31 C 307/2024 - 37

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o zaplacení částky [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] na jistině pohledávky ve lhůtě 3 dní od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % a úrokem 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, [Anonymizováno], IČ [IČO] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání byl nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek, který tvoří její přílohu č. [hodnota]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši [částka]. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně paušální cenu za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru. Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední platba byla ze strany žalované učiněna dne [datum] ve výši [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další splátky tak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru [částka], úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu [částka] a úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště [částka]. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k [datum], úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši [částka] od [datum] dále úrokem ve výši 8 % ročně. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo předchůdkyni žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba]. postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Od data postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaná na předmětnou pohledávku ničeho neuhradila. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru [částka], úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhrady za administrativní činnost a za vyhodnocení úvěrového případu [částka], úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště [částka], smluvní pokuty [částka], spolu s příslušenstvím.

2. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně podanou žalobu o následující skutková tvrzení: Právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a ověřila doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu žadatele“, konkrétně výpisem z bankovního účtu a podklady od Úřadu práce. V žádosti žalovaná uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené, že výše jejích měsíčních příjmů činí celkem [částka], že výše jejích měsíčních výdajů činí [částka]. Žalovaná dále v Žádosti uvedla, bydlí u [Anonymizováno] a má [Anonymizováno] děti. Majetkovou situaci žalované si právní předchůdkyně ověřila z několika oznámení ČSSZ a výpisu plateb z běžného účtu. Příjmy žalované zkoumala předchůdkyně žalobkyně dle oznámení ČSSZ a výpisů z účtu smlouvy a výdaje žalované byly zkoumány rovněž z výpisů z bankovního účtu. S ohledem na poskytnuté informace od žalované, které si právní předchůdkyně ověřila, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka] je dostatečná. Žalobkyně uvedla, že žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem [částka]. Dále uvedla, že smluvní strany si sjednaly, že v případě porušení povinností žalované zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je žalovaná povinna zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta byla splatná dne následujícího po dni prodlení. Vyčíslení smluvní pokuty bylo provedeno ke dni [datum], přičemž tato činila celkem [částka]. Smluvní strany si také ve smlouvě ujednaly, že nastane-li splatnost druhé nebo třetí splátky úvěru a žalovaná bude zároveň v prodlení s úhradou minimálně dvou ze tří prvních splátek, přičemž neuhradí-li alespoň jednu z těchto splátek v dodatečně poskytnuté lhůtě, bude jí předchůdkyní žalobkyně zasláno oznámení s informací o postoupení pohledávky k vymáhání inkasnímu pracovníkovi a možnosti zesplatnění dlužné částky. Toto oznámení bylo na základě smlouvy zpoplatněno částkou [částka], která se skládá z účelně vynaložených nákladů spojených se zasláním oznámení ve výši [částka], účelně vynaložených nákladů za činnost inkasního pracovníka ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. S ohledem na skutečnost, že žalovaná uhradila pouze první splátku úvěru, zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalované dopis, ve kterém žalované oznámila postoupení pohledávky k vymáhání, upozornila ji na možnost zesplatnění a informovala ji o tom, že dlužná částka byla v souladu se smlouvou navýšena o částku [částka]. Celková výše smluvních pokut a dalších poplatků činí částku ve výši [částka]. Žalobkyně z této sumy požaduje částku [částka] odpovídající 0,5 násobku poskytnutého úvěru v souladu s § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

3. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že trvá na svém tvrzení, že její právní předchůdkyně dostatečně ověřila úvěruschopnost žalované, přičemž tato dospěla k závěru, že schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr je dostatečná.

4. Žalovaná nic netvrdila, k věci se nevyjádřila. K jednání konanému dne [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána, jednání bylo konáno dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně trvala na žalobě a její důvodnosti v plném rozsahu.

5. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru a předchůdkyně žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] v hotovosti v den podpisu smlouvy. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí této částky. Žalovaná se zavázala uhradit tuto částku spolu s úroky v celkové výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěrového případu [částka] a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Celkové náklady spotřebitelského úvěru byly stanoveny na částku [částka]. Strany si sjednaly, že v případě prodlení žalované s úhradou splátky vyzve předchůdkyně žalobkyně žalovanou k její úhradě a poskytne jí lhůtu 30 dní. Neuhradí-li žalovaná dlužné splátky v takto poskytnuté lhůtě je právní předchůdkyně oprávněna prohlásit úvěr za splatný. Dle smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna žalované vyúčtovat i smluvní pokutu v případě porušení povinností žalované zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, a to ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení, a dále pak poplatek za oznámení o postoupení pohledávky k vymáhání inkasnímu pracovníkovi a možnosti zesplatnění dlužné částky ve výši [částka].

6. Z předpisu splátek v příloze č. [hodnota] k úvěrové smlouvě nebylo soudem zjištěno, jak měl být úvěr žalovanou splácen, když tyto se vztahují na úvěry poskytnuté v jiné výši a jiné délce splácení úvěru.

7. Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] uhradila v hotovosti na úvěr částku [částka].

8. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory bylo zjištěno, že žalovaná pobírala pravidelné dávky rodičovského příspěvku ve výši [částka] měsíčně, přídavek na dítě ve výši [částka], příspěvek na bydlení činil [částka] a příspěvek na živobytí činil [částka].

9. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že deklarovaný čistý měsíční příjem žalované dosahoval částky [částka], z toho sociální dávky činily [částka] a rodičovský příspěvek činil [částka]. Deklarované měsíční výdaje žalované dosahovaly částky [částka], z toho výdaje za bydlení a energie [částka], výdaje za dopravu, jídlo a osobní potřeby [částka] a srážky ze mzdy [částka], tvrzena exekuce ve výši [částka]. Žalovaná uváděla bydlení u [Anonymizováno] a vyživovací povinnost ke [Anonymizováno] nezletilým dětem a stav [Anonymizováno]. K ověření příjmů bylo doloženo oznámení o přiznání dávek rodičovského příspěvku [částka], [částka] přídavek na dítě a příspěvek na bydlení [částka] a živobytí [částka], spolu s žalovanou byli posuzovány tři další osoby, [Anonymizováno] děti a osoba ročníku [Anonymizováno]. Přijímání dávek doložila žalovaná výpisy účtu a jedním výpisem, že do exekuce plní [částka]. Ničeho ani přes výzvu soudu s poučením o hrozbě neúspěchu žaloby nebylo doloženo k ověření závazků, zejm. v CEE, SOLUS či NRKI, BRKI a soud to má v dané věci za významné nejen v obecné rovině, ale i protože že před uzavřením smlouvy [Anonymizováno] měla žalovaná evidováno [Anonymizováno] exekucí a pod sp.zn. [spisová značka] je vymáhán i spotřebitelský úvěr splatní v roce [Anonymizováno] dle exekučního titulu. Tedy soud nemá za to, že byla ověřena úvěruschopnost bez důvodných pochybností.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena s účinností k [datum] na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno oznámením ze dne [datum].

11. Předžalobní výzva ze dne [datum] byla žalované zaslána dne [datum] (prokázáno výzvou vč. podacího lístku).

12. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).

15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne [datum] (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp. zn. OS [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z [datum] C-679/18. Krajský soud v [adresa] vyjádřil ve svém rozsudku č.j. [spisová značka] ze dne [datum] tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z. s. ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR 33 Cdo 2178/2018. Soud se proto nedomnívá, že materiální pojetí užité ve skutkově odlišné věci o vydání bezdůvodného obohacení pro tvrzení o neplatnosti spotřebitelského úvěru pro nedostatečné ověření úvěruschopnosti, ale při jeho dobrovolném splnění, v NS ČR 33 Cdo 1819/2023 ze dne [datum] lze vnímat jako ustálenou judikaturu, nadto v dané byl podán euro konformní výklad rozhodnutí ESD C – 755/22 z [datum], který plně odkázal na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formální pojetí a ochranu spotřebitele spojil i s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování dané povinnosti věřiteli.

17. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

18. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne [datum] se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne [datum], Radlingerovi v. [právnická osoba]. o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli.

20. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

21. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 122 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka] (§ 122 odst. 3 cit. zákona).

23. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

24. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). Z publikovaných soudních rozhodnutí lze zmínit rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], kde i v případě podnikatele hodnoceného jako slabší strana adhézní úvěrové smlouvy (k tomu obecně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sen. zn. 23 ICdo 56/2019), byla smlouva shledána pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou i s ohledem na výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, který sám o sobě vedle požadovaných úroků a dalšího sankčního příslušenství s krátkou dobou splatnosti úvěru, dosahoval téměř výše úvěru.

25. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno vztahující se k ověření úvěruschopnosti žalované, soud přitom dle závěrů judikatury v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru musí i bez návrhu zkoumat, zda k ověření došlo a zda zde podle předložené dokumentace nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru se má posoudit na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a jiných závazků, nelze se spolehnout jen na údaje tvrzené žalovanou, nedostatečný je odkaz na provedení lustrací v registrech. Dle evidence soudu měla žalovaná v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno] pověřeno [Anonymizováno][Anonymizováno]exekucí a dle exekuce zahájené v roce [Anonymizováno] jí byl poskytnut spotřebitelský úvěr splatný v roce [Anonymizováno] (sp. zn. [spisová značka]), a proto má soud za podstatné i doložení toho, co bylo zjištěno v CEE či SOLUS nebo NRKI, BRKI i o jiných závazcích. Ochrana spotřebitele je zde ve veřejném zájmu, důkazní nouze a nemožnost ověřit dodržení ochrany věřitele vede k absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru a nastupuje povinnost žalované vrátit v přiměřené době jistinu. V souladu s judikátem NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno poskytnutí částky [částka]. Od jistiny úvěru ve výši [částka] soud odečetl již zaplacenou částku [částka] připadající pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy od počátku na jistinu a zbývá tak zaplatit částka [částka]. Ve zbytku nároku nelze žalobě vyhovět z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy a žaloba tak byla částečně zamítnuta pro zbytek žalovaného plnění. Kdyby soud nedospěl k neplatnost zabýval by se ještě určitostí a výši sjednaných poplatků.

26. Ze smlouvy o postoupení a z oznámení bylo prokázáno postoupení pohledávky i oznámení žalované o postoupení, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyla žalobkyně jako postupník pohledávku i její příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o. z.

27. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť žalovaná v řízení zůstala nečinná a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

28. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná měla ve věci převážný úspěch, v souvislosti s tímto řízením jí však žádné náklady nevznikly.

Poučení