31 C 376/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka: [osobní údaje vedlejšího účastníka] sídlem [adresa vedlejší účastnice] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalobce], je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideálních [číslo], na pozemku parc. [číslo] na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], [územní celek], zapsaných na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], u [anonymizována čtyři slova] [část Prahy].

II. Zápis vlastnického práva žalovaného [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného], na pozemku parc. [číslo] na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], [územní celek], zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí], u [anonymizována čtyři slova] [část Prahy], provedený v katastru nemovitostí dne [datum rozhodnutí], vkladem pod [číslo jednací], se vymazává.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 39 526 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Vedlejší účastník na straně žalované je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 23 070 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je vlastníkem podílu ve výši [číslo] pozemků parc. [číslo] o výměře 465 m2 a pozemku parc. [číslo] o výměře 499 m2 vše v k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] a že zápis vlastnického práva žalovaného ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideálních [číslo] na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [obec], [územní celek], zapsané v [anonymizována dvě slova] na LV [číslo] pro [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], provedený v Katastru nemovitostí dne [datum rozhodnutí] vkladem [číslo jednací], se vymazává. Žalobce tvrdil, že [jméno] [celé jméno žalobce], narozen dne [datum], otec žalobce, uplatnil u pozemkového úřadu ([číslo jednací]) restituční nárok týkající se zemědělských nemovitostí v k. ú. [obec], [obec], [část obce] a [část obce]. V průběhu restitučního řízení otec žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum] zemřel a jeho nároky přešly ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jiného zemědělského majetku (dále jen zákon o půdě), na jeho dědice na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6, č. j. 26 D 1637/2001-74, mezi nimiž byl i žalobce. Na základě výzvy k vydání nemovitosti, podané otcem žalobce, bylo vydáno Státním pozemkovým úřadem, Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] [anonymizováno] [územní celek] (dále jen SPÚ) dne [datum] rozhodnutí, které právní moci nabylo dne [datum], z jehož bodu 4 vyplývá, že žalobce je vlastníkem ideálního podílu [číslo] pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec]. V mezidobí ke dni [datum], se žalovaný stal na základě veřejné dobrovolné dražby dle ust. § 31 zákona č. 26/2001 Sb. vlastníkem podílu ve výši [číslo] předmětných pozemků parc. [číslo] o výměře 460 m a parc. [číslo] o výměře 506 m v k. ú. [obec], [územní celek] s tím, že dražba byla provedena dne [datum]. Původním vlastníkem nemovitostí byla [země], která svěřila právo hospodaření s majetkem státu [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo], státnímu podniku v likvidaci, do likvidace státní podnik vstoupil dne [datum]. V souvislosti s účinností zákona o půdě mu byla žalobcem rovněž adresována výzva na vydání nemovitostí (dne [datum]). [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], v [anonymizováno] [rok], tj. 4 roky před rozhodnutím správního orgánu v řízení o vydání nemovitosti dle zákona o půdě, uzavřel s dražební [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o veřejné dobrovolné dražbě předmětných pozemků, na základě níž se konalo dražební jednání a vydražitelem se stal žalovaný, čímž došlo k porušení zákonného ustanovení § 5 odst. 2 zák. č. 229/1991 Sb. Žalobce proto s odkazem na ustanovení § 5 odst. 2 zákona o půdě tvrdil, že zákaz převodu věcí, jejich součástí a příslušenství do vlastnictví jiných subjektů trvá až do doby, než byly vydány oprávněné osobě nebo pokud nebylo návrhu na jejich vydání vyhověno (odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 14159/2011). Tvrdil, že smlouvu uzavřenou mezi povinnou osobou – likvidátorem státního podniku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo] a dražebníkem [právnická osoba] o provedení veřejné dobrovolné dražby podle zákona č. 26/2000 Sb., je třeba považovat za neplatný právní úkon, jímž bylo s nemovitostí nakládáno v rozporu s povinnostmi, které povinné osobě ukládá ustanovení § 5 odst. 3 věta první zákona o půdě. Podáním ze dne [datum] žalobce rozšířil svojí žalobu o požadavek na výmaz vlastnického práva žalovaného k předmětným pozemkům. K tomuto žalobnímu požadavku, s odkazem na ust. § 986 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tvrdil, že v Katastru nemovitostí je stále veden jako vlastník podílu ve výši [číslo] pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec] na základě dražby ze dne [datum], provedené podle ust. § 31 zákona č. 26/2000 Sb., která je absolutně neplatná, svědčí žalobci mimo jiné i právo domáhat se výmazu vlastnického práva.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout v celém rozsahu. Namítal, že jeho spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na předmětných pozemcích v k. ú. [obec] získal příklepem ve veřejné dobrovolné dražbě konané dne [datum]. Za takto nabytý spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech zaplatil cenu dosaženou vydražením a jeho spoluvlastnické právo bylo vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni [datum] (sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok]). Na svoji obranu žalovaný uvedl, že dražební vyhláška neobsahovala žádné údaje omezující nabyvatele předmětu prodeje v jeho vlastnickém právu ani informaci o možnosti nedořešeného restitučního nároku. Byl tedy při nabývání spoluvlastnického podílu k nemovitostem v dobré víře, že [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] je oprávněným vlastníkem tohoto podílu a svědčí mu tak i právo nemovitosti zcizovat. Žalovaný nebyl žádným způsobem informován o probíhajícím řízení u SPÚ, nebyl jeho účastníkem a nemohl tak v tomto řízení hájit jeho práva. Zdůraznil, že občanský zákoník / zák. č. 89/2012 Sb. / chrání dobrou víru toho, kdo nabyl věcné právo v dobré víře za úplatu od osoby k tomu oprávněné podle stavu v katastru nemovitostí, z něhož musela vycházet také dražební vyhláška (ust. § 984 odst. 1 o. z.). Rozhodnutím, kterým by soud žalobě vyhověl a žalobci přiznal podíl na předmětných nemovitostech, by byl žalovaný neúměrně zkrácen na svých právech, když podíl na nemovitostech v dobré víře držel a celé tři roky se o něj řádně staral. Vyhověním žalobě by tak nastala situace, kdyby žalovaný de facto přišel jak o podíl na nemovitostech, tak by nebylo zřejmé, zda se vůbec kdy domůže vrácení ceny dosažené vydražením, kterou za předmětný podíl na nemovitostech zaplatil a dále náhradě nákladů, které v souvislosti s podílem na nemovitostech již vynaložil.

3. Vedlejší účastník na straně žalované ve shodě se žalovaným navrhl rovněž zamítnutí žaloby. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (sp. zn. 21 Cdo 4124/2013, sp. zn. 21 Cdo 5103/2017) a tvrdil, že vydražitel může nabýt vlastnické právo k nemovitosti dražené ve veřejné dobrovolné dražbě na návrh likvidátora státního podniku, na kterou se vztahuje zákaz zcizení této nemovitosti podle ust. § 5 odst. 3 zákona o půdě tehdy, jestliže při dokládání oprávnění likvidátora státního podniku navrhnout dražbu nemovitosti, byla zachována běžná (obvyklá) opatrnost, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu požadovat (očekávat) při uzavírání smlouvy o provedení dražby. V dané věci všechny subjekty zúčastněné na dražbě nemovitostí jednaly v dobré víře ve stav zapsaný v katastru nemovitostí. [anonymizována tři slova] [obec a číslo] [anonymizována tři slova] o uplatněném restitučním nároku nemohl mít povědomí, neboť nebyl účastníkem řízení před SPÚ. V této souvislosti zdůraznil, že v době konání dražby nemovitostí tomu bylo již téměř dvacet let, kdy uplynuly lhůty pro uplatnění restitučního nároku podle ust. § 13 zákona o půdě, [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] přitom nebyl k vydání nemovitostí oprávněnou osobou v této lhůtě vyzván, nemohl tudíž ani předpokládat, že by k restituci nemovitostí mohlo dojít. Zdůraznil, že i správní orgán SPÚ v jeho rozhodnutí z roku [rok] uvedl, že až po více než dvaceti letech od zahájení řízení před SPÚ bylo shledáno, že některé pozemky, na které byl uplatněn nárok, nebyly dořešeny. Takovéto konstatování je však výrazným zásahem do právní jistoty a legitimního očekávání všech subjektů zúčastněných na dražbě a postup SPÚ je proto překvapivý. K tvrzení žalobce, že [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] jako osobě oprávněné adresoval výzvu k vydání nemovitostí podle ust. § 13 zákona o půdě, vedlejší účastník uvedl, že toto tvrzení žalobce v řízení neprokázal a ani ve výčtu důkazů označených v žalobě není uveden doklad o doručení této výzvy [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova]. Dle vědomí současného likvidátora [anonymizována tři slova] [obec a číslo] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedlejší účastník takovouto výzvu neobdržel. Z uvedeného vyplývá, že o restitučním nároku objektivně nemohl mít povědomí ani [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova], ale ani dražebník. Obvyklá opatrnost při dokládání právního vztahu osob, které se ve smyslu ust. § 17 odst. 4 o veřejných dražbách považují za vlastníka, k předmětu dražby, byla zachována, dražba nemovitostí byla platná a žalovaný nemovitosti nabyl do svého vlastnictví. Dále namítal, že v řízení nebylo prokázáno, že by [stát. instituce] předal vedlejšímu účastníku jakoukoli informaci o řešení restitučního nároku se žalobcem, když [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] je subjektem odlišným od [anonymizováno] [obec] a byl po celou dobu zapsán v katastru nemovitostí jako subjekt s právem hospodaření k předmětným pozemkům, tzn. že na jedné straně existoval více jak dvacet let trvající zápis v katastru nemovitostí, který musel být restituentům znám a na druhé straně je nečinnost subjektů, které s tím měly co dočinění, zejména poukázal na několikaletou nečinnost SPÚ. Skutečnosti ohledně restitučního nároku žalobce, které se objevily v tomto řízení, byly zjištěny až poté, co dražba již proběhla a došlo k předání nemovitostí do vlastnictví vydražitele.

4. Soud o předmětné žalobě již rozhodl rozsudkem čj. 31 C 376/2019 – 119 ze dne [datum rozhodnutí], který byl k včasnému odvolání žalovaného a vedlejšího účastníka na straně žalované Městským soudem v Praze, usnesením čj. 25 Co 274/2021 – 171 ze dne [datum rozhodnutí], právní moci nabyl dne [datum], zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení s tím, že„ … Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, posoudil-li smlouvu, kterou uzavřel [anonymizováno 5 slov] s dražebníkem (žalovaný), a na základě které byla dne [datum] provedena dražba podle zákona č. 26/2000 Sb., jako neplatnou pro rozpor s blokačním ustanovením § 5 odst. 3 zákona o půdě. Tento závěr je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž smlouvy uzavřené v rozporu s § 5 odst. 3 zákona o půdě jsou absolutně neplatné (posuzováno optikou úpravy zákona č. 60/1964 Sb.). Není však již správný závěr soudu prvního stupně, že žalovaný spoluvlastnický podíl na nemovitostech nenabyl právě proto, že veřejná dobrovolná dražba byla provedena na základě absolutně neplatné smlouvy. Jak již bylo uvedeno, lze-li jednání prováděné dražebníkem pokládat za veřejnou dražbu a nebyla-li zároveň podána žaloba o neplatnost dražby podle § 24 odst. 3 zákona o dražbách, není pro nabytí vlastnického práva významné, zda dražitel byl či nikoliv vlastníkem předmětu dražby. Bylo proto třeba posoudit, zda navrhovatel dobrovolné dražby ([anonymizováno 5 slov]) doložil své vlastnictví. V případě, že při dokládání vlastnictví navrhovatele veřejné dobrovolné dražby byla zachována běžná (obvyklá) opatrnost, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu souzené věci požadovat při uzavírání smlouvy o provedení dražby, je třeba pokládat vlastnictví (pro účely navrhované veřejné dobrovolné dražby) vždy za řádně doložené, i kdyby se později ukázalo, že vlastnictví svědčilo někomu jinému; jen tehdy je také odůvodněn závěr, že vydražitel může nabýt vlastnické právo k nemovitosti i bez ohledu na to, zda navrhovatel dražby byl jejím vlastníkem nebo se za vlastníka pokládal ve smyslu § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4124/2013). Vydražitel totiž může nabýt vlastnické právo k nemovitosti dražené ve veřejné dobrovolné dražbě na návrh likvidátora státního podniku, na kterého se vztahuje zákaz zcizení této nemovitosti podle § 5 odst. 3 zákona o půdě jen tehdy, jestliže při dokládání o právu likvidátora státního podniku navrhnout dražbu nemovitosti byla taková běžná (obvyklá) opatrnost, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu požadovat (očekávat) při uzavírání smlouvy o provedení dražby. V. K žalobnímu požadavku na výmaz zápisu vlastnického práva žalovaného: O tento žalobní požadavek rozšířil žalobce žalobu podáním ze dne [datum], a ve svých tvrzeních k tomuto žalobnímu žádání se omezil toliko na stručnou rekapitulaci dosavadní určovací žaloby, a na odkaz na právní úpravu provedenou v xanon -101 Soud prvního stupně žalobě i v této části vyhověl, aniž by však tento vyhovující výrok podpořil jakýmikoliv skutkovými i právními důvody, z nichž by bylo zřejmé, na základě jakých právních úvah o této části žalobního žádání vyhovujícím výrokem rozhodl. Za tohoto procesního stavu, kdy zcela absentují úvahy soudu, nelze v této části rozsudek prvostupňového soudu přezkoumat…“ ./cit. usnesení Městského soudu v Praze 5. Soud s ohledem na shora cit. usnesení Městského soudu v Praze soud doplnil dokazování a provedené důkazy hodnotil podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, soud zjistil, že dne [datum] byl do obchodního rejstříku zapsán [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova], [IČO], s předmětem podnikání mimo jiné správa bytového fondu, ke kterému mu bylo svěřeno právo hospodaření, zajišťování jeho provozu, údržby a oprav a zabezpečování služeb spojených s bydlením vymezených příslušnými předpisy na obvodu [obec a číslo], s respektováním priority povinného předmětu činnosti je státní podnik oprávněn poskytovat občanům a organizacím placené práce a služby související s péčí o domovní a bytový fond a s užíváním bytů a nebytových prostor převážně v [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] prodává v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními a prováděcími předpisy byty, popř. nebytové prostory do osobního popř. socialistického vlastnictví. Státní podnik byl založen zakládací listinou, vydanou Obvodním národním výborem v [obec a číslo], dne [datum], [číslo]. Usnesením Obvodního zastupitelstva [obec a číslo] ze dne [datum] a [datum], [číslo] byl státní podnik zrušen ke dni [datum] a k tomuto datu byla nařízena jeho likvidace /prokazováno úplným výpisem z obchodního rejstříku vedlejšího účastníka na straně žalované /.

7. Z hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku [číslo] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], uzavřené mezi Místním národním výborem [obec a číslo] – [obec], jako předávající organizací a Obvodním podnikem bytového hospodářství v [obec a číslo], jako přejímající organizací, se společným nadřízeným orgánem Obvodní národní výbor [obec a číslo], soud zjistil, že z předávající organizace byla převedena správa národního majetku, mimo jiné k předmětným pozemkům v k. ú. [obec] k datu [datum], kdy pozemky byly užívány OPBH [obec a číslo] OPBH v [obec a číslo] dne [datum] požádalo geodézii n. p. o změnu zápisu v evidenci nemovitostí dle této hospodářské smlouvy. [ulice] smlouva nebyla schválena nadřízeným orgánem ONV [obec a číslo] /prokazováno cit. hospodářskou smlouvou, žádostí o změnu zápisu v evidenci nemovitostí ze dne [datum]

8. Ze žádosti [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] o předčasnou skartaci archivních spisů ze dne [datum] a z protokolu o zničení písemností této organizace, soud zjistil, že v důsledku povodně a následného zatopení prostor organizace v suterénu ul. [ulice] do výše 3 m došlo k totálnímu znehodnocení veškerých archivovaných i pracovních spisů organizace a následnému skartačnímu povolení č. [spisová značka] / prokazováno cit. žádostí o předčasnou skartaci archivních spisů ze dne [datum] a protokolem o zničení písemností organizace ze dne [datum]

9. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], soud zjistil, že vlastníky předmětných pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec] jsou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] a [celé jméno žalovaného] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo], tento na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum], zápis proveden dne [datum] / prokazováno cit. výpisem z katastru nemovitostí /.

10. Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] a [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které právní moci nabylo dne [datum], se žalobce stal vlastníkem ideálního podílu ve výši [číslo] pozemků dle KN [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec] / prokazováno rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] [anonymizováno] [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodnutí o vyvlastnění odboru pro výstavbu rady Okresního národního výboru [okres] ze dne [datum], /. Otec žalobce, jako oprávněná osoba, uplatnil řádně restituční nároky v zákonem stanovené lhůtě s tím, že pozemky dle PK [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec] jsou vedené jako zahrada, v době rozhodnutí SPÚ ve vlastnictví fyzických osob.

11. Z výzvy na vydání nemovitostí dle zák. č. 229/1991 Sb. pozemky parc. [číslo] k. ú. [obec] ze dne [datum] / [datum] soud zjistil, že právní předchůdci žalobce vyzvali Pozemkový úřad k vydání předmětných nemovitostí s tím, že Místní úřad v [obec] – [obec] jako osoba povinná, dopisem čj. [číslo] ze dne [datum], uznal nárok žadatelů na vydání nemovitostí /prokazováno cit. výzvou na pozemkový úřad ze dne [datum] a dne [datum], listinou vydání pozemků Místního úřadu v [obec] [obec] ze dne [datum], výzvou k vydání věci ze dne [datum] adresovanou organizaci [anonymizována dvě slova] / OPBH/ a Místnímu úřadu v [obec] ze dne [datum], sdělení MÚ [obec] k vydání předmětných pozemků ze dne [datum] (l. [číslo] spisu), rozhodnutím Státního notářství čj. [spisová značka] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], dopis: Restituce čj. [číslo] – [jméno] [celé jméno žalobce] žádost o stanovisko vypracovaný SPÚ ze dne [datum], dopis SPÚ restituce – sdělení dalších informací ze dne [datum] /.

12. Ze smlouvy o provedení dražby dobrovolné ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba], [anonymizováno] jako dražebníkem a [anonymizována tři slova] [obec a číslo], státním podnikem v likvidaci, jako navrhovatelem dražby, soud zjistil, že předmětem dražby byl soubor věcí nemovitých, a to podíl [číslo], mimo jiné na pozemku parc. [číslo] ale také pozemku p. [číslo] o výměře 290m2 /, zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], s nejnižším podáním 600 000 Kč, cena předmětu dražby /tj. všech dražených pozemků jako celku / byla zjištěna znaleckým posudkem č. [tel. číslo], podaným soudním znalcem [jméno] [příjmení] ze dne [datum] v celkové výši 900 000 Kč. Navrhovatel dražby likvidátor státního podniku [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizována tři slova] prohlásil, že se jedná o pozemky v zastavěné části města, se zástavbou bytových domů, pozemky jsou vedeny jako trvalý travní porost zarostlé náletovými dřevinami, v severní části jsou svažité, u nemovitostí nejsou na LV uvedena žádná omezení vlastnického práva a ani jiná nejsou navrhovateli známa. Na předmětu dražby neváznou žádné dluhy, právní závady ani věcná břemena a žádná třetí osoba není oprávněna uplatnit vůči předmětu dražby jakékoli právo, jímž by byl vlastník omezen v nakládání nebo v jejím užívání k účelu, k němuž je určena. Navrhovatel dražby dále prohlásil, že mu nejsou známy žádné faktické, a to ani skryté vady předmětu dražby. Navrhovatel dražby vzal na vědomí, že plně odpovídá za ve smlouvě výslovně neuvedené vady předmětu dražby, které mu jsou nebo které mu měly být v den uzavření smlouvy známy s tím, že pokud v důsledku neuvedení ze strany navrhovatele faktických nebo právních vad předmětu dražby vznikne dražebníkovi škoda, zavázal se ji dražebníkovi uhradit / prokazováno cit. smlouvou o provedení dražby dobrovolné ze dne [datum], dražební vyhláška ze dne [datum], znalecký posudek č. [tel. číslo] ze dne [datum], protokol o provedené dražbě [anonymizována tři slova] ze dne [datum], doklad o úhradě ceny dosažené vydražením ze dne [datum], potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne [datum], protokol o předání předmětu dražby [anonymizována tři slova] ze dne [datum], protokol o výtěžku veřejné dražby dobrovolné č. [anonymizována tři slova] ze dne [datum]

13. Z dražební vyhlášky [anonymizována tři slova] o konání veřejné dražby dobrovolné ze dne [datum] soud zjistil, že bylo vyhlášeno konání veřejné dražby dobrovolné, den konání dražby byl stanoven na [datum] v 15 hod., dražebníkem byla [právnická osoba], [anonymizováno], navrhovatelem dražby byl [název vedlejší účastnice], předmětem dražby byl soubor věcí nemovitých, a to podíl [číslo] mimo jiné na pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro [anonymizováno] [obec], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], s nejnižším podáním 600 000 Kč, /prokazováno cit. dražební vyhláškou /.

14. Z potvrzení o nabytí vlastnictví v dražbě dobrovolné ze dne [datum] soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] se stal novým vlastníkem – vydražitelem předmětných pozemků v k. ú. [obec], když bývalým vlastníkem byla [země], právo hospodaření s majetkem státu pro [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] /prokazováno cit. potvrzením o nabytí vlastnictví ze dne [datum], dokladem o úhradě ceny dosažené vydražením ze dne [datum], vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [anonymizováno] – [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum]

15. Mezi účastníky řízení zůstala sporná otázka vlastnictví k předmětným pozemkům v k. ú. [obec], které nabyl v roce [rok] žalovaný jako vydražitel v dražbě konané na návrh [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizována tři slova] a současně byly v roce [rok] vydány SPÚ žalobci jako jejich vlastníku v souladu se zákonem o půdě č. 229/1991 Sb.

16. V projednávané věci nebylo zpochybněno, že žalobce je osobou oprávněnou podle zákona o půdě, že zemědělský majetek přešel na stát v době nesvobody způsobem uvedeným v rozhodnutí pozemkového úřadu a že správní orgán rozhodl o žádosti žalobce na vydání předmětných pozemků tak, že je vydal.

17. Nejvyšším soudem ČR, zejména rozsudkem NS ČR sp. zn. 25 Cdo 4124/2013 ze dne 2. 12. 2014 bylo již ve věci obdobné věci projednávané judikováno:„ …. Podle ustanovení § 5 odst. 3 věty první a druhé zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů účinném v době konání veřejné dobrovolné dražby ze dne 5. 3. 2015 (dále jen zákona o půdě) povinná osoba je povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného a takové právní úkony jsou neplatné. Podle ustálené judikatury soudů jsou smlouvy uzavřené v rozporu s ustanovením § 5 odst. 3 větou první zákona o půdě absolutně (ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.)) neplatnými právními úkony (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2002 sp. zn. 25 Cdo 2230/2000, nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 1997 sp. zn. IV ÚS 195/97 nebo nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2000 sp. zn. II ÚS 411/99). Uvedený závěr dopadá nejen na smlouvy, kterými by povinná osoba převedla nemovitosti do vlastnictví jiného, ale i na další právní úkony, kterými by bylo s nemovitostí nakládáno v rozporu s povinnostmi, které povinné osobě ukládá ustanovení § 5 odst. 3 věty první zákona o půdě. …“.

18. Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění [účinnost] (dále jen zákona o veřejných dražbách), podle něhož je třeba - s ohledem na to, že veřejná dobrovolná dražba byla na základě smlouvy, kterou uzavřel státní podnik v likvidaci [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo] (jeho likvidátor [příjmení] [jméno] [příjmení]) s dražebníkem [právnická osoba], provedena dne [datum] - v projednávané věci i v současné době postupovat, se rozumí, jak vyplývá z ustanovení § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách, veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou podávání nabídek a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, jakož i totéž veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Navrhovatelem veřejné dražby se rozumí osoba, která za podmínek stanovených zákonem o veřejných dražbách navrhuje provedení dražby (§ 2 písm. b) zákona o veřejných dražbách). Dražebníkem se rozumí osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné živnostenské oprávnění (§ 2 písm. e) část věty před středníkem zákona o veřejných dražbách). 19. „ ….Veřejnou dobrovolnou dražbou je dražba prováděná na návrh vlastníka; vlastníkem se rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a správce konkursní podstaty (§ 17 odst. 1 a 4 zákona o veřejných dražbách). Konání veřejné dobrovolné dražby vyhlásí dražebník dražební vyhláškou, kterou je povinen zákonem stanoveným způsobem uveřejnit a vyvěsit a která musí být doručena osobám, o nichž to stanoví zákon (srov. zejména § 20 zákona o veřejných dražbách). Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání. Po ukončení dražby vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě, v němž mimo jiné uvede označení předmětu dražby a jeho příslušenství, označení vydražitele a cenu dosaženou vydražením (§ 27 zákona o veřejných dražbách). Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§ 30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). Vydražiteli, který nabyl vlastnictví k předmětu dražby, dražebník vydá bez zbytečného odkladu písemné potvrzení o nabytí vlastnictví; potvrzení obsahuje označení předmětu dražby, bývalého vlastníka, dražebníka a vydražitele, jeho přílohou musí být doklad, z něhož je zřejmé datum a způsob úhrady ceny dosažené vydražením, součástí potvrzení je stejnopis protokolu o dražbě včetně podepsaného stejnopisu dražební vyhlášky a jedno vyhotovení potvrzení, jde-li o nemovitost, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zašle dražebník příslušnému katastrálnímu úřadu (srov. § 31 zákona o veřejných dražbách). Na základě písemného potvrzení o nabytí nemovitosti ve veřejné dražbě zapíše příslušný katastrální úřad záznamem vlastnické právo pro vydražitele (srov. § 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů). Na vydražitele, který zaplatil cenu dosaženou vydražením (nejvyšší podání) ve stanovené lhůtě, přechází vlastnictví k předmětu dražby, jak je nepochybné ze znění ustanovení § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách, právní skutečností, kterou je příklep licitátora. Při veřejné dobrovolné dražbě se jedná o nabytí vlastnictví na základě jiné skutečnosti stanovené zákonem, které má povahu originární, při němž se věc nabývá do vlastnictví vydražitele i bez ohledu na případné vlastnické právo navrhovatele dražby Zaplatil-li však vydražitel cenu dosaženou vydražením (nejvyšší podání) ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví k předmětu dobrovolné dražby, jde-li o dražbu neplatnou. Veřejná dobrovolná dražba je - jak dovodila ustálená judikatura soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2006 sp. zn. 21 Cdo 32/2005, který byl uveřejněn pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2006 sp. zn. 21 Cdo 20/2005, který byl uveřejněn pod č. 53 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006) - neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. I když byla zaplacena cena dosažená vydražením (nejvyšší podání) ve stanovené lhůtě a i když jde o platnou dražbu (žaloba o neplatnost dobrovolné veřejné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách buď vůbec nebyla podána, nebo jí nebylo pravomocným soudním rozhodnutím vyhověno), výše uvedené platí jen tehdy, je-li nepochybné, co bylo vydraženo a kdo učinil nejvyšší podání. Kdyby nebylo možné spolehlivě (jednoznačně) - s přihlédnutím ke všem okolnostem případu - dovodit, co bylo vydraženo (co vlastně tvořilo předmět dražby) nebo kdo je vydražitelem, není s provedením takové dražby spojeno nabytí vlastnictví nebo jiného práva (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2009 sp. zn. 29 Cdo 1441/2007, který byl uveřejněn pod č. 107 v časopise Soudní judikatura, roč. 2010). Každé jednání prováděné dražebníkem (a jeho jménem a na jeho účet licitátorem) nelze pokládat za veřejnou dražbu. Z ustanovení § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách je nutné dovodit, že veřejnou dražbou je jen takové jednání, které je veřejné, které se koná na základě návrhu navrhovatele (na podkladě smlouvy o provedení dražby uzavřené mezi navrhovatelem a dražebníkem), které se uskutečňuje na předem určeném místě, jehož smyslem (účelem) je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob, které se dostavily za účelem činit podání, s výzvou činit nabídky a které je ukončeno buď udělením příklepu tomu, kdo za stanovených podmínek učinil nejvyšší podání, nebo tím, že nebylo učiněno ani nejnižší podání, a jen jestliže bylo provedeno osobou, která má k provádění dražeb příslušné živnostenské oprávnění. Jde-li o veřejnou dobrovolnou dražbu, musí být rovněž řádně doloženo navrhovatelovo vlastnictví, popřípadě legitimace osob, které se ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách považují za vlastníka; jinak by totiž smyslem (účelem) jednání prováděného dražebníkem nebyl (nemohl být) přechod vlastnictví k předmětu dražby na vydražitele, ale - objektivně vzato - jiný cíl, který by přechod vlastnictví na základě dražby jen předstíral (fingoval). Jednání, které by neodpovídalo všem uvedeným požadavkům, nelze považovat za veřejnou dobrovolnou dražbu; i kdyby nebylo napadeno žalobou o neplatnost veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách nebo kdyby jí nebylo pravomocným soudním rozhodnutím vyhověno, nepožívá jeho výsledek žádné právní ochrany. Je-li předmětem veřejné dobrovolné dražby nemovitost, doloží navrhovatel své vlastnictví zejména tak, že v souvislosti s uzavřením smlouvy o provedení dražby předloží dražebníkovi listiny o právním důvodu (titulu) a způsobu (modu) nabytí vlastnického práva nebo pravomocná rozhodnutí, jimiž bylo jeho vlastnictví určeno nebo z nichž se bez pochybností podává; osoby, které se ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách považují za vlastníka, musí kromě vlastnictví doložit též svůj (z hlediska tohoto ustanovení významný) právní vztah k předmětu dražby. V případě, že při dokládání vlastnictví navrhovatele veřejné dobrovolné dražby byla zachována běžná (obvyklá) opatrnost, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu požadovat (očekávat) při uzavírání smlouvy o provedení dražby, je třeba pokládat vlastnictví (pro účely navrhované veřejné dobrovolné dražby) vždy za řádně doložené, i kdyby se (později) ukázalo, že vlastnictví svědčilo někomu jinému; jen tehdy je také odůvodněn závěr, že vydražitel může nabýt vlastnické právo k nemovitosti i bez ohledu na to, zda navrhovatel dražby byl jejím vlastníkem nebo se za vlastníka pokládal ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2011 sp. zn. 21 Cdo 1032/2010, který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2011, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012 sp. zn. 21 Cdo 1770/2011). Z ustanovení § 17 odst. 1 a 4 zákona o veřejných dražbách vyplývá, že navrhovatelem veřejné dobrovolné dražby může být především vlastník věci, která má být předmětem dražby; jiná osoba než vlastník může navrhnout provedení dobrovolné dražby jen tehdy, jestliže je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a jestliže ji vlastník buď zmocnil (§ 31 odst. 1 obč. zák.) ke zcizení předmětu dražby, nebo její oprávnění předmět dražby zcizit vyplývá ze zvláštního právního předpisu, anebo jestliže je likvidátorem (§ 71 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.)) nebo správcem konkursní podstaty (§ 8 a 9 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2007). Státní podnik je právnickou osobou, jejímž zakladatelem je stát a která provozuje podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (srov. § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 větu první zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění účinném do 31. 5. 2007 (dále jen zákona o státním podniku)); má právo hospodařit s majetkem státu, vykonává při hospodaření s majetkem státu práva vlastníka podle zvláštních právních předpisů, vlastním jménem jedná v právních vztazích týkajících se majetku státu a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu včetně řízení o určení, zda tu vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je, či není (§ 2 odst. 2 a § 16 odst. 2 zákona o státním podniku). Rozhodl-li zakladatel o zrušení státního podniku s likvidací nebo o jeho zrušení sloučením, splynutím či rozdělením, při němž nepřešlo celé jmění podniku na právního nástupce, provede se nestanoví-li zvláštní zákon jiný způsob vypořádání jeho majetkových poměrů - jeho likvidace, na kterou se použije úprava platná pro likvidaci obchodní společnosti (srov. § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 a 6 zákona o státním podniku). Z uvedeného mimo jiné vyplývá, že státní podnik, který při hospodaření s majetkem státu vykonává práva vlastníka podle zvláštních právních předpisů, má právo tento majetek nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak - též zcizit, a že je proto osobou, která je ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách oprávněna navrhnout provedení dobrovolné dražby tohoto majetku. Zakazuje-li však zvláštní právní předpis zcizení majetku státu, s nímž státní podnik hospodaří (a tak je tomu i v případě nemovitostí, které mají být vydány oprávněné osobě podle zákona o půdě a které proto ode dne účinnosti tohoto zákona nemohou být jak plyne z ustanovení § 5 odst. 3 věty první zákona o půdě - převedeny do vlastnictví jiného), není státní podnik ke zcizení tohoto majetku oprávněn, a nelze ho proto pokládat za vlastníka předmětu dražby ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách. Byl-li státní podnik rozhodnutím zakladatele zrušen a provádí-li se jeho likvidace, vztahuje se zákaz zcizení majetku státu, s nímž státní podnik hospodařil, stanovený zvláštním právním předpisem (nestanoví-li tento nebo jiný předpis jinak), též na jeho likvidátora, na kterého přechází v rámci stanoveném v ustanovení § 72 obch. zák. působnost statutárního orgánu jednat jménem státního podniku (srov. § 9 odst. 6 zákona o státním podniku a § 70 odst. 3 obch. zák.), a proto ani likvidátora v takovém případě nelze považovat za oprávněného ke zcizení tohoto majetku, a tedy za vlastníka předmětu dražby ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách. Okolnost, že navrhovatele veřejné dobrovolné dražby nelze považovat za vlastníka dražené nemovitosti ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách, protože se na něj vztahuje zákaz zcizení tohoto majetku podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona o půdě, sama o sobě neznamená, že vydražitel nemůže nabýt vlastnictví k předmětu dražby. Za předpokladu, že při dokládání právního vztahu navrhovatele veřejné dobrovolné dražby k dražené nemovitosti, významného z hlediska ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách, byla zachována běžná (obvyklá) opatrnost, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu požadovat (očekávat) při uzavírání smlouvy o provedení dražby, může totiž vydražitel jak vyplývá z výše uvedeného - nabýt vlastnické právo k dražené nemovitosti i bez ohledu na to, zda navrhovatel dražby právní vztah k předmětu dražby uvedený v ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách skutečně měl. Jestliže by však tato běžná (obvyklá) opatrnost nebyla při dokládání takového právního vztahu navrhovatele veřejné dobrovolné dražby k předmětu dražby zachována, nebylo by možné následné jednání, při kterém by došlo k vydražení nemovitosti, k níž by navrhovatel neměl právní vztah, jenž by ho opravňoval navrhnout její dražbu, považovat za veřejnou dobrovolnou dražbu a jeho výsledek by nemohl požívat žádné právní ochrany, i kdyby toto jednání nebylo napadeno žalobou o neplatnost veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách nebo kdyby jí nebylo pravomocným soudním rozhodnutím vyhověno…“. Nejvyšší soud České republiky proto dospěl k závěru, že vydražitel může nabýt vlastnické právo k nemovitosti dražené ve veřejné dobrovolné dražbě na návrh likvidátora státního podniku, na kterého se vztahuje zákaz zcizení této nemovitosti podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona o půdě, jen tehdy, jestliže při dokládání oprávnění likvidátora státního podniku navrhnout dražbu nemovitosti byla zachována běžná (obvyklá) opatrnost, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu požadovat (očekávat) při uzavírání smlouvy o provedení dražby….“ / cit. rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4124/2013 18. V projednávané věci likvidátor státního podniku [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nebyl oprávněn navrhnout veřejnou dražbu předmětných pozemků, neboť se na ně vztahoval zákaz zcizení tohoto pozemku podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona o půdě. Žalobce jako vydražitel proto mohl nabýt vlastnické právo k předmětným pozemkům příklepem licitátora ve veřejné dražbě provedené na návrh likvidátora státního podniku [anonymizována tři slova] [obec a číslo], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne [datum] jen v případě, že - jak vyplývá z výše uvedené judikatury NS ČR - při dokládání oprávnění tohoto likvidátora navrhnout dražbu nemovitosti byla zachována běžná (obvyklá) opatrnost, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu požadovat (očekávat) při uzavírání smlouvy o provedení dražby. Soud se proto zabýval zjištěním rozhodných skutečností, zda uvedená běžná (obvyklá) opatrnost při dokládání oprávnění likvidátora státního podniku [anonymizována tři slova] [obec a číslo] navrhnout dražbu předmětného pozemku byla zachována.

19. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu / srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 5103/2017 ze dne 14. 3. 2018 / dražebník zachová při uzavření smlouvy o provedení veřejné dobrovolné dražby, jejímž předmětem je nemovitost, běžnou (obvyklou) opatrnost vždy, jestliže se (z předložených nebo jinak opatřených listin) přesvědčí o právním důvodu (titulu) a způsobu (modu) nabytí vlastnického práva navrhovatelem dražby, popřípadě též o právním vztahu navrhovatele dražby k předmětu dražby významném podle ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách, není-li navrhovatel dražby vlastníkem předmětu dražby, a jestliže nemá s ohledem na okolnosti a povahu případu důvod pochybovat o tom, že navrhovatel je skutečně vlastníkem nemovitosti, popřípadě že vskutku má právní vztah významný z hlediska ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách, není-li navrhovatel dražby vlastníkem předmětu dražby; významné v tomto směru není jen subjektivní (osobní) přesvědčení dražebníka, ale rozhodující jsou především objektivní okolnosti. Dokládá-li se vlastnictví nebo vztah významný podle ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách k předmětu dražby pravomocným rozhodnutím, musí jím být (ve výroku rozhodnutí) určeny nebo alespoň z něho bez pochybností vyplývat (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2015 sp. zn. 21 Cdo 2344/2014 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2016 sp. zn. 21 Cdo 1205/2015).

20. Ačkoliv podle ustálené judikatury dovolacího soudu jak bylo uvedeno výše pro posouzení otázky, zda dražebník zachoval běžnou (obvyklou) opatrnost při dokládání právního vztahu osob, které se ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách považují za vlastníka, k předmětu dražby, není významné jen subjektivní (osobní) přesvědčení dražebníka, ale rozhodující jsou především objektivní okolnosti, nelze vycházet z předpokladu, že by rozhodující byla pouze objektivní existence (danost) určitých faktů (okolností) představujících důvod k pochybnostem o postavení navrhovatele dražby (o jeho právním vztahu k předmětu dražby) bez ohledu na to, zda dražebník s ohledem na okolnosti a povahu případu o takových skutečnostech mohl (měl) mít povědomí. Dovolacím soudem přijatý závěr, že pro posouzení otázky, zda dražebník zachoval běžnou (obvyklou) opatrnost při dokládání právního vztahu osob, které se ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách považují za vlastníka, k předmětu dražby, není významné jen subjektivní (osobní) přesvědčení dražebníka, ale že rozhodující jsou především objektivní okolnosti, je třeba vykládat tak, že subjektivní (osobní) přesvědčení dražebníka o tom, že navrhovatele dražby lze považovat za vlastníka předmětu dražby ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách a že zde nejsou důvody k pochybnostem o právním vztahu navrhovatele dražby k předmětu dražby významném z hlediska tohoto ustanovení zákona o veřejných dražbách, samo o sobě (bez dalšího) nepostačuje k tomu, aby byl přijat závěr, že dražebník tuto běžnou (obvyklou) opatrnost zachoval, ale že je rozhodující, zda dražebník toto své subjektivní (osobní) přesvědčení opíral (mohl opřít) o objektivně existující skutečnosti nevzbuzující pochybnosti o právním vztahu navrhovatele dražby, tedy zda se (zejména z navrhovatelem dražby předložených nebo jinak opatřených listin) přesvědčil o právním vztahu navrhovatele dražby k předmětu dražby významném podle ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách, a zda mu ani poté, co v tomto směru učinil potřebná opatření, nebyly (neměly být) známy takové skutečnosti, pro které by měl důvod pochybovat o tom, že navrhovatel vskutku má právní vztah k předmětu dražby významný z hlediska tohoto ustanovení zákona o veřejných dražbách, přičemž je třeba vždy přihlížet k okolnostem a povaze každého jednotlivého případu.

21. Mezi okolnosti, k nimž je třeba přihlížet v projednávaném případě, patří též to, že předmětem veřejné dobrovolné dražby měla být nemovitost ve státním vlastnictví, s níž hospodařil státní podnik v likvidaci, který mohl být povinnou osobou jak podle zákona č. 87/1991 Sb. (srov. § 4 odst. 1 tohoto zákona), tak podle zákona o půdě (srov. § 5 odst. 1 a 2 tohoto zákona), jež byla povinna vydat věc za podmínek stanovených v těchto zákonech oprávněné osobě, která ji vyzvala k vydání věci. Pro posouzení, zda dražebník [právnická osoba], při uzavření smlouvy o provedení veřejné dobrovolné dražby se státním podnikem [anonymizována tři slova] [obec a číslo] zachoval běžnou (obvyklou) opatrnost, je proto (mimo jiné) významné, zda a popřípadě jaké kroky učinil dražebník k tomu, aby se přesvědčil o tom, že k nemovitosti, která měla být předmětem veřejné dobrovolné dražby, nebyly uplatněny nároky podle zákona o půdě (popřípadě podle jiných restitučních předpisů) (zda si například vyžádal od likvidátora státního podniku ujištění o tom, že tento státní podnik nebyl vyzván oprávněnými osobami k vydání předmětného pozemku a že mu není známo, že by ohledně tohoto majetku bylo zahájeno řízení podle restitučních předpisů), a že státní podnik [anonymizována tři slova] [obec a číslo] (jeho likvidátor) je proto oprávněn tuto nemovitost zcizit. Vzhledem ke skutečnosti, že soud ze spisu dražební společnosti zjistil, že dražebník [právnická osoba], v tomto směru nevyvinul náležitou (žádnou) aktivitu, není proto možné dovodit, že při dokládání právního vztahu státního podniku [anonymizována tři slova] [obec a číslo] (jeho likvidátora) k předmětným pozemkům zachoval běžnou (obvyklou) opatrnost, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu požadovat (očekávat). Výsledek jednání [právnická osoba] s. r. o. ze dne [datum] proto nemůže požívat, jak vyplývá z výše uvedeného - právní ochrany a soudu nezbylo než konstatovat, že se nejednalo o řádnou veřejnou dražbu a žalovaný, který předmětné pozemky při tomto jednání vydražil, se nemohl stát jejich vlastníkem. Na tomto závěru soudu nic nemění ani dobrá víra žalobce při nabývání předmětných nemovitostí na základě jednání [právnická osoba] [anonymizováno], ze dne [datum], neboť z hlediska obecné myšlenky spravedlnosti (srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2014 sp. zn. I. ÚS 2219/2012), s přihlédnutím k okolnostem daného případu a smyslu právní úpravy obsažené v zákoně o půdě, který spočívá zejména ve zmírnění následků některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989, a ve zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu obnovením původních vlastnických vztahů k půdě, je při tomto střetu práv žalovaného a práv založených případnou dobrou vírou žalovaného prvořadé obnovení vlastnictví původních vlastníků předmětného pozemku (jejich právních nástupců).

22. Vzhledem ke skutečnosti, že neexistuje právní úprava, která by zakládala povinnost Katastrálnímu úřadu či osobě povinné evidovat a označovat v listu vlastnickém ve vztahu k pozemkům jejich restituční nároky, bylo na vedlejším účastníku [příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], aby se ujistil /např. sdělením SPÚ k dotazu dražebníka či navrhovatele dražby – likvidátora státního podniku /, že předmětné pozemky, které byly předmětem dražby jsou či nejsou dotčeny nároky oprávněných osob na základě zákona o půdě. Ze spisu dražebníka žádná takováto zjištění soud neučinil a při posuzování otázky, zda dražebník [právnická osoba], při uzavření smlouvy o provedení veřejné dobrovolné dražby předmětného pozemku (při dokládání právního vztahu státního podniku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo], resp. jeho likvidátora, k těmto pozemkům) zachoval běžnou (obvyklou) opatrnost, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu požadovat (očekávat), vycházel ze sjednané smlouvy, kdy navrhovatel dražby – likvidátor státního podniku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo] prohlásil, že mu nejsou známy žádné faktické, a to ani skryté vady předmětu dražby a vzal na vědomí, že plně odpovídá za ve smlouvě výslovně neuvedené vady předmětu dražby, které mu jsou nebo které mu měly být v den uzavření smlouvy známy s tím, že pokud v důsledku neuvedení ze strany navrhovatele faktických nebo právních vad předmětu dražby vznikne dražebníkovi škoda, zavázal se ji dražebníkovi uhradit. Lze tak předpokládat, zejména s ohledem na skutečnost, že vedlejší účastník soudu neprokázal žádnou aktivitu ohledně prokázání jeho vlastnického práva a práva likvidátora pozemky zcizit, kterou vůči dražebníku činil měl, v důsledku této nečinnosti vedlejšího účastníka si dražebník ve smlouvě sjednal i náhradu případné škody, vzniklé v důsledku vad předmětu dražby. Soud proto dospěl k závěru, že ani likvidátor státního podniku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo] ani dražebník běžnou a obvyklou opatrnost nezachovali a v projednávaném řízení ji neprokázali.

23. Pokud se týká nároku žalobce dle ust. § 986 zák. č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, soud vyhověl i tomuto nároku. Dle ust. 986 o.z. kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu. Požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu; po uplynutí této lhůty však jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře. Nebyl-li žadatel o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, prodlužuje se lhůta podle odstavce 2 na tři roky; lhůta počne běžet ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden. Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují práva k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí, a to věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht (§ 6 KatZ, věta druhá). Vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence práv uvedených v § 11 odst. 1 KatZ, mimo jiné i vlastnického práva (§ 11 odst. 1 písm. a) KatZ), včetně práva spoluvlastnického. Vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení (§ 12 odst. 1 KatZ); nezbytnou přílohou návrhu na vklad je listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru („ vkladová listina“, viz § 15 odst. 1 písm. a) KatZ), bez níž se k návrhu na vklad nepřihlíží (§ 15 odst. 2 KatZ). Je-li vkladovou listinou rozhodnutí soudu o určení práva, které má být vkladem dotčeno, musí být toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno (§ 17 odst. 4 KatZ); tyto osoby tak musí být účastníky řízení, ve kterém bylo rozhodnutí soudu vydáno (§ 159a odst. 1 o. s. ř.). Vklad, měnící dosavadní stav sporného zápisu, lze na základě rozhodnutí soudu o určení sporného práva provést bez ohledu na to, zda ve věci byla zapsána poznámka spornosti zápisu. Tomu, jehož právo bylo zápisem provedeným do veřejného záznamu (zde katastru nemovitostí) dotčeno, však hrozí újma v důsledku toho, že až do doby pravomocného ukončení soudního řízení, od které může žádat o zápis svého práva do katastru na základě výsledku tohoto řízení, jsou třetí osoby chráněny zásadou materiální publicity, zejména pak možností nabytí věcného práva od neoprávněného na základě dobré víry ve stav evidovaný v katastru nemovitostí (§ 984 odst. 1 o. z.). Proto mu zákon poskytuje právo, aby žádal o zápis poznámky spornosti do veřejného seznamu; ta vyloučí dobrou víru třetích osob ve stav zapsaný v tomto seznamu a zajistí, pokud bude o její zápis požádáno včas (ve lhůtách podle § 986 odst. 2 a 3 o. z.), že prosadí své právo vůči případnému nabyvateli. Tato poznámka je předmětem úpravy xanon -101 24. Soud tak žalobě s ohledem na shora uvedené vyhověl v celém rozsahu.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy zcela úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a v nákladech na právní zastoupení žalobce advokátem. Soud při rozhodování o výši nákladů řízení reflektoval právní názor odvolacího soudu, ale i Ústavního soudu, který ve svém nálezu ze dne 19. prosince 2017, sp. zn. IV. ÚS 2688/15, vyložil, že existuje-li v soudním řízení časový prostor k tomu, aby mohlo dojít ke znaleckému ocenění nemovitostí, které jsou předmětem žaloby na určení vlastnictví k nim, je třeba k takové znalecké verifikaci [anonymizováno]. Soud však má za to, že v poměrech projednávané věci takový postup ze strany soudu v úvahu nepřicházel. Náklady na zajištění znaleckého ocenění nemovitostí, tj. tržní ceny pozemků ke dni zahájení tohoto řízení, by nepochybně představovalo větší časový prostor a nepoměrné obtíže. K námitce právní zástupkyně žalobce ve vztahu k nákladům řízení, soud konstatuje, že sice v daném řízení byl k důkazu proveden znalecký posudek o ocenění spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] podle stavu ke dni [datum] v celkové výši 900 000 Kč, z něhož se však tržní cena jednotlivých pozemků nepodává. S ohledem na skutečnost, že znalec stanovil v jeho znaleckém posudku tržní cenu ke dni [datum] všech pozemků, tj. i pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], který není předmětem tohoto řízení, nemohl soud z ocenění předmětných nemovitostí při stanovení výše jednotlivých úkonů právní služby advokáta vycházet z ceny nemovitostí, tj. stanovit ji dle ust. § 8 AT. Za tohoto stavu soud výši odměny advokáta žalobce stanovil z fixní tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bodu č. 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu 14 úkonů právní služby advokáta (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, rozšíření žaloby ze dne [datum], účast při ústním jednání dne [datum], námitky žalobce proti vstupu vedlejšího účastníka do řízení ze dne [datum], odvolání ze dne [datum], písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast při ústním jednání dne [datum], [datum], sepis odvolání žalobce ze dne [datum], písemné vyjádření k odvolání žalovaného ze dne [datum], ústní jednání před odvolacím soudem dne 20. 1. 202, účast při ústním jednání soudu I. stupně dne [datum] a [datum]) po 3 100 Kč, 14 paušálů hotových výdajů téhož advokáta po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téhož předpisu (tj. 14 x 3 100 Kč + 14 x 300 Kč = 47 600 Kč). S připočtením 21 % daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 57 596 Kč a soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, činí celkové náklady řízení žalobce 62 596 Kč. K datu [datum] vstoupil do řízení vedlejší účastník na straně žalované a od tohoto data advokát žalobce učinil 10 úkonů právní pomoci. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 39 526 Kč / za 4 úkony právní pomoci 12 400 Kč, za 4 paušální částky 1 200 Kč, 21 % DPH z této částky 2 856 Kč a odměny advokáta za 10 úkonů právní pomoci žalobci ve výši 23 070 Kč a poměrnou část zaplaceného soudního poplatku/, a to ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a na zákonné platební místo podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Vedlejší účastník na straně žalované je rovněž povinen nést náklady řízení z důvodu jeho neúspěchu ve věci samé, proto ho soud zavázal k povinnosti zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 23 070 Kč Kč / za 10 úkonů advokáta žalobce, 10 paušálních částek po 300 Kč, 21 % DPH z této částky a část zaplaceného soudního poplatku/, a to ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a na zákonné platební místo podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.