31 C 67/2025 - 64

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení částky [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 16,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] ve výši 14,75 % ročně a s úrokem ve výši 16,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá pro úrok od [datum] nad 14,75 % ročně z částky [částka] do zaplacení a pro úrok od [datum] nad 14,75 % ročně z částky [částka].

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 16,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 16,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], PSČ [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně“) v postavení podnikatele uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru vedeném na účtu č. [č. účtu], na základě které právní předchůdkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek spolu s úrokem ve výši 16,99 % ročně a s poplatky za úkony souvisejícími s poskytnutím a správou úvěru, příp. poplatky za pojištění. Nedílnou součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. Dále si smluvní strany ve smlouvě sjednaly, že právní předchůdkyně je oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, využila právní předchůdkyně svého oprávnění ze smlouvy a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným mu doporučeně dne [datum]. Ke dni postoupení činila dlužná pohledávka za žalovaným částku [částka], která se skládala z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši [částka], úroku z úvěru ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši [částka] a poplatků ve výši [částka]. Jistina pohledávky ve výši [částka] je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši [částka] a připsanými úroky úvěru ve výši [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu.

3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splácet ve formě 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka] vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, s tím, že první splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný na pohledávku uhradil celkem částku ve výši [částka]. V souladu s čl. 8 bodu 8.3 smlouvy si smluvní strany sjednaly, že žalovaný je povinen platit smluvní pokutu za prodlení, a to ve výši uvedené v ceníku právní předchůdkyně. Žalovaný neuhradil řádně splátku za únor [Anonymizováno], březen [Anonymizováno] a duben [Anonymizováno]. Dle bodu 2.2. str. 8 ceníku činily náklady spojené s prodlením částku [částka] za 10 dní v prodlení. Právní předchůdkyni tak vznikl nárok na náklady spojené s prodlením ve výši [částka]. Částka ve výši [částka] se dále skládá z neuhrazených poplatků za pojištění. Smluvní strany si v čl. 7 bodu 7.1 smlouvy sjednaly právo právní předchůdkyně na úhradu měsíčního paušálního poplatku za pojištění ve výši [částka]. Co se týče ověření úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně tyto ověřila s odbornou péčí, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získala při zpracování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru, v níž byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], jeho měsíční příjem činí částku ve výši [částka]. S ohledem na výši příjmů žalovaného a výši požadovaného úvěru, dospěla právní předchůdkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 16,99 % ročně. Žalovaný byl povinen úvěr splácet formou 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka] vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, s tím, že první splátka byla splatná dne [datum], přičemž úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Dále bylo ve smlouvě sjednáno pojištění schopnosti splácet, kdy za udržování tohoto pojištění měla právní předchůdkyně právo na pravidelný měsíční poplatek ve výši platného ceníku. Ke dni uzavření úvěru tento poplatek činil [částka]. Dle čl. 3.1 byly úroky z úvěru připisovány k jistině úvěru, staly se její součástí a žalovaný je byl povinen platit v rámci pravidelných splátek úvěru. Úroky z úvěru byly připisovány k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Podle čl. 8.1 písm. a) smlouvy se za porušení smlouvy považovalo prodlení se splácením jedné splátky úvěru po dobu delší než tři měsíce nebo prodlení se splácením více než dvou splátek. Podle čl. 8.2 písm. b) smlouvy byla právní předchůdkyně v případě tohoto porušení smlouvy oprávněna prohlásit celý úvěr za ihned splatný. Dle čl. 8.3 byla právní předchůdkyně v důsledku porušení peněžitých povinností požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši a za podmínek uvedených v ceníku.

5. Z čl. 2.

2. Ceníku bylo zjištěno, že náklady spojené s prodlením činily částku [částka] za 10 dní v prodlení.

6. Z posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl své čisté měsíční příjmy ve výši [částka], přičemž právní předchůdkyně tyto ověřila na základě příchozích transakcí na účet žalovaného vedený u právní předchůdkyně. Pomocí interního napojení na Insolvenční rejstřík právní předchůdkyně ověřila, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Z informací z CBCB ověřila právní předchůdkyně předchozí splátkovou morálku žalovaného. Z historie v interní evidenci klientů ověřila právní předchůdkyně, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení atd. Žalovaný v žádosti uvedl své výdaje ve výši [částka] a nájemné ve výši [částka]. Právní předchůdkyně stanovila životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi právní předchůdkyně, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na [částka]. Zároveň právní předchůdkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu se stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Splátkové zatížení činilo 14,54 % po poskytnutí úvěru. Dále bylo zjištěno, že právní předchůdkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný má kontokorentní úvěr v [Anonymizováno] s limitem [částka] s orientační splátkou [částka] a úvěr pro fyzické osoby – hotovostní se splátkou [částka], který byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován. Splátka nového úvěru činila [částka]. Nové splátkové zatížení tudíž činilo [částka]. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo [částka].

7. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činí [částka] a výdaje na nájem činí [částka], že pracuje u společnosti [právnická osoba], je svobodný a žije v nájmu.

8. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byla na tento účet za toto období každý měsíc vyplácena mzda v průměrné výši [částka], a že účet žalovaného nevykazoval žádné neobvyklé transakce, z nichž by bylo možno usuzovat na jeho neschopnost úvěr řádně splácet.

9. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky [částka], a to nejpozději do [datum], s tím, že v případě jejího neuhrazení bude požadovat po žalovaném okamžité splacení celého úvěru.

10. Ze zesplatňujícího dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z úvěru ve výši [částka].

11. Z dokumentu označeného „[Anonymizováno]“ bylo zjištěno, že ke dni postoupení pohledávky žalovaný dluží na jistině úvěru částku ve výši [částka], na kapitalizovaných úrocích částku ve výši [částka], na poplatcích částku ve výši [částka] a na kapitalizovaných úrocích z prodlení částku ve výši [částka].

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla z právní předchůdkyně postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] zaslaným mu doporučeně.

13. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši [částka] do [datum] a byl upozorněn, že v případě neuhrazení dluhu, bude částka vymáhána soudní cestou.

14. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah právní předchůdkyně a žalovaného jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též zsú). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).

17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne [datum] (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp.zn. [spisová značka], NS ČR 33 Cdo 3178/2018, 33 Cdo 201/2018, nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp.zn. OS [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z [datum] C-679/18. Krajský soud v [adresa] vyjádřil ve svém rozsudku č.j. [spisová značka] ze dne [datum] toto stanovisko /tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona.

19. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

20. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

21. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne [datum] se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne [datum], Radlingerovi v. [právnická osoba]. o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli.

22. Podle § 122 odst. 4 z. č. 257/2016 Sb.: U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

23. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

24. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 122 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka] (§ 122 odst. 3 cit. zákona).

26. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

27. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

28. Podle § 122 odst. 1 písm. a) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

29. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

30. Ze smlouvy o postoupení a z oznámení bylo prokázáno postoupení pohledávky i oznámení žalovanému o postoupení, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyla žalobkyně jako postupník pohledávku i její příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o. z.

31. Soud má za prokázané platné sjednání smlouvy o úvěru. K ověření úvěruschopnosti došlo nejen na základě tvrzení žalovaného, nýbrž příjmy, výdaje i obdobné závazky byly ověřeny z relevantních zdrojů, a to především z výpisu z účtu žalovaného, z informací z CBCB, informací z CCB a vlastních interních systémů právní předchůdkyně, kdy nebyly zjištěny žádné okolnosti svědčící o skutečnosti, že by žalovaný nebyl schopen úvěr splácet. Nadto soud konstatuje, že z evidence soudu nebylo zjištěno, že by v době před uzavřením smlouvy byla proti žalovanému vedena jakákoliv exekuce. Dále nebylo soudem zjištěno, že by proti žalovanému bylo vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdkyně poskytla úvěr a žalovaný se jej zavázal splácet, protože se se splácením dostal do prodlení, právní předchůdkyně dle postupu předvídaného smlouvu v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru přistoupila k zesplatnění a požádala o úhradu žalované částky. Úroky, poplatky a smluvní pokutu má soud za přiměřené, pro prodlení vznikl nárok i na zákonné úroky z prodlení. Soud prokázané nároky žalobkyni přiznal, jsou požadovány v souladu s právní úpravu, zamítl je pouze pro úrok od 91. dne prodlení vyšší než dovoluje ust. § 122 odst. 4 z. č. 257/2016 Sb., tedy nad 14,75 % ročně.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (ve znění účinném do [datum]), z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (ve znění účinném do [datum]), z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (ve znění účinném do [datum]) a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. konaném dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění účinném do [datum]). Náhrada pak náleží ve výši poloviční odměny a paušálu za procesní vyjádření z [datum] k možnostem rozhodnout bez jednání, zde soud vychází z toho, že tak vyjádřila žalobkyně právo na uplatnění principu ústnosti, jedná se o poloviční odměnu [částka] (§ 11 odst. 2 a 3 a.t.) a paušál [částka] (§ 13 odst. 4 a.t.). Z nákladů advokáta pak náleží k náhradě i daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Za účelný k náhradě soud neměl úkon v podobě doplnění žaloby z [datum], když žaloba od počátku měla mít náležitosti dle § 43 o.s.ř.

Poučení