31 C 39/2025 - 41

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] o zaplacení částky [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím, plnění se skládalo z částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČ [IČO] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o úvěru obsažené na další straně Smlouvy (dále jen „Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši [částka]. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně paušální cenu za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru. Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední platba byla ze strany žalovaného učiněna dne [datum] ve výši [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další splátky tak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru [částka], úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu [částka] a úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště [částka]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] dále úrokem ve výši 8 % ročně. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právní předchůdkyni také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně. Na základě smluvního ujednání aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši [částka] a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši [částka]. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba]. postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Od data postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru [částka], úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhrady za administrativní činnost a za vyhodnocení úvěrového případu [částka], úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště [částka], smluvní pokutu [částka], spolu s příslušenstvím.

3. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo také dne [datum] k uzavření Smlouvy o úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o úvěru obsažené na další straně Smlouvy (dále jen „Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši [částka]. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně paušální cenu za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru. Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední platba byla ze strany žalovaného učiněna dne [datum] ve výši [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další splátky tak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru [částka], úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu [částka] a úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště [částka]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] dále úrokem ve výši 8 % ročně. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právní předchůdkyni také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně. Na základě smluvního ujednání aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši [částka] a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši [částka]. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba]. postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Od data postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru [částka], úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhrady za administrativní činnost a za vyhodnocení úvěrového případu [částka], úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště [částka], smluvní pokuty [částka], spolu s příslušenstvím.

4. K výzvě soudu doplnila žalobkyně podanou žalobu o následující skutková tvrzení. Právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila u úvěru č. [hodnota] schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které právní předchůdkyně získala od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a ověřila doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu žadatele“, konkrétně potvrzením od zaměstnavatele, pracovní smlouvou a výpisem z bankovního účtu. V žádosti žalovaný uvedl, že je od [datum] zaměstnán jako dělník ve výrobě u společnosti [právnická osoba], že výše měsíčních příjmů činí celkem [částka], že výše měsíčních výdajů činí [částka]. Žalovaný v žádosti uvedl, že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Majetkovou situaci žalovaného si právní předchůdkyně ověřila z pracovní smlouvy, potvrzení od zaměstnavatele a výpisu z bankovního účtu. S ohledem na poskytnuté informace od žalovaného, které si právní předchůdkyně ověřila, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru, dospěla právní předchůdkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka] je dostatečná. Dále žalobkyně uvedla, že smluvní strany si na první straně smlouvy sjednaly, že v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušené dlužné částky, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta byla splatná dne následujícího po dni prodlení. Ke dni [datum] činí smluvní pokuta částku [částka]. U smlouvy o úvěru č. [hodnota] právní předchůdkyně také s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které právní předchůdkyně získala od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a ověřila doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu žadatele“, konkrétně potvrzením od zaměstnavatele, pracovní smlouvou a výpisem z bankovního účtu. V žádosti žalovaný uvedl, že je od [datum] zaměstnán jako dělník ve výrobě u společnosti [právnická osoba], že výše měsíčních příjmů činí celkem [částka], že výše měsíčních výdajů činí [částka]. Žalovaný v žádosti uvedl, že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Majetkovou situaci žalovaného si právní předchůdkyně ověřila z pracovní smlouvy, potvrzení od zaměstnavatele a výpisu z bankovního účtu. S ohledem na poskytnuté informace od žalovaného, které si právní předchůdkyně ověřila, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru, dospěla právní předchůdkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka] je dostatečná. Dále žalobkyně uvedla, že smluvní strany si na první straně smlouvy sjednaly, že v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušené dlužné částky, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta byla splatná dne následujícího po dni prodlení. Ke dni [datum] činí smluvní pokuta částku [částka].

5. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K jednání konanému dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, jednání tedy bylo konáno dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného.

6. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že byla původním věřitelem a žalovaným podepsána dne [datum] smlouva o úvěru a předchůdkyně žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému úvěr [částka] v hotovosti v den podpisu smlouvy, převzetí žalovaný podpisem smlouvy potvrdil. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku spolu s úroky v celkové výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěrového případu [částka] a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Celkové náklady spotřebitelského úvěru byly stanoveny na částku [částka]. Strany si sjednaly, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky vyzve předchůdkyně žalobkyně žalovaného k její úhradě a poskytne mu lhůtu 30 dní. Neuhradí-li žalovaný dlužné splátky v takto poskytnuté lhůtě je předchůdkyně žalobkyně oprávněna prohlásit úvěr za splatný.

7. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný na předmětný úvěr za období od [datum] do [datum] uhradil celkem částku ve výši [částka], přičemž žalovaný provedl poslední platbu ve výši [částka] dne [datum].

8. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že deklarovaný čistý měsíční příjem žalovaného dosahoval částky [částka]. Deklarované měsíční výdaje žalovaného dosahovaly částky [částka]. Žalovaný bydlí v nájmu, je svobodný a nemá vyživovací povinnost vůči dítěti do 26 let.

9. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že byla původním věřitelem a žalovaným podepsána dne [datum] smlouva o úvěru a předchůdkyně žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému úvěr [částka] v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku spolu s úroky v celkové výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěrového případu [částka] a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Celkové náklady spotřebitelského úvěru byly stanoveny na částku [částka]. Strany si sjednaly, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky vyzve předchůdkyně žalobkyně žalovaného k její úhradě a poskytne mu lhůtu 30 dní. Neuhradí-li žalovaný dlužné splátky v takto poskytnuté lhůtě je právní předchůdkyně oprávněna prohlásit úvěr za splatný.

10. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný na předmětný úvěr za období od [datum] do [datum] uhradil celkem částku ve výši [částka], přičemž žalovaný provedl poslední platbu ve výši [částka] dne [datum].

11. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že deklarovaný čistý měsíční příjem žalovaného dosahoval částky [částka]. Deklarované měsíční výdaje žalovaného dosahovaly částky [částka]. Žalovaný bydlí v nájmu, je svobodný a nemá vyživovací povinnost vůči dítěti do 26 let.

12. Z pracovní smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl od [datum] zaměstnán na dobu určitou do [datum] jako dělník výroby ve společnosti [právnická osoba]

13. Z potvrzení o příjmu ze dne [datum] bylo zjištěno, že výše čisté měsíční mzdy žalovaného za [Anonymizováno] dosahovala částky [částka].

14. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že na tento účet byla od společnosti [Anonymizováno] zaslána dne [datum] částka ve výši [částka] a dne [datum] částka ve výši [částka]. Dne [datum] byla z tohoto účtu vybrána částka ve výši [částka], u dalších výdajů nebylo možné seznat, na co bylo plněno, zejm. jaké částky na nájem a služby, přitom prohlášeno, že výdaje na nájemní bydlení v [adresa] činí pouze [částka], výpis tedy sloužil o ověření příjmů, ne však výdajů zejm. na bydlení.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy soud zjistil, že obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny s účinností k [datum] na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno oznámeními ze dne [datum].

16. Předžalobní výzva ze dne [datum] byla žalovanému zaslána dne [datum] (prokázáno výzvou vč. podacího lístku).

17. Soud před jednání i během jednání žádal o doložení ověření výdajů a zejména jiných závazků s tím, že jinak hrozí neúspěch nad neuhrazené jistiny, žalobkyně však ničeho dalšího k doložení neměla, návrhy dokazování neučinila.

18. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru smlouva o zápůjčce, když žalovanému byly přenechány peněžní prostředky v souladu s ustanovením § 2390 o. z. Žalovaný měl zápůjčku hradit ve splátkách společně se sjednanou úplatou. Ve smlouvě o peněžité zápůjčce lze sjednat i úroky dle § 2392 odst. 1 o. z., přičemž úrok může být vyjádřen jak procentní sazbou, tak i kapitalizovaným způsobem (k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 21 Cdo 869/2012). Ve smlouvě byl založen ujednáním stran dle § 1746, § 1 odst. 2 o. z. vedle zaplacení úroku i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím zápůjčky.

19. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

20. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).

21. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne [datum] (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka], NS ČR 33 Cdo 3178/2018, 33 Cdo 201/2018, nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp. zn. OS [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z [datum] C-679/18. Krajský soud v [adresa] vyjádřil ve svém rozsudku č.j. [spisová značka] ze dne [datum] toto stanovisko /tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z. s. ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona.

23. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

24. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

25. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření.

26. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 122 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka] (§ 122 odst. 3 cit. zákona).

27. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

28. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

29. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). Z publikovaných soudních rozhodnutí lze zmínit rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], kde i v případě podnikatele hodnoceného jako slabší strana adhézní úvěrové smlouvy (k tomu obecně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sen. zn. 23 ICdo 56/2019), byla smlouva shledána pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou i s ohledem na výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, který sám o sobě vedle požadovaných úroků a dalšího sankčního příslušenství s krátkou dobou splatnosti úvěru, dosahoval téměř výše úvěru.

30. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

31. Podle § 1883 o. z. postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže.

32. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvy o zápůjčce v režimu spotřebitelského úvěru podle § 2390 o. z., když žalovanému byly přenechány peněžní prostředky v souladu s ustanovením § 2390 o. z. Žalovaný měl zápůjčky hradit ve splátkách společně se sjednanou úplatou. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný smlouvy uzavíral mimo svoji podnikatelskou či jinou výdělečnou činnost, vystupuje v daných smluvních vztazích v postavení spotřebitele, a na smluvní vztahy je tedy třeba aplikovat též úpravu zákona o spotřebitelském úvěru.

33. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně v obou případech poskytnutí spotřebitelského úvěru neprokázala, že právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnuté zápůjčky, že by došlo na zkoumání bez důvodných pochybností. Ačkoliv žalobkyně soudu doložila, že její právní předchůdkyně ověřila deklarované příjmy žalovaného z pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu a výpisu z účtu, k ověření deklarovaných výdajů doložila pouze fotokopii výpisu z účtu, kde nelze rozklíčovat, na jaké výdaje je plněno, ničeho rovněž nebylo doloženo k ověření jiných závazků a z evidence soudu přitom vyplývá, že proti povinnému od roku 2010 doposud jsou vedeny exekuce, jedna se dokonce týká obdobného závazku vymáhaného žalobkyní pod sp.zn. [spisová značka] se splatností dle exekučního titulu od [Anonymizováno]. Ovšem již pro výši úvěru a poplatků a splátek z nich nebylo možné vycházet jen z prohlášení dlužníka, bylo třeba ověření doložit. Lze tak dospět k závěru, že při poskytnutí zápůjček vycházela právní předchůdkyně pouze z deklarovaných výdajů a jiných závazků žalovaného. Žalobkyně soudu nedoložila, že by její právní předchůdkyně ověřila, insolvenční rejstřík svědčí jen o předlužení, exekuce přitom jsou vedeny v rejstříku CEE, jiný závazky v evidencí SOLUS, BRKI či NRKI.

34. Nebylo tak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba smlouvy podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatné. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť jejich uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a jsou tedy absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. III.ÚS 4129/18).

35. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. 33 Cdo 3675/2021-262, že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jejím možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu k návrhu stran. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.

36. Žalovanému byly na základě smluv o zápůjčce předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peníze v celkové výši [částka], kdy žalovaný věřiteli uhradil celkem [částka], dluh je tedy [částka]. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že svůj dluh vůči žalobkyni či předchůdkyni splnil, že jeho povinnost k zaplacení této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku [částka] žalobkyni zaplatit.

37. Postoupení pohledávky a oznámení postoupení proběhlo v souladu s § 1879 a násl. o. z.

38. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokazoval, ničeho nenavrhl 39. Neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. má dále za následek, že povinnost úvěrovaného žalovaného vrátit peníze z takové smlouvy není vázána na výzvu úvěrující žalobkyně. Tato povinnost žalovaného je podmíněna případnou dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Vzhledem k tomu, že v dané věci splatnost účastníky dohodnuta nebyla, určil jí soud, v jak je uvedeno výše, v obecné třídenní pariční lhůtě. Proto není žalovaný v prodlení s plněním dluhu [částka] (§ 1968 o. z.), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této přiznané částky a soud žalobu do uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky [částka] tedy rovněž zamítl.

40. Konečně vzhledem k neplatnosti smluv o zápůjčce žalobkyni nenáleží ani nárok na zaplacení jakéhokoliv jiného smluvního plnění, soud musel žalobu ve zbytku zamítnout.

41. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl ve věci převážný úspěch, v souvislosti s tímto řízením mu však žádné náklady nevznikly.

Poučení