31 C 48/2023-43

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zaplacení částky 19 883 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 883 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 638,47 Kč, s kapitalizovaným úrokem 3 451,26 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 11 770,12 kč od 29.1.2022 do zaplacení ve výši 10% ročně a úrokem 29% ročně z částky 11 770,12 Kč od 29.1.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Dle žaloby podané dne [datum] [právnická osoba], [IČO], jako právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána v zákaznické kartě s ověřením zejména pracovní smlouvy, výplatní pásky za 3 předcházející měsíce od uzavření a nájemní či podnájemní smlouvy žalovaného, úplnost a pravdivost údajů, schopnost splatit půjčku a ověření informací a vyhodnocení informací věřitelem žalovaným potvrdil ve smlouvě, předsmluvní informace mu byly poskytnuty ve standardizovaných informacích. Věřitel vycházel z poctivosti právního jednání žalovaného, z toho, že by se nedopustil úvěrového podvodu uvedením nepravdivých či hrubě zkreslených údajů. Smlouva byla uzavřena po účinnosti z.č. 257/2016 Sb. a neprokázání zákonných povinností dle § 84 až § 86 nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Zápůjčka byla přenechána v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 15 000 Kč, žalovaný to potvrdil podpisem a zavázal se zápůjčku vrátit spolu s částkou 12 183 Kč představující úroky 4 597 Kč ve výši 29% p.a. z jistiny za dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za služby zpracování, doručení a administrativní činnosti ve výši 5 975 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 1 611 Kč, a to ve splátkách po 272 Kč 100x týdně s poslední splátkou [datum] Poslední splátku však žalovaný uhradil dne [datum], celkem plnil pouze 7 300 Kč a k vyčíslení dne [datum] tak dlužil jistinu 11 770,12 Kč a poplatky 8 112,88 Kč. K postoupení pohledávky na žalobce došlo [datum] a bylo žalovanému oznámeno, k dalšímu plnění nedošlo. [příjmení] jistiny a poplatku, je žádán kapitalizovaný úrok ve výši 3.451,26 Kč (29% ročně za dobu po splatnosti všech splátek [datum] do postoupení [datum] z dlužné jistiny), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.638,47 Kč (za dobu od splatnosti po poslední úhradě týdenní splátky [datum] do postoupení [datum] ve výši 10% ročně z dlužné jistiny), úroky ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.770,12 Kč od [datum] do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 10,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.770,12 Kč od [datum] do zaplacení.

2. V rámci přípravy jednání byl žalobce dne [datum] vyzván k doplnění tvrzení a důkazů o ověření úvěruschopnosti žalovaného, zejména listiny k prohlášení žalovaného o výši příjmů a výdajů a dalších pohledávek v zákaznické kartě (žaloba tvrdila dokumenty jako pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva, výsledky lustrace v registrech) s poučením pro případ nereagování v podobě možného negativního vlivu na výsledek sporu. Na výzvu žalobce reagoval podáním ze dne [datum] s tím, že posuzovaní schopnosti splácet probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a je-li to nezbytné nahlédnutím do databází, přičemž spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace potřebné pro posouzení schopnosti splácet v souladu s ust. § 84-89 z.č. 257/2016 Sb. Tuto povinnost právní předchůdce žalobce splnil, když s odbornou péčí zhodnotil informace požadované a získané od žalovaného oproti dokladům od něj vyžádaným, informace byly zaznamenány do zákaznické karty dne [datum] před uzavřením smlouvy a ověřeny doklady zachycenými v části„ ověřené dokumenty“, což potvrdil i žalovaný podpisem smlouvy. Konkrétně majetkovou situaci žalovaného věřitel ověřil z pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní či podnájemní smlouvy a z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku, kde vedení insolvenčního řízení neshledal. Žalovaný pracoval jako galvanizér ve společnosti [právnická osoba] s měsíčním příjmem 23 648 Kč, žil v nájmu bez vyživovacích povinností, vzhledem k výši mzdy a výši zápůjčky zde byla schopnost splácet. K důkazu je zde zákaznická karta. O správnosti údajů nebylo důvodné pochybovat a není povinností úvěrujícího prověřovat, zda se úvěrovaný nepokouší o pojistný podvod či nepoctivé jednání. Nelze požadovat zejména u nižších půjček hluboké, rozsáhlé až detektivní pátrání. Žalovaný měl v souladu s ust. § 6 a § 7 o.z. jednat poctivě a v dobré víře a takové jednání mohl věřitel očekávat. Žalobce ani jeho právní předchůdce nemá k dispozici dokumenty od žalovaného, ty pouze předkládal při sjednávání smlouvy. To, že ověření bez ponechání si kopií je dostatečné, shledal i [název soudu] v rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů žalovaný potvrdil svými podpisy na obou stranách zákaznické karty, čestně prohlásil, že nic podstatného nezamlčel a že má použitelný příjem ke splácení. Pokud by soud neměl za dostatečné prokázání ověřené úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, byla smlouva o zápůjčce uzavřena po účinnosti z.č. 257/2016 Sb. a neprokázání nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy.

3. Žalobce k vyjádření doložil znění rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], odvolací soud měl za dostatečné to, že věřitel vycházel při zkoumání úvěruschopnosti z listin, které měl k dispozici v době sepsání smlouvy o zápůjčce, jejichž poskytnutí žalovaný podpisem na zákaznické kartě potvrdil, dále odvolací soud probral, co žalovaný v zákaznické kartě vyplnil a výdaje zhodnotil ve smyslu jejich přiměřenosti dané době i výši splátky (60x týdenní splátka 613 Kč na nezjištěnou zápůjčku 20 000 Kč spolu s poplatky 4 110 Kč a úroky 20,5% ročně, RPSN 68,70% při mzdě 22 000 Kč měsíčně bez vyživovací povinnosti a výdajích 12 500 Kč měsíčně na předchozí půjčku, nájem a domácnost s telefonem). Rozsudek nebyl publikován ve sbírkách soudních rozhodnutí.

4. Podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] došlo k jejímu uzavření mezi osobou podnikající v oboru spotřebitelských úvěrů [právnická osoba], [IČO] a žalovaným označeným jako fyzická osoba nepodnikající, přenechána byla zápůjčka ve výši 15 000 Kč, obdržení částky v hotovosti při podpisu smlouvy potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit rovněž částku 12 183 Kč představující úroky 29% ročně za dobu trvání smlouvy ve výši 4 597 Kč a poplatky za zpracování, doručení, administrativní činnosti a flexibilní splácení 5 975 Kč a 1 611 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení (RPSN 98,61%) ve 100 týdenních splátkách po 272 Kč týdně. Úrok ve výši 29% náleží dle smlouvy za celou dobu jejího trvání. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, smlouva na ně odkazovala. Dle bodu 6.8 podmínek vznikají nároky z prodlení pro dluh ve výši 12 týdenních splátek či po třech měsících nezaplacení splátky. V bodě [číslo] jsou vysvětleny shora uvedené poplatky, jedná se o poplatky paušálně vyčíslené, zpracováním zápůjčky se rozumí činnost související s uzavřením smlouvy, zavedení zákazníka do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace, doručení zápůjčky zahrnuje osobní doručení zápůjčky a její vyplacení, administrativní činnost představuje činnost k prevenci kumulace splátek v prodlení (telefonická činnost, sms, upomínky), provoz zákaznické infolinky, vyhotovení duplikátu Karty splátek. Služba flexibilní splácení shrnuje garanci celkové ceny, garanci neuplatnění pohledávky v případě smrti klienta, činnosti spojené se změnou splatnosti dle bodu 4. Vedení zákaznického účtu zahrnuje zpracování splátek, aktualizace účtu zákazníka, přijetí mimořádné splátky a její zpracování na pobočce, služba komfortní splácení obsahuje hotovostní výběr splátek v bydlišti zákazníka či jinde dle dohody se zákazníkem, možnost dohody na čase předání v termínu splatnosti a přepravu hotovosti ke zpracování. Pro srovnání účelně vynaložené výdaje při prodlení vedoucím k zesplatnění dle bodu 6.4, které k úhradě nebyly již požadovány, byly sjednány pro přechod do režimu vymáhání částkou 1 000 Kč a paušální výdaje za zaslanou upomínku 300 Kč. V zákaznické kartě ze dne [datum] byl zaznamenán platný občanský průkaz žalovaného, stav svobodný, žijící v nájmu bez doby omezení nájmu, základní vzdělání, zaměstnání na plný pracovní úvazek na dobu neurčitou podle pracovní smlouvy a 2 výplatních pásek z [číslo], 01/ 2019 s výší příjmu 23 648 Kč měsíčně jako galvanizér v [příjmení] [příjmení] [jméno] v [obec] s výdaji na splátku další zápůjčky 2 400 Kč měsíčně a dalšími odhadovanými měsíčními výdaji 12 000 Kč, bez kreditní karty, přičemž požadoval zapůjčit 18 tis. Kč se splácením 1,5 roku a dal souhlas s ověřením databází (registrů) dlužníků, podpisem potvrdil správnost sdělených údajů. V souladu s tabulkou umoření bylo dle smlouvy uhrazeno k [datum] 7 300 Kč, z toho na jistinu 3 229,88 Kč (15 000 Kč méně 3 229,88 Kč činí žalovanou jistinu 11 770,12 Kč) a na příslušenství 4 070,12 Kč (12 183 Kč méně 4 070,12 Kč představuje žalované příslušenství 8 112,88 Kč), dále hrazeno nebylo. Dle smlouvy o postoupení z [datum] a seznamu v příloze 1 smlouvy došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce, postoupení bylo žalovanému oznámeno dne [datum] s podacím lístkem, doložena byla i předžalobní upomínka s právním rozborem ze dne [datum] s podacím lístkem.

5. Z úřední činnosti soudu je známo, že u žalovaného nebylo vedeno insolvenční řízení a s ohledem na zkoumání úvěruschopnosti pro závěry judikatury (vizte níže) o absolutní neplatnosti při neověření bez důvodných pochybností soud i bez návrhu zkoumal ještě údaje v Centrální evidenci exekucí. Zde zjistil, že k datu uzavření smlouvy [datum] nebylo proti žalovanému exekuce vedeny a nejbližší záznam zahájené exekuce se vztahuje k datu 26.5.2021. Soud tuto evidenci zkoumal s ohledem na to, že poukazuje na dluhy po splatnosti a srážky ze mzdy by řádnému splácení, byť nízkých týdenních splátek (měsíčně 816 až 1088 Kč), bránily s ohledem na další výdaje žalovaného.

6. Ze smlouvy o postoupení a oznámení žalobce bylo prokázáno postoupení pohledávky i oznámení žalovanému o postoupení, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyl žalobce jako postupník pohledávku i jej příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o.z.

7. Mezi původním věřitel a žalovaným byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru při pohledu na jednající strany smlouva o zápůjčce, když žalovanému byly přenechány peněžní prostředky v souladu s ustanovením § 2390 o.z. Žalovaný měl zápůjčku hradit ve splátkách společně se sjednanou úplatou. Ve smlouvě o peněžité zápůjčce lze sjednat i úroky dle § 2392 odst. 1 o.z., přičemž úrok může být vyjádřen jak procentní sazbou, tak i kapitalizovaným způsobem (k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 869/2012). Ve smlouvě byl založen ujednáním stran dle § 1746, § 1 odst. 2 o.z. vedle zaplacení úroku i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím zápůjčky.

8. Na smlouvu uzavřenou v režimu spotřebitelského úvěru dopadá zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinnost zákona od [datum] a uzavření smlouvy v roce 2019). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 84 až § 89 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

9. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od 29.5.2022).

10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti [jméno] [příjmení], rozsudek Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Okresního soudu [obec] sp.zn. [anonymizováno] [obec] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z 5.3.2020 C [číslo].

12. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

13. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank. Dle současného judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 ve spojení s rozhodnutím sp.zn. 29 Cdo 4498/2007 se jedná o neplatnou (oddělitelnou) část smlouvy a úroky náleží ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy).

14. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

15. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. Podle § 122 odst. 1 písm.a) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

18. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). I na ně by se vztahovala judikatura citovaná k výši úroku ve smyslu posuzování výše požadovaných poplatků z pohledu na celkovou částku k navrácení a toho, zda skutečně dopadají na reálně a účelně vynaložené náklady nebo jde o obcházení judikatury limitující výši úroků (srov. NS ČR sp.zn. 20 Cdo 1857/2019, ale také stanovisko NS ČR Cpjn 203/2013 k tomu, co má soud zkoumat). Z publikovaných soudních rozhodnutí lze zmínit rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. 10 C 192/2021-67 ze dne 28.4.2022, kde i v případě podnikatele hodnoceného jako slabší strana adhézní úvěrové smlouvy byla smlouva shledána pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou i s ohledem na výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, který sám o sobě vedle požadovaných úroků a dalšího sankčního příslušenství s krátkou dobou splatnosti úvěru, dosahoval téměř výše úvěru.

19. Soud má za to, že došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce, neboť bylo naplněno ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, žalovaný měl dostatečný příjem ze zaměstnání ke krytí svých dalších nákladů i splácení zápůjčky (23 tis. Kč příjmu a 14 400 Kč výdaje), na zákaznické kartě potvrdil doložení svých poměrů, reálně dané době uvedl i své měsíční výdaje, vedle toho úvěrovou splátku, insolvenčním řízením neprocházel a nebyly proti němu vedeny exekuce. Soud byl povinen dle judikatury zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti a přihlédl i k tomu, že judikatura vážící se k absolutní neplatnosti je z roku [rok], zatímco smlouva byla uzavřena v roce [rok]. V nových smlouvách by však apeloval na to, že by si měl věřitel zajistit souhlas se zachováním dokumentů sloužících k ověření tvrzení žalovaného a zejména zachováním výstupu z databází registrů o splácení splatných pohledávek, neboť je zde judikatura směřující k tomu, že pouhá prohlášení dlužníka nepostačí, ochrana spotřebitele totiž směřuje i vůči těm spotřebitelům, kteří mají vnímání rizikovosti úvěru posunutu a zamezení prohlubování zadluženosti obyvatel a z druhé strany zachování výdobytnosti pohledávek je ve veřejném tedy celospolečenském zájmu. V rámci smlouvy o zápůjčce byl dohodnut úrok v přiměřené výši, u poplatků soud zohlednil, že ve smluvních podmínkách byly přesně specifikovány, představující vždy činnost s vynaloženou pracovní silou i spotřebou hmotných věcí a byť se při součtu s úroky blíží výši zápůjčky, sami o sobě se výši zápůjčky neblíží a současně nejsou nárokovány další poplatky spojené s prodlením, například za zaslání upomínky a vymáhání. Nejvyšší poplatek 5 975 Kč zahrnuje čtyři služby, pak každá vychází na poplatek 1 493 Kč, přičemž některé se váží i na celou dobu poskytnutí zápůjčky (od [datum] do [datum]) - urgence k prevenci prodlení před zesplatněním, provoz infolinky a urgencí splácení, zajištění služby flexibilního splácení. Nižší poplatek 1 611 Kč zahrnuje vedení zákaznického účtu po celou dobu poskytnutí a službu komfortního splácení výběru splátek v hotovosti. Úrok za dobu poskytnutí je pak smluven v [anonymizováno] výši nižší, než by odpovídal 29% ročně z 15 000 Kč, když úrok za poskytnutí činí 4 597 Kč a 29% z 15 000 Kč činí za rok 4 350 Kč a splácení bylo dohodnuto na dobu delší od [datum] do 29.1.2021. Výši poplatků z uvedených důvodů soud hodnotí jako ještě souladné s dobrými mravy. Existuje tedy povinnost žalovaného zaplatit žalované částky, k tomu se platně smluvně zavázal, že by došlo k úhradě nebo že by závazek neexistoval, to v řízení prokázáno nebylo, soud to nezjistil z provedeného dokazování a žalovaný dané netvrdil ani nedoložil. Soud v plném rozsahu žalobě vyhověl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 770,12 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, podání žaloby, zaslání předžalobní výzvy s právní rozborem) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení