31 C 263/2024 - 51

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení částky [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO] dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně posoudila před poskytnutím spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. Při posuzování úvěruschopnosti vzala právní předchůdkyně v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů právní předchůdkyni, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Právní předchůdkyně vycházela z poctivosti jednání žalovaného a uvedla, že neprokázání povinnosti ověřit úvěruschopnost spotřebitele nezpůsobuje absolutní neplatnost podle zákona č. 257/2016 Sb. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše [částka], a to bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Na základě uvedeného žalovaný čerpal úvěr v souladu se smlouvou. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutím úvěru zavázal hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byl žalovaný povinen hradit, byly žalovanému sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalovanému dostupný online na účtu Creditea www.creditea.cz. O vystavení rozpisu plateb byl žalovaný vyrozuměn e-mailem. Minimální měsíční splátky byl žalovaný povinen uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle smlouvy. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní úrok ve výši 60 % ročně. V souladu se smlouvou a čl. 8 Smluvních podmínek byl žalovaný povinen hradit také poplatky a náklady. Žalovaný nesplnil své smluvní závazky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, a proto právní předchůdkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaný i přesto dlužnou částku neuhradil, a tak došlo v souladu se smlouvou a čl. 11.

3. Smluvních podmínek k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku [částka]. Pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba], IČ: [IČO], postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Žalovaný byl o postoupení vyrozuměn dopisem zaslaným doporučeně. Ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni do dne podání žaloby žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku ve výši [částka], dlužného úroku z jistiny do zesplatnění dne [datum] ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka]. Žalobkyně rovněž požaduje zaplacení úroků ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka], jež se skládá z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka], od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovaném úroku ve výši [částka] žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok ve výši 24,81 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění [datum] do [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [částka] žalobkyně uvedla, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z aktuální dlužné částky ode dne následujícího po zesplatnění [datum] do [datum].

2. V rámci přípravy jednání byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila žalobu o tvrzení, jaké povinnosti k úhradě žalovanému vznikly mimo jistinu [částka], tedy na co bylo zohledněno plnění [částka]. Dále byla žalobkyně vyzvána, aby uvedla a doložila, jak měl žalovaný splácet úvěr, v jakých částkách a lhůtách byl k tomu vyzván, dále aby dotvrdila a doložila, zda a jak byl žalovaný spraven o povinnosti splácet, a jak byl tedy vyzván a k jakému splácení. Nakonec soud vyzval žalobkyni, aby dotvrdila a doložila, jaké příjmy, výdaje, poměry a jiné závazky žalovaného byly zjištěny a jak byly ověřeny. V reakci na výzvu soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně zkoumala a vyhodnocovala transakce na běžném účtu žalovaného vedeném u [právnická osoba] č. [č. účtu], a to za měsíc prosinec [Anonymizováno], leden [Anonymizováno] a únor [Anonymizováno] (k tomuto žalobkyně doložila soudu výpisy z bankovního účtu žalovaného za tyto měsíce). Z údajů o příchozích a odchozích platbách získala právní předchůdkyně žalobkyně úplné a ucelené informace o finanční situaci žalovaného, a to za dostatečně dlouhé období. Na základě toho právní předchůdkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu [částka]. Žalobkyně uvedla, že proběhlo zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v Centrální evidenci exekucí a v databázi typu SOLUS, NRKI či BRKI. Nicméně žalobkyně nemá k dispozici žádné výsledky k předložení soudu. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru dne [datum], na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu spotřebitelského úvěru. Výše limitu spotřebitelského úvěru byla sjednána ve výši [částka]. Žalovaný opakovaně čerpal tuto výši limitu úvěru, a to převodem na svůj běžný účet č. [č. účtu]. Žalovaný tak celkem vyčerpal částku ve výši [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný uhradil na spotřebitelský úvěr celkem částku [částka], konkrétně dne [datum] částku ve výši [částka] (na jistině uhradil částku [částka], na smluvním úroku uhradil částku [částka] a zcela uhradil smluvní úrok z části jistiny po splatnosti ve výši [částka]), dne [datum] částku ve výši [částka] (na jistině uhradil částku [částka] a zcela uhradil smluvní úrok ve výši [částka]), dne [datum] částku ve výši [částka] (na jistině uhradil částku [částka] a zcela uhradil smluvní úrok ve výši [částka]), dne [datum] částku ve výši [částka] (na jistině uhradil částku [částka] a zcela uhradil smluvní úrok ve výši [částka]), dne [datum] částku ve výši [částka] (na jistině uhradil částku [částka], na smluvní úrok uhradil částku [částka] a částečně uhradil smluvní úrok z části jistiny po splatnosti ve výši [částka]) a dne [datum] částku ve výši [částka] (zcela uhradil jistinu ve výši [částka], smluvní úrok ve výši [částka], smluvní úrok z části jistiny po splatnosti ve výši [částka] a poplatky za upomínku ve výši [částka]).

3. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podané žalobě. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, byl poučen o předpokládaném souhlasu s postupem dle § 115a o. s. ř., pokud se nevyjádří. Žalovanému byla výzva doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] jako bezúčelový spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanovaného stropu spotřebitelského úvěru, tj. do [částka], a žalovaný se naopak zavázal hradit právní předchůdkyni žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo dále zjištěno, že informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb které byl zákazník povinen právní předchůdkyni hradit, měla být zákazníkovi sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl zákazníkovi dostupný online na účtu [Anonymizováno]. Splatnost minimální měsíční platby byla stanovena na 13. den každého kalendářního měsíce. Úrok byl sjednán ve výši 60 % ročně, RPSN ve výši 81,02 % ročně. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky. Podle čl. 8.

4. Smluvních podmínek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat za každou zaslanou upomínku k úhradě dlužné částky částku ve výši [částka]. K zesplatnění došlo v souladu se smlouvou a čl. 11.

3. Smluvních podmínek po 30 dnech od výzvy z [datum] pro prodlení s plněním i jedné splátky. Minimální splátka úvěru a úroků měla být v rozpise stanovena pro zaplacení do 18 měsíců od čerpání (čl. 19 Smluvních podmínek).

5. Spotřebitelský úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně jako osoba podnikající v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů, zatímco žalovaný vystupoval jako fyzická osoba nepodnikající.

6. Z doložených potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného, č. účtu [č. účtu], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], a dne [datum] částku [částka]. Celkem tedy právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného částku ve výši [částka].

7. Z rozpisů plateb bylo zjištěno, že minimální měsíční splátka byla stanovena na částku [částka] splatnou dne [datum], částku [částka] splatnou dne [datum], částku [částka] splatnou dne [datum], částku [částka] splatnou dne [datum] a částku [částka] splatnou dne [datum]. Rozpisem plateb č. [IBAN] vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k úhradě částky účtované v předchozím rozpisu, opožděné platby úroku ve výši [částka], poplatku za odeslání první upomínky ve výši [částka], a tímto rozpisem stanovila minimální měsíční splátku na částku [částka] splatnou dne [datum]. Od tohoto okamžiku žalovaný nehradil řádně a včas předepsané minimální měsíční splátky.

8. Z přehledu plateb soud zjistil, že ke dni postoupení pohledávky na žalobkyni měl činit celkový dluh částku [částka], dlužná jistina částku [částka], smluvní úrok částku [částka], smluvní úrok z části jistiny po splatnosti částku [částka], poplatek za upomínání částku [částka] a úrok po zesplatnění úvěru částku [částka].

9. Z výpisu účtu žalovaného za dobu od [datum] do [Datum narození advokáta], [Anonymizováno] tis. Kč a [Anonymizováno] tis. Kč, z účtu lze zjistit některé pravidelné úhrady bydlení jako elektřina [částka] měsíčně a [částka] měsíčně služby Lesní, jsou zde i patrné některé úhrady na jiné úvěry v různých celkových výši [Anonymizováno] tis. Kč, [Anonymizováno] tis. Kč, [částka] měsíčně. Doložení výstupů zejm. databází NRKI, BRKI by vedlo k ověření jiného úvěrového zatížení v jeho předpokládané měsíční výši aktuální i do budoucna, neboť se zde uvádí i doba trvání jiných úvěrů a jejich výše, což by bylo pro možnost opakovaného čerpání úvěru potřebné, zvláště pokud minimální výši splátky byla určována rozpisem věřitele.

10. Dle podací lístku byla předžalobní upomínka zaslána dne [datum] žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], bylo zjištěno postoupení pohledávek na žalobkyni, kdy součástí seznamu jsou i pohledávky za žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne [datum] zaslaným mu doporučeně.

12. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, kdy poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).

15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne [datum] (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp. zn. OS [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z [datum] C-679/18. Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona.

17. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

18. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne [datum] se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a spíše neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne [datum], [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [právnická osoba]. o kumulativní zkoumání závaznosti smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala.

20. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

21. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

23. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

24. Soud má za prokázané, že strany ujednaly dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kde se věřitel zavázal poskytnout opakovaně úvěr až do výše [částka], žalovaný se zavázal úvěr s úroky vrátit v minimálních měsíčních splátkách úvěru a úroku 60% ročně dle rozpisu věřitele do 18 měsíců od čerpání, čerpána byla celkově částka [částka], před zesplatněním pro prodlení k [datum] bylo uhrazeno celkem [částka]. K ověření úvěruschopnosti byl předloženy výpisy účtu žalovaného za dobu od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] z výpisu plynula mzda žalovaného a některé měsíční výdaje, ovšem k ověření jiných závazků (jejich plnění i případného zesplatnění) chybí zejména doložení výstupů CEE, databází NRKI a BRKI, přitom z účtu bylo zřejmé, že je zde zatížení několika úvěry v různých výší splátek. Dle judikatury shora citované je třeba zkoumat úvěruschopnost bez důvodných pochybností, soud tak má činit i bez návrhu, neboť se i před novelou právní úpravy jednalo o absolutní neplatnost tam, kde k ověření bez důvodných pochybností nedošlo, neboť řádné ověření je v zájmu ochrany slabší strany spotřebitele a ta v zájmu celospolečenském na nezadlužování občanů. Do prodlení se žalovaný dostal již v případě první splátky splatné [datum], vůbec neplnil v srpnu [Anonymizováno] a naposledy plnil [datum] již po dvou upomínkách plnění, tedy bylo na místě úplné ověření úvěruschopnosti. Pro nedoložení ověření úvěruschopnost bez důvodných pochybností nelze mít smlouvu za platnou a dle judikatury náleží k úhradě pouze zbývající jistina, zde [částka] (rozdíl celkového čerpání a částečného plnění). Soud pak podotýká, že v rozporu s dobrými mravy by byla smlouva i pro sjednanou výši úroků 60% ročně, neboť ta je pro posouzení závaznosti rozhodná, právě na ni měl věřitel jako silnější strana závazku při jeho sjednání zájem, i když pro plynoucí úroky jej žalobkyně v žalobě nárokovala ještě v „judikatorním limitu“ trojnásobku obvyklých úvěrových sazeb bank. Z praxe soudu jsou pak známy obdobně sjednávané smlouvy se spotřebitelem právní předchůdkyní žalobkyně a soud by se přikláněl spíše k tomu, že právě na takovém sjednání včetně úroku 60% ročně měla původní věřitelka hospodářský zájem, pro takovou odměnu úvěr poskytla, neuvažoval by proto o oddělitelnosti ujednání od zbytku smlouvy.

25. Pro neplatnost smlouvy nebylo možné přiznat než zbývající jistinu a ve zbytku žalobu zamítnout. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť žalovaný v řízení zůstal nečinný a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

26. Žalobkyně byla převážně neúspěšná v řízení, avšak žalovanému náklady nevznikly, proto výrok III. v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.

Poučení