31 C 59/2019-160

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Říhovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 126 005 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba žalobce na zaplacení částky 126 005 Kč s příslušenstvím.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 42 592 Kč.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 1 doplatek soudního poplatku, a to ve výši 4 082 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce domáhá se (po změně žaloby připuštěné v souladu s ust. § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku ve výši 126 005 Kč s příslušenstvím. Žalobce v žalobě tvrdil, že uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o investičním životním pojištění [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva“), jejíž součástí se staly všeobecné obchodní podmínky označené jako [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP“) a doplňkové pojistné podmínky označené jako [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP“), a na jejímž základě žalobce hradil pojistné ve výši 2 790 Kč měsíčně, které zahrnovalo i sjednané připojištění, pojistná částka činila 2 000 000 Kč a zaplacené běžné pojistné žalobce v plné výši (100 %) alokoval do dynamického fondu fondů. Žalobce [příjmení] smlouvu vypověděl dne [datum]. Žalovaná spolu s výplatou odkupného nepředložila žalobci žádné vyúčtování zaplaceného pojistného k datu zániku pojištění. Žalovaná předložila žalobci pouze stručné vyčíslení odkupného ve výši 126 643 Kč, které stanovila k datu [datum]. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná vyčíslila odkupné v nižší částce, než mu podle Pojistné smlouvy náležela, neboť z předloženého vyúčtování vyplývá, že odkupné snížila o nesplacené počáteční náklady ve výši 21 822 Kč, čímž žalovaná neoprávněně v průběhu pojištění snížila negarantovanou kapitálovou hodnotu pojištění. Dále odkupné snížila o nesprávně účtovaný poplatek za ukončení pojištění ve výši 180 Kč, když poplatek má činit 320 Kč a žalovaná započetla poplatek ve výši 500 Kč. Dále odkupné snížila o část kapitálové hodnoty ve výši 22 372,51 Kč, kdy v rámci stanovení odkupného žalovaná použila koeficient KH ve výši 0,85 a tento koeficient není nikde ve smluvní dokumentaci upraven a postup je tak protiprávní. Pro účely stanovení odkupného žalovaná provedla součet kapitálové hodnoty garantované (TÚM), kapitálové hodnoty negarantované (s vyhlašovanou úrokovou mírou) a kapitálové hodnoty negarantované (fondy). Součet všech tří kapitálových hodnot činí 149 150,06 Kč a takto stanovenou hodnotu žalovaná vynásobila koeficientem 0,85 a došla k částce 126 777,55 Kč Celkem žalovaná snížila odkupné žalobce o částku 44 375 Kč, která tvořila před změnou žaloby předmět tohoto řízení. Žalovaná ničeho neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou v celém rozsahu. Žalovaná vznesla námitku promlčení údajného nároku žalobce uplatněného žalobou, neboť pojistná smlouva byla uzavřena dne [datum] za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), a to tak, že na tuto Pojistnou smlouvu byly převedeny finanční prostředky žalobce (pojistná rezerva) z pojistné smlouvy [číslo] (dále jen„ První pojistná smlouva“). Žalovaná odkázala na pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2019, č. j. [číslo jednací], týkající se stejných účastníků a První pojistné smlouvy, ve kterém bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 27. 11. 2018, č. j. [číslo jednací], a ve kterém bylo soudem rozhodnuto tak, že subjektivním momentem pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby byl okamžik, kdy se žalobce dozvěděl, že žalovaná z ukončené pojistné smlouvy vyplatila, resp. převedla na novou pojistnou rezervu pojistného ve výši 78 201 Kč. S ohledem na uvedené rozhodnutí žalovaná tvrdí, že promlčecí doba začala plynout nejpozději v roce 2011, když žalobce zjistil, jaká částka mu byla převedena z první pojistné smlouvy na Pojistnou smlouvu a uplynula v roce 2013. Dále žalovaná vznesla pro případ, že by soud shledal Pojistnou smlouvu jako absolutně neplatný právní úkon, rovněž námitku promlčení nároků ve vztahu k pojistnému zaplacenému více než dva roky před podáním žaloby. Žalovaná uvedla, že má za to, že Pojistná smlouva byla uzavřena platně a určitě. K žalobcem uvedeným neoprávněným snížením kapitálové hodnoty pojištění žalovaná uvedla, že se jedná o definované a v pojistně technické dokumentaci uváděné koeficienty, které byly zahrnuty v rámci pojistných produktů od jejich počátku. Způsob výpočtu odkupného nebyl nikdy měněn. K žalobcem uvedeným nesplaceným počátečním nákladům žalovaná uvedla, že tímto pojmem se rozumí částka sjednaných celkových počátečních nákladů, které nebyly ke konkrétnímu datu splaceny. Tím, že jsou splátky počátečních nákladů hrazeny z každé žalobcovy platby pojistného, dochází ke splacení počátečních nákladů průběžně po celou pojistnou dobu. V průběhu trvání pojištění se celková výše nesplacených počátečních vkladů snižuje, a tím, že byla pojistná smlouva předčasně ukončena, došlo k tomu, že se nesplacené počáteční náklady staly splatnými a jejich výše se uplatnila při stanovení odkupného.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná uvedla, že žalobce již v předešlém řízení před finančním arbitrem sp. zn. [spisová značka] [číslo] domáhal se určení neplatnosti a neurčitosti Pojistné smlouvy, a to pro rozpor se zákonem, tj. domáhal se současně vydání bezdůvodného obohacení. Předmětné řízení bylo zahájeno dne [datum] a žalobce v něm tvrdil, že Pojistná smlouva je absolutně neplatná ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. pro neurčitost.

4. V souzené věci bylo rozhodováno soudem I. stupně rozsudkem ze dne 14. 2. 2020, č. j. [číslo jednací], a ze dne 9. 6. 2021, č. j. [číslo jednací], kdy obě tato rozhodnutí byla zrušena Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím, a to usnesením ze dne 8. 12. 2020, č. j. [číslo jednací], a ze dne 22. 3. 2022, č. j. [číslo jednací]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2022, č. j. [číslo jednací], bylo navíc výrokem II. tohoto usnesení nařízeno, aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudce soudu I. stupně. Posledně citovaným zrušujícím usnesením Městského soudu v Praze jako soudem odvolacím bylo soudu prvního stupně uloženo, aby se věcí znovu zabýval s ohledem na argumentaci, včetně označené judikatury, obou procesních stran v průběhu řízení vznesenou, s níž se pak řádně a srozumitelně vypořádá v novém rozhodnutí, když má zohlednit i platnou judikaturu, zejména rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. [spisová značka], když se soud prvního stupně má zejména vypořádat se všemi z žaloby vyplývajícími otázkami podstatnými pro hmotněprávní posouzení žalovaného nároku, tedy zejména s otázkou platnosti nebo neplatnosti celé předmětné smlouvy, popřípadě neplatnosti části, v souvislosti s tvrzením žalobce o tom, že v pojistné smlouvě nebyly řádně sjednány počáteční a správní náklady ani poplatky, když hlavní žalobní tvrzení žalobce je, že je žalovaná nárok žalobce na odkupné při ukončení předmětné smlouvy neoprávněně o počáteční a správní náklady a poplatky ponížila. Pokud pak soud prvního stupně shledá smlouvu, z níž žalobce uplatnil odstupné, neplatnou, bude zapotřebí podle znění § 118a o. s. ř. žalobce poučit o jiném právním hodnocení a vyzvat jej k doplnění žalobních tvrzení. V případě plnění na základě neplatné smlouvy platí zásada, dle které závazek k vydání bezdůvodného obohacení vzniká mezi osobami, jež na dotčeném právním důvodu participovaly, a měly si podle něj plnit. Nicméně je třeba mít na zřeteli, že i případné bezdůvodné obohacení se promlčuje, když odvolacím soudem bylo odkázáno na ustanovení § 107 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“), jímž se řídí posuzovaný právní vztah založený pojistnou smlouvu uzavřenou dne [datum], a to dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, (dále jen„ o. z.“). Rozhodným okamžikem je pak okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal, když běh subjektivní promlčecí doby se odvíjí od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají, přičemž touto vědomostí přitom ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. nemíní znalost právní kvalifikace, nýbrž pouze skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Objektivní a subjektivní promlčecí doby pak počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba.

5. V dalším řízení soud prvního stupně, vázán právním názorem soudu odvolacího, ve věci nařídil jednání, při kterém v souladu s ustanovením § 119 odst. 3 o. s. ř. popsal dosavadní průběh řízení a sdělil obsah přednesů a provedených důkazů, když po konstataci výsledků přípravy jednání žalobce poučil podle § 118a odst. 2 o. s. ř. o tom, že soud s ohledem na tvrzení žalobce a dosud provedené dokazování nárok uplatněný žalobou po právní stránce posuzuje jako nárok z bezdůvodného obohacení; dále žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil o tom, že žalobce pro to, aby byl v řízení úspěšný, je povinen tvrdit a prokázat skutečnosti rozhodné pro posouzení výše bezdůvodného obohacení, tedy musí doplnit tvrzení o tom, kolik celkem na pojištění z předmětné smlouvy ze dne [datum] zaplatil, a dále, aby tvrdil a prokázal skutečnosti rozhodné pro posouzení počátku subjektivní promlčecí doby, konkrétní skutkové okolnosti, z níž plyne vědomost žalobce o tom, že a kdo se na jeho úkor obohatil, kdy nastal ten okamžik, v němž se žalobce dozvěděl o bezdůvodném obohacení.

6. Po poučení soudem ve smyslu výše citovaného ustanovení, žalobce uvedl, že žalobcem bylo na pojistnou smlouvu zaplaceno celkem 252 763 Kč, a dále uvedl, že žalobce dosud vědomost o tom, že smlouva je neplatná, nemá; i když žalobce nějakou pochybnost ohledně smlouvy v minulosti měl, když podal návrh k finančnímu arbitrovi a domáhal se určení její neplatnosti, nejednalo se o kvalifikovanou vědomost, jak jí vyžaduje aktuální judikatura Ústavního soudu, tedy tuto pochybnost nelze kvalifikovat jako vědomost, která by měla mít zákonem předvídané důsledky, když k vyvrácení pochybností o platnosti pojistné smlouvy přispělo též rozhodnutí obvodního soudu ve věci vedené pod sp. zn. 21 C 146/2018, přičemž žalobce dále doplnil tvrzení o tom, že odkupné bylo ze strany žalované zaplaceno ve výši 126 758 Kč, rozdíl tedy činí částku 126 005 Kč, a proto žalobu mění tak, že činí předmětem řízení částku 126 005 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum].

7. Změna žaloby byla připuštěna v souladu s ust. § 95 odst. 1 o. s. ř. usnesením ze dne [datum] tak, že žalovaná částka činí 126 005 Kč s příslušenstvím, když výsledky dosavadního řízení jsou (bez dalšího) podkladem pro řízení o změněném návrhu, nadto pokud tím žalobce reagoval na poučení soudu dle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř..

8. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobcem bylo na Pojistnou smlouvu zaplaceno 252 763 Kč.

9. Pojistnou smlouvou životní pojištění [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi žalobcem jako pojistníkem a žalovanou jako pojistitelem. 2. pojištěným je [jméno] [příjmení] a 1. pojištěným dítětem je [jméno] [celé jméno žalobce]. Pojistná smlouva byla sjednána s počátkem pojištění dne [datum] a pojistnou dobou 26 let. Výše pojistného za sjednaná pojištění byla ve výši 2 790 Kč. Životní pojistkou má soud za prokázané, že se jedná o písemné potvrzení uzavření pojistné smlouvy [číslo] o životní pojištění [anonymizováno].

10. Všeobecnými pojistnými podmínkami a Doplňkovými pojistnými podmínkami platnými v době uzavření smlouvy má soud za prokázané, že byly součástí pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou a tvořily nedílnou součást pojistné smlouvy podepsané žalobcem. Z těchto podmínek pak vyplývá, že budou účtovány poplatky a náklady. Dle Čl. 1 bodu 3 odst. 3.

1. DPP je pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Dle Čl. 1 bod 3 odst. 3.2 DPP je pojistitel oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Dle Čl. 1 bod 1 odst. 1.

5. DPP je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. Dle Odst. 1. 6. téhož článku a odstavce DPP rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednaní pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného Ke změně rizikového pojistného dochází pravidelně každý pojistný rok vždy ve výroční den pojištění.

11. Přehledem poplatků pro pojistné smlouvy uzavřené do [datum] má soud za prokázané, že poplatek za zpracování žádosti pojistníka o zrušení pojištění s výplatou odkupného činí 500 Kč.

12. Dodatkem k pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, k jakým změnám v Pojistné smlouvě došlo. Celkové pojistné ve znění dodatku činilo 2 940 Kč. Dodatkem k pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum], k jakým změnám v Pojistné smlouvě došlo. Celkové pojistné ve znění dodatku činilo 2 890 Kč.

13. Výročními dopisy ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] má soud za prokázané, že žalobce byl žalovanou informován o průběžném vývoji pojištění konkrétně o výši zaplaceného běžného a mimořádného pojištění, o výběrech, o výši kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou a o výši investice do zvolených fondů. Rovněž mu byl mu zaslán výpis z aktuálního stavu pojištění [anonymizováno] k uvedenému dni.

14. Žádostí o ukončení pojistné smlouvy [číslo] má soud za prokázané, že žalobce požádal o ukončení pojištění s výplatou odbytného dne [datum].

15. Sdělením o zániku pojištění s výplatou odkupného má soud za prokázané, že dne [datum] žalovaná informovala žalobce o ukončení uvedeného pojištění s tím, že odkupné bylo stanoveno částkou 126 758 Kč.

16. Předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce se prostřednictvím svého zástupce obrátil na žalovanou s požadavkem na zaplacení dlužné částky 44 375 Kč.

17. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. [číslo jednací] má soud za prokázané, že První pojistná smlouva byla ukončena dohodou žalobce a žalované ke dni [datum] přepracováním na novou pojistnou smlouvu. První pojistná smlouva mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena [datum] pod [číslo] za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Na Pojistnou smlouvu [číslo] byly převedeny finanční prostředky žalobce (pojistná rezerva) z pojistné smlouvy [číslo] kterou uzavřel žalobce s žalovanou dnem [datum] ve výši 78 201 Kč. Žalobci bylo zasláno potvrzení o uzavření nové smlouvy, jež je předmětem tohoto řízení, tzv. pojistka, ze které se dozvěděl výši převedené rezervy pojistného ze skončené pojistné smlouvy. Odvolací soud dospěl k závěru, že újmu v majetkové sféře žalobce skutečně zaznamenal nejpozději v roce 2011, když zjistil, že na První pojistnou smlouvu zaplatil pojistné v celkové výši 117.136 Kč, na novou pojistnou smlouvu, jež je předmětem tohoto řízení, mu byla žalovanou převedena pouze částka 78 201 Kč. Z tohoto dovodil odvolací soud, že subjektivní promlčecí doba na náhradu škody či bezdůvodného obohacení začala plynout nejpozději v roce 2011 a marně uplynula v roce 2013.

18. Listinou ze dne [datum] – návrhem na zahájení řízení o vyslovení neplatnosti smlouvy a o vydání bezdůvodného obohacení, včetně příslušenství má soud za prokázané, že žalobce podal návrh u finančního arbitra, jehož předmětem je Pojistná smlouva. 19. [příjmení] mocí ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce udělil plnou moc [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátovi k veškerému jeho zastupování vůči subjektům [právnická osoba], [IČO] a [právnická osoba], [IČO].

20. E-mailovou zprávou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná zaslala žalobci e-mailovou zprávu, ve které ho informovala o aktuální kapitálové hodnotě pojištění ke dni [datum] ve výši 150 973 Kč, odbytné k témuž dni ve výši 105 171 Kč. Žalobce byl rovněž informován, ž čeho se částka odbytného skládá.

21. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují zjištěný skutkový stav. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků řízení. Soud dále zamítl návrhy žalované na doplnění dokazování znaleckým posudkem vypracovaným za účelem zjištění hodnoty pojistného krytí, neboť toto zjištění není pro souzenou věc právně významné, a též předžalobní výzvou, neboť má soud za to, že tento důkaz je s ohledem na skutková zjištění potřebná pro rozhodnutí věci již nadbytečný.

22. O skutkovém stavu věci byl s ohledem na výše uvedené učiněn tento závěr:

23. Žalobce jako pojistník s žalovanou jako pojistitelem uzavřel dne [datum] Pojistnou smlouvou o životním pojištění [anonymizováno] [číslo] s počátkem pojištění dne [datum] a pojistnou dobou 26 let. Výše pojistného za sjednaná pojištění byla ve výši 2 790 Kč resp. 2 940 Kč a následně 2 890 Kč, a to dle dodatků Pojistné smlouvy. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky a Doplňkové pojistné podmínky, na základě kterých plyne oprávnění žalované účtovat poplatky a náklady; snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele; započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné; snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění; stanovit rizikové pojistné za základní pojištění podle pojistně technických zásad pojistitele. Ve výročních dopisech byl žalobce žalovanou informován o výši zaplaceného běžného a mimořádného pojištění, o výběrech, o výši kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou a o výši investice do zvolených fondů; a o aktuálním stavu pojištění k uvedenému dni. Dne [datum] žalobce požádal o ukončení pojistné smlouvy [číslo] s výplatou odbytného. Dne [datum] žalovaná informovala žalobce o ukončení uvedeného pojištění s tím, že odkupné bylo stanoveno částkou 126 758 Kč. Žalobcem bylo na Pojistnou smlouvu zaplaceno 252 763 Kč, na odkupném bylo žalobci žalovanou vyplaceno 126 758 Kč. Žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzval k zaplacení 44 375 Kč. Mezi týmiž účastníky bylo již rozhodováno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. [číslo jednací], ohledně předcházející (první) pojistné smlouvy uzavřené dne [datum] pod [číslo] která byla ukončena dohodou žalobce a žalované ke dni [datum] přepracováním na novou pojistnou smlouvu. Na Pojistnou smlouvu [číslo] byly převedeny finanční prostředky žalobce (pojistná rezerva) z pojistné smlouvy [číslo] ve výši 78 201 Kč. Žalobci bylo zasláno potvrzení o uzavření nové smlouvy, jež je předmětem tohoto řízení, tzv. pojistka, ze které se dozvěděl výši převedené rezervy pojistného ze skončené pojistné smlouvy. Žalobce podáním ze dne [datum] domáhal se zahájení řízení u finančního arbitra o vyslovení neplatnosti Pojistné smlouvy, jež je předmětem souzené věci, a o vydání bezdůvodného obohacení, včetně příslušenství, přičemž dne [datum] žalobce udělil plnou moc [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátovi, k veškerému jeho zastupování vůči subjektům [právnická osoba], [IČO] a [právnická osoba], [IČO]. Dne [datum] žalovaná zaslala žalobci e-mail, ve kterém jej informovala o aktuální kapitálové hodnotě pojištění ke dni [datum] ve výši 150 973 Kč, odbytném k témuž dni ve výši 105 171 Kč; žalobce byl rovněž informován, ž čeho se částka odbytného skládá.

24. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil právně následovně:

25. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z Pojistné smlouvy uzavřené dne [datum], řídí se tento právní vztah zákonem [číslo] [anonymizováno], o pojistné smlouvě (dále jen„ zákon o pojistné smlouvě“) a obč. zák., a to ve spojení s § 3028 o. z. a § 3036 o. z..

26. Podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

27. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě jsou součástí pojistné smlouvy pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

28. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

29. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

30. Soud se v souladu se závaznými závěry odvolacího soudu ve zrušujícím usnesení ze dne [datum] nejdříve zabýval otázkou platnosti Pojistné smlouvy, a pokud soud výše uvedený zjištěný skutkový stav posoudil podle právě citovaných zákonných ustanovení, dospěl k právnímu závěru, že předmětná pojistná smlouva je absolutně neplatným právním úkonem dle § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahuje konkrétní (určité) ujednání ohledně počátečních, správních a inkasních nákladů a o výši rizikového pojistného za pojištění a nelze ji zjistit ani z jiných smluvních dokumentů (VPP a DPP), když dle čl. 1 DPP je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle čl. 1 DPP se rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného, a dle čl. 1 bodu 3.1 DPP je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele, dle čl. 1 bodu 3.2 pak je pojistitel oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Vzhledem k tomu, že (neurčité a neúplné) ujednání o výši počátečních, správních a inkasních nákladů a rizikového pojistného nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, neboť není zjistitelné, jedná se o neplatný právní úkon. Soud dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, č. j. 31 Cdo 1566/2017, který se zabýval též otázkou inkorporace pojistných podmínek do pojistné smlouvy, kde vyslovil názor:„ Sdělení místa, kde se s pojistnými podmínkami může pojistník seznámit, nesvědčí o tom, že byl pojistník s pojistnými podmínkami (tj. s jejich obsahem) prokazatelně seznámen, nýbrž pouze o tom, že byl pojistník seznámen s místem, kde se pojistné podmínky nachází. V nyní posuzované věci žalovaná, aby dostála své povinnosti podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě, předložila žalobkyni před uzavřením smlouvy 2 dokumenty obsahující (nějaké) pojistné podmínky, jejich převzetí nechala žalobkyni stvrdit podpisem. Takový postup by bylo lze označit za správný a souladný s požadavky zákona, pokud by ovšem tyto dokumenty obsahovaly veškeré pojistné podmínky, které tvoří obsah smlouvy a kterých se mohou smluvní strany následně dovolávat. V daném případě však žalovaná část pojistných podmínek vtělila do samostatného dokumentu, na nějž sice odkázala v speciálních pojistných podmínkách, žalobkyni jej ovšem spolu s ostatními pojistnými podmínkami před uzavřením smlouvy nepředložila. Je jistě akceptovatelné, aby obsah části pojistných podmínek (oceňovacích tabulek) vtělila žalovaná do samostatného dokumentu (zřejmě z důvodu přehlednosti), to ovšem nemůže implikovat vynětí těchto pojistných podmínek též z povinnosti žalované seznámit žalobkyni s pojistnými podmínkami před uzavřením smlouvy.“ Při posouzení platnosti ujednání o počátečních a správních nákladů a poplatků za pojištění vzal soud rovněž v potaz judikaturu SDEU, který ve svých rozsudcích klade důraz na požadavek transparentnosti smluvních ujednání. Vykládá transparentnost tak, že spotřebitelé musí být schopni posoudit ekonomické důsledky smluvního ujednání, tedy více než jen srozumitelnost formální a gramatickou (srov. rozsudky SDEU ve věci Kásler a Káslerné Rábai C -26/13 a ve věci Van Hove C -96/14). V posuzovaném případě žalobce jako spotřebitel, který je smluvní stranou pojistné smlouvy obsahující dotčená smluvní ujednání, neměl možnost posoudit ekonomické důsledky smlouvy, když mu nebyla známa výše počátečních a správních nákladů a neznal tudíž výši budoucího pojistného plnění. (srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2022, sp. zn. 29 Co 26/2022). V tomto směru soud odkazuje i na ustálenou judikaturu Městského soudu v Praze řešící též otázku platnosti pojistných smluv žalované o životním pojištění.

31. Pokud byla Pojistná smlouva absolutně neplatným právním úkonem a žalobce dle této neplatné Pojistné smlouvy platil pojistné, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 obč. zák. představující platby pojistného. Proto soud po právní stránce věc posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení.

32. S ohledem na vznesenou námitku promlčení ze strany žalované posuzoval dále soud, zda se právo žalobkyně na vydání předmětného bezdůvodného obohacení promlčelo, či nikoli, a to v souladu se zásadou hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 33 Odo 896/2006).

33. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. (za použití § 3028 odst. 3 o. z., § 3036 o. z.) se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

34. Pro posouzení otázky běhu objektivní a subjektivní promlčecí doby soud (i přes právní názor odvolacího soudu ve vzrušujícím usnesení ze dne 22. 3. 2022 a přes odkaz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2598/2020) aplikoval (nejnovější) rozhodnutí Ústavního soudu ČR (Nález ÚS ČR ze dne 10. 5. 2022, sp. zn. III. ÚS 2127/21) a pro stanovení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty zjišťoval konkrétní skutkové okolnosti o tom, kdy a jak se žalobce dozvěděl o skutečnosti, že by smlouva mohla vykazovat okolnosti, které by mohly způsobit její neplatnost. Za účelem zjištění okamžiku, kdy a jak se žalobce dozvěděl o relevantních okolnostech, soud při nařízeném jednání poučil žalobce o povinnosti tvrdit tuto pro věc rozhodnou skutečnost, přičemž po poučení soudu žalobce uvedl, že dosud vědomost o tom, že smlouva je neplatná, nemá; žalobce nějakou pochybnost ohledně smlouvy v minulosti měl, když podal návrh k finančnímu arbitrovi a domáhal se určení její neplatnosti, nejednalo se však o kvalifikovanou vědomost tak, jak jí vyžaduje aktuální judikatura Ústavního soudu, tedy tuto pochybnost nelze kvalifikovat jako vědomost, když k vyvrácení pochybností o platnosti pojistné smlouvy přispělo též rozhodnutí obvodního soudu ve věci vedené pod sp. zn. 21 C 146/2018.

35. S tímto tvrzením se však soud pro posouzení počátku běhu promlčecí doby nemohl spokojit, když dle právního názoru soudu je v souzené věci stěžejním momentem žalobcovo uplatnění nároku u finančního arbitra dne [datum]. Nelze přehlédnout, že v návrhu na zahájení řízení o vyslovení neplatnosti smlouvy a vydání bezdůvodného obohacení žalobce uvedl, že Pojistnou smlouvu považuje za absolutně neplatnou a žádá vydat bezdůvodné obohacení. Není tedy pochyb o tom, že nejpozději v tento okamžik, již žalobce, nadto pro tyto účely zastoupen advokátem na základě plné moci ze dne [datum], musel znát skutkové okolnosti, z nichž neplatnost Pojistné smlouvy dovozoval, resp. musel vědět, že se na jeho účet žalovaná obohatila. V tomto směru považuje soudu proto námitky žalobce ohledně (ne) kvalifikované vědomosti za liché, když nemůže přisvědčit ani argumentaci žalobce spočívající v odkazu na právní závěry soudu ve věci sp. zn. 21 C 146/2018.

36. Pokud pak s ohledem na uvedené právní závěry soud počátek běhu subjektivní promlčecí doby posuzuje nejpozději dnem 22. 11. 2016 a současně pokud byla žaloba podána 16. 4. 2019, byla podána poté, co dvouletá subjektivní promlčecí doba dle § 107 odst. 1 obč. zák. (marně) uplynula, a tudíž nelze než uzavřít, že nárok žalobce je nepochybně promlčen. Proto byla žaloba žalobce ve výroku I. tohoto rozsudku jako zcela nedůvodná zamítnuta.

37. Pro úplnost odůvodnění tohoto rozsudku soud uvádí, že pokud jde o objektivní promlčecí dobu, postupoval soud v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora, kdy dle rozsudku ze dne 16. 7. 2020 ve věci C -224/19 CY proti Caixabank SA a věci C -259/19 LG, PK proti Banco Bilbao Vizcaya Argentaria SA„ zásada efektivity brání tomu, aby žaloba na vrácení plnění podléhala promlčecí lhůtě tří let, která začíná běžet ode dne, kdy dotčená smlouva skončila, nezávisle na tom, zda spotřebitel k tomuto datu věděl nebo mohl rozumně vědět o zneužívající povaze ujednání této smlouvy uplatněné na podporu jeho restituční žaloby, přičemž taková pravidla o promlčení mohou nadměrně ztížit výkon práv tohoto spotřebitele přiznaných směrnicí 93/13“ (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 22. 4. 2021, v e věci C -485/19, LH proti Profi Credit Slovakia s. r. o.). S ohledem na uvedené, soud v souladu s judikaturou SDEU objektivní promlčecí dobu soud neaplikoval, tj. v předmětném řízení vůbec neposuzoval, a to v zájmu žalobce jako spotřebitele, jelikož v opačném případě by žalobce neměl možnost se proti smlouvě, která byla připravena žalovanou jako podnikatelem (bankovní institucí), jakkoli bránit. Naopak, soud neshledal, že by námitka promlčení vznesená žalovanou byla v rozporu s dobrými mravy, a to ani v souvislosti s právě citovanou judikaturou založenou na zákazu bránění efektivnímu vymáhání nároků ze strany spotřebitelů; tato ochrana totiž není dle názoru soudu bezbřehá; jinými slovy řečeno, v tomto konkrétním případě nevyšlo v řízení najevo, že by námitka promlčení byla (toliko) výrazem zneužití tohoto práva na úkor žalobce.

38. Zbývá uvést, že soud na daný případ neaplikoval závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2019, č. j. [číslo jednací], neboť se sice týká týchž účastníků, ale předmětem řízení byla jiná smlouva mezi nimi uzavřená; soud nesouhlasí právě z tohoto důvodu ani s argumentací žalované, že pro počátek běhu promlčecí doby jsou právně významné okolnosti spočívající v převedení původní pojistné smlouvy z roku 2006 na pojistnou smlouvu, jež je předmětem řízení v souzené věci.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 592 Kč, které je třeba zaplatit do tří od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 375 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření k odvolání žalobce ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření k odvolání žalobce ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 200 Kč ve výši 7 392 Kč Lhůta k plnění pak vychází z ust. § 160, § 261a odst. 2 o. s. ř., platební místo pak z § 149 odst. 1 o. s. ř..

40. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn § 7 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, s ohledem na rozšíření žalobního návrhu.

Poučení