31 C 364/2023 - 200

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 30 000 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 076 k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka]. K odůvodnění uvedla, že se žalovaná na základě smlouvy o vysokoškolském studiu uzavřené dne [datum] zavázala jako student k úhradě studijních a administrativních poplatků ve stanovených termínech a výši dle vnitřních předpisů žalobkyně. Na žádost žalované byl uzavřen dne [datum] dodatek k prohlášení studenta, kterým byla sjednána cenová úroveň Standard, na základě čehož vznikla žalované povinnost uhradit všechny studijní a administrativní poplatky za celou standardní dobu studia, a to i v případě nepokračování ve studiu. Žalovaná studovala za studijní poplatek ve výši [částka] ročně. Cenová úroveň Standard je dle Dodatku k Prohlášení studenta podmíněna (i) dosaženým studijním průměrem 2,0 ze 100 % zkoušek (EZK), nebo (ii) absolvováním 50 % docházky, nebo (iii) dosažením 50 % kreditů/rok, a dále (iv) studijními a studentskými/mimoškolními aktivitami. V případě nesplnění těchto podmínek se žalovaná zavázala k úhradě cenového rozdílu cenové úrovně Standard a cenové úrovně Premium ve výši [částka], jakož i k úhradě administrativního poplatku dle Administrativního ceníku [adresa] ve výši [částka], a to za každý ročník, ve kterém nebyly splněny podmínky cenové úrovně Standard. Žalovaná zanechala studia písemným prohlášením dne [datum]. O skončení studia byla informována žalobkyní dne [datum], zároveň byla také vyzvána k úhradě dlužných částek, a to neuhrazeného poplatku svou výší odpovídajícímu cenovému rozdílu cenové úrovně Standard a cenové úrovně Premium za nesplnění podmínek cenové úrovně Standard ve druhém ročníku ve výši [částka] a neuhrazeného poplatku svou výší odpovídající administrativnímu poplatku dle položky 0.28 Administrativního ceníku [adresa] za nesplnění podmínek cenové úrovně Standard ve druhém ročníku ve výši [částka]. Žalobkyně nabízí svým studentům nižší (Klasik a Standard) a vyšší (Exclusive) cenovou úroveň, přičemž u vyšší cenové úrovně požaduje vyšší studijní poplatky, které jsou odvislé od let, které student reálně navštěvoval vysokou školu. U nižší studijní úrovně jsou požadovány poplatky výrazně nižší, a to v případě splnění výše uvedených podmínek a v případě že se studenti zaváží, že budou hradit za celou dobu studia. V případě zanechání studia jsou tak studenti povinni uhradit žalobkyni celou dobu studia. Uvedená praxe je standardní a nelze ji považovat za amorální, žalovaná si byla těchto podmínek nižších studijních poplatků při podpisu smlouvy o studiu dobře vědoma. Uvedené je podpořeno ustálenou judikatorní praxí českých soudů. Závazek vysoké školy, která žalovanou k takovému studiu přijala, spočívá v zajištění podmínek pro úspěšné absolvování celého studijního programu, na který musí vysoká škola vyhradit značné finanční prostředky, přičemž jí do již zahájeného a probíhajícího studijního programu není umožněno přijmout jiného uchazeče o studium namísto původního studenta, který byl na základě své předchozí žádosti ke studiu přijat. Postup žalobkyně tak má zcela logické opodstatnění. Z uvedeného důvodu není dán rozpor s dobrými mravy. Poplatková povinnost navíc vychází ze zákona o vysokých školách. Nemůže se jednat ani o následnou nemožnost plnění, neboť tu žalovaná způsobila sama tím, že zanechala dobrovolně studia. O spotřebitelskou smlouvu se nejedná, což bylo mnohokrát potvrzeno rozhodnutími jak Krajských soudů, tak soudu Nejvyššího a Ústavního. I případné postavení žalované jako slabší smluvní strany nemá žádný vliv na oprávněnost žalobního nároku, jelikož nedošlo v hospodářském styku ke zneužití tohoto postavení žalobkyní s důsledkem nerovnováhy v právech, natož v kvalifikované míře dané zřejmostí a nedůvodnosti vyžadovanou v ust. § 433 odst. 1 občanského zákoníku. Nebyl také naplněn žádný z předpokladů zakázaných ujednání v adhezních smlouvách, a to i vzhledem k tomu, že zajištění levnějšího studia studentům, kteří odstudují celou standardní dobu studia a splní své studijní povinnosti ve všech ročnících je rozumným důvodem ve smyslu § 1800 odst. 2 občanského zákoníku. Uvedené poplatky žalovaná neuhradila, ačkoli byla vyzvána předžalobní výzvou.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a žalobu navrhla zamítnout. Učinila nesporným, že podepsala smluvní prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa], kterým se zavázala k úhradě poplatků, dne [datum] žalovaná uzavřela se žalobkyní dodatek ke smlouvě a že studium v únoru 2023 ukončila. Namítala, že povaha nároku požadovaného žalobkyní je čistě sankční, jedná se o smluvní pokutu za nesplnění podmínek. Žalovaná podmínky studia plnila až do ukončení studia. K neplnění podmínek mohlo dojít až v důsledku ukončení studia, avšak to by již bylo plnění nemožné, v důsledku čehož by závazek žalované k tomuto plnění zanikl. Ujednání obsažená v čl. III. odst. 7 dodatku se také příčí dobrým mravům. Žalovaná tvrdila, že se jedná o neplatné právní jednání. Namítala, že studijní předpisy žalobkyně jsou rozporné jak vnitřně tak jsou i v rozporu se zákonem. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v důsledku přezkumu předpisů žalobkyně uvedlo, že zanechání studia je právem studenta, které může uplatnit kdykoli během studia a jeho uplatnění nemůže být jakkoli sankcionováno, ani smluvní pokutou. Svou povahou se navíc jedná o závazek spotřebitelský a zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Jedná se o nepřiměřené ujednání, ke kterému se nepřihlíží. Nárok žalobkyně je svou povahou bezesporu smluvní pokutou, a to i přesto, že jej žalobkyně označuje jako poplatek. Jedná se o sankce uvalené na žalovanou za předčasné ukončení studia. Tato smluvní pokuta je nezákonná ze své podstaty, vysoká škola totiž není v žádném případě oprávněna hrozící sankcí odrazovat studenta od předčasného zanechání studia. Soukromá vysoká škola je oprávněna vybírat poplatky za účelem zajištění podmínek studia. Poplatek lze sjednat podle Listiny základních práv a svobod pouze na základě zákona. Požadováním sankčních poplatků za ukončení studia žalobkyně jedná v rozporu s Listinou.

3. Soud provedl všechny důkazy, které ve věci žalobkyně navrhla, další důkazy nebylo třeba provádět. Za použití § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná byla dne [datum] vyrozuměna o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu na navazující magisterský program Ekonomika a management v cenové úrovni Klasik (prokázáno vyrozuměním o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu, čl. I, bod 1)). Dle čl. II odst. 1 činili studijní poplatky za studijní program Klasik [částka] za standardní dobu studia, tj. 2 roky do [datum], s tím že roční splátka školného činila [částka] (prokázáno vyrozuměním o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu, čl. II, bod 1)). Podmínky cenové úrovně Klasik v každém akademickém roce byly získání 90 % kreditů/ročník (zápočty, zkoušky, písemné práce, závěrečné zkoušky), absolvování 90 % docházky (90 % videolearning, 90 % videocvičení, 90 % přednášky), studentské aktivity a participace na akcích [adresa] (prokázáno vyrozuměním o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu, čl. II, bod 2)). V případě nesplnění stanovených podmínek v daném akademickém roce byl student povinen doplatit cenový rozdíl cenové úrovně Klasik a cenové úrovně Premium, případně Standard a uhradit administrativní poplatek dle administrativního ceníku (prokázáno vyrozuměním o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu, čl. II, bod 3)).

5. Žalovaná se zavázala smluvním prohlášením studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa] dne [datum] v průběhu studia dodržovat závazky a povinnosti vyplývající z platné právní úpravy, vnitřních předpisů [adresa] a rozhodnutí orgánů vysoké školy, zejména Statut [adresa], studijní a zkušební řád [adresa], Disciplinární řád [adresa], Stipendijní řád [adresa], Nařízení rektora, Oznámení rektora a všechny další vnitřní předpisy [adresa] platné ke dni podpisu prohlášení i v budoucnu přijaté. V souvislosti s čímž se zavázala sledovat případné budoucí změny uvedených předpisů, pravidel a rozhodnutí (prokázáno smluvním prohlášením studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa], čl. I, bod 1)). Žalovaná prohlásila, že si je vědoma skutečnosti, že [adresa] je soukromou vysokou školou se státním souhlasem, jejíž činnost a fungování jsou kryty mimo jiné ze studijních poplatků/školného. Zároveň prohlásila, že si vědomě a závazně zvolila z nabízených tzv. cenových úrovní studijních poplatků [adresa] konkrétní cenovou úroveň po seznámení se s jejich obsahem, výší poplatků, podmínkami a vnitřním předpisem [adresa] (Nařízení rektora [adresa]) a po důkladném zvážení možností, které jsou s jednotlivými úrovněmi spojeny, i důsledků, které volba zejména pro další průběh studia má (prokázáno smluvním prohlášením studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa], čl. III, bod 1)).

6. Žalovaná prohlásila, že je srozuměna se skutečností, že podmínkou cenové úrovně Klasik je v každém ročníku/akademickém roce absolvování 90% docházky (přednášky, videolearning, videoforum), získání 90 % kreditů (zkoušky, dílčí písemné práce, zápočty, závěrečné zkoušky, závěrečné práce) a studentské/mimoškolní aktivity v rozsahu stanoveném pro daný akademický rok nebo příslušné platební období/ročník a formu studia. V případě plnění stanovených podmínek cenové úrovně Klasik v daném období/ročníku v rozsahu 0-49 % (docházka či kredity či studentské/mimoškolní aktivity), se zavázala zpětně k doplacení rozdílu mezi cenovou úrovní Klasik a cenovou úrovní Prémium za každý akademický rok nebo příslušné platební období/ročník. V případě plnění stanovených podmínek cenové úrovně Klasik v daném období/ročníku v rozsahu 50 - 89 % (docházka či kredity či studentské/mimoškolní aktivity), se zavázala zpětně k doplacení rozdílu mezi cenovou úrovní Klasik a cenovou úrovní Standard za každý akademický rok nebo příslušné platební období/ročník. Při nesplnění podmínek cenové úrovně byla povinna v rámci doplatku rozdílu ve školném uhradit rovněž administrativní poplatek, jehož výše je dána Administrativním ceníkem pro daný akademický rok (prokázáno prohlášením o platbách ze dne [datum], bod e)).

7. Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] dodatek k smluvnímu prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa] , na základě kterého byla změněna cenová úroveň studijních poplatků na Standard ([částka]/rok). U cenové úrovně Standard vzala na vědomí, že je podmíněna průběžným plněním studijních a mimo studijních povinností v rámci celé standardní doby jejího studia. V případě nesplnění stanovených podmínek v daném období/ročníku (studijní průměr 2,0 ze 100 % zkoušek (EZK) nebo 50 % docházka nebo 50 % kreditů/rok a dále studijní a studentské/mimoškolní aktivity), se zavázala na výzvu [adresa] k doplacení rozdílu mezi cenovou úrovní Standard a cenovou úrovní Premium za každý akademický rok nebo příslušné platební období/ročník a rovněž k úhradě administrativního poplatku, jehož výše je dána Administrativním ceníkem pro daný akademický rok. U cenové úrovně Standard se dále zavázala uhradit veškeré studijní poplatky za celou standardní dobu studia, a to i v případě jejího nepokračování ve studiu na [adresa] (prokázáno dodatkem k smluvnímu prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa] ze dne [datum]).

8. Žalovaná zanechala studia písemným prohlášením ze dne [datum]. Žalobkyně v návaznosti na uvedené informovala žalovanou o ukončení studia a vyzvala ji k úhradě částky [částka] skládající se z administrativního poplatku ve výši [částka] za nesplnění studijních podmínek cenové úrovně Standard ve 2. ročníku a ve výši [částka] jako doplatek školného za 2. ročník v případě, že student nesplní jednu z podmínek jím zvolené úrovně Standard (prokázáno dokumentem Ukončení/zanechání studia na [adresa] ze dne [datum]).

9. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu (prokázáno oznámením o převzetí právního zastoupení, výzvou ke splnění dluhu ze dne [datum] a podacím lístkem).

10. Dle Statutu [právnická osoba]. se studium v akreditovaném studijním programu uskutečňuje [adresa] za úhradu. Ve stanovených případech (viz Stipendijní řád [adresa]) může rektor rozhodnout o úplném nebo částečném prominutí poplatků za studium (dále jen „školné“). Výši školného, která je zveřejněna na internetových stránkách [adresa], stanovuje rektor. Výši školného, způsob a termíny úhrady, tzv. splátkový kalendář a podmínky vrácení školného při zanechání studia určuje příslušný vnitřní předpis [adresa] (prokázáno Statutem [právnická osoba] čl. 38 odst. 1-3).

11. Dle Studijního a zkušebního řádu [právnická osoba]. je zanechání studia realizováno na základě žádosti studenta zaslané prostřednictvím SIS [adresa] a rektorem stanovených podmínek: a) odevzdání studentského průkazu [adresa] (osobně, poštou nebo v zastoupení), b) uvedení relevantních a pravdivých důvodů pro zanechání studia, c) uhrazení všech dlužných studijních poplatků v akademickém roce, do kterého byl proveden elektronický zápis, respektive zápis dle článku 5. Zanechání studia nezbavuje studenta povinnosti úhrady všech finančních závazků vůči [adresa] (tzn. neuhrazené roční školné v rámci rozdělení plateb, administrativní poplatky), v daném akademickém roce nebo časovém období, do kterého provedl elektronický zápis, případně byl zapsán studijním oddělením [adresa] dle Článku 5 (prokázáno Studijním a zkušebním řádem [právnická osoba] čl. 19).

12. Pro Magisterský studijní program (Ing.) Standard byla stanovena výše poplatků [částka]/rok (celkem za standardní dobu studia [částka]), pro Premium [částka]/rok (celkem za standardní dobu studia [částka]) (prokázáno [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno])). V případě nedodržení podmínek splatnosti školného, tj. výše plateb, termínu splatnosti, variabilního symbolu platby atp., respektive stanovených podmínek pro platby, je uchazeč/student povinen uhradit příslušné administrativní poplatky (prokázáno [Anonymizováno]). Za nesplnění podmínek cenové úrovně Klasik a Standard v ročníku činí administrativní poplatek za cenovou výši Standard [částka] (prokázáno Administrativním ceníkem bod 0.28).

13. K podnětu právního zástupce žalované k přezkoumání opatření vydaný soukromou vysokou školou k úhradě poplatku za studium školného, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy po posouzení obsahu nařízení rektora a Prohlášení dospělo k závěru, že nařízení rektora v aktualizovaném znění veřejně přístupném na internetové stránce [adresa] a Prohlášení jsou v rozporu se Studijním a zkušebním řádem a zákonem o vysokých školách. Nařízení stanovuje studentovi povinnosti nad rámec zákona o vysokých školách a Studijního a zkušebního řádu, přičemž Prohlášení, které se na toto nařízení odkazuje, studentovi rozšiřuje povinnost uhradit studijní poplatek (školné) i administrativní poplatky za celou standardní dobu studia bez ohledu na to, kdy přestal být studentem a kdy [adresa] studentovi neposkytuje vzdělávací činnost a rozšiřuje tak finanční závazky studenta zcela neodůvodněně. Dle názoru ministerstva finanční závazky, ke kterým se student v Prohlášení zavázal, jsou nad rámec povinností studenta stanovených vlastním vnitřním předpisem [adresa] Studijní a zkušební řád, a tedy i nad rámec Statutu [adresa] (prokázáno přípisem Ministerstva školství adresovaný právnímu zástupci žalované ze dne [datum]).

14. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro toto řízení.

15. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

17. Podle § 36 odst. 1 zákona o vysokých školách vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci ministerstvem. Žádost o registraci podává ministerstvu rektor. Podle odst. 4 vnitřní předpis nabývá platnosti registrací.

18. Podle § 40 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., zákona o vysokých školách (dále jen „zákon o vysokých školách“) právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a tvůrčí činnost.

19. Podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách se studium ukončuje zanecháním studia.

20. Podle § 59 zákona o vysokých školách poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.

21. Žalobkyně se v řízení domáhala úhrady částky ve výši [částka], představující doplatek ve výši [částka] cenového rozdílu cenové úrovně Standard a cenovou úrovní Premium, pro nesplnění podmínek cenové úrovně Standard ve 2. ročníku a administrativního poplatku ve výši [částka] za nesplnění podmínek cenové úrovně Standard ve 2. ročníku. K nesplnění podmínek došlo dle žalobkyně proto, že žalovaná ukončila studium na svou žádost předčasně již dne [datum], přičemž standardní doba studia byla stanovena do [datum]. Žalovaná si nejprve s žalobkyní ujednala cenovou úroveň Klasik, posléze ji však změnila na cenovou úroveň Standard. Mezi stranami je nesporné, že žalovaná podepsala smluvní prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa] a zavázala se k úhradě poplatků v prohlášení specifikovaných i skutečnost, že žalovaná zanechala studia na svou žádost v únoru 2023. Žalovaná však namítala, že předpisy i ujednání, z nichž žalobkyně svůj nárok dovozuje, jsou neplatné. Svou povahou je nárok smluvní pokuta, právní jednání je v rozporu se zákonem a v rozporu s dobrými mravy a závazek žalované zanikl pro následnou nemožnost plnění.

22. V prvé řadě se soud zabýval otázkou charakteru smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, jako vztahu spotřebitelského. V tomto ohledu již bylo opakovaně rozhodováno Ústavním soudem (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 34/17, usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 4361/12-2) i soudem Nejvyšším (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), kdy soudy dospěly k jednoznačnému závěru, že smlouva o studiu, na jejímž základě poskytuje soukromá škola studentovi vzdělání za úplatu, nemá povahu smlouvy spotřebitelské. Uvedená judikatura je aplikovatelná i na projednávaný případ a soud nemá důvod se od ní odchýlit. Na smluvní ujednání mezi žalobkyní a žalovanou tedy nelze pohlížet jako na smlouvu spotřebitelskou poskytující spotřebiteli vyšší míru ochrany.

23. Pokud jde o povahu poplatků za studium Nejvyšší soud v usnesení ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 4532/2014 vysvětlil, že poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách, které stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu, nepředstavují přímé (adresné) protiplnění za poskytnuté služby (zprostředkovanou výuku), nýbrž vyjadřují podíl studenta na nákladech na vysokoškolské studium. Soukromé vysoké školy si zajišťují své prostředky k fungování samy, a to právě prostřednictvím těchto poplatků. Žalobkyně poskytuje svým studentům možnost zvolit si cenovou úroveň těchto poplatků, přičemž s nižší cenovou úrovní se pojí splnění určitých podmínek. Tyto cenové úrovně i podmínky, za kterých může student využívat, jsou pak zcela srozumitelně stanoveny.

24. Zákonný rámec poplatků na soukromé vysoké škole stanovuje § 59 zákona o vysokých školách, umožňuje vysokým školám ve svém vnitřním předpisu stanovit tyto poplatky, avšak nikterak neomezuje smluvní svobodu. Povinnost hradit poplatky za studium je obecně stanovena ve [Anonymizováno] [adresa]. Podmínky plateb a jednotlivé cenové úrovně jsou poté specifikovány nařízením rektora, kde je také stanovena povinnost uhradit administrativní poplatek v případě přechodu z jedné cenové úrovně na druhou. Výše tohoto poplatku byla specifikována v administrativním ceníku. Všechny tyto dokumenty jsou veřejně dostupné na internetových stránkách žalobkyně a žalovaná výslovně převzala povinnost se s těmito dokumenty seznámit. Žalovaná namítala, že nařízení rektora a administrativní ceník nejsou svou povahou vnitřním předpisem vysoké školy a nejsou registrovány u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, z čehož vyplývá jejich nezákonnost. K tomu soud však uvádí, že postačuje, když je vnitřním předpisem vymezena povinnost k jejich platbě. Soud má za to, že stanovení jejich konkrétní výše nařízením rektora není nezákonným. Nutno však nad rámec uvedeného poznamenat, že nedostatek řádné registrace vnitřních předpisů, tedy porušení veřejnoprávní povinnosti nemá v soukromoprávní sféře vliv a nezakládá tak neplatnost právního jednání.

25. Kromě uvedeného je nutné brát v potaz také skutečnost, že mezi žalobkyní, jako soukromou vysokou školou, tedy soukromoprávním subjektem a žalovanou bylo uzavřeno také smluvní ujednání, kterým se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni poplatky za celou dobu studia, a to jak ve smluvním prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa], tak v dodatku k tomuto prohlášení a v prohlášení o platbách. Všechny tyto dokumenty žalovaná podepsala a výslovně s nimi souhlasila. V uvedených dokumentech jsou také srozumitelně stanoveny podmínky jednotlivých cenových úrovní. Obě smluvní strany zde byly ve zcela rovnoprávném postavení, žalovaná měla možnost zvážit, v závislostech na svých možnostech a schopnostech, kterou cenovou úroveň si vybere. Žalovaná se výslovně zavázala uhradit poplatky za celou dobu studia a naplňovat podmínky zvolené cenové úrovně. Soud pak považuje za zcela legitimní požadavek žalobkyně uhradit celou dobu studia, bez ohledu na skutečnost, kdy bylo studium žalovanou ukončeno, a to právě s ohledem na nezbytnost zachování výuky i v případě ukončení studia některými studenty, když kromě výjimečných případů žalobkyně nemůže do probíhajícího studia nové studenty přijmout. V opačném případě by to byla žalobkyně, nebo ostatní studenti, kteří by museli nést náklady na pokračující studium poté, co někteří studenti program předčasně ukončili. Soud má za to, že ne uvedené nelze ani po žalobkyni, ani po pokračujících studentech požadovat.

26. Je nutné také upozornit na skutečnost, že to byla právě žalovaná, která se ze své vlastní vůle rozhodla studia zanechat a studium tak ukončit předčasně a v důsledku toho nesplnit podmínky stanovené jí zvolenou cenovou úrovní. Nelze tedy přisvědčit ani námitkám žalované, že by žalobkyně bránila žalované v jejím právu studium ukončit. Žalovaná tak mohla a měla dopředu zvážit, jaké důsledky bude její zanechání studia mít, a to právě s ohledem na podmínky cenové úrovně, k jejíž platně se zavázala. V kontextu uvedeného tak nelze než odmítnout také žalovanou namítaný zánik závazku z důvodu následné nemožnosti plnění, neboť tu žalovaná fakticky zavinila sama svým rozhodnutím a svým právním jednáním. Nemožnost plnění, má-li vést k zániku závazku, musí být objektivní, nezávislá na osobě nebo na vůli dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 32 Cdo 3334/2010).

27. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že žalobkyní požadované poplatky nejsou svou povahou smluvní pokutou, nejsou nezákonné a smluvní strany se neocitly v žalovanou namítané nerovnováze, neshledal žádné jiné okolnosti, které by odporovali dobrým mravům a jednání by tak bylo nutno považovat za neplatné. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované uhradit žalobkyni částku ve výši [částka].

28. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky [částka] za každý ze šesti úkonů právní služby [ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, 4x d) písemné podání ve věci samé – žaloba, předžalobní výzva, vyjádření ze dne [datum] a závěrečný návrh g) účast na ústním jednání dne [datum] a [datum] a.t. ], včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 a.t.

30. Celkové náklady žalobce ve výši [částka] (včetně DPH a soudního poplatku) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení