoumatelné, protože vůbec není možné překontrolovat spotřebu a pokud žalovaná sečetla všechny stavy a jí účtovanou spotřebu, pak jí bylo účtováno více, než činila její spotřeba. Soud uvedené námitky žalované považuje za relevantní, protože v řízení byl proveden důkaz předávacími protokoly ze dne 20. 4. 2022 a ze dne 31. 3. 2023, které pochybnosti žalované o správnosti obou vyúčtování elektřiny zcela potvrzují. V předávacím protokolu ze dne 20. 4. 2022 je uvedeno č. elektroměru [Anonymizováno] a je u něj zaznamenaný stav, zatímco v předávacím protokolu ze dne 31. 3. 2023 je uvedeno č. elektroměru č. T1 se stavem 6924,32 a č. T2 se stavem 2 381,11. Ve vyúčtování ze dne 9. 5. 2023 je pak uvedena spotřeba VT spotřeba 1,58 MWh a u NT je spotřeba 0,63 MWh. Ve vyúčtování ze dne 19. 2. 2024 je pak uvedena spotřeba VT 1,78 MWh a u NT 0,76 MWh. Není znám počáteční stav elektroměrů T1 a T2, žalovaná předpokládá, že pokud byly namontovány v souvislosti s počátkem podnájemního vztahu, pak by na nich měla být 0 a spotřeba žalované pak měla být ve výsledku dle obou vyúčtování VT 3,36 MWh a NT 1,39 MWh za celé účtované období od 1.11. 2022 do 31. 3. 2023, uvedená spotřeba však nekoresponduje s konečným stavem elektroměrů T1 a T2. Soud proto uzavírá, že považuje námitky žalované o nepřezkoumatelnosti a zmatečnosti vyúčtování elektřiny bez bližšího vysvětlení žalobkyně za důvodné. Soud považuje za nezbytné, aby žalobkyně poskytla doplňující skutková tvrzení o číslech elektroměrů, jejich počátečních a konečných stavech a blíže v návaznosti na stavy elektroměrů a spotřebu elektřiny žalovanou hodnoty vysvětlit. Protože se však žalobkyně k jednání soudu dne 20. 10. 2025 nedostavila, nemohla být soudem poučena dle § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř., že je povinna doplnit rozhodná skutková tvrzení o sporných skutečnostech zakládajících správnost, tedy i splatnost obou vyúčtování elektřiny ze dne 9. 5. 2023 a ze dne 19. 2. 2024. Soud proto uzavírá, že vyúčtování elektřiny ze dne 9. 5. 2023 a ze dne 19. 2. 2024 nelze považovat za řádné, tedy ani za splatné, přičemž odkazuje na svou předchozí argumentaci stran splatnosti řádného vyúčtování služeb, které je obsaženo v bodu 35 tohoto rozhodnutí.

38. V návaznosti na výše uvedené odůvodnění soud ve II. výroku tohoto rozhodnutí zamítl návrh žalobkyně na úhradu částky 63 531,50 Kč (13 325,24 Kč + 8 758,02 Kč + 20 366,74 Kč + 21 082,09 Kč) s úroky z prodlení, protože se tato částka nestala splatnou.

39. Soud považuje za důvodný nárok žalobkyně na úhradu částky 3 590,50 Kč s úroky z prodlení sestávající se z částky 3 465,50 Kč a z částky 125 Kč. Jedná se o nárok žalobkyně na úhradu ceny drobných oprav v bytě po skončení podnájemního vztahu a ceny za pořízení nového klíče, který je opřen o článek III. bod 3.2. všeobecných obchodních podmínek, dle kterého se strany dohodly, že po skončení podnájmu dle podnájemní smlouvy se podnajímající strana zavazuje byt předat vyklizený, uklizený a celkově ve stavu, v jakém jej převzala. Žalovaná proti uvedené částce co do správnosti, resp. její oprávněnosti ničeho nenamítala. Výše nároku byla v řízení prokázána fakturou č. [hodnota] znějící na částku 7 665 Kč, ze které žalobkyně žádá uhradit 3 465,50 Kč. Žalobkyně soudu předložila fakturu znějící na částku 125 Kč ve formátu PDF, která se dle úředního záznamu ze dne 9. 12. 2024 na č. l. 54 nepodařila otevřít, nicméně je zřejmé, že se jedná o fakturu dokládající výši ceny nového klíče, který byl dle předávacího protokolu ze dne 31. 3. 2023 ztracen. Stav bytu po předání zpět žalobkyni dne 31. 3. 2023 byl pečlivě zachycen v předávacím protokolu. Žalovaná byla vyzvána k úhradě této částky závěrečným vyúčtováním ze dne 30. 8. 2023, proti uvedenému nároku ničeho nenamítala. Soud proto v I. výroku tohoto rozhodnutí žalobě v rozsahu částky 3 590,50 Kč vyhověl včetně nároku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

40. Žalovaná v řízení uplatnila z opatrnosti proti nároku žalobce kompenzační námitku, oproti žalobou uplatněnému nároku započítala svůj nárok na úhradu neoprávněně zaplaceného nedoplatku ve výši 1 556 Kč, nevrácený přeplatek ve výši 2 071 Kč, nesplatného vyúčtování znějící na částku 17 031 Kč, penále 45 850 Kč a penále ve výši 34 350 Kč. Ke kompenzační námitce žalované soud uvádí, že k ní nemohl přihlédnout, protože kompenzační námitka předpokládá započtení splatné pohledávky žalované oproti splatné pohledávce žalobkyně. Žalovaná žádnou svou pohledávku (kromě částky 1 556 Kč) vůči žalobkyni nezesplatnila a ani takovou skutečnost netvrdila. Žalobkyni vyzvala k úhradě výše uvedených částek až u jednání dne 20. 10. 2025, nicméně žalovaná u tohoto jednání nebyla přítomna, proto se hmotněprávní jednání – výzva k úhradě nedostal do její sféry. Dále žalovaná u téhož jednání současně všechny výše uvedené částky jednostranně započetla ve smyslu § 1982 a násl. občanského zákoníku. K právnímu jednání – započtení pohledávky soud uvádí, že žalovaná započítávala (kromě částky 1 556 Kč) nesplatnou pohledávku žalované, nadto se toto právní jednání nedostalo do sféry žalobkyně, protože nebyla u jednání přítomna, jedná se o hmotněprávní úkon, který musí dojít do sféry adresáta.

41. Výrok o nákladech řízení (III. výrok tohoto rozsudku) je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně procesně zavinila zastavení řízení v rozsahu úroků z prodlení, soud je kapitalizoval částkou 3 879,58 Kč. Procesní neúspěch žalobkyně má hodnotu 63 531,50 Kč a zamítnuté úroky z prodlení z požadovaných částek od požadovaných dat do data vydání rozsudku soud kapitalizoval částkou 18 098,47 Kč, procesní neúspěch žalobkyně má hodnotu 85 509,55 Kč. procesní úspěch žalobkyně má hodnotu 3 590,50 Kč a kapitalizované úroky z prodlení z požadovaných částek od požadovaných dat do data vydání rozsudku soud kapitalizoval částkou 1 047,63 Kč, celkem má procesní úspěch žalobkyně hodnotu 4 638,13 Kč. Žalovaná byla proto úspěšná v rozsahu 94,85 % celého předmětu řízení před částečným zastavením žaloby včetně kapitalizovaných úroků z prodlení, byla neúspěšná pouze v rozsahu 5,15 % předmětu řízení, soud má za to, že se jedná o nepatrnou částku, proto má právo na náhradu nákladů řízení v celém rozsahu.

42. Dle názoru soudu jsou náklady řízení žalované představovány: i) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 3 úkonů právní služby po 3 820 Kč (tarifní hodnota 67 122,73 Kč, převzetí věci dne 7. 11. 2024, vyjádření k žalobě ze dne 21. 11. 2024 a účast u jednání soudu dne 20. 10. 2025) dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; ii) dvěma režijními paušály po 300 Kč k úkonům převzetí věci dne 7. 11. 2024 a vyjádření k žalobě ze dne 21. 11. 2024 dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024; iii) jedním režijním paušály po 450 Kč za úkon účast u jednání soudu dne 20. 10. 2025 dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025; iv) cestovným za jízdenky za vlak na trase Praha – Brno a zpět k jednání soudu dne 20.10. 2025 ve výši 2 x 329 Kč a za jízdné MHD v Brně ve výši 2 x 20 Kč; v) náhradou za ztrátu času v trvání 16 půlhodin po 150 Kč dle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 2 400 Kč, celkem tedy 15 648 Kč. Žalovaná uplatnila nárok na náhradu nákladů za celkem 3 písemná podání vůči soud, nicméně soud shledal účelně vynaloženým nákladem řízení pouze jeden písemný úkon právní služby, a to vyjádření k žalobě ze dne 21. 11. 2024, vyjma oznámení o převzetí právního zastoupení a dotazu na stav řízení žalovaná další písemná podání vůči soudu neučinila.

Poučení