31 C 48/2022 - 717

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Kohoutovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [datum] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [datum] bytem [Adresa žalobce B] zastoupený zákonným zástupcem [tituly před jménem] [jméno FO] bytem [adresa] c) [Jméno žalobce C], narozený [datum] bytem [Adresa žalobce C] d) [Jméno žalobce D], narozená [datum] bytem [Adresa žalobce D] e) [Jméno žalobce E], narozená [datum] bytem [Adresa žalobce E] f) [Jméno žalobce F], narozený [datum] bytem [Adresa žalobce F] g) [Jméno žalobce G], narozená [datum] bytem [Adresa žalobce G] h) [Jméno žalobce H], narozená [datum] bytem [Adresa žalobce H] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení pojistných nároků osob blízkých jako poškozených z dopravní nehody takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 128 000 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 159 425 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, jíž se žalobce a) domáhal zaplacení částky ve výši 318 850 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku ve výši 510 160 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba, jíž se žalobce b) domáhal zaplacení částky ve výši 127 540 Kč, se zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci c) částku ve výši 159 425 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žaloba, jíž se žalobce c) domáhal zaplacení částky ve výši 478 275 Kč, se zamítá.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni d) částku ve výši 159 425 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žaloba, jíž se žalobkyně d) domáhala zaplacení částky ve výši 478 275 Kč, se zamítá.

X. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) částku ve výši 111 598 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žaloba, jíž se žalobkyně c) domáhala zaplacení částky ve výši 334 792 Kč, se zamítá.

XII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci f) částku ve výši 20 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XIII. Žaloba, jíž se žalobce f) domáhal zaplacení částky ve výši 330 000 Kč, se zamítá.

XIV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni g) částku ve výši 20 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XV. Žaloba, jíž se žalobkyně g) domáhala zaplacení částky ve výši 330 000 Kč, se zamítá. XVI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni h) částku ve výši 10 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XVII. Žaloba, jíž se žalobkyně h) domáhala zaplacení částky ve výši 220 000 Kč, se zamítá. XVIII. Žaloba, jíž se žalobce b) domáhal náhrady nákladů na výživu za období od 8. 11. 2019 až 31. 12. 2019 v částce 5 759 Kč měsíčně, za období od 1. 1. 2020 až 31. 12. 2020 v částce 6 008 Kč měsíčně, za období od 1. 1. 2021 až 31. 12. 2021, v částce 6 622 Kč měsíčně, za období od 1. 1. 2022 až 31. 5. 2022, v částce 6 404 Kč měsíčně, za období od 1. 6. 2022 až 31. 8. 2022, v částce 7 247 Kč měsíčně za období od 1. 9. 2022 až 31. 12. 2022, v částce 7 915 Kč měsíčně za období 1. 1. 2023 až 28. 2. 2023, v částce 8 283 Kč měsíčně za období od 1. 3. 2023 až 31. 5. 2023, v částce 11 283 Kč měsíčně, za období 1. 6. 2023 až 31. 12. 2023, v částce 11 635 Kč měsíčně, a to vše nejpozději do 3 dnů od právní moci rozhodnutí k rukám jeho zákonného zástupce [Jméno zákoného zástupce A], nar. [Datum narození žalobce A], bydliště [adresa], se zamítá. XIX. Žaloba, jíž se žalobce a) domáhal zaplacení částky ve výši 130 000 Kč, se zamítá. XX. Žaloba, jíž se žalobce a) domáhal zaplacení částky ve výši 120 000 Kč, se zamítá. XXI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 25 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXII. Žaloba, jíž se žalobce a) domáhal zaplacení částky ve výši 25 000 Kč, se zamítá. XXIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku ve výši 5 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXIV. Žaloba, jíž se žalobce b) domáhal zaplacení částky ve výši 5 000 Kč, se zamítá. XXV. Žaloba, jíž se žalobce a) domáhal zaplacení částky ve výši 20 000 Kč a žalobce b) částky 5 000 Kč, se zamítá. XXVI. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 521,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. XXVII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) náhradu nákladů řízení v částce 29 109 Kč k rukám právního zástupce žalobců, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. XXVIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci c) náhradu nákladů řízení v částce 39 610 Kč k rukám právního zástupce žalobců do 3 dnů od právní moci rozsudku. XXIX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni d) náhradu nákladů řízení v částce 36 203 Kč k rukám právního zástupce žalobců do 3 dnů od právní moci rozsudku. XXX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni e) náhradu nákladů řízení v částce 36 203 Kč k rukám právního zástupce žalobců do 3 dnů od právní moci rozsudku. XXXI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci f) náhradu nákladů řízení v částce 36 203 Kč k rukám právního zástupce žalobců do 3 dnů od právní moci rozsudku. XXXII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni g) náhradu nákladů řízení v částce 36 203 Kč k rukám právního zástupce žalobců do 3 dnů od právní moci rozsudku. XXXIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni h) náhradu nákladů řízení v částce 36 203 Kč k rukám právního zástupce žalobců do 3 dnů od právní moci rozsudku. XXXIV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 8 soudní poplatek za žalobu ve výši 13 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali po žalované žalobou ze 7. 11. 2022 odškodnění újmy jim vzniklé usmrcením [jméno FO] (dále jen „poškozená“), a to v souvislosti s dopravní nehodou ze dne [datum] 2019, kterou ze své nedbalosti zavinil [tituly před jménem] [jméno FO] jako řidič motocyklu tovární značky [tovární značka], registrační značky [SPZ], který byl pojištěn u žalované jako pojistitele odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. [tituly před jménem] [jméno FO] byl rozsudkem [Anonymizováno] ze dne 21. 9. 2020, č.j. [Anonymizováno] uznán vinným jako výlučný viník dopravní nehody, a to v plném rozsahu. Spolu s poškozenou na místě zemřel i jeden z jejích dvou speciálně vycvičených záchranářských psů, a to pes [jméno], kterého v tu chvíli venčila, a kterého viník nehody vláčel zaklíněného v motocyklu dalších cca 100 metrů od místa dopraní nehody. Druhý záchranářský pes [jméno] utrpěl při dopravní nehodě středně těžká poranění, ze kterých se nakonec zotavil, nicméně i s ohledem na nepříznivý psychický stav (bojácnost, lekavost apod.) je jeho další výcvik a nasazení v oblasti záchranných prací do budoucna vyloučen. Žalobce a) se rovněž domáhal po žalované náhrady škody za usmrcení psa [jméno] ve výši 100 000 Kč a náhrady škody spojené s pohřbem [jméno] ve výši 30 000 Kč. Žalobce a) se dále domáhal náhrady škody za pokles hodnoty psa [jméno] v důsledku dopravní nehody ve výši 100 000 Kč a nákladů vynaložených na veterinární péči psa [jméno] v důsledku dopravní nehody ve výši 20 000 Kč. Dále se žalobce a) domáhal náhrady nemajetkové újmy výši 50 000 Kč a žalobce b) ve výši 10 000 Kč, a to za usmrcení psa [jméno]. Za poranění psa [jméno] se žalobce a) domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 20 000 Kč a žalobce b) ve výši 5 000 Kč. Žalobce c) se domáhal po žalované náhrady hmotné škody za movité věci poškozené ve výši 8 000 Kč, které byly zničené při dopravní nehodě a žalobce b) náhrady nákladů na výživu formou peněžitého důchodu od 8. 11. 2019. Žalovaná neuspokojila nároky žalobců v plném rozsahu ani po upomínce, a proto žalobci podali žalobu.

2. Žalobce a) [jméno FO] byl životním druhem poškozené a vychovávali společně jejich syna, nezl. [jméno FO], který se narodil [datum] (žalobce b). Žalobce a) žil s poškozenou a jejich synem ve společné domácnosti, kde s nimi žila cca 14 dní v měsíci ještě dcera poškozené, [jméno FO], s jejíž výchovou žalobce a) rovněž pomáhal. Žalobce a) a poškozená žili společně se svým synem [jméno FO] spokojeným, klidným rodinným životem a měli v plánu se v r. 2020 sezdat. Jejich vztah byl láskyplný a harmonický. Měli společné záliby, kterým byla především kynologie, láska ke zvířatům a přírodě obecně, trávili spolu prakticky všechen volný čas. Žili spořádaným, spokojeným, byť velmi aktivním způsobem života. Často jezdili společně se svým synem [jméno FO] na různé výlety po Čechách a Moravě, trávili společné dovolené, navštěvovali své početné přátelé a kamarády, stýkali se se svými rodiči a sourozenci apod. Oba také společně dbali na to, aby se nezletilý syn [jméno FO] s dcerou [jméno FO] z prvního manželství poškozené co nejvíce stýkali, aby mezi nimi byl rozvinutý sourozenecký vztah. Žalobce a) úmrtím poškozené přišel o svoji nejbližší osobu, o milovanou partnerku, kterou si plánoval vzít za několik málo měsíců za manželku. V důsledku tragické události se žalobci a) zhroutil celý svět. Touto tragickou události byl zcela zdrcen. Neměl po dopravní nehodě chuť do života, cítil se zoufalý, a více než jakýkoliv jiný pocit jej zužovala beznaděj a dále strach, zda materiálně zvládne sám zabezpečit syna, věnovat se mu a poskytnout mu náležité rodinné zázemí i bez jeho partnerky. Jediné, co jej drželo při životě byl právě jeho syn, který byl současně nejsilnější vzpomínkou na jeho milovanou partnerku. Žalobce a) se po tragické události přestal se stýkat se svými kamarády a známými, společensky žít. Je zřejmé, že tyto nepříznivé psychické zdravotní následky jsou bezesporu zapříčiněny ztrátou milované osoby, se kterou se nemůže dodnes vyrovnat. Žalobce ad a) požadoval po žalované úhradu odčinění duševních útrap způsobených úmrtím poškozené ve výši 1 275 400 Kč s ohledem intenzitu vztahu s poškozenou, dále s ohledem na skutečnost, že poškozenou musel na místě nehody identifikovat, dále na nízký věk poškozené a medializaci. Žalovaná uhradila žalobci a) částku 797 125 Kč. Podanou žalobou se domáhá doplatku ve výši 478 275 Kč.

3. Žalobce b) [jméno FO] [dále jen „žalobce b)“, či „nezl. [jméno FO]“] je synem poškozené a nese ztrátu své maminky velmi těžce. Ve svém věku nebyl schopen zpočátku tuto tragédii v plném rozsahu pojmout a pochopit. Na svoji maminku se prvních pár měsíců neustále vyptával, zejména se ptal, kdy zase přijde, kdy ji uvidí apod. Stále ji po bytě hledal, přičemž zejména večer se situace vždy velmi zhoršila, kdy jej přepadla lítost a stesk po mamince a ustavičně plakal. Špatně spal, často se budil, měl špatné sny, bál se tmy, pomočoval apod., to vše v důsledku ztráty své milované maminky, kterou utrpěl v souvislosti s dopravní nehodou. Vztah mezi žalobcem b) a jeho matkou byl láskyplný, vřelý. Od doby úmrtí poškozené je často zamlklý, bázlivý, lítostivý, má občasné záchvaty pláče, špatně spí, jeho pozornost je nestálá, je těkavý a prchlivý. Žalobce b) úmrtím poškozené utrpěl nenahraditelnou újmu a je evidentní, že tato tragická událost jej v negativním smyslu tohoto slova bude provázet po celý život. Žalobce ad b) požadoval po žalované úhradu odčinění duševních útrap způsobených úmrtím poškozené ve výši 1 275 400 Kč s ohledem na jeho nízký věk, intenzitu vztahu s poškozenou a na psychické důsledky, a to i v budoucnosti, které mu ztráta matky přinese, dále na způsob, jakým se o úmrtí poškozené dozvěděl a medializaci. Žalovaná uhradila žalobci b) částku 637 700 Kč. Podanou žalobou se domáhá doplatku ve výši 637 700 Kč. Podání žaloby za nezletilého bylo schváleno rozhodnutím [Anonymizováno] soudu [adresa] ze dne 8. 11. 2021, č. j. [Anonymizováno] (č. l. 107 a násl.).

4. Žalobce c) [jméno FO] je otec poškozené a žalobkyně d) [jméno FO] je matkou poškozené. Žalobci se s poškozenou intenzivně stýkali. Poškozená své rodiče se svojí rodinou pravidelně navštěvovala o víkendech, s dětmi u nich přespávala, trávili spolu hodně času. Rodiče jí vypomáhali s péčí o její nezletilé děti. Poškozená byla velmi aktivní a činorodý člověk se spoustou zájmů, pomoc svých i partnerovo rodičů velmi oceňovala a vážila si jí. Žalobci poškozenou milovali, měli spolu velmi vřelý, intenzivní a láskyplný vztah. Smrt jejich prvorozené dcery je pro oba nepředstavitelnou ztrátou a doživotním traumatem, se kterým se nikdy nedokážou vyrovnat. Žalobce c) i žalobkyně d) museli vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Žalobci ad c) a ad d) požadovali po žalované každý úhradu odčinění duševních útrap způsobených úmrtím poškozené ve výši 1 275 400 Kč s ohledem intenzitu vztahu s poškozenou, její nízký věk, dále způsob, jakým se o dopravní nehodě dozvěděli, medializaci a mírný trest viníka dopravní nehody. Žalovaná každému z žalobců uhradila částku 637 700 Kč. Podanou žalobou se domáhá každý doplatku ve výši 637 700 Kč.

5. Žalobkyně e) [jméno FO] (rozená [jméno FO]), je sestrou poškozené. S poškozenou vyrůstala a měly mezi sebou vždy velmi silný, vřelý a pevný vztah. Měly k sobě navzájem velmi blízko a jedna na druhou nedala dopustit. S poškozenou se stýkaly i poté, co si obě našly partnery a založily si rodiny. Spolu se svými rodinami se často vzájemně navštěvovaly a potkávaly se i u rodičů při různých rodinných oslavách, na Vánoce, Velikonoce apod. Žalobkyně e) byla na poškozenou, jako na starší sestru, značně citově fixovaná, jako ke starší sestře k ní nejen vzhlížela, ale také se jí svěřovala. Žalobkyně e) nese ztrátu své sestry velmi těžce. Po tragické události se přestala stýkat se svými kamarády a známými. Nějakou dobu po dopravní nehodě nebyla schopna vůbec usednout za volat automobilu a účastnit se silničního provozu, neboť měla obavy o svoji bezpečnost a také o bezpečnost své rodiny. Dokonce i dnes při jízdě automobilem má jako spolujezdec stísněné pocity a necítí se komfortně. Žalobkyně ad e) požadovala po žalované úhradu odčinění duševních útrap způsobených úmrtím poškozené ve výši 892 780 Kč s ohledem intenzitu vztahu s poškozenou, její nízký věk, dále způsob, jakým se o dopravní nehodě dozvěděla, a medializaci. Žalovaná uhradila žalobkyni e) částku 446 390 Kč. Podanou žalobou se domáhá doplatku ve výši 446 390 Kč.

6. Žalobce f) [jméno FO] je otcem druha poškozené, tedy žalobce a) a dědečkem žalobce b) a žalobkyně g) [jméno FO] je matkou žalobce ad a) a babičkou žalobce b). Žalobci se současně měli stát v budoucnu tchýní, resp. tchánem poškozené, k čemuž v důsledku dopravní nehody bohužel nedošlo. Žalobkyně g) pracuje se svojí dcerou [jméno FO] (viz níže) jako asistentka pedagoga v mateřské školce s názvem „[Anonymizováno]“ v [adresa], kam na podzim r. 2019 začal chodit i žalobce b). S poškozenou se denně potkávaly, měly mezi sebou velmi vřelý, přátelský vztah. Poškozená se s žalobci často setkávala. Když byl žalobce f) v roce 2016 až 2017 několik měsíců v umělém spánku a byl upoután na lůžko po těžké nemoci ([Anonymizováno]), byla právě [jméno FO] jednou z těch osob, která ho každý den navštěvovala a poskytovala mu jak psychickou, tak fyzickou pomoc. Po postupném zlepšení jeho stavu ho často navštěvovala a pomáhala mu například s hygienou, přijímáním potravy, převlékáním apod., v místě jeho bydliště. Společně žalobcem f) chodila poškozená s žalobcem b) na procházky nebo spolu rehabilitovali. Žalobci ad f) a ad g) požadovali po žalované každý úhradu odčinění duševních útrap způsobených úmrtím poškozené ve výši 400 000 Kč, žalovaná každému z nich neuhradila ničeho.

7. Žalobkyně h) [jméno FO] je sestra žalobce a) (a současně teta nezl. [jméno FO]), tj. měla se stát budoucí švagrovou poškozené, přičemž byla zároveň její velmi dobrou přítelkyní. Žalobkyně pracuje jako speciální pedagog v mateřské školce „[Anonymizováno]“ v [adresa], kam v září 2019 začal chodit i žalobce ad b). Žalobkyně se tedy s poškozenou potkávala prakticky každý den. S poškozenou se vídaly v rámci rodiny, ale chodily si často, minimálně 1x až 2 x týdně, popovídat na kávu. Obě měly podobné záliby a koníčky, spojovala je však především láska k přírodě a ke zvířatům. Navzájem se měly rády a pomáhaly si. Žalobkyně ad h) požadovala po žalované úhradu odčinění duševních útrap způsobených úmrtím poškozené ve výši 250 000 Kč, žalovaná jí neuhradila ničeho.

8. Žalovaná nároky uvedené v žalobě neuznala. Předně shrnula, že uhradila žalobcům náhradu nemajetkové újmy za duševní útrapy v důsledku úmrtí poškozené tak, že: žalobci a) – druhovi poškozené byla uhrazena částka 797 125 Kč, žalobci b) – synovi poškozené byla uhrazena částka 637 700 Kč, žalobci c) – otci poškozené byla uhrazena částka 637 700 Kč, žalobci d) – matce poškozené byla uhrazena částka 637 700 Kč, žalobci e) - sestře poškozené byla uhrazena částka 446 390 Kč, žalobci f), otci druha poškozené byla uhrazena částka 50 000 Kč, žalobci g), matce druha poškozené byla uhrazena částka 50 000 Kč a sestře druha poškozené byla uhrazena částka 20 000 Kč. Uvedené částky jsou pak odškodněním dostatečným. Požadavky žalobců jsou dle žalované zcela nepřiměřeně vysoké, a to i ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 894/2018 a rozsudek Nejvyššího sp. zn. 4 Tdo 1402/2015 a na něj navazující rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 6 Tdo 1421/2015, kterým byly přiznány částky manželce a dceři 500 000 Kč a vnukům 300 000 Kč či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4715/2017, kterým byla přiznána matce nezletilého syna částka 510 000 Kč. V případě žalobce a) žalovaná uhradila částku 797 125 Kč, tedy o 25% vyšší částku, než je dvacetinásobek průměrné mzdy, a to z důvodu toho, že byl bezprostředně po nehodě přítomen na místě nehody a musel identifikovat poškozenou, což je okolnost, která je důvodem pro vyšší odškodnění, proto žalovaná náhradu přiměřeně zvýšila. U zbylých nároků z tvrzení žalobců nevyplynuly žádné skutečnosti odůvodňující enormní navýšení náhrady nad základní částku, neboť harmonické a fungující vztahy mezi nejbližšími příbuznými odpovídají poskytnuté výši odškodnění.

9. Žalovaná dále neshledala důvod pro přiznání odbytného pro žalobce b) dle § 2966 odst. 1 o. z., neboť tento nárok nebyl žalobcem b) doložen ani prokázán. Rovněž upozornila na chybný výpočet požadovaného výživného a skutečnost, že žalované nebyly doloženy veškeré podklady pro posouzení tohoto nároku. Žalovaná však mimosoudně uhradila věcnou škodu ve výši 8 000 Kč za poškození mobilního telefonu poškozené při dopravní nehodě (tato úhrada byla mezi stranami nesporná) a dále část nároku žalobců f), g), h). Pro nedostatek podkladů žalovaná nepřistoupila k likvidaci náhrady škody za usmrcené a poraněné zvíře. Nároky žalobce a) a b) na náhradu nemajetkové újmy za usmrcení psa [jméno] a poranění psa [jméno] žalovaná popřela, neboť v dané věci nebyla splněna podmínka hrubé nedbalosti ve smyslu § 2971 o. z., přičemž žalobci tvrzená újma nedosahuje takové intenzity, aby ji bylo objektivně možno považovat za osobní neštěstí.

10. Mezi účastníky nebylo sporu o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky tak nebylo sporu o tom, že dne [datum] 2019 došlo k dopravní nehodě, při níž došlo k újmě na zdraví s následkem smrti poškozené a psa [jméno]. Dopravní nehoda byla způsobena provozem motocyklu [tovární značka] RZ [SPZ], jehož řidičem v době nehody a provozovatelem byl [tituly před jménem] [jméno FO], který byl odpovědnostně pojištěn u žalované a že tato nehoda byla medializována. Žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a přistoupila k likvidaci nároků pozůstalých tak, jak je uvedeno výše. Žalovaná dále nesporovala, že mezi žalobci a poškozenou byly harmonické a fungující vztahy. Žalovaná při odškodnění žalobců f), g), h) zohlednila nadstandardní vztahy mezi vzdálenějšími příbuznými.

11. Mezi účastníky zůstalo sporné, (1) jaká výše přiměřeného zadostiučinění za duševní útrapy žalobcům náleží, (2) zda žalobci b) náleží výživné, v jaké výši a za jaké období, (3) zda a v jaké výši vznikla žalobci a) škoda za usmrcení psa [jméno] (škoda za usmrcení záchranářského psa, náklady na pohřeb) a poranění psa [jméno] (snížení jeho hodnoty jako záchranářského psa, náklady na veterinární péči) a (4) zda a v jaké výši náleží žalobci a) a b) náhrada nemajetkové újmy za ztrátu (úmrtí) psa [jméno] a poranění psa [jméno].

12. V podání ze dne 25. 10. 2023 vzali žalobci c), f), g), h) žalobu částečně zpět co do nároku žalobce c) na náhradu škody za zničený mobilní telefon ve výši 8 000 Kč, žalobci f) a g) každý co do částky 50 000 Kč a žalobkyně h) co do částky 20 000 Kč, neboť žalovaná uvedené uhradila po podání žaloby. Žalovaná se zpětvzetím žaloby souhlasila na jednání konaném dne 21. 5. 2025. Soud proto výrokem I. rozsudku řízení souladu s § 96 odst. 1 o.s.ř. co do této částky zastavil.

13. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

14. Žalobci jsou pozůstalými po poškozené, která zemřela na následky poranění, která utrpěla následkem dopravní nehody, jež se stala dne [datum] a kterou zavinil řidič motocyklu tovární značky [tovární značka], registrační značky [SPZ], a to [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] byl rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] uznán vinným z přečinu usmrcení (poškozené) z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, neboť při řízení motocyklu před srážkou s poškozenou porušil důležité povinnosti vyplývající z jeho postavení řidiče a uložené mu podle zákona, což mělo za následek, že se střetl s poškozenou a jejím psem, přebíhajícími silnici, čímž způsobil poškozené zranění neslučitelná se životem, jimž poškozená na místě podlehla. Jednání se obžalovaný dopustil z vědomé nedbalosti (§ 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku), neboť bez pochybností věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nezpůsobí. Obžalovaný jel v okamžiku střetu s poškozenou rychlostí 67 až 90 km/h, přičemž jel -li by nejvyšší povolenou rychlostí 50 km/h, poškozená by stačila vozovku přejít. Poškozená procházela prakticky pod sloupem veřejného osvětlení, byla tedy dobře osvětlena. Obě pneumatiky motocyklu byly opotřebeny nad povolenou mez, ale tato okolnost neměla vliv na nehodový děj. Obžalovaný svým jednáním porušil důležité povinnosti vyplývající z jeho postavení řidiče a uložené mu zákonem – povinnost chovat se ohleduplně a ukázněně, aby neohrožoval život, zdraví jiných osob, řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích, povinnost užít vozidlo splňující technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, povinnost věnovat se plně řízení vozidla a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích a povinnost jet v obci nejvýše 50 km/h. Obžalovaný nad svým jednáním projevil hlubokou lítost, jíž soud z bezprostředního pocitu z obžalovaného považoval za upřímnou. Po činu – když se mu poté, co mu bylo umožněno nahlédnout do vyšetřovacího spisu ještě před skončením vyšetřování a zjistit tak údaje poškozených – kontaktoval poškozené s omluvou, kdy nezletilým dětem poškozené nabídl alespoň částečnou finanční kompenzaci ve výši á 30 000 Kč, jíž poškození přijali (prokázáno rodným listem na č. l. 22 k osobě dítěte [jméno FO], rodným listem [jméno FO] na č. l. 28, rodným listem na č. l. 27 k [jméno FO], rodným list na č. l. 28 k [jméno FO], rodným listem na č. l. 29 k [jméno FO], rodným listem na č. l. 30 k [jméno FO], rodným listem na č. l. 31 k [jméno FO], úmrtním listem na č. l. 33, rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa], čj. [Anonymizováno] ze dne 21. 9. 2020 na č. l. 39).

15. Poškozené bylo v době nehody 35 let a měla dvě nezletilé děti, dceru [jméno FO] z předchozího vztahu a syna [jméno FO]. Nezletilému [jméno FO], tj. žalobci b) byly v době nehody 2 roky. [jméno FO] byla jeden týden u žalobce a) a poškozené a další týden u otce. Bylo půl na půl, vč. finančních nákladů. Po nehodě je [jméno FO] v péči otce [prokázáno rodným listem na č. l. 22 k osobě dítěte [jméno FO], úmrtním listem na č. l. 33, výpovědí žalobce a), c)].

16. Pes [jméno] byl ve vlastnictví poškozené. Pes [jméno] absolvoval mj. základní záchranářský kurz, měl certifikát canisterapeutického týmu [Anonymizováno] (byl vhodný pro provozování canisterapeutické činnosti, kterou s poškozenou provozoval), dále měl certifikát za absolvování semináře sutinového vyhledávání. Poškozená byla se psem [jméno] členem svazu záchranných brigád kynologů ČR (prokázáno certifikátem letního záchranářského tábora [Anonymizováno] na č.l. 278, certifikátem za absolvování semináře sutinového vyhledávání na č.l. 278 p.v., certifikátem canisterapeutického týmu [Anonymizováno] na č.l. 279, pracovní knížkou psovoda na č.l. 283–284 na jméno [jméno FO], pes [jméno], potvrzením o přihlášení do evidence chovatelů psů na č.l. 289 ze dne 17. 1. 2017 týkající se psa [jméno], mezinárodním očkovacím průkazem [jméno] na č.l. 290–291, registrační kartou Národního registru majitelů zvířat na č.l. 295, registrační kartou chovatele na č.l. 295 p.v., zdravotním a očkovacím průkazem psa [jméno] na č.l. 297–298, bodovací kartou psa [jméno] na č.l. 300, potvrzením o vykonané zkoušce Svazu záchranných brigád kynologů České republiky, na č.l. 300 p.v., útulek pro zvířata v nouzi, evidenční karta psa [jméno] na č.l. 301, údaji o pěstounovi na č.l. 301 p.v., pracovní knížkou psovoda na psa [jméno] na č.l. 258, průkazkou svazu záchranných brigád, kynologů, a to poškozené na č.l. 360, certifikátem canisterapeutického týmu na č.l. 361 na psa [jméno], fotografie založené na č.l. 362–376).

17. Poškozená před nástupem na mateřskou dovolenou vykonávala finanční poradenství. Poškozená pak získala zaměstnání i na veterinární klinice. Ke zvířatům měla hodně blízko. Poškozené a žalobci a) vypomáhala před i po nehodě finančně rodina [prokázáno výpovědí žalobce a), c), g), e), h)].

18. Poškozená vystudovala [Anonymizováno] maturitní zkoušku vykonala dne [datum] 2004 (prokázáno maturitní vysvědčení poškozené na č. l. 657).

19. Poškozená měla v roce 2013 zdanitelný příjem ve výši 91 778 Kč, v roce 2014 ve výši 229 670 Kč, v roce 2015 ve výši 261 608 Kč a v roce 2016 ve výši 164 009 Kč. V období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2019 pobírala rodičovský příspěvek a příspěvek na bydlení, a to v souhrnné výši 557 499 Kč (prokázáno daňové přiznání z roku 2013 na č.l. 679, daňové přiznání z roku 2014 na č.l. 680, daňové přiznání za rok 2015 na č.l. 681, daňové přiznání za rok 2016 na č.l. 682, kdy se jedná o opisy vybraných údajů, daňové přiznání za rok 2017 na č.l. 683, platebním rozpisem ÚP ČR, [Anonymizováno], kontaktní pracoviště [adresa] na č.l. 269, oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory na č.l. 266 o přiznání rodičovského příspěvku).

20. Dne [datum] 2017 odstoupila společnost [právnická osoba] od smlouvy o spolupráci s poškozenou ze dne 13. 10. 2014. Poškozená vykonávala činnost pojišťovacího zprostředkovatele na základě smlouvy o zprostředkování ze dne 14. 4. 2014 (prokázáno odstoupením od smlouvy o spolupráci [právnická osoba] ze dne 1. 3. 2017, smlouvou o zprostředkování pojištění v plném rozsahu ze dne 14. 4. 2014 na č.l. listu 671-673).

21. Na účet poškozené byly v roce 2018 připsány následující příjmy: v měsíci lednu 2018 příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek ve výši 22 266 Kč, vklad v hotovosti ve výši 4 500 Kč, účtenková loterie 100 Kč, platba od žalobce c) ve výši 650 Kč a 3 000 Kč; v měsíci únoru 2018 příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek ve výši 18 131 Kč, vklad hotovosti ve výši 20 000 Kč, vklad v hotovosti ve výši 1 200 Kč, platba od ZŠ ve výši 771,65 Kč, vklad ve výši 25 000 Kč, platba od žalobce c) ve výši 20 000 Kč a ve výši 650 Kč; v měsíci březnu roku 2018 platba od hygienické stanice ve výši 3 978 Kč, vklad v hotovosti ve výši 1 000 Kč, příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek ve výši 18 131 Kč, vklad hotovosti ve výši 14 000 Kč a 3 000 Kč, došlá platba od žalobce c) ve výši 650 Kč; v měsíci dubnu 2018 částka za příspěvek za splněnou zk. ZT – záchranná brigáda ky ve výši 200 Kč, došlá platba od hygienické stanice ve výši 3 315 Kč, došlá platba od [jméno FO] označená jako splátky ve výši 1 000 Kč, příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek ve výši 18 131 Kč, vklad ve výši 1 000 Kč, došlá platba od žalobce c) ve výši 1 000 Kč, 650 Kč a 650 Kč; v měsíci květnu 2018 částka 1 547 Kč od hygienické stanice, příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek ve výši 19 041 Kč, vklad v hotovosti ve výši 10 800 Kč; v měsíci červen 2018 vklad ve výši 1 100 Kč, částka za příspěvek za splněnou zk. ZT – záchranná brigáda ky ve výši 200 Kč, došlá platba od [jméno FO] označená jako splátka ve výši 1 000 Kč, vklad ve výši 1 500 Kč, příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek ve výši 19 041 Kč, vklad ve výši 400 Kč, platba za botičky ve výši 200 Kč, platba od žalobce c) ve výši 100 Kč, 8 000 Kč, 650 Kč a 2 000 Kč; za měsíc červenec 2018 vklad ve výši 3 500 Kč, příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek ve výši 19 041 Kč, došlá platba od [jméno FO] označená jako splátka ve výši 1 000 Kč, platba od pana [jméno FO] ve výši 1 000 Kč, vklad ve výši 11 200 Kč, platba od [jméno FO] ve výši 2 300 Kč, došlá platba od žalobce c) ve výši 650 Kč a 5 950 Kč, částka za příspěvek za splněnou zk. ZT – záchranná brigáda ky ve výši 200 Kč, došlá platba od paní [jméno FO] ve výši 5 950 Kč; za měsíc září 2018 došlá platba od [jméno FO] označená jako splátka ve výši 1 000 Kč, příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek ve výši 19 496 Kč, vklad ve výši 10 800 Kč, vklad ve výši 10 800 Kč, došlá platba od žalobce c) ve výši 1 000 Kč, vklad ve výši 900 Kč a 1 000 Kč; za měsíc srpen 2018 příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek ve výši 19 496 Kč, vklad ve výši 6 000 Kč, došlá platba od žalobce c) ve výši 2 500 Kč, došlá platba pan [jméno FO] ([jméno FO] 21. 8.) ve výši 17 000 Kč, došlá platba od žalobce c) ve výši 650 Kč a 1 500 Kč; za měsíc říjen 2018 příchozí platba od žalobce c) ve výši 650 Kč, příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek ve výši 19 496 Kč, vklad ve výši 13 000 Kč, došlá platba devátá ([jméno FO] 17. 10.) ve výši 10 000 Kč, vklad 200 Kč, příchozí platba od žalobce c) ve výši 650 Kč, vklad ve výši 10 000 Kč; měsíc listopad 2018 došlá úhrada 971,51 označená jako prodej, příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek ve výši 19 496 Kč, vklad 11 000 Kč, příchozí úhrada od pana [jméno FO] ve výši 2 000 Kč, příchozí platba od žalobce c) ve výši 650 Kč, příchozí platba prodej ve výši 990,04 Kč; za měsíc prosinec 2018 příchozí platba od žalobce c) ve výši 10 211 Kč, příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek ve výši 19 496 Kč, vklad ve výši 10 600 Kč, platba od žalobce c) ve výši 3 000 Kč, příchozí platba – brigáda [Anonymizováno] 4 760 Kč, platby od žalobce c) ve výši 650 Kč, 6 350 Kč, 1 000 Kč (prokázáno výpisy z účtů na č.l. 201-265, tabulka plateb přijatých na účet poškozené na č.l. 267).

22. V roce 2019 byly příjmy poškozené tvořeny rovněž vypláceným příspěvkem na bydlení a rodičovským příspěvkem v měsíci lednu 2019 ve výši 19 496 Kč, březnu 2019 ve výši 26 268 Kč, v únoru 19 668 Kč, v dubnu 2019 příspěvek na bydlení ve výši 12 068 Kč, v květnu příspěvek na bydlení ve výši 11 368 Kč, v červnu 2019 příspěvek na bydlení ve výši 11 368 Kč, v červenci příspěvek na bydlení ve výši 11 368 Kč a dále platbami od žalobce c). Mimo tyto příjmy byly na účet poškozené připsány následující platby: v měsíci lednu 2019 splátka od [jméno FO] ve výši 1 000 Kč, vklad ve výši 10 800 Kč; v měsíci březnu 2019 příchozí úhrada [jméno FO] ve výši 700 Kč, vklad ve výši 11 000 Kč, v měsíci květnu 2019 vklad ve výši 15 000 Kč, vklad ve výši 15 000 Kč; v měsíci červnu 2019 vklad ve výši 200 Kč, vklad 11 000 Kč, příchozí platba – plnění z pojistné události ve výši 250 Kč, příchozí úhrada od paní [jméno FO] ve výši 741 Kč a 63 Kč, 1 446 Kč, vklad 12 000 Kč, příchozí platba od [Anonymizováno] 23 000 Kč; v únoru 2019 platba od [jméno FO] (brigáda [Anonymizováno]) ve výši 1 200 Kč, vklad ve výši 10 800 Kč, v červenci 2019 splátka od [jméno FO] ve výši 1 000 Kč, platba za pana [jméno FO] od paní [jméno FO] ve výši 3 228 Kč, vklad ve výši 10 000 Kč, příchozí platba od [Anonymizováno] 22 198 Kč, v srpnu 2019 platba za pana [jméno FO] od paní [jméno FO] ve výši 3 970 Kč, vklad v hotovosti 9 600 Kč, příchozí platba od [Anonymizováno] 21 783 Kč, v říjnu 2019 vklad ve výši 13 000 Kč, přeplatek za splněnou zk. RH – záchranná brigáda ky ve výši 200 Kč, v měsíci září 2019 vklad 8 000 Kč, příchozí platba od [Anonymizováno] 21 034 Kč, v měsíci listopad 2019 příchozí úhrada [právnická osoba] ve výši 14 286 Kč, příchozí platba od [Anonymizováno] 7 339 Kč, v měsíci prosinci 2019 příchozí úhrada [právnická osoba] ve výši 9 044 Kč (prokázáno výpisy z účtů na č.l. 201-265, tabulkou plateb přijatých na účet poškozené na č.l. 268, souhrnem vyplacených odměn za období květen–listopad 2021 na č. l. 36).

23. Poškozená za měsíce 10 – 11 roku 2019 dosahovala příjmů ze závislé činnosti ve výši 27 902 Kč (prokázáno potvrzením o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti k poplatníkovi [jméno FO] na č. l. 34). Za období od 1. 5. 2019 do 30. 11. 2019 byly poškozené vyplaceny odměny daňového poradce od [právnická osoba]. ve výši 95 354 Kč (prokázáno souhrnem vyplacených odměn za období květen–listopad 2021 na č. l. 36).

24. V roce 2019 činila průměrná hrubá mzda pro činnost finančních a investičních poradců (medián) částku 49 375 Kč, v roce 2020 částku 51 106 Kč, v roce 2021 částku 56 982 Kč, v roce 2022 částku 68 402 Kč, v roce 2023 částku 73 321 Kč. V 1. decilu byla výše průměrné hrubé měsíční mzdy pro uvedenou činnost v roce 2019 ve výši 30 931 Kč měsíčně, v roce 2020 ve výši 32 759 Kč měsíčně (č. l. 495), v roce 2021 ve výši 35 688 Kč měsíčně, v roce 2022 ve výši 38 824 Kč měsíčně, v roce 2023 ve výši 43 128 Kč měsíčně. Podle vzdělání činil průměrný hrubý příjem osob se středoškolským vzděláním s maturitou v mediánu v roce 2020 částku 32 740 Kč (č. l. 488 p.v.) a v Praze částku 36 962 Kč (č. l. 489 p.v.); v roce 2021 částku 34 931 Kč (č. l. 533) a v Praze částku 39 446 Kč; v roce 2022 částku 37 089 Kč (č. l. 572 p.v.) a v Praze 42 302 Kč, v roce 2023 částku 39 650 Kč (č. l. 611 p.v.) a v Praze 45 251 Kč (č. l. 612 p.v.) [prokázáno údaji o průměrném výdělku v ČR z informačního systému o průměrném výdělku ISPV pro rok 2020, konkrétně str. 32, položka 2412, finanční a investiční poradci a příbuzní specialisté; údaje, o průměrném výdělku v ČR z informačního systému o průměrném výdělku ISPV pro rok 2021, konkrétně str. 32, položka 2412, finanční a investiční poradci a příbuzní specialisté; údaje o průměrném výdělku v ČR z informačního systému o průměrném výdělku ISPV pro rok 2022, konkrétně str. 32, položka 2412, finanční investiční poradci a příbuzní specialisté; údaje o průměrném výdělku v ČR z informačního systému o průměrném výdělku ISPV pro rok 2023, konkrétně str. 32, položka 2412, finanční poradci a poradci a příbuzní specialisté; údaje o průměrném výdělku v ČR z informačního systému o průměrném výdělku ISPV pro první polovinu roku 2024, konkrétně str. 34, položka 2412, finanční investiční poradci a příbuzní, specialisté; ISPV, mzdová sféra v ČR, hrubá měsíční mzda podle podskupin a kategorii zaměstnání CZ – ISCO na č.l. 651].

25. Žalobce a) byl od 16. 5. 2011 příslušníkem [Anonymizováno] služby a od 1. 2. 2015 zastával služební místo [Anonymizováno] (prokázáno služebním hodnocením žalobce ad a) na č.l. 377, osvědčením [Anonymizováno], centrum [Anonymizováno] [adresa] žalobce ad a) na č.l. 378). V roce 2019 dosahoval žalobce a) u [Anonymizováno] příjmu v měsících červenec, srpen, září ve výši 32 270,54 Kč měsíčně (prokázáno potvrzením o mzdě na č. l. 35 a č. l. 150 v červenci, v srpnu a v září 2019 ze dne 17. 6. 2021).

26. Z rodinných fotografií (č. l. 72–77 a výslechů žalobců a), e), f), g), h) soud zjistil, že žalobci s poškozenou trávili volný čas, oslavy narozenin a důležité životní události. Poškozená navštěvovala žalobce f) během hospitalizace i s žalobcem b).

27. Žalobce a) byl v době dopravní nehody na dovolené, kdy se doléčoval po operaci slepého střeva. Poškozená vždy ráno venčila dva psi a poté se vracela domů a vezla žalobce b) do školky a šla do zaměstnání. V den dopravní nehody volala žalobci b) jeho maminka (žalobkyně g), zda přijde žalobce b) do školky. Žalobce vstal a šel se podívat co se děje, proč syn (žalobce b) není ve školce. Žalobce b) byl v postýlce a v bytě nebyla poškozená ani psi. Žalobce a) proto volal na místní oddělení [adresa], že postrádá manželku. Policista mu [Anonymizováno] sdělil, že mají hlášení exitus žena a pes při dopravní nehodě. Žalobce a) se jej ptal, zda tam byly dva psi, což policista nevěděl. Žalobce a) se proto oblékl, oblékl i svého syna a vydal se na místo dopravní nehody. Poškozenou identifikoval on před jejím převozem z místa nehody (prokázáno úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne [datum] 2019, č.j. [Anonymizováno] na č. l. 417, účastnickým výslechem žalobce a).

28. Z výpovědi žalobce a) soud zjistil, že se s poškozenou poznali v roce 2015 a od roku 2016 žili ve společné domácnosti. Žili normálním partnerským životem. Po narození syna (žalobce b) se přestěhovali do většího bytu a poškozená byla na mateřské dovolené. Žalobce pracoval u [Anonymizováno] služby a v roce 2018 přestoupil k [Anonymizováno]. Partneři se chtěli vzít v roce 2020 a mít druhé dítě. Žalobce b) nastoupil do školky k žalobkyni g). Během toho poškozená pracovala na brigádách a u [právnická osoba]. S rodinou žalobce a) měla poškozená skvělý vztah. Žalobce a) byl na místě dopravní nehody, kam se vydal z domova se synem. Viděl místo, kde poškozená i pes leželi, oba byli přikrytí. Kriminálka požádala žalobce o ztotožnění, protože poškozená nebyla ztotožněna, nezvládl to, zavolali interventa. Policisté pohlídali žalobce b), stáli s ním za rohem, aby se mohl žalobce a) s poškozenou rozloučit a mohl ji ztotožnit. Na místo přijela žalobkyně g) a odvezla žalobce b) domů. Žalobce a) jel s interventem za matkou poškozené, aby jí to sdělili. Když žalobce přijel zpátky domů, ve schránce byla vizitka od [Anonymizováno], jestli nechce interview, což ho naštvalo. Žalobci byly odebrány zbraně i služební zbraň, což je běžný postup. Kolegové se u něj střídali a byli s ním. Před domem seděli „dva frajeři s foťáky, tahali všude možně fotky z Facebooku, [Anonymizováno] fotky byly všude na internetu, [Anonymizováno] a tak dále“. Kontaktovali je i jiné noviny, bez poskytnutí čísla. Aby nebyla média na pohřbu poškozené, žalobce a) všechny obvolal. Žalobce c) - otec poškozené – podpořil žalobce a) finančně. Žalobce se synem přestěhoval z finančních důvodů do služebního bytu. Všichni z rodiny mu pomáhali s hlídáním syna. Žalobce a) svou situaci konzultoval přes interventa a psychology, aby mohl nějakým způsobem fungovat, činil tak i u syna. Řešili, jak mají se synem mluvit, co s ním dělat. Žalobci a) v tomto pomáhala rodina, ale hlavně žalobkyně g) a žalobkyně h). Po smrti poškozené musel žalobce a) úplně změnit režim. Se synem mj. změnili byt, na doporučení schoval před synem fotky. Žalobce a) si myslel, že vše v něm skončí po trestním řízení, ale neskončilo. Pachatel sice řekl, že ho to mrzí, ale nebylo v tom nic osobního, bylo to jako „plivnutí do tváře“.

29. Z výpovědi žalobce c) soud zjistil, že je otcem poškozené. Žalobce c) je v předčasném důchodu a byl dědečkem na plný úvazek. Chodil s dcerami a jejich dětmi na lodičku, na přívoz. Před Vánoci si dělali hezký společný čas, scházeli se na narozeniny, rodina se snažila, aby [jméno FO] byla s žalobcem b), vymýšleli společné aktivity. Žalobce c) pomáhal poškozené s hlídáním žalobce b) kvůli práci. Poškozené i její sestře vypomáhal i finančně. Částky si nepsal. O nehodě se dozvěděl po cestě na chalupu, kdy po příjezdu zjistil, že má velké množství nepřijatých hovorů. O nehodě před tím slyšel v rádiu. Volal tedy žalobci a) a zjistil, co se stalo. Pak na místo přijel. Média žalobce c) nijak nekontaktovala, ale o nehodě se v nich psalo. Žalobce c) zpočátku nevyhledal odbornou pomoc, ale po víc jak půl roce kontaktoval lékařku a volal jí přibližně jednou za dva měsíce (prokázáno rovněž zprávou z [Anonymizováno] ze dne 2. 6. 2023 na pana [tituly před jménem] [jméno FO] č. l. 416).

30. Z výpovědi žalobkyně h) soud zjistil, že je sestrou žalobce a). S poškozenou se vídaly často, jezdily na výlety a když onemocněl její otec, tak i na chatu. Poškozená jej navštěvovala a vypomáhala. Rodiny si pomáhaly vzájemně např. při rekonstruování bytu nebo s hlídáním žalobce b), kterého žalobkyně h) hlídala i po nehodě. Po nehodě hlídala i pejsky, pomáhala s nimi, pomáhala stěhovat, pomáhali tedy ve všem, v čem bylo potřeba, a to i finančně. Žalobkyně h) pracovala v mateřské školce se svou matkou – žalobkyní g), kam chodil i žalobce b) přibližně tři měsíce před nehodou. Po nehodě pomáhali žalobci a) s odváděním žalobce b) do školky. První rok měla žalobce b) ve třídě žalobkyně g). Žalobce b) byl po nehodě plačtivý, měl noční můry, vykřikoval, že chce maminku, kterou mu nemohli dát.

31. Z výpovědi žalobkyně g) soud zjistil, že je matkou žalobce a) a žalobkyně h). Současně je babičkou žalobce b). Žalobkyně se s poškozenou vídala často. Už v době, kdy byl žalobce f) v nemocnici, kde ho poškozená navštěvovala. Pomáhali i finančně, ale výpomoc byla vzájemná. Od září žalobce b) docházel do školky k žalobkyni, která ho měla ve třídě. Do školky docházela i poškozená provozovat canisterapii. V den dopravní nehody nepřišel žalobce b) do školky, proto začala zjišťovat, co se stalo. Pak jí žalobce a) volal a ona přijela na místo nehody. Po nehodě se rodina snažila přizpůsobit si služby a postarat se tak o psa a o žalobce b), který i nadále chodil do školky. Ptal se po mamince. V noci míval noční děsy, byl vystresovaný, z nosu se mu spouštěla krev.

32. Z výpovědi žalobkyně e) soud zjistil, že je sestrou poškozené. Před nehodou si s poškozenou často volaly, potkávaly se jedenkrát za tři týdny, obě měly malé děti. Poškozená se po narození žalobce b) brzy snažila zařadit do pracovního procesu, ale i tak se vídaly často. O nehodě se dozvěděla od žalobkyně d), která jí volala, že za nimi jede žalobce a) a chce s nimi mluvit. Báli se, že se něco děje. V bulvárních novinách psali o nehodě. Pak u ní mamka – žalobkyně d) zůstala, a to až na dva až tři měsíce. Ten den rovněž přijela [jméno FO]. Měla strach, aby se to nedověděla od kamarádů. Té to šetrně sdělil její otec. První dny pak trávili všichni spolu i s [jméno FO]. Dopis od viníka dopravní nehody zhodnotila jako účelový. Skutečnost, že viník dopravní nehody nebyl potrestán vnímá žalobkyně e) jako katastrofální výsledek trestního řízení.

33. Žalobci b) byl rozhodnutím ČSSZ přiznán sirotčí důchod od 8. 11. 2019 v celkové výši 4 663 Kč. O lednové splátky roku 2021 byl sirotčí důchod navýšen na celkovou částku 4 807 Kč, od červnové splátky 2022 na celkovou částku 5 604 Kč, od červnové splátky 2023 na celkovou částku 6 369 Kč a od 1. 1. 2024 na celkovou částku 6 729 Kč (prokázáno rozhodnutím ČSSZ o sirotčím důchodu pro [jméno FO] na č. l. 37, oznámením ČSSZ ze dne 11. 3. 2022 na č. l. 62, oznámením o lednové splátce 2021 k vyplacení důchodu z ČSSZ na č. l. 44 spisu, oznámením ČSSZ ze dne 16. 5. 2023 o výměře sirotčího důchodu ve výši 6 369 Kč a oznámení ČSSZ ze dne 15. 12. 2023 o přiznání doplatku na sirotčí důchod ve výši 83 Kč na č. l. 414, 415).

34. Žalobci uplatnili u žalované nároky na odškodnění duševních útrap osob blízkých, dále náklady na výživu žalobce b), náklady pohřbu a náhradu škody a újmy za usmrcení a poranění zvířete. Žalovaná v reakci na uplatnění nároku vyplatila celkovou částku 2 444 164 Kč. Konkrétně žalovaná uhradila náhradu za duševní útrapy druha poškozené částku 637 700 Kč, syna poškozené částku 637 700 Kč, otce poškozené částku 637 700 Kč, matky poškozené 637 700 Kč a sestry poškozené 446 390 Kč a náklady spojené s pohřbem. Žalobci s výší poskytnutého odškodnění nesouhlasili. Žalovaná navýšila odškodnění za duševní útrapy druha poškozené o 159 425 Kč. Po doplnění podkladů od žalobců mj. stran příjmů poškozené, žalovaná sdělila, že poskytnuté podklady nejsou pro rozhodnutí o nároku na náhradu nákladů na výživu syna poškozené dostačující. Žalobci opětovně doplnili podklady dopisem ze dne 21. 10. 2022 a současně vyzvali žalovanou k zaplacení dlužných částek. Dopisem ze dne 26. 10. 2022 doplnili žalobci podklady k prokázání intenzity vztahu se zemřelou a současně vyzvali žalovanou k úhradě před podáním žaloby. Žalovaná v reakci na zaslané předžalobní výzvy shrnula, že předloženými doklady nebyl vznik nároku na náhradu nákladů na výživu prokázán. V dopise ze dne 2. 11. 2022 vyrozuměla žalovaná žalobce o poskytnutí plnění na základě doložených podkladů, a o náhradu za duševní útrapy matky druha poškozené ve výši 50 000 Kč, otci druha poškozené ve výši 50 000 Kč a sestry druha poškozené ve výši 20 000 Kč. (prokázáno uplatněním nároku z 12. 3. 2021 na č. l. 45, sdělením výše pojistného plnění na č. l. 55 a 122 ze dne 19. 4. 2021, reakcí na sdělení pojišťovny ze dne 25. 6. 2021 na č. l. 56, sdělením výše pojistného plnění ze dne 10. 8. 2021 na č. l. 58 a 121, doplněním dokladů k výzvě pojišťovny ze dne 22. 2. 2022 na č. l. 59, sdělením poškozenému ze dne 1. 3. 2022 na č. l. 61, oznámením ČSSZ ze dne 11. 3. 2022 na č. l. 62, doplněním podkladů a předžalobní výzva ze dne 21. 10. 2022 na č. l. 63, doplněním podkladů ze dne 26. 10. 2022 na č. l. 66 a sdělením k předžalobní výzvě k úhradě nákladů na č. l. 70 ze dne 31. 10. 2022, sdělením výše pojistného ze dne 26. 11. 2021 na č. l. 123, sdělením výše pojistného plnění ze dne 2. 11. 2022 na č. l. 124).

35. Žalobci uplatnili u žalované i nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy vzniklé jim usmrcením a poraněním zvířete a nárok na náhradu škody za zničený telefon poškozené. Žalovaná v dopise ze dne 4. 1. 2023 oznámila žalobcům, že shledala důvodným i nárok na náhradu škody ve výši 8 000 Kč a dopisem ze dne 30. 3. 2021 vyžádala od žalobců další podklady pro posouzení nároků stran škody a újmy za poranění a úmrtí zvířete a v dopise ze dne 5. 6. 2021 žalobcům sdělila důvody, proč není možné tuto škodní událost ukončit (prokázáno sdělením ze dne 4. 1. 2023 na č. l. 137, potvrzením o registraci škodné události ze dne 30. 3. 2021 na č. l. 138, sdělením ze dne 5. 6. 2021 na č. l. 139).

36. Soud k důkazu provedl žalobce a) předložený znalecký posudek [Anonymizováno] č. [číslo znaleckého posudku], č. [Anonymizováno] vypracovaný [jméno FO] k prokázání výše škody za usmrcení psa [jméno], avšak soud z něj neučinil žádná pro věc podstatná skutková zjištění. Nadto je tento důkaz s ohledem na níže vyslovená závěry soudu nadbytečným.

37. Soud uvěřil žalobcům, že je úmrtí poškozené zasáhlo a převrátilo jejich dosavadní život. Jejich výpovědi jsou ve shodě s nespornými tvrzeními účastníků i provedeným dokazováním. Žalobci měli s poškozenou blízký a intenzivní vztah, trávili společně čas včetně dovolených. Žalovaná tyto okolnosti ostatně nijak nesporovala. Provedené dokazování plně podporují žalobní tvrzení.

38. Soud podrobnější dokazování neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené je pro posouzení důvodnosti žaloby stran nároků na odčinění duševních útrap žalobců plně postačující. Z téhož důvodu soud neprováděl další důkazy k nároku žalobce a) a b) na odčinění újmy jim vzniklé usmrcením [jméno]. Soud pak neprováděl další dokazování ohledně zbylých nároků, neboť pro jejich posouzení měl z provedeného dokazování dostatečná skutková zjištění, popř. jejich provedení by bylo nadbytečné s ohledem na níže uvedené právní posouzení. Uvedené se týká zejména návrhu žalobce a) na vypracování znaleckého posudku na ocenění snížení hodnoty psa [jméno], kdy soud je toho názoru, že žalobci ohledně tohoto nároku nesvědčí aktivní věcná legitimace (viz níže).

39. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na nesporná tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění podle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

40. Dne [datum] 2019 došlo k dopravní nehodě, při níž byla způsobena újma na zdraví s následkem smrti poškozené, které bylo 35 let. Dopravní nehoda byla způsobena provozem motocyklu [tovární značka] RZ [SPZ], jehož řidičem v době nehody a provozovatelem byl [tituly před jménem] [jméno FO], který byl odpovědnostně pojištěn u žalované. Následkem jednání viníka dopravní nehody bylo způsobeno utrpení žalobců, které žalovaná jako pojistitel vozidla částečně odčinila. Viník dopravní nehody způsobil dopravní nehodu porušením několika právních povinností, přičemž jednání se dopustil z vědomé nedbalosti. Žalobce a) je druh poškozené a byl přítomen na místě dopravní nehody, přičemž měl v náručí žalobce b), kterému byly v době dopravní nehody 2 roky. Žalobce a) musel na místě poškozenou identifikovat. Žalobci c) a d) jsou rodiče poškozené a se ztrátou poškozené se nevyrovnali. Žalobkyně d) z tohoto důvodu nebyla ani slyšena u soudu. Oba rodiče museli vyhledat odbornou pomoc. Žalobkyně e) je sestrou poškozené, žalobci f) a g) jsou rodiče žalobce a) a prarodiče žalobce b). Žalobkyně h) je sestrou žalobce a), tetou žalobce b) a dcerou žalobců f) a g). Žalobci trávili společně volná čas, navštěvovali se, byli v pravidelném kontaktu. Rovněž si pomáhali. O nadstandardnosti vztahů neměla pochyb ani žalovaná, které odčinila i duševní útrapy žalobců f), g), h). Žalobci shodně vypověděli, že viník dopravní nehody je nekontaktoval osobně, ale učil tak formální omluvou, kterou vnímali jako účelovou. Žalobkyně e) i žalobkyně h) si byly s poškozenou byly velmi blízké. Ztráta poškozené všechny žalobce citelně zasáhla. Žalobkyně e) si byly s poškozenou nejen sestrami, ale také důvěrnými kamarádkami, a byly spolu často v kontaktu. Stejně u žalobně h) byl vztah s poškozenou přátelský, kdy spolu chodily na kávu i bez dětí a pomáhaly si. Vztahy v rodině byly nadstandardně vřelé. Žalobci si byly v rámci rodiny po úmrtí poškozené navzájem podporou a újmu sdíleli. Trápení si snažili navzájem ulehčit a pomáhali si. Při dopravní nehodě byl vážně zraněn i pes [jméno] a její pes [jméno] při nehodě zemřel. Žalovaná nesporovala, že vztah žalobce a) a b) byl ve vztahu ke psům přátelský a jednalo se o členy rodiny.

41. Poškozená měla středoškolské vzdělání s maturitou. Střední školu ukončila v roce 2004. V letech 2014 až 2017 pracovala jako OSVČ se zdanitelnými příjmy v roce 2013 ve výši 91 778 Kč, v roce 2014 ve výši 229 670 Kč, v roce 2015 ve výši 261 608 Kč a v roce 2016 ve výši 164 009 Kč. V období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2019 pobírala poškozená rodičovský příspěvek a příspěvek na bydlení, a to v souhrnné výši 557 499 Kč. Dne 1. 3. 2017 odstoupila společnost [právnická osoba] od smlouvy o spolupráci s poškozenou ze dne 13. 10. 2014. Poškozená dále vykonávala činnost pojišťovacího zprostředkovatele na základě smlouvy o zprostředkování ze dne 14. 4. 2014. Poškozená za měsíce 10 – 11 roku 2019 dosahovala příjmů ze závislé činnosti ve výši 27 902 Kč. Za období od 1. 5. 2019 do 30. 11. 2019 byly poškozené vyplaceny odměny daňového poradce od [právnická osoba]. ve výši 95 354 Kč (označené ve výpisu z účtu jako „[Anonymizováno]“). Vedle těchto částek byla poškozené v měsíci říjnu a listopadu vyplacena částka od [právnická osoba] ve výši 14 286 Kč (říjen) a [právnická osoba] ve výši 9 044 Kč (listopad). Do skočení čerpání rodičovského příspěvku byl příjmem poškozené rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení a občasné menší brigády. Vklady v hotovosti a zaslané částky od žalobce c) nelze za příjem poškozené považovat. V roce 2019 činila průměrná hrubá mzda pro činnost finančních a investičních poradců (medián) částku 49 375 Kč, v roce 2020 částku 51 106 Kč, v roce 2021 částku 56 982 Kč, v roce 2022 částku 68 402 Kč, v roce 2023 částku 73 321 Kč. V 1. decilu byla výše průměrné hrubé měsíční mzdy pro uvedenou činnost v roce 2019 ve výši 32 759 Kč měsíčně, v roce 2020 ve výši 32 759 Kč měsíčně, v roce 2021 ve výši 35 688 Kč měsíčně, v roce 2022 ve výši 38 824 Kč měsíčně, v roce 2023 ve výši 43 128 Kč měsíčně. Podle vzdělání činil průměrný hrubý příjem osob se středoškolským vzděláním s maturitou v mediánu v roce 2020 částku 32 740 Kč a v Praze částku 36 962 Kč; v roce 2021 částku 34 931 Kč a v Praze částku 39 446 Kč; v roce 2022 částku 37 089 Kč a v Praze 42 302 Kč, v roce 2023 částku 39 650 Kč a v Praze 45 251 Kč. Žalobci b) byl rozhodnutím ČSSZ přiznán sirotčí důchod od 8. 11. 2019 v celkové výši 4 663 Kč. O lednové splátky roku 2021 byl sirotčí důchod navýšen na celkovou částku 4 807 Kč, od červnové splátky 2022 na celkovou částku 5 604 Kč, od červnové splátky 2023 na celkovou částku 6 369 Kč a od 1. 1. 2024 na celkovou částku 6 729 Kč.

42. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

43. Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/ 1998 Sb. má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

44. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

45. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

46. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

47. Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

48. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018, uveřejněném pod číslem 85/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, při určení výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké je třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce. Na straně pozůstalého je významná zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění. Zohlednit lze rovněž, byl-li pozůstalý očitým svědkem škodní události, byl-li s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl. Kritéria odvozená od osoby škůdce jsou především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho duševní sféry, forma a míra zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné pouze z hlediska toho, aby výše náhrady pro něj nepředstavovala likvidační důsledek. Požadavek srovnání výše náhrad přiznaných v některých případech zásahů do práva na čest, důstojnost, popřípadě soukromí veřejně známých osob ze strany informačních médií a v případech jiných zásahů do osobnostních práv nelze mechanicky vykládat tak, že by náhrada za usmrcení osoby blízké měla být vždy vyšší než náhrada za zásah do jiných osobnostních práv. Za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.

49. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, upozornil, že k zvýšení či snížení zadostiučinění za nemajetkovou újmu přesahující 50 % základní částky má být přistoupeno jen ve výjimečných případech, aby byl zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním.

50. Podle § 2966 odst. 1 o. z. při usmrcení hradí škůdce peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý ke dni své smrti poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Náhrada náleží pozůstalým ve výši rozdílu mezi dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu a tím, co by poškozený podle rozumného očekávání mohl pozůstalým na těchto nákladech poskytovat, pokud by k jeho zranění nedošlo. Podle odst. 2 téhož ustanovení lze z důvodu slušnosti přiznat příspěvek na výživné i jiné osobě, pokud jí usmrcený poskytoval takové plnění, ač k tomu nebyl podle zákona povinen.

51. Podle § 2968 o. z. je-li pro to důležitý důvod a žádá-li o to poškozený, přizná soud poškozenému namísto peněžitého důchodu odbytné.

52. Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Podle odst. 2 téhož ustanovení poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.

53. Podle § 2970 o. z. při poranění zvířete nahradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. Náklady spojené s péčí o zdraví nejsou neúčelné, i když podstatně převyšují cenu zvířete, pokud by je vynaložil rozumný chovatel v postavení poškozeného.

54. Podle § 2971 o. z. odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

55. Odčinění duševních útrap žalobců § 2959 o. z.

56. Předně se všichni žalobci domáhali odškodnění duševních útrap. Žalobce a) jako druh poškozené, žalobce b) jako syn poškozené, žalobci c), d) jako rodiče poškozené, žalobkyně e) jako sestra poškozené, žalobci f), g) a h) jako jiné osoby blízké peněžitou náhradou podle § 2959 o. z., přičemž částka, za kterou odpovídá žalovaná jako pojistitel předmětného vozidla podle § 6 odst. 2 písm. a) ZPO byla určena podle zásad slušnosti.

57. Soud stál před otázkou, jak nenapravitelnou újmu žalobců odškodnit. Při stanovení zadostiučinění soud zohlednil veškeré tvrzené okolnosti, o nichž nebylo mezi stranami sporu a z nichž za zásadní považuje následující úvahy.

58. Soud dle ustálené judikatury vyšel z dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozené ve výši 637 700 Kč. Tuto částku je však nutno upravit podle konkrétních okolností projednávaného případu a zároveň by měla být srovnatelná s jinými případy odškodňování nemajetkové újmy vzniklé v důsledku porušení stejných práv.

59. Soud se dotázal žalobců, zda disponují případy ke srovnání, přičemž žalobci uvedli, že tyto neznají.

60. Soud na jednání provedl srovnání s případem Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. [Anonymizováno], dále s případem Vrchního soudu v Praze [Anonymizováno], s případem Vrchního soudu v Praze [Anonymizováno] a s případem Vrchního soudu v Praze [Anonymizováno].

61. V případě Krajského soudu v Českých Budějovicích [Anonymizováno] se jednalo o odčinění duševních útrap pozůstalých po poškozené, která se stala obětí zvlášť závažného zločinu vraždy. Shodné znaky obou případů představují následky trestného činu, tedy úmrtí poškozené, její věk a skutečnost, že i v porovnávaném případě, byla poškozená matkou nezletilého dítěte a případ byl medializován. Krajský soud u matky poškozené zohlednil skutečnost, že se po úmrtí starala o syna poškozené. Nicméně u žalobce b) je shodný znak s tím, že jde o odčinění újmy pozůstalého syna, jemuž se úmrtím poškozené zhroutil dětský svět a musí se vyrovnávat s tím, že matka zemřela. Krajský soud zdůraznil, že není pochyb o tom, že pro zdárný vývoj jakéhokoliv jedince je matka nezbytná. Medializace případu může vést ke stigmatizaci mezi spolužáky i dalšími vrstevníky. Vinou obžalovaného byl poškozený hned na počátku svého života vystaven extrémně silné traumatizaci, která na něm může zanechat stopy po celý zbytek života. Oproti projednávané věci o poškozeného neprojevoval zájem jeho biologický rodič. V posuzované věci byla základní částkou odškodněna i sestra poškozené, která však oproti projednávané věci, neměla se sestrou vřelý vztah, jejich vztah byl narušen drogovou závislostí poškozené. Krajský soud přistoupil u pozůstalého syna poškozené k dvojnásobnému navýšení.

62. Ve věci Vrchního soudu v Praze sp. zn. [Anonymizováno] se poškozená stala obětí zvlášť závažného zločinu. Shodné znaky s projednávanou věcí jsou dány nadstandartním vztahem matky a sestry s poškozeným, kterému bylo v době úmrtí 28 let. Vrchní soud u matky poškozeného zohlednil nadstandartní vztahy i usilovné pátrání po poškozeném poté, co nereagoval na telefonáty. U sestry poškozeného byl zohledněn nadstandartní sourozenecký vztah, intenzívní starost a snaha o nalezení poškozeného. Čin se stal v roce 2019 a matce poškozeného bylo přiznáno odškodnění ve výši 1 100 000 Kč a sestře poškozeného 900 000 Kč.

63. V další věc Vrchního soudu v Praze sp. zn. [Anonymizováno] je shodná s věcí žalobců v tom, že k úmrtí poškozeného došlo v důsledku dopravní nehody. V dané věci se projednávaly nároky manželky poškozeného a nezletilého syna poškozeného. Shodný znak v dané věci je v tom, že poškozený byl v obdobném věku jako poškozená, byl na počátku manželství a psychický stav manželky vyžadoval psychiatrickou pomoc. Nicméně v posuzované věci Vrchní soud přiznal pozůstalým základní částku s ohledem na nedbalostní zavinění obžalované a to, že svou vinu uznala.

64. V poslední věci Vrchního soudu v Praze, sp. zn. [Anonymizováno], jsou shodné znaky u věku poškozené, která byla matkou nezletilých dětí ve věku 9 let a 6 měsíců. Vrchní soud přiznal dceři poškozené odškodnění ve výši 1 400 000 Kč a synovi 1 200 000 Kč. Rodičům poškozené byla přiznána základní částka.

65. Žalovaná odkázala na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8, č. j. [Anonymizováno], který byl potvrzen rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. [Anonymizováno], kdy shodným znakem s tímto případem je s projednávanou věcí v tom, že k úmrtí poškozeného došlo následkem dopravní nehody, dále skutečnost, že poškozený byl mladý (41) let a v rodině byly harmonické vztahy (nikoliv však výjimečné). Soud v tomto případě přiznal pozůstalé manželce a otci poškozeného základní částku. Dále žalovaná odkázala pro srovnání na rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. [Anonymizováno]. Předmětem uvedeného řízení byl nárok na odčinění duševních útrap osob sešvagřených ve vztahu k poškozenému, dále neteře a přítele poškozeného. V porovnávané věci však nebyl prokázán natolik blízký a intenzívní vztah k poškozenému, který by odůvodňoval oprávněnost žalovaných nároků. Uvedená rozhodnutí však dle soudu zcela přiléhavá, a to z níže uvedených důvodů.

66. Lze shrnout, že v projednávaném případě došlo k poškození zdraví z nedbalosti. Žalobce a) a b) žili v době dopravní nehody s poškozenou ve společné domácnosti. Ve shodě s porovnávanými případy bylo úmrtí poškozené medializováno, poškozený zemřela velmi mladá a byla matkou nezletilých dětí. Žalobci a), b), c), d), e) se domáhají dvojnásobku základní částky s odkazem na výjimečné rodinné vztahy, nízký věk poškozené, medializaci úmrtí poškozené a nízký trest pro viníka dopravní nehody.

67. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018, uveřejněném pod číslem 85/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, při určení výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké je třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce. Na straně pozůstalého je významná zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění. Zohlednit lze rovněž, byl-li pozůstalý očitým svědkem škodní události, byl-li s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl. Kritéria odvozená od osoby škůdce jsou především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho duševní sféry, forma a míra zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné pouze z hlediska toho, aby výše náhrady pro něj nepředstavovala likvidační důsledek. Požadavek srovnání výše náhrad přiznaných v některých případech zásahů do práva na čest, důstojnost, popřípadě soukromí veřejně známých osob ze strany informačních médií a v případech jiných zásahů do osobnostních práv nelze mechanicky vykládat tak, že by náhrada za usmrcení osoby blízké měla být vždy vyšší než náhrada za zásah do jiných osobnostních práv. Za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.

68. Soud s ohledem na shora uvedené případy a cit. rozsudek Nejvyššího soudu shledal jako přiměřené odškodnění pro žalobce následující částky.

69. Pro žalobce a) částku 956 550 Kč. Soud při stanovení této výše odškodnění vycházel z následujících úvah. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobce a) měl s poškozenou harmonický vztah, který byl zintenzivněný tím, že měli malého syna (žalobce b) a společnou lásku ke psům (oba byli aktivní kynologové). Poškozená zemřela vemni mladá, tedy ve věku 35 let a v prvních letech společného života s žalobcem a). Jednalo se o ztrátu náhlou. Zásadní skutečností, jenž je důvodem pro navýšení odškodnění, byla skutečnost, jak se žalobce a) o smrti poškozené dozvěděl, identifikace poškozené a medializace věci. Kdy soud rekapituluje, že žalobce a) po telefonátu, že syn nedorazil s poškozenou do školky, volal na policii. Na policii mu sdělili, že je nehoda s úmrtím kousek od jeho bydliště. Žalobce a) se vydal po operaci se synem v náručí poškozenou hledat. Na místě nehody zjistil, že oním úmrtím, bylo úmrtí poškozené. Žalobce a) najednou čelil situaci, kdy viděl na silnici přikryté tělo družky, majíc v náručí jejich společné dvouleté dítě. Současně byl požádán o její identifikaci, což dle jeho slov „nezvládl“ a musel být zavolán intervent. Poté policisti vzali syna a čekali s ním za rohem [jak vypověděla žalobkyně g), která pro nezletilého jela na místo nehody, aby ho odvezla domů]. Poté, co žalobce a) poškozenou identifikoval, vrátil se s policejním interventem domů a následně s ním odjel úmrtí poškozené oznámit jejím rodičům. V tu dobu už začala o nehodě psát média a informovala o ní i rádia. Namísto truchlení byl žalobce a) vystaven tlaku médií, která si stahovala rodinné soukromé fotky a zveřejňovala je. Ze strachu z médií i obvolával smuteční hosty telefonem, aby se vyhnul další možné medializaci. K omluvě viníka dopravní nehody vypověděl, že ji hodnotil jako zcela účelovou, neosobní, že to bylo jako „plivnutí do tváře“. Sám situaci nezvládal, pomáhala mu hodně jeho matka a sestra, a to hlavně s péčí o syna, který se vyrovnával se ztrátou maminky. Má-li se soud pokusit své úvahy v rámci přezkoumatelnosti alespoň rámcově kvantifikovat, lze nabídnout z těch zásadních kritérií následující přehled. Pro zvýšení zadostiučinění hovoří nízký věk poškozené (o 10 %), trauma z identifikace poškozené na místě nehody (o 25%), dále pátrání po poškozené se synem a po operaci (o 5%) a medializace věci (o 10%). O výše popsaných okolnostech nebylo mezi stranami sporu, sporná byla toliko výše odškodnění. Ostatní kritéria soud vyhodnotil jako neutrální (nedbalostní zavinění dopravní nehody, omluva viníka dopravní nehody) výši zadostiučinění nezvyšují ani nesnižují. Soud tak základní zadostiučinění zvýšil o 50 %, což představuje částku 956 550 Kč. Nutno uvést, že v případy uvedené shora a stejně tak případy označené žalovanou nejsou pro posouzení přiměřenosti odškodnění žalobce a) přiléhavé, neboť v žádném z nich nebyl pozůstalý v situaci, kdy musel svého blízkého bezprostředně identifikovat.

70. Soud dále s ohledem na shora uvedené případy shledal přiměřeným odškodněním pro žalobce b) částku 1 147 860 Kč. Soud při stanovení této výše odškodnění vycházel z následujících úvah. Žalobce b) je synem poškozené a žalobce a). V době dopravní nehody mu byly dva roky, přišel tedy ve velmi nízkém věku o matku, kterou si nejspíše nebude ani pamatovat. Soud má za to, že ačkoliv se žalobce b) nacházel v době dopravní nehody na místě s otcem, nemohl chápat, co se na místě stalo. Dle soudu je však nade vší pochybnost, že žalobce b) musel být situací traumatizován skrze žalobce b), který se na místě zhroutil. Žalobce b) pak opatrovali policisté něž si pro něj přijela babička. Z výslechu žalobců soud zjistil, že žalobce po ztrátě matky zažíval stres, plakal, ptal se po mamince, spouštěla se mu krev z nosu. Žalobce b) ve snaze snížit následky z náhlé smrti poškozené kontaktoval dětské psychology a radil se s nimi, jak mají situaci zvládat a jak postupovat. Ani u žalobce b) nelze odhlédnout od medializace úmrtí poškozené, která může vést v budoucnu k prohloubení traumatu a možné stigmatizaci v kolektivu. V rámci přezkoumatelnosti soud rámcově kvantifikuje své úvahy následovně. Soud má za to, že u žalobce b) je zásadním důvodem pro zvýšení zadostiučinění ztráta poškozené jako matky v tak útlém věku, kdy není pochyb o tom, že žalobce b) je a bude touto ztrátou silně traumatizován (zvýšení o 50%), dále medializace věci (o 10%) a trauma z události, kdy bezprostředně vnímal útrapy svých nejbližších v důsledku úmrtí poškozené u (o 20%). Ostatní kritéria soud vyhodnotil jako neutrální (nedbalostní zavinění dopravní nehody, omluva viníka dopravní nehody) výši zadostiučinění nezvyšují ani nesnižují. Soud tak základní zadostiučinění zvýšil o 80 %, což představuje částku 1 147 860 Kč. Zde soud odkazuje na výše popsaný případ Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. [Anonymizováno], v němž soud přiznal pozůstalému dítěti dvojnásobek základní částky. Jednalo se však o úmyslný trestný čin a s ohledem na drogovou závislost poškozené, bylo vyšší riziko stigmatizace dítěte v budoucnosti. Rovněž, oproti projednávané věci, nemělo pozůstalé dítě druhého pečujícího rodiče. Rozdíl ve věku dětí v porovnávaných věcech, není podstatný. Ztráta pečujícího rodiče je traumatizující v jakémkoliv věku a nelze příp. bagatelizovat s odkazem na nízký věk pozůstalého dítěte. Soudu se proto jeví přiznané zadostiučinění jako přiměřené, tedy aby odpovídalo zhruba 80 % případu.

71. U žalobců c) a d) soud shledal přiměřeným odškodněním každému z nich v částce 797 125 Kč. Soud vycházel z harmonických vztahů v rodině. Žalobci jsou rodiči poškozené a pomáhali jí a ona zase pomáhala jim. Žalobkyně d) se se ztrátou poškozené dosud nevyrovnala a musela vyhledat odbornou psychiatrickou pomoc. Žalobce c) zpočátku situaci zvládal, ale s odstupem času kontaktoval psychologa. Ačkoliv rodiče poškozené spolu nežijí, měla poškozená s oběma láskyplný vztah. O uvedeném rovněž nebylo mezi stranami sporu. Soud u rodičů poškozené vycházel při stanovení odškodnění zejména z nízkého věku poškozené, která byla jejich první dcerou, zemřela náhle a zbytečně (o 10%) a dále z medializace jejího úmrtí, jenž nepochybně trauma rodičů zintenzivňuje (o 20%). Oba žalobci nesli úkorně, že byly s úmrtím dcery konfrontováni v médiích. Soud odkazuje na případ Vrchního soudu v Praze sp. zn. [Anonymizováno], v němž byly zohledněny nadstandartní vztahy matky a sestry poškozeného a usilovné pátrání po poškozeném poté, co nereagoval na telefonáty. Vrchní soud přiznal matce poškozeného odškodnění ve výši 1 100 000 Kč, tedy odškodnění několikanásobně navýšené. Odškodnění v dané věci každému z žalobců ve výši 797 125 Kč, tedy navýšené o 25% oproti základné částce, se proto jeví soudu jako přiměřené. Soud i u žalobců c) a d) vyhodnotil ostatní kritéria jako neutrální (nedbalostní zavinění dopravní nehody, omluva viníka dopravní nehody), jenž výši zadostiučinění nezvyšují ani nesnižují. Žalobci naopak vnímají trest pro viníka dopravní nehody jako mírný až „směšný“, žádnou úlevu jim jeho potrestání nepřineslo.

72. Při odškodnění žalobkyně e) soud vzal v potaz, že se jedná o sestru poškozené tedy tzv. jinou osobu blízkou ve smyslu § 2959 o. z. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně e) měla s poškozenou láskyplný sesterský vztah. Ke své sestře vzhlížela, poškozená jí byla oporou. Trávily společně volný čas, vyrůstaly spolu, telefonovaly si. Pouto sester hodnotil soud jako silné. Žalobkyně e) vypověděla, že chápe, proč se jí a zbylým žalobcům neomluvil viník nehody osobně, nicméně omluvný dopis byl strohý neosobní, žádnou úlevu jí nepřinesl. Soud u sestry poškozené vycházel při stanovení odškodnění zejména z nízkého věku poškozené, která zemřela náhle a zbytečně (o 10%) a dále z medializace jejího úmrtí, jenž nepochybně celé trauma rodiny zintenzivnila (o 20%). Soud i zde odkazuje na případ Vrchního soudu v Praze sp. zn. [Anonymizováno], v němž byly zohledněny nadstandartní vztahy sestry poškozeného a usilovné pátrání po poškozeném poté, co nereagoval na telefonáty. Vrchní soud přiznal sestře poškozeného odškodnění ve výši 900 000 Kč, tedy odškodnění dvojnásobně navýšené. V posuzované věci pak soud základní zadostiučinění zvýšil o 25 %, což představuje částku 557 988 Kč. Tato výše se jeví soudu jako přiměřená a odpovídá i srovnávanému případu (v projednávané věci žalobkyně po poškozené nepátrala).

73. U stanovení výše odškodnění u žalobců f), g), h) vycházel soud z nadstandartních vztahů v rodině. Ostatně o nadstandartních vztazích neměla pochyb ani žalovaná, která z tohoto důvodu plnila žalobcům jako jiným osobám blízkým ve smyslu § 2959 o. z. O intenzitě vztahů vypovídá i skutečnost, že poškozená se starala v době hospitalizace o žalobce f) i po ní, pomáhala mu později i s rekonvalescencí. Dále docházela do školky, kde pracovaly žalobkyně g) a h) a prováděla tam canisterapii. Do školky chodil i syn poškozené. S rodinou svého druha se navštěvovali, trávili spolu volný čas, pomáhali si. Žalobkyně h) měla také děti, vídala se s poškozenou často, chodily spolu na kávu, telefonovaly si. Poškozené i vypomáhala s hlídáním syna, když potřebovala kvůli práci hlídání. Soud u žalobců přistoupil k navýšení částky poskytnuté žalovanou, neboť i zde zohlednil nízký věk poškozené a medializaci jejího úmrtí (i zde celkem [hodnota]%). Nadto žalobkyně g) a h) intenzivně vypomáhali žalobci a) po úmrtí poškozené, a to nejen organizačně, ale i po psychické stránce, a to jak jemu, tak žalobci b). Soud u žalobců f) a g) přistoupil k navýšení žalované poskytnutého odškodnění ve výši 50 000 Kč o 25%, tj. na částku 70 000 Kč každému z nich a u žalobkyně h) na částku 30 000 Kč (oproti žalovanou poskytnutého plnění ve výši 20 000 Kč). Vyššímu zadostiučinění u žalobců f), g), h) brání okolnost, že nepatří do skupiny nejužších vztahů (rodič, dítě, manžel), 74. Soud doplňuje, že odškodnění žalobcům nemůže vyvážit ztrátu a jediné, o co soud může usilovat je, aby odškodnění nebylo nepřiměřeně nízké. Soud shledal, že odškodnění, které se žalobcům dostalo před podáním žaloby, bylo nepřiměřeně nízké zejména s ohledem intenzitu traumatu, které žalobci prožili, a proto soud odškodnění zvýšil, aby lépe odpovídalo zásadám slušnosti. Přiznané odškodnění pak odráží skutkové okolnosti případu, jak jsou popsány v předcházejících odstavcích.

75. Žalobci a) by se mělo dostat k poskytnuté částce 797 125 Kč dalších 159 425 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

76. Žalobci b) by se mělo dostat k poskytnuté částce 637 700 Kč dalších 510 160 Kč, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.

77. Žalobcům c) a d) by se mělo dostat k poskytnuté částce 637 700 Kč každému z nich dalších 159 425 Kč, jak je uvedeno ve výroku VI. a VIII. rozsudku.

78. Žalobkyni e) by se mělo dostat k poskytnuté částce 446 390 Kč dalších 111 598 Kč, jak je uvedeno ve výroku X. rozsudku.

79. Žalobcům f) a g) by se mělo dostat k poskytnuté částce 50 000 Kč každému z nich dalších 20 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku XII. a XIV. rozsudku.

80. Žalobkyni h) by se mělo dostat k poskytnuté částce 20 000 Kč dalších 10 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku XVI. rozsudku.

81. Soud zbývající nedůvodné odškodnění ve vztahu ke každému z žalobců zamítl, jak je uvedeno ve výrocích III., V., VII., IX., XI., XIII., XV., XVII. rozsudku.

82. Výživné pro žalobce b) dle § 2966 o. z.

83. Soud posoudil nárok žalobce b) na výživné podle ust. § 2966 o. z. formou peněžitého důchodu (renty), kterou žalobce požadoval (po připuštění změny žaloby usnesením č. j. 31 C 48/2022 – 697 a usnesením č. j. 31 C 48/2022 – 699) za období od 8. 11. 2019 až 31. 12. 2019 v částce 5 759 Kč měsíčně, za období od 1. 1. 2020 až 31. 12. 2020 v částce 6 008 Kč měsíčně, za období 1. 1. 2021 až 31. 12. 2021 v částce 6 622 Kč měsíčně, za období 1. 1. 2022 až 31. 5. 2022 v částce 6 404 Kč měsíčně, za období 1. 6. 2022 až 31. 8. 2022 částku 7 247 Kč měsíčně, za období 1. 9. 2022 až 31. 12. 2022 v částce 7 915 Kč měsíčně, za období 1. 1. 2023 až 28. 2. 2023 v částku 8 283 Kč měsíčně, za období 1. 3. 2023 až 31. 5. 2023 v částce 11 283 Kč měsíčně, za období 1. 6. 2023 až 31. 12. 2023 v částce 11 635 Kč měsíčně. Žalobce b) při stanovení výše výživného vycházel z výše výživného 10 000 Kč od kterého odečetl výši sirotčího důchodu. Ze shora skutkových zjištění soudu vyplývá, že jsou splněny podmínky pro vznik tohoto nároku, kdy žalobce b) je oprávněn tento nárok požadovat po poškozené jako pojistiteli škodního vozidla. Níže se soud zabýval, zda žalobci vznikl nárok na výživné v požadované výši či nikoliv.

84. Vzhledem k tomu, že výše příjmů poškozené nebyla dostatečně tvrzena a nebyla ani prokázána, soud upozornil žalobce b) na jednání konaném dne 13. 11. 2024 dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. že nemá tento nárok za dotvrzený a prokázaný (č. l. 422 p.v.). Po doplnění žalobních tvrzení a důkazů ze strany žalobce b) byl žalobce b) na jednání konaném dne 29. 1. 2025 dle § 118a odst. 3 o.s.ř. poučen, že ani po doplnění důkazů nemá soud tento nárok za dotvrzený a prokázaný (č. l. 660 p.v.). Žalobce byl poučen o následcích nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu. Žalobce na uvedenou výzvu dotvrdil, že kolem roku 2013 byl průměrný hrubý příjem poškozené z finančního poradenství 50 000 Kč. Po rodičovské dovolené se postupně zapojovala do pracovního procesu formou brigád u [právnická osoba], [právnická osoba] a na [právnická osoba]. Práce na [Anonymizováno] poškozenou naplňovala, nicméně plánovala, že se bude opět naplno věnovat finančnímu poradenství (ř. l. 427 p. v.).

85. V projednávaném řízení bylo nesporné, že poškozená před dopravní nehodou poskytovala péči a výživu žalobci b), kdy žila s žalobcem a) a b) ve společné domácnosti. Bylo prokázáno, že poškozená měla ještě nezletilou dceru [jméno FO] z předchozího vztahu, kterou měla ve střídavé péči s bývalým partnerem a otcem nezletilé. Na nákladech na výživu [jméno FO] se podílela ve výši jedné poloviny. Žalobce b) bydlel do dopravní nehody s rodiči v pronajatém bytě a po nehodě se odstěhoval s otcem do služebního bytu. Žalobce b) v době dopravní nehody navštěvoval školku a měla ho ve třídě jeho babička, nebylo tvrzeno, že by měl jakékoliv zvýšené nároky. Žalobci b) byly v době dopravní nehody dva roky, tedy k [datum] 2019.

86. Soud má oproti žalované má za to, že v dané věci nelze při stanovení výše výživného vycházet z třetího čtvrtletí roku 2019, ale ze schopností a možností poškozené. Soud má za prokázané, že před dopravní nehodou dosahovala poškozená v období od 1. 5. 2019 do 30. 11. 2019 příjmů v celkové výši 118 684 Kč, kdy za poslední dva měsíce měla vyjma vyplacených odměn za zprostředkování i příjem z [Anonymizováno]. Poškozená měla středoškolské vzdělání s maturitou, vystudovala gymnázium a před nástupem na rodičovskou dovolenou dosahovala zdanitelných příjmů v roce 2013 ve výši 91 778 Kč, v roce 2014 ve výši 229 670 Kč, v roce 2015 ve výši 261 608 Kč a v roce 2016 ve výši 164 009 Kč. V řízení pak nebylo prokázáno, zda tyto příjmy byly z doložených smluv se společností [právnická osoba] a ze smlouvy pojišťovacího zprostředkovatele ze dne 14. 4. 2014. Bylo však prokázáno, že poškozená od 1. 1. 2017 pobírala rodičovský příspěvek a příspěvek na bydlení. Žádné vyšší příjmy z brigád nebyly v období čerpání rodičovského příspěvku prokázány. Soud má shodně s žalovanou za to, že vklady a finanční výpomoc od žalobce c) nelze do příjmů poškozené zohlednit. Po vyčerpání rodičovského příspěvku byly poškozené za období od 1. 5. 2019 do 30. 11. 2019 vyplaceny odměny daňového poradce od [právnická osoba] ve výši 95 354 Kč. Vedle těchto částek byla poškozené v měsíci říjnu a listopadu 2019 vyplacena částka od [právnická osoba] ve výši 14 286 Kč (říjen) a [právnická osoba] ve výši 9 044 Kč (listopad). Žádné jiné příjmy nebyly prokázány, nebyly tedy ani prokázány příjmy poškozené v roce 2013 v tvrzené výši 50 000 Kč měsíčně (z daňového přiznání za rok 2013 však vyplývají „pouze“ příjmy poškozené v celkové výši 91 778 Kč Kč).

87. S ohledem na uvedené příjmy poškozené, které nedosahovaly žalobcem b) tvrzené výše a skutečnost, že poškozená měla příjem jako OSVČ od roku 2014 do roku 2017 (zde však bez prokázání činnosti, z níž příjem pocházel) a následně od roku 2019, soud při stanovení výše výživného vycházel z hrubé měsíční mzdy pro činnost finančních a investičních poradců, kterou se poškozená naposledy živila. Soud však nevycházel z mediánu, ale shodně s žalovanou z 1. decilu s ohledem na příjmy, kterých poškozená v tomto oboru dosahovala před dopravní nehodou a skutečnost, že žalobce b) neprokázal délku praxe poškozené v oboru. Pokud v 1. decilu byla výše průměrné hrubé měsíční mzdy pro činnost finančních a investičních poradců v roce 2019 ve výši 32 759 Kč měsíčně, v roce 2020 ve výši 32 759 Kč měsíčně, v roce 2021 ve výši 35 688 Kč měsíčně, v roce 2022 ve výši 38 824 Kč měsíčně, v roce 2023 ve výši 43 128 Kč měsíčně, soud za přiměřenou výši výživného s ohledem na shora uvedené považoval částku 4 000 Kč měsíčně do pěti let věku žalobce a od šesti let 4 500 Kč měsíčně. Soud při stanovení výše výživného předně vycházel z doporučující tabulky výživného a doporučeného procenta z příjmu poškozené, které by žalobci b) náleželo. V případě žalobce b) se jedná o 12 % z čistého příjmů poškozené do jeho 5 let a od 5 let o 14 % z čistého příjmu poškozené (s ohledem na 2 vyživovací povinnosti poškozené). V řízení nebylo ani tvrzeno, že by žalobce b) měl zvýšené výdaje nad běžný rámec dětí daného věku. Soud rovněž zohlednil, že poškozená měla ještě jednu vyživovací povinnost a že o žalobce b) je v péči žalobce a). Částka výživného dle soudu odpovídá odůvodněným potřebám žalobce b) za žalované období, neboť žalobci b) byly v době dopravní nehody 2 roky a žalobce jej požaduje do roku 2023, tedy do první třídy základní školy (což soud vy výši výživného za rok 2023 zohlednil jeho navýšením o 500 Kč měsíčně).

88. Soud má pak za to, že nelze přistoupit k žalobcem b) tvrzenému navýšení výživného o osobní péči poškozené, o níž v důsledku dopravní nehody přišel, neboť tato okolnost byla soudem zohledněna ve výši odškodnění žalobce b) za jeho duševní útrapy vzniklé mu úmrtím poškozené.

89. Z částky výživného je pak nutné odečíst výši vyplaceného sirotčího důchodu, který byl žalobci b) přiznán rozhodnutím ČSSZ od [datum] 2019 v celkové výši 4 663 Kč. O lednové splátky roku 2021 byl sirotčí důchod navýšen na celkovou částku 4 807 Kč, od červnové splátky 2022 na celkovou částku 5 604 Kč, od červnové splátky 2023 na celkovou částku 6 369 Kč a od 1. 1. 2024 na celkovou částku 6 729 Kč. Nutno shrnout, že pokud soud shledal přiměřeným výživné ve výši 4 000 - 4 500 Kč a již v roce 2019 pobíral žalobce b) sirotčí důchod ve výši 4 663 Kč měsíčně, není požadavek žalobce b) na výživné důvodný. Soud jej proto výrokem XVIII. zamítl.

90. Náhrada škody za pohřeb psa [jméno] ve výši 30 000 Kč a za jeho usmrcení 100 000 Kč.

91. Žalobce a) se podanou žalobou domáhal i náhrady škody vzniklé mu vynaloženými náklady na pohřeb psa [jméno], který zemřel při dopravní nehodě s poškozenou a dále škody vzniklé mu usmrcením [jméno], který byl speciálně vycvičeným záchranářským psem.

92. Vzhledem k tomu, že škoda spočívající v nákladech na pohřeb byla pouze tvrzena, soud upozornil žalobce na jednání konaném dne 19. 8. 2024 dle § 118a odst. 3 o.s.ř. že nemá tento nárok za prokázaný. Současně soud upozornil žalobce, že rovněž nemá za prokázané, že byl v době dopravní nehody vlastníkem psa [jméno] (č. l. 345 p.v.). Žalobce byl poučen o následcích nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu.

93. Žalobce však ani po výzvě soudu žádné důkazy k prokázání nároku na zaplacení nákladů na pohřeb neoznačil (viz vyjádření č. l. 356 bod 42). Žalobce a) tedy u tohoto nároku neunesl důkazní břemeno. V reakci na výzvu ohledně vlastnictví psa [jméno] navrhl žalobce vyloučení tohoto nároku k samostatnému projednání s odůvodněním, že podal návrh na dodatečné projednání dědictví po poškozené. Soud však tento návrh usnesením č. j. 31 C 48/2022 – 702 zamítl, neboť tato skutečnost nemůže zhojit nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce a). Dědické řízení po poškozené bylo zastaveno, poškozená nezanechala závěť, přičemž jediným zákonným dědicem po poškozené je žalobce b). Pokud žalobce tvrdil, že byl spolumajitelem psa [jméno], nemá soud tato tvrzení za prokázaná. Veškeré dokumenty vztahující se k [jméno] byly vedeny na poškozenou. Skutečnost, že se žalobce a) o [jméno] staral nemá na vlastnictví poškozené žádný vliv.

94. Vzhledem k tomu, že žalobce stran nároku na náhradu škody ve výši 30 000 Kč neunesl důkazní břemeno a u nároku na náhradu škody ve výši 100 000 Kč (tedy nároku na náhradu obvyklé ceny zemřelého psa) není dána jeho aktivní věcná legitimace, soud tyto nároky jako nedůvodné zamítl, jak je uvedeno ve výroku XIX. rozsudku.

95. Náhrada škody za veterinární péči a snížení hodnoty psa [jméno] v celkové výši 120 000 Kč § 2969 o. z. a násl.

96. Žalobce a) se dále podanou žalobou domáhal náhrady škody vzniklé mu zraněním a snížením hodnoty psa [jméno] v důsledku dopravní nehody. Žalobce a) tvrdil, že [jméno] je speciálně vycvičený záchranářský pes, který při dopravní nehodě utrpěl středně těžká poranění a velké psychické trauma. V důsledku utrpěného traumatu již nebude moci být využíván jako záchranářský pes.

97. Soud na jednání konaném dne 19. 8. 2024 dle § 118a odst. 3 o.s.ř. upozornil žalobce a) že nemá za prokázaný jednak vznik škody v tvrzené výši a ani vlastnictví psa [jméno] žalobcem a) (č. l. 345 p.v.). Žalobce byl poučen o následcích nesplnění výzvy, jímž je neúspěch ve sporu. Žalobce ani přes poučení soudu nedoložil vlastnictví psa [jméno], u něhož nedoložil ani tvrzené náklady na veterinární péči vzniklé mu v souvislosti s dopravní nehodou (viz vyjádření č. l. 356 bod 42). K prokázání snížení hodnoty psa [jméno] navrhl vypracování znaleckého posudku.

98. Žalobce v reakci na výzvu stran vlastnictví psa [jméno] navrhl vyloučení věci k samostatnému projednání s odůvodněním, že podal návrh na dodatečné projednání dědictví po poškozené. Soud však i tento návrh usnesením č. j. 31 C 48/2022 – 702 zamítl, neboť dodatečné projednání dědictví nemůže zhojit nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce a) za situace, kdy jediným zákonným dědicem poškozené je žalobce b). Žalobce a) rovněž u [jméno] tvrdil, že je jeho spolumajitelem, nicméně ani v tomto případě o jeho vlastnictví z důkazů nevyplývá ničeho. Skutečnost, že se žalobce a) o [jméno] stará nesvědčí o jeho vlastnictví. Žalobce ani přes výzvu soudu nedoložil žádné listinné důkazy, např. kupní smlouvu, očkovací průkaz či doklad o úhradě správních poplatků za [jméno], jimiž každý majitel psa disponuje. Soud proto pro nadbytečnost neprováděl výslechy žalobce a svědků, neboť péče o psa jeho vlastnictví nedokládá.

99. Vzhledem k tomu, že žalobce stran nároku na náhradu škody ve výši 20 000 Kč neunesl důkazní břemeno a u nároku na náhradu škody ve výši 100 000 Kč není dána jeho aktivní věcná legitimace, soud tyto nároky jako nedůvodné zamítl, jak je uvedeno ve výroku XX. rozsudku.

100. Náhrada nemajetkové újmy žalobců a) a b) dle § 2971 o. z.

101. Žalobci a) a b) se podanou žalobou dál domáhali náhrady nemajetkové újmy, která jim vznikla následkem úmrtí psa [jméno] při dopravní nehodě a dále nemajetkové újmy, jež jim vznikla poraněním psa [jméno] při dopravní nehodě.

102. Žalobci a) a b) pociťují újmu vzniklou jim ztrátou psa [jméno] a poraněním psa [jméno] jako osobní neštěstí. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a) a poškozená byly kynologové, kteří se věnovali speciálnímu výcviku psů. Pes [jméno] i pes [jméno] s nimi žili ve společné domácnosti, žalobce a) se o oba psi staral spolu s poškozenou.

103. Žalovaná tyto nároky žalobců a) a b) zcela popírala. Zdůraznila výslovné znění § 2971 o. z. s tím, že v dané věci byla dopravní nehoda zaviněna z nedbalosti, nikoliv z hrubé nedbalosti. Žalovaná dále odkázala na judikaturu, dle níž za osobní neštěstí, které je podmínkou pro přiznání náhrady nemajetkové újmy, nelze považovat situaci, kdy chovatel psa poškozeného na zdraví jiným psem ztratil možnost účastnit se s ním výstav a závodů, avšak svého psího společníka neztratil, nadále s ním žije, chodí na procházky i na cvičiště, i když jen pro zábavu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 972/2018, Rc 18/2020).

104. Žalobce a) vyčíslil nemajetkovou újmu za usmrcení [jméno] na částku 50 000 Kč a u žalobce b) na částku 10 000 Kč. Výše částek se odvíjí od jejich blízkého vztahu k zemřelému psovi. Zdůraznil, že viník dopravní nehody jel bezohledně a velmi riskantně, což vyústilo v dopravní nehodu, při níž zemřela poškozená i pes [jméno]. [jméno] byl každodenním společníkem žalobce a) i b). Jeho ztráta nepříznivě zasáhla do jejich obvyklých aktivit. Oba pociťují ztrátu [jméno] jako osobní neštěstí. Viník dopravní nehody vláčel zaklíněného [jméno] cca 100 m od místa střetu. S ohledem na tyto okolnosti považoval žalobce a) požadovanou výši zadostiučinění za adekvátní. Žalovaná popírala vznik tohoto nároku u žalobců, nesporovala však jejich tvrzení o vztahu k [jméno] a ani vznik jejich újmy v důsledku jeho úmrtí. Popírala však, že by tvrzenou újmu bylo možno považovat za osobní neštěstí žalobců.

105. Soud však po posouzení všech okolností dané věci ve shodě s žalobci a) a b) uzavřel, že usmrcením psa [jméno] vznikla žalobcům tvrzená újma a tato je odškodnitelná dle § 2971 o. z. Soud výslech žalobců k prokázání tvrzené újmy považoval za nadbytečný, neboť má oproti žalované za to, že úmrtí [jméno], který byl členem rodiny, pociťují (zcela zřejmě) jako osobní neštěstí.

106. Soud při stanovení výše odškodnění vycházel z případu Krajského soudu v Hradci Králové ve věci sp. zn. 23 Co 187/2020 – 180, v němž krajský soud posuzoval nároky žalobců na náhradu nemajetkové újmy za usmrcení psa jiným psem. V dané věci došlo k úmrtí psa následkem spáchání přestupku a žalobci jeho ztrátu pociťovali jako osobní neštěstí. Krajský soud přiznal žalobkyni, jež nebyla přítomna usmrcení psíka, odškodnění ve výši 10 000 Kč. Tato částka se však jeví soudu v dané věci jako nepřiměřeně nízká s ohledem na ztrátu žalobců. V projednávané věci shledal soud přiměřeným zadostiučiněním pro žalobce a) částku 25 000 Kč, neboť k úmrtí psa v porovnávaném případě došlo v roce 2017. [jméno] však zemřel v roce 2019. Současně podle soudu nelze odhlédnout od toho, že [jméno] byl vláčen viníkem dopravní nehody několik metrů a ani od toho, že žalobci byly přítomni na místě dopravní nehody. Žalobce a) viděl [jméno] přikrytého na silnici. U žalobce b) shledal soud přiměřeným zadostiučiněním částku 5 000 Kč s ohledem na jeho nízký věk. Soud však nemá pochybnost o tom, že žalobce b) ztrátu svého psího společníka vnímal jako osobní neštěstí.

107. K žalované namítanému nesplnění podmínek pro přiznání uvedeného nároku soud doplňuje, že ustanovení § 2971 o. z. obsahuje demonstrativní výčet zvláštních okolností způsobené újmy. Výslovně pak mezi ně řadí porušení důležité právní povinnosti z hrubé nedbalosti, či způsobení újmy úmyslně z touhy ničit, ublížit či z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné. Tedy podmínkou pro vznik tohoto nároku je protiprávní jednání škůdce určité intenzity. V projednávané věci se viník dopravní nehody (dle odůvodnění rozhodnutí trestního soudu) dopustil z vědomé nedbalosti (§ 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku), neboť bez pochybností věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nezpůsobí. Svým jednáním pak porušil hned několik důležitých právních povinností vyplývajících mu z jeho postavení řidiče a uložené mu zákonem, konkrétně – povinnost chovat se ohleduplně a ukázněně, aby neohrožoval život, zdraví jiných osob, řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích, povinnost užít vozidlo splňující technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, povinnost věnovat se plně řízení vozidla a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích a povinnost jet v obci nejvýše 50 km/h. Tento výčet nesvědčí o prosté nedbalosti viníka dopravní nehody, ale o jeho lehkomyslném přístupu a bezohlednosti při pohybu na komunikaci jež hraničí s hrubou nedbalostí, tedy jednání, jež je svou intenzitou podřaditelné pod § § 2971 o. z.

108. U nároku žalobců a) a b) na odčinění újmy jim vzniklé poranění psa [jméno] při dopravní nehodě, odkazuje soud na žalovanou citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 972/2018, dle kterého nelze za osobní neštěstí, které je podmínkou pro přiznání náhrady nemajetkové újmy, považovat situaci, kdy chovatel psa poškozeného na zdraví ztratí možnost účastnit se s ním výstav a závodů, avšak svého psího společníka neztratil, nadále s ním žije, chodí na procházky i na cvičiště, i když jen pro zábavu.

109. S ohledem na shora uvedené přiznal soud žalobci a) odškodnění za újmu mu vzniklou usmrcením [jméno] ve výši 25 000 Kč (výrok XXI. rozsudku), dále žalobci b) z téhož titulu ve výši 5 000 Kč (výrok XXIII. rozsudku) a zbývající nedůvodné odškodnění ve vztahu ke každému z nich zamítl, jak je uvedeno ve výrocích XXII., XXIV., XXV. rozsudku.

110. Náhrada nákladů řízení 111. Žalobce a) byl v řízení úspěšný ohledně nároku na odčinění duševních útrap ve výši 159 425 Kč (§142 odst. 3 o.s.ř.), nároku na náhradu újmy za usmrcení psa [jméno] ve výši 25 000 Kč (§142 odst. 3 o.s.ř.), oproti tomu byla žalovaná úspěšná ohledně nároku na náhradu škody ve výši 130 000 Kč a 120 000 Kč. Žalobce a) byl v řízení úspěšný v 42,46 % a žalovaná byla úspěšná v 57,54 % Soud proto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznal v řízení větší měrou úspěšné žalované 15,08 % vynaložených nákladů řízení. Větší měrou úspěšné žalované náleží náhrada paušálních nákladů za úkony [(1) vyjádření se k žalobě, (2) účast na jednání 2. 5. 2023, (3) účast na jednání 11. 7. 2023, (4) účast na jednání 19. 8. 2024, (5) účast na jednání 29. 1. 2025, (6) účast na jednání konaném dne 21. 5. 2025, (7) vyjádření z 26. 5. 2023, (8) vyjádření 10. 11. 2023, (9) vyjádření 14. 2. 2024, (10) vyjádření 17. 1. 2025, (11) vyjádření 20. 5. 2025, tedy celkem za 11 úkonů á 300 Kč podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Pokud by byla žalovaná plně úspěšná, náležela by jí náhrada nákladů řízení ve výši 3 300 Kč. Po zohlednění úspěchu ve věci činí náhrada nákladů žalované 521,40 Kč. Soud proto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznal v řízení větší měrou úspěšné žalované ve vztahu k žalobci a) náhradu nákladů řízení ve výši 521,40 Kč, jak je uvedeno ve výroku XXI. rozsudku.

112. Žalobce b) byl v řízení úspěšný ohledně nároku na odčinění duševních útrap ve výši 510 160 Kč (§142 odst. 3 o.s.ř.), nároku na náhradu újmy za usmrcení psa [jméno] ve výši 5 000 Kč (§142 odst. 3 o.s.ř.), oproti tomu byla žalovaná úspěšná ohledně nároku na náhradu výživného (tedy částky 342 279 Kč) a nároku na náhradu újmy za poranění [jméno] ve výši 5 000 Kč. Žalobce b) byl v řízení úspěšný v 59,73 % a žalovaná byla úspěšná v 40,27 % Soud proto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznal v řízení větší měrou úspěšnému žalobci b) 19,46 % vynaložených nákladů řízení. Soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že je žalovaná povinna nahradit větší měrou úspěšnému žalobci b) náklady řízení (142 odst. 2). V případě nemajetkové újmy je nutné vyjít z tarifní hodnoty 3x 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) ve spojení s § 8 odst. 1 AT, neboť soud projednával zásah do osobnostních práv s návrhem na náhradu nemajetkové újmy (takto byla určena tarifní hodnota i v případu projednávaného u Městského soudu v Praze sp. zn. 23 Co 175/2020, přičemž u nároku dle § 2917 o. z. se jedná o nárok obdobný) a z tarifní hodnoty 342 279 Kč (dlužné výživné) dle § 8 odst. 2 AT, celkem tedy 492 279 Kč. Advokát učinil tyto úkony právní služby pro žalobce b): (1) příprava a převzetí, (2) výzva k plnění, (3) žaloba, (4) vyjádření ze dne 2. 5. 2023, (5) reakce na výzvu soudu z 2. 5. 2023, (6) účast na jednání 2. 5. 2023, (7, 8) účast na jednání 11. 7. 2023 přesahující 2 hodiny, (9) účast na jednání 25. 1. 2024, (10) vyjádření ze 7. 5. 2024, (11) účast na jednání 19. 8. 2024, to vše 11 x 10 300 Kč. Advokátovi náleží paušál náhrady hotových výdajů 11 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT, neboť úkony právní služby byly poskytnuty do 31. 12. 2024. Dále advokát u žalobce b) po 1. 1. 2025 učinil tyto úkony právní služby: (1) účast na jednání konaném dne 29. 1. 2025, (2) účast na jednání konaném dne 21. 5. 2025, (3) vyjádření z 26. 5. 2025 a (4) účast na jednání konaném dne 13. 6. 2025. Advokátovi náleží paušál náhrady hotových výdajů 4 x 450 Kč podle § 13 odst. 3 AT, neboť úkony právní služby byly poskytnuty po 1. 1. 2025. Advokát zastupoval více žalobců, a proto se odměna snižuje o 20 % podle § 12 odst. 4 AT u úkonů poskytnutých do 31. 12. 2024 a u úkonů poskytnutých po 1. 1. 2025 o 20 % rovněž dle § 12 odst. 4 AT. Odměna advokáta se podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. zvyšuje o 21 % DPH. Pokud by měl žalobce b) ve věci plný úspěch, jeho náklady by činily 186 884,50 Kč, po zohlednění úspěchu ve věci tyto činí 36 386 Kč a po ponížení o 20 % částku 29 109 Kč vč. DPH, jak je uvedeno ve výroku XXVII. rozsudku.

113. Soud nepřiznal advokátovi odměnu a paušál za požadovaný úkon právní služby - doplnění žaloby a změnu petitu z 25. 10. 2023 a doplnění žaloby s doložením příjmů poškozené, neboť tato podání nepovažuje za účelná. Jedná se o podání, jimiž byla doplňována žaloba a důkazy, jež mohly být součástí a přílohami již podané žaloby. Soud dále neshledal jako účelné úkony spočívající v jednání s klientem vztahu k žalobci b), neboť se porad účastnil žalobce a) a z doložených potvrzení není zřejmé, jakých nároků se porady týkaly. Soud neshledal ani účelným úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby z 1. 1. 2025 a částečné doplnění důkazů, neboť jimi byla rovněž doplněna žaloba a důkazy, jež mohl žalobce b) uvést již na počátku řízení. Soud rovněž neshledal jako důvodným vynaložený úkon právní služby spočívající v uplatnění nároku u žalované, neboť se nejedná o úkon právní služby ve smyslu AT.

114. Žalobce c) byl v řízení úspěšný ohledně nároku na odčinění duševních útrap a nároku na náhradu škody vzniklé mu rozbitím mobilního telefonu poškozené ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaná po uhradila po podání žaloby (§142 odst. 3 o.s.ř. a 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že je žalovaná povinna nahradit zcela úspěšnému žalobci c) náklady řízení. Žalobci c) náleží náhrada nákladů řízení, i když nebyl ve sporu převážně úspěšný, neboť plnění záviselo na úvaze soudu. V daném případě je nutné vyjít z tarifní hodnoty 58 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), neboť soud projednával zásah do osobnostních práv s návrhem na náhradu nemajetkové újmy (takto byla určena tarifní hodnota i v případu projednávaného u Městského soudu v Praze sp. zn. 23 Co 175/2020) a náhradu škody ve výši 8 000 Kč. Advokát učinil tyto úkony právní služby pro žalobce c): (1) příprava a převzetí, (2) výzva k plnění, (3) žaloba, (4) vyjádření ze dne 2. 5. 2023, (5) reakce na výzvu soudu z 2. 5. 2023, (6) účast na jednání 2. 5. 2023, (7, 8) účast na jednání 11. 7. 2023 přesahující 2 hodiny, (9) účast na jednání 25. 1. 2024, (10) vyjádření ze 7. 5. 2024, (11) účast na jednání 19. 8. 2024, to vše 11 x 3 420 Kč. Advokátovi náleží paušál náhrady hotových výdajů 11 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT, neboť úkony právní služby byly poskytnuty do 31. 12. 2024. Advokát zastupoval více žalobců, a proto se odměna snižuje o 20 % podle § 12 odst. 4 AT. Odměna advokáta se podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. zvyšuje o 21 % DPH. Celkem náklady žalobce c) činily 49 513 Kč a po ponížení o 20 % částku 39 610 Kč vč. DPH, jak je uvedeno ve výroku XXVIII. rozsudku.

115. Soud nepřiznal advokátovi odměnu a paušál za úkon právní služby doplnění žaloby a změnu petitu z 25. 10. 2023 a doplnění žaloby s doložením příjmů poškozené, neboť tato podání se týkala nároku žalobce b), nadto soud tato podání nepovažuje za účelná, neboť se jedná o doplnění žaloby a důkazů, jež mohly být součástí a přílohami již podané žaloby. Soud rovněž neshledal jako důvodným vynaložený úkon právní služby spočívající v uplatnění nároku u žalované, neboť se nejedná o úkon právní služby ve smyslu AT. Pokud jde o úkony učiněné po 1. 1. 2025, tak tyto se týkaly pouze nároků žalobců a) a b), soud proto vycházel z AT ve znění účinném do 31. 12. 2024.

116. Žalobci d), e), f), g) a h) byli v řízení zcela úspěšní. Těmto žalobcům náleží náhrada nákladů řízení, i když nebyli ve sporu převážně úspěšní, neboť plnění záviselo na úvaze soudu. Soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že je žalovaná povinna nahradit zcela úspěšným žalobcům d), e), f), g) a h) náklady řízení (§ 142 odst. 3 o.s.ř.). V případě nemajetkové újmy je nutné vyjít z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) AT, neboť soud projednával zásah do osobnostních práv s návrhem na náhradu nemajetkové újmy. Takto byla určena tarifní hodnota i v případu projednávaného u Městského soudu v Praze sp. zn. 23 Co 175/2020: „Soud prvního stupně správně vyšel z poměru tarifních hodnot jednotlivých nároků, nesprávně však u nároků na náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění vyšel z paušální tarifní hodnoty 50 000 Kč podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) AT. U těchto nároků nejde o věc osobnostních práv, nýbrž o – kvalitativně odlišnou – náhradu újmy na zdraví, kde je za tarifní hodnotu konstantně považováno konkrétní požadované či přiznané plnění. O věc osobnostních práv se v daném případě jedná toliko u požadavku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy vzniklé jí v důsledku úmrtí jejího manžela.“ Částečný úspěch žalobců při plnění závislém na úvaze soudu je dostatečně zohledněn tím, že je jim přiznána plná náhrada nákladů. V daném případě se jedná o typový případ s pevně sjednanou tarifní hodnotou. Přiznávaná částka se pro tarifní hodnotu užije u případů, kde se obecně vychází z výše požadovaného peněžitého plnění, pro takový spor není pevně stanovena tarifní hodnota (jako je tomu v daném případu), a přesto záviselo plnění na úvaze soudu či znaleckém posouzení. Advokát učinil tyto úkony právní služby pro každého z žalobců c), d), e), f), g) a h): (1) příprava a převzetí, (2) výzva k plnění, (3) žaloba, (4) vyjádření ze dne 2. 5. 2023, (5) reakce na výzvu soudu z 2. 5. 2023, (6) účast na jednání 2. 5. 2023, (7, 8) účast na jednání 11. 7. 2023 přesahující 2 hodiny, (9) účast na jednání 25. 1. 2024, (10) vyjádření ze 7. 5. 2024, (11) účast na jednání 19. 8. 2024, to vše 11 x 3 100 Kč. Advokátovi náleží paušál náhrady hotových výdajů 11 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT, neboť úkony právní služby byly poskytnuty do 31. 12. 2024. Advokát zastupoval více žalobců, a proto se odměna snižuje o 20 % podle § 12 odst. 4 AT. Odměna advokáta se podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. zvyšuje o 21 % DPH. Celkem náklady každého z žalobců činily 45 254 Kč a po ponížení o 20 % částku 36 203 Kč vč. DPH, jak je uvedeno ve výrocích XXIX až XXXIII. rozsudku.

117. Soud při stanovení výše odměny advokáta za zastupování žalobců d), e), f), g) a h) vycházel z AT ve znění účinném do 31. 12. 2024, neboť úkony ve vztahu k jejich nárokům byly poskytnuty před účinností novely AT. Úkony učiněné po 1. 1. 2025 se týkaly nároků na náhradu škody a újmy za usmrcení a poranění psa a výživného žalobce b).

118. Soud nepřiznal advokátovi odměnu a paušál za úkon právní služby doplnění žaloby a změnu petitu z 25. 10. 2023 a doplnění žaloby s doložením příjmů poškozené, neboť tato podání se týkala nároku žalobce b), nadto soud tato podání nepovažuje za účelná, neboť se jedná o doplnění žaloby a důkazů, jež mohly být součástí a přílohami již podané žaloby. Soud rovněž neshledal jako důvodným vynaložený úkon právní služby spočívající v uplatnění nároku u žalované, neboť se nejedná o úkon právní služby ve smyslu AT. Pokud jde o úkony učiněné po 1. 1. 2025, tak tyto se týkaly pouze nároků žalobců a) a b).

119. Soud uložil žalované zaplatit státu soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 113 500 Kč dle položky 3 bodu 1 a 2 Sazebníku soudních poplatků v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (11 500 Kč za odškodnění duševních útrap a 2 000 za nemajetkovou újmu za usmrcení [jméno]), neboť v řízení úspěšní žalobci byli od poplatku osvobozeni podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona a žalovaná vůči žalobcům stran nároku na odčinění duševních útrap za usmrcení poškozené a vůči žalobci b) stran nároku na náhradu nemajetkové újmy za usmrcení psa [jméno] nemá právo na náhradu nákladů řízení a ani není od poplatku osvobozena.

120. Při vyhlášení rozsudku dne 13. 6. 2025 došlo k početní chybě ve výroku XXXIV., neboť soud v tomto výroku uvedl chybnou výši soudního poplatku, jehož výše nečiní 13 000 Kč, ale 13 500 Kč dle položky 3 bodu 1 a 2 Sazebníku soudních poplatků (11 500 + 2 000). Soud proto tuto zjevnou nesprávnost ve výroku rozsudku tímto písemným vyhotovením podle ust. § 167 odst. 2 a § 164 o.s.ř. opravil.

121. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení