31 C 311/2021

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva a neexistence zástavního práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem jednotky [číslo] vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., způsob využití: byt, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] a nacházející se (vymezené) v budově [adresa] (budova je zapsána na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], část [územní celek], způsob využití: bytový dům) postavené na pozemku parc. [číslo] (uvedený pozemek je zapsán na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], druh pozemku: zastavená plocha a nádvoří), přičemž vlastnictvím jednotky [číslo] je neoddělitelně spjato spoluvlastnické právo ke společným částem výše uvedeného domu [adresa] a k výše uvedenému pozemku parc. [číslo] to ve výši [číslo] vzhledem k celku.

II. Určuje se, že zástavní právo založené smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem [číslo] [rok] uzavřenou dne [datum] mezi žalobcem, jakožto zástavním dlužníkem a žalovaným, jakožto zástavním věřitelem, pro pohledávky ve výši 990 000 Kč, jehož předmětem je jednotka [číslo] vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb., způsob využití: byt, zapsaná na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] a nacházející se (vymezená) v budově [adresa] (budova je zapsána na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], část [územní celek], způsob využití: bytový dům) postavené na pozemku parc. [číslo] (uvedený pozemek je zapsán na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], druh pozemku: zastavená plocha a nádvoří), přičemž s vlastnictvím jednotky [číslo] je neoddělitelně spjato spoluvlastnické právo ke společným částem výše uvedeného domu [adresa] a k výše uvedenému pozemku parc. [číslo] když zápis tohoto zástavního práva byl proveden v katastru nemovitostí dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], [anonymizováno], pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], neexistuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 144 400 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobce domáhal určení vlastnického práva a neexistence zástavního práva k bytové jednotce [číslo] vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., způsob využití: byt, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], nacházející se (vymezené) v budově [adresa] (budova je zapsána na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], část [územní celek], způsob využití: bytový dům) postavené na pozemku parc. [číslo] (uvedený pozemek je zapsán na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí], druh pozemku: zastavená plocha a nádvoří), přičemž vlastnictvím jednotky [číslo] je neoddělitelně spjato spoluvlastnické právo ke společným částem výše uvedeného domu [adresa] a k výše uvedenému pozemku parc. [číslo] to ve výši [číslo] vzhledem k celku. Žalobce tvrdil, že dne [datum] byla mezi žalobcem, jakožto zástavním dlužníkem na straně jedné a žalovaným, jakožto zástavním věřitelem na straně druhé, uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem, na základě které došlo ke zřízení zástavního práva k předmětné bytové jednotce, a to za účelem zajištění údajných dluhů žalobce vůči žalovanému do výše 990 000 Kč s přísl. z titulu smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne [datum] mezi žalobcem, jakožto vydlužitelem na straně jedné, a žalovaným, jakožto zapůjčitelem na straně druhé. Na základě zástavní smlouvy byl dne [datum] podán u [stát. instituce], [stát. instituce], návrh na vklad, ve kterém bylo mj. uvedeno, že se navrhuje vklad zástavního práva k zajištění existující pohledávky žalovaného ve výši 390 000 Kč a budoucích pohledávek až do celkové výše 990 000 Kč Smlouvu o zápůjčce nemá žalobce k dispozici, přičemž sám žalobce neví, zda takovou smlouvu uzavřel (podepsal), či nikoli, avšak tato je součástí trestního spisu, vedeného Policií České republiky, Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno 9 slov] - [anonymizována dvě slova], pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. K zápisu vlastnického práva žalovaného k předmětné jednotce do katastru nemovitostí došlo na základě kupní smlouvy se zřízením služebnosti bytu a užívání, která byla dne [datum] uzavřena mezi žalobcem, jakožto prodávajícím na straně jedné, a žalovaným, jakožto kupujícím na straně druhé. Dne [datum] paní [jméno] [příjmení], která dlouhodobě, po smrti maminky žalobce, vykonává nad žalobcem "dohled" podala zdejšímu soudu podnět k posouzení omezení svéprávnosti žalobce, v kterém uvedla, že žalobce je osobou lehce zneužitelnou a zmanipulovatelnou, nedokáže čelit nátlaku známých či neznámých osob, které z něho vymámily různé finanční obnosy. Stýká se s nedůvěryhodnými osobami, došlo u něj k závažné újmě a sociálnímu vyloučení, podepisuje pro něho poškozující smlouvy, půjčuje peníze bez potvrzení lidem, u nichž zná jen křestní jméno, je snadným cílem pro různé podvodníky a nekalé obchodní praktiky, přišel i o byt v os. vlastnictví a byl vystěhován [jméno] na ulici (trestní oznámení na policii ČR bylo podáno). Při podpisu dokumentů nebyl schopen porozumět jejich obsahu a posoudit dopad svého jednání, ani to, že přijde o bydlení, což se také stalo. Žalobce pracuje jako pomocná síla na vrátnici na dohodu o provedení práce. Pobírá plat cca 13 000 Kč měsíčně (dle směn), z toho hradí ubytovnu ([obec], [ulice a číslo]) a zdravotní pojištění u [anonymizováno]. Je schopen vyřizovat si běžné záležitosti, ale není schopen porozumět důsledkům uzavření jakékoli smlouvy, není schopen právně jednat ani hájit si řádně své zájmy. Žalobce tvrdil, že vůbec nechápal a nechápe smysl a účel kupní smlouvy uzavřené se žalovaným, ani zástavní smlouvy, po celou dobu žil v domnění, že podpis těchto smluv je nezbytný k tomu, aby mu jakási paní [jméno], které zapůjčil částku 200 000 Kč, tuto zápůjčku vrátila. Tvrzení žalovaného, že žalobce měl mít údajně dluhy, a proto požádal žalovaného o zápůjčku, je v příkrém rozporu s majetkovými poměry žalobce, který v rozhodné době disponoval finančními prostředky přesahujícími částku 2 000 000 Kč, žádné dluhy neměl a nebylo z jeho strany žádného důvodu si pro něj od zcela neznámé osoby půjčovat 300 000 Kč. Dne [datum] byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným zástavní smlouva; dne [datum], tedy o pouhých 13 kalendářních dnů později, má údajně žalobce přebírat od žalovaného první zálohu na kupní cenu předmětné bytové jednotky, a to částku 30 000 Kč, žalobce se tak údajně měl o pouhých 13 kalendářních dnů, co měl obdržet zápůjčku ve výši 300 000 Kč, rozhodnout, že předmětnou jednotku prodá žalovanému za 900 000 Kč. Dne [datum] byla uzavřena mezi účastníky řízení kupní smlouva – kupujícím je žalovaný, kterou žalobce prodává žalovanému předmětnou jednotku za částku 900 000 Kč, která měla být žalovaným uhrazena takto: částka 600 000 Kč měla být uhrazena zápočtem oproti pohledávce žalovaného z titulu smlouvy o zápůjčce (ačkoli zápůjčka dle smlouvy o zápůjčce byla ve výši 300 000 Kč, o pouhých 20 kalendářních dnů později je realizován zápočet na částku 600 000 Kč, tj. na částku dvojnásobnou oproti údajné poskytnuté zápůjčce), zbývající část kupní ceny měla být uhrazena žalovaným v hotovosti, a to dne [datum] částka 30 000 Kč a dne [datum] částka 270 000 Kč. Výše kupní ceny předmětné jednotky (900 000 Kč) je v kupní smlouvě odůvodněna tím, že žalobci je zřizováno věcné břemeno - služebnost bytu, spočívající v právu žalobce předmětnou jednotku doživotně bezplatně užívat, přesto již dne [datum], tj. o pouhé 2 měsíce později (z doživotního užívání se stávají jen 2 měsíce), se má žalobce rozhodnout toto věcně břemeno zrušit, a to za částku 300 000 Kč, která měla být uhrazena žalobci tak, že na jeho účet u [právnická osoba] byla nejprve dne [datum] vložena částka 150 000 Kč a dne [datum] potom částka 150 000 Kč. Je více než zřejmé, že ono věcné břemeno mělo pouze zakrýt, že kupní cena uvedená v kupní smlouvě, částka 900 000 Kč, je naprosto neodpovídající obvyklé ceně předmětné jednotky a že již v době podpisu kupní smlouvy se vědělo, že věcné břemeno bude zanedlouho zrušeno. Dne [datum] byla uzavřena dohoda o zrušení věcného břemene práva bytu. Dne [datum] byla mezi žalobcem na straně jedné a žalovaným na straně druhé uzavřena dodatečná dohoda, ve které je jednak uvedeno, že žalobce měl dne [datum] převzít částku 90 000 Kč (ve skutečnosti nic nepřevzal), a jednak je zde uvedeno, že žalovaný vychází vstříc žalobci a ještě mu "přidává" částku 200 000 Kč. Žalobce tak má za to, že se rozhodně nejedná o běžný "obchodní případ" a naopak se jedná o promyšlený plán, jak připravit žalobce o předmětnou jednotku (plán přitom mohl být úspěšný jen kvůli " duševnímu stavu" žalobce). Všechny listiny, které v této věci byly uzavřeny sloužily pouze k realizaci tohoto plánu a navození dojmu, že jde o "standardní obchodní případ". To ostatně potvrdil, pravděpodobně nevědomky, v trestním řízení i sám žalovaný, když uvedl, že pro svou dceru sháněl byt. Dle žalobce uzavřená kupní smlouva se žalovaným naplňuje všechny znaky lichevní smlouvy, zejména v kupní smlouvě žalovaný jako kupující sjednal kupní cenu bytové jednotky ve výši 900 000 Kč), která nedosahuje ani zdaleka 1/2 hodnoty předmětné jednotky, když její obvyklou cenu s přihlédnutím k realitnímu trhu žalobce odhadoval částkou okolo 4 000 000 Kč, když jeho odhad tržní ceny vychází i z kupní smlouvy, kterou žalobce byt koupil na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od původního vlastníka [jméno] [příjmení], do svého výlučného vlastnictví, a to za kupní cenu ve výši 3 500 000 Kč, přitom přihlédl k nárůstu cen nemovitostí v roce [rok]. Pokud by žalovaný uhradil žalobci za předmětnou jednotku jím tvrzenou částku 1 490 000 Kč, což žalobce zásadně sporuje, jedná se o částku cca 2,5 nižší, než byla obvyklá cena předmětné jednotky. V kupní smlouvě byla sice sjednána služebnost bytu ve prospěch žalobce, ovšem k tomu došlo čistě za účelem toho, aby následně mohlo být tvrzeno, že výše kupní ceny je odůvodněna právě touto služebností, protože jinak si ani nejde vysvětlit, že žalovaný potřeboval byt pro dceru. Na straně žalobce je zcela nepochybně dána rozumová slabost (trpí přímo duševní poruchou, která ho činila nezpůsobilou k uzavření kupní smlouvy), právě v důsledku této "rozumové slabosti" uzavřel žalobce kupní smlouvu, jelikož skutečnost, že žalobce je "rozumově slabší", je patrné na první pohled, byla tato skutečnost zřejmá i žalovanému, který ji přitom zneužil ve svůj prospěch. Pokud jde o údajný dluh žalobce vůči žalovanému z titulu smlouvy o zápůjčce, žalobce tvrdil, že nikdy žádnou zápůjčku od žalovaného nepřevzal, neměl k tomu ani žádný důvod, aby si od pro něj naprosto neznámého člověka půjčoval finanční prostředky. Pokud jde o údajné hotovostní platby, pak ani tyto žalobce od žalovaného nepřevzal. Existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva žalobce k předmětné jednotce žalobce spatřuje ve skutečnosti, že soudní rozhodnutí určující vlastnické právo žalobce k předmětné jednotce bude podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a tímto způsobem tak bude dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí, kde je v současné době jako výlučný vlastník předmětné jednotky zapsán žalovaný.

2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Namítal, že bytovou jednotku nabyl na základě platné kupní smlouvy, která nemá rysy smlouvy lichevní, žalovaný nemohl zneužít tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti žalobce už jen proto, že mu o žalobci nebylo nic takového známo. Předmětnou bytovou jednotku žalobce vyklidil po zrušení jemu svědčící služebnosti bytu na základě dohody stran, která byla uzavřena v písemné podobě dne [datum] s podpisy ověřenými advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V této dohodě žalobce prohlásil, že obdržel od žalovaného v souvislosti s převodem bytové jednotky částku ve výši 1 490 000 Kč; jak žalobce naložil s těmito finančními prostředky a zda je svěřil jiné osobě, jak žalobce tvrdí v žalobě, není žalovanému známo. Ostatně to, jak žalobce naložil s prostředky, které od žalovaného takto obdržel (tedy zda je někomu z vlastního svobodného rozhodnutí předal dále), je zcela jeho vlastní záležitostí a tento fakt nemůže mít žádný vliv na to, že žalovaný platně a v dobré víře získal předmětnou jednotku do výlučného vlastnictví. Částka, kterou žalobce od žalovaného obdržel v souvislosti s převodem vlastnictví k jednotce a vypořádáními jeho dalších práv, rozhodně není v hrubém nepoměru k majetkové hodnotě jednotky, i proto nemůže být kupní smlouva relativně neplatná ve smyslu ustanovení § 1796 o. z. S účastnickou výpovědí žalovaný v rámci dokazování nesouhlasil a odmítl ji.

3. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a poté všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], ke dni [datum], soud zjistil, že žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří / k. ú. [obec], zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a podílu na společných částech domu a pozemku ve výši [číslo] k celku. Předmětná bytová jednotka je zatížena zástavním právem smluvním ve prospěch žalovaného pro veškeré pohledávky do výše 900 000 Kč, které vzniknou do [datum], na základě listiny o zřízení zástavního práva podle obč. z. – č. smlouvy [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum] (zápis proveden dne [datum]). Nabývacím titulem žalovaného je smlouva kupní, o zřízení věcného břemene – bezúplatná č. smlouvy [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], právní účinky zápisu k okamžiku [datum], zápis byl proveden dne [datum] / prokázáno výpisem z katastru nemovitostí LV [číslo] pro k. ú. [obec]).

5. Ze smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. o. z. soud zjistil, že žalobce jako vydlužitel a žalovaný jako zapůjčitel uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o zápůjčce, kterou zapůjčitel při podpisu této smlouvy zapůjčil žalobci 300 000 Kč s tím, že v případě potřeby žalobce mu žalovaný poskytne zápůjčku až do výše 600 000 Kč, smluvní úrok byl sjednán ve výši 30 000 Kč ročně, vydlužitel, tj. žalobce, touto smlouvou dle čl. 2 odst. 4 smlouvy uznal dluh vůči zapůjčiteli již ve výši 390 000 Kč, přičemž se zavázal vrátit zapůjčenou částku včetně sjednaného / 30 000 Kč ročně / smluvního úroku zpět na účet nebo hotově zapůjčiteli v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 10 000 Kč měsíčně, vždy do 20. dne toho kterého měsíce, počínaje [anonymizováno] [rok] až do úplného zaplacení, nejpozději však do [datum], pokud nebude mezi stranami dohodnuto jinak. Pro případ prodlení se zaplacením jednotlivých splátek si účastníci smlouvy sjednali úrok z prodlení ve výši 0,05% za každý den prodlení. Žalobce vzal na vědomí, že v případě neuhrazení kterékoli splátky ve sjednaném termínu a výši, stává se dluh splatný najednou a zapůjčitel je oprávněn uplatnit svoji pohledávku vůči vydlužiteli soudní cestou a využít zajišťovací prostředek. V čl. 3 smlouvy si účastníci řízení sjednali zajištění zápůjčky zástavním právem, a to na základě uzavřené zástavní smlouvy s tím, že předmětem zástavní smlouvy bude bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] v k. ú. [obec], smlouva je podepsána oběma účastníky řízení bez ověřovací doložky o pravosti jejich podpisu /prokazováno smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], l. [číslo] spisu/.

6. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem [číslo] [rok], ze dne [datum], sepsané advokátkou v [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], s prohlášením o pravosti podpisů na listině sepsané advokátem, soud zjistil, že předmětem zástavní smlouvy je zastavení jednotky [číslo] – byt, vymezené podle bytového zákona, v budově [adresa] v k. ú. [obec], vystavěné na na p. p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra] s tím, že k této bytové jednotce přísluší spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] vystavěném na p.p. [číslo] spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku p. p. [číslo] vše v k. ú. [obec]. Bytová jednotka je zapsána na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], bytový dům a pozemek na [list vlastnictví] k. ú. [obec], když tuto nemovitou věc dlužník vlastní na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum], zápis proveden [datum]. Zástavní právo zajišťuje všechny dluhy zástavního dlužníka vůči zástavnímu věřiteli ve výši 990 000 Kč a příslušenství vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum]. Z čl. VII. smlouvy soud zjistil, že pokud nebude závazek zástavníkem dlužníkem řádně a včas zaplacen, je zástavní věřitel, tj. žalovaný, oprávněn uspokojit dluhy ze zpeněžení předmětu zástavy, v mezích zákona určit způsob zpeněžení předmětu zástavy. Vedle výkonu zástavního práva soudním prodejem zástavy nebo veřejnou dražbou je zástavní věřitel oprávněn zpeněžit předmět zástavy dobrovolnou dražbou, přímým prodejem třetí osobě, mimo dražbu nebo dražbou dle ust. § 1771 o.z. prostřednictvím třetí osoby, která má oprávnění organizovat a realizovat dražby. Před zahájením výkonu zástavního práva byl žalovaný povinen zajistit vypracování znaleckého posudku určující obvyklou cenu tržní. V případě výkonu zástavního práva formou přímého prodeje byl žalovaný povinen zajistit přiměřenou inzerci prodeje předmětu min. na třech realitních serverech. Předmět zástavy potom měl být prodán zájemci, který nabídne nejvyšší kupní cenu a zároveň splní veškeré podmínky stanoveného prodeje předmětu zástavy. Výtěžek ze zpeněžení předmětu zástavy měl být použit k úhradě nákladů souvisejících s výkonem zástavního práva a splatných dluhů. Zbylé peníze byl žalovaný povinen vrátit bez zbytečného odkladu žalobci, a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne zápisu vlastnického práva ve prospěch třetí osoby. Žalovaný byl povinen vystavit nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne zániku závazků vůči žalobci, potvrzení o zániku dluhu tak, aby žalobce mohl podat návrh na výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí. Žalovaný byl povinen podat žalobci bez zbytečného odkladu, písemnou zprávu, v níž sdělí veškeré údaje týkající se prodeje zástavy. Z návrhu na vklad této smlouvy do katastru nemovitostí soud zjistil, žalovaný navrhl vklad zástavní smlouvy k zajištění existující pohledávky ve výši 390 000 Kč a budoucích pohledávek až do výše 990 000 Kč s dobou trvání do [datum] / prokázáno smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne [datum], návrh na vklad práva do katastru nemovitostí sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum] /..

8. Z kupní smlouvy se zřízením služebnosti bytu a užívání, sepsané advokátkou v [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], sp. zn. [anonymizováno] [rok], podpis žalobce na této listině je ověřen Českou poštou, s.p. a podpis žalovaného je opatřen prohlášením o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem, oba podpisy dne [datum], jinak listina není datována, soud zjistil, že v čl. I smlouvy žalobce prohlásil, že je vlastníkem předmětné bytové jednotky na základě kupní smlouvy, žalobce i žalovaný prohlásili, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o zřízení zástavního práva, zajišťující pohledávku žalovaného ve výši 900 000 Kč. Z čl. II smlouvy, že žalobce prodává předmětný byt a žalovaný ho kupuje se všemi právy a povinnostmi, součástmi a veškerým příslušenstvím za celkovou kupní cenu ve výši 900 000 Kč s tím, že žalovaný kupní cenu uhradí tak, že částka 600 000 Kč je započtena oproti závazku žalobce vůči žalovanému vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], částka 30 000 Kč byla žalovaným žalobci zaplacena v hotovosti z vlastních zdrojů dne [datum], což žalobce podpisem této smlouvy stvrzuje a částka 270 000 Kč byla žalobci uhrazena v hotovosti při podpisu této smlouvy, což žalobce podpisem smlouvy potvrzuje. Z čl. IV. smlouvy soud zjistil, že žalovaný ve prospěch žalobce zřídil věcné břemeno služebnosti bytu a užívání, spočívající v doživotním právu bezúplatně bytovou jednotku užívat, žalobce toto oprávnění přijal a zavázal se i nadále hradit veškeré náklady související s užíváním bytu, včetně drobných oprav a úprav, stavební úpravy bytu je žalobce povinen předem projednat se žalovaným /prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum]

9. Z podnětu [jméno] [příjmení] k posouzení omezení svéprávnosti žalobce, doručeného zdejšímu soudu dne [datum], řízení je vedeno zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení], je osoba, která po smrti maminky žalobce, nad ním vykonává "dohled". Tato k osobě žalobce uvedla„ ….že u něho již došlo k závažné újmě, sociálnímu vyloučení, neboť je lehce zneužitelný a zmanipulovatelný. Jmenovaný nedokáže čelit nátlaku známých či neznámých osob, které z něho vymámily různé finanční obnosy. Stýká se s nedůvěryhodnými nedůvěryhodnými osobami, opakovaně ho zneužívají. Podepisuje pro něho poškozující smlouvy, půjčuje peníze bez potvrzení lidem, u nichž zná jen křestní jméno........ Ačkoli jsme byli v pravidelném kontaktu a snažila jsem se panu [celé jméno žalobce] zajistit, aby se nestal snadným cílem pro různé podvodníky a nekalé obchodní praktiky, on všechny pokusy pro svou ochranu mařil. Podle něho bylo vše v pořádku, své aktivity záměrně zatajoval. Podezření, že je okrádán a podváděn, popíral, že je vše v pořádku. To, že letos přišel i o byt v os. vlastnictví a byl vystěhován [jméno] na ulici, jsem se dověděla náhodně. Bylo proto podáno trestní oznámení na policii, která celou záležitost vyšetřuje. Dále se vyšetřuje smlouva s operátorem [anonymizováno], kdy na základě zneužití jeho průkazu totožnosti a falešné plné moci musí platit za 4 tel. čísla, kdy ani jedno není jeho a nemá ani internet. Při podpisu dokumentů nebyl schopen porozumět jejich obsahu a posoudit dopad svého jednání, ani to, že přijde o bydlení, což se také stalo. Myslím, že neví, co komu podepsal.... Pan [celé jméno žalobce] pracuje jako pomocná síla na vrátnici na dohodu o provedení práce. Pobírá plat cca 13.000 Kč měsíčně (dle směn), z toho hradí ubytovnu ([obec], [ulice a číslo]) a zdravotní pojištění u [anonymizováno]. Je schopen vyřizovat si běžné záležitosti, ale není schopen porozumět důsledkům uzavření jakékoli smlouvy, není schopen právně jednat ani hájit si řádně své zájmy.” [jméno] [příjmení] požádala zdejší soud o posouzení omezení svéprávnosti žalobce, a to v tom směru, že není schopen samostatně právně jednat ani hájit si řádně své zájmy, není schopen chápat a porozumět důsledkům uzavření běžných smluv a závazků, není schopen uzavírat majetkově právní smlouvy a smlouvy, z kterých pro něho plynou finanční závazky, není schopen jednat s úřady a institucemi jako např. banky, spořitelny, pojišťovny, mobilní operátoři, dodavatelé energií, není schopen hospodařit s finančními prostředky nad výši svého platu. Řízení u zdejšího soudu nebylo dosud pravomocně skončeno / prokázáno spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] V řízení /o omezení svéprávnosti žalobce/ byl soudem k vypracování znaleckého posudku ustanoven soudní znalec pro základní obor zdravotnictví, odvětví psychiatrie, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který vypracoval znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] k posouzení duševního stavu žalobce ve věci svéprávnosti a opatrovnictví, se závěrem [anonymizována tři slova] žalobce s tím, že žalobce byl znalcem vyšetřen dne [datum] na ubytovně [ulice a číslo], [obec a číslo]. Znalec uvedl, že žalobce je [anonymizováno] letý muž, svobodný, bezdětný, zaměstnaný jako ostraha, žijící sám na ubytovně, vyučil se malířem natěračem, bydlel s matkou, nikdy nenavázal partnerský vztah, žil jednoduchý život, ve kterém byl spokojený, vše zařizovala matka, která v roce [rok] zemřela. Dle plánu matky prodal dům a koupil si byt v [obec], částečně mu pomáhala rodinná známá p. [příjmení]. [příjmení], která matce slíbila nad ním dohled. Po smrti matky se s ním seznámila jedna žena, která mu slibovala společný život a připravila ho o byt a část úspor, byl vystěhován na ubytovnu, nedokáže čelit nátlaku známých či neznámých osob, které z něho vymámily různé finanční obnosy, podepisuje poškozující smlouvy, půjčuje peníze bez potvrzení, přišel o byt v osobním vlastnictví, byl vystěhován [jméno] na ulici, nemá příbuzné a asi ani žádnou jinou blízkou osobu. Znalec dospěl k závěru, že žalobce trpí [anonymizována tři slova], přičemž se jedná o poruchu trvalou, která není léčbou významněji ovlivnitelná, jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou touto duševní poruchou sníženy, míra snížení by závisela na konkrétní situaci. Uvedená duševní porucha ovlivňuje schopnost žalobce jednat významným způsobem, je gramotný, ale není schopen složitější plánovité činnosti, nevyzná se ve složitějších sociálních situacích, je snadno ovlivnitelný a zneužitelný, právním jednáním mu hrozí závažná újma, je schopen nakládat s omezenou finanční částkou, určenou k uspokojení běžných denních potřeb, tak aby bylo zajištěno uhrazení všech nákladů spojených s bydlením. Vzhledem k mentálnímu deficitu a snadné ovlivnitelnosti hrozí, že ve složitějších sociálních situacích, nebude rozhodnutí v jeho prospěch. Posuzovaný není schopen porozumět všem důsledkům uzavření smlouvy, je schopen jednoduché pracovní činnosti, právní jednání v této oblasti spíše s dopomocí, bez hmotné zodpovědnosti, s dopomocí je schopen rozpoznat potřebu uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb, je schopen rozhodovat o vlastní léčbě a o zásahu do své duševní a tělesné integrity. Žalobce by byl s dopomocí schopen obstarávat si své záležitosti týkající se jednání na úřadech v souvislosti s podáváním žádosti o přiznání dávek státní sociální podpory, vyřizování dokladů, případně zastoupen opatrovníkem, není schopen pořizovat pro případ úmrtí závěť. Znalec označil žalobce jako osobu jednoduše strukturovanou, velmi důvěřivou, naivní, snadno ovlivnitelnou a zneužitelnou, neorientující se ve složitějších sociálních situacích ani v oblasti smluv, pomoc a zastoupení opatrovníkem v těchto oblastech je nezbytné / prokázáno znaleckým posudkem z oboru psychiatrie o duševním stavu žalobce soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], celým spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] /.

10. V rámci trestního řízení, vedeného proti žalovanému, byl o duševním stavu žalobce dne [datum] vypracován soudními znalci [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, klinická psychologie, jehož závěry se shodují se závěry soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], že„ ….Rozumové funkce posuzovaného jsou deficitní, v pásmu [anonymizována čtyři slova]. Osobnost posuzovaného je jednoduchá. V důsledku uvedeného je posuzovaný významně sugestibilní, manipulovatelný, naivně důvěřivý, neschopen řádně hájit vlastní zájmy… Špatně odhaduje determinanty vzniku sociálních situací, není schopen dostatečně podchytit význam situace v sociálním kontextu. V rámci uvedeného nedostatečně domýšlí následky svého jednání, jeho jednání je nepromyšlené, naivní, jednoduché. Myšlení je nerozvinuté, konkrétní, se sníženou schopností abstrakce a analýzy. Převládá u něj naivita, nedostatek vhledu do vlastního chování a motivace… V důsledku zjištěné [anonymizována dvě slova] byly rozpoznávací a určovací schopnosti posuzovaného vzhledem k předmětnému jednání významně oslabeny, posuzovaný nebyl schopen řádně rozvážit veškeré konsekvence, nebyl schopen predikovat možné dopady… Intelekt se pohybuje v horním pásmu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Jeho snížená mentální výkonnost je očividná i laikovi (naivita, nepřesnosti) … Posuzovaný byl schopen jen částečně (v hrubých rysech a méně přesně) dohlédnout právní důsledky svého jednání, ve své naivitě a sníženému intelektu (v horním pásmu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). Byl schopen si uvědomit, že podpis smlouvy je důležitý, ale nebyl schopen si dostatečně promyslet detaily a konsekvence tohoto jednání….” Z provedených znaleckých posudků k důkazu tak soud jednoznačně a nepochybně, aniž by měl potřebu žalobce vyslýchat jako účastníka řízení, že jeho intelekt se pohybuje v horním pásmu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] přitom zcela nepochybně patří mezi duševní poruchy dle Mezinárodní klasifikace nemocí tzv. [anonymizováno], kde je v kapitole Poruchy duševní a poruchy chování uvedena pod kódem [anonymizováno] skupina poruch nazvaná [anonymizována dvě slova], kam patří mj. i [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizována dvě slova] bývá v praxi i důvodem pro omezení svéprávnosti u osob, u kterých je diagnostikována. Rovněž soud zjistil, že v důsledku sníženého intelektu žalobce (v horním pásmu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) jsou jeho rozpoznávací a určovací schopnosti vzhledem k předmětnému jednání významně oslabeny, když žalobce je schopen pouze částečně dohlédnout důsledky svého jednání (sice chápe, že podpis smluv je důležitý, již ale není schopen promyslet detaily a konsekvence tohoto jednání) / prokázáno cit. znaleckým posudkem, l. [číslo] spisu /.

11. Z dohody, sepsané mezi účastníky řízení v advokátní kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp. zn. [anonymizováno] [rok] dne [datum], soud zjistil, že účastníci řízení jako smluvní strany této dohody se následně po podpisu kupní smlouvy ze dne [datum], dohodli na zrušení věcného břemene vztahujícího se k nemovité věci - užívání bytové jednotky [číslo] proto již dne [datum] uzavřely dohodu o zrušení věcného břemene práva a užívání bytu, ve které se žalobce zavázal ke dni [datum] nemovitou věc vyklidit a předat vlastníkovi, tj. žalovanému. V této souvislosti byla žalobci vyplacena částka ve výši 300 000 Kč a dále pak [datum] částka ve výši 90 000 Kč, což žalobce stvrdil podpisem této dohody. Bylo konstatováno, že žalobce nemovitou věc stále užívá, a to již bez právního důvodu. Žalovaný ve snaze vyjít žalobci vstříc se zavázal žalobci zaplatit další částku 200 000 Kč, a to tak, že částka 30 000 Kč měla být předána žalobci k jeho rukám za účelem zajištění úhrady nájemného na zajištění nového bydlení žalobce a zbývající částka ve výši 170 000 Kč mu měla být předána oproti předání vyklizené bytové jednotky včetně vrácení klíčů žalovanému od nemovité věci s tím, že na vydané finanční částky budou vystaveny žalovaným daňové doklady, které se žalobce zavázal podepsat. Z čl. III. dohody vyplývá, že uhrazením částky 200 000 Kč k rukám žalobce a předáním bytové jednotky žalovanému budou veškeré závazky a pohledávky obou účastníků dohody, vyplývající z uzavřených smluv, jejichž předmětem je bytová jednotka [číslo] v [obec], zcela vyrovnány s tím, že čl. III. 2 obsahuje konstatování účastníků dohody, že celková částka, kterou žalobce převzal v souvislosti s převodem bytové jednotky činila 1 490 000 Kč, dohoda je opatřena doložkou prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem /prokázáno listinou„ dohoda“ ze dne [datum]

12. Z kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené žalobcem jako kupujícím a [jméno] [příjmení] jako prodávajícím, soud zjistil, že žalobce koupil bytovou jednotku [číslo] nacházející se v 1. podlaží budovy v části [územní celek] [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú [obec], obci [obec], zapsané na LV [číslo] pro k.ú. [obec] za celkovou kupní cenu 3 500 000 Kč z vlastních finančních zdrojů / prokázáno cit. kupní smlouvou ze dne [datum], LV /.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] soudního znalce [jméno] [příjmení] soud zjistil, že obvyklou cenou nemovitosti jako celku – bytové jednotky [číslo] s příslušenstvím v k. ú. [obec], na adrese [ulice a číslo], tj. předmětné nemovitosti, byla cena 4 670 000 Kč, když cenu věcného břemene - zřízené služebnosti k užívání předmětného bytu, tj. doživotnímu právu bydlení žalobce, znalec stanovil ve výši 1 640 160 Kč, potom stanovil výslednou cenu bytu v souvislosti se zřízeným věcným břemenem k datu [datum] ve výši 3 030 000 Kč, tj. / 4 670 000 – 1 640 160 / / prokázáno cit. znaleckým posudkem, l. [číslo] spisu /.

14. Z listin označených jako pokladní doklad ze dne [datum], pokladní doklad ze dne [datum], příjmový pokladní doklad ze dne [datum], příjmový pokladní doklad ze dne [datum], [datum], příjmový pokladní doklad ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] žalovaný zaslal na účet žalobce 150 000 Kč, [datum] částku 150 000 Kč, dne [datum] potvrdil žalobce žalovanému převzetí 30 000 Kč jako zálohu na [anonymizováno], dne [datum] převzetí částky 270 000 Kč jako úhrady [anonymizováno], dne [datum] převzetí částky 300 000 Kč jako půjčku. Dne [datum] dvěma příjmovými pokladními doklady, bez uvedení jejich čísel, [právnická osoba] [celé jméno žalobce], potvrdila přijetí částky 170 000 Kč a 30 000 Kč na úhradu na zajištění náhradního bydlení od žalovaného, kdy žalobce se podepsal jako pokladník, podpis osoby kdo zaúčtoval je nečitelný /prokázáno cit. příjmovými pokladními doklady a pokladními doklady, l. [číslo] – 146 spisu/.

15. Ostatní provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z nich nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro projednávanou věc.

16. Podle ustanovení § 581 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „ o. z.“ není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Duševní porucha se podle moderních medicínských názorů vymezuje jako zřetelná odchylka od stavu duševního zdraví a rovnováhy, kterým se rozumí stav úplné a sociální pohody, jako výslednice vnitřních (genetických) a vnějších (psychosociálních a enviromentálních) faktorů. Duševní poruchu nemůžeme ztotožňovat s duševní nemocí, neboť pojem duševní nemoci je užším pojmem. Specifická (smíšená) porucha osobnosti (dříve nazývaná psychopatie), u které se povaha lidí nápadně odchyluje od normy, může být duševní poruchou, ale nemusí být duševní nemocí Duševní porucha může být způsobena rozdílnými příčinami, a to samotnou duševní chorobou nebo jinou nemocí, která má takovou poruchu za následek, anebo může být vyvolána požitím návykových látek, např. alkoholu nebo omamných látek. Duševní porucha, která je příčinou nepříčetnosti, může být přechodná a krátkodobá, a to od několika vteřin (např. porucha vědomí u řidiče auta, jako příčina dopravní nehody, při níž dojde k ublížení na zdraví) či minut (např. epileptický záchvat, v rámci něhož dojde k ublížení na zdraví osobě poskytující pomoc nemocnému), ale může být také dlouhotrvající nebo trvalá (např. schizofrenie či mentální retardace). Z hlediska tohoto chápání je duševní poruchou nejenom duševní choroba, ale i krátkodobá porucha psychických funkcí, hluboká porucha vědomí, slabomyslnost a jakákoli jiná těžká duševní odchylka, která je z hlediska ustanovení § 26 a 27 významná, jestliže měla za následek ztrátu nebo zmenšení rozpoznávacích či ovládacích schopností.

17. V rozsudku ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. 30 Cdo 4665/2009 (rozhodnutí Nejvyššího soudu je veřejnosti přístupné na internetových stránkách [webová adresa]), Nejvyšší soud k problematice tzv. lichevních smluv vyložil následující závěry: Objektivním znakem tzv. lichevní smlouvy, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k nemovitostem, je existence písemně uzavřené smlouvy o převodu nemovitostí, v níž je poskytované plnění (cena za převáděný nemovitý majetek) v hrubém (podstatném) nepoměru oproti hodnotě převáděného majetku. Subjekty lichevní smlouvy jsou jednak osoba profitující z lichevního jednání, a dále osoba, která z určitého důvodu převádí svůj nemovitý majetek, jehož hodnota je v hrubém nepoměru k plnění, jež se převodci za takový majetkový transfer dostává. Vedle popsaných objektivních znaků (existence smlouvy a hrubého nepoměru ve vzájemném plnění) je lichevní smlouva charakterizována i některým ze subjektivních znaků, které lze v tomto směru podpůrně vymezit z přečinu lichvy ve smyslu § 218 tr. zák. Mezi tyto znaky náleží např. rozumová slabost, tíseň, lehkomyslnost, stav rozrušení nebo nezkušenost, přičemž alespoň jeden z těchto znaků musí být v konkrétním případě naplněn a ve vztahu k popsanému hrubému nepoměru musí být také v příčinné souvislosti, tj. uvedený stav poškozeného je alespoň jednou z příčin, kdy lichevním jednáním postižený účastník vstoupil do nevýhodného vztahu s účastníkem, který tímto zákonem nedovoleným způsobem na uvedeném majetkovém transferu pro již zmíněný hrubý nepoměr ve vzájemném plnění profituje, anebo kdo takové plnění (profit) poskytne nebo slíbí jinému. Z uvedeného také vyplývá, že lichvář musí jednat úmyslně alespoň v nepřímém úmyslu (ve smyslu § 15 odst. 1 písm. b/ tr. zák. trestný čin je spáchán úmyslně také tehdy, jestliže pachatel věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn; přitom podle druhého odstavce téhož zákonného ustanovení srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.).

18. V projednávané věci soud při posuzování subjektivní stránky lichevní smlouvy, resp. lichevního jednání žalovaného ve světle skutkových zjištěných okolností dospěl k závěru, že byly naplněny shora uvedené subjektivní znaky lichvy, proto ve spojitosti s naplněnou objektivní stránkou lichevního jednání žalovaným zjistil i příčinnou souvislost mezi subjektivní a objektivní stránkou věci a má tak za prokázané, že žalovaný, jako osoba popsaným způsobem profitující z lichevní smlouvy, jednal úmyslně, tedy vědomě těžil z nepříznivé situace na straně žalobce jako převodce a tímto jeho výkonem práv z realizované smlouvy se dopustil jednání, které koliduje s dobrými mravy, v důsledku čehož je lichevní smlouva absolutně neplatná podle ustanovení § 39 obč. zák. / srovnej rozsudek NS ČR sp. zn. 24 Cdo 33/2020 ze dne 30. 4. 2020 /. Soud vzal v úvahu hrubý nepoměr zjištěné obvyklé kupní ceny bytové jednotky žalobce ve smyslu výše připomenuté judikatury založené na skutkovém zjištění o poskytnutém plnění žalovaným žalobci, které představuje cca 1/3 hodnoty plnění žalovaným v podmínkách sledované kupní smlouvy ze [datum] o převodu předmětné nemovitosti, tj. stav, kdy prodávající (žalobce jako vlastník nemovitosti) převedl vlastnické právo k nemovitosti nikoliv za cenu obvyklou (neboli tržní), ale za její 1/3 této jinak obvyklé (tržní) ceny.

19. Vedle popsaných soudem zjištěných objektivních znaků (existence kupní smlouvy a hrubého nepoměru ve vzájemném plnění) je tato lichevní smlouva charakterizována i jedním ze subjektivních znaků, které lze v tomto směru podpůrně vymezit z přečinu lichvy ve smyslu § 218 tr. zák., kterým je žalobcova soudním znalcem zjištěná rozumová slabost, stav rozrušení i nezkušenost, jeho intelekt pohybující se v horním pásmu lehké mentální retardace, kdy jeho snížená mentální výkonnost je očividná i laikovi (naivita, nepřesnosti, manipulovatelnost, důvěřivost), přičemž tento znak byl v konkrétním případě naplněn a ve vztahu k popsanému hrubému nepoměru byl také v příčinné souvislosti, tj. uvedený stav žalobce jako poškozeného byl jednou z příčin, kdy lichevním jednáním žalovaného postižený žalobce s ním vstoupil do nevýhodného vztahu, který tímto zákonem nedovoleným způsobem na uvedeném majetkovém transferu pro již zmíněný hrubý nepoměr ve vzájemném plnění profitoval. Žalovaný, ač osoba pro žalobce neznámá, je v projednávané věci lichvářem, který jednal úmyslně nebo alespoň v nepřímém úmyslu (ve smyslu § 15 odst. 1 písm. b/ tr. zák. trestný čin je spáchán úmyslně také tehdy, jestliže pachatel věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn; přitom podle druhého odstavce téhož zákonného ustanovení srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem). Stejně jako se naznačuje z judikatury, která předznamenává výčet subjektivních znaků zkratkou např., se i odborná a komentářová literatura shodují, že výčet subjektivních znaků v § 1796 o. z. je pouze demonstrativní (srov. např. Janoušek, M. Ochrana slabší smluvní strany v občanském zákoníku. Praha: C. H. Beck, 2018, str. 198 199; Petrov, J. § 1796 Lichva. In: Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 2054). Praha: C. H. Beck, 2014, str. 336; Janoušek, M. § 1796 Lichva. In: Petrov, J. a kol. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, str. 1875 1876). Literatura rovněž zdůrazňuje, že aplikované ustanovení o lichvě nesměřuje primárně k ochraně majetkové sféry, nýbrž směřuje k ochraně svobody vyjednávání o smlouvě (viz např. Janoušek, M. § 1796 Lichva. In: Petrov, J. a kol. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, str. 1874).

20. Na tomto místě se sluší připomenout, že soukromé právo v oblasti smluvní volnosti stanoví pouze hraniční korektivy, které mají ve vztahu ke smlouvám a právním jednáním obecně, představovat limity, ve kterých soukromé právo zasahuje při základním východisku, jímž je priorita platnosti smluv. V obecné podobě jde o případy neplatnosti právních jednání (§ 574 578 o. z.), jež mohou být založeny mimo jiné porušením pravidel a zásad, na kterých je soukromé právo založeno. Jedním z těchto východisek je tzv. princip poctivosti (§ 6 o. z.) a zákaz zneužití práva (§ 8 o. z.). Právě postup označovaný jako zneužití je také východiskem úvah o konkrétní uzavřené smlouvě jako smlouvě lichevní ve smyslu § 1796 o. z. Tím se soukromé právo snaží bránit pod sankcí neplatnosti ujednáním, která jsou z obecného převažujícího pohledu považována za nepřijatelná pro zneužívající postup jedné ze smluvních stran, která zneužívá určitý existující handicap u smluvní strany druhé (tíseň, nezkušenost, rozumovou slabost, rozrušení, lehkomyslnost apod.), tj. postup, který není obecně tolerovatelný. Soud se proto s přihlédnutím k učiněnému skutkovému závěru ztotožňuje s tím, že v dané věci byly splněny zákonné znaky lichevní smlouvy, že na straně žalobce je dána tzv. subjektivní slabost ([anonymizována tři slova], ovlivnitelnost, manipulovatelnost) představující subjektivní znak lichvy, objektivní znak lichvy soud spatřuje v profitu žalovaného, kdy nemovitost v celkové hodnotě cca 4 000 000 Kč získal za 1 400 000 Kč. Navíc ani tato částka se nedostala do dispozice žalobce. Všechny smlouvy a dohody, uzavřené mezi účastníky řízení, připravoval žalovaný a žalobce, který žalovanému v rámci jeho duševního stavu bezmezně důvěřoval, je před advokátkou [anonymizováno] [příjmení] podepsal nebo jeho podpis byl opatřen na poště.

21. Bylo-li ve věci zjištěno, že žalobce je stižen duševní poruchou na hranici [anonymizována tři slova], která jej činila neschopným právních jednání (srov. závěry znalců [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vyjádřené ve znaleckých posudcích), není pochyb o tom, že kupní smlouva na prodej nemovitosti, kterou uzavřel žalobce se žalovaným dne [datum] srov. ustanovení § 1731 a násl. o. z., § 1740 a násl. o. z., je neplatným právním jednáním pro nezpůsobilost žalobce k takovému právnímu jednání (srov. ustanovení § 581 věta druhá o. z.) / srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4075/2019-229 /.

21. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. května 2020, sp. zn. 24 Cdo 622/2020, je mj. judikováno, že k posouzení neplatnosti právního úkonu učiněného v duševní poruše ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák. postačí, aby ovládací nebo (a) rozpoznávací schopnosti jednajícího byly podstatně sníženy, a tudíž nemusejí být zcela vymizelé. Soud při rozhodování ve věci samé vyšel ze skutkového zjištění, že rozpoznávací schopnosti žalobce byly i v době uzavření předmětné kupní smlouvy podstatnou mírou snížené jeho lehkou mentální retardací, ovlivnitelností, manipulovatelností, proto dospěl k právně kvalifikační závěru o absolutní neplatnosti daného právního jednání (kupní smlouvy ze dne [datum]) ve smyslu § 581 o. z., když tento závěr je plně v souladu s ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu.

22. Pro úplnost soud konstatuje, že absolutně neplatné ve smyslu ust. § 581, věta druhá o. z. jsou neplatná všechna ujednání mezi účastníky řízení, tzn. jak smlouva kupní tak i zástavní, a to z důvodů shora uvedených. Kupní smlouva o převodu nemovité věci naplňuje všechny znaky lichevní smlouvy ve smyslu ust. § 1796 o.z., neboť žalovaný jako kupující si se žalobcem sjednal kupní cenu nemovitosti ve výši 900 000 Kč, která ani zdaleka nedosahuje 1/2 tržní obvyklé hodnoty předmětné bytové jednotky, když její obvyklá cena byla soudním znalcem stanovena ve výši 4 670 000 Kč. Soud přihlédl ke skutečnosti, že žalobce nemovitost zakoupil na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s prodávajícím [jméno] [příjmení], a na základě této ji po zaplacení celé kupní ceny ve výši 3 500 000Kč také nabyl do jeho výlučného vlastnictví. Při vývoji tržních cen nemovitostí je nereálné, aby obvyklá cena předmětné jednotky v roce [rok] byla nižší než v roce [rok]. Na straně žalobce byla soudem zjištěna, na základě 2 znaleckých zkoumání, jeho rozumová slabost, a to v podobě lehké mentální retardace, u žalobce se nejedná o pouhou "rozumovou slabost", nýbrž jde o "slabost" dosahující duševní poruchy; právě v důsledku této "rozumové slabosti" uzavřel žalobce předmětnou kupní smlouvu. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce je "rozumově slabší", je patrné na první pohled, musela být tato skutečnost zřejmá i žalovanému, který ji zneužil ve svůj prospěch (závěry ze znaleckého posudku, kde znalci jednoznačně konstatovali„ Intelekt se pohybuje v horním pásmu lehké mentální retardace. Jeho snížená mentální výkonnost je očividná i laikovi (naivita, nepřesnosti).). Samotným výrokem soudu o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům nenastává vždy rozhodující změna v posuzování např. platnosti učiněných právních úkonů; ty mohou být neplatné již z toho důvodu, že byly učiněny v duševní poruše, která činí osobu k tomuto právnímu úkonu neschopnou (§ 38 odst. 2 obč. zák.), aniž by bylo třeba, aby tato osoba byla zbavena způsobilosti k právním úkonům (srov. rozhodnutí NS ČR Cpj 160/1976, Rc 3/79).

23. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když žalobě vyhověl v celém rozsahu.

24. Soud zcela úspěšnému žalobci přiznal podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 7 000 Kč, v odměně advokáta, účtované dle ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (pokud jde o určení vlastnického práva žalobce k předmětné jednotce), ust. § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s ust. § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu (pokud jde o určení neexistence zástavního práva k předmětné jednotce) a ust. § 12 odst. 3 advokátního tarifu, z tarifní hodnoty 4 720 000 Kč / 4 670 000 Kč (určení vlastnického práva žalobce k předmětné jednotce) + 50 000 Kč (určení neexistence zástavního práva k předmětné jednotce) / činí odměna za jeden úkon právní služby 27 180 Kč, za 5 úkonů právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, písemné podání ve věci samé, účast na jednání před soudem dne [datum] a [datum] v celkové výši 135 900 Kč; v 5 náhradách hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 AT v celkové výši 1 500 Kč, tj. celkem 144 400 Kč, když právní zástupce žalobce není plátcem DPH.

25. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a plněno má být na zákonné platební místo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř..