31 C 5/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalobce], zastoupená [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, o zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit 1. žalobci částku 150 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit 2. žalobci částku 150 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1.500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci podali dne [datum] u zdejšího soudu žalobu o zaplacení částky 150 000 Kč, každému z žalobců, proti žalované. Tvrdili, že dne [datum] podal stavebník plotu pan [jméno] [příjmení], který je vlastníkem sousední parcely, žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí, které bylo pod [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vydáno. Žalobci však nebyli o kolaudačním řízení stavebním úřadem uvědomeni, ač byli účastníky řízení, kterým se rozhodovalo o jejich právech a povinnostech. Žalobci dne [datum] podali u [stát. instituce] - stavebního úřadu návrh na obnovu kolaudačního řízení ve věci stavby oplocení, zpevněné plochy a terénních úprav na pozemku p. č. [rok] a p. č. [rok] v k. ú. [obec]. Návrhu na obnovu [stát. instituce] - stavební úřad nevyhověl a rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] řízení zastavil. Žalobci podali proti uvedenému rozhodnutí odvolání a odvolací orgán Krajský úřad [územní celek] prvoinstanční rozhodnutí potvrdil svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] spis. zn. [anonymizováno] [číslo] [číslo jednací]. Žalobci podali proti rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] spis. zn. [anonymizováno] [číslo] [číslo jednací] správní žalobu k [název soudu]. [anonymizováno] soud svým rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobě vyhověl a napadené rozhodnutí ze dne [datum] zrušil. Soud konstatoval, že žalobci měli být účastníky kolaudačního řízení, a tudíž jsou aktivně legitimovaní podat návrh na obnovu kolaudačního řízení. Byla tedy vyřešena otázka okruhu účastníků. Následně došlo k delegaci z důvodu podjatosti zaměstnanců [stát. instituce] - stavební úřad na [anonymizováno] [obec] [stát. instituce] svým rozhodnutím č. j. S [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl tak, že se řízení zastavuje (žalobci jsou sice aktivně legitimovaní, jsou zde však jiné důvody pro zastavení řízení). Žalobci podali proti uvedenému rozhodnutí odvolání a odvolací orgán Krajský úřad [anonymizována dvě slova] prvoinstanční rozhodnutí potvrdil svým rozhodnutím ze [datum rozhodnutí] spis. zn. [anonymizováno] [číslo] [číslo jednací]. Oba žalobci podali proti rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] spis. zn. [anonymizováno] [číslo] [číslo jednací] správní žalobu ke [název soudu] Krajský soud rozsudkem [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobě vyhověl a žalobou napadené rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum] zrušil a zrušil i rozhodnutí [stát. instituce] svým rozhodnutím [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]. Soud na str. 6 rozsudku po právní stránce věc hodnotil s tím, že obnovením kolaudačního řízení by nemohlo dojít k zásahu do dobré víry stavebníka [příjmení], jelikož on nebyl v dobré víře již před vydáním kolaudačního rozhodnutí. Rozhodnutím [anonymizováno] sp. zn. SZ [číslo] ze dne [datum] došlo k delegaci věci na MÚ [obec] z důvodu podjatosti zaměstnanců stavebního úřadu v [obec] kde se vedoucí stavebního úřadu za podjatého sám označil. O obnově rozhodl [stát. instituce] úřad až [datum rozhodnutí] rozhodnutím [číslo jednací], kterým byla povolena obnova předmětného kolaudačního řízení. Uvedeným rozhodnutím stavební úřad kolaudační řízení konečně obnovil. Proti uvedenému rozhodnutí podal [jméno] [příjmení] odvolání. O odvolání stavebníka [jméno] [příjmení] proti prvoinstančnímu rozhodnutí rozhodl Krajský úřad [anonymizována dvě slova] rozhodnutím SZ [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které bylo žalobci 2 doručeno [datum] a žalobci 1 bylo doručeno [datum]. Tímto rozhodnutím Krajského úřadu [anonymizována dvě slova] byla tedy pravomocně povolena obnova řízení. Řízení o povolení obnovy trvalo 10 let. Písemností ze dne [datum] bylo stavebním úřadem [obec] oznámeno zahájení obnoveného kolaudačního řízení ve věci předmětné stavby plotu pana [příjmení]. Rozhodnutím stavebního úřadu [obec] [číslo jednací] (sp. zn. [číslo]) ze dne [datum] byla zamítnuta žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí na předmětnou stavbu. V průběhu řízení se žalobci opakovaně podněty zasílanými správnímu orgánu prvého i druhého stupně dožadovali, aby byly průtahy v řízení odstraněny. Správní orgány však postupovali liknavě a stavební úřady v [obec] a posléze v [obec] nechtěli kolaudační řízení obnovit a jejich rozhodnutí musela být opakovaně rušena Krajským úřadem. Nakonec o jejich přístupu svědčí i to, že pro podjatost byl případ, jež původně řešil stavební úřad v [obec], (zde má pan [příjmení] známé) přikázán pro podjatost stavebnímu úřadu v [obec], který však nerespektoval závazné právní názory Krajského úřadu a [název soudu]. Následně byl případ Krajským úřadem přikázán stavebnímu úřadu v [obec], který ve věci rozhodl tak, že žalobcům vyhověl. V průtazích spatřují žalobci nesprávný úřední postup (spočívající v délce řízení). Kolaudační řízení sp.zn. [číslo] Doba rozhodnutí o žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí: od [datum] do [datum]. Žalobce opakovaně podával podněty k nečinnosti správních orgánů a řízení urgoval. Správní orgány byly zjevně úmyslně nečinné. Na 10 urgencí nebyla v zásadě žádná odezva ve zrychlení rozhodování. Nakonec se sám vedoucí stavebního úřadu v [obec] Ing. [příjmení] označil za podjatého a věc musela být delegována k MÚ [obec]. Není však vinou žalobců, že je vedoucí úřadu podjatý, musel to vědět již od samého počátku a měl se nechal vyloučit z rozhodování. Průtahy způsobené jednáním podjatého úředníka jdou k tíži státu, který odpovídá za škodu. Od podání návrhu na zahájení kolaudačního řízení dne [datum] trvalo 12 let a 8 měsíců než bylo stavebním úřadem v [obec] dne [datum] rozhodnuto tak, že byla zamítnuta žádost na vydání kolaudačního rozhodnutí na předmětnou stavbu. Žalobci tvrdí, že jim vznikla nemajetková újma tím, že kolaudační řízení trvalo 12 let a 8měsíců. V tomto kolaudačním řízení se rozhodovalo o právech a povinnostech žalobců. Jak je patrné z rozsudku [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (str. 6) bylo ve správním řízení popřeno právo žalobců být účastníkem řízení, byť sousedova stavba zasahovala na jejich pozemek. Nemajetková újma žalobců spočívá v tom, že sousedova stavba, která byla postavena v rozporu s projektovou dokumentací, zasahuje na pozemek žalobců, a tak je přímo omezuje v jejich vlastnickém právu k předmětnému pozemku. Stavba byla provedena v rozporu se stavební dokumentací, v současné době altán brání výhledu žalobců z jejich domu a dále stavebník [jméno] [příjmení] neoprávněně navýšil terén, na němž postavil betonový základ pro plot. Takto dlouhé řízení (12 let a 8 měsíců) je nepřiměřené skutkovému stavu. Žalobci uplatnili u žalované své nároky na zadostiučinění a to každý z žalobců ve výši 200 000 Kč [stát. instituce] odpovědělo žalobci [celé jméno žalobce] dopisem ze dne [datum] s tím, že žádost o zadostiučinění na peněžní náhradu nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč eviduje pod [číslo jednací], ovšem dosud nerozhodlo, zda nárok žalobců uspokojí či nikoli. Lhůta 6 měsíců od podání žádosti Ministerstvu již uplynula, a tudíž jsou žalobci oprávněni podat žalobu. O výši náhrady rozhodne soud. Žalobci vycházeli při uplatnění svého požadavku z manuálu Ministerstva spravedlnosti pro odškodňování dle z.č. 82/1998 Sb. za průtahy v řízení. V žádosti žalobci tvrdí, jak jim průtahy ovlivnili život a jakou újmu utrpěly průtahy v řízení. Oproti žádosti zaslané na [stát. instituce] nyní žalobci uplatňují svůj nárok ve snížené výši a to ve výši 150 000 Kč každý z nich.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že tvrzená nemajetková újma žalobcům měla vzniknout v důsledku celkové délky kolaudačního řízení, kterou považují za nepřiměřenou. Dobu trvání řízení přitom vypočítávají ode dne [datum], kdy stavebník a vlastník sousedního pozemku podal žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí, do dne [datum], kdy stavební úřad vydal rozhodnutí, kterým návrh stavebníka na vydání kolaudačního rozhodnutí zamítl. Celkovou dobu trvání řízení tak žalobci vypočítávají na 12 let a 8 měsíců. Přitom ale do této doby žalobci nesprávně započítávají i dobu trvání řízení o obnově kolaudačního řízení, přičemž zcela pomíjejí skutečnost, že podle judikatury Nejvyššího soudu se při posuzování přiměřené délky řízení nepřihlíží k délce řízení o obnově řízení, jelikož obnova řízení je mimořádný opravný prostředek natolik odlišný od jiných opravných prostředků, že jej nelze do celkové délky řízení zahrnout. Doba trvání řízení o obnově tak musí být od doby uváděné žalobci odečtena. Vzhledem k uvedenému tak co do přiměřenosti může být posuzována pouze délka trvání samotného kolaudačního řízení, které je třeba v tomto případě rozdělit do dvou úseků, a to od zahájení kolaudačního řízení do prvního rozhodnutí stavebního úřadu a následně o od právní moci usnesení, jímž byla povolena obnova řízení, do dne druhého rozhodnutí stavebního úřadu v kolaudačním řízení. Stavebník požádal dne [datum] [stát. instituce], odbor výstavby o povolení užívání předmětné stavby. Dne [datum] bylo stavebním úřadem [obec] vydáno kolaudační rozhodnutí, jímž bylo užívání předmětné stavby povoleno. První část kolaudačního řízení tak trvala necelých 2,5 měsíce. Na základě podání žalobců ze dne [datum] bylo následně zahájeno řízeno o obnově kolaudačního řízení a rozhodnutím pověřeného [stát. instituce], odboru výstavby ze dne [datum] byla obnova kolaudačního řízení povolena. Rozhodnutí o obnově řízení nabylo právní moci dne [datum] spolu s rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], odboru regionálního rozvoje, vydaném v odvolací řízení dne [datum] [ulice] úřad [obec] pak následně oznámil zahájení obnoveného kolaudačního řízení písemností ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] řízení přerušil z důvodu projednání kompenzace žalobců za umístění oplocení na jejich pozemku do [datum]. Rozhodnutím stavebního úřadu [obec] ze dne [datum], pak byla žádost stavebníka o vydání kolaudačního rozhodnutí zamítnuta. Druhá část kolaudačního řízení, které bylo v jeho průběhu na 2 měsíce přerušeno, tak trvala 5,5 měsíce. Z uvedeného tedy jasně vyplývá, že celková délka samotného kolaudačního řízení byla zhruba 8 měsíců a nikoliv 12 let a 8 měsíců, jak uvádějí žalobci. Co se týče řízení o obnově kolaudačního řízení, žalobci již dříve u žalované uplatnily také nároky na náhradu škody vztahující se pouze k řízení o obnově, přičemž ohledně těchto nároků je v současné době již veden soudní spor u výše nadepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V případě žalobci tvrzené újmy, tuto žalobci v žalobě nikterak nepopisují a neprokazují, pouze odkazují na žádosti, kterými uplatnili u žalované své nároky, ve kterých však tvrzená újma taktéž není blíže popsána. Z tohoto vyplývá, že se žalobci nadále domnívají, že na dané správní řízení dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“) a nemajetková újma se zde tak presumuje, tak jak to již uvedli ve svých žádostech uplatněných u žalované. Žalovaná uvádí, že žalobcům v tomto případě nemajetková újma z důvodu nesprávného úředního postupu správních orgánů spočívajícího právě v nepřiměřené délce uvedených řízení nemohla vůbec vzniknout, jelikož na tento případ čl. 6 odst.

1. Úmluvy nedopadá. Z judikatury Nejvyššího soudu, např. jeho rozsudku ze dne 21. 3. 2018, č. j. 30 Cdo 1174/2016-230, totiž vyplývá, že„ pod ochranu čl. 6 odst. 1 Úmluvy však nedopadá správní řízení samo o sobě, ale pouze tehdy, je-li jeho absolvování podmínkou pro přístup k soudu, tedy jestliže na něj navazuje soudní přezkum (srov. rozsudek ESLP ze dne [datum], ve věci Wurzer proti Rakousku, stížnost č. 5335/07, bod 46; nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4084/2016)“. Z tohoto je tedy zřejmé, že jelikož v projednávaném případě na samotné kolaudační řízení soudní přezkum nenavazoval, čl. 6. odst. 1 Úmluvy ani související Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011 na tento případ nedopadají a nemajetková újma se zde tak nepresumuje a případný nesprávný úřední postup musí být posuzován ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty druhé zákona č. 82/1998 Sb., nikoliv ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty třetí uvedeného zákona. Dle názoru žalované tak v tomto případě přichází v úvahu pouze odškodnění jednotlivých průtahů v řízení, nikoliv jeho celkové délky, přičemž žalobci jsou navíc povinni prokázat jak vznik újmy, tak příčinnou souvislost mezi průtahy a vznikem nemajetkové újmy, což však žalobci v tomto případě nečiní a neunáší tak břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Přestože žalobci žádné konkrétní průtahy netvrdí, v kolaudačním řízení skutečně k několika průtahům ze strany stavebního úřadu došlo. Jednalo se však o průtahy, které měly pro průběh řízení i pro žalobce marginální význam, a proto žalobcům na základě těchto průtahů nemohla vzniknout újma, jíž by odpovídalo přiznání finančního zadostiučinění v žalobci požadované výši. Dle názoru žalované a z hlediska žalobců tvrzené situace, nebyl z jejich strany zvolen vhodný právní postup pro řešení této situace. Jak žalobci sami uvedli, zásadním problémem v posuzované věci bylo umístění stavby opěrné zdi a oplocení sousedem na pozemku ve spoluvlastnictví žalobců – konkrétně žalobci tvrzený přesah zkolaudovaného oplocení v rozsahu cca 13 cm na jejich pozemek. Pokud je stavba umístěna na pozemku, ke kterému nemá stavebník vlastnické ani jiné právo, jedná se v takovém případě o stavbu neoprávněnou. V případě, že lze mít za to, že se jedná o stavbu neoprávněnou, je třeba určit, kde je vlastnická hranice mezi pozemky. K uvedenému nestačí odkaz na existenci vytyčovacích bodů v terénu, ale ve smyslu katastrální vyhlášky je důležité i souhlasné prohlášení vlastníků obou sousedních pozemků k průběhu hranice. V souvislosti se zjištěním průběhu hranice je třeba zjistit i umístění„ neoprávněné stavby“. V daném případě ze spisu nevyplynulo, že by stavba přesahovala takto vytyčenou hranici. Pokud nedoje mezi vlastníky sousedních pozemků ke shodě o průběhu vlastnické hranice, jedná se o občanskoprávní záležitost, o níž rozhoduje soud v civilním řízení. Úprava vztahů k neoprávněné stavbě včetně rozhodnutí o jejím odstranění je také občanskoprávní záležitostí, která je také v pravomoci civilního soudu. Na způsob řešení neoprávněné stavby soudní cestou byli žalobci upozorněni i stavebním úřadem v [obec] v jeho rozhodnutí ze dne [datum]. Pokud bylo záměrem žalobců vyřešit neoprávněnou stavbu na jejich pozemku, nebyl zvolen vhodný způsob řešení tohoto problému, jelikož v kolaudačním řízení bylo rozhodováno pouze o povolení užívání předmětné stavby a zamítnutím návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí nebylo vlastníkovi stavby pouze povoleno její užívání. Uvedený krok však není obligatorní podmínkou zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby nebo podání návrhu k soudu na řešení otázky neoprávněné stavby. [ulice] úřad může podle ustanovení § 129 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ stavební zákon“), nařídit odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření anebo jiného úkonu toto rozhodnutí či opatření nahrazující vyžadované stavebním zákonem či v rozporu s ním. V takovém případě se však jedná o stavbu nepovolenou. Na zahájení řízení o odstranění stavby nemá zásadní vliv skutečnost, zda bylo kolaudačním rozhodnutím povoleno její užívání. Řešena by byla část stavby provedená v rozporu se stavebním povolením. Odstranění nepovolené stavby je podle stavebního zákona v kompetenci stavebního úřadu. V případě stavby neoprávněné dochází k posouzení existence a rozsahu vlastnických práv, přičemž podle ust. § 114 odst. 3 stavebního zákona není stavební úřad příslušný o takové námitce rozhodovat. Pokud v průběhu řízení o nařízení odstranění stavby dojde k posouzení námitky týkající se existence a rozsahu vlastnického práva, stavební úřad podle stavebního zákona řízení přeruší a odkáže účastníky řízení s touto otázkou k civilnímu soudu. Pro případné zahájení řízení o nařízení odstranění stavby oplocení by bylo v současné době dále podstatnou otázkou, zda předmětná stavba podle současné právní úpravy vyžaduje povolení nebo jiné opatření podle stavebního zákona, nebo zda se jedná o stavbu dle ust. § 79 odst. 2 písmeno f) a ust. § 103 odst. 1 písm. e) bodu 14 tohoto zákona, což by bylo překážkou pro zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud by se jednalo o stavbu, která v současné době nevyžaduje povolení nebo jiné opatření podle stavebního zákona a nešlo by tedy o stavbu nepovolenou a stavba by byla prokazatelně provedena na cizím pozemku, jednalo by se o občanskoprávní záležitost, k jejímuž řešení je příslušný právě civilní soud. Žalovaná se tak domnívá, že pokud žalobci považovali stavbu souseda za stavbu provedenou bez jejich povolení na jejich pozemku, měli od začátku postupovat občanskoprávní cestou a předmětnou věc řešit v civilním soudním řízení. Žalovaná má dále za to, že kolaudační řízení ve věci stavby oplocení souseda na hranici pozemků vzhledem k výsledkům, jichž by bylo možné v tomto řízení dosáhnout, nemohlo mít pro žalobce zásadní význam a to z toho důvodu, že v kolaudačním řízení mohlo dojít pouze k zamítnutí žádosti o povolení užívání stavby oplocení vlastníkem sousedního pozemku a nemohlo tak být tímto řízením dosaženo výsledku, ke kterému úsilí žalobců zřejmě směřovalo, tedy k odstranění stavby zasahující cca 13 cm na jejich pozemek. Proto nelze pokládat toto řízení pro záměr žalobců za vážné a rozhodující a jeho význam tak lze podle názoru žalované z hlediska posouzení možné újmy pokládat za mizivý. Žalovaná se tak domnívá, že požadované zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu ustanovení § 31a zákona č 82/1998 Sb. nelze poskytnout, neboť nebylo prokázáno, že by žalobcům byla v kolaudačním řízení způsobena jakákoliv újma.

3. Soud při rozhodování vycházel z těchto důkazů Z výpovědi žalobce [celé jméno žalobce] vyplynulo, že předpokládá, že ta věc spadá pod článek VI. Úmluvy. V takovém případě se újma presumuje podle délky řízení, újma vznikla nepřiměřenou délkou řízení. Tvrdí, že vznikla i újma díky průtahům řízení a průtahy spatřuje v chybách úřadu a primárně v chybě, že ve stavebním řízení úřad zkolaudoval stavbu, aniž byly splněny podmínky stavebního řízení. Stavebník měl určeno, že má stavět na svém pozemku a že má ke kolaudaci doložit geodetické vytyčení stavby. Toto stavebník neučinil, protože tím chtěl asi zakrýt, že tu stavbu postavil na pozemku žalobce a stavební úřad, se kterým má stavebník velice dobré vztahy, mu stavbu zkolaudoval, přestože podmínky stavebního povolení nebyly splněny, to je primární chyba, vidí, protože stavba byla na pozemku žalobců, ale nebyla na jejich pozemku povolena, proběhlo kolaudační řízení bez žalobců jako účastníků řízení. Později se ukázalo, že žalobci byli opomenuti jako účastníci kolaudačního řízení V souvislosti s tímto opomenutím vznikla žalobcům velká osobní újma, mají složité vztahy kvůli pozemkům v [obec] a velice špatné vztahy s vedením města a s úřady. Vedle domu žalobců tak vznikly terénní úpravy a nástavby, takže před oknem dnes mají tmavou stěnu a dívají se do stěny z obýváku a navíc jde o vztahy s úřady, které se díky tomuto staly neúnosnými. Žalobci tam vedou řízení a spor řešil ombudsman (řešil min. 4 věci v jejich prospěch). Žalobci se museli i v těchto věcech obracet až na správní soud, aby dosáhli svého práva proti úřadům, které se stavěly proti nim, proti nim rozhodoval neoprávněně jak [ulice] úřad v [obec], tak i další úřady, ty to dělaly a přikryl to i Krajský úřad. Celá věc se vlekla léta. Následkem chybně provedeného řízení o kolaudaci, kdy byla zkolaudována stavba, ač zkolaudována být neměla, tak když zjistili, že kolaudace proběhla, protože o tom nebyli informováni, neboť nebyli vedeni jako účastníci řízení, podali žalobci žádost o obnovu kolaudačního řízení a tehdy měl úřad rozhodnout, že se řízení obnovuje. Rozhodl, že se řízení neobnovuje a žalobci museli absolvovat obrovský úřední kolotoč se spoustou obstrukcí ze strany úřadu, aby dosáhli toho, že se kolaudace obnoví a že se řízení dovede do správného konce. Zmíněná stavba není dořešena dodnes, dodnes tam je a stavební řízení není dokončeno a je tam podaná další správní žaloba, aby se ta věc řešila, protože ty úřady dělají taková obstrukce, že to je neskutečné. Činí to obrovské psychické problémy. Z obsahu spisu [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka] vyplynulo, že žalobci podali dne u zdejšího soudu žalobu o zaplacení částky 150 000 Kč každý z nich proti žalované s tím, že požadují náhradu nemajetkové újmy za nesprávní úřední postup, když byla shledána nepřiměřená délka řízení při obnově řízení. Z odpovědi žalované ze dne [datum] na žádost žalobce o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyplynulo, že žalovaná odmítla požadavek na zaplacení zadostiučinění ve výši 200 000 Kč. Z odpovědi žalované ze dne [datum] na žádost žalobkyně o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyplynulo, že žalovaná odmítla požadavek na zaplacení zadostiučinění ve výši 200 000 Kč. Z rozhodnutí [stát. instituce], stavebního úřadu [číslo jednací] vyplynulo, že správní řízení ve věci žalobců [adresa] pozemek p.č. [rok], p.č. [rok], k. ú [obec] o obnovu kolaudačního řízení bylo zastaveno. Z rozsudku MS v [obec] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] vyplynulo ve věci žalobců proto KÚ [územní celek] vyplynulo, že bylo zrušeno Rozhodnutí KÚ [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] SZ [číslo] REG/Bas, [číslo jednací]. Jednalo se o odvolání žalobců proti návrhu na zastavení řízení ve věci obnovy řízení. Z rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizováno] č. j. S – [číslo] ze dne [datum] vyplynulo že [příjmení] [příjmení] hora rozhodl tak, že k žádosti žalobců na obnovu řízení, podanou dne [datum] zastavil. Z rozsudku [anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [číslo] ve věci žalobců proti Krajskému Úřadu [anonymizováno] kraje vyplynulo, že rozhodnutí žalovaného ze dne [datum], sp. zn SZ [číslo] [spisová značka], [číslo jednací] a rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. S [číslo] bylo zrušeno a vráceno žalované k dalšímu řízení, přičemž se jednalo o žalobu proto zamítnutí odvolání žalobců o obnovu kolaudačního řízení. Z emailové korespondence žalobců i písemných urgencí vyplynulo, že žalobci v průběhu doby zasílali opakované urgence na vyřízení obnovy řízení. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum] vyplynulo, že k projednání a rozhodnutí věci byl pověřen stavební úřad [stát. instituce]. Z odůvodnění vyplývá, že vedoucí odboru výstavky ing.: [jméno] [příjmení] byl z řízení vyloučen. Z rozhodnutí MÚ v [obec] ze dne [číslo], [číslo jednací] vyplynulo, že řízení před stavebním úřadem ve věci žalobců, bylo obnoveno. Z rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [číslo] [číslo jednací] vyplynulo, že rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] bylo potvrzeno. Z rozhodnutí MÚ v [obec], [ulice] úřad ze dne [číslo] [číslo jednací] vyplynulo, že návrh [jméno] [příjmení] v obnoveném kolaudačním řízení byl zamítnut, přičemž se jednalo o návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí na stavbu zpevněné plochy, terénních úprav a oplocení pozemku p.č. [rok] a [rok] k.u. [obec], [část obce], ul. [adresa].

4. Při rozhodování vycházel soud z těchto zákonných ustanovení a judikatury: Podle č. 6 Úmluvy každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle Rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 344/2014 závěr, že nepřiměřená délka správního řízení způsobila účastníku řízení nemajetkovou újmu, je dán, jde-li ve správním řízení o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku v jeho poměrech, má-li toto právo nebo závazek základ ve vnitrostátním právu a je-li soukromoprávní povahy. Jestliže správní orgán porušil ve správním řízení povinnost učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, jde sice o nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), avšak vyvratitelná domněnka vzniku újmy se neuplatní. Podle rozsudku NS [číslo] právo na přiměřenou délku řízení garantované čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod se vztahuje výlučně na řízení soudní, k jehož celkové délce lze přečíst délku správního řízení tehdy, pokud absolvování správního řízení bylo podmínkou přístupu k soudu a zároveň obě řízení probíhala ve věci spadající do věcné působnosti uvedeného ustanovení. Podle rozsudku NS 30 Cdo 4084/2016 právo na projednání věci v přiměřené době správním soudem v řízení, které svým předmětem nespadá do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neplyne z čl. 38 odst. 2 Listiny, který zakládá oproti čl. 6 odst. 1 Úmluvy toliko právo na projednání věci bez průtahů, nikoli v přiměřené době, ale plyne z ustanovení § 6 odst. 1 o. s. ř., které je podle § 64 s. ř. s. použitelné i pro poměry správního soudnictví, a které ukládá soudu povinnost postupovat tak, aby ochrana práv byla rychlá. Podle ust. § 1 zák. č. 82/1998 Sb. (1) Ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady. Úřadem podle odstavce 1 je b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu. (3) Došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení. Podle ust. § 13 odst. 1, 2 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

5. Soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Z pohledu žalobců, jak tvrdili zásadním problémem v projednávané věci bylo umístění stavby opěrné zdi a oplocení sousedem na pozemku ve spoluvlastnictví žalobců a to konkrétně žalobci tvrzený přesah zkolaudovaného oplocení v rozsahu cca 13 cm na pozemek, který je ve vlastnictví žalobců. [příjmení] žalobců pan [příjmení] požádal o vydání kolaudačního rozhodnutí, které bylo pod [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vydáno. Žalobci nebyli o kolaudačním řízení stavebním úřadem vyrozumění, i když byli účastníky řízení. Rozhodovalo se o jejich právech. Žalobci podali [datum] u [stát. instituce] - stavebního úřadu návrh na obnovu kolaudačního řízení ve věci stavby oplocení, zpevněné plochy a terénních úprav na pozemku p. č. [rok] a p. č. [rok] v k. ú. [obec]. Návrhu na obnovu kolaudačního řízení [stát. instituce] - stavební úřad nevyhověl a rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] řízení zastavil. Žalobci podali proti rozhodnutí odvolání a odvolací orgán Krajský úřad [anonymizováno] Kraje prvoinstanční rozhodnutí potvrdil svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] spis. zn. [anonymizováno] [číslo] [číslo jednací]. Žalobci podali proti rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] spis. zn. SZ [číslo] [číslo jednací] správní žalobu k [název soudu]. [anonymizováno] soud svým rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobě vyhověl a žalobou napadené rozhodnutí ze dne [datum] zrušil. Soud konstatoval, že žalobci měli být účastníky kolaudačního řízení, a tudíž jsou aktivně legitimovaní podat návrh na obnovu kolaudačního řízení. Následně došlo k delegaci věci,z důvodu podjatosti zaměstnanců [stát. instituce] - stavební úřad, na MÚ [obec] [stát. instituce] svým rozhodnutím č. j. S [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl tak, že se řízení zastavuje. (žalobci jsou sice aktivně legitimovaní, jsou zde však jiné důvody pro zastavení řízení). Žalobci podali proti uvedenému rozhodnutí odvolání a odvolací orgán Krajský úřad [anonymizováno] Kraje prvoinstanční rozhodnutí potvrdil rozhodnutím ze [datum] sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací]. Poté žalobci podali proti rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] spis. zn. SZ [číslo] [číslo jednací] správní žalobu ke [název soudu] Krajský soud rozsudkem sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] žalobě vyhověl a žalobou napadené rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum] zrušil a zrušil i rozhodnutí [stát. instituce] a to rozhodnutím č. j. S [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]. Rozhodnutím KUSK sp. zn. SZ [číslo] ze dne [datum] došlo k delegaci věci na MÚ [obec] z důvodu podjatosti zaměstnanců stavebního úřadu v [obec] kde se vedoucí stavebního úřadu za podjatého sám označil. O obnově rozhodl Městský úřad v Nymburce úřad až [datum rozhodnutí] rozhodnutím [číslo jednací], kterým byla povolena obnova předmětného kolaudačního řízení. Proti uvedenému rozhodnutí podal stavebník [jméno] [příjmení] odvolání. O odvolání stavebníka [jméno] [příjmení] proti prvoinstančnímu rozhodnutí rozhodl Krajský úřad [anonymizováno] Kraje rozhodnutím SZ [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které bylo žalobci 2 doručeno [datum] a žalobci 1 bylo doručeno [datum]. Tímto rozhodnutím Krajského úřadu [anonymizováno] Kraje byla pravomocně povolena obnova řízení. Dopisem ze dne [datum] bylo stavebním úřadem [obec] oznámeno zahájení obnoveného kolaudačního řízení ve věci předmětné stavby plotu pana [příjmení]. Rozhodnutím stavebního úřadu [obec] [číslo jednací] (sp. zn. [číslo]) ze dne [datum] byla zamítnuta žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí na předmětnou stavbu. Během celého řízení žalobci podávali podněty správnímu orgánu prvého i druhého stupně a žádali, aby byly průtahy odstraněny. Žalobci tedy tvrdí, že nemajetková újma spočívá v tom, že nebyli účastníky původního kolaudačního řízení a v tom, že sousedova stavba, která byla postavena v rozporu s projektovou dokumentací, zasahuje na pozemek žalobců a tak je přímo omezuje v jejich vlastnickém právu k předmětnému pozemku. Tvrdí, že řízení trvající 12 let a 8 měsíců je nepřiměřené skutkovému stavu. Žalobci uplatnili u žalované své nároky na zadostiučinění a to každý z žalobců ve výši 200 000 Kč. Ministerstvo jejich nárok odmítlo a touto žalobou se každý z žalobců domáhá zaplacení částky 150 000 Kč. Žalobci byli před zahájením jednání a v průběhu řízení poučeni, že na správní řízení nedopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a tudíž nemajetková újma se nepresumuje. Dále byli poučeni, že ÚS v Usnesení II ÚS 217/19, v jiné věci uvedl, že na podobné případy se nevztahuje č. 6 odst. 1 Úmluvy. Z odůvodnění však vyplývá, že právo na přiměřenou délku správního řízení vyplývá, bez vazby na soudní přezkum z čl. 38 odst. 2 Listiny. Byly proto vyzváni dle ust. § 118a o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení týkající se jednotlivých tvrzených průtahů a v souvislosti s nimi i vzniklé konkrétní újmy. Na tento případ čl. 6 odst.

1. Úmluvy nedopadá. V této projednávané věci na samotné kolaudační řízení soudní přezkum nenavazoval, čl. 6. odst. 1 Úmluvy ani související Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum] na tento případ nedopadají a nemajetková újma se zde tak nepresumuje a případný nesprávný úřední postup musí být posuzován ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty druhé zákona č. 82/1998 Sb., nikoliv ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty třetí uvedeného zákona. Dle názoru soudu v tomto případě přichází v úvahu pouze odškodnění jednotlivých průtahů v řízení, nikoliv jeho celkové délky, přičemž žalobci jsou navíc povinni prokázat jak vznik újmy, tak příčinnou souvislost mezi průtahy a vznikem nemajetkové újmy, což však žalobci v tomto případě nečiní a neunáší tak břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Soud totiž vycházel i z toho, že žalobci podali u zdejšího soudu proti žalované žalobu na nesprávný úřední postup ve správním řízení, když předmětem žaloby je délka řízení o obnovu řízení jako tako taková ([spisová značka]). Nároky vyplývající z délky kolaudačního řízení, uplatněného touto žalobou trvaly ode dne [datum], kdy stavebník a vlastník sousedního pozemku podal žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí, do dne [datum], kdy stavební úřad vydal rozhodnutí, kterým návrh stavebníka na vydání kolaudačního rozhodnutí zamítl. Celkovou dobu trvání řízení žalobci vypočítávají na 12 let a 8 měsíců. Pokud je tedy doba, kdy řízení o obnově probíhalo, odečtena, délka kolaudačního řízení, se rozdělí do dvou úseků, a to od rozhodnutí stavebního úřadu a následně a od právní moci usnesení, jímž byla povolena obnova řízení, do druhého rozhodnutí stavebního úřadu v kolaudačním řízení. Stavebník požádal dne [datum] Městský úřad Kolín, odbor výstavby o povolení užívání předmětné stavby. Dne [datum] bylo stavebním úřadem [obec] vydáno kolaudační rozhodnutí, jímž bylo užívání předmětné stavby povoleno. První část kolaudačního řízení tak trvala necelých 2,5 měsíce. Na základě podání žalobců ze dne [datum] bylo následně zahájeno řízení o obnově kolaudačního řízení a rozhodnutím pověřeného Městského úřadu Nymburk, odboru výstavby ze dne [datum] byla obnova kolaudačního řízení povolena. Rozhodnutí o obnově řízení nabylo právní moci dne [datum] spolu s rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, vydaném v odvolací řízení dne [datum] [ulice] úřad [obec] pak následně oznámil zahájení obnoveného kolaudačního řízení písemností ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] řízení přerušil z důvodu projednání kompenzace žalobců za umístění oplocení na jejich pozemku do [datum]. Rozhodnutím stavebního úřadu [obec] ze dne [datum], pak byla žádost stavebníka o vydání kolaudačního rozhodnutí zamítnuta. Druhá část kolaudačního řízení, které bylo v jeho průběhu na 2 měsíce přerušeno, tak trvala 5,5 měsíce. Celková délka kolaudačního řízení byla tedy cca 8 měsíců, což není délka nepřiměřená. Soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou. Žalobci ani pře opakované výzvy soudu netvrdili a neprokázali újmu za jednotlivé fáze řízení, a tudíž neunesli důkazní břemeno a neprokázali, že jim v příčinné souvislosti s jednáním žalované vznikla újma, která by odůvodňovala přiznání požadovaného zadostiučinění. Délka obnovy potom jer předmětem jiného řízení a touto se soud blíže nezabýval. Soud dále podotýká, že kolaudační řízení ve věci stavby oplocení souseda na hranici pozemků vzhledem k výsledkům, kterých by bylo možné v tomto řízení dosáhnout, nemohlo mít pro žalobce zásadní význam a to z toho důvodu, že v kolaudačním řízení mohlo dojít pouze k zamítnutí žádosti o povolení užívání stavby oplocení vlastníkem sousedního pozemku a nemohlo tak být tímto řízením dosaženo výsledku, ke kterému úsilí žalobců zřejmě směřovalo, tedy k odstranění stavby zasahující cca 13 cm na jejich pozemek. Toto řízení soud nepovažuje pro záměr žalobců za vážné a rozhodující a jeho význam byl zanedbatelný. Pokud se týká samotného kolaudačního řízení toto bylo přiměřené obtížnosti projednávané věc. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (za 1 vyjádření, 2 účasti na jednání, 2 přípravy na jednání).

Poučení